ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5f1c2870-78ef-11dc-a8f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 59, person 103, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 272.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraci na měníe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoe na měsle na čtnit let ve hlislkách na měsíc . . . . . . Poštons a měsle na čtvrt leta s dvají zásilkou na něst
Praha
5 article
2 K SDh
6 article
::: k8r na čtrrt lel ?
7 article Ten sněm může být
Ten sněm může být Ve chvili, kdy výkvět všeho cislajtánského Němectva, od nejpověstnějších německých rabiátů, jako jsou hors eoncours inšprucký Erler, Franko Stein a K. H. Wolí, až po vůdce klerikálního centra pa n Kathreina a vídeňského velkomogula kře- sťanských sociálů Luegra, přihrnul se do Brna, aby tam pomáhal všelikým těm Wieserům a Rohrerům, d' Elvertům, Grossům a Brassům brojit, štvát a bouřit fanaticky proti národu našemu, protože že týž domáhá se pro sebe svých vysoký c českých škol ve své odvěké vlast moravské: ve chvíli, kdy všechen náro český tímto neslýchaně brutálním nájezdem ně- mecké nesnášelivosti, zášti a surovosti přirozeně do hlubin duše jest rozhořčen — svolává moudrost vládní — sněm královst ví českého ke dni 10. t. m., sněmy mo- ravský a slezský ke dni 16. t. m. Pěkná to pohoda politická pro klidné rokování!l Že krvavým »Volkstagem« brněnským v první řadě » smiřovačky« moravské jsou tak na padrť rozbity, jako ty výkladní skříně českých závodů v Brně, o tom přece dnes již při vůdeích německé luzy brněn- ské nemůže býti pochybnosti naprosto. Chtěli tomu a věděli co činí. Na sněmu slezském dojde dle kasání se německých furibundův tolikéž asi k ostrým půtkám k vůli polským po- bočkám při německém paedagogiu v Těšlně. A na sněmu království českého Nuž, zde to dle zpupných pohr- žek německého tisku může dopadat teprve — vesele. Víte, co všechno naši »vezdy dobří súsedé« Němci od tohoto sněmu požadují — mají-l mu vůbec života dopřáti?
Erler Franco Stein Wolit Elvert Gross Brass Brno Kathreina
8 article
Třinácte let tomu, co ve svém šíleném rozmachu proti jednotě českého království a ve své vlastizrádné touze po utvoření »ryze něme- ckého« uzavřeného území na severu Čech po- horšili nás postulátem, aby v Trutnově by zřízen pouze německý krajský sou pro nějž by se uměle upravil a s há ta příslušný německý kraj vykrájením a vy- dlabáním několika smíšených okresů a obel z posavadních obvodů krajů jičínského a kralo- hradeckého. Německá trhací ta choutka odražena však na sněmu českém, jehož dobr- zdání musila dle zákona vlád dříve obdržet, naším památným od- porem ze dnů 15. a 17. května 1893. An ta konservativní šlechta, ač stále ještě při punktacích vídeňských nesouhlasila s do- tyčným návrhem Plenerovým, »po- něvadž — jak jménem jejím 25. dubna 1893 dr. Trakal prohlásil — »má za základ jen důvody národnostní« — klub vel kosta kářský »však nikdy nepřipust utvoření čistě německého uza- vřeného území«, nýbrž trvá na rovno- právnosti obou zemských jazyků v obvodu ce- lého království«.
Plenerův Trakal Čechy Trutnov
9 article
Nuže, jak se proslýchá, chce vláda Gautschova k nalehání Němcův opět přijítii s tou odiósní trutnovskou předlohou a obtěžovat sněm žádostí, aby o ní podal — po tolikáté tolikáté svě dobré zdání! Poněvadž ale Něme tuší, že ani letos nenajde se většina sněmu če ského, která by se do té míry zapomněla nad povinností svou k vlasti české, aby do- poručila trhání země dle národ nosti zřízením »ryze německého kraje a soudu trutnovského z útrž kův a cárův sousedních českých krajův jičín ského a trutnovského za tím účelem, aby v se verovýchodních Čechách při hranicích pruskýeh byla uměle zkonstruována »země pouze ně mecká«, z níž by jazyk zemský český u soudův státních byl tak vyloučen jako u soudu v Pru- sku: navádí německá zavilost ve včerejší »Bo- hemii« vládu Gautschovu k holému nezá konnému bezpráví a ná silí!
