2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. února 1913. číslo 48.
4
article
tečný zápas obou těchto mužů proti útokům na
školu a to Tilšrův proti školní novele a Anýžův
proti nebezpečným odstavcům v prováděcích na-
řízeních k delin. řádu školnímu. Čím učitelstvu by
Anýž, to nejcitelněji pociťuje se v dobách právě
přítomných při projednávání úpravy platů učitel-
ských. Všude a napořád učitelstvu scházel a ne-
bylo náhrady, když jiný osvědčený přítel učitel-
stva p. vl. rada dr. J. Metelka dosud ve školní ko-
misi není a může býti jen prostřednikem — kdežic
učitelstvo tuze potřebovalo Anýže v poradách ko-
V dalším předseda ličí situaci úpravy. Násled-
ky německé obstrukce, následky diktovaného jed-
nacího pořadu sněmovního, k němuž pro řešen
těžkého problému českoněmeckého vyrovnání ne-
bylo lze ani loni se dostati, doléhaly na učitelstve
velmi krutě. Přirozeně přešla již kde koho z učitel-
stva trpělivost a domáhá se tudíž uč. orgjanisace
aby úprava řešena neodkladně i mimo vyrovnán
a tedy smluvením jiného jednacího pořadu kýže-
ného zasedání sněmovního.
Předseda v další řeči ličí školské důsledky
rozvratu zemských financí, přivoděné obstrukc
německou, horlí proti praxi, která stěžuje absol-
ventům měšťanských škol přestup na školy odbor-
ně, a procnlouvá o akci na prospěch čtvrtých tříd
měšť. škol a povolení hospilace dívek na školách
chlapeckých. Končí pak vřelý proslov přáním.
aby sněm český byl brzy dělnými (Výborněí)
Při rokování o zprávách funkcionářů došlo
k ostré debatě, kterou vyvolaly výtky odb, uč.
Anýžův
Anýž
doktor
J Metelka
5
article
Kádnera z Bubenče proti vedení organisace, na př.
že starosta svěřuje intervence jednateli jiné orga-
nisace učit., že učinil sympatický projev při one-
mecněni (i!) redaktora říd. uč. Smrtky, ačkoliv
tento tiše vede akci proti velkoměsískému učitel-
stvu, že starosta byl pro celý aktivní přídavel
řídícím učitelům a ředitelům a p. v. Shromáždění
učitelé důrazně vůči námitkám těm, odmitnuvše
všechen separatismus jak pražský tak venkovský
vyslovili se proti dalšímu rozštěpování učitelstva
a pro zachování dosavadního přátelského styku
učitelských organisací a bez rokování odkázali ná-
mitky prostě výboru k rozhodnutí.
Daleko věcnější a vážnější byla debata o ně-
kterých otázkách právních, již zahájil odb. uě. K.
Kádner
Smrtka
Bubeneč
6
article
Buzek vylíčením právních kroků na ochranu
učitelstva vůči křívdě, která se učitelstvu děje
tím, že místa na dívčích školách vypisována jsou
jen pro učitelky. Potom vykládal nebezpečí, jaké
hrozí učitelské svobodě, bude-li uzákoněno v § 38.
zákona o úpravě, že aktivní přídavky nejsou sou-
částí příjmů, které se mají při překládání z příčin
služebních zachovat. Doložil připady z praxe váž-
nost nebezpečí a vyzval k obraně. (Pochvala.)
Rozumí se, že p. Beneš z Vršovic, jako ob-
vykle, i tentokráte neobešel se bez nemístných
a zbytečných starostí o mladočeskou síranu. Ne-
dalo mu, aby k persekutorům učitelstva: byrokra-
cii a klerikální straně nezařadil i „červenobilou
attonomii mladočeskou“, kteráž prý bude moci
řečeného článku proti učitelstvu jiných politických
stran využití. Tentokráte jeho šlágry nedoznaly
pražádné ozvěny. Jeť učitelstvo měšť. škol převáž-
ně mladočeské a na svém kolegovi p. Benešovi
nejzřejměji vidí, pronásleduje-li mladočeská auto-
nomie příslušníky jiných stran. Taká jeho rady
a pokyny, jež dával mladočeskému učitelstvu na
ochranu učit. práv, byly opožděné a zbytečné; ne-
boť učitelé, příslušníci strany svobodomyslné, dří-
ve již učinili opatření, aby nebezpečně a nepříznivé
ustanovení § 38. bylo odstraněno.
(Dokončení.)
Buzek
Beneš
Vršovice
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Německý agrárník o vyrovnání.
V Chřibské vyslovil se posl, Mayer na
nedělní schůzi důvěrníků německoagrárni
strany o vyrovnání v ten šmysl, že Němci jed-
noho prý dosáhli, že totiž protivníci ústupky
svými dokázali, že požadavky Němců v če-
chách jsou oprávněny. Posl. Mayer náleží, jak
z jeho naivního úsudku vidno, k těm, kdož
špatně rozeznávají a tudíž i špatně učí a je-li
třeba podotknouti, že Češí uznali německé
požadavky za oprávněné, jen potud, pokud
sáhají české ústupky, budiž to výslovně ře-
čeno. Mezi českými ústupky a německými
požadavky, jak byly na počátku vyrovnacícl
jednání položeny, distance přece jenom
kratšímu politickému zraku patrná a odstup
německý od nich jest jenom důkazem, že ve-
škeré úmluvy o dohodu jest základem jen
sleva, bez ní není kompromisu. Zaznamenali
jsme minulého týdne hlasy velice vážených
politiků německých, z nichž jeden dokonce
slibuje, že německý národ v Čechách bude
své vůdce proklínati, jestlíže se uskuteční
ústupky od Němců ve vyrovnání přiznaně.
