1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 18. února 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní liety
předplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . . .
na čtvrt lota . . . . 6 K —k
s ovojt donáškoui
na měsíc. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 7 K es h
ve fllálkách.
na měsic . . . . . 2 K 80
Poltou:
na měslo.
na čtvrt fota: . . . 9 K 6o
s dvoji zasllkou
na měsl
na čtvrt lota : . . k
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
Spor Rumunska s Bulharskem
krajně přiostřen.
Přes osm hodin trvala společná rada
ministrů rakousko-uherských a společných
zabývající se mezinárodní situací a plynou-
cími z ní starostmi finančními. Výklad hr
Berchtolda vyzněl prý v slohu del-
fických věšteb: Jakkoliv trvá na-
děje ve smírné rozřešení všech
sporných otázek, tož nicméně pro-
blémy ty ještě nedopouštějí, aby
se učiněná opatření zmírni-
1a.... Opatření ta stála dle odhadů spo-
lečných ministrů války a financí až dosud
přes 300 milionů korun a vyžadují ještě ny-
ní měsíčně 14 mil. K. Pevnou ta naděje
ve vespolnou naprostou mírumilovnost vel-
mocí dle toho přece dosud není, sice by se
záložníci již vraceli od hranic do svých do-
movů, kde vězí tedy dřen nedůvěry, obav
a pochybností? V Londýně ukazují stále na
zpropadenou tu hornatinu albánskou
jako na vlastní doupě nebezpečí hrozícího
evropskému míru. O hranice toho příštího
albánského státečku rozcházejí prý se přá-
ní Rakouska a Ruska tak podstatněa
značně, že zástupcům ostatních velmocí po-
dnes nedaří se je sblížit a srovnat. Ra-
kousko prý trvá dosud nezvratně na tom,
aby Skader, Peč, Prizren, Dakova, Konice
a Janina byly přířknuty budoucímu samo-
statnému Albánsku, poněvadž prý by bez
těchto měst nebylo než živořícím mrzákem
Rus však naproti tomu rovněž nezvratně žá-
dá, aby tato města byla z obvodu příští Al-
banie vyloučena, poněvadž nejsou arnaut-
ská,, nýbrž slovanská neb řecká a kře-
sťanské obyvatelstvo jejich prahne po vy-
koupení z barbarské libovlády osmanských
pohlavárů arnautských.
Berchtold
K Pevná
Skader
Peč
Rus
Rumunsko
Bulharsko
Londýn
Rakousko
Rusko
Prizren
Dakovo
Konice
Janin
6
article
Anglie a Francie radí, aby se vyslala do
Albanie mezinárodní komise znalců, která
by se o pravdě tamních národních poměrů
přesvědčila na místě — leč tomuto zjištění
skutečnosti vzpírá se tisk vídeňský a ber-
línský námitkou, že by se tím spor pro-
dloužil snad na leta, a že by se z těch
evropských komisarů así sotva kterýz
Albanie vrátil živ a zdráv.
Vísi tedy albánský mrak přese
všechno zažehnávání stále nad Evropoua
nemízí dosud, třebaže „Times“ pozname-
návají otázku albánskou strefně za tak —
triviální, že jeví se všem odpověd-
ným státníkům býti zhola nemožné, aby
kterýkoliv rozumný stát k vůli ní se vrhl
do války. — Tolikéž vládní berlínská
„Norddeutsche Allgemeine Zeitung“ tváří
se, jakoby věřila „ve zdravý rozum a do-
brou vůli Evropy. Vytýká, že se v jisté
části evropského tisku „povážlivo st“
otázek splatých s ohraničením Albánska
přeceňuje, i odpovidá k tomu: „Do-
jista není ještě o leckterých bo-
dech docíleno potřebné schody Evropy,
leč pracuje se o vyrovnání, a to ne bez vy-
hlídky na zdar. Zúmyslně šířenému mínění,
jakoby vyslání prince Hohenloha do Pe-
trohradu bylo selhalo, nemůžeme
přisvědčit, naopak soudíme spíše, že
politický styk mezi cisařem a králem Fran-
tiškem Josefem a carem Mikulášem účin-
ně usnadní řešení jednotlivých otázek
balkánských.“ —
Podobně prý císař Vilém II. opětovně
se pronesl: „Už jsme přes hory, nebezpeč
válečné jest zažehnáno; pro Albanii nebu-
deme míti dojista žádné války.
