ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 5f20bc50-78ef-11dc-b4ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 202, place 109, org 26, work 10
1 masthead
3. října 1905.
2 masthead
Číslo 272.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
ské městské rady, v čele s purkmistrem Muen- chenem a mnohými členy spolků lucembur- ských. Vláda francouzské republiky dala se při slavnosti zastupovati delegátem ministra války, plukovníkem jízdy Hogem z Abbovillu, podprefektem a jinými úřadníky. Za město Pa- říž byl přítomen první vicepresident munici- pální rady Rebeillard, za král. hlavní město Prahu jmenovaná již deputace, starosta dr. Srb dr. Štych a ob. st. Rašín, se sekretářem drem. z Čenkova, za českou Národní radu poslanec dr. Herold. Z vynikajících hostů ostatních dluž- no jmenovati J. Preuxa, P. Daresta, A. Chéra- Jama, R. Henrya, Césara Caira, Vaysona, posl. Coacha a j. v. Na nádraží v Abbevillu dostalo se starostovi král. hlav. města Prahy a celé če- ské delegaci nadšeného uvítání řsty starosty města Bignona; také v Kreščaku byli zástup- cové čeští vítáni se zvláštní pozorností. Na ná- draží v Kreščaku, přeplněné davy lidu, dosta- vila se celá municipalita. Po uvítání odebrali se účastníci slavnosti za zvuků hudby a slav- nostní střelby městem, které bylo bohatě vy- zdebeno prapory barev francouzských, lucem- burských a českých, jakož i vkusně uprave nými slavobranami, do municipalního kasina. kdež konal se velkolepý banket slavnostní, za účasti více než 200 pozvaných hostí. Při ban- ketě pronesli pozdravné řeči starosta města Kreščaku Lecomte, poslanec Coache, starosta měst pražských dr. Srb, starosta lucemburský
Muen Hog doktor Srb Štych Rašín Herold J Preuxa P Daresta A Chér R Henrya César Cairo Vayson Lecomte Praha Čenkov Abbeville Bignona
6 article
Muenchen a člen Institutu J. Lair. Potom ode- brali se účastníci slavnosti ke starému, nyní vkusně obnovenému památnému kříži na bo jišti kreščackém, u něhož složila pražská depu- tace nádherný věnec. Při tom proslovil řeč tamní maire, předseda odboru abbeillského pro postavení pomníku J. Vayson, starosta dr. Srb, jemuž i pražské deputaci přichystány velkolep ovace a arch. Ch. Normand. O 4. hod. odpol. kcnána slavnost odhalení pomníku krále Jana na náměstí v Kreščaku, kdež postavena byla skvěle ozdobená slavnostní tribuna. Také u tohoto pomníku položen byl skvostný vavří- nový věnec města Prahy se stuhami v barvách českých. Slavnosti zůčastnilo se mnoho tisíe občanstva, které při příchodu české delegace vítalo tuto nadšeným voláním „Vive la Bohéme“- a spontanními ovacemi ji vyznamenalo. Př odhalení pomníku na náměstí řečnil Louis Le- ger a ministr lucemburský; potom ujal se slov starosta dr. Srb a odevzdal původcům myšlenky postavení pomníku, jakož i zastupitelstvu města Kreščaku medaille král. hlav. města Prahy. udělené jim sborem obecních starších. Pravil pak jazykem francouzským: „Pánové, kdysi drazí spojenci a nyní draz přátelé! Předseda poselstva hlavního města královstv českého přeje si také promluviti k vám několik slov. Čechy jsou velice dojaty něžnou vaší myšlenkou kterou jste byli pojali, pánové, aby zbudován byl tento krásný památník na náměstí obce kreščacké na počesť Jana z Lucemburka, krále českého, a rytířů jeho družiny, kteří život svůj byli položili za Francii dne 26. srpna 1346.
J Vayson doktor Srb Jan Louis Le Čecho Praha Kreščako Lucemburk institut J . Lair
7 article
Náš český národ, v hloubi srdce svéhc oddaný a věrný ke svým přátelům — jako všichni národové slovanští — vždycky s pýchou bude si připomínati ten hrdinný čin přátelské příchylnosti svého krále. jenž v okamžiku, kdy byla ohrožena Francie, kraj naší zvláštní obliby, přichvátal na pole kreščacká s svým synem Karlem a se svými rytíři, aby nabídl Francii svůj meč a svoji krev. Náš národ zůstává věren velikým vzpomínkám historickým a lid náš vždycky dojemně bude si vypravovati v jizbicích chat i v komnatách sídel svých o skonu našeho krále Jana z Lucemburka, jenž paprskem slávy ozařuje celý jeho život. Jako přítel vašeho su- veréna náš král vykonal svoji povinnost a my dnes jsme blaženi tou myšlenkou, že pro Francii obětoval svůj život a rovněž jsme hrdi, že tento památník jesl zjevným posvěcením vznešených citů a velikých zájmů, jež pojí Čechy k Francii. Tento pomník není pouze vzpomínkou, jest také symbolem. Na poliu Kreščaku, v okamžiku bitvy nejtragičtějším, náš král Jan, zakladatel slavné dynastie Lucemburské na trůně českém, klesl mrtev. Na témže poli kreščackém Hlel ve vřavě boje také, uprostřed bojovníků francouz- ských, lucemburských a českých, kralevic Karel, jenž stal se potom naším velikým králem. On byl vychován ve Francii, ve vaší Paříži — tam byl proniknut o úllého mládí ideami vaší starobylé vzdělanostia když navrátil se do Prahy, založil u nás universitu dle vzoru university vaší, obohatil království naše velkolepými stavbami a tak mnohými uměleckými díly, v jejíchž počtu kalhedrála svatého Vlta zář jako klenot. Ano, Karel, milý syn Francie a otec naší české vlasti, učinil naše město politickým a kultur ním sídlem střední Evropy.
