ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 60fb3390-8f3f-11dd-b3ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 128, place 88, org 12, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
18. února 1913. číslo 48.
4 article
tečný zápas obou těchto mužů proti útokům na školu a to Tilšrův proti školní novele a Anýžův proti nebezpečným odstavcům v prováděcích na- řízeních k delin. řádu školnímu. Čím učitelstvu by Anýž, to nejcitelněji pociťuje se v dobách právě přítomných při projednávání úpravy platů učitel- ských. Všude a napořád učitelstvu scházel a ne- bylo náhrady, když jiný osvědčený přítel učitel- stva p. vl. rada dr. J. Metelka dosud ve školní ko- misi není a může býti jen prostřednikem — kdežic učitelstvo tuze potřebovalo Anýže v poradách ko- V dalším předseda ličí situaci úpravy. Násled- ky německé obstrukce, následky diktovaného jed- nacího pořadu sněmovního, k němuž pro řešen těžkého problému českoněmeckého vyrovnání ne- bylo lze ani loni se dostati, doléhaly na učitelstve velmi krutě. Přirozeně přešla již kde koho z učitel- stva trpělivost a domáhá se tudíž uč. orgjanisace aby úprava řešena neodkladně i mimo vyrovnán a tedy smluvením jiného jednacího pořadu kýže- ného zasedání sněmovního. Předseda v další řeči ličí školské důsledky rozvratu zemských financí, přivoděné obstrukc německou, horlí proti praxi, která stěžuje absol- ventům měšťanských škol přestup na školy odbor- ně, a procnlouvá o akci na prospěch čtvrtých tříd měšť. škol a povolení hospilace dívek na školách chlapeckých. Končí pak vřelý proslov přáním. aby sněm český byl brzy dělnými (Výborněí) Při rokování o zprávách funkcionářů došlo k ostré debatě, kterou vyvolaly výtky odb, uč.
Anýžův Anýž doktor J Metelka
5 article
Kádnera z Bubenče proti vedení organisace, na př. že starosta svěřuje intervence jednateli jiné orga- nisace učit., že učinil sympatický projev při one- mecněni (i!) redaktora říd. uč. Smrtky, ačkoliv tento tiše vede akci proti velkoměsískému učitel- stvu, že starosta byl pro celý aktivní přídavel řídícím učitelům a ředitelům a p. v. Shromáždění učitelé důrazně vůči námitkám těm, odmitnuvše všechen separatismus jak pražský tak venkovský vyslovili se proti dalšímu rozštěpování učitelstva a pro zachování dosavadního přátelského styku učitelských organisací a bez rokování odkázali ná- mitky prostě výboru k rozhodnutí. Daleko věcnější a vážnější byla debata o ně- kterých otázkách právních, již zahájil odb. uě. K.
Kádner Smrtka Bubeneč
6 article
Buzek vylíčením právních kroků na ochranu učitelstva vůči křívdě, která se učitelstvu děje tím, že místa na dívčích školách vypisována jsou jen pro učitelky. Potom vykládal nebezpečí, jaké hrozí učitelské svobodě, bude-li uzákoněno v § 38. zákona o úpravě, že aktivní přídavky nejsou sou- částí příjmů, které se mají při překládání z příčin služebních zachovat. Doložil připady z praxe váž- nost nebezpečí a vyzval k obraně. (Pochvala.) Rozumí se, že p. Beneš z Vršovic, jako ob- vykle, i tentokráte neobešel se bez nemístných a zbytečných starostí o mladočeskou síranu. Ne- dalo mu, aby k persekutorům učitelstva: byrokra- cii a klerikální straně nezařadil i „červenobilou attonomii mladočeskou“, kteráž prý bude moci řečeného článku proti učitelstvu jiných politických stran využití. Tentokráte jeho šlágry nedoznaly pražádné ozvěny. Jeť učitelstvo měšť. škol převáž- ně mladočeské a na svém kolegovi p. Benešovi nejzřejměji vidí, pronásleduje-li mladočeská auto- nomie příslušníky jiných stran. Taká jeho rady a pokyny, jež dával mladočeskému učitelstvu na ochranu učit. práv, byly opožděné a zbytečné; ne- boť učitelé, příslušníci strany svobodomyslné, dří- ve již učinili opatření, aby nebezpečně a nepříznivé ustanovení § 38. bylo odstraněno. (Dokončení.)
Buzek Beneš Vršovice
8 title
Politický přehled.
9 article Země české.