Fran
Josef
Mikuláš
Vilém II
Anglie
Francie
Albánie
Evropa
Times
7
article
Jako však nemoudro přeceňovati ne-
bezpečí, rovněž tak radno nepřeceňovat
podobná slova útěchy, dokonce poletují-l
jen na křídlech pouhé pověsti. Každým
způsobem dosti jíž toho dlouhého soumra-
ku světové nejistoty a proto snad jedinému
pokořenému Cařihradu byla by dnes víta-
nou zvěst, že Rumuni vtrhli z Do-
brudže do území království Bulharského
aby ve chvíli nejtěžší uchvátili Bulharům
kus jejich vlasti od Dersteru (Silistrie) na
Dunaji, až po město Balčík na Černém mo-
ři. —
Ano, spor rumunsko-bulharský o hra-
nice jejich států, toť druhý mrak, jenž již
od počátku války balkánské strašil na ob-
zoru evropského východu, ale dnes v po-
sledním dějství války náhle hrozivě se níží.
houstne a temní tak, že to budí všeobecné
vzrušení.
Jakož jest zajímavá podoba mezi po-
měrem Italie a Rumunska ku Ra-
kousku, tak jest též značná podobnost
mezi italskou loupežnou výpravou do Tri-
polska a mezi nynějším lakotným nájezdem
Rumunska na zápasící Bulharsko. Sprosté
lupičství tam jako zde. Po celá dlouhá léta
oba státy sousedily spolu v dobré vůli, až
teprv, když bulharským junákům přálov
bitvách proti Turkům štěstí, vládnoucí
straně v Rumunsku nedala závist spáti —
i počala o přítrž zbrojit a překvapila Bul-
hary požadavkem po notném krajíci jejich
země mezi Dunajem a Černým mořem;
nechť prý jí dají po dobrém, sice že si Ru-
muní pro ni přijdou po zlém. Lze si po-
myslit, jaké city vzbudil tento triviální ná-
rok rumunský u Bulharů. Nicméně v tísni
své nedali jim průchodu, nýbrž hleděli se
s nevlídným sousedem po dobrém vy-
rovnat. Výborný diplomat bulharský dr.
Rumun
Bulhar
Cařihrad
Silistrie
Dunaj
Balčík
Rumunsko
Ra
Tri
Bulharsko
evropský východ
8
article
Danev vedl vyjednávání po dnešní den tak
mistrně a rozšafně, že podobalo se již, ja-
koby shoda byla blízka. Co mohlo se ctí u-
činit, k tomu se Bulharsko pro boží mír
uvolovalo.
Rumunské požadavky vůči Bulharsku
zněly: 1. Bulharsko vzdává se veškerých
práv v Dobrudži. 2. Bulharsko zaručuje Ku-
covlachům veškerá práva v dobytých ze-
mích (Makedonii a Thrakii). 3. Bulharský
exarchát potvrdí zřízení kucovlašského bi-
skupství. 4. Veškeré tvrze kolem
Silistrie budou zrušeny. 5. Vý-
chodně od Silistrie upraveny budou hra-
nice tak, že rumunské hranice na Čer-
ném moři se o 2 anslické míle rozšířía
Rumunsko bude s to, aby zřídilo si tam vá-
lečný přístav.
Bulharsko
Makedonie
Silistrie
Rumunsko
boží mír
9
article
Na to nabízeli Bulhaři Rumun-
sku: že nechtějí opevnít svých hranic, aniž
upírají Rumunům právo, aby si opevnil
své vlastní hranice. Ba slíbili jim dokonce,
že sboří pevnosti své jižně od Si-
listrie (Dersteru). Nabídli dále Rumunsku
odstoupení dvou trojúhelníků, které zasa-
hují do rumunského území, jakož i po-
břežního pásu jižně od rumunského
přístavu Mangalia. Konečně jím povo-
lili všechny požadavky ohledně Kuco-
vlachů v Makedonii a dokonce přiznali,
že jejich školy a kostely mohou býti zřizo-
vány s podporou rumunské vlády a v no-
vých bulharských územích. „Doufáme, pra-
vil Danev, že tímto způsobem vytvoříme
nový patriotismus, balkánský patriotis-
mus, takže Řekové, Bulhaři, Srbové a Ru-
muní mohou se všude na Balkáně cítit
doma.“
Leč pohříchu vše to Rumunům nesta-
čí. Požadují dnes na Bulharech postoupení
značného kusu země od Silistrie až po
Balčík na Černém moři a hrozí v případě
nepovolnosti Bulharům neprodleným ná-
silným záborem! —
Vyjednávání visí již jen na vlase a ne-
přivede-li v poslední chvíli nátlak velmoci
v Bukurešti vládnoucí politiky ru-
munskékrozumu a vystřízlivění, mů
že do krajnosti zostřený spor skončiti pro
budoucí sousedství obou králov-
ství velmi osudně! Bulhaři praví, že si daj
na ten čas libiti přepadení rumunské bez-
branně, a odvolávají se ku mezinárodnímu
soudu v Haagu o právo a spravedlnost. Ale
Rumunsko sotva se výroku jeho podrobí
tak by zůstala rána mezi oběma zeměmio-
tevřena, jítřící jako pro Elsas a Lotrinky
mezí Německem a Francií. Stojí Rumun-
sku kořist nešlechetně uchvácená za tako-
vou vyhlídku?
