ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 60c9b260-7191-11dc-959d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 58, place 20, work 3, org 7
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 235. ze dne 29. srpna 1903.
2 title
Různé zprávy.
3 article
= Stoletý s černým vlasem. Z Milána se ozna- muje: V okolí Motta Visconti zná kde kdo starce, jemuž všeobecně říká »Il Lombardo« a jehož pravé jmeno jest Antonio Friggi. Kdo jej vidí vzpříme- ného, se vztýčenou hlavou a hojným jeho vlasem, jenž jest dosud skorem úplně černý, nevěřil by, že jest mu více než šedesát let. A přece slavil těchto dnů svoje sté narozeniny v kruhu četných svých známých. Jest již více než padesát let zpěvákem na kůru a nechybí při žádné mší a při žádném pohřbu; také na poli dosud pracuje. Minulého roku předsta- ven byl kardinálu Ferrarovi, arcibiskupu milánské- mu, jenž mu slíbil, že osobně bude sloužit zá- dušní mši při jeho pohřbu, dosáhne-li Friggi více než sta let.
Visconti Friggi Ferrara Milán Ilo Lombardo
4 article
= Romantické dědictví. Z Petrohradu se ozna- muje: V Charkově vzbuzuje značnou sensaci roman- tická historie dědictví. V železničných dílnách char- kovských pracuje mladý strojnický zámečník Doro- šenko, jenž se tam vyučil a pobyv nějakou dobuv Sevastopolu, opět se tam vrátil. Vydělá si as 40 ru- blů měsíčně a jest zcela spokojen. Skromný, klidný mladík byl tudíž nemálo překvapen, když jej onehdy navštívili dva advokáti a oznámili mu, že zdědil ně- kolik millionů rublů. Prostý mechanik jest potomkem slavného hetmana Dorošenka, který žil v 18. stoletía jenž krátce před svou smrtí uložil v anglické bance několik millionů rublů a ustanovil ve své závěti, aby peníze zůstaly uloženy po 150 let a teprve po této době spolu s úroky z úroků vydány zbývajícím ještě členům rodiny. Stanovená lhůta nyní minula a po- zůstalost, jež dosáhla slušné sumy 62 millionů ru- blů, má být rozdělena mezi šest potomků hetmano- vých, mezi něž náleží i mladý dělník. Jakmile se roznesla zpráva o dědictví, dostával Dorošenko každo- denně nabídky půjček od různých kapitalistů. Ale mladý dělník je šmahem zamítá. Zachoval si ve svém neočekávaném štěstí úplný klid a vyžádal si toliko od chefa dovolenou, aby mohl navštívit svoje rodiště Achtirok a opatřit si průkazy.
Dorošenka Petrohrad Charkov Sevastopol Dorašenko
5 article
= Italská vendetta v Americe. Z Nového Orleanu se oznamuje: Těchto dnů byl zde spáchán zločin, jehož pozadí sluší hledati v italské pomstychtivosti, která datuje se několik roků zpátky a v níž dle všeho Mafia má své prsty. Antonio Sparo, který vyhlédnut byl Mafií za vraha, zastřelil totiž úkladně Antoni Luciana, posledního člena tohoto rodu, když se byl napřed do jeho přízně a přátelství vloudil a byl více než týden neodlučným jeho soudruhem. Luciano, dů- věřuje úpině zrádnému příteli, pozval jej k návštěvě fotografického atelieru Suellova a Sparo, vyčkav zde příhodného okamžiku, střelil Luciana do zad, okamžitě jej skoliv Po spáchané vraždě, k níž náležitě se při- pravil, podařilo se Sparovi utéci, avšak jsa policii do- bře znám, byl záhy chycen. Luciano, na němž sou- středily se operace vyznávačů krviny, byl posledním svého rodu, neboť před časem zavražděni byli dva bratři jeho ozbrojeným zástupem mafistů, kteří- pře- padli je v Lucianově obchodě na Poydras streetu. Jeden z útočníků byl tehdy peraněn a Antonio, který se jim dovedl ubránit, byl jako svědek s několika dopadenými čieny Mafie uvězněn. Jsa v průvodu ozbrojené moci doveden v den pohřbu k mrtvole svého bratra, zabil zde jednoho Itala, který nad mrtvolu se skláněl a doprovázejícím jej policistům sdělil, že
