1
masthead
18. února 1913. Číslo 4e
4
article
proti obecnu, osudu, a jedinec ovšem podléhá.A
podléhají v tomto boji lidé velcí, čistí a krásní.
kteří právě proto jsou odsouzeni k smrti. U Hebbe-
la ani ta druhá strana není špatná; je to konserva-
tivní strážkyně zděděné tradice. Hebbel prohlubuje
antické pojetí osudu, ale místo smíru, kterým dra-
ma antické končí, zůstává u Hebbela dissonance.
nesmiřitelný akord pesimismu.
První drama Hebbelova „Juditha“ z r. 1841 je
jeho nejdynamičtější hra, která stělesňuje pod typy
Judithy a Holoferna dvojí dualismus a dvojí boj-
boj muže a ženy, boj pohlaví a zápas světa židov-
ského s pohanským. Následovaly pak hry „Geno-
vefa“ a „Maria Magdalská“, obě s erotickými ná-
měty, fragment „Michel Angelo“, „Julia“, „Hero-
des a Marianna“, kde hájí H. vyšších práv žen a
zobrazuje historické začátky křesťanství, „Anežk
Bernaurová“, „Gyges a jeho prsten“, chvála to
ženské duše, kde poprvé vystupuje mythický prvek.
„Nibelungy“ a nedokončené drama „Demetrios“v
němž poprvé a naposledy vybral si Hebbel látkuz
dějin slovanských, ze sporů polsko-ruských a hi-
storie o lži-Dimitru, kde není ani stin zaujatosti
proti svělu slovanskému.
Hebbel
Hebbelův
Juditha
Marius magdalský
Michel Angela
Julio
Hero
Marianna
Nibelung
Demetrios
Hebbe
Gyges
Anežk Bernaurová
Juditha a Holofernés
dualismus a dvojit bojboj
Dimiter
5
article
Dr. Fischer rozhovořil se pak obšírněji o na-
šem poměru k Hebbelovi a jeho „Judithě“, která
se měla hráti na Národním divadle. Dr. F. pravil
že mluví nejen za sebe, ale i za mnohé souhlasící
Jest litovati, tak mluvil z důvodů liferárních a umě-
leckých, že ku provedení dramatu Hebbelova ne-
dojde, ovšem chápeme se stanoviska národního, že
nelze je hráti jako oslavu v době náhodného jubi-
lea. Ale může se hráti jindy, dle přesvědčení dra,
Fischera, který svoje stanovisko obšírně dokazoval
a jistě ne bez úspěchu. Poněvadž dr. Fischer svoje
vývody, v nichž nebylo sentímentální citlivosti, ale
za to tím více národní hrdosti, sebevědomé, slovně
ptiskne, zaznamenáváme pouze jednu význačnou
paralelu, kterou dr. Fischer uvedl. Richard Wagner
napsal na kapitulaci Paříže v r. 1871 frašku s hud-
bou, kterou sám komponoval, karikuje při tom
Marseillaisu, a tuto frašku pojal do svých sebra-
ných spísůl Jak by byli Francouzi malicherní, kdy-
by nedovedli tento nepěkný pošklebek Wagnerovi
dnes odpustit a uzavírali se proto jeho umění l
Přednáška včerejší byla druhým v řadě literár-
nich večerů, pořádaných redakčním kruhem „Sna-
hy“. Návštěva a úspěch byly ještě skvělejší než př
večeru prvém. Mezi přítomnými jsme pozorovali:
posl. dra. K. Kramáře, Ed. Vojana s chotí, p. R.
Svobodovou, B. Benešovou, dra. F. X. Šaldu, pí. M.
Hübnerovou, pí. Dostálovou, H. Malířovou, pí. M.
Hennerovou, sl. A. Suchánkovou, V. Klimenta, doe.
dra. A. Nováka s chotí, dra. Ot. Theera, dra. Gal-
lase, dra. Borovičku a mn.j.
doktor
Fischer
Hebbel
Judith
Hebbelův
Wagner
Francouz
K Kramář
Ed
Vojan
R Svobodův
Benešův
Šalda
M Hübnerův
Dostálův
H Malířův
M Hennerův
A Suchánkův
V Klimenta
A Novák
Otakar
Theer
Gal
Paříž
národní divadlo
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K nymburské řečí dra. Kramáře uve
řejníl týdenník „Přehled“ z péra svého red-
aktora dra. J. Gallosa pod titulem „Náš
poměr k Rakousku a dynastii“ serii článků.
jimiž v zásadě vyslovuje plný souhlas s nym-
burským projevem, připisuje však také k němu
— jako podnět k diskussi — některé zajímavé
momenty. Dr. Gallos konstatuje, že všecky dů-
vody, které vůči rakouským vnitřním otáz-
kám doporučují české delegaci politi ku
positivní, platí v nemenší míře i pro věci
zahraniční. Chceme-li nabýti podobné
moci jako Němci a Poláci, moci, jež by nám
opravdu zaručovala ponenáhlé splnění našich
požadavků národních a státoprávních — a jen
taková moc má pro nás význam — tu ne-
stačí provozovat politiku positivní jen v poli-
lice vnitřní a v politice zahraniční zachovávat
pasivní oposici nadále. Vždyť je to především
podpora zahraniční politiky, určující v Rakou-
sku vždy politiku vnitřní, jež činí Němce a Po-
láky tak silnými.“ Autor jest si dobře vědom.