Jak víděti, mají němečtí radikálové docel
jiný zorný úhel než němečtí radikálové.
Ostatně zaznamenáváme výrok posl. Mayera
jakožto doklad o doznané dobré smiřovací
vůli české, dvojnásob cenný v době, kdy vůdči
německopokrokový tisk českým stranám vůli
k vyrovnání na čisto popírá. Zmínky, jako
věc ještě důležitější, a zaznamenání zasluhuje
další doznání Mayerovo, že stanovisko vládní
v příčině státních reservátů jazykových jest
výsledkem nátlaku německých stran. Podle
něho jsou vyhlídky na pokračování v dohodě
velmi nepatrny a v tom může miť pravdu,
která jest docela v příčinném spojení s nátla-
kem německých stran na vládu. Spojenými
silami podaři se snad německým poslancům
a vládě vyrovnání přece jenom rozbíti!
Mayer
Němec
Posl
Češit
Mayerův
Chřibská
Čechy
10
article
Hlas německého učítele proti německé
obstrukci.
Z kruhů učitelských, od učitele Hanse
Neumanna z Ústí n. L., temeniště to návrhu
na okresní výpomoc německým učítelům, kte-
rou právě oni nejdůrazněji odmítají, uveřejňu-
je „Reichenb. Ztg.“ velmi ostrý článek prot
stanovisku známého článku posl. dra. Leh-
nerta o německé obstrukci a učitelích a jeho
řeči o tom v Liberci před týdnem na okresní
schůzi pronesené. Ústecký učitel Hans Neu-
mann praví o německých poslancích a ob-
hájcích obstrukce, žádajících na učitelích obě-
ti, že ani nelze o nich věřiti, že tito vyvo-
lenci lidu mohou býti zástupci německého ná-
roda, který vždycky kráčel v čele kultury
Lidé ti prý ani netuší, jak takovými řečmi ně-
mecký národ hanobí a národnímu protivníku
poskytují příležitost — — k huronskému po-
směchu nad přízní německého kulturního ná-
roda ke škole a učitelstvu. V každém případě
jsou tito „Huroni“ co do kultury školské
výše než její němečtí ničitelé. Ústecký pisatel
libereckého článku vytýká, že kletý ob-
strukční boj, již po pět let zuří především
na útraty učitelů, a vypočítává oběti německé
obstrukce z učitelského stavu i vzpomíná pro-
zatímného učitele Guna v Tachově, který z
nouze čekaje po šest měsíců na služné 60 K
sešílel a prost nejnutnějšího oděvu ve sněhu
z Tachova do Přimdy běžel, takže mu byly
smrzlé nohy odňaty, a druhé oběti učitelské
bídy, choti učitele B. ve Skoroticích, blíže
Hans Neumann
Hans
Ústí
Liberec
Tachov
Přimda
Skorotice
Guna
11
article
Ústí, kteráž v šílenství po dlouhém blouděn
chtěla se vrhnouti s dvěma dítkami do Labe.
Dva případy šílenství ve stavu učitelském ná-
sledkem bídy průběhem pouhých deseti dnů
— píše učitel Neumann a táže se: Jak dlouho
budeš, německý lide, klidně tomu přihlížeti.
aby vychovatelé tvého dorostu k největší
zkáze jeho hynuli, v nejhanebnějších existenč-
ních podmínkách?!
Aby se předešlo šílenství nouzí mořených
příslušníků učitelského stavu, bude nutno sy-
stematicky léčit šílenství německých politiků.
kteří chystají se k činu naprostého zmaru vy-
rovnacího jednání a odsunouti splnění učitel-
ských požadavků skutečně do nedozírné doby
Naše nedělní lekce »Českému Slovue
o bezhlavosti národně-socialní proposice s roz-
puštěním sněmu jakožto domnělého prostředku
ku překonání německé obstrukce, měla náležit
účinek. Aěkoli se ústřední orgán včera večen
chytal trámu, nebyl s to, aby ve věci odpo-
věděl i jediným slovem, což by byl zajisté učiníl.
kdyby svorník našich důvodů vykazoval sebe ne-
patrnější mezeru. Těší nás to, ačkoli bychom rádi
byli slyšeli námitky ohnivého obhájce volebn
reformy proti výtce, že usiluje o nové volby
na základě dosavadního volebního řádu
sněmovního. Snad to byl pro »České Slovo« ne-
tušený objev toto rozpoltění jeho vlastní duše.
jíž naším upozorněním teprve rozbřesklo. Spílání
jeho pak jest vděkem »pocestného« studánce za
osvěžující a smysly vyjasňující doušek. Vyvraceti
včerejší lži »Českého Slova« o jeho osobě pro-
nesené má pisatel těchto řádků za zbytečno
každý s žurnalistickými poměry pražskými obe
známený čtenář se jim beztoo z duše vysmál.
Neumann
Ústí
Labe
12
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Z úvah o poslání prince Hohenloha.
Poslání prince Hohenloha k ruskému
dvoru je stále předmětem časopiseckých úvah
a domněnek o obsahu vlastnoručního listu ci-
sařova a carovy odpovědi na něj. Známý člá-
nek oficiosního „Frendenblattu“ mnoho světla
do této věci nepřinesl a názory o výsledku
princova poslání se stále rozcházejí. „Sioven.