Bulhar
Rumun
Kuca
Řek
Srba
Balčík
Elsas
Rumunsko
Makedonie
Balkán
Silistrie
Bukurešť
Haag
Německo
Francie
10
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Zprávy z bojiště.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V úřadní
zprávě z bojiště se sděluje: Včerejší no
minula v Drinopoli klidně. Ve dne
vypálil nepřítel 150 ran na město. Situace
u Bulajru se nezměnil a. Předevčírem
postoupil na čataldžské čáře ne-
přátelský sbor bělehradský k Či-
fliku a Sofasu a zahájil z děl
palbu na Ormanly, jež jest v našich
rukou. Učinili jsme ihned nutná opatření
Tento oddíl nepřátel počal včera opevňovati
návrší, táhnoucí se západně od Sofasu, jinak
nenastala žádná změna.
Z bojiště černohorského.
Z Cetyně, 17. února. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) Černohorské dělo-
střelectvo Martinovičova sboru
bomharduje s různých posic Ska-
dar, pečujíc o to, aby střely nezalétaly do
města, kde s četných domů vlají
bílé prapory. Turci používají střel
dum-dum, jichž použili především při
posledních útocích na Taraboš.
Martinovičův
Turek
Balkán
Cařihrad
Sofas
Cetyně
11
article
Též zahraniční lékaři zjistili na zraněných
účinky takových střel. Turci zřizují okopy
v nejbližším okolí města.
Z Vídně, 17. února. »W. Allg. Ztg.
oznamuje: Zprávy, jakoby otázka Skadru
byla již vyřízena a jakoby bylo již rozhod-
nuto, komu bude náležeti, nezakládají
se na pravdě.
Rumunsko a Bulharsko.
Z Londýna, 17. února. Zdejší listy ozna-
mují, že Bulharsko nabídlo Rumunsku větší
pobřežní území než dosud, leč rozhodně od-
mítlo odstoupit Silistrii. Naproti tomu Rakou-
sko odstoupení Balčiku nikdy nežádalo. Bul-
harsko pravděpodobně se zaručí, že Silistrie
bude otevřeným městem a nikoli pevností a
na tomto podkladě bude snad zjednána do-
hoda.
Z Berlína, 17. února. Z informovaného
pramene se proslýchá, že přerušení styků Bul-
harska s Rumunskem nelze očekávat
ani v případě, stroskotá-li se v So-
fiji vedené vyjednávání. Bukurešt-
ské vládní kruhy posuzují věc klidně a sna-
ží se vyhnout všem krokům, které později ne-
daly by se napraviti.
Z Bukurešti, 17. února. („N. W. T.“) Ru
munsko-bulharská otázka jest v přízni
vějším stadiu. V ministerské radě v Bu-
kurešti, která začala v neděli a v níž ještě
dnes se pokračuje, bylo seznáno, že doroz-
umění neleží tolik překážek v cestě, jak se
dosud myslilo. V rozhodujících rumunských
kruzích se doufá, že se najde přijatelný kom-
promis. Pro tento náhled svědčí některé tak-
tické momenty.
Z Paříže, 17. února. „Liberté“ oznamuje
ze Sofije, že bulharská vláda se usnesla žá-
dati za sprostředkování velmocí.
bude-li Rumunsko trvat na svých
požadavcích.
