1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 19. února 1913.
Praha
4
article
Na rannl a večerní listy
přodplácí se
V Praze v admlnistracii
a měste. . . . . .
n čtvrt lata . . . . 8 K —
s dvoji donáško
sle
Rrista ! . : kel
ve fliálkácht
na měslo . . . 9 K 60n
Poštou:
n Bvr leti! . . . Ken
s drojí zlsllkou
na měsle. . . .
na čtvrt iotá : . K di
Ken
Praha
5
article
Optimismus hr. Berchtolda.
Optimismus hr. Berchtolda.
V neděli a v pondělí byla ve Vídnio
pět porada všech tří ministerstev, spo-
lečného, rakouského a uherského. Tak zva-
ná vojenská opatření trvají dosud, jest tře-
ba na ně peněz, a sice více peněz, než mi-
nistr vojenství předpokládal v poslední spo-
lečné konferenci na počátku roku a proto
oběma ministrům financí dán pokyn, aby
peníze opatřili. Mimo to hr. Berchtold po-
kládal za potřebné, informovati své kolegy
o nejnovější mezinárodní situaci, v níž
zvláště poslání prince Hohenloha hraje vy-
nikající úlohu. Z toho, co z Berchtoldova
exposé proniklo na veřejnost, možno sou-
diti, že mezinárodní situace jest chatrná, ale
není zatím beznadějná; o výsledku poslání
Hohenlohova pak se dovídáme, že není tak
špatný, jak se o něm veřejně píše.
Mezinárodní situace, vykládal hrabě
Berchtold, není tak nepřízniva, jak se líčí.
Naděje na hladké vyřízení sporných otázek
se nezmenšíla a vyhlídky, že mír se za-
chová, spíše se zlepšily, než zhoršily. Potí-
že činí síce spor bulharsko-rumunský, jenž
se vyvinul jinak, než se předpokládalo, ale
i tu jest naděje na přátelskou dohodu. Pře-
cházeje k poslání prince Hohenloha, pro-
hlásil je hr. Berchtold za úspěšnější, než se
všeobecně míní, ba jsou prý důvody, pro
které možno býti s jeho výsledky úplně u-
spokojeným, byť se dosud neprojevovaly
makavým způsobem. List císaře Františka
Josefa i carova odpověď opravňují přátele
míru k nejlepším nadějím. Snad prý už
nejbližší velkonoce přinesou vyjasnění a-
spoň v hrubých obrysech a až se v květnu
shromáždí delegace, naleznou všechny kri-
tické otázky aspoň v hlavních bodech roz-
řešení.
Berchtold
Berchtoldův
Hohenloha
František Josef
6
article
Výklad hr. Berchtolda přes všechnu
snahu, vylíčiti mezinárodní situaci v bar-
vách co možná světlých, poskytuje přec jen
obraz velmi ponurý. Dovídáme se z něho,
že situace by mohla býti horší, než je; že
jsou obtíže, které se dají odstraniti s na
do velkonoc; že s výsledky poslání prince
Hohenloha můžeme býti s koro spokojení;
že spor bulharsko-rumunský je vážný, ale
nikoli beznadějný. Ze zprávy ministra vo-
jenství dovídáme se mimo to, že „vojenská
opatření“ pohltila již 400 milionů korun a
budou vyžadovati dalších milionů, neboť —
neboť hr. Berchtold se ve svém výkladu
buď vyhnul jedné otázce, která zajímá ši-
rokou veřejnost, nebo o ní také podal
zprávu, ale pro veřejnost jí zatajil: otázce
albánské.