Země české. Německý agrárník o vyrovnání. V Chřibské vyslovil se posl, Mayer na nedělní schůzi důvěrníků německoagrárni strany o vyrovnání v ten šmysl, že Němci jed- noho prý dosáhli, že totiž protivníci ústupky svými dokázali, že požadavky Němců v če- chách jsou oprávněny. Posl. Mayer náleží, jak z jeho naivního úsudku vidno, k těm, kdož špatně rozeznávají a tudíž i špatně učí a je-li třeba podotknouti, že Češí uznali německé požadavky za oprávněné, jen potud, pokud sáhají české ústupky, budiž to výslovně ře- čeno. Mezi českými ústupky a německými požadavky, jak byly na počátku vyrovnacícl jednání položeny, distance přece jenom kratšímu politickému zraku patrná a odstup německý od nich jest jenom důkazem, že ve- škeré úmluvy o dohodu jest základem jen sleva, bez ní není kompromisu. Zaznamenali jsme minulého týdne hlasy velice vážených politiků německých, z nichž jeden dokonce slibuje, že německý národ v Čechách bude své vůdce proklínati, jestlíže se uskuteční ústupky od Němců ve vyrovnání přiznaně. Jak víděti, mají němečtí radikálové docel jiný zorný úhel než němečtí radikálové. Ostatně zaznamenáváme výrok posl. Mayera jakožto doklad o doznané dobré smiřovací vůli české, dvojnásob cenný v době, kdy vůdči německopokrokový tisk českým stranám vůli k vyrovnání na čisto popírá. Zmínky, jako věc ještě důležitější, a zaznamenání zasluhuje další doznání Mayerovo, že stanovisko vládní v příčině státních reservátů jazykových jest výsledkem nátlaku německých stran. Podle něho jsou vyhlídky na pokračování v dohodě velmi nepatrny a v tom může miť pravdu, která jest docela v příčinném spojení s nátla- kem německých stran na vládu. Spojenými silami podaři se snad německým poslancům a vládě vyrovnání přece jenom rozbíti!
Mayer Němec Posl Češit Mayerův Chřibská Čechy
10 article
Hlas německého učítele proti německé obstrukci. Z kruhů učitelských, od učitele Hanse Neumanna z Ústí n. L., temeniště to návrhu na okresní výpomoc německým učítelům, kte- rou právě oni nejdůrazněji odmítají, uveřejňu- je „Reichenb. Ztg.“ velmi ostrý článek prot stanovisku známého článku posl. dra. Leh- nerta o německé obstrukci a učitelích a jeho řeči o tom v Liberci před týdnem na okresní schůzi pronesené. Ústecký učitel Hans Neu- mann praví o německých poslancích a ob- hájcích obstrukce, žádajících na učitelích obě- ti, že ani nelze o nich věřiti, že tito vyvo- lenci lidu mohou býti zástupci německého ná- roda, který vždycky kráčel v čele kultury Lidé ti prý ani netuší, jak takovými řečmi ně- mecký národ hanobí a národnímu protivníku poskytují příležitost — — k huronskému po- směchu nad přízní německého kulturního ná- roda ke škole a učitelstvu. V každém případě jsou tito „Huroni“ co do kultury školské výše než její němečtí ničitelé. Ústecký pisatel libereckého článku vytýká, že kletý ob- strukční boj, již po pět let zuří především na útraty učitelů, a vypočítává oběti německé obstrukce z učitelského stavu i vzpomíná pro- zatímného učitele Guna v Tachově, který z nouze čekaje po šest měsíců na služné 60 K sešílel a prost nejnutnějšího oděvu ve sněhu z Tachova do Přimdy běžel, takže mu byly smrzlé nohy odňaty, a druhé oběti učitelské bídy, choti učitele B. ve Skoroticích, blíže
Hans Neumann Hans Ústí Liberec Tachov Přimda Skorotice Guna
11 article
Ústí, kteráž v šílenství po dlouhém blouděn chtěla se vrhnouti s dvěma dítkami do Labe. Dva případy šílenství ve stavu učitelském ná- sledkem bídy průběhem pouhých deseti dnů — píše učitel Neumann a táže se: Jak dlouho budeš, německý lide, klidně tomu přihlížeti. aby vychovatelé tvého dorostu k největší zkáze jeho hynuli, v nejhanebnějších existenč- ních podmínkách?! Aby se předešlo šílenství nouzí mořených příslušníků učitelského stavu, bude nutno sy- stematicky léčit šílenství německých politiků. kteří chystají se k činu naprostého zmaru vy- rovnacího jednání a odsunouti splnění učitel- ských požadavků skutečně do nedozírné doby Naše nedělní lekce »Českému Slovue o bezhlavosti národně-socialní proposice s roz- puštěním sněmu jakožto domnělého prostředku ku překonání německé obstrukce, měla náležit účinek. Aěkoli se ústřední orgán včera večen chytal trámu, nebyl s to, aby ve věci odpo- věděl i jediným slovem, což by byl zajisté učiníl. kdyby svorník našich důvodů vykazoval sebe ne- patrnější mezeru. Těší nás to, ačkoli bychom rádi byli slyšeli námitky ohnivého obhájce volebn reformy proti výtce, že usiluje o nové volby na základě dosavadního volebního řádu sněmovního. Snad to byl pro »České Slovo« ne- tušený objev toto rozpoltění jeho vlastní duše. jíž naším upozorněním teprve rozbřesklo. Spílání jeho pak jest vděkem »pocestného« studánce za osvěžující a smysly vyjasňující doušek. Vyvraceti včerejší lži »Českého Slova« o jeho osobě pro- nesené má pisatel těchto řádků za zbytečno každý s žurnalistickými poměry pražskými obe známený čtenář se jim beztoo z duše vysmál.