co to proti vžilým tradicím české politické
taktiky znamená, je však přesvědčen, že česká
politika nesmí se důsledkům oné úvahy na-
prosto vyhýbati, ano soudí, že Čechové je musí
přijmouti právě proto, poněvadž „politi ce
české a jihoslovanské náleží dnes
právoa povinnost uvésti dynasti-
ckoupolitiku v Rakouskuna cesty
jiné, správnější a říšl také pro-
spěšnější.“ Obmezuje tuto taktiku — za-
jisté ne v rozporu s drem. Kramářem — v
tom směru, že stanovisko to, kterým vzdá-
váme se proti zahraniční politice jiných pro-
středků než slovné kritiky, nemůže býti smě-
rodatným trvale, nýbrž jen dočasně jako „výjím-
ka, prostředek v nouzi a době přechodní
Kramář
J Galloso
doktor
Gallos
Němec
Polák
Čecho
Rakousko
7
article
Ovšem se česká politika v této době přechod-
ní právě nachází, a proto než v ní zaujmeme
podobné místo jako Němci a Poláci, bude nám
spolknouti nejedno trpké sousto a nejednou
obmeziti se prozatím jen na oposici slovní.“
Autor vyslovuje následkem toho obavu, „aby
česká politika za trvání tohoto stadia nezmalo-
myslněla a neodsoudila se tak sama k malo-
moci, před níž žádná vláda strachu nemá a míti
nepotřebuje“, a soudí, že „bdíti nad tím, aby
se tak nestalo, jest úkolem českého radi-
kalismu.“ Za dnešní své situace však „če-
ský radikalismus není s tuto úlo-
hu. Moc jeho za poslední čtyři léta upadla až
k neuvěření.“ Příčina této krise vězí dle mi-
nění dra. Gallosa v zásadní oposici, kte-
rou pořád ještě hlásá proti Vídní, ač je vn
stále srážena zpět neúspěchy takové oposič-
ní politiky i hospodářským rozmachem národa
Politika zásadní oposice je dnes považována
za tak naprosto nemožnou, že směr, který na
ní stojí, nemůže v české politice hráti vlivné
úlohy. Není-li na vybranou než politika posi-
tivní a zásadní oposíce, nepůjde žádný oprav-
dový stoupenec prvního směru s druhým,
kdyby ta positivní politika byla sebe špatnější
Němec
Polák
Vídeň
8
article
To se dle dra. G. nezmění potud, pokud se ne-
změní český radikalismus, t. j. „pokud nebudo
— podobně jako radikalismus německý —
ochoten oportunní české strany a jejich mi-
nistry, ukáže-li se toho v zájmu národním po-
třeba, podporovati svým hlasová-
ním pro vládu, na jejímž udržen
nám záleží. Dojde-li se k tomu, nastane
ppravdu nová, lepší éra české politiky. Byl
by pak možný především společný postup
všech českých stran (vyjma ovšem sociální
demokracii), bylo by možno položit na váhu
přes 80 českých hlasů a to nejen proti vládě.
ale, což váží mnohdy daleko více a co jsme
dosud nedokázali, i pro vládu, pro níž by
event. znamenaly otázku bytí či nebytí. Ne-
bylo by také zapotřebí prohlašovati druhý
směr za zásadně škodlivý a držet se tudíž je-
diné taktiky za každých okolností. Strany ra-
dikální mohly by pak v Jednotném klubu uplat-
niti svůj názor na každou situaci bez obtíží.
9
article
Pominulo by totiž dosavadní rozlišování na
skupinu oposiční a skupinu positivně politi-
ckou, na něž se Jednotný klub za svého trván
vždy dělil, a přišly by v debatách k platnosti
hlasy jednotlivých poslanců. Dodnes tak po-
slanci nečinili nebo jen velmi zřídka, poně-
vadž považují stanovisko stran radikálních z
zásadně špatné a české věci škodlivé. Tak by
ale také byla dána možnost zjednodušení na-
šich politických stran, neboť až dosud sesku-
povaly a různily se strany především podle
taktiky a taktika zatlačovala u nich v otáz-
kách spojenectvý kulturní hlediska daleko do
pozadí. Zanecháním zásadní oposice by rozli-
šování dle taktiky odpadlo a postoupilo místo
rozlišování jedině záhodnému: dle programu
a tudíž zejména dle hledisek pokrokovosti
a konservatismu. Zanechání toto jest tudí
předpokladem, bez něhož k pronikavému
a trvalému zjednodušení našich stran ne-
dojde a dojíti nemůže, a zároveň branou k
systému dvou stran, jenž se i u nás, alespoř
pokud jde o strany městské — strany stavov-
ské a třídní zde nutno pominouti — konečně
vytvořiti musí.
10
article
— Kdykolí „čas“ počne lomoziti a nesluš-
ně se vyjadřovati, možno s bezpečností tvrditi
že chce hlukem zastříti pravdu. Také neděln
„Čas“ zůstal věren své methodě, když se obo-
řil na mladočeské ústředí pro pražský dopis
pardubických „Neodvislých Listů“ v záleži-
tosti, kterou sám líčí v čísle ze 16. února takto-
„Před několika dny zaslal kterýsi spolek po-
slanci prof. Masarykovi dopis, ve kterém ho —
mimochodem řečeno: způsobem slušným a zdvo-
řilým — žádal, aby navštěvoval schůze vodo-
cestného výboru a zastal se tam známých potřel
a požadavků vodocestných. Tato žádost zaklá-
dala se na dvojím omylu: že prof. Masaryk je
členem vodocestného výboru a že je
mu třeba zvláštního upozornění, aby se účastnil
schůzí výboru, jichž je členem. Ale za oba tyto
omyly není zodpověden spolek, který patrně jed-
nal v dobré víře, nýbrž pražský klepař, kterýv
„Neodvislých Listech“ 8. února napsa
tuto, jen v mladočeské žurnalistice možnou
drzost: „Vodocestná věc byla ve vý-
boru prohrána dvěma hlasy. Chyběl
posl. Masaryk, chyběl dále posl. Staněk
Moravy. Jejich nepřítomnost způsobila, že odpůr-
ci vodních cest měli většinu. A tak daleko, tu-
šime, nejde zodpovědnost Mladočechů, abyz
nepřítomnost Masarykovu byli volání k pořádku!