Berchtold
7
article
A právě tato otázka hraje důležitouú-
lohu, jde-li o posouzení poměru Rakouska
k Rusku a výsledku poslání prince Hohen-
loha. Jako hr. Berchtold ve společné mi-
nísterské poradě, tak i oba jeho orgány
vídeňský i peštský, hned po návratu prince
Hohenloha z Petrohradu projevily uspoko-
jení nad úspěchem jeho poslání. Úspěchu
dopomohla prý změna situace na balkán-
ském poloostrově, kdež po vítězné válce
vznikají úplně samostatné státy, které se
již obejdou bez cizího poručnictví, proto
přestanou se tam křížiti vlivy ruský a ra-
kouský a tím odpadne hlavní příčina
napjatosti mezi oběma sousedními velmo-
Vysvětlení takové mohlo by uspoko-
jiti, kdyby hned druhého dne týž orgán h
Berchtolda nebyl přinesl komentár ke své-
mu oznámení a nebyl připomenul světu
známou pravdu, že i Rakousko je v držen
části balkánského poloostrova, že je tedy
vlastně také balkánským státem a má prá-
vo, řídíc se heslem „Balkán balkánským
národům“, spolurozhodovati o osudech
balkánských národů. Rakousko ponechá-
vá si tedy právo uplatňovati svůj vliv na
Balkáně, poručníkovati dále balkánské stá-
ty a tváří se při tom tak naivním, jako b
věřilo, že Rusko skutečně se vzdá nyní
všeho vlivu na Slovany balkánské, jimž by-
lo po staletí nezištným ochráncem a prv-
ním osvoboditelem ze jha tureckého.
Berchtold
Hohenloha
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Balkán
Hohen
8
article
Obsah listu císaře Františka Josefaa
carovy odpovědí je dosud pro veřejnost
lajemstvím; to, co se o carově odpovědi
posledních dnech psalo v některých zápa-
doevropských novinách, dnes se rozhodně
popírá. Nevíme tedy, byla-li v obou listech
jaká zmínka o Albanii a jejím příštím ohra-
ničení. Ale z toho, co o komentáři Berch-
toldova orgánu píší ruské listy všech poli-
tických směrů, a zejména z odpovědi, za-
slané carem Mikulášem na pozdravný te-
legram „slovanského banketu“ petrohrad-
ského, nutno zavírati, že ani národní, ani
úřadní Rusko nepomýšlí vzdáti se své od-
věké péče o balkánské národy a tím méně
jest ochotno ponechati je neobmezenému
a ničím nerušenému vlívu rakousko-uher-
skému. „Rakousko — píše „Rěč“, orgán
posl. Miljukova — vyzývá Rusko, aby za-
pomnělo na balkánské otázky, avšak Ru-
sko zůstane nadále věrno svému dějinné-
mu úkolu a bude podporovati balkánské
Slovany. Tím octnul se konflikt mezi obě-
ma velmocemí na půdě, která silně omezu-
je možnost vzájemných ústupků, neboť ne-
jde již o jednotlivé otázky, nýbrž o celý
životní zájem. Oba státy octly se tím ve
slepé uličce, ze které jest jen jediné výcho-
díště: srážka zbraní.“ Liberální „Russkoje
Slovo“ píše podobně: „Přání Rakouska,
přičleniti balkánské státy dle jména k
Evropě a Rusko zbaviti jeho historického
poslání na Balkáně pod záminkou, že bal-
cemi.
Josefaa
Mikuláš
Miljukov
Albánie
Rusko
Rakousko
Evropa
Balkán
9
article
kánské státy staly se nyní samostatnýmí
sláty evropskými, jež nemají už zapotřebí
ruské podpory, jest s ruským stanoviskem
naprosto neslučitelno. S tohoto stanoviska
jsou všechny balkánské státy přirozenými
spojenci Ruska v Evropě. Východní otáz-
ka není nynější válkou ještě rozřešena.
Zbývá otázka Dardanel, kterou musí upra-
viti Rusko. Až Rusko bude pánem Darda-
nel a přirozeným sousedem balkánských
národů, spojí se jich osud ještě těsněji s o-
sudem Ruska. O uvolnění styků Ruskas
Balkánem nemůže býti řeči, naopak, ny-
nější válka způsobí, že balkánští národové
spojí své zájmy se zájmy ruskými.“
Takovým tonem volá celá ruská veřej-
nost do Rakouska a ohlas toho volání za-
znívá již i od ruského dvora. Kde je tu pod-
klad pro optimistické názory hr. Berchtol-
da? My známe jen jediný takový podklad.
Uznati poctivě, že Balkán patří jen bal-
kánským národům, celý Balkán i s Albá-
nií, a ponechati balkánským národům, aby
si své otázky vyřídili sami mezi sebou is
otázkou albánskou.
Albý
Rusko
Evropa
Dardanely
Rakousko
Berchtol
Balkán
Ruskas Balkán
10
article
Obnovené vyrovnací kon-
ference česko-německé.
Obnovené vyrovnací kon-
ference česko-německé.