Karel Jan Francie Lucemburk Čechy Paříž Praha Evropa Kreščako
8 article
Dovoltež mně, abych před tím krásným pom- níkem, vztýčeným na svaté půdě vaší šlechetno Francie, na počesť našeho krále a na paměť oněcl vznešených rytířů a pánů, kteří byli obětovali životy své pro své přátele a spojence francouzské, dovolte mně, abych vzdal hluboké díky královské Prahy všem těm, kleří přispěli k uskutečnění této zbožné pocty kteří zbudovali tento pomník v Kreščaku a kteří dal obnoviti starobylý „český kříž“ Naše obec pražská chtěla zachovati upomínku své vděčnosti i přinesli jsme sem několik medaillí a pro- síme vás, abyste je laskavě přijali jako projev trvalý našich citů. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy udělil při té příležitosti zlaté záslužné medaill Institutu francouzskému a panu Louis Legerovi, členu Instilutu a předsedovi výboru pro zbudování pomníku; stříbrná záslužná medaille zvláštní diplom udělena byla městu Kreščaku dále byly uděleny stříbrné medaille pp. Jules Lai- rovi, členu Institutu, Vaysonovi, předsedovi výboru abbevilleského, Amédce Milvoyovi, ar- chilektu, Emanuelu Fontainovi, sochaři a P Armandovi, faráři v Estrče-les-Crécy. Než skončím, přátelě, dovoltež mně ještě, abych pled tím pomníkem mrtvých, kteří nám dali veliký příklad, přípomenul vám krásné verše vašeho národ- ního básníka: Buď sláva naší věčné Francii a sláva těm, kdož pro ni zemřeli!
Leger Instiluta Jules Lai Fontain Armand Francie Praha Estrč Amédka Milvoy
9 article
Řeč dra. Srba byla provázena nadšenými projevy souhlasu a pochvaly. Po starostovi praž- ském promluvil ještě posl. Coache, načež ode vzdán pomník krále Jana Lucemburského ve řejnosti. Po celý slavnostní den bylo město Kreščak oživeno tisícerými návštěvníky; p slavnosti konal se na náměstí skvělý koncert. večer pak bylo město slavnostně osvětleno. V Abbevillu konala se v neděli večer hostina u presidenta tamního komitétu Vaysona a potom velkolepé soiré v jeho zámku. Pondělí dne 2. října věnovali zástupcové češti prohlídce mě- sta Abbeville a byli tamtéž přijati na radnici. kdež pozdraveni mairem Bignonem a členy za- stupitelstva. — Umělecká beseda v Práze za- slala ke slavnosti odhalení pomníku českého krále Jana Lucemburského frančouzský telegram tohoto znění: „Pan Louis Leger, Crecy, Fran- cie. „Umělecká beseda“ v Praze posílá ke slav- nostnímu odhalení pomníku králi českémua druhům jeho svůj upřímný pozdrav, spolu s pro- jevem diků za tyto sympatie, českému národu jeho francouzskými přáteli projevené. Vážím si jich vysoce a chováme než to přání, abychom jako kdysi na poli válečném, mohli státi nyní i v budoucnosti vezdy po boku Francie na zá- pasišti kultury a humanity. Za správní výbor E. Herites, starosta, Alex. Glückselig, jednatel
Srba Jan lucemburský Leger Crecy Fran E Herites Alex Glückselig Abbeville Praha Francie Vaysona
10 article
— Kluby občanské. Staroměstský občanský klub má výborovou schůzi dnes o 8. hodině večerní v restauraci pana Sochůrka »v Kopmance«. Členové klubu jsou vítáni. Při schůzi přijímání nových členů. — Malostran- ský občanský klub pořádá ve středu dne 4. října o 8. hodině večerní v hořejších míst nostech Malostranské besedy veřejnou schůzi s rozhovorem o stescích obchodníků a živnostníku na Malé straně, který zahájí pan Frant. Hubáček městský rada. — Národní klub na Vyše hradě koná členskou schůzi ve středu dne 4. října o 8. hodině večerní ve spolkových míst- nostech »u Němečků«. Předmět: Doplňovae volby do sboru obecních slarších král. hlavníh města Prahy.
Sochůrek František Hubáček Němeček Praha staroměstský občanský klub národní klub na Vyš
11 article
— Osobní. Městský lékař dr. Karel Pern e operatér a prakt. lékař na Smíchově, vrátil se z ces a ordinuje opětně. — Rodinné zprávy. Slečna Julča Erbenov a pan Jaroslav Knopí, c. k okresní komisa slaví v úterý dne 3. října sňalek v děkanském chrámu u sv. Vavřince v Novém Bydžově. — Úmrtí. Ve Slaném byla dne 29. září pohřbena paní Marie Šteklová. Byla to paní svou do bročinností známá, zvláště v kruzích chudých studu jících, jichž vychovala celou řadu a kteří zajisté s láskou a vděčností stále na ni vzpomínají. Po cel léta patřila do sporého počtu skutečných matek stu- dentstva. Obliba její u místního i okolního občan- stva osvědčena při jejím pohřbu. Nebylo snad ani jedné korporace, aby členové její posledního dopro vodu se nebyli zúčastnili. Zůstali zde tři synové Franlišek Štekl, kancel. města Slaného, Albert Štekl důchodní v Karlíně a MUDr. Jos. Štekl, prakt. léka v Praze. Budiž jí země lehkou — Z české vysoké školy technické v Fraze. Archo pan Mečislav Petrů, rodem ze Dvora Králové n. Lab v Čechách, podrobil se dne 25. července 1905 praktick a dne 2. října 1905 theoretické druhé zkoušce na tomto vysokém učení technickém z odboru stavitelství po zemního a prohlášen byl za způsobilého s vyzname- náním.
