ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 59c5d5e0-8f0c-11dd-841c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 76, person 39, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 18. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 48.
4 article
Naranní a večerní liety předplácí se V Praze v administraci na měsle. . . . . . na čtvrt lota . . . . 6 K —k s ovojt donáškoui na měsíc. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K es h ve fllálkách. na měsic . . . . . 2 K 80 Poltou: na měslo. na čtvrt fota: . . . 9 K 6o s dvoji zasllkou na měsl na čtvrt lota : . . k Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article
Spor Rumunska s Bulharskem krajně přiostřen. Přes osm hodin trvala společná rada ministrů rakousko-uherských a společných zabývající se mezinárodní situací a plynou- cími z ní starostmi finančními. Výklad hr Berchtolda vyzněl prý v slohu del- fických věšteb: Jakkoliv trvá na- děje ve smírné rozřešení všech sporných otázek, tož nicméně pro- blémy ty ještě nedopouštějí, aby se učiněná opatření zmírni- 1a.... Opatření ta stála dle odhadů spo- lečných ministrů války a financí až dosud přes 300 milionů korun a vyžadují ještě ny- ní měsíčně 14 mil. K. Pevnou ta naděje ve vespolnou naprostou mírumilovnost vel- mocí dle toho přece dosud není, sice by se záložníci již vraceli od hranic do svých do- movů, kde vězí tedy dřen nedůvěry, obav a pochybností? V Londýně ukazují stále na zpropadenou tu hornatinu albánskou jako na vlastní doupě nebezpečí hrozícího evropskému míru. O hranice toho příštího albánského státečku rozcházejí prý se přá- ní Rakouska a Ruska tak podstatněa značně, že zástupcům ostatních velmocí po- dnes nedaří se je sblížit a srovnat. Ra- kousko prý trvá dosud nezvratně na tom, aby Skader, Peč, Prizren, Dakova, Konice a Janina byly přířknuty budoucímu samo- statnému Albánsku, poněvadž prý by bez těchto měst nebylo než živořícím mrzákem Rus však naproti tomu rovněž nezvratně žá- dá, aby tato města byla z obvodu příští Al- banie vyloučena, poněvadž nejsou arnaut- ská,, nýbrž slovanská neb řecká a kře- sťanské obyvatelstvo jejich prahne po vy- koupení z barbarské libovlády osmanských pohlavárů arnautských.
Berchtold K Pevná Skader Peč Rus Rumunsko Bulharsko Londýn Rakousko Rusko Prizren Dakovo Konice Janin
6 article
Anglie a Francie radí, aby se vyslala do Albanie mezinárodní komise znalců, která by se o pravdě tamních národních poměrů přesvědčila na místě — leč tomuto zjištění skutečnosti vzpírá se tisk vídeňský a ber- línský námitkou, že by se tím spor pro- dloužil snad na leta, a že by se z těch evropských komisarů así sotva kterýz Albanie vrátil živ a zdráv. Vísi tedy albánský mrak přese všechno zažehnávání stále nad Evropoua nemízí dosud, třebaže „Times“ pozname- návají otázku albánskou strefně za tak — triviální, že jeví se všem odpověd- ným státníkům býti zhola nemožné, aby kterýkoliv rozumný stát k vůli ní se vrhl do války. — Tolikéž vládní berlínská „Norddeutsche Allgemeine Zeitung“ tváří se, jakoby věřila „ve zdravý rozum a do- brou vůli Evropy. Vytýká, že se v jisté části evropského tisku „povážlivo st“ otázek splatých s ohraničením Albánska přeceňuje, i odpovidá k tomu: „Do- jista není ještě o leckterých bo- dech docíleno potřebné schody Evropy, leč pracuje se o vyrovnání, a to ne bez vy- hlídky na zdar. Zúmyslně šířenému mínění, jakoby vyslání prince Hohenloha do Pe- trohradu bylo selhalo, nemůžeme přisvědčit, naopak soudíme spíše, že politický styk mezi cisařem a králem Fran- tiškem Josefem a carem Mikulášem účin- ně usnadní řešení jednotlivých otázek balkánských.“ — Podobně prý císař Vilém II. opětovně se pronesl: „Už jsme přes hory, nebezpeč válečné jest zažehnáno; pro Albanii nebu- deme míti dojista žádné války.