Z Vídně, 18. února.
O 144. hod. odpol. dostavili se do mini-
sterstva vnitra členové osmičlenného jazyko-
vého výboru českých stran poslanci: dr. B
Pacák, dr. Kramář, dr. Fiedler, dr.
Koerner, dr. Rašín, dr. Viško vský.
Bukvaj a jako zástupcové konservativního
velkostatku hr. Clam-Martinic a dr. B
princ Schwarzenberg na poradu, která
trvala přes 4hodiny a které se zúčast-
nili jako zástupcové vlády ministerský před-
seda hr. Stürgkh, ministr vnitra svob. p.
Heinold, mistodržitel kn. Thun a dvorní
rada z ministerstva vnitra svob. p. Eich-
hoff.h
O konferenci bylo vydáno toto komuniké:
Pacák
doktor
Kramář
Fiedler
Koerner
Rašín
Viško
Bukvaj
Martinic
Schwarzenberg
Stürgkh
Heinold
Thun
Vídeň
11
article
„Členové osmičlenného jazykového výboru
českého dostavili se dnes do ministerstva
vnitra, by vyslechli sdělení o sta-
novisku vlády v otázkách, týka-
jicích se vnitřního jazyka u stát-
ních úřadů v král. Českém. Po sděle-
ní, jež jím tam byla učiněna, prohlá s il
čeští členové výboru, že svoje ná-
vrhy o dalším postupu předlož
příslušným orgánům svých stran
k rozhodnutí.“
Z Vídně, 18. února. „Deutschböhm. Corr.
oznamuje prý z vůdčích kruhů německých
poslanců z Čech: Německý osmičlenný
komitét konati bude zítra dopoledne pora-
du o taktickém postupu v odpolední konfe-
renci s minísterským předsedou
které přítomen bude také místodržitel krá-
lovství Českého kníže Thun a ministr vnitra
bar. Heinold. Sdružení německých po-
slanců z Čech svoláno je na 20. t. m. ke schů-
zi, aby vyslechlo zprávu osmičlenného komi-
tétu o informačních sděleních mi-
nisterského předsedy. Příští týden
svolána bude pravděpodobně opět plenárn
schůze klubů německých poslanců na zem-
ském sněmu českém.
Tisková kancelář dodala tuto zprávu:
Z Vídně, 18. února. (K. k.) Za předsedni-
ctví ministra vnitra a v přítomnosti minister-
ského předsedy a místodržitele knížete Thuna
konala se dnes v ministerstvu vnitra ústní po-
rada o úpravě jazykové otázky u státních
úřadů v Čechách. K tomu cíli dostavili se zá-
stupci konservativního velkostatku a několik
zástupců klubu českých poslanců. Jednalo
se povšechně o hlediscích, na něž by při zá-
konné úpravě tohoto předmětu vláda v jed-
notlivých bodech byla nucena vzíti zřetel
Thun
Vídeň
Čechy
12
article
Nové těžké obžaloby proti
Lukácsovi.
Z Vídně, 18. února.
(Zvl. telef, zpráva „Nár. Listá )
Hr. Jul. Andrássy, hr. Albert Ap-
ponyi a hr. Aladar Zichy uveřejňují toto
prohlášení: Zoltan Dessy vznesl těž-
kou obžalobu na m.-p. Lukácse. Di-
kaz o žalobě té soud, vládu zastupující, ne-
připustil, jen aby zjednal obviněnému m.-p.
Lukácsovi zdání a formu satisfakce. Avšak
tato věc, která dotýká se veřejné počestností.
nemůže býti odbyta formálním vyřízením
skutkové povahy a vnuceným zastřením.
Chceme tedy p. Lukácsovi dáti přiležitost, by
si zjednal místo satisfakce formální satis-
fakci skutečnou a prohlašujeme tedy,
že jsme se přesvědčili o pravdě
těchto fakti Pan Lukács dostal o
Uherské banky 4 miliony přesahujíc
suímu za různé obchody mezi bankou a stá-
tem: Za příčinou prodloužení smlouvy o pro-
dejí soli dostal peníze ty z tajných výdajo-
vých položek uherské banky, aby jimi volně
disponoval. Tato suma, ačkoliv je kvitová-
na státními úřadníky, nebyla ni-
kdy p. Lad. Lukácsem státní po-
kladně odevzdána. O této sumě ministr
financí (Lukács) nikdy neučinil žádných
účtů, nýbrž užil peněz těch k úhradě vý-
dajů na volbu členů vládní stra-
ny. Kvitance uchovávají se ještě
nyní Uherskou bankou. Pan Lukács
užil příležitosti jednaje jménem státu k tomu,
aby vládní straně zjednal nezákonné výhody
majetkové. Tuto obžalobu vznášíme, znajíce
docela skutečnost a jsouce si vědomí oprav-
dové zodpovědnosti svoji a očekáváme, že
budeme pohnání za tvrzení svá zákonem ku
zodpovědnosti.