Neumann Ústí Labe
12 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Z úvah o poslání prince Hohenloha. Poslání prince Hohenloha k ruskému dvoru je stále předmětem časopiseckých úvah a domněnek o obsahu vlastnoručního listu ci- sařova a carovy odpovědi na něj. Známý člá- nek oficiosního „Frendenblattu“ mnoho světla do této věci nepřinesl a názory o výsledku princova poslání se stále rozcházejí. „Sioven. Narod“ zastavuje se u prohlášení „Fremden- blattu“, že Balkán od nynějška náleží jen bal- kánským státům, jež se vymanily z cízího po- ručnictví, a že k balkánským státům náleži také Rakousko, jehož území celá devítina leží na balkánském poloostrově. Lublaňský list z toho vyvozuje: Dohoda mezi Rakouskem a Ruskem má se tedy dle vídeňského přání upraviti dle hesla: „Balkán Balkáncům“, mez něž patří také Rakousko. Nám a balkánské- mu svazu má Evropa a tedy i Rusko přene- chati, abychom si své poměry upravili dle své vlastní vůle. Na takovém podkladu mají se urovnati zbývající ještě diference mezi Ra- kouskem a Ruskem. Takový názor na situac nelze však nazvati jinak, než politikou pštrosí Naši diplomaté jsou nepolepšitelní, oni nevida a neslyší, my ostatní musíme cítiti a trpěti.
Hohenloha Balkánec RakouskoUhersko Balkán Rakousko Rusko Evropa
13 article
Jinak se na prohlášení „Fremdenblattu“ dívá „Nová Ref.“. Kdyby prý bylo pravdivé- znamenalo by, že se Rakousko vzdává svého „historického poslání“ na Balkáně, jehož cí- lem byla volná cesta k Solunu. Ale tvrzen „Fremdenblattu“ nikdo prý nebude bráti váž- ně. Jeť to jen projev tradiční methody rakou- ské politiky, o níž se v cizině už dávno ustá- lilo málo pochlebné mínění. Proto neběží také o meritum této politiky, nýbrž o formu a me- thodu, která spočívá ve zvyku, sehiovávat hlavu do písku. Dnes nikdo neví, co Rakou- sko chce. Nejméně o tom vědí rakoušti ob- čané, kteří musí dát se sebe stáhnout sedmou kůži, aby zachránili tyto rakouské tajnosti. Chce Rakousko vésti válku pro Albanii, čí si chce od Mikuláše II. zabezpečiti podobnou pomoc, jakou mu poskytl. Mikuláš I.? Toho nikdo neví. Vidíme jen, že Rakousko schová- vá hlavu do písku a při tom vystrkuje dráp- ky. Jest to snad velice vtipné, ale možno po- chybovat, že se to ukáže praktickým.
Mikuláš II Rakousko Balkán Albánie Ithoda
14 article
V jakém nebezpečí bylo Rakousko. Pověstný „Argus“ dělá se ve vídeňském „Volksblattu“ opět směšným. Referuje s ra- dostí o tom, že okresní hejtmanství rozpustilo cmuntského „Sokola“ proto, že sbíral příspěv- ky na raněné Jihoslovany a při tom si ztě- žuje: Takové sbírky jsou nepřípustny, což ne- třeba dokazovati. Sbírati smí se jen na ra- kouský Červený kříž, stojící pod protektorá- tem panovníkovým, poněvadž tento ústav při- spívá ze svých prostředků všem válčícím stra- nám. Ale Čechové a Jihoslované sbírali úmy- slně nikoli pro rakouský Červený kříž, nýbrž na černohorský a srbský; jim nešlo o zmír- nění krutostí válečných, nýbrž o politický pro- jev proti rakouské státní myšlence a pro ideu všeslovanskou v době, kdy tato ide ohlodávala naší říši kořeny její- ho trvání. Jestliže úřady českému „Soko- lu“ v Cmuntu zakázaly takovou demonstraci. je to jistě v pořádku. Ale což Praha, Lublaň. Split a Zader nejsou v Rakousku? či jest jen povinností dolnorakouských úřadů dopomá- hati státní myšlence ku platnosti a ne také úřadů v Čechách, v Kraňsku a Dalmacii?“ Chápeme bolest tohoto slepého Argus z „Volksblattu“ nad tím, že my Čechové, ani rakouští Jihoslované nedbáme rozkazů vídeň- ských křesťanských sociálů, kteří svým slova- nožroutstvím už dávno předstihli nejprušá- čtější Všeněmce. Ale měl na potěchu svých čtenářů blíže vysvětliti, čím všeslovanská idea ohlodávala v minulých měsících existenční ko- řeny rakouské říše. Snad tím, že Černá Hora a Srbsko vyvedly všechno své vojsko na úze- mí turecké a na rakouských hranicích nene- chaly nikde ani vojáka?