Gautschův Němcův Čechy Pr
10 article
Nepotřebuje prý vyčkati dobrého zdání sněmu, nýbrž může prý prostě cestou na- řizení svémocně Němcům ten vytoužený německý krajský soud v Trutnově zříditi a při slušné roztrhání obvodů krajských soudů jičí- ského a kralohradeckého směle provésti. Stač — tak zni svůdná německá rabulistika — pakli jen požádá sněm o dobré zdání jeho, a ne- musí čekati, zdali je od sněmu obdrží neb ne Neboť zákon říšský ze dne 26. dubna 1873 mluví prý buď o »vymožení« (»Einholung«) neb o přijeti« (Entgegennahme) dobrého zdání sně- movního, z čehož prý vysvítá, že jest vláda oprávněna zříditi Němcům jejich trutnovsk krajský soud již tehda, když byla sněm o dobre zdání požádala ! Pohříchu prý vlády vídeňské od Taaffaaž podnes netroufaly si na tente německý „práv- nický“ názor přistoupit. I jsou prý Němci dy chtivi, osmělí-li se k tomu nyní Gautsch? Ne učiní-li tak, a nenajde-li se ve sněmu většina, příznivá Němcům, pak prý oni odpoví — no- v u obstrukeí. Avšak jediný pohled do zákona (ze dne 26. dubna 1873, čís. 62. říš. zák.) stač k odpovědi. Zákon v čl. 1. dovoluje vládě zřizo- val nové soudy cestou nařizovací j edin „po dosažení („nach Einholung“) do- brého zdáni od sněmu zemského anebo, „když sněm sám od sebe (to- tiž z vlastního popudu) dobré zdání po dá.“ — Prohřešíla by se tedy každá vláda z řej mě a hrubě proti duchu i slovu platného zá- kona, dopustila by se čirého bezpráví a násilí kdyby bez vymoženého dobrého zdání sněmu českého opovážila se dekretovati zřízení kraj- ského německého soudu v Trutnově.
Němec Gautsch Trutnov
11 article
— pěkný
12 article
Kdyby byli Němci slušně a rozumně přišli a řekli: My bychom rádi v Trutnově krajský soud, který by rovnoprávně přisluhoval právem německému jako českému obyvatelstvu země české, mohli jej míti již před 12 lety. Ale poně- vadž si umínili, že to má být soud pouze ně- mecký, v němž by český jazyk zemský byl boz- právným psancem: odpověděli jsme jim pře 12 lety a odpovídáme jim dnes: „Jen přes naše mrtvoly!“ Ať si proto hrozí a tropí ob- strukci, na tom nám věru nesejde. Všakji dlouho nevydrží! Ale to není jediný jedovatý kvas v útro- bách našich sousedův milých. Popuzuje a roz- hořčuje prý je „až k obstrukci“ ještě celá řad jiných cvočků v botách. A to nejen ten „ne- zákonný útisk němčiny na pražské elektrické tramwayi, nejen „všechny ty nezákonnosti, ji- miž jsou Němci v Praze ustrašováni“ — nýbrž nastojte, i samy ty — smiřovací Gaut- schovy předlohy o změně volebníh řádu a zemského zřízeníi „Obě ty«předlohy“, horlí orgán ně- meckého kasina pražského — „jsou dle toho, co o obsahu jejich známo, ve svém nynějším znění pro Němce nepřijatelny.“ Vo- lební reforma (Gautschova) prý mění početní poměr poslancův německých k českým „velmi na neprospěch Němeů“ — slíbená změna zřízení zemského prý pak Ně m- cům neposkytuje té záštity proti národ- nímu jich znásilnění námi, jaké oni ne- vyhnutelně potřebují!
Němec Gautschův Trutnov Praha
13 article
„Návrh volební reformy vládní““ — počíta „Bohemia“, „rozmnoňuje počet sněmovníkův o 45. Ze 287 mandátů, jichž by na budoucně sněm český, rozhojněný o pátou kurii (prozatím 18 mandáty), čítal, připadlo by Něm cům ve městech 37, ve venkovských obcích 31, v obchodních komorách 7, v páté kuri tolikéž 7 a v ústavověrném velkostatku 21 man dát. K tomu dva němečtí rektoři, činí úhrnem; 105 německých poslancův. Naproti tomu ob drželi by Češi: v městech 55, ve ven kovských obcích 53, v obchodních komo rách 8, v páté kurii 11 mandátů; kromě toho 2 rektory (české university a techniky), 4 bi- skupů a 49 konservativních velkostatkářů, úhrnem: 182 hlasy. — Z nových 45 mandáto počítá „Bohemia“, připadlo by tedy. Němcům 14, Čechům však 31, při čemž ještě započítá- vají se Němcům k dobru tři, ne zcela jisté bu dějovické mandáty, totiž 2 za město Bu- dějovice a 1 za pátou kurii. „Ukazuje -l již toto rozmnožení mandátů“ (kte- ré možným rozhojněním v páté kurii z 18 na 36 ještě se zvětší), „zcela neoprávně ne zkrácení Němcův“ — horlí „Bohemia“ — „tož je vůbec celý ten návrh volební dílem nepromyšleným; nejeví se v něm nikde systém. nikde jednotný plán; nepřidržuje se ani zá- sady vyměřiti počet mandátů dle počtu obyva telstva a dle daní, aniž bere se v něm ohled na národní neb i jen territoriální rozčlenění.“ — Nuže, nelíbí-li se pánům Němcům Gaut- schova ta volební reforma — nám se ne- líbí teprv. My Čechové počítáme totiž zase takhle: Žije nás v českém království dnes bez- mála 4 milliony, t. j. 63%, Němců však toliko 2 milliony, totiž 37%. Náleží nám tedy před bohem i před lidmi aspoň spravedlivě nad- poloviční většina na sněmu če- ském vůči Němcům i velkostatkářům, tedy při navrženém počtu 287 sněmovníkův při nej- menším aspoň 144 našich lidových po- slaneův.