Turek
W Allg
Balčik
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Londýn
Silistrie
Berlín
Bukurešť
Paříž
12
article
M. Z Kolína n. R., 17. února. (Zvl. teleg
„Nár. L.“) Berlínská depeše „Köln. Ztgu.“ po-
tvrzuje, že o nějakém přerušení vyjednávání
mezi Bulharskem a Rumunskem nemůže být
řeči. Situace je nepopíratelně vážnou, ale
nicméně nezmizela naděje v diplomatick
urovnání. Ačkoliv bulharská nabídka v Buku-
rešti pravděpodobně zcela nevyhovuje, přece
je podnětem k dalšímu jednání. I kdyby k to-
mu nedošlo, před úplným přerušením
styků ještě je sprostředkování.
Dle dalších zpráv prý Rusko jde s trojspolken
na prospěch Rumunska. Z jednání zástupeí
mocnosti je zřejmo, že všechny působí k ucho-
vání míru.
el
Ze Sofíje, 17. února. (K. k.) Pojednávaje
o sporu bulharsko-rumunském, píše vládní or-
gán „Mir“ Lze každý okamžik očekávati bud
definitivní dohodu nebo přerušení. Douláme
však, že přátelství, trvající dlouhou dobu me-
zi Rumunskem a Bulharskem, nepadne za
oběť sporu, jenž byl v tak nevhodnou dobu
rozvinut. Neboť jest nepochopitelno, aby dva
národové, kteří jsou navzájem spojení zájmo-
vými snahami a stejnými nebezpečími, kteři
žili pospolu po staletí bratrsky a kteří spolu-
rozhodují v dějinách, náhle se dostali pro
državu Silistrie do konfliktu, čímž by zjed-
nali propast zášti mezí sebou, jež by byla obě-
ma kletbou.
Köln
Kolín
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
Mira
Silistrie
13
article
Rumunské přípravy k válce.
Z Bukurešti, 17. února. (Ag. Teleg. Rou-
maine.) Sněmovna schválila osno-
vu zákona, kterou se zákon o železní-
cích mění v tom smyslu, že v případě
války se celý železniční perso-
nál militarisujc.
Velmoci ještě Portě neodpověděly.
Z Vídně, 17. února. (»N. W. T.«) Vel-
moci nedaly dosud na žádost Porty, aby se
přičinily o znovuzahájení vyjednávání na
základě poslední noty, odpověď. Pověsti, že
rumunský vyslanec v Sofii Ghika již odce-
stoval do Bukurešti, nejsou pravdivy.
Vojenská opatření v Rusku.
Z Petrohradh, 17. února. »Rěč« ozna-
muje z Rigy: Uveřejnění ustanovení o mobili-
saci způsobilo paniku mezi venkovským oby
vatelstvem východních gubernií. Spořítelny
a úvěrní ústavy oblehány jsou vkladateli
Guvernér telegraficky vyzval jednotlivé časo
pisy, aby obyvatelstvo uklidnily.
Gen. Putník u krále.
Z Bělehradu, 17. února. (K. k.) Krá
přijal v delším slyžení náčelníka generálního
štábu generála Putníka.
Požadavek autonomie pro Makedonii.
Z Cařihradu, 17. února. (K. k.) V pa-
mětním spise, jenž byl vypracován, jak již
sděleno, výborem pro obranu zájmů moha-
medánů, israelitů a Kucovlachů v evropském
Turecku a jenž byl dnes odevzdán velvysla-
nectvům, žádá se pro Makedonii autonomie
poněvadž jest jedinou zárukou života, ma-
jetku a svobody náboženství.
»Hamidie
Z Malty, 17. února. (Reuter.) Turecký
křižák »Hamidie« opustil o 1 hodině ráno
přístav.
(Víz poslední zprávy.)
Roa
Petrohradh
Rěč
Putník
Bukurešť
Vídeň
Vela
Sofie
Rusko
Bělehrad
Makedonie
Cařihrad
Turecko
Malta
Reuter
14
article
Nahlížení do knih.
Nahlížení do knih.
Slovné znění kompromisních návrhů n
prohlídku knih hospodářských, obchodních atd. z
účelem výměru osobni daně z příjmů, o
nichž se rozhodovati bude v dnešní schůzi
finančního výboru posl. snémovny, je toto.