Argus Jihoslovan Čecho Rakousko Cmunt Praha Lublaň Split Čechy Kraňsko Dalmacie Srbsko Sokol
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rusko a „věrní“ Prušácí Onehdy proskočilo novinami, že Ně- mecko má s Ruskem tajnou smlouvu, týka- jící se vší budoucnosti Rakousko-Uherska Důvěra, kterou Rusko chová ve věrnost Ně- mecka, zdá se býti známkou, že na takových pověstech něco jest. Důvěra ta není od vče- rejška. V ni trvají ruské vlády a vysoké kruhy, ale neodvíslá žurnalistika i většína obecenstva jsou toho přesvědčení, že sí Rusko v Německu vychovává zrádce. Věc má se bezpochyby ták, že by se oba sousedě. Rusko i Rakousko, měly míti na pozoru před pruskou věrností. Kdyby tyto dva státy prozřely, musílí by se z nich státi spojenei za tím účelem, aby se pojistily proti pruské »věrnosti«, již, pokud se týče Ruska, char- akterisuje petrohradský »Svět« touto histo- rickou vzpomínkou: Sedm verst od Moskvy leží vesnice Kuvicevo. Tam na vysokém, příkrém břehu řeky Moskvy stojí historická besídka, z níž se otvírá rozkošná vyhlídka na bělokamenné město. U jednoho okna zasazena deska, hlá- sající, že r. 1816 pruský král Bedřich Vilém se syny, mezi nimiž byl i pozdější císař Vilém I., na kolenou děkoval Mo- skvě za zachránění Pruska od panství Na- poleonova. Tento dojímavý výjev je zvěčněn na obraze. To se rozneslo po všem Rusku a zvláště v ruské armádě. Ruský cit nic tak hluboko nedojímá, jako vděčnost. Pokládajíce pokleknutí pruského krále za dostatečný důkaz vděčností a domnívajíce se, že vděčný musí být i věrným, ruští vojáci složili i písničku, jejíž jedna sloka praví: »Ruský car svolal družinu a velel svým orlům, aby dnem i nocí spěchali na pomoc věrným Prušá- kům« ...
Bedřich Vilém Rusko Rakousko Uhersko Německo Moskva
16 article
Druhá historická vzpomínka, přívedená jmenovaným listem, ukazuje, co vadí Ra- kousku, že není s to, aby se upřímně zblí- žilo s Ruskem, Rakousko své Slovany ne- považuje za most k Rusku, nýbrž za pře- kážku, a tento názor u něho rozhoduje iv takových moměntech, jako byl r. 1814, když vítězní spojenci sešli se v Paříži a tu spo- lečně slavili velikonoce. Ve svatou noc ra- kouští vojáci byli na stráží při caru Alex- andru I. Stráž sestávala naskrze ze Slovanů a pravoslavných. Car poručil každému dáti pomlázku. Nejvyšší rakouské velitelství, zvě- děvši a tom, náramně se polekalo. I vydalo rozkaz, aby rakouští vojácí slovanského pů- vodu a pravoslavní nikdy už nebyli staveni na stráž k obydlí ruského cara. Obrana srbských a bulharských vojsk proti klevetám. V neděli podali jsme obranu bulharských vojsk proti klevetě, že se ve válce dopou- štějí ukrutností. Klevety rozšiřují listy ví- deňské a peštské, od nichž je přejímaj německé a některé nekřesťanské ruské. Třeba jest obránit i vojska srbská, jež podl listů nepřátelských jsou horší Albanců. Srbové prý drancovali, rubali, znásilňovali. Ale samy turecké listy (svého času jsme citovali »lkdam«) popřely tyto lži.
Slovan Kleveta Srba Rusko Rakousko Paříž Alex
17 article
Turecký důstojník, meškající v zajet v Srbsku, dal novinám k použítí dopis své matky, jež mu líčí, jak jest u nich doma nyní, po pokoření srbským vojskem. Psani končí slovy: »A tak, synu, od srbského askera (vojska) nevídíme žádného rulumu (útisku). Jak srbský asker činil, tak mu bál v boji pomahal. Jiný mohamedán píše: »Jen placení lháři mohou na srbské vojško klevetiti. My mo- slemové jsme od něho právě tak osvobozeni, jako křesfané. Turecké úřady pozbyly již před válkou vši moci a nad námi pano- vali jen harambašové loupež- niků, od nichž poctíví moslímové byli utiskováni stejně, jako křesťaně. Od svých přátel a souvěrců z Plevlí, Senice, Mitrovice Prištiny, Prizrenu, Skoplje, Bitolie a Kuma- nova obdržel jsem bezmála dvacet listů ve všech nich je vyjádřena radost, že nás Srbové osvobodili. Vidíme, že mezi námi a Srby neni žádného roz- dílu krom víry, a naší víry Srbove se netýkají a vůbec nikomu nebrání věřiti, več chce. Srbové nikomu z nás ani vlásku na hlavě nezkřivili. A proto volám se svými dole podepsanými přáteli: »Ať žije Srbsko, ať žije srbský národ, který nám nese svobodu a kulturu!« Dáno v Novém Pazaru 30. ledna 1913. Podepsání: Selím Ametovič, obchodník; Sali Gačanin, obchodník; Jakov Mošon, obchodník; Biňo Rafail, obchodník, Tazim Amzič, obchodník. Tito jsou pode- psáni kyrilicí; následuje ještě několik pod- písů písmem fureckým.