Narod“ zastavuje se u prohlášení „Fremden-
blattu“, že Balkán od nynějška náleží jen bal-
kánským státům, jež se vymanily z cízího po-
ručnictví, a že k balkánským státům náleži
také Rakousko, jehož území celá devítina
leží na balkánském poloostrově. Lublaňský
list z toho vyvozuje: Dohoda mezi Rakouskem
a Ruskem má se tedy dle vídeňského přání
upraviti dle hesla: „Balkán Balkáncům“, mez
něž patří také Rakousko. Nám a balkánské-
mu svazu má Evropa a tedy i Rusko přene-
chati, abychom si své poměry upravili dle
své vlastní vůle. Na takovém podkladu mají
se urovnati zbývající ještě diference mezi Ra-
kouskem a Ruskem. Takový názor na situac
nelze však nazvati jinak, než politikou pštrosí
Naši diplomaté jsou nepolepšitelní, oni nevida
a neslyší, my ostatní musíme cítiti a trpěti.
Hohenloha
Balkánec
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Rusko
Evropa
13
article
Jinak se na prohlášení „Fremdenblattu“
dívá „Nová Ref.“. Kdyby prý bylo pravdivé-
znamenalo by, že se Rakousko vzdává svého
„historického poslání“ na Balkáně, jehož cí-
lem byla volná cesta k Solunu. Ale tvrzen
„Fremdenblattu“ nikdo prý nebude bráti váž-
ně. Jeť to jen projev tradiční methody rakou-
ské politiky, o níž se v cizině už dávno ustá-
lilo málo pochlebné mínění. Proto neběží také
o meritum této politiky, nýbrž o formu a me-
thodu, která spočívá ve zvyku, sehiovávat
hlavu do písku. Dnes nikdo neví, co Rakou-
sko chce. Nejméně o tom vědí rakoušti ob-
čané, kteří musí dát se sebe stáhnout sedmou
kůži, aby zachránili tyto rakouské tajnosti.
Chce Rakousko vésti válku pro Albanii, čí si
chce od Mikuláše II. zabezpečiti podobnou
pomoc, jakou mu poskytl. Mikuláš I.? Toho
nikdo neví. Vidíme jen, že Rakousko schová-
vá hlavu do písku a při tom vystrkuje dráp-
ky. Jest to snad velice vtipné, ale možno po-
chybovat, že se to ukáže praktickým.
Mikuláš II
Rakousko
Balkán
Albánie
Ithoda
14
article
V jakém nebezpečí bylo Rakousko.
Pověstný „Argus“ dělá se ve vídeňském
„Volksblattu“ opět směšným. Referuje s ra-
dostí o tom, že okresní hejtmanství rozpustilo
cmuntského „Sokola“ proto, že sbíral příspěv-
ky na raněné Jihoslovany a při tom si ztě-
žuje: Takové sbírky jsou nepřípustny, což ne-
třeba dokazovati. Sbírati smí se jen na ra-
kouský Červený kříž, stojící pod protektorá-
tem panovníkovým, poněvadž tento ústav při-
spívá ze svých prostředků všem válčícím stra-
nám. Ale Čechové a Jihoslované sbírali úmy-
slně nikoli pro rakouský Červený kříž, nýbrž
na černohorský a srbský; jim nešlo o zmír-
nění krutostí válečných, nýbrž o politický pro-
jev proti rakouské státní myšlence a pro
ideu všeslovanskou v době, kdy tato ide
ohlodávala naší říši kořeny její-
ho trvání. Jestliže úřady českému „Soko-
lu“ v Cmuntu zakázaly takovou demonstraci.
je to jistě v pořádku. Ale což Praha, Lublaň.
Split a Zader nejsou v Rakousku? či jest jen
povinností dolnorakouských úřadů dopomá-
hati státní myšlence ku platnosti a ne také
úřadů v Čechách, v Kraňsku a Dalmacii?“
Chápeme bolest tohoto slepého Argus
z „Volksblattu“ nad tím, že my Čechové, ani
rakouští Jihoslované nedbáme rozkazů vídeň-
ských křesťanských sociálů, kteří svým slova-
nožroutstvím už dávno předstihli nejprušá-
čtější Všeněmce. Ale měl na potěchu svých
čtenářů blíže vysvětliti, čím všeslovanská idea
ohlodávala v minulých měsících existenční ko-
řeny rakouské říše. Snad tím, že Černá Hora
a Srbsko vyvedly všechno své vojsko na úze-
mí turecké a na rakouských hranicích nene-
chaly nikde ani vojáka?
Argus
Jihoslovan
Čecho
Rakousko
Cmunt
Praha
Lublaň
Split
Čechy
Kraňsko
Dalmacie
Srbsko
Sokol
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusko a „věrní“ Prušácí
Onehdy proskočilo novinami, že Ně-
mecko má s Ruskem tajnou smlouvu, týka-
jící se vší budoucnosti Rakousko-Uherska
Důvěra, kterou Rusko chová ve věrnost Ně-
mecka, zdá se býti známkou, že na takových
pověstech něco jest. Důvěra ta není od vče-
rejška. V ni trvají ruské vlády a vysoké
kruhy, ale neodvíslá žurnalistika i většína
obecenstva jsou toho přesvědčení, že sí Rusko
v Německu vychovává zrádce. Věc má se
bezpochyby ták, že by se oba sousedě.