Sparo Mafia Antoň Lucianus Luciana Lucianus Lucianův Antonio Italos Amerika Suellov
6 article
to byl člen Mafie, který bratra jeno probodl. Jsa pro- ouštěn po dlouhých soudech na svobodu, dlouho do- vedl se ubrániti nástrahám Mafie, až konečně podlehl úkladné vraždě. = Srážka vlaku se slonem. Z Peraku na polo ostrově Malacce se oznamuje: Onehdy udál se po- blíže malého nádraží Chikusu v Dolním Peraku roz- čilující výjev. Nákladní vlak vyjel o 3/47. hod. rann z Teluk Ausonu a nalezal se as půl kilometru od Chikusu, když se pojednou objevil slon, jenž po trati klusal před samým vlakem. Poněvadž se zvíře ne- mělo k tomu, opustit kolej, nezbylo řidiči vlaku než zastavit. Zapískl co nejsilněji mohl parní píšťalou, aby slona zaplašil, ale, výsledek byl, že se zvíře obrátilo a zaměřilo přímo ke vlaku, jako by si chtělo cestu vybojovat. Vlak poněkud couvl a jel pak plnou parou slonu vstříc. Nárazem bylo zvíře sraženos hráze a zůstalo ležeti dole polomrtvé s promáčknutou lebkou a rozbitými kly. Domorodý vojín, jenž se na- lezal v osobním vagonu, připojeném ke vlaku, do- razil slona výstřelem z pušky.
Perak Dolní Perak Mafia Teluk Auson
7 article
= O hrozné větrné smršti na ostrově Martini que o níž jsme již přinesli zprávu, oznamuje časopis »La Colonie« zprávy, jež došly do Paříže ze Sainte Marie, jedné z nejtíže postižených obcí ostrova. O 11 hod. dne 8. srpna zuřila smršť plnou silou. Všichni oby- vatelé uchýlili se do domů, jež se zdály nejpevnějšía zdánlivě poskytovaly největšího bezpečí. Poslouchali ve smrtelné úzkosti, kterak se řítí tašky a krovya kterak se sousední domy otřásaly. Neustále rozdíraly blesky hrozící stěny mraků a vzbuzovaly všeobecný postrach. Kolem půlnoci pocítěny silné otřesy země a několik těch střech, jež dosud stály, řítilo se do ulic. Pršelo plným proudem, že se člověk mohl uto- pit. Pojednou ozvalo se zděšené volání: »Moře stoupá!« Vysvětlujeme si to tím, že nám stříkala do tváře ne již voda dešťová, nýbrž voda slaná. Záhy jsme poznali, že vichřice způsobila na moři vodní smršť a hnala ji přes vesnici. Uprostřed křiku a zdě- šeného volání, zvýšeného hvizdotem bouře a zuřením rozpoutaných živlů strávili jsme pět hodin, jež se nám zdály jako rovněž tolik let. O způsobených škodách se proslýchá, že zejmena obce SainteMarie, Gros- Morne a Saint-Joseph hrozně utrpěly. Polovice domů a chýží strhána bouří, devatenáct osob usmrcenoa přes 40 těžce raněno, všechny domy, jež zůstaly stát, mají strhané střechy a hrozí sesutím. 3000 osob je bez přístřeší. Všechny ovocné stromy jsou vyvráceny nebo polámány. Po tři léta nebude mít osada ovoce, jež jest podstatou stravy obyvatelstva. Abychom si učinili představu o prudkosti bouře, třeba připome- nout, že velmi pevně stavěný chrám Saint Joseph byl úplně pobořen a fara na Gros-Morne vytržena ze základů a vržena do dálky padesáti metrů.