§ 222. Odvolací komisi a jejímu předse-
dovi příslušejí za účelem přesného zjištění důcho-
du poplatníků tatáž práva jako komisi odhadní
Pokládá-li odvolací komise po prozkoumání aktů
první instance, jakož i po projednání důkazů
event. předsedou nařízených neb poplatníkemv
jeho odvolání nabídnutých a ve smyslu § 211. při-
puštěných, za nutné, může za účelem dalšího vy-
jasnění okolností pro její rozhodnutí podstatných
poplatníka vyzvati, aby dovolil nahlédnouti do
svých hospodářských a obchodních knih v roz-
sahu za tím účelem nezbytném, a nejsou-li knihy
vedeny, neb jevi-li se to k doplnění a posílení ob-
sahu knih nutným, žádati také předložení smluv.
dlužních úpisů, kvitancí úroků, výtahů z účtů
faktur a jiných v držbě poplatníkově se nalézají-
vích pomůcek účetních a dokladů obchodních
Usnesení odvolací komise má skutečnosti, resp.
údaje, poplatníkem učiněné, jejichž důkaz nahléd-
nutím a zkoumáním zápisků a dokladů má býti
proveden, co možná přesně označiti. Tytéž dluž-
no také pojati do výzvy, poplatníkovi učiněné.
15
article
Tato má se státi s výslovným podotknutím, že.
jestliže poplatník předložení výše naznačených
knih, zápisků, pomůcek a dokladů odmítne
aneb výzvě učiněné do přiměřené lhůty, která má
býti stanovena, nevyhoví, rozhodnutí o oněch
bodech, kleré měly býti vyjasněny uloženým mu
předložením, provede se z úřadní moci bez dal-
šího spolupůsobemí poplalníkova na
základě pomůcek, jež má komise po ruce
§ 250, obsahuje tuto závěrečnou větu: Uložiti
pořádkové pokuty pro neuposlechnuti vý-
zvy stanovené dle §3 222. a 258. ku předložen
knih, zápisků a dokladů jest nepřipustno
V § 258. připojí se v 5. odst. tyto věty: Také
berní úřad jest oprávněn, jestliže trestní jed-
nání týká se osobní daně z přijmů, po zmocnění
zemským finančním úřadem, vyzvati poplatníka ku
předložení knih, zápisků a dokladů v rozsahu vs
222, naznačeném a způsobem tamže naznačeným.
V příčině udělení potřebného zmocnění má zemský
finanční úřad rozhodnouti v nálezacím senátu,
v § 260, označeném (alternativa: rozhodnoutiv
senátu, sestávajícím ze 3 členů, z nichž jeden
musí býti soudcovským úřadníkem, dosazeným
vrchním zemským soudem a další voleným členem
komise, naznačeným předsedou odvolací komise).
16
article
§ 273. Prohlidka knih, která má býti proveden
dle předpisu § 222., 258. odst. 5. a 272., budiž pro-
vedena státním úřadníkem, práva daňového a ve-
dení knih znalým, kterého určí předseda odvolací
komise a opatří jej písemným přikazem, v přítom-
nosti poplatníkově, neb jeho písemně zmocněného
zástupce (8259. a 264). Poplatník může žádati, aby
bez nákladů pro něho prohlídka knih provedena
byla výše zmíněným úřadnikem, který má své sídlo
úřadní mimo obvod odhadní komise, pro po-
platníka příslušné.
Přibrání znalce účetnického a přísežného tlu-
močníka jest dle uvážení úřadu neb komise dovo-
leno. Tyto osoby musejí poměry poplatníkovy, o
nichž se u přiležitosti prohlídky knih doví, přís-
ně v tajnosti chovati a musejí splnění této
povinnosti, pakliže nejsou již jako státní úřadníci
vzati v přisahu, slíbiti rukoudáním na místě
přisahu. Oni buďtež výslovně upozornění na trestní
ustanovení § 246.
Proti přibrání takových osob. které jsou v ob-
chodní soutěži s poplatníkem, může tente
podatí námitku. O takově námitce rozhoduje
úřad a komise, za jejichž řízení se koná prohlídka
V drobném prodejin
ranní číslo o sobi
za s
vočorní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo
večerni
s9
InBerátv
platí se hotově napřed-
Předplaconi a insorty příjím
sdministrace v Mluriansko ul.,k
Tam nacházejl se tál
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevraceii
Mluriansko ulice
17
article
knih (odst. 1.). po uvážení všech okolností případu
s konečnou platnosti.
Také má poplatník právo, aby sám svého dů-
věrnika a účetního znalce, vzatého ze seznamu.
vedeného u obchodního soudu (obch, a námořního
soudu, zemského soudu, krajského soudu) na vlast-
ní náklad přibral.