Čech Němec Čecho Němcův Gaut Německo Bohemia
14 article
Avšak mnoho-li se nám jich zatím podávár 55 za města, 53 za venkov, 8 za obchodní ko- mory a 11 za pátou kurii; pak 2 virilisté. T činí úhrnem pouhých 129 poslancův na- proti 105 německým, samou „Bohemif na- počtěným. Tážeme se, kdo že tu nespra- vedlivě zkrácen: my nebo Němei? Němci získávají trvale 21 mandátů svých ústa- váckých velkostatkářů, dále 5 městských man- dátů (37 místo 32) a 1 venkovský (31 místo 30), krom toho 7 v páté kurii. Effektivní zisk Němců činí tedy 13-+21=34 mandátů. My Čechové naproti tomu získali by- chom všeho všudy: 15 mandátů městských, 4 venkovské a 11 v páté kurii. Náš zisk čini by tedy pouze 30 mandátů. Opětujeme: kdo tu zkrácen a kdo profituje? My nebo Němci. Snad přece nebude nám „Bohemia“ do opravdy připočítávat jako naše hlasy těch 49 kon- servativních velkostatkářův, jdoucích dness vládou Gautschovou, ani těch čtvero biskupův, sotva kdy ve sněmovně vídaných. Holý to tedy švindl, mluví-li „Bohemia a zkrácení Němců vůči nám, národu českém a chce-li v náhradu za to národní kuri s právem veta, pohrdajíc pouhými vo- lebními kuriemi Gautschovými jako bezcenným brakem. My ale nemáme ani dost málo chuti povolit ty volební kurie, poněvadž v nich zna- menáme zárodek zla kurií vetových! A tak nás milová propast dělí na týde před svoláním sněmu českéhol
Němec Čecho Gautschův Bohemia městský mandát
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna 351. schůze. Z Vídně, 2. října. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Dr. Lueger po brněnském „Volkstagu“ se úplně pozdravil. Přišel do sněmovny dnes promluvil tam čil a vesel zábavnou řeč onoho druhu, jakého jsou všechny jeho výkony ora- torské. Říká se tomu: jargon vídeňský. Ve sku- tečnosti je v něm tuze mnoho žertů a škorpení, ale tuze málo vážné opravdovosti, tuze mnoho povrchnosti, ale tuze málo hloubky, tuze mnoho slupek, ale tuze málo jádra. Ke všemu ještě
doktor Lueger Vídeň
16 article
většinu svých výkladů dnešních vyplnil tahani cemi se sociálními demokraty pro věci lokální Nynější krisi s Maďary pokládá vůdce anti- semitské strany po dobrém za nerozře- šitelnou a doporučuje tudíž oktrojírku v obou polovinách říše, kterou by se parlament smetl, zavedlo všeobecné, rovné přimé a tajné hlasovací právo, povinné obou polovinách říše, zavedl nový jednací řád pro sněmovnu, diktoval jazykový zákon a záko na ochranu národních menšin. To je bez odporu positivní, třeba násilný program. Není nový. Na četných schůzích je křesťanšti sociálové předkládali několikrát a dávno. Je-li uskutečnitelný — o tom uvažovat nechceme a nebudeme. Bylo by to šetření aka demické. Dlužno však doznati, že třeba k na vržení takové radikální akce s tribuny parla mentní nejen odvahy, nýbrž též upřímnosti Ode dneška ví se alespoň, co strana ve Vídni tou dobou rozhodující, ba všemohoucí, ichce vůči Maďarům a co chce také vůči národním zmatkům v této polovině říše. Jen že p. dr. Lueger je nejméně legitimo- ván doporučovati léčbu, kterou nazval „vysvo- bozením nemaďarských národů“ v Zalitavsku žalovati, že bylo jim splaceno nevděkem. Kdo sedi v německém souručenství, kdo posíl německým náčelníkům v Brně písmo proti české universitě mo- ravské, jakým je list p. dra. Luegra, včera v Německém domě brněnskěm pročítaný, kdo naproti Čechům jedná národně nesnášelivě, jako je dr. Lueger a kdo jim za to, že mu pomohli na koně, splácí kopanci, není povolán k vznešené rolí národního smírce sprostředkovatele. Nejde nám ostatně na roz- um, proč by měly být osvobozeny pouze ne- maďarské kmeny v Uhrách, kdežto neněmecké kmeny v Rakousku a ve Vídni měly by zůstati nadále v poníženosti a porobě národní. Pan dr. Lueger nemusí se svým me- sianismem choditi na Marchegg a za Litavu.