Martini SainteMarie Gros SaintJoseph Paříž Sainte Marie Le Colonie Saint Joseph
8 article
= Kterak se labužník probudil k životu. Z Jo- kohamy se oznamuje: V Hakodate v severním Ža ponsku zemřel těchto dnů náhle vážený občan Ku- radžiro. Případ úmrtí jest v žaponské rodině vždycky příležitostí, nedělat po čtrnácte dnů nic jiného, než navzájem se obdarovávat. Synové, vnukové a pří- buzní nebožtíkovi dostávají od veškerých přátel hojné dary jakožto útěchu za ztrátu v náhradu za výdělek, jenž jim po dobu smutečních obřadův ujde. Později pak musí se sic revanžovat, ale Žaponec pro tako- véto ctihodné účely nalezne vždycky u krajanů úvěr. Také při úmrtí pana Kuradžíra došly hojné darya pozůstalí truchlící se odhodlali, že vystroji okázalou
Žaponec Kuradžír Jo Hakodate
9 article
pohřební hostinu. Zamilovanou krmí pana Kuradžira byl pečený úhoř a na počest nebožtíka nechyběla při hostině ani tato lahůdka. Hosté si právě pochut- návali na úboři a chválili dobré vlastnosti nebožtí- kovy, když se dvéře posunuly — v Žaponsku mají dvéře posunovací — a vešel pan Kuradžiro. Byl jen zdánlivě mrtev a sympatická vůně tak příjemně po- dráždila jeho čivy, že se probudil ze mdloby. Byl velmi potěšen, že s takovou pozorností vzpomenuli si na jeho lahůdku a vesele usedl, aby se účastnil vlastní své pohřební hostiny. To trvalo tři hodiny, až byli všichni syti a mnohými poklonami se rozlou- čili. Pak pojedl ještě důkladný kousek úhoře a ulehl. Ráno nalezli jej na loži mrtvého. Ale tentokrát byl skutečně mrtev, bylť se přejedl. Žaponské listy pak chválí pietu, jež se jevila při pohřební hostině a dá- vají mezi řádky na jevo, že snad nebožtík vskutku na krátkou dobu dostal dovolenou z podsvětí jen proto, aby si ještě jednou se svou rodinou pochut- nal jak náleží na pečeném úhoři.
Kuradžira Kuradžiro
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 259. hra v předpl. (3. čtvrtka.)
Král Praha národní divadlo
11 article
V sobotu 29. srpna. Cyklus českých oper VI. Po 40. Braniboři v Čechách. Zpěvohra o třech dějstvích. Složil Bedřich Smetana Text K. Sabiny, nově upravil V. J. Novotný. Diri gent Karel Kovařovic. Režisér Robee Polák. OSOBY: Olbram, rychtář pražský, V. Kliment. Junoš, Jan Tausentmark, mladí měšťané pražští, O. Mařák, B. Benoni. Oldřich Rokycanský, V. Viktorin. Warne- mann, setník Braniborů, A. Krössing. Jíra, poběhlík, R. Figar. Ludiše, dcera Olbramova, A. Bobkova. Bo- huš, synek Olbramův, G. Horvátova. Děčana, jejich chůva, M. Klánová. Kmet, E. Pollert. Biřic, R. Polák. Poběhlík, A. Hlaváček. Rytíři a zbrojnoši, čeled Olbramova, venkované, vojsko braniborské, poběhlíci a žebráci pražští, soudcové. — Děj se konáv Kundraticích u Prahy na statku pražského rychtáře Olbrama, v Praze a na českém venkově roku 1279 v době bezkráloví na jaře. Po prvním dějství přestávka. Konec po půl 10. hod. Začátek o 7. hod. Odpoledne. V neděli 30. srpna. Excelsior. Večer v předplacení V panském čeledniku. Koncert Mil. Černých z Chicaga. Námluvy.
Smetan V J Novotná Kovařovic Robee Olbram Tausentmark O Mařák Benon Oldřich rokycanský V Viktorin A Krössing Jíra R Figar A Bobkův Olbramův G Horvátův M Klánová Kmet E Pollert A Hlaváček Rytíř Excelsior Čechy Olbramov Kundratice Praha Chicago český oprat
12 article Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 3/48. hod. V sobotu 29. srpna. Ve prospěch invalidního fondu Ústředního spolku jirchářů a jich spolupracovníků v Čechách. Po páté V předpeklí. Žertovná hra o 3 jednáních. Napsali Getke a Engl. Přeložil V. Budil. Režisér B. Lachman.