My jsme četli tento ústřední mladočeský kle
v „N. L.“ již před týdnem, ale nereagovali jsme
na něj. poněvadž lháři ústa nezastaviš — ale
když vidíme, že jsou ještě v Čechách dobři lidé.
kteří se lživým ústředím dávají voditi za nos.
musili jsme učinit výjimku z pravidla a lháře při-
klepnout.
profesor
Masaryk
Staněk Morava
Masarykův
Čechy
11
article
Rozhořčení „Času“ je rozhodně nemístno
a je zároveň jezovitské. Ne dosti přesná
stylisace „Neodvislých Listů“ dala mu příle-
žitost, aby se rozhořčoval za to, že se prof
Masarykovi vytýká zanedbávání vodocest-
ného výboru poslanecké sněmovny, když
není členem tohoto výboru. Ale „Čas“v
velmi dobře, anebo aspoň má vědět, že ná-
hodná prohra (respektive odstavení) vedocest-
ných požadavků před vánocemi, ona prohrao
2 hlasy (13 hlasů pro návrh Maštálkův — 15
proti) udála se nikoli ve vodoceslném, nýbrž
v rozpočtovém výboru, a toho pan posl. Masa-
ryk je členem, a jeho nepřítomnost na oné
schůzi (a spolu agrárníka Staňka z Moravyl
způsobíla tuto prohru. Tak tedy vlastně „Ne-
odvislé Listy“ pardubické měly přece jen prav-
du, když řekly: „Vodocestná věc byla ve vý-
boru prohrána“ — arci v rozpočtovém
výboru, a to: spoluvinou scházejícího prof. Ma-
saryka. Spílati klepařů je lehko. Ale být do-
konale jezovitským v polemice, v tom je
„Čas“, orgán bývalých realistů českých, hors
concours.
— Zakázaná přednáška. Na včerejší
večer projektována byla, jak z předchozích
oznámení známo, přednáška pana JUDra.
Kosty Spisarevského, poslance sněmu
bulharského a chefredaktora listu » Bulgariae
ze Sofije. Dr. Spisarevský chtěl promluviti
»O východní otázce a válce na Balkáně«a
pochopitelně s dychtivostí hledělo se před-
nášce vstříc. V poslední chvíli doručen byl
však pořadatelstvu zákaz této před-
nášky a sice tak pozdě, že nebylo možno
již ani večerními listy upozorniti obecenstvo.
že přednáška se nekoná. Proto sešlo sev
ustanovenou hodinu k »Hvězdě« na Václav-
ském náměstí, kde přednáška se měla ko-
nati, veliké množství obecenstva ze všech
vrstev naší společnosti a s údivem přijalo
zprávu, že hostu není dovoleno proněsti
přednášku, jejíž thema bylo zcela nezá-
vadné.
Masaryk
Maštálkův
Staněk
ma
JUDr
Kosta Spisarevský
Spisarevský
Václav
Balkán
ský náměstí
poslanecký sněmovna
12
article
— K založení společenského středisk
česko-ruského prvním krokem bylo shro-
máždění hojné a vybrané společnosti česko-
ruské, která sešla se v neděli 16. února
večer ve třech saloncích Obecního domu
pražského ku přátelské zábavě a vzájem-
nému seznámení. Pozvána přípravným komi-
tétem, v němž se strany Rusů v Praze used
lých zasedali pp. a dámy konsul V. G. Žu-
kovskij s chotí, N. N. Ryžkov s chotí, vicekonsul
M. V. Nazanskij a j., se strany českých přátel
ruské kultury pp. dr. Vr. Černý s chotí, pí.
R. Jelínková-Doubková, prof. J. Kabele, dr
J. Preis choti, arch. J. šimáček s chotí, řed.
Fr. Táborský, P. Bauše s chotí, K. A. Kučera
s chotí a J. A. Šebor s chotí, shromáždila
se tu společnost, již vřele uvítali a pozdra-
vili rusky p. vicekonsu! Nazanskij (v zastou-
pení churavého p. konsula Žukovského)
česky pan dr. Vr. Černý. Mezí přítomnými
byli i posl. dr. Kramář s chotí, starosta
pražský dr. Groš s chotí, univ. profesoii
Kadlec, Niederle, Polívka, Veselý a četní
členové »Slovanského klubu«, jakož i Rusové
v Praze bydlící a mnozi z těch, kteří n
Rusi za svým povoláním drahná léta strávili.
Myšlenka utvoření stálého společenského
střediska česko-ruského byla přijata všemi
shromážděnými se srdečným zájmem.
— Poslanec pí. Božena Viková-Kunětická pro
mluví na veřejné schůzi v sobotu 22. o 7. hod. ve-
černí ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze.