Maďar doktor Lueger Čecho Vídeň Zalitavsko Brno Uhry Rakousko Marchegg
17 article
Může jej provozovati blíže. Doma. V 10. okresu vídeňském, kde několik set dětí českých se vy- učuje ve škole, kterou vydržuje český národp několik desetiletí již, právě z mozolů nejchud- ších pracovníků a kterou vydržovati je povin ností obce vídeňské. Chce-li dr. Lueger získati si důvěru, že hodlá opravdově národní rovno- právnosti raziti cestu, masí začíti jinou poli- tiku, především ve Vídni — jak na vadnici, tak na dolnorakouském sněmě, tak na radě říšské Spojenec německých hegemonů, kteři Čečhům odpírají ústavy vyučovací, ztratil právo zahrá- vati si na pomecniku nub osvobozovatele ná rodů potlačovaných. Tónem rozhodným, odhodlaným a přísně kritickým nesla se řeč posl. dra. Ladislav Dvořáka. Byla pečlivě připravena, veskrz věcná, založena výhradně na skutcích nynější vlády a na faktických poměrech současných zvláště pokud jde o národnostní složení úřad nictva v království českém. Vývody zástupce městské skupiny písecké vyzněly v ten rozum. že ministerstvo bar. Gautsche je statečno v couvání před Němci neochotno ke kardinálním poža davkům českým. Jakkoli pak prohlásil že český národ dalek je „demagogie“ a při mlouval se pro jeho dělnost v oboru duševním a hmotném, konstatoval, že ve příčině jmeno vání soudcovského dorostu je stav horší ted nežli byl za vlády Körbrovy a že ustavičná ústupnest kabinetu před hrozbami německým mohla by donutiti delegaci českou k obr an né taktice nejostřejší. Český mluvčí dneška není radikálem. Tin více zasluhuje memento jím pronesené, ktere není projevem toliko jednotlivce, ale které je smýšlením celé delegace české, by bar. Gautseh je velkopansky neignoroval, nýbrž považovalje za výstražný signál, hodný nejbedlivějš úvahy a nejrychlejší nápravy.
doktor Lueger Dvořák Gautsch Němec Vídeň
18 article
Události brněnské došly silného ohlasu n českých lavicích v řeči Dvořákově, v obrněných výkladech posl. Klofáče a v dotazu morav- ských poslanců. V osvědčení jich, jež podá- váme na příslušném místě v celém znění, vidi telna je míra nevůle a rozhořčení, jaké zůsta- vilo chování se nejen německé menšiny morav- ského blavního města, nýbrž a zejmena též offi eiálních orgánů v myslech českých. Je to naprostá nedůvěra Čechů na Moravě a Čechů vůbec k orgánům těm, které všude vždy své moci zneuživají proti nám i tam, kde jsme v obraně. Němečtí poslanci dnes ještě žádné inter pellace nepodali. Hojllají tak učiniti teprve zejtra. Neměli dnes ještě z Brna „materiál“.