Rusko i Rakousko, měly míti na pozoru
před pruskou věrností. Kdyby tyto dva státy
prozřely, musílí by se z nich státi spojenei
za tím účelem, aby se pojistily proti pruské
»věrnosti«, již, pokud se týče Ruska, char-
akterisuje petrohradský »Svět« touto histo-
rickou vzpomínkou:
Sedm verst od Moskvy leží vesnice
Kuvicevo. Tam na vysokém, příkrém břehu
řeky Moskvy stojí historická besídka, z níž
se otvírá rozkošná vyhlídka na bělokamenné
město. U jednoho okna zasazena deska, hlá-
sající, že r. 1816 pruský král Bedřich Vilém
se syny, mezi nimiž byl i pozdější císař
Vilém I., na kolenou děkoval Mo-
skvě za zachránění Pruska od panství Na-
poleonova. Tento dojímavý výjev je zvěčněn
na obraze. To se rozneslo po všem Rusku
a zvláště v ruské armádě. Ruský cit nic tak
hluboko nedojímá, jako vděčnost. Pokládajíce
pokleknutí pruského krále za dostatečný
důkaz vděčností a domnívajíce se, že vděčný
musí být i věrným, ruští vojáci složili i
písničku, jejíž jedna sloka praví: »Ruský car
svolal družinu a velel svým orlům, aby dnem
i nocí spěchali na pomoc věrným Prušá-
kům« ...
Bedřich Vilém
Rusko
Rakousko
Uhersko
Německo
Moskva
16
article
Druhá historická vzpomínka, přívedená
jmenovaným listem, ukazuje, co vadí Ra-
kousku, že není s to, aby se upřímně zblí-
žilo s Ruskem, Rakousko své Slovany ne-
považuje za most k Rusku, nýbrž za pře-
kážku, a tento názor u něho rozhoduje iv
takových moměntech, jako byl r. 1814, když
vítězní spojenci sešli se v Paříži a tu spo-
lečně slavili velikonoce. Ve svatou noc ra-
kouští vojáci byli na stráží při caru Alex-
andru I. Stráž sestávala naskrze ze Slovanů
a pravoslavných. Car poručil každému dáti
pomlázku. Nejvyšší rakouské velitelství, zvě-
děvši a tom, náramně se polekalo. I vydalo
rozkaz, aby rakouští vojácí slovanského pů-
vodu a pravoslavní nikdy už nebyli staveni
na stráž k obydlí ruského cara.
Obrana srbských a bulharských vojsk proti
klevetám.
V neděli podali jsme obranu bulharských
vojsk proti klevetě, že se ve válce dopou-
štějí ukrutností. Klevety rozšiřují listy ví-
deňské a peštské, od nichž je přejímaj
německé a některé nekřesťanské ruské.
Třeba jest obránit i vojska srbská, jež podl
listů nepřátelských jsou horší Albanců. Srbové
prý drancovali, rubali, znásilňovali. Ale samy
turecké listy (svého času jsme citovali
»lkdam«) popřely tyto lži.
Slovan
Kleveta
Srba
Rusko
Rakousko
Paříž
Alex
17
article
Turecký důstojník, meškající v zajet
v Srbsku, dal novinám k použítí dopis své
matky, jež mu líčí, jak jest u nich doma
nyní, po pokoření srbským vojskem. Psani
končí slovy: »A tak, synu, od srbského
askera (vojska) nevídíme žádného rulumu
(útisku). Jak srbský asker činil, tak mu bál
v boji pomahal.
Jiný mohamedán píše: »Jen placení lháři
mohou na srbské vojško klevetiti. My mo-
slemové jsme od něho právě tak osvobozeni,
jako křesfané. Turecké úřady pozbyly již
před válkou vši moci a nad námi pano-
vali jen harambašové loupež-
niků, od nichž poctíví moslímové byli
utiskováni stejně, jako křesťaně. Od svých
přátel a souvěrců z Plevlí, Senice, Mitrovice
Prištiny, Prizrenu, Skoplje, Bitolie a Kuma-
nova obdržel jsem bezmála dvacet listů
ve všech nich je vyjádřena radost, že nás
Srbové osvobodili. Vidíme, že mezi
námi a Srby neni žádného roz-
dílu krom víry, a naší víry Srbove
se netýkají a vůbec nikomu nebrání
věřiti, več chce. Srbové nikomu z nás ani
vlásku na hlavě nezkřivili. A proto volám
se svými dole podepsanými přáteli: »Ať žije
Srbsko, ať žije srbský národ, který nám nese
svobodu a kulturu!« Dáno v Novém Pazaru
30. ledna 1913. Podepsání: Selím Ametovič,
obchodník; Sali Gačanin, obchodník; Jakov
Mošon, obchodník; Biňo Rafail, obchodník,
Tazim Amzič, obchodník. Tito jsou pode-
psáni kyrilicí; následuje ještě několik pod-
písů písmem fureckým.