Rus
ža
N N
Ryžkov
M V Nazanskij
doktor
R Jelínková
Doubková
profesor
J Kabele
J Preis
František
Táborský
P Bauše
Kučera
Šebor
Nazanskij
Žukovský
Černá
Kramář
Groš
Kadlec
Niederle
Polívka
Veselá
Viková
Praha
českýruský
obecní dom
13
article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne
po obě hodiny přednáší cís. r. dr. Josef Schuster
— V sobotu dne 15, února konal pan JUDr. Frant
Peroutka, vlcesekretář v mínísterstvu obchodu
na Českém učení pro vědy politické ohlášenou mi-
mořádnou přednášku o přípravě k novým obchod-
ním smlouvám za hojné účasti posluchačů českého
politického učení i zástupců světa obchodního
průmyslového. Po uvítání předsedou dvor. radou
prof. drem. Heyrovským podal pan přednášející
soustavný obraz posavadního stavu autonomního
celního tarifu a obchodních smluv. Zajímavými čí-
slicemi dolíčil, jak vzrůstalo pasivum naší obchod-
ní bilance s cizinou, vysvětlil význam restitučního
řízení celního a specialně řízení mlecího, a přešel
pak k vylíčení vzájemného obchodního styku Před-
litavska a Uher. Smluvní období končí rokem 1917
a do té doby dlužno skoncovati veškeré jednání
Pan dr. Peroutka podal k závěru poutavý výhled
do přípravných prací pro nové obchodní a celn
smlouvy a skončil za velkého zájmu a hlučného po-
tlesku přečetných účastníků. Předseda pan dvorn
rada profesor dr. Heyrovský vzdal panu přednáše-
jíeímu srdečné díky,
— Školní odbor obce pražské rokoval v pon-
dělí dopoledne o věcech školských za předsední-
ctví starosty dra. K. Groše a náměstka jeho cís. ra-
dy Jos. Schröttra. Nejprve byla zvolena terna na
uprázdněná místa učit. pro radu městskou a usne-
seno doporučiti výměnu míst. p. Cyr. Sládka s p. v
doktor
Schuster
JUDr
Peroutka
profesor
Heyrovský
K Groš
Cyr
Uhry
Český učený pro věda
14
article
Kozákem. Na to rozvinula se po zevrubném referá-
té mag. rady dra. Horáka dlouhá debata o žádosti
učitelstva pražského ve příčině vydání zvláštního
zákona pro Prahu, aby totiž obec pražská omezila
svou petici pouze na požadavek zvláštní úpravy
platů v Praze, a to vzhledem k tomu, že sněmovní
komise školská prohlašuje se za kompetentní jed-
nati pouze o učit. platech, nikoliv však o požadav-
cích města Prahy po rozšíření práva praesentační-
ho, respektive úhrady nákladu na nové platy. Po
delší debatě usneseno dožadovali se toho, aby ko-
míse projednala alespoň body, ke kterým se má
za kompetentní; ale zároveň zdůrazniti, že obee
trvá na tom, aby ve sněmovním plenu projednán
byl celý komplex požadavků v petici obsažený. Žá-
dosti učitelských pensistů bylo vyhověno v roz-
měrech povolené úhrady, která byla vzata již do
rozpočtu. Vyměřen jim bude též 4% příplatek
městský pro pensijní fond. Rovněž zaujato bylo
příznivé stanovisko k žádostem učitelských vdov
z doby starší, kde rovněž stane se vyrovnání po-
žitků pokud dle rozpočtu bude jen možno. — K ná-
vrhu ob. st. K. Boliny požádán bude stav. úřad za
vyhledání vhodného místa pro jesle na Vyšehradě
a za sdělání vhodných plánů, aby v době brzké
mohla býti stavba započata. V debatě, nastaléo
zřízení kursů pro vaření na školách měšť. usneseno
po návrhu ob. st. Ot. Slavíka, V. Kasalického a Jos.
Horák
K Bolina
Otakar
Praha
Vyšehrad
Jos
15
article
Peterky, aby vyhledány byly nejprve vhodné k to-
mu místnosti a dále, aby obec zjednala si k tomu
účelu též subvence státní a zemské. Náměstekp
c. r. Schrötter poukázal na kuchařské kursy Měst.
průmyslové školy a na jejich důležitost. Vyučován
ruštině ve třech kursech svěřeno bylo sl. Němečko-
vě, zkoušené pro jazyk ruský, která po několik
let vzdělávala se na vyšších školách dívčíchv
Moskvě. Pan ob. st. Jos. Peterka podal pak po-
chvalný úsudek o účtech komitétu dam pro ženské
rič. práce a zvolen byl jednomyslně k návrhu p.
Ot. Slavíka členem téhož sboru. Při referátě fysi-
kátu o zdravotním stavu na pražských školách zmí-
nil se bývalý náměstek p. V. Kasalický též o účel-
ných zdravotních opatřeních na Vyšší dívčí škole
žádá, aby požádán byl fysikát, by nejen školy praž-
ské, ale též Vyšší dívčí školu stále měl na paměti
a zdravolní stav žaček ve všech třídách, aby škol-
nním lékařem bedlivě vždy dle daných instrukcí zji-
šťoval. Doporučena žádost Pěveckého družstva
pražského učitelstva, jež žádá za dovolenou k uspo-
řádání pěveckého turné v cizině. V souhlase s okr.
škol. radou doporučeno pro tentokráte povolení.
Na to povoleny byly některé dovolené churavícím
učitelům, katechetům a učitelkám.
Peterek
Schrötter
Jos
Otakar
Slavík
Moskva
Náměstekp c
16
article
— Občanské kluby. Oběanský klu b
Karlíně koná dnes 18. února v místnosti spolko-
vé u pana Ant. Kazdy v Karlině, Palackého tř. vý-
borovou sehůzi,
— Kaunicovy stud. koleje v Brně zaslaly nám
svou výroční zprávu za správní rok 1911-12, z ni
vyjímáme: Spolek jako minulá leta pokračoval ve
své podpůrné činnosti a udělil na stípendiích cel-
kem 12.670 K. Kromě toho přispěl spolku „Hlávka
na zlepšení obědů 1000 K a exkursnímu fondu če-
ské techniky 600 K. Otázka Akad. domu je
stále v popředí snah výboru. Předběžně přípravy
ku projektu domu zaznamenávají dva podniky: Stu-
deniskou anketu o sociálních poměrech studenistva
a vydání knihy prof. dra. Vlad. Nováka „Student-
ské koleje a internáty“, která vyšla s pomoci kolejí
nákladem časopisu „Příroda a škola“ (prof. Kra-
nich) v Mor. Ostravě, na kteroužto knihu naši ve-
řejnost upozorňujeme. V hlavních rysech má spo-
lek za úkol: Postaviti Akademický dům, v němž
poskytne jistému počtu nemajetných studentů útul-
né, vkusné, hygienické byty a částečné zaopatření
Antonín
Kazda
Karlin
Kaunicův
profesor
doktor
Vlad
Novák
Karlín
Palacký třída
Brno
Ostrava
Mor
17
article
Ústřední místnosti pak budou otevřeny všemu stu-
dentstvu. Kolejní jídelna bude akademickou Men-
sou, bude zde akademická čítárna a knihovna, míst-
nosti pro schůze, porady a beseda akad. spolků
Tak bude plněji řešena sociální otázka studentská
nejen ve smyslu zažehnání nejtrpčí hmotné bídy,
stane se tak s největší hospodářskou úsporou. Jmě-
ni spolku je 70.000 K, na stavbu bude však třeba
3—4krát tolik. Potřebuje tedy spolek podpory všech
přátel naší akademické mládeže a prosí o ni. Dou-
fá, že, jakmile získá míslo a začne opravdu s reali-
sací svého úkolu, najde ohlas a účinnou pomoc po
všem národě.