doktor Pern Erbenov Jaroslav Knopit svatý . Vavřinec Šteklová Franlišek Albert Štekl MUDr Jos Mečislav Petro Smíchov Nový Bydžov Slaný Karlín Praha Dvůr Králové Laba Čechy český vysoký škola technický v Fraga
12 article
— Prof. Jan Rudolí Demel. Dne 1. října o 41 hod. odpolední zesnul v Praze tiše v kruhu své ro diny zasloužilý buditel českého rolnictva na Moravě pan Jan Rudolf Demel, c. k. professor reál- ných škol v. v. Zesnulý narodil se dne 7. dubna 1833 v Prostějově na Moravě, studoval na gymnasiu v Olomouci, na technice a universitě ve Vídni v Praze a stal se pak professorem na něm. reálných školách v Olomouci. Zde záhy rozvinul buditelskou činnost ve prospěch českého rolnictva okolního, za- loživ zde »Hospodářskou jednolu olomouckou«, jejím dlouholelým předsedou byl. jmenován byv po skoro čtyřicetileté záslužné činnosti čestným předsedou tohoto spolku. Přičiněním jeho a jeho švakra, sta- rosty přerovského, Františka Kramáře, založily H - spodářské jednoty olomoucká a záblinická r. 1861 rolnickou školu v Přerově, jež později pozemštěna y střední školu rolnickou proměněna, přičiněním pak Demlovým založena r. 1876 Hospodářskou jednotou olomouckou rolnická škola na Kláštero- Hradisku. která stále více se zvelebovala, až samostatné vzorné hospodářství si zřídila. Vedle toho založil Deme celou řadu rolnických záložen, sladoven a cukro- varů, mezi nimiž zejmena První rolnická akciová sladovna v Prostějově zjednala si světové pověsti pěstujíc obchody i se vzdálenou cizinou; vynika jícím svépomocným ústavem rolnickým, jehož spolu zakladatelem Demel byl, jest Ústřední zálo žna rol- nická v Olomouci. V letech sedmdesátých byl po slancem na sněmu markrabství moravského nejprve za venkovské okresy olomoucký a prostějovsko plumlovský, pozdějí za venkovský okres prostějovsko plumlovský, kdež si zjednal zejmena zásluhy o zřl zení české reálky v Telči. Přerov, Telč a celá řade jiných českých obcí na Moravě jmenovaly jej svým čestným občanem. Ku bájení zájmů rolnictva zřídi
profesor Jan Rudolit Demel Kramář Demlův Praha Morava Prostějov Olomouc Vídeň Přerov Telč olomoucký rolnický škola na Kláštero
13 article
Demel v letech osmdesátých Selský spolek pro Mo ravu v Olomouci. V posledních patnácti létech svého života přeložil Demel své působiště do Prahy, kdeh rozvinul záhy horlivou činnost za účelem povzne šení českého ovocnictví, zvolen byv záhy za prvníh místopředsedu Zemského ovocnického spolku krá- lovství českého, kterou hodnost až do své smrti z stával, jsa dlouho duší tohoto spolku a pořádaj četné poučné přednášky z oboru ovocnictví na če ském venkově. Na pařížské výstavě světové roku 1900 konané byl pořadatelem agrikulturního oddělen rakouského, kdež přes pokročilý věk svůj nanejvýe horlivě se přičinil, aby hospodářská výstava zemí českých se co nejskvěleji representovala předci- zinou. — Zesnulý též vydal řadu populárních spisů z oboru polního hospodářství i ovocnictví a otázel stavu selského se dotýkajících.
Demel Olomouc Praha
14 article
— Kde se Komenský zrodil? Před rokem upo- zornil v »Rozhledech« Em. K. Zeiner, ředitel měšt školy v Ústí nad O., na zajímavou okolnost, že náá Jan Amos přijal teprve po r. 1619 — tedy v 27. roee věku svého — jméno Komenský a že se do té doby psal jen Jan Amos neb Jan Amos Nivanus. V po sledním čísle téhož listu dokazuje týž na základě zápisů uhersko-brodských, které v r. 1891 J. Kučera uveřejnil, že rodina Komenských v Uherském Brodě byla rodinou Jana Amosa. Jan Amos poznamenal roku 1670, že otec jeho Martin Komenský zemřel roku 1602, že však v knihách uhersko-brodských Martin Komenský ještě r. 1603 a 1604 na živu se připomíná, soudilo se, že se buď Jan Amos v úmrt- ním roce svého otce mýlil, aneb že tento Martin Komenský není totožný s otcem Amosovým. V uve- deném článku ukazuje se však k tomu, že tento Martin Komenský z I. 1603—1604 nebyl již otee ale bratr Jana Amosa, který na křtu jméno po ole obdržel a který po smrtí otce svého dal se koncem roku 1602 jako nový majitel pravovárečného domu v Uherském Brodě do cechu nákladnického. Rodice Komenského byli tedy sousedy uhersko brodskými.
Komenský K Zeiner Jan Amos Jan Amos Nivanus J Kučera Amosová Ústí nad O uherský Brod Komenský uherskýbrodský
15 article
Nepsal-li se však přes to Jan Amos Uhersko Brodským do pokročilých let věku svého než stále jen Nivni- ckým, nelze věc tu vysvětliti jinak, než že se v Nivnici — od Uberského Brodu nepříliš vzdálené — zrodil a to snad u rodičů matky své, dle tradice v některém z tamějších tří mlýnů. Článek končí O Komně jakožto rodišti Komenského řeč dále býti nemůže Jmenoval-li se již děd Jana Amosa Komen- ským a otec Jana Amosa v Brodě synem Komen ského, později Komenským, nebude nikdo přece tvrditi, že měl náš Jan Amos, který se Komenským teprve po roku 1619 psáti počal, jméno to po svém rodišti. — Sjezdu brněnského zúčastnili se za město Smí- chov radové Fr. Eberle, Jeřábek, Bušeka Dullek. Dále posl. Krejčí a ne, jak nedopalřením uvedeno v referátě včerejším, Krejčík.