Srba Gačanin Mošon Biňo Tazi Amzič Srbsko Plevlit Senica Mitrovice Priština Prizren Skoplje Nový Pazar Bitolie a Kuma Selí Ametovič
18 article Malá kríse v Rusku
Malá kríse v Rusku V Petrohradě rozšířila se zpráva, že předseda ministerské rady a ministr financí Kokovcov, chystá se k odchodu. Zpráva je v souvislosti s akcí nacionalistů proti Kokovcovu, která byla vedena pod pláštíkem návrhu o výkupu kyjevsko-voroněžské že- lezné dráhy, kde ředitelem je bratr Kokov- cova. Když se stalo zjevným, že nacionalisty a pravé vede vlastně jen snaha postavit se proti Kokovcovu, členové oposice z levých skupin, kteří před tim podepsali návrh pra- vých a nacíonalistů, své podpisy odvolali, poněvadž v politickém boji proti Kokovcovu po boku pravých nechtějí být účastní. Pravé křídlo dumy odůvodňuje své vystoupení proti Kokovcova tím, že Kokovcov neprojevuje sympatií ku pravým. Vůdce nacionalistů, Balašov řeki: »Od samého počátku zahájení dumy vláda zaujala podivnou posíci. Oslabila centrum, sesílila oposici. Na začátku mohla se utvořit dělná většina, ale nestalo se tak, patrně proto, že se chce Kokovcov opírato levý střed. Na žádosti pravých a na- cionalistů, aby jim podal záruky provádéní určitého politického programu, Kokovcov ne- dával určité odpovědi, takže nacionalisté mu nemohli důvěřovat. Výsledkem té politiky byla nedělnost dumy. Bez většiny, bez sil- ného centra, bez těsného styku s vládou a státní radou duma je odsouzena k bez- barvému živoření. Proto praví a nacionalisté hledají cestu, jak s tímto stavem skončita chtěli dokonce složit mandáty, ať vláda třeba docela bude odkázána na podporu levých.« Nacionalisté jsou tedy silně oposičně naladěni. Osudné živoření dumy není však zavíněno vnitřní chabostí dumy, nýbrž tím. že státní rada ruská naprosto nechce poroz- umět potřebám přítomnosti a hrdopyšně od- mítá i ty zákony, které nevýbojná jinak třetí duma vypracovala. Tím nemístným kon- servatismem je politícký život ruský para- lysován.
Kokovcův Kokov Kokovcov Rusko Petrohrad Balašov
19 article
Italíe a Rakousko v otázce Skadru. Bylo již často poukazováno na to, že neodvislý italský tisk staví se rozhodně proti důsledkům, plynoucím z toho, že italská vlá- da přijímá stanovisko rakouské v otázce ohraničení Albanie. „Giornale d'Italia“ za- bývá se otázkou Skadru a vídí v ní nebezpeč- komplikací mezi Italií a Rakouskem. Nebezpečí komplikací — praví — vyplý- vá z toho, že Rakousko se rozhodně stav proti připojení Skadru k Černé Hoře a chce. aby toto město zůstalo Albanii. Halie snažila se hájit věc Černé Hory a přivésti svého spo- jence na své stanovisko. Vídeň odpověděla. že dohoda italsko-rakouská z r. 1897 zava- zuje obě mocnosti, aby zajístíly Albanií inte- gritu a autonomii. Následkem nového naléhá- ní Italie svolila vídeňská vláda, aby Peč a část území skaderského připadly Černé Hoře. Svolení Ruska k této úpravě zdálo se být za- jištěno, ale nejvyšší úsilí krále Nikoly o zí- skání Skadru hrozí shroutiti diplomatické do- hody. Zmocní-li se Černohorci tohoto města a odmítne-li král Nikola vykliditi je, co se pak stane? Situace bude velmi spletitá. A list dodává: Italská vláda musí hne vyloučiti nejistotu a zjednatí jasno. Je nutno. aby Rakousko určitě vědělo, pokud až může spoléhati na Italii. Olevřené jednání přispěje. doufáme, k tomu, že vídeňský zahraniční úřad bude uvažovati o tom, co by měl nejlépe uči- Německo ohromně sesíluje armádu, Francíe nezústane pozadu.
Černohorec Rakousko Albánie Vídeň Peč Rusko Německo Giornale d ' Italia
20 article
Roku 1911 odhlasoval německý říšský sněm vojenský zákon, jehož účelem bylo sesíliti něme- ckou armádu v pěti letech o 11.000 mužů. R. 1912 týž říšský sněm za velkého nadšení přijal nový vojenský zákon, vyžadující nákladu jedné miliardy. jenž měl do roku 1915, počítaje v to sesilení dle zákona z r. 1911, zvýšiti sílu německé aktivní ar- mády v míru na 720 500 mužů. Bylo to tedy rozmnožení armády o 219.00 mužů, jež se mělo provéstí v několika letech. Ale v rozpočtu vojenství na rok 1913, jenž byl právě rozdán členům řišského sněmu, lze konstatovati sensační faktam, že, až na tři prapory, jsou vojen- ské zákony z r. 1911 a 1912 dnes již úplně pro- vedeny. Nová velká armáda německá vyrostla již ze země a překvapená veřejnost se dovídá, že v ně- kolika měsících — vojenský zákon z r. 1912 mě býti prováděn od žíjna minulého roku — Německ zařadílo, vyzbrojilo a vycvičilo vzhledem na mezi- národní situaci více než 200.000 mužů. A to ještě není vše. Do dvou let má ještě 90.000 mužů rozmnožiti vojenské sily Německa Vzhledem k tomu, jak se posud v Německu po- stupovalo, není pochybnosti, že těchto 90.000 mužů bude hned letos vřaděno do armády, takže aktivní armáda německá dosáhne ohromněho počtu 800.000 mužů a při tom ještě se nepočitá námořní vojsko 62.000 mužů, osadní vojsko a četnictvo.