— Ze Svatobora. K uctění památky zesnulého
člena „Svatobora“ a bývalého člena ředitelstva té-
hož spolku spisovatele M. A. Šimáčka, věnoval p.
cís. rada Josef Urban, chef firmy Hynek Votoček
částku 20 korun. — Pánům spisovatelům, ucháze-
jícím se o cestovní a studijní stipendia připomíná
se, aby podávali svoje žádosti až po vypsání pří-
slušného konkursu v měsíci březnu, jinak nelze
vzíti na žádosti jejich zřetele.
Šimáček
Urban
Votoček
18
article
— Veřejná schůze lidu v Krčí. Žalostné pomě-
ry ve výletním místě Krči, o kterých jsme se již
několikráte zmínili a jimiž tato obec velice trpěla,
zavdaly podnět, že svolána byla na včerejší od-
poledne již třetí veřejná schůze lidu, aby domá-
hala se nápravy. Jak známo, činnost obecní sprá-
vy od vstupu národních socialistů na radnici při
posledních volbách hlavně následkem jejich ob-
strukce v obecním zastupitelstvu úplně vázla, a
poněvadž bylo zřejmo, že náprava nenastane, do-
kud dnešní práce neschopné obecní zastupitelstvo
bude míti správu obce v ruce, usneslo se obyva-
telstvo krěské na jedné ze zmíněných schůzí, na
resoluci, žádající jeho rozpuštění. Také včerejš
schůze měla slejný účel a neobyčejně velká, ba
možno říci všestranná účast veškerého obyvatel-
stva krčského na ní, ani ženy nevyjímaje, byla do-
kladem, s jakým zájmem se průběh této akce, o
níž očekává se v Krči ozdravení dnešních poměrů
stopuje. Prostranný sál restaurace „U nádraží“ by
účastníky schůze přeplněn. Na schůzi však k žád-
nému projevu již nedošlo, a bylo to také zbytečno
protože již dopoledne došla na obecní úřad včera
úřadní zpráva, že obecní zastupitelstvo
krčské bylo úřadně rozpuštěno. Schů-
ze nedělní byla následkem toho již schůzí volebni
Krča
Krč
U nádraží
Sch
19
article
Svolána byla čtyřmi organisacemi krčskými: místn
organisací národní strany svobodomyslné, organi-
sací českoslovanské sociální demokracie, mezí
nimiž doeílena pro příští volby do obecního za-
stupitelstva dohoda. Občanskou besedou a Spolkem
majitelů domů v Krči, ale dostavili se do ní ve
velkém počtu také příslušníci strany národně-so-
ciální. Schůzi jménem svolavatelů zahájil po 3.
hod. odpol. p. inž. Sobotka, který pravil, že
účast na ní je ze všech kruhů, ze všech politických
táborů a všech stran opravdu tak velká, jak
Krči není zvykem a jaké v Krči dosud nikdo ne-
viděl, a dostavili se do ní lidé, kterých na minu-
lých schůzích marně bychom byli hledali, načež
prohlásil jménem pořadatelů: Nesešli jsme se n
základě jakéhosi politického kompromisu a politik
je z jednání úplně vyloučena, nýbrž na programu
hospodářském a chceme jednati jen o našich ho-
spodářských záležitostech. Jménem svolavatelů ko-
nečně navrhl, aby předsedou schůze byl zvoler
příslušník strany sociálně demokratické p. Havlí-
ček Josef, místopředsedy pp.: Boček a Šim el
a zapisovateli pp.: Kocourek a Hanák, kterýžte
návrh schválen. K návrhu p. předs. Havlíčk
zvoleno 10 pořadatelů a p. inž. Sobotka žádal
aby počet ten by doplněn dvěma pořadateli strany
Ing
Havlit
Josef
Boček
Ši
Kocourek
Hanák
Krč
Sobotka
národní strana
strana sociálno demokratický p
20
article
národně sociální, za které navrhl pp. Novotn-
ho a Karáska, býv. členy rozpuštěného obec-
ního zastupitelstva. Návrh byl schválen, ale zvo-
lení národní socialisté funkce té nepřijali. Předsedr
p. Havliček poukázal na poměry na radnici od po-
sledních voleb, uvedl kroky, směřující k jejich ná-
pravě, vysvětlil dohodu se stoupenci strany svo-
bodomysíné a zdůraznil účel schůze. Velkostatkář
p. Welz jménem pořadatelů schůze v krátkém
prohlášení oznámil, že přišla v neděli dopoledne
do Krče zpráva, že obecní zastupifelstvo je roz-
puštěno (Výborně! Bouřlivý potlesk.) a věnoval mu
vřelou posmrtní vzpomínku, stálou veselostí pro-
vázenou. Referent p. inž. Sobotka poukázal k
zostouzení Krče tiskem národně sociálním v po-
slední době i ke škodám, jež toto výletní místo
tím utrpělo; rozhovořil se obšírně o místních po-
měrech a prebrav všechny důležitější otázky a
potřeby obce, kritisoval ostře jednání národně so-
ciálních členů obecního zastupitelstva. Při tom
utkal se s velkostatkářem p. Tomašů, což zavdalo
podnět k dlouho trvajícímu hluku a vřavě, která
jen stěží byla utlumena. Vysloviv povděk nad roz-
puštěním zastupitelstva, přál referent Krči. lepší
budoucnost za nového obecního zastupitelstva.
Karásek
Havliček
Welz
Ing
Krča
Krč
Sobotka
21
article
Jménem sociálních demokratů prombluvil p. Tů-
ma, prohlásiv, že důvody pro shodu se stranou
svobodomyslnou byly sociálním demokratům po-
měry na radnici a odmitl rázně veškeré výtky
podezřívání, činěné ze strany národně sociální.