Fran Josef Mikuláš Vilém II Anglie Francie Albánie Evropa Times
7 article
Jako však nemoudro přeceňovati ne- bezpečí, rovněž tak radno nepřeceňovat podobná slova útěchy, dokonce poletují-l jen na křídlech pouhé pověsti. Každým způsobem dosti jíž toho dlouhého soumra- ku světové nejistoty a proto snad jedinému pokořenému Cařihradu byla by dnes víta- nou zvěst, že Rumuni vtrhli z Do- brudže do území království Bulharského aby ve chvíli nejtěžší uchvátili Bulharům kus jejich vlasti od Dersteru (Silistrie) na Dunaji, až po město Balčík na Černém mo- ři. — Ano, spor rumunsko-bulharský o hra- nice jejich států, toť druhý mrak, jenž již od počátku války balkánské strašil na ob- zoru evropského východu, ale dnes v po- sledním dějství války náhle hrozivě se níží. houstne a temní tak, že to budí všeobecné vzrušení. Jakož jest zajímavá podoba mezi po- měrem Italie a Rumunska ku Ra- kousku, tak jest též značná podobnost mezi italskou loupežnou výpravou do Tri- polska a mezi nynějším lakotným nájezdem Rumunska na zápasící Bulharsko. Sprosté lupičství tam jako zde. Po celá dlouhá léta oba státy sousedily spolu v dobré vůli, až teprv, když bulharským junákům přálov bitvách proti Turkům štěstí, vládnoucí straně v Rumunsku nedala závist spáti — i počala o přítrž zbrojit a překvapila Bul- hary požadavkem po notném krajíci jejich země mezi Dunajem a Černým mořem; nechť prý jí dají po dobrém, sice že si Ru- muní pro ni přijdou po zlém. Lze si po- myslit, jaké city vzbudil tento triviální ná- rok rumunský u Bulharů. Nicméně v tísni své nedali jim průchodu, nýbrž hleděli se s nevlídným sousedem po dobrém vy- rovnat. Výborný diplomat bulharský dr.
Rumun Bulhar Cařihrad Silistrie Dunaj Balčík Rumunsko Ra Tri Bulharsko evropský východ
8 article
Danev vedl vyjednávání po dnešní den tak mistrně a rozšafně, že podobalo se již, ja- koby shoda byla blízka. Co mohlo se ctí u- činit, k tomu se Bulharsko pro boží mír uvolovalo. Rumunské požadavky vůči Bulharsku zněly: 1. Bulharsko vzdává se veškerých práv v Dobrudži. 2. Bulharsko zaručuje Ku- covlachům veškerá práva v dobytých ze- mích (Makedonii a Thrakii). 3. Bulharský exarchát potvrdí zřízení kucovlašského bi- skupství. 4. Veškeré tvrze kolem Silistrie budou zrušeny. 5. Vý- chodně od Silistrie upraveny budou hra- nice tak, že rumunské hranice na Čer- ném moři se o 2 anslické míle rozšířía Rumunsko bude s to, aby zřídilo si tam vá- lečný přístav.
Bulharsko Makedonie Silistrie Rumunsko boží mír
9 article
Na to nabízeli Bulhaři Rumun- sku: že nechtějí opevnít svých hranic, aniž upírají Rumunům právo, aby si opevnil své vlastní hranice. Ba slíbili jim dokonce, že sboří pevnosti své jižně od Si- listrie (Dersteru). Nabídli dále Rumunsku odstoupení dvou trojúhelníků, které zasa- hují do rumunského území, jakož i po- břežního pásu jižně od rumunského přístavu Mangalia. Konečně jím povo- lili všechny požadavky ohledně Kuco- vlachů v Makedonii a dokonce přiznali, že jejich školy a kostely mohou býti zřizo- vány s podporou rumunské vlády a v no- vých bulharských územích. „Doufáme, pra- vil Danev, že tímto způsobem vytvoříme nový patriotismus, balkánský patriotis- mus, takže Řekové, Bulhaři, Srbové a Ru- muní mohou se všude na Balkáně cítit doma.“ Leč pohříchu vše to Rumunům nesta- čí. Požadují dnes na Bulharech postoupení značného kusu země od Silistrie až po Balčík na Černém moři a hrozí v případě nepovolnosti Bulharům neprodleným ná- silným záborem! — Vyjednávání visí již jen na vlase a ne- přivede-li v poslední chvíli nátlak velmoci v Bukurešti vládnoucí politiky ru- munskékrozumu a vystřízlivění, mů že do krajnosti zostřený spor skončiti pro budoucí sousedství obou králov- ství velmi osudně! Bulhaři praví, že si daj na ten čas libiti přepadení rumunské bez- branně, a odvolávají se ku mezinárodnímu soudu v Haagu o právo a spravedlnost. Ale Rumunsko sotva se výroku jeho podrobí tak by zůstala rána mezi oběma zeměmio- tevřena, jítřící jako pro Elsas a Lotrinky mezí Německem a Francií. Stojí Rumun- sku kořist nešlechetně uchvácená za tako- vou vyhlídku?