Dvořákův Klofáč Čecho Morava Brno
19 article
Z Vídně, 2. října. (C. B) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 3. hod 15 m. odpol. Nově zvolený poslanec Jellinek (něm. po krokovec), dostaviv se do sněmovny, složil slib. Mezi došlými spisy je pilný návrh posl dra. Dyka a sp. po nouzových záležitostech; prostý návrh posl. Larische a sp. na loterní půjčku k založení fondu pro onemocnělé plícními nemocm ve všech rakouských zemích ; dotazy posl. Fresl a sp. po platech berních vykonavatelů a soudních sluhů i poslů; — po platech pomocného služebni ctva na univ. klinikách v obecné nemocnici pražské — po zacházení s vojákem Schmittem u hudby 101 pěšího pluku ve Vídni kapelníkem Oberthorem plukovním bubeníkem Konečným; po nedostatku va- gonů na protivínsko zdické trati a po nedostatečnýc bezpečnostních opatřeních ve Wienerově přádelně v Klatovech; — Schreinera a sp. po vyloučení veterinářského odboru z ministerstva vnitra a jeho přidělení k ministerstvu orby, po přidělení hor- nictví ministerstvu obchodu a po uzavření našich hranic dovozu hovězího a vepřového dobytka z Ha- liče: — Choce a sp. po úřadním postupu při vy- šetřování domžalských událostí v Krani; — Cingra a sp. po chování se arcikn. kamerálního ředitelství v Těšíně k dělníku Kondyši; — Bergra a sp. po jmenování dra. Maxa Dvořáka mimořádným profes- sorem dějin umění na universitě vídeňské: — Wol a sp. po zvýšení platů dílovedoucích na státních že leznicích; — Reichs täd te ra a sp. po jazykových
Vetter Jellinek Dyk Larisch Fresl Schmitt Wienerův Schreiner Choc Cingr Bergr Maxa Vídeň Klatovy Kran Těšín Kondyša
20 article
poměrech na severní dráze (Ferdinandově): — dr Klumpara a sp po nouzové akci v berounském okresu: — dr. Grosse a sp. po kamenování zvlášt ního vlaku z Brna do Jihlavy (s účastníky neděl- ního »volkstagu«) Po přečtení došlých spisův a vykonání několik doplňovacích voleb výborových rokovalo se dále o vládním problášení. Posl. dr. Luegor polemisoval se Schuhmeierem dovozuje bezůhonnost vídeňských voleb a vytýkaje sociálním demokratům terrorismus. Kdyby monar chista ve francouzské sněmovně promluvil tak jak Pernerstorfer o císaři, strhla by se prý bouře nevole Pohoršlivé bylo prý i to, co posl. Schuhmeier řek o arcikněžnách. Buď jsou sociální demokraté republi- kány, a potom jejich slib neplatí, nebo zachovají s dle slibu a potom republikány nejsou. Dokud Ra kousko je monarchickým, republikáni musí ze státu ven- Stanovisko sociálních demokratů naproti Uhrám (žádné ústupky na vrub Rakouska) sdllí. Madati chtějí maďarskou armádu, veškeré zahraničné zastou- pení, svobodný vývoz svých hospodářských produktů a vše na náš vrub. Tomu třeba opříti se. Vhodným prostředkem k sanaci poměrů v Rakousku i Uhrách bylo by obecné, stejné, přímé a tajné volební právo s úplnou volební svobodou, ale také povinným vole- ním, a osvobození národností od maďarského jařma.
Klumpar Gross Posl doktor Luegor Schuhmeier Pernerstorfer Ferdinandov Brno Jihlava Uhry Rakousko Madat
21 article
Rakouský parlament není s to poříditi řádný jazy- kový ani národnostní zákon, ba ani jednací řád proto zbývá tu i tam jediná cesta: rozpustiti dosa- vadní sněmovny, oktrojovat obecné, stejné, přímé tajné volební právo a vládnouti s novými sněmov- nami na základě tohoto volebního práva. Bůh dej. aby se tak záhy stalo. (Hlučná pochvala; veselost mezi sociálními demokraty.) Posl. dr. Ladislav Dvořák: Dva hlavní požadavky Němců, totiž uklizení českých narallelek z Opavy poměrné zastoupení dorostu německého úřadnictva v soudech byly vládou splněny. Požadavky českého národa však o obnovení vnitřní češtiny a zřízení české university v Brně splněny nebyly. Rozvaha je tedy pro Němce mnohem aktivnější. Zajímavo je při tom. že požadavky Němců byly splněny ještě před 18. srpnem, poněvadž bylo německými stranami vyhro- žováno, že nestane-li se to do tohoto dne, v Opavě uspořádány budou demonstrace proti Rakousku a proti dynastii. Ústup vlády před těmito hrozbami rozhořčil český lid tím bolestněji, jelikož viděl v císaři repre- sentanta státu a největší plnomoci ve státě. Jaká je t však moc, která nedovede čeliti terroru na ulicích opavských? V Praze den 18. srpna r. 1866 byl slaven způsobem nejloyálnějším, ačkoli byla obsazena Pru- šáky. Prosincovka, éra Kollerova, výminečný stav zrušení porol a zrušení jazykových výnosů, to by l uznání a tobyldík Rakouska na nobles- su ve smýšleni českého lidu, ktero ugnal sám pruský velitel v Praze. Vláda uímto svým ústupem dosáhla jedině toho, že Něme poznavše slabost vlády sobě praví: Tato v lád buď nemá žádné plnomoci od císaře. anebo nemá vůbec žádné dobré vůle vy- hověti požadavkům českého národa Němcům ukázáno, že je volná dráha vždycky pro je- jich hrozby. Tak došlo přirozeně k něme- ckému „Volkstagu“. (Slyšte! Slyšte! u Čechů.