Jan Amos Brodská Komenský Jan Ámos Komen ský Eberl Jeřábek Bušek Dullek Krejčík Nivni Nivnice Uberský Brod Komňa Brod Francie
16 article
— Reskriptní schůze. „Sokol“ žižkovsk pořádá ve čtvrtek dne 5. října ve vlastní budově pře- nášku dra. Ant. Hajna: „O král. reskriptu ze dne 5. října“. Zač. o 8. hod. več. Vstup každému volný — Veřejná schůze v Berouně. V pálek dne 6. října 1905 o 1/48. hod. večer koná se v sále „na Plzence v Berouně veřejná schůze lidu, svolaná městskou ra- dou. Na programu jest pojednání „O důležitosti a po- třebě veřejné nemocnice v městě našem“, jež zaháj pan ředitel Stejskal. Vstup volný — Jízdní odbor Sokola pražského zahájil dnem 2. října opět svoje pravidelná cvičení v jízdárně Jest to od založení odboru tohoto při Sokole praž- ském již 15. období cvičební, které jako všechna předešlá poskytuje příležitosti členstvu mateřské jed- noty a touto zároveň společnosti české cvičiti se zdokonaliti se v umění jezdeckém, v jednom z nej krásnějších odvětví cvičení tělesných. Během řady let nabyl jízdní odbor značných zkušeností v prak- tickém výcviku jezdců a má také osvědčeného cvi- čitele jízdy, takže se může vykázati výsledky školy
Hajn Stejskal Sokol Beroun Plzenec Sokol
17 article
jezdecké co nejlepšími. Družstva jezdecká mají cvi čební hodiny od 7.—8. večer, vyjma soboty a ne děle každodenně. Vyučování začátečníků dějes jednotlivě nebo ve skupinách nejvýše 4 jezdců v do hodě s cvičitelem jizdy a v hodinách libovolných Přihlášky začátečníků i pokročilejších jezdců přijímá náčelník br. Otto lille buď písemně (Chotkova ul. 12.) anebo ústně v jízdárně Meisnerově v Panské ulici (vchod uličkou sv cípu«) v uvedených hodinách cviče bních. — Zvýšení zemské dávky pivní. Nedávno ještě proskakovaly nesmělé pověsti, že zemská dávka pivn zvýšena bude s dosavadních 1 K 70 h pouze na 2 k z hl, nyní však zemský výbor jest na rozpacích již jen o tom, má-li navrhnouti sněmu v příštím zasedán zvýšení na míru dvojnásobnou po případě na 3 K 70h nebo dokonce hned na 4 K. Představenstvo měšť. spo- lečenstva výčepníků v Praze koná dne 3. t. m. ve sborovně společenstevní mimořádnou schůzi za pří- činou úrady o této záležitosti, při které běží o exi- stenci přečetných hostinských. Věc se týče ostatně ne- malou měrou též spotřebitelů piva, na jehož výčepn cenu výška zemské dávky samozřejmě nemůže zůstati bez účinku, a má tedy veřejnost důvodný zájem na tom, aby pozorně sledovala další vývoj tohoto nejno- vějšího a v následcích svých nejosudnějšího pokusu o sanaci zemských financí — Truhlářská výstava. Dnes určeno vstupné pou- ze na 30 hal., děti platí 10 hal., po 6. hod. večr vstupné 10 hal. bez rozdílu. Katalogy výstavní pro- dávají se nyní jen za 10 hal. Upozorniti dlužno též n pěknou reprodukci plakátu ak. malíře Karla Nejedlého jakož i na pohlednice výstavní, jež rovněž u vchodu do průmyslového paláce lze levně získati. Výstava po- trvá již jen do 15 října, načež bude uzavřena.
Chotkův Meisnerův Nejedlý panská ulice Praha
18 article
— Následování hodno. Zájem obecenstva na práci obranných Jednot národních slále vzrůstá a jest jen přáti, aby snahy jednot došly vždy ohlasu u české veřejnosti. Národní jednota pošumavská, jejíž péči svěřen jest celý český jih, těší se zvláště přízni na- šeho obecenstva a stálých svých přátel, jichž obětavos došla výrazu roku letošního, v němž zřidila jednota čtyři české školy v krajích ohrožených. Nej- nověji zaznamenáváme do knihy přiznivců Národní jednoty pošumavské fu. Hejda Tuček, která darovala ke zřízení knihovny v ohrožené obci jihočeské pade- sát cenných knih svého nákladu. K témuž účelu vě- novala paní Dolanská na Král. Vinohradech k uclění památky zemřelého chotě svého 16 svazků knih. P sbírky menšinových škol jihočeských daroval pan JUC Arnošt Fiedler ve Vysokém Mýtě čtyři cenné exem- pláře vycpaných ptáků jím zastřelených a pan Josei Peuker, tajemník m. s. v Třeboni, skládací nástěnnou mapu Palestiny. Na vyzvání jednoty přihlásili se četní jednotlivci, kteří posílati chtějí přečiené časopisy české do ohrožených míst. Z posledních dnů jsou to: pan J. Filip v Boru. J. Rokos v Kolině, J. Kunešová v Pra- ze, Ant. Bucek v Žižkově, G. Dudek v Praze II., dr V. Kazda na Král. Vinohradech, pí. M. Šmolíková ve Strašicích. Doufáme, že počet jich ještě vzroste. Ve škeré dary věcně a přihlášky přijímá Ústřední kan- celář Národní jednoty pošumavské v Praze II., nároží Vodičkovy a Školské ulice (1. poschodí, — Povinné hlášení se domobranců. Magistrá pražský vydal právě vyhlášku o povinném hlášení se domobranců, které se bude konati v hořejších místno- stech restaurace na Střeleckém ostrově ve dnech od 16. do 31. Híjna. Prokázáním domobraneckého pasu je cesta volná přes most cís. Františka.
Hejda Tuček Král JUC Fiedler J Rokos Kolina J Kunešová Bucek G Dudek V Kazda M Šmolíková Vodičkův František Vinohrady Vysoký Mýto Třeboň Palestina Žižkov Praha Strašice školský ulice jihočeský pad m . s jednota pošumavský v Praga II
19 article
— Zpráva časopisecká. Osmnácté číslo III. roč odborného časopisu pro průmysl dřevařský „Dřevo ve Vodňanech, jež mělo vyjíti dne 1. října, vyjde z příčin technických teprve dne 5. října k. r. — Ruský kružek v Praze zahajuje dnešním dnem zimní období. Členské schůze konati se budou vždy v úterý ve spolkových místnostech v býv. svatovácl záložně. — Dary. České dětské nemocnici věnoval pan Vilém Hauner, majitel hotelu su arcivévody Štěpána«, s chotí Julií na místo věnce k uctění pa málky + pana Gustava Adámka K 20.— — Nový pivovar v Plzni. Ustavilo se družstvo ve kterém jest několik pánů z Elsaska a majitel pivo- varu v St. Louisu Meftier, a jež chce v Plzni postaviti nový pivovar. Dva zástupci družstva meškali v těchto dnech v Plzni zakoupit pro něj pozemky. Vyjednávání v tom směru bude prý záhy skončeno. — Uzavřená ulice. Za příčlnou opravy stoky zů- stane po několik dní uzavřena ulice Opatovická na hoř. Novém městě a sice od ulice Černé až k ulici v Jirchářích.