Německ Německo
21 article
To znamená v poměru ke stavu německé armády před dvěma lety rozmnožení za necelý rok o více než 200.000 mužů a do příštího roku celkové zvýšení o více než 300.000 mužůl Žádná strana v Německu, kromě socialistů kteří si ostztně počínají velmi mírně, neprotesto- vala posud proti ohromným obětem, které se ukládají poplatníkům a v německém tisku naopak se uvádí argument, že porážka by stála Německo více než deset vojenských zákonů. Váčí tomuto hroznému zbrojení Německa po- ciťuje se i ve Francii nutnost přislušných opa- tření. Jak se sděluje z Paříže, bude se dnešní ministerská rada, první za předsednictvi nového presidenta Poincaréa, zabývati všeobecnou úvahou o prostředeích k sesilení lrancouzské branné moci. Na to má dojiti k jednání ministra vojenství s vůdci parlamentních střan. Vláda hodlá si zjed- nati jasno, které návrhy by měly největší vyhlídky že budou co nejdříve přijaty sněmovnou a sená- tem. »Figaro« soudí, že všechny slrany by se mohly smířiti s 30měsíční slažbou pro všechuy druhy zbrani, s jiné strany pak se navrhuje n- vrat ke tříleté službě aspoň pro dělostřelectvo jizdu. Z Berlina, 17. února. Z inlormováného pra- mene se proslýchá, že bude záby obsah nové vo- jenské předlohy stanoven. V době míru bude či- niti pohotovost 649.000 mužá. Dosud činila 505.000 mužů. Presenční stav byl by tedy zvýšen o 144.00 mužů. Dále má být zavedena instituce doplňova- cích záložníků po rakouském vzoru.
Figaro Německo Francie Paříž Berlín
23 article Ze strany.
Ze strany. Praha-II. Širší sbor důvěrnický pár. strany svob. pro Moráň-Podskalí koná schůzi ve středt dne 19. t. m. o půl 8. hod. večerní ve velk mistnosti restaurace su Hortíků« na Morání. Účast všech členů nulna. Místní organisace v Praze VII. koná v pon- dělí dne 24. t. m. o 8. hod. večerní v hostinci »N kovárně« valnou hromadu, na které promluv »O politické situaci« ministee m. sl. J. dr. J. Fořt. Mistní organisace pro hoření Nové město konala valnou hromadu dne 29. ledna a ustavu- jící schůzi důvěrnického sboru dne 12. února z předsednictví městského radního Ant. Koubka. Na valné schůzi promluvil gen. tajemnik S íso politice náro ní strany svobodomyslné a jedná- ních na radě říšské v posledním půl roku, o sta- novisku strany vůči nynějši vládě i jednotlivým otázkám politickým a hospodářským. Na valne schůzi zvolen dávěrnický sbor, a 12. února na ustavující schůzi zvoleni následující: předsedou Ant. Koubek, městský radní, I. místopředsedou dr. Ct. Škarda, II. místopředsedou E. Kaninský továrník. I. jednatelem uč. V. Eořt, II. jednatelen vrch. rev. Al. Čarek, pokladníkem K. Bohda- necký, úřadník, vol. referentem M. Prinn, ča- louník; delegáty do organisačního výboru: V Fořt a mag. rada M. Waldstein; do širšího vý- konného výboru: uč. V. Fořt.
Moráň Podskalí Hortík doktor J Fořt Antonín Koubek E Kaninský Čarek K Bohda M Prinné M Waldstein V Fořt Praha Praha VII N kovárna V Fořt
24 article
Důvěrníci míst. org. nár. strany svobodomyslné z volebních skupin 21. a 22. rešli se dne 2. t. m k poradě o tisku v Jičíně v kavárně hotelu »Hamburku«. Schůzi zahájil předseda jičínské or- ganisace, p. Fr. Knotek, továrník. Předsedou schůze zvolen starosta města Hořic, p. Fejfar, za- pisovatelem p. uč. Bernard z Jičina; zpravodajem byl p. tov. Kaotek. Týž podal zprávu o dosa- vadním jednání o zřízení nového listu, který bude majetkem organisací. Debaty zúčastnili se pp zástupcové z Hořic, N. Paky. Lomnice, Ml. Bole- slavi, z Turnova a j. Po delším jednání usneseno že časopis má býti vydáván v Jičíně. Vedle listu hlavního budou vydávány i místní přílohy. Orga- nísace jičínská pověřena provésti s urychlenín práce, jež zbývá dokončíti, aby časopis mohl býti v době nejkratší vydáván. Na schůzi bylo konsta- továno, že »Hořický Obzor« není orgánem místní org. hořické. Z Čáslaví. Místní organisace má v sobotu 22. t. m. o 8. hod. večerní v hotelu »Modrá hvězda« schůzi, na níž »O dnešním stavu českě politiky« promluví p. gen. sekretá
Knotek Fejfar Bernard Bol Jičín Hamburk Hořice Jičina N . Paka Lomnica Turnov Čáslav
25 article F. Sls.
F. Sls. Čechovél Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný ná- rodní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbe a menšinových zvláště. Konej každý, samo- správné a peněžní korporace, spolky jednotlivci také zde svou národní povin- nost! Národní kolky a účtenky kupujte místních prodejnách.
Sls
26 article Dubrovnický večer.