Posl doktor Dvořák Němec Kollerův Čecho Opava Rakousko Praha vadný sněmovna český univerzita v Brno
22 article
Posl. Reichstädter: Kde byla zpíván „Wacht am Rhein“l Posl. dr. Dvolák: Potom je pochopitelno, že n naše požadavky odpovídáte šavlí lůzy které se říká brněnská policie, že dr Pommer a Erler mohli včera vyhrožovati v Brně, ž kdyby vláda skutečně zamýšlela zří diti v Brně universitu českou, Něm budovu její srovnají se zemi! (Slyšte, slyšte u Čechů.) Posl. Reichstädter: Cizák přijde k nám d Brna tak mluvit! My platíme na celé Rakousko a mu- síme slyšeti ve své domovině takového cizáka. Styd- te cel Posl. dr. Dvořák (pokračuje): V takových pro jevech je šílenství takové, že člověk nemůže bráti je vážně, ale poměry dospěly k lomu, že tisícové jsou proniknuti touto vášní. Je významnö, že brněnskéh sjezdu německého se zúčastnili zástupcové stran, kteř dříve pronášeli sladká slova o tak zvané spravedlnost jazykové ke všem národům. (Slvšte, slyšte!) Je zaií- mavo, že byli tam přívrženci strany, jejíž vůdce právi mluvil a který vždycky klade důraz na spravedlnos vůči všem národům rakouským. Jednou jede do Brna osvědčiti německé souručenství, na zejtří plaiduje v rakouském parlamentě pro nezbytnou spravedlnosl ke všem národům. Posl. Reichstädter: A třetí den jede d dvorního hradu bořit!
Posl Reichstädter doktor Dvolák Pommer Erler Čecho Dvořák Slvšte Brno Rakousko d dvorní hrad Wacht be Rhein
23 article
Posl. dr. Dvořák připomíná trutnovské nsnešení. dle něhož němečtí poslanci nemají dopustiti dělnos českého sněmu, nezřídí-li se v Trutnově krajský soud a ptá se, čeho docílila vláda svým ústupe v tak důležité opavské otázce. Naproti tomu sluší prohlásiti: budou-li Němci stále vyhrožovati, donut nás tyto hrozby — ač jsme obstrukci loyálně zasta- vili — k nejostřejším taktickým prostředkům, jicht jsme používali vždy jen k nutné obraně. (Souhlas. Kdyby se nás Němci v universitní otázce ptali Máte naši vysoce vyspělou literaturu a vědu, že chcete druhou universitu? — byla by tato otázka přirozená Musili bychom podstoupiti tuto přísnou zkoušku. Poukazuje na obecnou úctu, již všecky strany osvědčily dru. Randovi, když zasedi na mini“ sterském křesle. Tato obecná úcta platila muži, jenž jako zástupce vědeckého rozvoje českého národa zí- skal si světové slávy. Ve všech oborech umění věd nacházejí se vynikající zástupci českého národa- Německá zásada, že jejich národ má souditi jejich sudí, jest oprávněna. Tato zásada měla by platiti také pro Čechy. Rečník konstatuje, že nejvyšší úřad nická místa v soudních a správních úřadech v Praze jsou obsazena Němci. V Čechách mělo by býti 63ee českého úřadnictva, avšak jest ho v různých obo- rech služby 35—36%, u finanční prokuratury do- konce jen 20% proc. Dle zásady poměrného zastou- pení Němců musí se též chrániti nabytá práva Samostatnost vlády v oboru jazykové otázky do- posud neprojevovala se. Poměry v tomto oboru s naproti Körbrovým dobám v mnohém ohledu ještě více zhoršily. Sluší opříti se vládnímu systemu, že netrpí se české schůze nebo slavnosti v městech kde Němci bydlí.