Hauner Štěpán Julie Adámek Vodňany Praha Plzeň St . Louis
20 article
— Sníh v Krkonožich. V neděli ráno pokryt byl hřeben krkonošský od výše 1000 metrů slabou vrstvou sněhu, který bělel se na horách po celý den. — Statistická zpráva z Prahy a předměstí. V 38. týdnu t. r. od 17. do 23. září byla v Praze teplol nejnižší + 5° C., nejvyšší + 18.9° C. V tomtéž týdnu narodilo se 197 dítek a sice v Praze 98 (58 mužského a 40 ženského pohlaví), v Karlíně 5, na Smíchově 2e. na Král. Vinohradech 22, v Žižkově 39 a ve Vršovicích 7: mrtvě narozeně dítky byly 3. Zemřelo 141 osob sice v Praze 102 (58 mužského a 44 ženského pohlaví v Karlíně 2, na Smíchově 5. na Královských Vinohradech 9, v Žižkově 18 a ve Vršovicích 5. Na záškrt zemřely 2 dítky, na tuberkule 29 osob; sebevraždou zhynuly 3 osoby. — Požár v továrně. V noci na včerejšek vypukl oheň v Sattlerově továrně na kamna v Čes. Budějo- vicích a zničil poboční její budovy, stáje a stodolu.
Král Požár Sattlerův Praha Praha 98 Karlín Smíchov Vinohrady Žižkov Vršovice královský Vinohrady
21 article
— Nalezená kostra. Při kanalisačních pracích u Sovových mlýnů na Malé straně byla ve hloubce 2 metrů nalezena lidská kostra, která tam ležela asi 150—200 let. Kostru odnesli na olšanský hřbitov. — Loupežné přepadnutí. U firmy Antonín Růckl Kamenné Šenavě zaměstnaný František Ka- špar vracel se minulého týdne o 6. hodině večer z Lanova a byl v lese přepaden neznámým člo- věkem, který jej škrtil a roztrhal na něm šaty a košili. Přepadený se konečně útočníku z rukou vyrvala prchl, ale na útěku několikráte upadl a pohmoždil se. — Stařec zmizel. Před dvěma měsíci dostal se 60letý obuvnický pomocník Jan Kavka, bydlící v Bra- níku, s jedním tamním usedlíkem do hádky, při níž utrpěl vážné zranění. Po tomto výslupu Kavka zmízel a nebyl dosud nalezen. Nezvěstný stařec jest menší postavy, slabého těla, má prošedivělý knír a šedivě vlasy. — Ohně na venkově. V Braníku vznikl dne 30. září na půdě domu čp. 39 oheň, který se v krátké době rozšířil po celém objektu. K ohni dostavil se místní sbor dobrovolných hasičů, jejichž úsilí se po- dařilo oheň obmezit. Majitel Jan Jarušek ulrpěl škodu 2500 K, na niž jest pojištěn obnosem 1600 K. — V Zárybech u Brandýsa nad L. vyhořel dne 23 m. m domek Antonína Jakuba, jenž si čítá škodu 900 korun. — V Kněževsi u Rakovníka vyhořely v noc na 27. m. m. tři stodoly rolníků Frant. Vrabíka, Jos Cedla a Frant. Pavelky. Úhrnná škoda obnáší 10.000 korun. Obněm tím zničena byla též částečná sklizeř a různé hospodářské nářadí — Nehoda. Zámečník Emanuel Špaček z Vodi- čkovy ulice č. 28 včera odpoledne ve Ferďinandově tř. omdlel a pádem značně se poranil na nose a vymk si levou ruku. Po lékařské pomoci byl odvezen domů.
Sovův František Ka Lanův Kavka Jarušek Antonín Jakub František Cedl Pavelek Nehoda Zámečník Emanuel špaček Olšanský Bra Braník Záryby Brandýs nad L Kněževes Rakovník Ferďinandov třída Antonín Růckl kamenný Šenava
22 article
— Školák usmroen povozem. Úvozovou cestou vedoucí z Riegrových sadů na Král. Vinohradech směrem k Rajské zabradě jel včera po páté hodině odpolední nákladní povoz. Ze zadu vystoupil na tento vůz 13lelý školák Fr. Vachuta z Riegrovy ulice č. 11. na Žižkově. Nešťastnou náhodou povoz na kostrbaté cestě se zvrátil a školák dostal se pod vůz, kdež byl usmrcen. Mrtvola jeho po lékařském ohledání byla odvezena do pathologického ústavu. — Z Nusli. (Statistika.) V týdnu od 24. do 30. září narodilo se 9 dítek (4 mužského a 5 ženského pohlaví). Zemřelo 7 osob (5 mužů a 2 ženy); tuber- kulosou zemřely 2 a sebevraždou zhynula 1 osoba. — Ze Zbraslavi. (Ve prospěch školní mlá- deze.) Dne 28. m. m. konal zdejší „Krejcarový spo- lek“ svou desátou řádnou valnou hromadu. 544 dělem zdejší obecné školy opatřuje spolek všecky potřeby školní, aby aspoň ve škole byly si rovny a necítily v ní trpké chudoby. Vydání s lím spojená činí prů- měrně 600 K ročně. Ač spolek má hojně členů, ne- stačí příspěvky členské ke hražení vydání. Šlechetné dámy místní i na letním bytě každoročně zde pro- dlévající jsou štědrými příznivkyněmi spolku. Hu- manní účel spolku, jejž i velká města vytkla si za svů cil. zaslouží podpory nejhojnější. Nepatrný roční pří spěvek činí 1 K 4 b. — Zpráva povělrnostní. Nejnižší tlak vzduch kolisá mezi 730—740 millimetry nad jižní Skandi navií, nejvyšší tlak vzduchu 770—765 mm. nad se verním Španělskem. Očekávati lze při severozápad- ních větrech a střídavě podmračné obloze místy srážky za značného chladna.