§ 274. Nahlížení do obch. knih budiž při ob-
sáhlých šetřeních neb při jiných, ohledu hodných
okolnostech, dle volby poplatníka provedeno bud
v živnostenských místnostech, resp. v bytě poplat-
nikově, neb v úřadních místnostech úřadu, resp
komise.
Jinak má býti prohlídka knih pravidelně
provedena v úřadních místnostech úřadu (ko-
mise). Jedná-li se o zápisky neb doklady, kterých
poplatník při výkonu svého povolání neb živnosti
potřebuje, tedy musí poplatníku býti dána mož-
nost, aby těchto zápisků a dokladů vhodně v ho-
dinách obchodních přiměřeně mohl použíti.
Den provedení důkazu a jména osob, pověře-
ných provedením jeho, buďtež poplatníku 8 dní
předem ohlášeny.
§ 276. O výsledku prohlídky knih budiž
sepsán protokol, v němž především dlužno vy-
značití zápisy, obsažené v knihách a zápiskách,
k nahlédnutí předložených, které se vztuhují na
skutečnosti, které prohlidkou knih měly býti zji-
štěny. Rovněž dlužno do tohoto protokolu pojati
vysvětlivky a zprávy, poplatníkem neb jeho zá-
stupcem podané, zjištění k jeho žádosti provedená,
jakož i údaje o zevní povaze knih a zápisků, ko-
nečně okolnosti, které jsou směrodatny pro věro-
hodnost jejich.
18
article
Odepření předložení knih, zápisků neb dokla-
dů, neb tvrzení poplatníka, že zápisků žádných
nevede, resp. nemá, spolu s okolnostmi, kterými
se poplatník snaží toto tvrzení učiniti hodnověr-
ným, budiž zaznamenáno v protokolu. Jestliže od-
borní znalci, poplatníkem přibraní, neb jím jmeno-
vaný důvěrník (§ 273.) přejí si učiniti poznámku
ku protokolu, budtež tyto rovněž do protokolu
pojaty. Zvláště má poplatník právo žádati v pro-
tokole povolení nejdéle 14denní lhůty ku
podání zevrubněho vyjádření o mate-
riálu, získaném výsledky prohlídky
knih, včetně event. dobrozdání znaleckého. Při
sdělení výsledku předsevzaté prohlídky knih ko-
misi, nebůďtež uváděna jména obchod-
ních přátel, pramenů odběrných a zá-
kazníků. O těchto nutno zachovati
přísnou mlčelivos t.
§ 277. Odvolací komise neb berní úřad, v trest-
ním řízení příslušný, které nařídily předložení knih,
zápisků a dokladů, může, jestliže v protokolu ob-
sažená zjištění nestačí ku vyjasnění event. pochyb-
ností, naříditi doplnění neb opakování prohlidky
knih. Každé takové nařízení vyžaduje nového usne-
seni způsobem v § 222. a 258. odst. 5. předepsa-
ným. Prohlásí-li poplatník, že jednotlivé položky
ve svých knihách a v zápiskách vzhledem ku po-
vinnosti mlčelivosti, jemu v povolání jeho vůči
třetí osobě uložené, orgánu, provádějícímu pro-
hlídku a zkoumání zápišků, může vyjeviti jenom
s vyloučením jmen dotyčných osob
nebudiž to na roveň stavěno odmitnutí nahlédnuti
do knih, jeví-li se předložené knihy a zápisky po
ocenění všech okolností věrohodnými.
19
article
Vede-li poplatník obch. knihy dle předpisů
obch, zákona a komise neb berní úřad, v řízení
trestním příslušný, na zákládě jednání v předcho-
zím odstavci naznačeného, nabyl přesvědčenío
řádném vedení jejich, buďtež ohledně obch. zá-
vodu, tvořícího předmět prohlidky knih, v dalším
řízení skutečnosti, prohlídkou knih zjištčně, p o-
kládány za prokázané, pokud jinak pro-
kázané skutečnosti nesvědči o nesprávnosti jejich.
Totéž platí, jestliže poplatník nemá sice uza-
vřeného účetnictví, vede však jednotlivé knihy neb
zápisky, na které se hodí předpoklady v odst. 2.
naznačené.
Výsledek prohlídky knih budiž oznámen po-
platníkovi zároveň s rozhodnutím, ve věci samé
vydaným.