Pan Koubek z Jalových Dvorů pronesl některé
výtky a přání této části krčské obce, ve kterých
věcech pedali vysvětlení p. inž. Sobotka a starosta
obce p. Hloušek. Za stranu nár, soc. ujal se slova
red. „Českého Slova“ p. Svozil z Prahy a
dlouhé řeči obhajoval národně sociální členy obee-
ního zastupitelstva, zejména bral v ochranu velko-
statkáře p. Tomašů a vystoupil ostře proti velko-
statkáři p. Welzovi a starostovi p. Hlouškovi. D -
vozoval, že vším, nač jsou stesky, vinna je strana
protivná. Jeho řeč přerušována byla výkřiky-
„fráse!“ Panu red. Svozilovi odpověděl p. Welz
řka, že je prapodivným, že nikdo z místních ná-
rodních socialistů, kteří znají místní poměry, ke
slovu se nepřihlásil a že obhajuje je řečník z Pra-
hy pozvaný, který, jak z jeho řeči zřejmo, místních
poměrů nezná. Konstatování toto provázeno byle
bouřlivým potleskem. Pan Welz neznalost místních
poměrů p. Svozilovi dokázal pádným vyvrácením
výtek, které mu p. Svozil činil, načež mu vytkl.
že byl do Krče poslán, aby hájil svou stranu, ale
tím, jak ji hájil, že ji příliš neobhájil. (Výborně
Potlesk a veselost.) Na vývody p. red. Svozila od-
pověděli ještě a na pravou míru je uvedli pp. před-
seda Havlíček a inž. Sobotku, načež schůze byla
doslovem předsedy p. Havlíčka k 7. hod. večen
skončena.
— Z konventu Milosrdných bratří v Praze.
Koubek
Ing
Hloušek
Svozil
Welz
Havlíček
Sobotka
Praha
Krč
22
article
Správa této řádové nemocnice na Starém městě
vydala právě výroční zprávu za uplynulý rok 1912.
Ze záslužné a obecně uznávané činnosti této ne-
mocnice uvádíme, že ošetřováno bylo v minulém
roce celkem 3025 nemocných. Z těch přijato bylo
během roku 2841 nemocných a z r. 1911 zůstalo
184. Z ošetřovaných bylo propuštěno: vyléčených
1994, zlepšených 583 a nevyléčených 51; zemřelo
214 a pro rok 1913 zůstali v ošetřování 183 ne-
mocní. Operací větších provedeno bylo během roku
1507. Součet veškerých ošetřovacích dnů činil
68.619, takže na každého nemocného připadá prů-
měrně 221/2 dne. Nemocnice tato poskytuje téz
ambulantně každému chudému lékař. poradu a po-
moc ochotně a zdarma. Z předložené zprávy se-
znati lze záslužnou činnost nejstarší této nemoc-
nice v Praze, že mohl býti ošetřován tak značný
počet chudých z města i z venkova, zejména z
dnešních stísněných finančních poměrů. S připoje-
ním uctivé prosby k šlechetným příznivcům o dalš
štědrou podporu ústavu tomu zakončena je vý-
roční zpráva. Jmenovaný konvent, jenž v krátké
době nucen bude přikročiti k nutné přistavbě no-
vého křidla nemocnice, připojil k uvedené výroční
zprávě provolání tohoto obeahu: „Po zralé úvaze
připravuje se konvent Milosrdných bratří v Praze
ku přístavbě nemocnice, která by novodobým po-
žadavkům jak nemocných, tak i lékařů vyhovo-
vala. Známo je všeobecně, jak velkým nedostat-
kem operačních a přijímacích místností, jakož
zvláštních pokojů, trpí nynější starobylá nemoc-
nice: nedostatku tomu ovšem nelze jinak odpomo-
ci, nežli vystavením nových vhodných místností
Praha
23
article
aby tak ukázalo se, že správa ústavu snaží se
napětím všech sil kráčeti s duchem času a vyho-
věti co nejdříve aspoň nejnutnějším požadavkům
techniky a vědy v zájmu nemocných a místní po-
třebě. Nejstarší tato nemocnice řádová v Praze
těší se nejlepší pověsti po celém království Če-
ském, neboť i ještě dnes přicházejí sem ze všech
krajů chudí a nevyléčitelní, hledajíce aspoň na čas
pomoc a ošetření. Lidumilný ústav tento byl za-
ložen r. 1620, kdy členové řádu za příspění šle-
chetných dobrodinců převzali starý městský špita
s 12 lůžky. Časem a vzrůstající potřebou obyvatel-
stva dosáhl nepatrný dům ten nynějších rozměrů
na 200 lůžek, takže možno ročně přijmouti kolem
3000 nemocných v ošetřování. Všestranný pokrok
ukládá neúprosně i všem lidumilným ústavům no-
vé, často dosti těžké a nákladné povinnosti.
proto také konvent Milosrdných bratří v Praze
vypracoval již plány k nutné přístavbě nemocnice.
která by i budoucím pokolením hlásala snahu
pokrok moderního lékařství. Leč zamyšlená pří-
stavba z pochopitelných důvodů vyžadovati bude
značných nákladů, a rovněž i její připojení k ny-
nější budově, historicky a architektonicky tak vý-
značné, nemluvě o dalšim jejím udržování.
I obrací se konvent ke všem šlechetným a soucit-
ným srdcím se snažnou prosbou o laskavý příspě-
vek na zamýšlenou přístavbu nemocnice, by i no-
vá monumentální budova příšlím pokole-
ním hlásati mohla účinnou a štědrou lásku k bliž-
nimu, stejně jako stará, nádherná budova, která
jen z milodarů byla vystavena.