Král Rajská Vachuta Riegrův sad Francie Riegrův ulice Žižkov Zbraslav Hu Španělsko mm
23 article
— Vilímkův Jízdní řád (zimní vydání), platný o 1. října 1905, právě vyšel a možno jej dostati u všech knihkupců, jakož i v nakladatelství Jos. R. Vilímk v Praze. — Stálé loutkové divadlo Nár. jedioty pošuma ské. Dnes „u Vostrovských“ v Palackého ulici o 5 hod. veselohra „Proměněné ženy“. Po divadle „Va- riété“ s pohyblivými loutkami
Vilímkův R Vilímk Vostrovský Praha Palacký ulice Virginie Jos divadlo národní
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mezinárodní sjend o prostředcích proti tuber kulose byl, dle depeše z Paříže, včera presidentem Loubetem za přečetné účasti zahájen. Přítomn byli i diplomaté. Po proslovu předsedy sjezdu K rarda měli proslovy cizí zástupci, mimo jiné pro Schrötter. Potom gen. tajemník sjezdu prof. Schillen podal obraz organisace sjezdové, načež Loub zabájil výstavu odbornou, uspořádanou v souvislost se sjezdem. = Presldent Rooseveli s rodinou v nebezpečí ži vota. „Daily Telegraph“ oznamuje z Nového Yorku President Roosevelt ocill se včera s celou rodinou v vážném nebezpečí živola, když se po dráze vrace z Oysterbaye do Washingtonu, U salonního vozu pre- sidentova zlomila se náprava a vůz vláčen byl podl kolejí trati. Syn a choť presidentova utrpěli lehk odřeniny, ostatní členové vyvázli bez pohromy. = Drama lásky. Z Bernu se oznamuje: Mladý muž jménem Otto Schulz z Poznaně, syn továrníh ředitele, vypálil na paní Schrödrovou, choť továrníka s níž udržoval milostný poměr, ránu z revolverua těžce ji zranil. Na to se oběsil, protože se mu nezdařilo rovněž skončiti zastřelením.
Loubet profesor Schillen Loub Roosevelt Schulz Schrödrová Paříž Nový York Oysterbay Washington Bern Poznaň Presldent Roosevel Daily Telegraph Drama láska
25 article
= Desetileté děvčátko unosené cikány. V sobotu unesla dle vídeňských zpráv banda cikánů, sestávající ze 17 členů, jichž náčelníkem jest zněmý lupič Jose Waiz, desetiletou dcerušku chalupnice Anny Trustové z vesničky u Velkého Egersdorfu. Vrátivši se z pole pohřešila matka děcko a pospíšila si do cikánskéh tábora, kdež zaslechlo volání děcka svého o pomoc Ditě leželo na voze obaleno hadry. Matka, vrhnuv- ši se před náčelníkem cikánské band na kolena, prosila úpěnlivě a hořce naříka jíc, vydání dcerušky. Poněvadž pak cikán prosbu její osly- šel, pustila se s ním matka v šílený zápa s. Když pak chtěla děcko s vozu strhnouti, pohrozil ji cikán. že děcko před jejíma očima zabije. Na to ubohá žena ustala v dalším počínání a cikáni uprchli Ačkoliv se četnictvo jalo je stihati, nebyli dosud vy- pátráni. = Most ze sřítil. Z Heidelber ku, 2 října C.-B.) Dnes ráno shroutil se třetí oblouk most přes Nekar. Nezhynul při tom nikdo. Plavba bud na delší čas přerušena = Požár v dolu. Z Johanneshorgn, 2. října (C. B.) Včera bylo strojní zařízení dolu ginsberg ského zničeno požárem úplně. = Mor. Z Petrohradu, 2. října. (Spb. A.) O obje vení se moru v Zabajkalsku oznamuje se z City: První onemocněl morem v Dalai-Noru kozák, přibyvšíz stanice Mandžurie, jenž žil měsíc na stepi. V lékař- ských kruzích vyskytla se proto domněnka, že kozák byl nakažen svištěmi, u nichž byly pozorovány mo- rové epizootie. Mor podobný vypukl naposledy roku 1852 v severním Mongolsku a zachvátil 200 lidí. Úřa- dům v krajich sousedicích s Mongolskem a Mandžurií bylo uloženo zjistiti, panuje-li mor mezi svištěmi. = Choleza. Od 30. m. m. do 1. října v poledn hlášeny v Prusku 4 případy cholery, od 1. do 2. října poledne žádný případ. — V Haliči a jinde v Rakousku neohlášen v posledních 48 hodinách žádný případ.
Cikán Jose Anna trustový Mor Nora Mandžurie Most Petrohrad Zabajkalsko Dalai Mandžurie Mongolsko Prusko Halič Rakousko říjen C
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. — V Národním divadle nově nastudovali Vrchlického tragédii španělské látky »Láska smrt«. Pěkná ukázka moderně obrozené histo- ricko-romantické hry! Několik svižně vržených výjevů uvádí do spletitého děje a připravuje ve hledišti pochopení biologisující thése: »láska, silnější, než smrt.« Don Alvaro zabil otce své milenky, ale hrdinstvím zjevu a mysli vyku- puje si odpuštění a dosahuje očisty své lásky. Zrovna jako Rucineův Roderigo. Úkol zní, vy- světliti idejný pochod, rozmotati těžký mravní uzel, přiměti diváka, aby souhlasil. Prosluláje u Racina psychologická jemnost pochodu. Ne snadno mohl se po francouzském dramatikovi druhý básník odvážiti na příbuzné théma. České drama španělské látky uchovává vzácnou samo- statnost. Je zcela svoje pojetím i stavbou. Za- sloužilo si, aby znovu uvedeno bylo na scénu a dobylo silného úspěchu. Nové studování vy- zvedá k plné platnosti poetické krásy díla, sálá barvou doby, působí plastikou postav a mohut- ností výjevů. Romantism cizokrajného děje zů- stává sice dost vzdálen českému diváku, ale všelidské jádro, mocí uměleckých forem dobývá si srdce díváka. Nálada hledišté ani na chvlli nedopouští pochybnosti o niterném účastenství diváka v postupu a obratech děje. Má ovšem účast divadelního davu svoje stupně ! Den před tím vylákala nás zvědavost do holešovické Ura- nie, kde na oslavu dne národního světce provo- zováno básníkovo vlastenecké drama »Bratři«.