Srba
Gačanin
Mošon
Biňo
Tazi Amzič
Srbsko
Plevlit
Senica
Mitrovice Priština
Prizren
Skoplje
Nový Pazar
Bitolie a Kuma
Selí Ametovič
18
article
Malá kríse v Rusku
Malá kríse v Rusku
V Petrohradě rozšířila se zpráva, že
předseda ministerské rady a ministr financí
Kokovcov, chystá se k odchodu. Zpráva
je v souvislosti s akcí nacionalistů proti
Kokovcovu, která byla vedena pod pláštíkem
návrhu o výkupu kyjevsko-voroněžské že-
lezné dráhy, kde ředitelem je bratr Kokov-
cova. Když se stalo zjevným, že nacionalisty
a pravé vede vlastně jen snaha postavit se
proti Kokovcovu, členové oposice z levých
skupin, kteří před tim podepsali návrh pra-
vých a nacíonalistů, své podpisy odvolali,
poněvadž v politickém boji proti Kokovcovu
po boku pravých nechtějí být účastní. Pravé
křídlo dumy odůvodňuje své vystoupení proti
Kokovcova tím, že Kokovcov neprojevuje
sympatií ku pravým. Vůdce nacionalistů,
Balašov řeki: »Od samého počátku zahájení
dumy vláda zaujala podivnou posíci. Oslabila
centrum, sesílila oposici. Na začátku mohla
se utvořit dělná většina, ale nestalo se tak,
patrně proto, že se chce Kokovcov opírato
levý střed. Na žádosti pravých a na-
cionalistů, aby jim podal záruky provádéní
určitého politického programu, Kokovcov ne-
dával určité odpovědi, takže nacionalisté mu
nemohli důvěřovat. Výsledkem té politiky
byla nedělnost dumy. Bez většiny, bez sil-
ného centra, bez těsného styku s vládou
a státní radou duma je odsouzena k bez-
barvému živoření. Proto praví a nacionalisté
hledají cestu, jak s tímto stavem skončita
chtěli dokonce složit mandáty, ať vláda
třeba docela bude odkázána na podporu
levých.«
Nacionalisté jsou tedy silně oposičně
naladěni. Osudné živoření dumy není však
zavíněno vnitřní chabostí dumy, nýbrž tím.
že státní rada ruská naprosto nechce poroz-
umět potřebám přítomnosti a hrdopyšně od-
mítá i ty zákony, které nevýbojná jinak
třetí duma vypracovala. Tím nemístným kon-
servatismem je politícký život ruský para-
lysován.
Kokovcův
Kokov
Kokovcov
Rusko
Petrohrad
Balašov
19
article
Italíe a Rakousko v otázce Skadru.
Bylo již často poukazováno na to, že
neodvislý italský tisk staví se rozhodně proti
důsledkům, plynoucím z toho, že italská vlá-
da přijímá stanovisko rakouské v otázce
ohraničení Albanie. „Giornale d'Italia“ za-
bývá se otázkou Skadru a vídí v ní nebezpeč-
komplikací mezi Italií a Rakouskem.
Nebezpečí komplikací — praví — vyplý-
vá z toho, že Rakousko se rozhodně stav
proti připojení Skadru k Černé Hoře a chce.
aby toto město zůstalo Albanii. Halie snažila
se hájit věc Černé Hory a přivésti svého spo-
jence na své stanovisko. Vídeň odpověděla.
že dohoda italsko-rakouská z r. 1897 zava-
zuje obě mocnosti, aby zajístíly Albanií inte-
gritu a autonomii. Následkem nového naléhá-
ní Italie svolila vídeňská vláda, aby Peč a
část území skaderského připadly Černé Hoře.
Svolení Ruska k této úpravě zdálo se být za-
jištěno, ale nejvyšší úsilí krále Nikoly o zí-
skání Skadru hrozí shroutiti diplomatické do-
hody. Zmocní-li se Černohorci tohoto města
a odmítne-li král Nikola vykliditi je, co se
pak stane? Situace bude velmi spletitá.
A list dodává: Italská vláda musí hne
vyloučiti nejistotu a zjednatí jasno. Je nutno.
aby Rakousko určitě vědělo, pokud až může
spoléhati na Italii. Olevřené jednání přispěje.
doufáme, k tomu, že vídeňský zahraniční úřad
bude uvažovati o tom, co by měl nejlépe uči-
Německo ohromně sesíluje armádu, Francíe
nezústane pozadu.
Černohorec
Rakousko
Albánie
Vídeň
Peč
Rusko
Německo
Giornale d ' Italia
20
article
Roku 1911 odhlasoval německý říšský sněm
vojenský zákon, jehož účelem bylo sesíliti něme-
ckou armádu v pěti letech o 11.000 mužů. R. 1912
týž říšský sněm za velkého nadšení přijal nový
vojenský zákon, vyžadující nákladu jedné miliardy.
jenž měl do roku 1915, počítaje v to sesilení dle
zákona z r. 1911, zvýšiti sílu německé aktivní ar-
mády v míru na 720 500 mužů.
Bylo to tedy rozmnožení armády o 219.00
mužů, jež se mělo provéstí v několika letech. Ale
v rozpočtu vojenství na rok 1913, jenž byl právě
rozdán členům řišského sněmu, lze konstatovati
sensační faktam, že, až na tři prapory, jsou vojen-
ské zákony z r. 1911 a 1912 dnes již úplně pro-
vedeny.
Nová velká armáda německá vyrostla již ze
země a překvapená veřejnost se dovídá, že v ně-
kolika měsících — vojenský zákon z r. 1912 mě
býti prováděn od žíjna minulého roku — Německ
zařadílo, vyzbrojilo a vycvičilo vzhledem na mezi-
národní situaci více než 200.000 mužů.
A to ještě není vše. Do dvou let má ještě
90.000 mužů rozmnožiti vojenské sily Německa
Vzhledem k tomu, jak se posud v Německu po-
stupovalo, není pochybnosti, že těchto 90.000
mužů bude hned letos vřaděno do armády, takže
aktivní armáda německá dosáhne ohromněho počtu
800.000 mužů a při tom ještě se nepočitá námořní
vojsko 62.000 mužů, osadní vojsko a četnictvo.
Německ
Německo
21
article
To znamená v poměru ke stavu německé
armády před dvěma lety rozmnožení za necelý
rok o více než 200.000 mužů a do příštího roku
celkové zvýšení o více než 300.000 mužůl
Žádná strana v Německu, kromě socialistů
kteří si ostztně počínají velmi mírně, neprotesto-
vala posud proti ohromným obětem, které se
ukládají poplatníkům a v německém tisku naopak
se uvádí argument, že porážka by stála Německo
více než deset vojenských zákonů.