Berní úřad nesmí skutečnosti, o nichž se
dověděl u příležitosti provádění prohlídky knih.
použíti při ukládání daní jinému poplatní-
ku. Sdělení takové skutečnosti úřadům a orgänům
k vyměřování nepřímých daní a úřadůma
oddělením k výměře poplatků a tax jest
nepřípustno.
K § 281. připojuje se tento odstavec: K návrhu
úřadu neb poplatníků může finanční ministr z dů-
ležitých důvodů delegovati také jinou.
než dle všeobecných předpisů příslušnou odhadní
komisi, resp. berní úřad ku provedení prohlídky
knih a řízení vyměřovacího a trestního
20
article
Výroční sjezd učitelstva mě-
šťanských škol.
Výroční sjezd učitelstva mě-
šťanských škol.
Valná schůze zastupitelstva Zemské ústř, jed-
noty učitelstva měšť. škol konala se včera v pon-
dělí 17. t. m. v Praze za předsednictví starosty
jednoty odb. uč. Petra Skalického. Přítomní
byli v plném počtu zástupci všech krajinských jed-
not v Čechách. Za organisaci moravskou se dostavil
a vřele uvítán byl její předseda řed. Jos. Mou-
čka z Jaroměřie.
V úvodní řeči věnoval předseda p. Skalický
vřelou posmrtnou vzpomínku posl. red. Josefu
A nýžovi a prof. Frant. Tilšrovi a zdůraznil sta-
Petro Skalický
Skalický
Josef
profesor
František
Praha
Čechy
Moa
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze vzpomínek na Rumelii po válce
rusko-turecké.
Truchlivý byl stav strašné kdysi a mocné
říše turecké po válce s Ruskem r. 1878. Vá-
lečnou bouří, která doburácela nad samým
Bosporem, zpustl veškerý kraj od Odrinu až
k Cařihradu. Musulmanský lid, vyděšený svou
vlastní vládou, dal se na útěk před vítěznými
vojsky ruskými; uprchlo ho víc než poloviná.
A křesťané v přesvědčení, že uprchlíci se
zase navrátí, boříli a pustošili liduprázdné vst
turecké a houfně stěhovali se na sever. Po
odchodu Rusů část těchto uprchlíků počala
se vraceti, ale řady jejich silně prořídly. Mno-
ho tureckých rodin zahynulo na útěku; mno-
ho jich pomřelo hladem a nemocemi na bře-
zích moře Mramorového a nad Bosporem, kde
nahromadily se ohromné massy lidu a nebylo
prostředků k jich přepravení na asijský břeh.
Celé území turecké Rumelie představo-
valo takřka holou poušť, s polozřícenými mě-
stečky a pozůstalými tu a tam zbytky osad.
ve kterých, zvláště ve vsích čerkesských, ne-
zůstal kámen na kameni. Ostře bil do očí ten-
to truchlivý obraz, kdo tehdy projel timto
krajem po dráze, protínající celou Rumelií
z Odrinu až do Caříhradu. Zřídka kde spa-
třovalo oko lán zaseté půdy a k tomu ještě
vypráhlý trvalým suchem. Dobytka takřko
Rus
Rumelie
Rusko
Bospor
Cařihrad
Bospor
22
article
nebylo a kde bylo viděti menší stáda, smutný
byl na ně pohled: hladová, vyhublá zvířata
sotva nohy vlekla po pastvinách, sežehnutých
40 vedrem, hledajíce trs zelené trávy.
Neodvratný hlad hrozil zbytkům evrop
ského Turecka tím více, že Východní Rume-
lie (Jižní Bulharsko) sama měla velikou nouz
po děsných spoustách válečných i zakázala
bezvýminečně vývoz obili a průhon dobytka
do Turecka.