Bulhar Rumun Kuca Řek Srba Balčík Elsas Rumunsko Makedonie Balkán Silistrie Bukurešť Haag Německo Francie
10 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Zprávy z bojiště. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V úřadní zprávě z bojiště se sděluje: Včerejší no minula v Drinopoli klidně. Ve dne vypálil nepřítel 150 ran na město. Situace u Bulajru se nezměnil a. Předevčírem postoupil na čataldžské čáře ne- přátelský sbor bělehradský k Či- fliku a Sofasu a zahájil z děl palbu na Ormanly, jež jest v našich rukou. Učinili jsme ihned nutná opatření Tento oddíl nepřátel počal včera opevňovati návrší, táhnoucí se západně od Sofasu, jinak nenastala žádná změna. Z bojiště černohorského. Z Cetyně, 17. února. (K. k.) (Z úřadního černohorského pramene.) Černohorské dělo- střelectvo Martinovičova sboru bomharduje s různých posic Ska- dar, pečujíc o to, aby střely nezalétaly do města, kde s četných domů vlají bílé prapory. Turci používají střel dum-dum, jichž použili především při posledních útocích na Taraboš.
Martinovičův Turek Balkán Cařihrad Sofas Cetyně
11 article
Též zahraniční lékaři zjistili na zraněných účinky takových střel. Turci zřizují okopy v nejbližším okolí města. Z Vídně, 17. února. »W. Allg. Ztg. oznamuje: Zprávy, jakoby otázka Skadru byla již vyřízena a jakoby bylo již rozhod- nuto, komu bude náležeti, nezakládají se na pravdě. Rumunsko a Bulharsko. Z Londýna, 17. února. Zdejší listy ozna- mují, že Bulharsko nabídlo Rumunsku větší pobřežní území než dosud, leč rozhodně od- mítlo odstoupit Silistrii. Naproti tomu Rakou- sko odstoupení Balčiku nikdy nežádalo. Bul- harsko pravděpodobně se zaručí, že Silistrie bude otevřeným městem a nikoli pevností a na tomto podkladě bude snad zjednána do- hoda. Z Berlína, 17. února. Z informovaného pramene se proslýchá, že přerušení styků Bul- harska s Rumunskem nelze očekávat ani v případě, stroskotá-li se v So- fiji vedené vyjednávání. Bukurešt- ské vládní kruhy posuzují věc klidně a sna- ží se vyhnout všem krokům, které později ne- daly by se napraviti. Z Bukurešti, 17. února. („N. W. T.“) Ru munsko-bulharská otázka jest v přízni vějším stadiu. V ministerské radě v Bu- kurešti, která začala v neděli a v níž ještě dnes se pokračuje, bylo seznáno, že doroz- umění neleží tolik překážek v cestě, jak se dosud myslilo. V rozhodujících rumunských kruzích se doufá, že se najde přijatelný kom- promis. Pro tento náhled svědčí některé tak- tické momenty. Z Paříže, 17. února. „Liberté“ oznamuje ze Sofije, že bulharská vláda se usnesla žá- dati za sprostředkování velmocí. bude-li Rumunsko trvat na svých požadavcích.