V Pešti, 18. února 1913.
Hr. Jul. Andrássy, hr. Albert Apponyi, br
Aladar Zichy
Lukács
Jula
Andrássy
Albert Apa
Aladar Zich
Zoltan Dessa
Apponyi
Vídeň
Hradec
Pešť
13
article
Lukácsovo prohlášení.
Z Pešti, 18. února. (K. k. uh.) Předseda
ministerstva dr. šl. Lukács uveřejňuje toto
prohlášení: Výsledek politické akce Zoltana
Dessyho dle všeho nedá spáti vůdčím oposič-
ním politikům. Tomu nasvědčuje též prohlá-
šení, uveřejněné v dnešních večernicích a po-
depsané hr. Juliem Andrássym, Albertem Ap-
ponyem a Aladarem Zichym. Jmenovaní pá-
nové, kteří přivedli politiku oposičních stran
šťastně do slepé iličkyslují nyní zřejmě o
to, aby svedli jurisdikcí na vedlejší kolej. Ne-
chci se sám tim zabývati, jakého druhu jsou
jmenované skutečnosti, o jejichž správnosti
se jmenovaní pánové přesvědčili. Při příleži-
tosti budeme se moci vrátiti též k této otáz-
ce. Protože však každý nepředpojatý člověk
této země jest přesvědčen, že jmenovaní pá-
nové se neřídí nikdy tak velice přáním po
vyjasnění pravdy jako spíše snahou zni-
čiti mne, jejž politicky nemohli poraziti.
podáváním žalob politického rázu v rámci
trestního řízení, pokud možná v morálním
směru, nemohu ke svému největšímu polito-
vání nikterak podporovati tuto jejich snahu.
čelící k tomu, aby normální průběh jurisdikce
byl tímto způsobem porušen.
V Pešti, 18. února 1913.
Lukácsův
Lukács
Zoltan Dessy
Andrássy
Albert Apa
Aladar Zichy
Pešť
14
article
Dr. Ladislav šl. Lukács.
doktor
šl
Lukács
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Pravda o vlastnoručním listu carově.
Pravda o vlastnoručním listu carově.
Smyšlenky o jeho obsahu.
Z Petrohradu, 18. února. (K. k.)
»Petrohradská telegrafn
agentura« dozvídá se z au tori-
tativního pramene, že cizozem-
slaoe šla
Petrohrad
17
article
skými časopisy v petrohradských
telegramech sdělený obsah od-
povědi, kterou car Mikuláš
dal na vlastnoruční dopis
císaře a krále Františka Jo-
sefa, jest úplně bezpodstatný a
že byl reprodukován ve formě.
spočívající na holém výmyslu.
Přímá jednání o balkánské otázce
mezi Vídní a Petrohradem.
Z Vídně, 18. února. (Zvl. teléf. zpr. „Nár
Listů“.) Jak se z dobře zpraveného pramene
dovídáme, jsou právě vedena vyjied-
návání o celém komplexu bal-
kánské otázky přimo mezi Vídní
a Petrohradem. Jde zejména nejen o
Skader, nýbrž i o ohraničení Albán-
ska vůči Srbsku. Bylo s námi sděleno,
že vyskytly se velmi značné rozpory mezi sta-
noviskem Rakouska a Ruska, přes to však je
naděje na dohodu, neboť i s rakouské
strany přiznávají se vítězi určitá
větší práva než národu, usilují-
címu o samostatnost.
Mikuláš
František Jo
Vídeň
Petrohrad
Albán
Srbsko
Rakousko
Rusko
18
article
Rumunsko a Bulharsko.
Rumunsko a Bulharsko.