Dubrovnický večer. konaný v neděli za přečetné účasti dubrovnických přátel v Riegrově sále Obecního domu, měl doko- nalý úspěch po každé stránce. V popředí zájmu byla přednáška univ. prof. dra. K. Chytilao umění starého Dubrovníka, provázená nádhernými světelnými obrázky. Prof. Chytil hned z počátku své přednášky uvedl, že Dubrovník po stránce umělecké představuje právě tak něco sa- mostatného, svérázného, jako byl samostatným po stránce politické, třebaže se v některých momen- tech podobá Benátkám, v nichž ostatně je dobře znáti také v mnohém slovanský charakter. Vyličiv stručně dějiny Dubrovníka od dob nejstarších al od řeckého Epidauru, přešel přednášející hned ku popisu zevnější stránky města, jeho mohutného opevnění, hradeb a tvrzí, které jsou mistrovským dílem fortifikace i stavitelského umění. Zdivo je tu srostlé v jeden celek se skálou a skála s mo- řem. Město bylo zpevňováno postupem. Nejstarší částí opevnění je tvrz sv. Vavřince u vchodu do města, jejíž původ se klade do 11. století. V ny- nější své podobě vznikla v 14. a 15. století. Pak vzniklo postupně celé mohutné opevnění se šestl tvrzemi, z nichž největší Minceta trůní celému městu.
Riegrův profesor doktor K Chytilao Chytil Dubrovník svatý . Vavřinec Benátky Epidaur obecní dom starý Dubrovník
27 article
Téměř zároveň se vznikem těchto fortifikací vznikaly také kláštery a to řádu Dominikánůa Františkánů. Mohutné tyto památky stavitelského umění jsou s hradbami těsně sloučeny, jejich nád- herné křížové chodby a nádvoří s kašnami a zahra- dami jsou skvělými doklady umělecké vyspělosti, stejně jako řada klášterů v okoli Dubrovníka. Pak rektorský palác s gotickým portálem, celní úřad a řada jiných staveb ukazuje, na jak vysokém stupni stálo umění stavitelů dalmatských. Ačkoliv některé stavby byly pracovány dle návrhů ital- ských mistrů, přece všechno bylo prováděno sta- viteli, sochaři, kameníky a řezbáří domácími a všu- de jeví se umělecký proud čistě dubrovnický, n se zdá, že osciluje jednak mezi východem, jednak mezi Benátkami a Neapolí. Do doby Zikmundovy klade se Rolandův sloup, stojící před Doganou (celnicí).
františkán Zikmundův Rolandův Benátky Neapol
28 article
Renaisanční sloh v Dubrovníku zanechal pouze jednu menší, ale vynikající stavbu, kostel sv. Sal- vatora z tesaného kamene, s elegantní a jemně pracovanou facádou. Dóm a kostel sv. Blažeje byly již vystavěny v době barokní po roce 1663, v němž město bylo stíženo velkým zemětřesením, kterým bylo zničeno mnoho uměleckých staveb. Třetí velká stavba je kostel sv. Ignáce. Město samo, vtěsnáno jsouc mezi hradby, bylo ve svém vývoji velmi omezeno. Je tu proto dům na domě až těsně ke hradbám na prudce stou- pajícím terrainu s uličkami velmi úzkými, ale malebnými. Smysl pro hygienu dal vznik krásnému vodovodu a celé řadě kašen a vodojemů, které jsou okrasou Dubrovníka. Staří Dubrovčané do- vedli si vůbec zpříjemniti život a v jejich soukro- mých domech nalézáme na místech s překrásnou vyhlídkou besídky, sloupoví a arkády obrostlé ví- nem, zahrádky s rozmanitými druhy stromoví sloupovými chodbami. V Dubrovníku, jak již řečeno, stavěli všechno lidé domácí a také umělců Dubrovník nikdy nepo- strádal. Byla tu samostatná malířská škola s Miku- lášem Dubrovnickým v čele. V oboru umění zlatní- ckého vynikl Dubrovník zejména v 15. a 16. stol.
svatý . Sal svatý . Blažej svatý . Ignác Dubrovník
29 article
Největším dílem tohoto umění je stříbrná socha sv. Vlaha, patrona Dubrovníka. Také kovolitectví, umělé zámečnicíví a řezbářství dalmatské zane- chalo po sobě skvělé památky. Mistrným dílem řezbářského umění jsou chrámové lavice v kostele na Lopudu z r. 1445, které jsou ukázkou dalmatské gothiky. Všechno výtvarné umění v Dubrovníku bylo ovšem jen součástí dubrovnické kultury, která ze- jména v epickém básnictví vydala Gunduličem plo- dy v tehdejší době jedinečné v kulluře slovanské. Ke konci své poutavé přednášky zmínil se proí. Chytil o nebezpečí, které hrozí Dubrovníku a Dal- macii novodobým stavehním ruchem zejměna lázeň- ským a hotelovým a vyzýval k ostražitosti povo- lané činitele a přátele dalmatského přímoří. Jestli někdo před přednáškou prof. Chytil nebyl nadšeným obdivovatelem Dubrovníka, stál se jím jistě po přednášce a celém večeru, o jehož uspořádání se letos staralo pořadatelstvo v čele s prof. drem. O. Frankenbergerem, ob. st. J. Mattu- šem, presid. zeměd. rady A. Prokůpkem a neúnav- ným inspirátorem těchto večerů odb. nčitelem C. Heřmanem z Přelouče. Ostatek večera byl vyplněn programem hudebním, který obstarali: pí. L. Roko- Bradanovičová, mistr Kisch, pěvecké kvartetto pražského „Sokola“ a tamburašský sbor akad. spol- ku „Hrvat Večera se zúčastnili: za měslo Dubrovník dr. Bjelovučič, který večeru přinesl nadšený pozdrav ze slovánské Adrie, říš. poslanci dr. Franla, dv.r.