Praha
24
article
— Výnos praesídia c. k. místodržítelství pr
král. České o ochraně poštovních holubů. Z kruhů
interesentů bylo si opětně stěžováno, že pěstování
poštovních holubů nedostatečnou jich ochranou
zvláště stále ještě se přiházejícím jich odstřelová-
ním, velikou škodu trpí, čímž se velice ztěžuje
činnost dotyčných korporací, směřující k všestran-
né úpravě a povznesení vojenské výzvědně služby
a výsledky velikým nákladem a námahou docíle-
né stávají se pochybnými. Nařídilo proto minister-
stvo zeměbrany vynesením ze dne 18. ledna 1913
vydaným v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
aby vhodným poučováním obyvatelstva k tomu
bylo působeno, aby chytání a odstřelování holubů
bylo dle možnosti zamezováno, a aby se o to pe-
čovalo, aby bezpečnostní orgány přestupky ty sou-
dům udávaly. Za příčinou tou uvádí se, že po-
štovní holubí jsou holuby domácími, již za účelem
donášení zpráv se zvláště pěstují, pokud se týče.
ve výcviku udržují, proto jest je pokládali za
krotká nebo zkrocená zvířata“ ve smyslu § 384.
obč. zák. a tudíž „ne za předmět volného chytán
zvěře“, a dále, že na jich pronásledování, chytání.
zabíjení, střílení a pod. nevztahují se ustanovení
zákona honebního, pokud se týče zákona o ochra-
ně ptactva. Nesprávné pronásledování, zabití nebo
přivlastnění si holuba poštovního, podobně jako
domácího vůbec, bude trestnáno spíše jako zasaho-
vání do soukromých práv a to dle příslušnýck
ustanovení trest. zákona (88 171., 201.c. 185., 464
a 468). Poštovní a domáci holubi nesměji se tudí
volně chytali, neb nepatří k honební zvěři a nen
také dovoleno k honbě oprávněnému je zabijeti
25
article
— Zákon o služební pragmatice, vydaný Spol-
kem čes. úřadniků poštovních, prodává pokud zá-
soba stači vrátný hlavní pošty p. Marek. Jednot-
livé výtisky po 30 hal.
— Z černé kroniky venkova. Ve voze kome
dianta Peka, v Manětíně utábořeného, prask
cylindr na lampě a sklo spadlo na nahé tělo tří-
letého synka komediantova Václava. Děcko utrpělo
tak těžké popáleniny, že za nedlouho zemřelo. —
V obci Heřmánkovicích oběsil se 90letý kmet Frant
Köcher. Už se dvakrát pokoušel o sebevraža
Marek
Peka
Václav
Köcher
Manětín
Heřmánkovice
26
article
ale vždy bylo mu v tom zabráněno. Až konečně
po třetí čin se mu zdařil. — V Teresientálské to-
várně u Hostinného zaměstnaný 16letý dělník Ru-
dolí Tauchmann jel v elektrickém vytahovadle.
V mezípatří nahnul se z vytahovadla a v tom oka-
mžiku byla mu hlava úplně rozdrcena, takže ne-
šťastník byl okamžitě mrtev. — Žalostný případ
stal se v obci Vrbičce u Podbořan. V minulých
dnech z vojenské služby domů propuštěný statkářův
syn Černoch spozoroval luňáka a chtěl ho za-
střelit. Spěchal do světnice pro ručnici, na zpáteční
cestě však na prahu klopýtl, rána vyšla a celý ná-
boj vnikl Černochovi do hlavy. Byl okamžitě mrtev.
— V Schubertově mlýně v Držovicích u Ouštěku
spadl železný sochor do ozubeného kola, jehož ně-
kolik zubů popraskalo a odletělo na mlynářova
syna s takovou prudkostí, že jinoch následkem těž-
kých ran na krku za nedlouho zemřel.
— Úraz žebrákův. V jednom domě na Zbraslavi
žebral včera odpoledne 56letý žebrák bez přístřeší
Čeněk Krátký. Když scházel po schodech, uklouzla
mu pojednou noha a ubožák spadl na dlaždice.
Utrpěl těžké pohmoždění levé strany obličejea
četné zranění na hlavě. Byl dopraven do všeobecné
nemocnice
— Lavinový obchod s obuví provádí jistá firma
v Pešti. Na dobírku 4 K 98 h zasílá obálku, v níž
jsou tři kupony. Majitel obálky si má jeden kupon
ponechati, druhé dva musí prodati po 1 K 50 h.
Tauchmann
Schubertův
Krátká
vrbička u Podbořany
Držovice
Ouštěk
Zbraslav
Pešť
všeobecný nemocnice
27
article
Noví majitelé kuponů dostanou zase od firmy za
4 K 98 h obálky a musí se postarati o další prodei
došlých kuponů. Teprve, když druzí dva kupony
rozprodali, obdrží prvni pár bot, které nestoji
vlastně za nic, poněvadž jest to tucfové zboží. Ku-
ponů dle čísel jest nyní v oběhu 70.000 kusů! Jak
jsou naši obuvníci tím poškozováni, udělá si každý
soudný člověk pojem sám
— Meteorologická statistická zpráva za leden
Tlak vzduchu v první třetině měsíce vytrval vy-
soko nad normálem. V druhé třetině dostavila se
klesající tendence a ke konci druhé třetiny měsíce
klesl tlak vzduchu již pod normál. Až do poloviny
třetí třetiny kolísal neustále pod normálem a te-
prve ke konci měsíce tlak vzduchu na nedlouho
stoupl, aby pak brzy opět klesl. Průměrný tlak
vzduchu v lednu činí 747.26 mm a jest naproti nor-
málnímu 745.3 mm o 1.96 mm vyšší. Nejvyšší tlak
vzduchu byl pozorován 6.756.6 mm, nejnižší
21.733.27 mm, amplituda rovná se 22.33 mm. Teplo-
ta v první dekádě byla mírnější, v druhé dekádě
dostavily se citelné mrazy. V polovině třetí de-
kády převládalo teplejší počasí a teprve konee
měsíce přinesl značnější mrazy. Průměrná teplota
lednová rovná se — 0.95° C. i jest vůčí normální
— 1.40° C o + 0.45° C vyšší. Největší teplota či-
nila 21. + 8.4° C. nejnižší 14. a 15. — 11.1° C. Roz-
díl teplot jest + 19.5° C. Náleží letošní leden mezi
teplejší měsíce. Nejteplejší byly: 1903 (— 0.51° C).
Ku
mm
28
article
1906 ( 1.09 C). 1910 (+ 3.51° C): nejstudenějšía
1908 (— 2.1° C). 1905 (— 2.29° C). 1901 (— 4.60° C.