Turek W Allg Balčik Vídeň Rumunsko Bulharsko Londýn Silistrie Berlín Bukurešť Paříž
12 article
M. Z Kolína n. R., 17. února. (Zvl. teleg „Nár. L.“) Berlínská depeše „Köln. Ztgu.“ po- tvrzuje, že o nějakém přerušení vyjednávání mezi Bulharskem a Rumunskem nemůže být řeči. Situace je nepopíratelně vážnou, ale nicméně nezmizela naděje v diplomatick urovnání. Ačkoliv bulharská nabídka v Buku- rešti pravděpodobně zcela nevyhovuje, přece je podnětem k dalšímu jednání. I kdyby k to- mu nedošlo, před úplným přerušením styků ještě je sprostředkování. Dle dalších zpráv prý Rusko jde s trojspolken na prospěch Rumunska. Z jednání zástupeí mocnosti je zřejmo, že všechny působí k ucho- vání míru. el Ze Sofíje, 17. února. (K. k.) Pojednávaje o sporu bulharsko-rumunském, píše vládní or- gán „Mir“ Lze každý okamžik očekávati bud definitivní dohodu nebo přerušení. Douláme však, že přátelství, trvající dlouhou dobu me- zi Rumunskem a Bulharskem, nepadne za oběť sporu, jenž byl v tak nevhodnou dobu rozvinut. Neboť jest nepochopitelno, aby dva národové, kteří jsou navzájem spojení zájmo- vými snahami a stejnými nebezpečími, kteři žili pospolu po staletí bratrsky a kteří spolu- rozhodují v dějinách, náhle se dostali pro državu Silistrie do konfliktu, čímž by zjed- nali propast zášti mezí sebou, jež by byla obě- ma kletbou.
Köln Kolín Bulharsko Rumunsko Rusko Mira Silistrie
13 article
Rumunské přípravy k válce. Z Bukurešti, 17. února. (Ag. Teleg. Rou- maine.) Sněmovna schválila osno- vu zákona, kterou se zákon o železní- cích mění v tom smyslu, že v případě války se celý železniční perso- nál militarisujc. Velmoci ještě Portě neodpověděly. Z Vídně, 17. února. (»N. W. T.«) Vel- moci nedaly dosud na žádost Porty, aby se přičinily o znovuzahájení vyjednávání na základě poslední noty, odpověď. Pověsti, že rumunský vyslanec v Sofii Ghika již odce- stoval do Bukurešti, nejsou pravdivy. Vojenská opatření v Rusku. Z Petrohradh, 17. února. »Rěč« ozna- muje z Rigy: Uveřejnění ustanovení o mobili- saci způsobilo paniku mezi venkovským oby vatelstvem východních gubernií. Spořítelny a úvěrní ústavy oblehány jsou vkladateli Guvernér telegraficky vyzval jednotlivé časo pisy, aby obyvatelstvo uklidnily. Gen. Putník u krále. Z Bělehradu, 17. února. (K. k.) Krá přijal v delším slyžení náčelníka generálního štábu generála Putníka. Požadavek autonomie pro Makedonii. Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V pa- mětním spise, jenž byl vypracován, jak již sděleno, výborem pro obranu zájmů moha- medánů, israelitů a Kucovlachů v evropském Turecku a jenž byl dnes odevzdán velvysla- nectvům, žádá se pro Makedonii autonomie poněvadž jest jedinou zárukou života, ma- jetku a svobody náboženství. »Hamidie Z Malty, 17. února. (Reuter.) Turecký křižák »Hamidie« opustil o 1 hodině ráno přístav. (Víz poslední zprávy.)
Roa Petrohradh Rěč Putník Bukurešť Vídeň Vela Sofie Rusko Bělehrad Makedonie Cařihrad Turecko Malta Reuter
14 article Nahlížení do knih.