Posl doktor Dvořák Němec Randa Trutnov Čechy Praha
24 article
Vzpomíná zákazu sokolské slavnosti ve Vídni. T je snad jediným městem na pevnině, kde se zapovídá občanům přijítí do města, kde jejich panovník sídlí Řeklo se, že požadavky Čechů splňují se via facti avšak doposud podobá se, že se tak splňují pouze požadavky Němců. Žádáme li, by se dostala v Rakou- sku k veslu silná vláda, to proto, že německý terron v Rakousku učiní se neškodným jen tím, že zlomís a ne když se před ním kloní. Řečník pojednává o chování se Němců v Rakou sku k Dalmacii, Slovincům a Vlachům a uzavírá z toho, že Němci v Rakousku vedou boj proti všem Němci mohou hráti ve státě vedoucí roli, jen po- volí-li se jim dobrovolně a to by se stalo, kdyby našl cestu k srdci ostatních národů. Český národ je mírumilovný a neshledává svou budoucnost v oboru demagogie, ale v oboru skutečné práce duchovní a tělesné. Nechce nikomu bráti jeho právo, ale musí se domáhati práva svého. (Pochvala.h Posl. Romančnk lituje, že je málo interessu pr vlastní debatu. Příčinou neutěšené nynější situnce v Rakousku a Uhrách je, že vláda neprovuzuje po litiku prozíravosti, nýbrž politiku okamžitého po hodli. Věří ministrpresidentovu prohlášení, že jeho politika naproti jednotlivým stranám nezměnila se Gautsch chová se k Rusínům tak cize a odmítavě jako dříve. Dříve byli zanedbáváni, nyní jsou igno- rováni, kdežto jiné národnosti mohou vykázati se aspoň nějakýmí úspěchy. V Haliči dělá se všeck V drobném prodejti rnaní čido o sobě . . . pa zb odpolední Ve úilialkách na venkově ranní čísalo odpolediní Inseraty platí se hotově napřel. Předplacení a Inserty přijímá sdmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nachávnjí se též redakee tiskárna a ezpodice „Národnich Liste“ Bakopisy se nerracejí.
Čecho Němec Vlach Posl Gautsch Rusín Vídeň Raka Rakousko Dalmacie Slovinec Uhry Halič Marisnský ulice
25 article
k vůli panující polské straně, pro Rusíny nic. Pole- misuje s hr. Dzieduszyckým, dále obírá se jazyko- vými předlohami ohlášenými předsedou ministerstva a vyzývá vládu důtklivě, aby nepořizovala zvláštní zákony pouze pro některé země, ale svodný (rám- cový) zákon ve smyslu čl. XIX stát. zákl. zákonu pro všecky země, kde žijí vedle sebe různí n- rodové. Pokud týká se poměru uherské polovice říše k Rakousku, neschvaluje tupení a vyhrožování Ma- ďarům. Aby se poměr vyjasnil a upevnil, musí se vytknouti Uhrám podmínka: uzavříti celní a obch. spolek na spravedlivém základě, ustanoviti kvotu automaticky dle počtu obyvatelstva a nemaďarským národnostem musí se dostati spravedlivé ochrany. Rečník je pro zavedení obecného volebního práva v Uhrách; avšak nesmí očekávati se od něho oka- mžitý úspěch a nemaďarským národnostem musí se dáti záruka, že nezůstanou zase na holičkách. Přecházeje k universitní otázce, dovozuje řečník, že třeba založit aspoň tři nové vysoké školy a to zvláště se zřetelem na neněmecké národnosti. V této věci je s Rusíny nejhůř. Také v oboru středního školství nakládá se s nimi macešsky. Narážeje na vyzvání min. předsedy, aby po- volily se státní nutnosti, jinak že bude sněmovna rozpuštěna, pochybuje, že by z voleb vyšla nějaká jiná sněmovna.
Rusín Dzieduszycký Rakousko Ma Uhry
26 article
Posl. Klofáč dovozuje, že všude možno pozorovati anarchii ve státě. Vinnou jest tím vláda, která šlap na všeobecné zákony spravedlnosti. Nynější nositei koruny jest Ianatickým nepřítelem Slovanů. Dynastie šlapo systematicky neněmecké národy, kdežlo mezi Němci stále více řádí prušáctví. Absolutismus jes mnohem horší u nás, nežli v Rusku. Vláda svou bří- dilskou politikou přivádí národy vždy k větším ne- spokojenostem. Vláda nemá odvahy zjednati zákona chrániti právo. Dokud Maďaři bojují proli armádě a dokud bojují proti starému rakouskému absolutismu. do tě doby není příčiny pro český národ, aby tahal kaštany za nynější absolutismus, ať skončí boj s Maďary jakkoliv. Za jedno budou jim cislajtánští Slované přece vděčni; kdyby nebylo jejich vytrvalého boje, pak by ležel český národ již dávno formálně absolutismem ujařmen, jak si toho Němci tak tou- žebně přejí. Ne v Maďařích, nýbrž v Němcích třeba hledati nepřítele. Ohledně druhé university na Moravě musíme zá- dati rozhodné prohlášení vlády, poněvadž po této zá- ležitosti Němcům nic není. Posl. Choc: Co jest po tom Derschattovi anebo Luegrovi? Vládě nemůže býti diktováno, kde má druhou universitu zříditi. Posl. Klefáč: Němci vždy říkají, že neněmecké národy jsou kulturně nižší Včera však v Brně ukázal co jest jejich kultura a že jich intelligence sestává jen z barbar Posl. Reichstädter: Ze surovců! Posl. Frasl: Z docela sprostých štváčů! Posl. Klofáč: Kde jsou Němci, tam jest neustálý boj. V Brně by nebylo došlo ke vraždění, jestliže by vláda měla na paměti svou povinnost. Purkmistr Wieser nejnestoudnějším způsobem štval obyvatelstvo. Policisté v Brně podnikali útoky na klidné obecenstvo. Posl. Reichstádter: Policista dokonce vnikl se šavlí do českého hostince.