Vrchlický Alvaro Rucinův Racin Uro národní divadlo Láska smrt
27 article
Dům plný svátečně naladěných lidiček. Bylo znáti, přišli si poslechnout blizkou svému smýšlení a eítění historii! Jaké napjeti v tvá- tích mezi hrou a po aktech! Jaké rozjaření, jaké burácení pollesku, jaká účasť! Hrálo s s nadšením, pravda! Ale přece jen o kolik skromnější náklad prostředků na jevištil« »Láska a smrt« je dnes bohatě, skoro operně vypravena. Táhnou malebné průvody, zvedají se bohaté prospekty, noblessa stylua barev všude uzákoněna. Siň v estebaneském klášteře ve druhém aktu s výhledem do klášterní zahrady, s modráním stinů nějakého horstvav pozadí, vybavuje plnou illusi romantického děje. A smutečný kostým audienční scény ve třetím aktu! Jak procitěno v ubrání! Herci splývají radostně s vděčnými úlohami. Pan Ma- tějovský zachovává slohově úhlednou linii vztek- lostem svého ušlechtilého reka-mstitele. S donou Mariquitou paní Kvapilové vniká paprslek poesie do ovzduší pletek a vášní hry silně politisující. Aroma mládí, jara, svobody zavane jevištěm. jak Mariquita ve druhém aktu vystoupí, dítě ne- vědomé rozkoše. Je nám úplně jasna čistá hloubka jejiho poměru k neznámému cizinci Také němá výmluvnost si nás podmaňuje. s jakou Mariquita obestřena smutkem doprovází výrok vrehmocenské spravedlnosti dožádaného krále rozsudího. Neodoláváme suggesci. Vrahu Alvarovi změněn trest smrti v pokání lehkého obřadu. — Přijimáš trest ? táže se král. — Nepřijímám. Zemru! odpovídá pyšný šlechtic. Něco se polichu odehrálo v duši Mariqnity Potom vyšlehne vášeň. Fort plus que la mort
ma Kvapil Alvar Fort
28 article
Víchr vášně, žár, plamen, který vše překonává Však zde suggesce — povolila. Uznáváme fakt, také hráno je správně, ale z illuse — nějak jsme vypadli. Pan Želenský postavil už na jeviště několik zajímavých starců. Také Fray Domingo je z nich Asketa diplomat, tichošlap, ctižádostivec, jak ne nápadně, ale jistě se plíží za vytknutým cílem A když chvile nadešla, jak bezpečně svírá v hrst zapředené nitky! S králem leonským, jakýms Šalomounem ve 5panělské tunice, představil se pan Steinsberg také jednou v masce mladšího hrdiny. Zcela švarně. Jeho způsob dikce je pěkný vzorek, jak třeba mluvit vzletnější prósu: žádný pathos a přece zas ne tón všedni kon- versace! Ještě řada portrétů! Všem obíhá v žj- lách po kapce krve grandů: paní Danzerová, pánové Inneman, Šmaha, Focht, Hašler aj. Čtyři spiklenci hned v prvním jednání padají za oběť tragické intrice. Ale nejsou dost shodnutiv tónu a tempu! Maličko a bylo by kvarteto — operetní.
Želenský Šalomoun Steinsberg Danzerová Inneman Šmaha Focht Hašler Malička Fray Domingo
29 article
+ Dramaturg Národního divadla pan Jaroslav Kvapil zasílá nám následující projev, určený ve- řejnosti: Stavná redakce, v politickém, národníma kulturním životě bráníme se právem zhoubnému vlivu, jenž se do našich řad šíří z Vídně a nedávno právě vznikl literárně novinářský spor o zásadní otázku, pokud a jak na nás Vídeň kulturně působila. Nebylo by vhodno, čelit především vídeňské mu vkusu v našem životě a to tím bezohledněji, čím je tento banálnější? Smíchovské divadlo právě oznamuje prostřednictvím celého téměř apparátu naší veřejnosti, že chystá ope- retu (či co to je) »Vídeň za noci«, a soudím-li dle obdobných případů dřívějších, netroufám si Ivrdit, že dojde odkudkoli k důraznému protestu proti tomuto vědomémupovídenšťo vání našeho vkusu ba snad se dočteme ještě nepokrytých pochval o tom, že měla vídeňská slátanina na Smíchově ve- liký úspěch. Když boj, tož tedy boj, ale pak d- sledně a proti všemu: repertoire a kasovní zájmy smíchovského divadla nechť nejsou vyjmuty z obvodu naší národní discipliny! Spoléhaje na Váš souhlas trvám s veškerou úctou Jaroslav Kvapil.
Kvapil Vídeň Smíchov národní divadlo Stavnat redakce
30 article
V Praze, 1. října 1905. + Železný řád. Kruté paragrafy sestavil jako zákonník pro své divadlo nový ředitel »Berlínského divadla«, známý v Německu herec Ferdinand Bonn. Mimo jiné čteme v jeho zákonníku následující od- stavce: »Stav Sbakespearův jě čestný stav Kdo se mu věnuje, musí míti do sebe tolik ideali- smu, aby nebylo třeba určovati mu předpisy. Naději se, že nikdy v mém divadle nenastane potřeba, ulo- žiti pokuty, které pro zachování řádu zde stanovíme: »V divadle nejdůležitějším činite- lem je herec. Aby mohl schopnosti své rozvíjeti a umění svoje vykonávati, dostane se mu všeho možného povzbuzení. Za to se na něm žádů, aby se vzdal vší marnivosti, vybavil se z citlivůstek a všemi silami byl stále pohotově. »V mém divadle neplatí jiná vůle kromě mojI. Všecky intriky, donášky a pomluvy jsou předem bezúčelny; moje členstvo může býti uji- štěno, že jakákoliv mínění z venku donesená, nijak se nedotknou měho vlastního názoru. »V povolání hereckém stýkají se živější letory obého pohlaví a proto se tu snadno zachytává vol. nější mrav. Právě proto je nám uměicům zapo- třebí pevnější povahy, abychom jako nosiči kultury dosábli stupně společenské hodnoty, jaký by nám slušel. Kdo je prostopášný potají, sám podrývá své zdraví a chystá svůj neslavný konec; kdo veřejně po- rušuje mrav, poškozuje všechen stav. Nebudou se trpěti poměry, pokud nemají v záměru sňatek. Okounět a šukat za kulisami, trestá se bez milosti pokutou od deseli marek až do plné měsíční gáže. Téže pokutě propadá, kdo za přítomno- sti dam pronáší dráždivé anekdoty a vtipy.