Nahlížení do knih. Slovné znění kompromisních návrhů n prohlídku knih hospodářských, obchodních atd. z účelem výměru osobni daně z příjmů, o nichž se rozhodovati bude v dnešní schůzi finančního výboru posl. snémovny, je toto. § 222. Odvolací komisi a jejímu předse- dovi příslušejí za účelem přesného zjištění důcho- du poplatníků tatáž práva jako komisi odhadní Pokládá-li odvolací komise po prozkoumání aktů první instance, jakož i po projednání důkazů event. předsedou nařízených neb poplatníkemv jeho odvolání nabídnutých a ve smyslu § 211. při- puštěných, za nutné, může za účelem dalšího vy- jasnění okolností pro její rozhodnutí podstatných poplatníka vyzvati, aby dovolil nahlédnouti do svých hospodářských a obchodních knih v roz- sahu za tím účelem nezbytném, a nejsou-li knihy vedeny, neb jevi-li se to k doplnění a posílení ob- sahu knih nutným, žádati také předložení smluv. dlužních úpisů, kvitancí úroků, výtahů z účtů faktur a jiných v držbě poplatníkově se nalézají- vích pomůcek účetních a dokladů obchodních Usnesení odvolací komise má skutečnosti, resp. údaje, poplatníkem učiněné, jejichž důkaz nahléd- nutím a zkoumáním zápisků a dokladů má býti proveden, co možná přesně označiti. Tytéž dluž- no také pojati do výzvy, poplatníkovi učiněné.
15 article
Tato má se státi s výslovným podotknutím, že. jestliže poplatník předložení výše naznačených knih, zápisků, pomůcek a dokladů odmítne aneb výzvě učiněné do přiměřené lhůty, která má býti stanovena, nevyhoví, rozhodnutí o oněch bodech, kleré měly býti vyjasněny uloženým mu předložením, provede se z úřadní moci bez dal- šího spolupůsobemí poplalníkova na základě pomůcek, jež má komise po ruce § 250, obsahuje tuto závěrečnou větu: Uložiti pořádkové pokuty pro neuposlechnuti vý- zvy stanovené dle §3 222. a 258. ku předložen knih, zápisků a dokladů jest nepřipustno V § 258. připojí se v 5. odst. tyto věty: Také berní úřad jest oprávněn, jestliže trestní jed- nání týká se osobní daně z přijmů, po zmocnění zemským finančním úřadem, vyzvati poplatníka ku předložení knih, zápisků a dokladů v rozsahu vs 222, naznačeném a způsobem tamže naznačeným. V příčině udělení potřebného zmocnění má zemský finanční úřad rozhodnouti v nálezacím senátu, v § 260, označeném (alternativa: rozhodnoutiv senátu, sestávajícím ze 3 členů, z nichž jeden musí býti soudcovským úřadníkem, dosazeným vrchním zemským soudem a další voleným členem komise, naznačeným předsedou odvolací komise).
16 article
§ 273. Prohlidka knih, která má býti proveden dle předpisu § 222., 258. odst. 5. a 272., budiž pro- vedena státním úřadníkem, práva daňového a ve- dení knih znalým, kterého určí předseda odvolací komise a opatří jej písemným přikazem, v přítom- nosti poplatníkově, neb jeho písemně zmocněného zástupce (8259. a 264). Poplatník může žádati, aby bez nákladů pro něho prohlídka knih provedena byla výše zmíněným úřadnikem, který má své sídlo úřadní mimo obvod odhadní komise, pro po- platníka příslušné. Přibrání znalce účetnického a přísežného tlu- močníka jest dle uvážení úřadu neb komise dovo- leno. Tyto osoby musejí poměry poplatníkovy, o nichž se u přiležitosti prohlídky knih doví, přís- ně v tajnosti chovati a musejí splnění této povinnosti, pakliže nejsou již jako státní úřadníci vzati v přisahu, slíbiti rukoudáním na místě přisahu. Oni buďtež výslovně upozornění na trestní ustanovení § 246. Proti přibrání takových osob. které jsou v ob- chodní soutěži s poplatníkem, může tente podatí námitku. O takově námitce rozhoduje úřad a komise, za jejichž řízení se koná prohlídka V drobném prodejin ranní číslo o sobi za s vočorní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkově- ranní čislo večerni s9 InBerátv platí se hotově napřed- Předplaconi a insorty příjím sdministrace v Mluriansko ul.,k Tam nacházejl se tál redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“. Rukopisy se nevraceii
Mluriansko ulice
17 article