Čm. Ze Sofije, 18. února. (Zvl. telegr
„Nár. L.“.) Vládní kruhy včera večer pro-
hlašovaly: Napětí s Rumunskem povolilo.
Podrobnosti této zprávy však ukládajíji-
stou reservu v příliš optimistickém posu-
zování situace. Dnes máme před se-
bou pouze jednu příznivou ckol-
nost. V sobotní konferenci s bulharskými
delegáty rumunský vyslanec nadhodil mož-
nost svého odjezdu. Dnes již nemluvil o ta-
kovém příkrém kroku, a je známo, že ne-
obdržel žádných instrukcí.
Vyjednávání mezi oběma vládamise
přesunulo do Bukurešti. Co se tam děje, ne-
víme, mluví se však o novém sprostředko-
vacím návrhu: Bulharsko by postoupilo Sili-
strii a Rumunsko by se zřeklo koncese na
černomořském pobřeží.
Ze Sofije, 18. února. (K. k.) „Mir“ tyrdí na
základě spolehlivých informaci, že vzrostly vy-
hlídky na přátelské rozřešení bulharsko-rumunské-
ho sporu. Mírmezi Bulbarskem a Rumun-
skem není tak ohrožen, jak se za t
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
Sofijá
Bukurešť
Mira
Mírmezi Bulbarsko
19
article
Z Petrohradu, 18. února. (K. k.) P etrohra-
ská telegrafní agentura dovidá se z
příslušného místaj Všeobecná politická si-
tuace, která se utvářila následkém bulhar-
sko-rumunského vyjednávání, nij ak
neopravňuje k pessimistickým názos
rům v jisté části tisku. Vyjednávání mezi
kabinety v Sofiji a Bukurešti nebylo pře-
rušeno. V připadě, že by toto přímé vyjednávání
nevedlo k úplné dohodě, měly by obě vlády
všechny prostředky, aby sporná zále-
žitost byla předložena rozhodčímu
soudu velmocí. Možno se domnívati, žev
Rumunsku stejně jako v Bulharsku převládá vědo-
mí těžké zodpovědnosti, která by padla na onu
stranu, jež by sáhla k násilí, dokud nebude vyčer-
pán zmíněný pokojný prostředek ku rozřešení spo-
ru. Konečně budiž uvedeno, že všechny velmoci
jednomyslném přání odstraniti možnost konfliktu
stejnou měrou usilují, aby otázka ta byla pokojnč
rozřešena.
M. Z Kolína n. R., 18. února. (Zvl. tel.
»Národních Listů«.) V berlínském telegramu
»Köln. Ztg.« ujišťuje se, že naděje, že
nedojde k roztržce mezí Bul-
harskem a Rumunskem, opírají se
nyní o bulharský sprostředkovací návrh.
jenž, jak se zdá, mohl by vésti k odstranění
překážek, Také v londýnských politických
a diplematických kruzích jest dle londýnské
depeše »Köln. Ztg.« nálada klidnější,
když se poznalo, že ruská vlád
se poctivě snaží mezi Rumun
V drobném prodejie
ranní člslo o sobě . za 8h
večerní . . . . . . . za dh
Ve fliálkách na vankově-
ranní čislo
večerni
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marlanské ul. , a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a oxpedies
„Národnich Llstů
Rukopisv so novraceji
Köln
Rumun
Llstus
Petrohrad
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Kolín
Marlanský ulice
20
article
skem a Bulharskem přivodit
smírné vyrovnání
Dle sofijské depeše došla do Sofije
z Bukurešti zvěst, že tamní rolz-
hodující kruhy prohlašují, že
úplné uvolnění situace lze c
nejdříve očekávati.
Z Petrohradu, 18. února. »Novpje
Vremja« uveřejňuje dnes článek o ru-
munsko-bulharském vyjednávání a prohla-
šuje, že kdyby Rumunsko obsa-
dilo Silistrii, padá plná zodpo-
vědnost za důsledky kroku to-
hoto na Rumunsko a Rusko by
pak volně rozhodlo o svých opa-
třeních.
Z Bukurešti, 18. února. (K. k.) Zá-
stupci velmocí dali z rozkazu
svých vlád rumunské vládě na
srozuměnou, aby před použi-
tím nejkrajnějších prostředků
dovolala se pomoci velmocí ke
urovnání bulharsko - rumunského
sporu.