Posl Klofáč Němec Maďar Slovan Wieser Rusko Morava Brno Reichstädter
27 article
Posl. Klofáč: Za patronance policie byly demolo- vány hoslince a do jednoho hostince bylo dokonce střeleno. Posl. Fresl: Místodržitel jest tím vinení Posl. Reichstädter: Rohrer jest největším rváčem a komanduje policii. Posl. Klofáč: V první řadě místodržitel Posl. Fresl: To jest největší štváč proti českému lidu, taková rota má býti vyhnána, žere nám jen peníze z kapes Posl. Klofáč: Policisté jsou nejhoršími štváčiv Brně. Němci nepotřebují žádné druhé university. nýbrž kriminál pro ony lidi, kteří jsou vlastně po- sláni k tomu, aby dělali pořádek. Němci byli stateční jen tam, kde jim pomohlo vojsko neb policie Posl. Frasl: To byla c. k. protičeská demon- strace! Posl. Kloláč: Před celým světem jest doká záno ostatně, že Brno není německým městem, nýbrž městem s převážnou většinou českou Posl. Reichstädter: Němci mají dnes pořádnou kocovinu a jsou proto klidni.
Posl Fresl Klofáč Němec Brno
28 article
Posl. Fresl: Místodržitel — štváčem, to jest zná- mo na Moravi Posl. Jollinsk: Tomu se směje dokonce i dr Stránský. Posl. dr. Stránský: Spíše jest lo k pláčil Posl. Klofáč, pojednávaje dále o obecném vo- lebním právu, prohlašuje, že v Praze nikdo nezadrží bouři dělnictva, opováží-li se vláda zamýšlenou vo- lební opravou zemskou zkracovati je o obecné, stejné a přímé volební právo. Dělnictvo pociťuje jako ránu pěstí postavení se ministerského předsedy proti obecnému volebnímu právu v Uhrách. Boj o toto právo zůstane v přední řadě úlohou slovanského lidu, jenž při tom nemůže spolehnouti se ani na sociální demokracii německou. (Pochvala mezi řeční- kovými přáteli.) Rokování přerušuje se. Posl. Schöpfer nalehá na odpověď k dotazu po dovozu uherské mouky do Tyrol. Posl. dr. Vogler ptá se předsedy právního výboru, kam dospěla porada o jeho návrhu na re- formu manželského práva. Konec schůze o 7. hod. 20 min. večer: příšt bude zejtra o 11. hod. dopolední.
Posl Fresl Stránský doktor Klofáč Schöpfer Vogler Praha Uhry Tyroly právní výbor
29 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 2. října. (O poměru ra- kousko-uherském) rozepsala se »Gaz. Narod « za přiležitosti Gautschovy řeči v po- slanecké sněmovně. Schvaluje názor Gautschův, že rakouská vláda má netoliko právo, nýbrž i povinnost promluviti své slovo, běží-li o zájmy společné oběma částem rakousko-uherské mon- archie, jinak však nikdo nemá práva vměšovati se do vnitřních věcí druhého státu. »Jenom tak — praví »Gaz. Narod.« — dá se řešiti tato otázka, aniž by řešitel upadl v nebezpečí, že se srazí se základními zákony obou států a vzbudí šílený protest a bouři v Uhrách. Kdokoli však otázku tu položí jinak, na př. se stanoviska starorakouské vojenské strany, která pořád ještě pokládá Uhry za obyčejnou rakouskou provincii, anebo se stanoviska mělkých theoretiků, kteří ve zřízení rakousko-uherském spatřují jakýsi spolkový stát na způsob německé říše, jakousi vvěší jednotku, zahrnující v sobě oba státy. rakouský i uherský, ten se mýlí a je na klamné cestě, ten nenalezne formulky na rozuzlení uherské krise a proto ať se raději zdrží o udilení rad, jimiž jen dráždí a ještě více ztěžuje obtížnou již situaci. Není možno — dodává »G. N.« — hájiti šovinismu uherské koalice, ale také není možno hájiti starorakouského copu vojenské strany a různých hodnostářů, rozumějí- cích pouze dvorní etyketě a s tohoto stanoviska řešících vážné a spletité problemy.« V Praze, 2. října. (Uherská kri se.) Pro další rozvoj uherské krise významnou bude opět úterní porada všech parlamentních stran, v níž se stane pokus o skupení všech stran
Gautschův Uher G N Praha Uhry