Ferdinand Bonn Sbakespearův Praha Německo berlínský divadlo Železná řád
31 article
Obzvláště přísně zakročím proti hodnostům svého divadla, kteří by své moci zneužili a poru- šili galantnost vůči podřízeným damám. Pokus bude potrestán měsíční gáží, skutek okamžitým pro- puštěním. Dáma, která by v té věci měla důvods stěžovati, může kdykoli ke mně nebo k mě paní s obrátiti. Jako podobné mravy otrokářské nebudu také trpěti ve svém domě dívky, které názva uměl- kyně pouze jako pláštíku užívají. »Mnoho zkoušek nemá smyslu a je st zdraví škodlivo.« »Jidla a nápoje smí si členstvo podle libosti objednávati do šaten; mimo šatnu není však dovoleno ani jísti ani popíjeti«. »Na jevišti hraje každý tak, jak bylo při poslední zkoušce stanoveno. V dramatě klassickém, jakož i ve vážných výjevech her moderních musí postoj i posun být s úzkostlivou přesností zachováván; za to ve veselohře náleží volnosť náladě i rozmaru. Zde dobré více platí než lepší; za improvisaci každý sám odpovidá. Dobrý nápad, nevybočuje-li z rámce, poznamená se v knize nápovědově. Působí-li mdle, po drubě se vynechá; jedli beztaktní, neumělecký. propadá pokutě«. »Polibení a políčky se pouze naznačujíe. »Vycházet na potlesk smí jenom herec, vyzvaný pořadatelem hry. Pořadatel vyvolá jména a herci vycházejí pořadem, jak byli jmenováni. Kdykoliv pořadatel pronese: »ještě«, vyjdou herci v tom- též seřadění držíce se za ruce, pokloní se krátce a ustoupí. Kteří už nebyli jmenováni, zn- stanou za kulisami. Kdo o své újmě vyjde pře oponu nebp nevystoupí, zaplatí třetinu měsíčné gáže.
32 article
»Jakýkoliv zálud neb intrika na jevi- šti pokutuje se celou měsíčnou gáží, po případě propuštěním. »Herci, kteří nemajíce právě slovo na scéně, neúčastní se souhry nebo dokonce po hledišti lelkují, představují nejnižší stu- peň našeho povolání. Statisty stihne v tom pří- padě okamžité propušténí, herce pokuta denní gáže, a v případě opětovném celoměsíčné gáže. Rovnět je zakázáno, s posunem účasti šeptati spoluhrajícímu poznámky, jež by mohly způsobiti roztržitost. »Nejmenšího vlivu na přesnost souhry nesmí míti, je li dům plný či prázdný. V mě oponě není čumidlových dírek, však i mravně mají si herci odvyknouti pošilhávat po obecenstvu i po tisku .. Až potud ukázky páně Bonnova zákonníku. V německých kruzích divadelních hledí se s jistým napjetím vstříc, na kolik se osvědčí mravoopravné diktáty přísného ředitele. + Z kanceláře Národníhio divadla. Dnes hraje se Fibichova opera „Šárka“ s pí. Maturovou v parti titulní, damami Horvátovou, Feldenovou, Umirovou, Kubátovou, Fabiánovou a pp. Šírem, Ptákem a Kli- mentem; představení, jež řídí chef opery pan Karel Kovařovic, připadá 4. čtvrtce předplatitelů. Zejtra se hraje dvakráte: odpoledne o půl třetí Shakespearova „Zimní pohádka“ a večer Gounodova opera „Romeo a Julie“, která těší se zcela mimořádné oblibě obecenstva, jež dosud při všech představeních dům do posledního místa napinilo; titulní partie zpí- vati budou opět p. Mařák a sl. Bobkova. Na tyto dny původně určený repertoire bylo nutno zaměnit, pro- tože dámy Kvapilová, Danzerová a p. Želenský jsou churavi. Na čtvrtek určena je Vrchlického tragédie
Bonnův Fibichův Šárek Maturův Horvátův Feldenová Umirová Kubátův Fabiánův Šír Pták Kovařovic Shakespearův Gounodův Romeo Julie Mařák Bobkův Kvapilová Danzerová Želenský Vrchlický Národníhio divadlo Ktmento
33 article
„Láska a smrt“. V pátek vystoupí poprvé slavný tenorista Velké opery pařížské a bývalý člen dvorní opery vídeňské Ernest van Dyck a zpívati pude litulní partii Wagnerovy opery „Tannhauser Druhá pohostinská hra umělcova určena je na úterý dne 10. t. m. v litulní partii Massenetovy opery „Werther“ a treti — poslední — na sobotu dne 14. t. m. v Gounodově „Faustu“. Na všecky tyto hry přijímá denní pokladna přihlášky. V sobotu od- poledne uspořádáno bude pro studenistvo mimořádné představení, o němž sehráno bude Tylovo populární „Jiříkovo vidění“ s hudbou Angrovou. V sobolu večer provedena bude Bizetova opera „Carme n“ Na neděli odpoledne chystá se Dvořákova opera „Ru- salka“ a na večer další reprisa Vrchlického tragédie „Láska a smre + Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dne hraje se se svolením správy Národního divadla Jarosl. Vrchlického historické drama „Bratři“. Hlavní úlohy jsou v rukou dam Košnerové (Drahomíra), Májové (Běla) a pp. Lachmana (Václav), Tišnova (Boleslav), Spurného (Radslav) a Rabského (Palhoj). Režisér Boh. Kovář. Začátek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. Zejtra dává se novinka „Mravokárci“. Žert o 3 jedn. Napsali O. Blumenthal a G. Kadelburg. Přeložil K. Lier. Začátek o 1/48. hod. večer. Ceny míst poloviční. Ve čtvrtek jest beneřiční večer oblibeného charakterního herce p. Jaroslava Počepického, jenž zvolil si novinku „Sňatek z lásky“. Drama o 3 jedn. s předehrou od F. Banbergové. Pře- ložil Frant. Picko.
Dyck Wagnerův Tannhauser Massenetův Werther Gounodův Faust Tylův Jiříkův Bizetův Vrchlický Košner Drahomír Běla Lachman Václav Spurný Radslav Kovář Žert O Blumenthal K Lier Počepický F Banbergová František Picka Praha Tišnov Boleslav + lidový divadlo národní divadlo Jarosl májová