Váčí tomuto hroznému zbrojení Německa po-
ciťuje se i ve Francii nutnost přislušných opa-
tření. Jak se sděluje z Paříže, bude se dnešní
ministerská rada, první za předsednictvi nového
presidenta Poincaréa, zabývati všeobecnou úvahou
o prostředeích k sesilení lrancouzské branné moci.
Na to má dojiti k jednání ministra vojenství
s vůdci parlamentních střan. Vláda hodlá si zjed-
nati jasno, které návrhy by měly největší vyhlídky
že budou co nejdříve přijaty sněmovnou a sená-
tem. »Figaro« soudí, že všechny slrany by se
mohly smířiti s 30měsíční slažbou pro všechuy
druhy zbrani, s jiné strany pak se navrhuje n-
vrat ke tříleté službě aspoň pro dělostřelectvo
jizdu.
Z Berlina, 17. února. Z inlormováného pra-
mene se proslýchá, že bude záby obsah nové vo-
jenské předlohy stanoven. V době míru bude či-
niti pohotovost 649.000 mužá. Dosud činila 505.000
mužů. Presenční stav byl by tedy zvýšen o 144.00
mužů. Dále má být zavedena instituce doplňova-
cích záložníků po rakouském vzoru.
Figaro
Německo
Francie
Paříž
Berlín
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Praha-II. Širší sbor důvěrnický pár. strany
svob. pro Moráň-Podskalí koná schůzi ve středt
dne 19. t. m. o půl 8. hod. večerní ve velk
mistnosti restaurace su Hortíků« na Morání.
Účast všech členů nulna.
Místní organisace v Praze VII. koná v pon-
dělí dne 24. t. m. o 8. hod. večerní v hostinci »N
kovárně« valnou hromadu, na které promluv
»O politické situaci« ministee m. sl. J.
dr. J. Fořt.
Mistní organisace pro hoření Nové město
konala valnou hromadu dne 29. ledna a ustavu-
jící schůzi důvěrnického sboru dne 12. února z
předsednictví městského radního Ant. Koubka.
Na valné schůzi promluvil gen. tajemnik S íso
politice náro ní strany svobodomyslné a jedná-
ních na radě říšské v posledním půl roku, o sta-
novisku strany vůči nynějši vládě i jednotlivým
otázkám politickým a hospodářským. Na valne
schůzi zvolen dávěrnický sbor, a 12. února na
ustavující schůzi zvoleni následující: předsedou
Ant. Koubek, městský radní, I. místopředsedou
dr. Ct. Škarda, II. místopředsedou E. Kaninský
továrník. I. jednatelem uč. V. Eořt, II. jednatelen
vrch. rev. Al. Čarek, pokladníkem K. Bohda-
necký, úřadník, vol. referentem M. Prinn, ča-
louník; delegáty do organisačního výboru: V
Fořt a mag. rada M. Waldstein; do širšího vý-
konného výboru: uč. V. Fořt.
Moráň
Podskalí
Hortík
doktor
J Fořt
Antonín
Koubek
E Kaninský
Čarek
K Bohda
M Prinné
M Waldstein
V Fořt
Praha
Praha VII
N kovárna
V Fořt
24
article
Důvěrníci míst. org. nár. strany svobodomyslné
z volebních skupin 21. a 22. rešli se dne 2. t. m
k poradě o tisku v Jičíně v kavárně hotelu
»Hamburku«. Schůzi zahájil předseda jičínské or-
ganisace, p. Fr. Knotek, továrník. Předsedou
schůze zvolen starosta města Hořic, p. Fejfar, za-
pisovatelem p. uč. Bernard z Jičina; zpravodajem
byl p. tov. Kaotek. Týž podal zprávu o dosa-
vadním jednání o zřízení nového listu, který bude
majetkem organisací. Debaty zúčastnili se pp
zástupcové z Hořic, N. Paky. Lomnice, Ml. Bole-
slavi, z Turnova a j. Po delším jednání usneseno
že časopis má býti vydáván v Jičíně. Vedle listu
hlavního budou vydávány i místní přílohy. Orga-
nísace jičínská pověřena provésti s urychlenín
práce, jež zbývá dokončíti, aby časopis mohl býti
v době nejkratší vydáván. Na schůzi bylo konsta-
továno, že »Hořický Obzor« není orgánem místní
org. hořické.
Z Čáslaví. Místní organisace má v sobotu
22. t. m. o 8. hod. večerní v hotelu »Modrá
hvězda« schůzi, na níž »O dnešním stavu
českě politiky« promluví p. gen. sekretá
Knotek
Fejfar
Bernard
Bol
Jičín
Hamburk
Hořice
Jičina
N . Paka
Lomnica
Turnov
Čáslav
25
article
F. Sls.
F. Sls.
Čechovél Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný ná-
rodní kolek český, vydaný Národní radou
českou ve prospěch souměrné podpory
nejdůležitějších účelů celonárodních vůbe
a menšinových zvláště. Konej každý, samo-
správné a peněžní korporace, spolky
jednotlivci také zde svou národní povin-
nost! Národní kolky a účtenky kupujte
místních prodejnách.
Sls
26
article
Dubrovnický večer.