knih (odst. 1.). po uvážení všech okolností případu s konečnou platnosti. Také má poplatník právo, aby sám svého dů- věrnika a účetního znalce, vzatého ze seznamu. vedeného u obchodního soudu (obch, a námořního soudu, zemského soudu, krajského soudu) na vlast- ní náklad přibral. § 274. Nahlížení do obch. knih budiž při ob- sáhlých šetřeních neb při jiných, ohledu hodných okolnostech, dle volby poplatníka provedeno bud v živnostenských místnostech, resp. v bytě poplat- nikově, neb v úřadních místnostech úřadu, resp komise. Jinak má býti prohlídka knih pravidelně provedena v úřadních místnostech úřadu (ko- mise). Jedná-li se o zápisky neb doklady, kterých poplatník při výkonu svého povolání neb živnosti potřebuje, tedy musí poplatníku býti dána mož- nost, aby těchto zápisků a dokladů vhodně v ho- dinách obchodních přiměřeně mohl použíti. Den provedení důkazu a jména osob, pověře- ných provedením jeho, buďtež poplatníku 8 dní předem ohlášeny. § 276. O výsledku prohlídky knih budiž sepsán protokol, v němž především dlužno vy- značití zápisy, obsažené v knihách a zápiskách, k nahlédnutí předložených, které se vztuhují na skutečnosti, které prohlidkou knih měly býti zji- štěny. Rovněž dlužno do tohoto protokolu pojati vysvětlivky a zprávy, poplatníkem neb jeho zá- stupcem podané, zjištění k jeho žádosti provedená, jakož i údaje o zevní povaze knih a zápisků, ko- nečně okolnosti, které jsou směrodatny pro věro- hodnost jejich.
18 article
Odepření předložení knih, zápisků neb dokla- dů, neb tvrzení poplatníka, že zápisků žádných nevede, resp. nemá, spolu s okolnostmi, kterými se poplatník snaží toto tvrzení učiniti hodnověr- ným, budiž zaznamenáno v protokolu. Jestliže od- borní znalci, poplatníkem přibraní, neb jím jmeno- vaný důvěrník (§ 273.) přejí si učiniti poznámku ku protokolu, budtež tyto rovněž do protokolu pojaty. Zvláště má poplatník právo žádati v pro- tokole povolení nejdéle 14denní lhůty ku podání zevrubněho vyjádření o mate- riálu, získaném výsledky prohlídky knih, včetně event. dobrozdání znaleckého. Při sdělení výsledku předsevzaté prohlídky knih ko- misi, nebůďtež uváděna jména obchod- ních přátel, pramenů odběrných a zá- kazníků. O těchto nutno zachovati přísnou mlčelivos t. § 277. Odvolací komise neb berní úřad, v trest- ním řízení příslušný, které nařídily předložení knih, zápisků a dokladů, může, jestliže v protokolu ob- sažená zjištění nestačí ku vyjasnění event. pochyb- ností, naříditi doplnění neb opakování prohlidky knih. Každé takové nařízení vyžaduje nového usne- seni způsobem v § 222. a 258. odst. 5. předepsa- ným. Prohlásí-li poplatník, že jednotlivé položky ve svých knihách a v zápiskách vzhledem ku po- vinnosti mlčelivosti, jemu v povolání jeho vůči třetí osobě uložené, orgánu, provádějícímu pro- hlídku a zkoumání zápišků, může vyjeviti jenom s vyloučením jmen dotyčných osob nebudiž to na roveň stavěno odmitnutí nahlédnuti do knih, jeví-li se předložené knihy a zápisky po ocenění všech okolností věrohodnými.
19 article
Vede-li poplatník obch. knihy dle předpisů obch, zákona a komise neb berní úřad, v řízení trestním příslušný, na zákládě jednání v předcho- zím odstavci naznačeného, nabyl přesvědčenío řádném vedení jejich, buďtež ohledně obch. zá- vodu, tvořícího předmět prohlidky knih, v dalším řízení skutečnosti, prohlídkou knih zjištčně, p o- kládány za prokázané, pokud jinak pro- kázané skutečnosti nesvědči o nesprávnosti jejich. Totéž platí, jestliže poplatník nemá sice uza- vřeného účetnictví, vede však jednotlivé knihy neb zápisky, na které se hodí předpoklady v odst. 2. naznačené. Výsledek prohlídky knih budiž oznámen po- platníkovi zároveň s rozhodnutím, ve věci samé vydaným. Berní úřad nesmí skutečnosti, o nichž se dověděl u příležitosti provádění prohlídky knih. použíti při ukládání daní jinému poplatní- ku. Sdělení takové skutečnosti úřadům a orgänům k vyměřování nepřímých daní a úřadůma oddělením k výměře poplatků a tax jest nepřípustno. K § 281. připojuje se tento odstavec: K návrhu úřadu neb poplatníků může finanční ministr z dů- ležitých důvodů delegovati také jinou. než dle všeobecných předpisů příslušnou odhadní komisi, resp. berní úřad ku provedení prohlídky knih a řízení vyměřovacího a trestního
20 article Výroční sjezd učitelstva mě- šťanských škol.