Relativní vlhkost vzduchu 80 proc. byla vedle
normální 85 proc. o 5 proc. nižší. Nejvlhčí vzduch
pozorován byl 24. 90 proc., nejsušší 30. 48 proc.
rozdíl jest 42 proc. (Úhrnný počet srážek 16.3 mm
byl vůči normálnímu počtu 21 mm o 4.7 mm nižší.)
Nejvydatnější déšť pozorován byl 23. a 24. 5.7 mm.
Nejsušší ledny během posledních deseti roků jsou
připomínány: 1910 (11.5 mm). 1909 (14.8° C). 1909
(12.2 mm), 1905 (10.7 mm), 1906 (21.7 mm), 190
28.1 mm). 1902 (43 mm), 1900 (69.6 mm). Obloh
byla převážnou většinou pod mraky. Jasných dni
bylo 3, polojasných 2, zamračených 26, se srážkami
10, se srážkami menšími než 1 mm 6, se sněhem 5
mlhavých 18, s jíním 15, s rosou 2. s výpary 11, se
sluncem 9, bouřlivých 22, s náledím 4. Slunce zá-
řilo úhrnem 39.45 hod., vedle obyčejného počtu
86.06 hod. o 46.21 hod. méně. Nejdéle svítilo 25.
5 hod. 45 minut. Vítr vál většinou od východu 9
východo-jihovýchodu 10, jihovýchodu 12, bezvětři
2ikrát. Průměrná rychlost větru rovnala se 18.40
km za hod. Nejprudší vítr pozorován byl 25.47.2
km za hod. Magnetická střelka deklinovala prů-
měrem 7 42.41'. Největší odklon pozorován byl 3.
7 46.1', nejnižší 25. 7° 38.7; variace jest 0° 7' 247
Řeka Vltava zamrzla po druhé dne 14. Hladina
její byla po celý měsíc přes to, že byl mnohem
menší počet srážek, velmi vysoká. Průměr její
rovná se + 39.06 cm, a jest proti normálnímu —
16.7 cm o 22.36 cm vyšší. Led v obvodu města do-
sáhl tlouštky 10 až 15 cm a 25. ledna částečně od-
plul. Nejvyšší stav pozorován byl 30. + 84 cm,
nejnižší 17. + 8 cm; rozdil jest + 76 cm.
Řek
Vltava
měr 7
mm
km
centimetr
29
article
— Obrovský požár v Přívoze. Z Moravské
Ostravy, 17. února. (Zvl. telef. zpr. »N. L..«).
V přívozské rafinerii petroleje vypukl dnes do-
poledne požár v benzinovém skladišti, který
s obrovskou rychlostí rozšířil se na celý závod.
Plameny Elehaly až k benzinovým nádržkám.
z nichž z nenadání jedna vybuchla a vyletěla do
vzduchu. Výbuch bylo slyšeti v dalekém okolí.
Hned potom následovaly výbuchy dalších 21 ben-
zinových nádržek, jež obsahovaly celke m 370 bl.
benzinu. Jen dvě nádržky zůstaly neporušeny.
Požár zuří ještě stále a pochybuje se, že by mohl
být přes noc uhašen. Škoda je obrovská. Na štěstí
nezahynul při požáru niko.
— Se šílenou zavřeni. Podivnou episodu za-
žil lékař všeobecné nemocnice v Ústí naď Lab.
Tamtéž sešílela manželka lékaře a v záchvatu
choroby chtěla v Labi utopit své dvě dítky.
Provedení děsného činu bylo jí zabráněno a ne-
šťastnice odvedena do nemocnice. Učitel, strážník
a lékař doprovodili choromyslnou do zláštní celi
a sotva se octli všichni uvnitř, přiskočila choro-
myslná ke dveřím a přirazila je. Všichni prů-
vodčí octli se v nepříjemné situaci, poněvadz
dvéře nemají z vnitřku kliky. Až do 4. nodiny
ranní byli v celi s choromyslnou uvězněni. Teprve
k ránu pohřešila opatrovnice lékaře, hledala ho
a tak se dostala až ke dveřím cely pro choro-
myslné. Na ustavičné klepání otevřela a tak se
průvodčí konečně dostali na svobodu.
Ostrava
Ústí naďarsko Laba
všeobecný nemocnice
30
article
+ Nový program v kabaretu Lucerně. Úspěch
předvčerejší premiéry byl veliký a rozhodný. Po-
kus, celý program zasaditi do rámce aktuáln
revue »Holmes7l«, plně se zdařil a autorům Eduardu
Bassovi a Karlu Linckovi dlužno vzdátí uznání
pochvalu. Nejrůznější zjevy uměleckého, společen-
ského i smyšleného světa objeví se během večera
na jevišti, čímž o zábavu obecenstva je vskutku
dobře postaráno. Nový program přivedl do »Lu-
erny« komika, jemuž se srdečně musí zasmát
i největší mrzout — proslulého bavorského před-
stavitele vojenských typů, Hanse Elliota, který
svými neodolatelnými popěvky, při nichž jezdí na
dřevěném koni, tančí s loutkou a pod, jako
i svojí groteskní mimikou dovede v hledišti roz-
poutat bouřlivou veselost.
Blograf Lucerna. Drama tohoto programu
je obecenstvem obdivováno denně při vypro-
daných domech. Sujet zabývá se podivnými cestami
osudu, ukazuje nám, kterak ji-é jsou pravými
loutkami jeho a tudíž případný název vystihuje
vše: »Hra osudu«. Sehrála kadaňská společnost
Výprava je vzorná a přesná. Poučná část dělí se
na dvě části. Prvá jest »Život volavek«, ornitho-
logická studie, druhá »Honba na žirafy«. Program
je upraven tak, že střídá se číslo poučné se zá-
bavným. Tak vsunuty jsou do tohoto humoristicke
snímky »Rovný rovného si hledá« a »Nová hospo-
dyně«. Obě přinášejí mnoho osvěžení a budí bou
smíchu.
Holmes
Bass
Linck
Elliot