Dubrovnický večer.
konaný v neděli za přečetné účasti dubrovnických
přátel v Riegrově sále Obecního domu, měl doko-
nalý úspěch po každé stránce. V popředí zájmu
byla přednáška univ. prof. dra. K. Chytilao
umění starého Dubrovníka, provázená
nádhernými světelnými obrázky. Prof. Chytil hned
z počátku své přednášky uvedl, že Dubrovník po
stránce umělecké představuje právě tak něco sa-
mostatného, svérázného, jako byl samostatným po
stránce politické, třebaže se v některých momen-
tech podobá Benátkám, v nichž ostatně je dobře
znáti také v mnohém slovanský charakter. Vyličiv
stručně dějiny Dubrovníka od dob nejstarších al
od řeckého Epidauru, přešel přednášející hned
ku popisu zevnější stránky města, jeho mohutného
opevnění, hradeb a tvrzí, které jsou mistrovským
dílem fortifikace i stavitelského umění. Zdivo je
tu srostlé v jeden celek se skálou a skála s mo-
řem. Město bylo zpevňováno postupem. Nejstarší
částí opevnění je tvrz sv. Vavřince u vchodu do
města, jejíž původ se klade do 11. století. V ny-
nější své podobě vznikla v 14. a 15. století. Pak
vzniklo postupně celé mohutné opevnění se šestl
tvrzemi, z nichž největší Minceta trůní celému
městu.
Riegrův
profesor
doktor
K Chytilao
Chytil
Dubrovník
svatý . Vavřinec
Benátky
Epidaur
obecní dom
starý Dubrovník
27
article
Téměř zároveň se vznikem těchto fortifikací
vznikaly také kláštery a to řádu Dominikánůa
Františkánů. Mohutné tyto památky stavitelského
umění jsou s hradbami těsně sloučeny, jejich nád-
herné křížové chodby a nádvoří s kašnami a zahra-
dami jsou skvělými doklady umělecké vyspělosti,
stejně jako řada klášterů v okoli Dubrovníka. Pak
rektorský palác s gotickým portálem, celní úřad
a řada jiných staveb ukazuje, na jak vysokém
stupni stálo umění stavitelů dalmatských. Ačkoliv
některé stavby byly pracovány dle návrhů ital-
ských mistrů, přece všechno bylo prováděno sta-
viteli, sochaři, kameníky a řezbáří domácími a všu-
de jeví se umělecký proud čistě dubrovnický, n
se zdá, že osciluje jednak mezi východem, jednak
mezi Benátkami a Neapolí. Do doby Zikmundovy
klade se Rolandův sloup, stojící před Doganou
(celnicí).
františkán
Zikmundův
Rolandův
Benátky
Neapol
28
article
Renaisanční sloh v Dubrovníku zanechal pouze
jednu menší, ale vynikající stavbu, kostel sv. Sal-
vatora z tesaného kamene, s elegantní a jemně
pracovanou facádou. Dóm a kostel sv. Blažeje byly
již vystavěny v době barokní po roce 1663, v němž
město bylo stíženo velkým zemětřesením, kterým
bylo zničeno mnoho uměleckých staveb. Třetí
velká stavba je kostel sv. Ignáce.
Město samo, vtěsnáno jsouc mezi hradby,
bylo ve svém vývoji velmi omezeno. Je tu proto
dům na domě až těsně ke hradbám na prudce stou-
pajícím terrainu s uličkami velmi úzkými, ale
malebnými. Smysl pro hygienu dal vznik krásnému
vodovodu a celé řadě kašen a vodojemů, které
jsou okrasou Dubrovníka. Staří Dubrovčané do-
vedli si vůbec zpříjemniti život a v jejich soukro-
mých domech nalézáme na místech s překrásnou
vyhlídkou besídky, sloupoví a arkády obrostlé ví-
nem, zahrádky s rozmanitými druhy stromoví
sloupovými chodbami.
V Dubrovníku, jak již řečeno, stavěli všechno
lidé domácí a také umělců Dubrovník nikdy nepo-
strádal. Byla tu samostatná malířská škola s Miku-
lášem Dubrovnickým v čele. V oboru umění zlatní-
ckého vynikl Dubrovník zejména v 15. a 16. stol.
svatý . Sal
svatý . Blažej
svatý . Ignác
Dubrovník
29
article
Největším dílem tohoto umění je stříbrná socha
sv. Vlaha, patrona Dubrovníka. Také kovolitectví,
umělé zámečnicíví a řezbářství dalmatské zane-
chalo po sobě skvělé památky. Mistrným dílem
řezbářského umění jsou chrámové lavice v kostele
na Lopudu z r. 1445, které jsou ukázkou dalmatské
gothiky.
Všechno výtvarné umění v Dubrovníku bylo
ovšem jen součástí dubrovnické kultury, která ze-
jména v epickém básnictví vydala Gunduličem plo-
dy v tehdejší době jedinečné v kulluře slovanské.
Ke konci své poutavé přednášky zmínil se proí.
Chytil o nebezpečí, které hrozí Dubrovníku a Dal-
macii novodobým stavehním ruchem zejměna lázeň-
ským a hotelovým a vyzýval k ostražitosti povo-
lané činitele a přátele dalmatského přímoří.
Jestli někdo před přednáškou prof. Chytil
nebyl nadšeným obdivovatelem Dubrovníka, stál se
jím jistě po přednášce a celém večeru, o jehož
uspořádání se letos staralo pořadatelstvo v čele
s prof. drem. O. Frankenbergerem, ob. st. J. Mattu-
šem, presid. zeměd. rady A. Prokůpkem a neúnav-
ným inspirátorem těchto večerů odb. nčitelem C.