Výroční sjezd učitelstva mě- šťanských škol. Valná schůze zastupitelstva Zemské ústř, jed- noty učitelstva měšť. škol konala se včera v pon- dělí 17. t. m. v Praze za předsednictví starosty jednoty odb. uč. Petra Skalického. Přítomní byli v plném počtu zástupci všech krajinských jed- not v Čechách. Za organisaci moravskou se dostavil a vřele uvítán byl její předseda řed. Jos. Mou- čka z Jaroměřie. V úvodní řeči věnoval předseda p. Skalický vřelou posmrtnou vzpomínku posl. red. Josefu A nýžovi a prof. Frant. Tilšrovi a zdůraznil sta-
Petro Skalický Skalický Josef profesor František Praha Čechy Moa
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze vzpomínek na Rumelii po válce rusko-turecké. Truchlivý byl stav strašné kdysi a mocné říše turecké po válce s Ruskem r. 1878. Vá- lečnou bouří, která doburácela nad samým Bosporem, zpustl veškerý kraj od Odrinu až k Cařihradu. Musulmanský lid, vyděšený svou vlastní vládou, dal se na útěk před vítěznými vojsky ruskými; uprchlo ho víc než poloviná. A křesťané v přesvědčení, že uprchlíci se zase navrátí, boříli a pustošili liduprázdné vst turecké a houfně stěhovali se na sever. Po odchodu Rusů část těchto uprchlíků počala se vraceti, ale řady jejich silně prořídly. Mno- ho tureckých rodin zahynulo na útěku; mno- ho jich pomřelo hladem a nemocemi na bře- zích moře Mramorového a nad Bosporem, kde nahromadily se ohromné massy lidu a nebylo prostředků k jich přepravení na asijský břeh. Celé území turecké Rumelie představo- valo takřka holou poušť, s polozřícenými mě- stečky a pozůstalými tu a tam zbytky osad. ve kterých, zvláště ve vsích čerkesských, ne- zůstal kámen na kameni. Ostře bil do očí ten- to truchlivý obraz, kdo tehdy projel timto krajem po dráze, protínající celou Rumelií z Odrinu až do Caříhradu. Zřídka kde spa- třovalo oko lán zaseté půdy a k tomu ještě vypráhlý trvalým suchem. Dobytka takřko
Rus Rumelie Rusko Bospor Cařihrad Bospor
22 article
nebylo a kde bylo viděti menší stáda, smutný byl na ně pohled: hladová, vyhublá zvířata sotva nohy vlekla po pastvinách, sežehnutých 40 vedrem, hledajíce trs zelené trávy. Neodvratný hlad hrozil zbytkům evrop ského Turecka tím více, že Východní Rume- lie (Jižní Bulharsko) sama měla velikou nouz po děsných spoustách válečných i zakázala bezvýminečně vývoz obili a průhon dobytka do Turecka. Nápadnou protivu v tom ohledu předsta- vovala Východní Rumelie: i zde spousty byly snad ještě větší a rovněž tak i úbytek obyva- telstva: velmi mnoho Turků uprchlo a počet Bulharů, padlých pod nožem bašibozuků, do- sahoval ne výše několíka set, ale mnoha tisíc Tedy jaký rozdíl? Půl roku po odchodu Rusí téměř nebylo znáti, co vytrpěla před ne- dávnem tato země. Žírná pole zelenala se houští klasů žita, pšenice a ječmene; vysoká stébla kukuřičná hrdě šelestila ve vzduchu svým svěžím listem; sytý skot takřka se ztrá- cel ve vysoké, husté a šťavnaté trávě pastvisk okolo vod; stáda černých bůvolů s rozkoší po- hroužela se až po krk v bystrých proudech řek a kálných bahnech močálů. Města a vesnice svými červenými novými střechamni přivětive vyhlížely do krajiny z rozkošné zelení stro- mů; pouze tam, kde dříve stávaly turecké osady, trčely opuštěné ssutiny, porostlé bý- lím. Ba i počasí samo smilovalo se nad zmu- čenou zemí a ukázalo se nanejvýš příznivým kdežto v turecké Rumelii v letech 1879 a 1880 od časného jara až do pozdního podzimu nesprchla ani kapka deště, v Jižním Bulhar- sku všude pršívalo vydatně téměř každodenně a teplé, jasné slunce a čarovné, vlažné jižn noci napomáhaly bujnému vzrůstu všeho rost- linstva.