Vlah Dubrovník Gundulič profesor Chytil doktor O Frankenberger A Prokůpek C Heřman L Roko Bradanovičová Kisch Bjelovučič Adrie Franl Lopud Dubrovník Dal Matt Přelouč Sokol
30 article
Hráský, dr. Kramář. insp. Neumana, dr. Víškovský, zem. posl. vl. r. dr. Metelka, dr. Pippich, dr. Schu- ster, sekč, chef Atanasov, univ. prof. dr. Scherer, dr. Daneš, prof. techniky Špaček. Votoček, prof. V. Hulik, nakladatel Šolc, řed. Hyp. banky Po- korný, za Slov. klub dr. Vrat. Černý a St. Forman. zástupcové městských rad, zástupcové Sokolstva atd. Omluvili se: protektor večera říš. poslanec starosta města Dubrovnika dr. Melko Čingrija (pro těžkou chorobu své choti) a jeho otec, 4vůrce shody chorvatsko-srbské, býv. starosta Dubrovníka dr. Pero Čingriia, dr. Groš a oba náměstkové starosty města Prahy dr. Kašpar a cís. rada Schrötter, min. dr. Trnka, posl. dr. Hnídek. Udržal, pres. zem. rady Prokůpek, posl. dr. Tobolka, dr. Rašín, dr. Funk, cís. rada Máša, dv. rada Ot. Svoboda, řed. Tábor- ský, dr. Scheiner atd. Pozdravné telegramy zaslalí: Ivo Vojnovič, Luko markýz Bona, dr. lvo de Giulli, Melko Stankovič, prof. Stefanini ze Splitu. Dubro- vačka hrvatska čitalnica, Hrvatski Sokol v Dubrov- níce, Česká beseda, Dubrovač. radnicko družstvo, Srpska zora, Hrv. prosvjetno družstvo, národní omladina. Hry. demokrat, sdružení Svoboda, du- brovnická paroplavební společnost, dr. Kulišič, ta- jemník srbské Matice redakce „Dubrovnika“, druž- stvo za povznesení Dubrovníka, městská radav Dubrovnice, belg. konsul Mat. Sarič v Dubrovníce, dr. Čermáková z Bašky, Al. Nerad, starosta města Přelouče, organisace nár. strany svobodomyslnév Přelouči atd.
Hráská doktor Kramář Neuman Víškovský Metelka Pippich Sch Atanasov profesor Scherer Daneš Votoček V Hulik Šolc Forman Melko Čingrija Dubrovník Čingriius Groš Kašpar Trnka Hnídek Udržal Prokůpek Tobolka Rašín Funk Máša Otakar Scheiner Vojnovič Giulli Melko Stankovič Stefanini Kulišič Mat Sarič Čermáková Bašek Al Nerad Praha Tábor Luka Split Dubrov Dubrovnit Přelouč městský rada Hrvatski Sokol Český beseda Dubrovač sdružený Svoboda organizace národní
31 article O Friedrichu Hebbelovi
O Friedrichu Hebbelovi přednášel včera večer v Grěgrově sále Obecníh domu dr. Otakar Fischer, docent německé li- teratury na našem vysokém učení. Hned v prvních slovech své přednášky zmínil se dr. Fischer o tom. jak je pro nás stále aktuální otázka nejen se stano- víska politického ale i zásadního, pokud může- me a sníme přejímati z cízí kultury její vlivy, díla a podněty. Praví, že sám jako germanista, tedy člo- věk, jehož úkolem a povinností je zaměstnávati s německou literaturou, nejvíce cítí zodpovědnost té- to zásadní otázky a doufá, že po vlastním rozboru Hebbela a jeho díla bude moci s posluchačstvem sděliti své upřímné a hluboké přesvědčení, poku se právě týká dramatického díla Hebbela samého a našeho poměru k němu, který se opětovně st předmětem veřejně diskuse. Nejprve nakreslil dr. Fischer ostrými rysy tvrdou, výbojnou, vášnivou, nespravedlivou a ježa- tou osobnost Hebbelovu, zplozence německého se- vera, holštýnského syna, zrozeného v poddanství Děnů. Vyličil psychologický jeho rozvoj, charakte- risovaný jeho vlastními slovy: „prodírejte se k světla“, jeho hrubá dobrodružství smyslů, odpor vyvolávany bojem za skývu chleba, ať už to bylo v Německu, Kodani, Paříží či Italií. Hebbel vážil z hlubin bolestně prožívaných myšlenkových roz- porů své náměty a na každém jeho díle dramati- ckém jsou znáti jeho prsty. Hebbel je přesvědčeno světové dissonanci, je dualísta a pessímista záro- veň. Drama jeho staví jedince s jeho osobní vál
Hebbel doktor Fischer Hebbelův Německo Kodaň Paříž Italia Obecníh dom