Rakousko a Srbsko.
Sl-k. Z Bělehradu, 18. února. (Zvl. tel.
zpr. »N. L.«) Zde se s velkým napětím
očekává výsledek konferencí společné mini-
sterské rady ve Vídni. Časopisy zazname-
návají Kramářův úvodnik »Slovanské věcia.
(Viz poslední zprávy.)
Bulharsko
Bukurešť
Petrohrad
Rumunsko
Silistrie
Rusko
Rakousko
Srbsko
Bělehrad
Vídeň
Novpje Vremja
21
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor-
Debata o prohlídce knih.
Z Vídně, 18. února. (Zvl. tel. »N. L.e)
Ve výboru finančním byla debata o pro-
hlídce knih uzavřena. Jest však
přihlášeno na 20 řečníků, jejichžto výklady
vyplní snad zejtřek a pozejtřek, takže není
naděje, že výbor práce své tento týden
skoncuje.
Posl. dr. Damm dovozuje, že staré daně z ob-
jektů a daně výnosové nemohou již uspokojiti, ze-
jména daň pozemková zatěžuje nestejnoměrně. Daň
pozemková musí padnouti a musí býti zavedena
všeobecná vzestupná daň z přijmů, které musí býti
přiznán takový vývoj, aby mohla vyhověti všem
na ni kladeným požadavkům. Jednou z nejdůleži-
tějších pomůcek k tomu jest prohlsdk a knih.
Posl
doktor
Damm
Vídeň
22
article
Prohlídka knih nesmí se státi na jedné straně zatí-
žením, odiem, na druhé straně reservátem a před-
mětem jistých právních následků pro určitou sku-
pinu zájemníků, totiž pro obchodníky. Nesmí se
vztahovati jen na řádně vedené obchodní knihy,
poněvadž jednostranné zatížení jednoho stavu není
slučitelnou s moderními názory a muselo by vésti
buď ke zrušení prohlídky knih nebo k závaznému
vedení knih. Nevede-li poplatník knihy, pak nesmí
to zhoršiti jeho situaci vůči berním vyměřovacím
orgánům. Proto smějí kontumační následky nastati
jen tehdy, odpírá-li poplatník předložiti knihya
pomůcky, o nichž je zjištěno, že je má. Prohlídka
knih nesmí též vésti k tomu, aby se vyvinuly určitá
praxe nebo zvyk, že knihy musí býti vedenyv
nějaké určité formě. Ustanovení obchodního zá-
kona o důkazní síle obchodních knih, nesmějí býti
přenášena na zcela jiný obor, jenž by měl takový
dosah, jaký mají ustanovení o prohlídce knih. Nej-
prostší zápisky nezadají, pokud jde o jich věro-
hodnost, v ničem ucelenému vedení knih. Orgány.
jež mají prováděti prohlídku knih, mají býti jiné
než berní ukládací orgány. Prohlídka knih má se
díti znalci z příslušněho pramene příjmů a z pří-
slušného knihovního odboru. Znalcí měli by se
bráti ze seznamu za tím účelem sestaveného. Řeč-
ník se obává, že přeložením prohlídky knih do
řízení trestního bude dán popud k zahájení trest-
ního řízení.
23
article
Řečník nemůže zůstati nepřístupným k důvo-
dům, jež dr. Licht přednesl v ohledu národnost-
ním a sociálně-politickém, aby obhájil, že náhled
do knih má svěřen býti vyšší instanci. Prohlašuje
konečně, že bude hlasovati pro Lichtovy návrhy.
Posl. Lang obrací se proti neoprávněné agi-
taci proti náhledu do knih. Pokládá náhled do
knih za dobré a nutné opatření, jež jest skutečnou
ochranou poctivě přiznávajícího poplatníka. Pokud
se týče námitky, proč také sedlácí nepodléhají ná-
Licht
Posl
Lang
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Kniha dopisů.) — Těším se od ně-
kolika dnů knihou dopisů. Dopisů velmi dů-
věrných; nesvádějí s cesty, nezakrývají, ne-
maskují. Upřímně a otevřeně vypravují o po-
hyblivém toku života, o jeho starostech i sna-
hách, nesnázích a nadějích. Ničeho nejsou
vzdáleny tak, jako odhrnout roušku před
autorem ztrnulým ve slavnostní postoj. Jsou
bezprostřednost sama, A přece jen ten, který
je psal, neztrácí ničeho v našich očích. Zají-
má-li na začátku knihy, na konci budí úctu
a ještě víci když jsi se s ním rozloučil, je ti,
jakoby tě opouštěl dobrý soudruh, na něhož
možno spoléhat. Přímá mysl, věrné srdce
předem celý muž, který necítí zodpovědnosti
než před vlastním svědomím
Dopisy jsou adresovány ženě, chotí
Dlouhých 17 let psala je ruka, o níž bychon
se spíše nadáli, že ovládá meč než pero. Z růz-
ných konců a koutů Evropy přicházely do
Čech, jednou v brašnách císařských kurýrů.