Bulhar Turecko Bulharsko východní Rumelie
23 article
Každý by pomyslil, že tato nešťastná pre Turecko válka musila vyvolati v musulma- nech nesmířitelnou nenávist proti Rusům. Ale stalo se právě naopak: místo aby Rusy pro- klinali, Turci je měli rádi, vážili si jich, byl jim vděční a po jich odchodu v hloubi duše přáli si, aby zase brzy přišli. A vskutku, ne- obyčejně humanní a rozumná opatření, jež provádělo ruské velitelství v době války okkupace na ochranu zbylého obyvatelstva tureckého, ukázala se velice blahodárnými Turečtí pašové strašili lid, že Rusové budou zabíjeti, věšet aneb obraceti na křesťanskou víru; následkem toho zámožní Turci dali se na útěk a přišli o svůj majetek, ba i o život, ale pozůstalá nezámožná třída s údivem se přesvědčila, že nejenom nikdo se jich ani ne- dotkne, ale naopak, že chovají se k nim jako k bratřím. A tak nebylo žádnou vzácností spatřiti častěji tento obrázek: na zápraží tu- recké chaty sedí ruský voják, na krku jako na koni sedí mu nějaký tříletý Osmáneka celá hromada jemu podobné drobotiny se všech stran věší se na dobromyslného junáka, cloumajíc jím nemilosrdně; hned vedle šuká po dvoře turecká maminka ve své zelené sukni a ani jí nenapadne, aby bílým feredžem (šatem) zahalila si usměvavou tvář: oholený jeji muž nevšímaje si tak hrubého prohřešení proti starým zvykům musulmanským, dobrá- cky poplacává na prsou svého vojenského ná-
Rus Turek Turecko Turec
24 article
jemníka, podávaje mu lahev červeného vína nebo rakije. Rusové mohamedánství nejen neomezovali, ale naopak podporovali; u Tur- ků zprvu budilo to nedůvěru a pochybnost, ale na konec byli tím celí nadšení. V době ramazanu Musulmané osvětlují své mešity. ověšujíce ochozy minaretů různobarevnými lam- pičkami. Po obsazení Odrihu od ruských vojsk, po útěku bohatých Turků chudý lid tu- recký smutně vzhlížel na tonoucí ve tmě mi- narety, ale ne dlouho. Ruské velitelství po- volilo Turkům tři tisíce rublů na osvětlení mešit! Nebylo tedy divu, že hlavní molla (du- chovní) odrinský v čele všech musulmanů z města a okolí s modlitbami vyprovázel od- cházející vojska Skobeleva a po formálním odevzdání města úřadům tureckým, s upřím- nými slzami pravil: „Na zemi není lepšího ná- roda nad Rusy a jenom jednoho se jim nedo- stává — státi se musulmany; o to že každý den ráno a večer vroucně se modli k Allahu a jeho proroku!“ — První čas po válce ruské velitelství nemajetným Turkům rozdávalo chléb a darovalo k tomu účelu celé sklady zásob v Odrinu, ba i zánovní lazaretové ba- ráky, postavené u železné dráhy; Turci potom je proměnili v kasárny; na nich dlouho bělaly se štíty s ruským orlem, zůstavené prý „na památku po Rusech“, jak říkali Turci. To vše přírozeně přispělo k utvrzení nejlepšího mi- nění o velikomyslnosti ruských vítězů v ná- rodě tureckém. V. D.
Rus Turek Rus