Heřmanem z Přelouče. Ostatek večera byl vyplněn
programem hudebním, který obstarali: pí. L. Roko-
Bradanovičová, mistr Kisch, pěvecké kvartetto
pražského „Sokola“ a tamburašský sbor akad. spol-
ku „Hrvat
Večera se zúčastnili: za měslo Dubrovník dr.
Bjelovučič, který večeru přinesl nadšený pozdrav
ze slovánské Adrie, říš. poslanci dr. Franla, dv.r.
Vlah
Dubrovník
Gundulič
profesor
Chytil
doktor
O Frankenberger
A Prokůpek
C Heřman
L Roko Bradanovičová
Kisch
Bjelovučič
Adrie
Franl
Lopud
Dubrovník
Dal
Matt
Přelouč
Sokol
30
article
Hráský, dr. Kramář. insp. Neumana, dr. Víškovský,
zem. posl. vl. r. dr. Metelka, dr. Pippich, dr. Schu-
ster, sekč, chef Atanasov, univ. prof. dr. Scherer,
dr. Daneš, prof. techniky Špaček. Votoček, prof.
V. Hulik, nakladatel Šolc, řed. Hyp. banky Po-
korný, za Slov. klub dr. Vrat. Černý a St. Forman.
zástupcové městských rad, zástupcové Sokolstva
atd. Omluvili se: protektor večera říš. poslanec
starosta města Dubrovnika dr. Melko Čingrija (pro
těžkou chorobu své choti) a jeho otec, 4vůrce shody
chorvatsko-srbské, býv. starosta Dubrovníka dr.
Pero Čingriia, dr. Groš a oba náměstkové starosty
města Prahy dr. Kašpar a cís. rada Schrötter, min.
dr. Trnka, posl. dr. Hnídek. Udržal, pres. zem. rady
Prokůpek, posl. dr. Tobolka, dr. Rašín, dr. Funk,
cís. rada Máša, dv. rada Ot. Svoboda, řed. Tábor-
ský, dr. Scheiner atd. Pozdravné telegramy zaslalí:
Ivo Vojnovič, Luko markýz Bona, dr. lvo de Giulli,
Melko Stankovič, prof. Stefanini ze Splitu. Dubro-
vačka hrvatska čitalnica, Hrvatski Sokol v Dubrov-
níce, Česká beseda, Dubrovač. radnicko družstvo,
Srpska zora, Hrv. prosvjetno družstvo, národní
omladina. Hry. demokrat, sdružení Svoboda, du-
brovnická paroplavební společnost, dr. Kulišič, ta-
jemník srbské Matice redakce „Dubrovnika“, druž-
stvo za povznesení Dubrovníka, městská radav
Dubrovnice, belg. konsul Mat. Sarič v Dubrovníce,
dr. Čermáková z Bašky, Al. Nerad, starosta města
Přelouče, organisace nár. strany svobodomyslnév
Přelouči atd.
Hráská
doktor
Kramář
Neuman
Víškovský
Metelka
Pippich
Sch
Atanasov
profesor
Scherer
Daneš
Votoček
V Hulik
Šolc
Forman
Melko Čingrija
Dubrovník
Čingriius
Groš
Kašpar
Trnka
Hnídek
Udržal
Prokůpek
Tobolka
Rašín
Funk
Máša
Otakar
Scheiner
Vojnovič
Giulli
Melko Stankovič
Stefanini
Kulišič
Mat
Sarič
Čermáková
Bašek
Al
Nerad
Praha
Tábor
Luka
Split
Dubrov
Dubrovnit
Přelouč
městský rada
Hrvatski Sokol
Český beseda
Dubrovač
sdružený Svoboda
organizace národní
31
article
O Friedrichu Hebbelovi
O Friedrichu Hebbelovi
přednášel včera večer v Grěgrově sále Obecníh
domu dr. Otakar Fischer, docent německé li-
teratury na našem vysokém učení. Hned v prvních
slovech své přednášky zmínil se dr. Fischer o tom.
jak je pro nás stále aktuální otázka nejen se stano-
víska politického ale i zásadního, pokud může-
me a sníme přejímati z cízí kultury její vlivy, díla
a podněty. Praví, že sám jako germanista, tedy člo-
věk, jehož úkolem a povinností je zaměstnávati s
německou literaturou, nejvíce cítí zodpovědnost té-
to zásadní otázky a doufá, že po vlastním rozboru
Hebbela a jeho díla bude moci s posluchačstvem
sděliti své upřímné a hluboké přesvědčení, poku
se právě týká dramatického díla Hebbela samého
a našeho poměru k němu, který se opětovně st
předmětem veřejně diskuse.
Nejprve nakreslil dr. Fischer ostrými rysy
tvrdou, výbojnou, vášnivou, nespravedlivou a ježa-
tou osobnost Hebbelovu, zplozence německého se-
vera, holštýnského syna, zrozeného v poddanství
Děnů. Vyličil psychologický jeho rozvoj, charakte-
risovaný jeho vlastními slovy: „prodírejte se k
světla“, jeho hrubá dobrodružství smyslů, odpor
vyvolávany bojem za skývu chleba, ať už to bylo
v Německu, Kodani, Paříží či Italií. Hebbel vážil
z hlubin bolestně prožívaných myšlenkových roz-
porů své náměty a na každém jeho díle dramati-
ckém jsou znáti jeho prsty. Hebbel je přesvědčeno
světové dissonanci, je dualísta a pessímista záro-
veň. Drama jeho staví jedince s jeho osobní vál
Hebbel
doktor
Fischer
Hebbelův
Německo
Kodaň
Paříž
Italia
Obecníh dom