jindy opatrovány některým spřáteleným dů-
stojníkem nebo diplomatem. Snad ulpělo na
nich něco střelného prachu; vždyť většinou
vzaly svůj vzník na válečných taženích, v tá-
boře, v etapních zastávkách, byly vrhány na
papír zatím co přícházely a odcházely ordo-
nance, nebo v chvílích, kdy se právě zavřely
dveře za kterýmsi vyslancem, jenž měnil poli-
tickou mapu Evropy. Ale jejich kouzlo záleží
v tom, že zpod nesčíslných údajů dějinného
dosahu vynořuje se vždy hluboce lidsky cítíe
srdce.
Jedno z nejpohnutějších období evrop-
ských dějin, léta napoleonská, obsáhá tato
korespondence. Začíná rokem 1799, kdy mla-
distvý generalmajor kníže Karel Filip Schwar-
Dlouhý
Schwar
Evropa
Čechy
25
article
zenberk — neboť on jest autorem knihy —
opouští svou choť, svou „něžnou přítelkyni
Nany, s kterou se před několika měsící ože-
nil, aby vytáhl proti Francii. A končí o 17
let později dopisy autorovými ve Vídni, kde
maršálek Schwarzenberk, vítěz lipský, ně-
kdejší vrchní velitel armád protinapoleon-
ských, předsedá rakouské válečné radě.
Jaká to změt události! Roku 1799. je
Schwarzenberk brigádníkem v armádě arci-
vévody Karla, která vítězí u Stockachu a vál-
čí ve Švýcarech. O rok později, již jako polní
podmaršálek, bojuje pod arcivévodou Janem
v nešťastné bitvě u Hohenlinden. A zase pro
změnu diplomatické poslání: jede do Petro-
hradu tlumočit přání svého císaře caru Alex-
androvi, jenž nasťoupil na trůn.
Pak tři léta klidu, strávená většinou na
oblíbeném Orlíku. Roku 1805 je však u ba-
vorské armády, pod Mackem. Při ulmské ka-
pitulaci podaří se mu prosekat se s 12 eska-
dronami a zachránit před zajetím mladého
arcivévodu Ferdinanda. O čtyři léta později
krátké vyslancování v Petrohradě, odkud se
vrací právě několik dní před bitvou u Wa-
gramu. Za nedlouho stane se rakouským vel-
vyslancem v Paříži s důležitým posláním při-
pravit zásnuby arcivévodkyně Marie Louisy
a Napoleona i upravit vztahy mezi oběma
státy. Získá si důvěru Napoleonovu, s jehož
svolením převezme roku 1812 vedení rakou-
ského pomocného sboru při výpravě do Ru-
Posléze nastane rok 13. Schwarzenberk
odjíždí na jaře do Paříže, aby jednal o míru.
Po nezdařeném pokusu je postaven v čelo
Nana
Schwarzenberk
Karel
Švýcar
Jan
Ferdinand
Marie Louisa
Napoleon
Napoleonův
Francie
Vídeň
Hohenlinden
Petra
Petrohrad
Wa
Paříž
Alex
27
article
*) Briefe des Feldmarschalls Fürsten Schwarzen-
berg an seine Frau. Herausgegeben von Johann
Johann
Feldmarschall Fürsten Schwardit
28
title
Friedrích Novák. Vídleň 1913.s
Novák
29
article
hlavní armády, operující proti Napoleonovi.
utrpí porážku u Drážďan, vynahrazuje si ji
však vítězstvími u Chlumu, Lipska a na fran-
couzské půdě u Arcis-sur-Aube, Roku 1814
chystá se se sbory, rozloženými kolem Heil-
bronnu, překročit Rýn; ale zatím došlo ku
Waterloo.