Nápadnou protivu v tom ohledu předsta-
vovala Východní Rumelie: i zde spousty byly
snad ještě větší a rovněž tak i úbytek obyva-
telstva: velmi mnoho Turků uprchlo a počet
Bulharů, padlých pod nožem bašibozuků, do-
sahoval ne výše několíka set, ale mnoha tisíc
Tedy jaký rozdíl? Půl roku po odchodu Rusí
téměř nebylo znáti, co vytrpěla před ne-
dávnem tato země. Žírná pole zelenala se
houští klasů žita, pšenice a ječmene; vysoká
stébla kukuřičná hrdě šelestila ve vzduchu
svým svěžím listem; sytý skot takřka se ztrá-
cel ve vysoké, husté a šťavnaté trávě pastvisk
okolo vod; stáda černých bůvolů s rozkoší po-
hroužela se až po krk v bystrých proudech řek
a kálných bahnech močálů. Města a vesnice
svými červenými novými střechamni přivětive
vyhlížely do krajiny z rozkošné zelení stro-
mů; pouze tam, kde dříve stávaly turecké
osady, trčely opuštěné ssutiny, porostlé bý-
lím. Ba i počasí samo smilovalo se nad zmu-
čenou zemí a ukázalo se nanejvýš příznivým
kdežto v turecké Rumelii v letech 1879 a
1880 od časného jara až do pozdního podzimu
nesprchla ani kapka deště, v Jižním Bulhar-
sku všude pršívalo vydatně téměř každodenně
a teplé, jasné slunce a čarovné, vlažné jižn
noci napomáhaly bujnému vzrůstu všeho rost-
linstva.
Bulhar
Turecko
Bulharsko
východní Rumelie
23
article
Každý by pomyslil, že tato nešťastná pre
Turecko válka musila vyvolati v musulma-
nech nesmířitelnou nenávist proti Rusům. Ale
stalo se právě naopak: místo aby Rusy pro-
klinali, Turci je měli rádi, vážili si jich, byl
jim vděční a po jich odchodu v hloubi duše
přáli si, aby zase brzy přišli. A vskutku, ne-
obyčejně humanní a rozumná opatření, jež
provádělo ruské velitelství v době války
okkupace na ochranu zbylého obyvatelstva
tureckého, ukázala se velice blahodárnými
Turečtí pašové strašili lid, že Rusové budou
zabíjeti, věšet aneb obraceti na křesťanskou
víru; následkem toho zámožní Turci dali se
na útěk a přišli o svůj majetek, ba i o život,
ale pozůstalá nezámožná třída s údivem se
přesvědčila, že nejenom nikdo se jich ani ne-
dotkne, ale naopak, že chovají se k nim jako
k bratřím. A tak nebylo žádnou vzácností
spatřiti častěji tento obrázek: na zápraží tu-
recké chaty sedí ruský voják, na krku jako
na koni sedí mu nějaký tříletý Osmáneka
celá hromada jemu podobné drobotiny se
všech stran věší se na dobromyslného junáka,
cloumajíc jím nemilosrdně; hned vedle šuká
po dvoře turecká maminka ve své zelené
sukni a ani jí nenapadne, aby bílým feredžem
(šatem) zahalila si usměvavou tvář: oholený
jeji muž nevšímaje si tak hrubého prohřešení
proti starým zvykům musulmanským, dobrá-
cky poplacává na prsou svého vojenského ná-
Rus
Turek
Turecko
Turec
24
article
jemníka, podávaje mu lahev červeného vína
nebo rakije. Rusové mohamedánství nejen
neomezovali, ale naopak podporovali; u Tur-
ků zprvu budilo to nedůvěru a pochybnost,
ale na konec byli tím celí nadšení. V době
ramazanu Musulmané osvětlují své mešity.
ověšujíce ochozy minaretů různobarevnými lam-
pičkami. Po obsazení Odrihu od ruských
vojsk, po útěku bohatých Turků chudý lid tu-
recký smutně vzhlížel na tonoucí ve tmě mi-
narety, ale ne dlouho. Ruské velitelství po-
volilo Turkům tři tisíce rublů na osvětlení
mešit! Nebylo tedy divu, že hlavní molla (du-
chovní) odrinský v čele všech musulmanů
z města a okolí s modlitbami vyprovázel od-
cházející vojska Skobeleva a po formálním
odevzdání města úřadům tureckým, s upřím-
nými slzami pravil: „Na zemi není lepšího ná-
roda nad Rusy a jenom jednoho se jim nedo-
stává — státi se musulmany; o to že každý
den ráno a večer vroucně se modli k Allahu
a jeho proroku!“ — První čas po válce ruské
velitelství nemajetným Turkům rozdávalo
chléb a darovalo k tomu účelu celé sklady
zásob v Odrinu, ba i zánovní lazaretové ba-
ráky, postavené u železné dráhy; Turci potom
je proměnili v kasárny; na nich dlouho bělaly
se štíty s ruským orlem, zůstavené prý „na
památku po Rusech“, jak říkali Turci. To vše
přírozeně přispělo k utvrzení nejlepšího mi-
nění o velikomyslnosti ruských vítězů v ná-
rodě tureckém.
V. D.
Rus
Turek
Rus