Getke Engl V Budil Lachman Praha Čechy lidový divadlo
13 article
Zavřevši a zapečetivši tabulky, princezna zavolala Unu a odevzdavši mu je, přikázala mu, aby je doručil na místo. Trpaslík okamžitě zmizel a Hišelat jako stín vrátila se do pokojů otcových. Když nahlédla do pokoje Apopiho, spatřila, jak farao přikládá pečeť k papyrusu, jejž potom podal Josefovi. »To stačí; v nejkratší době vyšetřování bude skon- čeno a vinníci popraveni.« »Ale jak řeknu ubohé Hišelat, že milovaný jí muž odsouzen jest k smrti? Ničema! Ukradl srdce dcery, aby pak tím bezpečněji usmrtil otee!« pravil Apopi, zatí- naje pěsti. »Až princezna zví pravé úmysly Armaisovy, vyrve ze svých prsou nedůstojnou lásku,« odpověděl Josef. Farao rychle vstal a odešel z pokoje, div že při tom nenarazil do Hišelat, skryté v zásloně. Josef zádum- čivě sklonil se nad stolem a začal si prohlížeti královský podpis, když najednou ucítil, jak kdosi dotkl se jeho ruky. Rychle se obrátiv, byl hrozně překvapen, když spatřil před sebou Hišelat. Jediný pohled na bledou a rozrušenou tvář prin- cezny stačil, aby pochopil, že ví všechno, co se stalo; osud i zde přál Josefovi a kořist, po níž toužil, sama šla mu do rukou. Josef jako obyčejně chtěl padnouti tváří k zemi, když poprvé princezna ho zadržela. »Zanech těchto formálností, adone! Mám k tobě prosbu. Náhodou zaslechla jsem všechno, co oznámil jsi faraonovi. Chci tě upozorniti, že Armais jest bratrem tvé nešťastné ženy; vydávaje ho do rukou katových zvýšíš tím muka, jež zakouší její »Ka«, jelikož její mrtvola zů- stala bez pohřbu!« pravila Hišelat chvějícím se hlasem.
Josef Nič Apopi Armaisův Josef záduma Hišelat Ka Una
14 article
Josef neměl v lásce Hišelat, která jediná z celé královské rodiny nikdy se neucházela o jeho přízeň, jako činili bratři faraonovi, kteří chvěli se před hrozným ado- nem, nebo princ Namurad s manželkou, kteří vždy cho- vali se k Josefovi jako k sobě rovnému a nemajíce dětí, hýčkali oba jeho syny. Pouze hrdá Hišelat nezapomínala nikdy před adonem na svůj vysoký původ a nikdy blaho- volným pokynem ruky nesprostila ho pokleknuti, jehož vyžadovala etiketa. Takž jednoho rána se rozhodl, že půjde do paláce; dokumenty, které kdysi pomohly mu zdrtiti Armaisa, do- nutivše ho ke svolení k sňatku se Serag, měly mu po- sloužiti také dnes: měly zdrtiti Hišelat a zničiti trvale všechny naděje jeho soka na úspěch. V tu dobu Apopi bavil se se svou dcerou hrou; cítě so býti unaveným zanechal hry a ulehl k odpočinku; Hišelat přistrčila stoličku a posadila se u jeho nohou, znepokojeně dívajíc se na bledou a ustaranou tvář otcovu. »Proč pak jsi tak mlčelivou a smutnou, mé dítě Tvůj smích jest mou poslední radostí; když dívám se na tebe, zapomínám na pochmurné přízraky, jež mne proná- sledují,« pravil farao. Princezna vyskočila a pokleknuvši vedle otce, ob- jala ho. »Ach, kdybys jenom chtěl, mohl bys mně dáti takové štěstí, že smích nikdy neztrácel by se z mých rtů,« pravila nerozhodně. »Mluv otevřeně, drahá! Jsem rád, že budu moci učiniti šťastnou aspoň svou vlastní dceru !« odpověděl se smutným úsměvem farao. Železný kanclář.
Josef Namurad Armaiso Hišelat