S definitivním pádem Napoleonovýmje
také ukončena vojenská a možno říci i životní
dráha Schwarzenberkova. Vítěz lipský, starý
praktik, zdá se starým železem mladým theo-
retikům a salonním generálům. Jeho vlív, ač
je předsedou válečné rady, klesá. Připraví
mu to mnohou těžkou chvíli. Hořkost překypí-
je stižen mrtvicí. Léčí se nějaký čas v Praze,
později u odborného lékaře v Lipsku. A tam
umírá; přežil jen o 7 let tamější své vítězství.
Člověka, jehož život byl tak úzce spiat
s tolikerými válkami, představovali bychom
si jako vojáka pyšně řinčícího šavlí a nikdy
krví nedosyceného. Nebylo by však většího
omylu, než soudit tak o Schwarzenberkovi
Neboť generál, jehož život jsme sledovali
nemá v sobě nic z renaissančního condottiera.
Nemiluje války pro válku; vojenské řemeslo
je mu jen nástrojem míru a celkem vzato věc
čím dále tím odpornější.
Nebylo snad tak u něho vždy. Na Orlíku
je zachován jeho portret od Horwärtera.
z doby, kdy byl plukovníkem Zischwitzových
kyrysníků. Vyholená, růžová tvář, s bílou pa-
rukou — zcela ve vkusu 18. století. Pohled
má v sobě cosi záletného a dobrodružného
Je patrno, že tento mladý jízdecký důstojník
miluje bitevní seč stejně jako krásné ženy.
Ale za nedlouho změní se tvář a spolu
s ní i povaha. Sňatek s půvabnou Marií
Annou hraběnkou z Hohenfeldu přivede ku
platnosti vlastní jádro Schwarzenberkovy by-
tosti. Neboť tento voják je ve své podstatě
Schwarzenberkův
Schwarzenberk
Zischwitzový
Marie Anna hraběnka
Drážďany
Chlum
Lipsko
ArcissurAub
Praha
Orlík
Hohenfeld
30
article
člověk něžného srdce, přítel klidného, idyli-
ckého života uprostřed volné přírody, v blíz-
kosti své rodiny a několika oddaných přátel
Je to kavalír, jenž nejraději zůstává v zátišt
svého panství. Nikdy mnoho se nezabýval fi-
losofií, jeho vztah k umění rovná se takořka
nulle. Ale ještě lhostejnější je k rušnému ži-
votu dvorskému nebo k lesku skvělých spo-
lečenských salonů.
Nezná krásnějších okamžiků než jsou ty.
které strávil v otevřené přírodě, v milé důvěr-
nosti stromů a prostých, konvencí nespouta-
ných rozhovorů. Jsa na sta mil vzdálen o
svého Orlíku, uprostřed válečného shonu, stará
se o to, aby na panství byly sázeny hojné stro-
my a s rozkoší prodlévá ve výčtu jich jedno-
tlivých druhů. Z Rudné v ruském Polsku, roku
1812, píše: „Zatím, drahoušků, pečuj mio
Orlík, připrav mi tam milý útulek, piš mio
všech sadech, o všech cestách, o všech místeč-
kách, které máš ráda, neboť tak se i mně
stanou nezapomenutelnými a sama víš, že není
stromu ni koutku, kterého bych neznal; na po-
chodu a vůbec kdykoli mám volnou chvíli, jsou
tyto věci mým zamilovaným sněním, chodím
s Tebou různými procházkami, vyměňujéme
spolu různé poznámky, nařizujeme opravy, od-
krýváme nové výhledy a debatujeme o tom,
jak co zařídit.
Dovede-li nalézt jímavý výraz pro svou
náklonnost ku přírodě, jaká vroucnost zalévá
jeho dopisy tam, kde mluví o ženě a o dětech.
Jeho láska k Nany neuvadá léty. Vždy
zůstává mu drahou bytostí, kterou mu byla na
začátku jejich manželství, kdy vyznává, že do-
bývat nepřátelské baterie je hračkou proti
tomu, co by pro ni podstoupil. Ve válečných
taženích i na diplomatických cestách je to
vždy ona, k níž se vrací a již v celé prostote
Rudná
Polsko
Orlík