2
masthead
V Praze, v úterý dne 3. října 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraci
na měníe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškoe
na měsle
na čtnit let
ve hlislkách
na měsíc . . . . . .
Poštons
a měsle
na čtvrt leta
s dvají zásilkou
na něst
Praha
6
article
::: k8r
na čtrrt lel ?
7
article
Ten sněm může být
Ten sněm může být
Ve chvili, kdy výkvět všeho cislajtánského
Němectva, od nejpověstnějších německých rabiátů,
jako jsou hors eoncours inšprucký Erler,
Franko Stein a K. H. Wolí, až po
vůdce klerikálního centra pa n
Kathreina a vídeňského velkomogula kře-
sťanských sociálů Luegra, přihrnul se do
Brna, aby tam pomáhal všelikým těm
Wieserům a Rohrerům, d' Elvertům, Grossům
a Brassům brojit, štvát a bouřit fanaticky
proti národu našemu, protože že týž
domáhá se pro sebe svých vysoký c
českých škol ve své odvěké vlast
moravské: ve chvíli, kdy všechen náro
český tímto neslýchaně brutálním nájezdem ně-
mecké nesnášelivosti, zášti a surovosti přirozeně
do hlubin duše jest rozhořčen — svolává
moudrost vládní — sněm královst ví
českého ke dni 10. t. m., sněmy mo-
ravský a slezský ke dni 16. t. m.
Pěkná to pohoda politická pro klidné rokování!l
Že krvavým »Volkstagem« brněnským
v první řadě » smiřovačky« moravské
jsou tak na padrť rozbity, jako ty
výkladní skříně českých závodů v Brně, o tom
přece dnes již při vůdeích německé luzy brněn-
ské nemůže býti pochybnosti naprosto. Chtěli
tomu a věděli co činí. Na sněmu slezském
dojde dle kasání se německých furibundův
tolikéž asi k ostrým půtkám k vůli polským po-
bočkám při německém paedagogiu v Těšlně.
A na sněmu království českého
Nuž, zde to dle zpupných pohr-
žek německého tisku může dopadat teprve —
vesele.
Víte, co všechno naši »vezdy dobří súsedé«
Němci od tohoto sněmu požadují — mají-l
mu vůbec života dopřáti?
Erler
Franco Stein
Wolit
Elvert
Gross
Brass
Brno
Kathreina
8
article
Třinácte let tomu, co ve svém šíleném
rozmachu proti jednotě českého království a ve
své vlastizrádné touze po utvoření »ryze něme-
ckého« uzavřeného území na severu Čech po-
horšili nás postulátem, aby v Trutnově by
zřízen pouze německý krajský sou
pro nějž by se uměle upravil a s há ta
příslušný německý kraj vykrájením a vy-
dlabáním několika smíšených okresů a obel
z posavadních obvodů krajů jičínského a kralo-
hradeckého.
Německá trhací ta choutka odražena však
na sněmu českém, jehož dobr-
zdání musila dle zákona vlád
dříve obdržet, naším památným od-
porem ze dnů 15. a 17. května 1893. An
ta konservativní šlechta, ač stále ještě při
punktacích vídeňských nesouhlasila s do-
tyčným návrhem Plenerovým, »po-
něvadž — jak jménem jejím 25. dubna 1893
dr. Trakal prohlásil — »má za základ jen
důvody národnostní« — klub vel kosta
kářský »však nikdy nepřipust
utvoření čistě německého uza-
vřeného území«, nýbrž trvá na rovno-
právnosti obou zemských jazyků v obvodu ce-
lého království«.
Plenerův
Trakal
Čechy
Trutnov
9
article
Nuže, jak se proslýchá, chce vláda
Gautschova k nalehání Němcův opět přijítii s tou
odiósní trutnovskou předlohou a obtěžovat
sněm žádostí, aby o ní podal — po tolikáté
tolikáté svě dobré zdání! Poněvadž ale Něme
tuší, že ani letos nenajde se většina sněmu če
ského, která by se do té míry zapomněla nad
povinností svou k vlasti české, aby do-
poručila trhání země dle národ
nosti zřízením »ryze německého
kraje a soudu trutnovského z útrž
kův a cárův sousedních českých krajův jičín
ského a trutnovského za tím účelem, aby v se
verovýchodních Čechách při hranicích pruskýeh
byla uměle zkonstruována »země pouze ně
mecká«, z níž by jazyk zemský český u soudův
státních byl tak vyloučen jako u soudu v Pru-
sku: navádí německá zavilost ve včerejší »Bo-
hemii« vládu Gautschovu k holému nezá
konnému bezpráví a ná silí!
Gautschův
Němcův
Čechy
Pr
10
article
Nepotřebuje prý vyčkati dobrého zdání
sněmu, nýbrž může prý prostě cestou na-
řizení svémocně Němcům ten vytoužený
německý krajský soud v Trutnově zříditi a při
slušné roztrhání obvodů krajských soudů jičí-
ského a kralohradeckého směle provésti. Stač
— tak zni svůdná německá rabulistika — pakli
jen požádá sněm o dobré zdání jeho, a ne-
musí čekati, zdali je od sněmu obdrží neb ne
Neboť zákon říšský ze dne 26. dubna 1873
mluví prý buď o »vymožení« (»Einholung«) neb
o přijeti« (Entgegennahme) dobrého zdání sně-
movního, z čehož prý vysvítá, že jest vláda
oprávněna zříditi Němcům jejich trutnovsk
krajský soud již tehda, když byla sněm o dobre
zdání požádala !
Pohříchu prý vlády vídeňské od Taaffaaž
podnes netroufaly si na tente německý „práv-
nický“ názor přistoupit. I jsou prý Němci dy
chtivi, osmělí-li se k tomu nyní Gautsch? Ne
učiní-li tak, a nenajde-li se ve sněmu většina,
příznivá Němcům, pak prý oni odpoví — no-
v u obstrukeí.
Avšak jediný pohled do zákona (ze
dne 26. dubna 1873, čís. 62. říš. zák.) stač
k odpovědi. Zákon v čl. 1. dovoluje vládě zřizo-
val nové soudy cestou nařizovací j edin
„po dosažení („nach Einholung“) do-
brého zdáni od sněmu zemského
anebo, „když sněm sám od sebe (to-
tiž z vlastního popudu) dobré zdání po
dá.“ —
Prohřešíla by se tedy každá vláda z řej
mě a hrubě proti duchu i slovu platného zá-
kona, dopustila by se čirého bezpráví a násilí
kdyby bez vymoženého dobrého zdání sněmu
českého opovážila se dekretovati zřízení kraj-
ského německého soudu v Trutnově.
Němec
Gautsch
Trutnov
12
article
Kdyby byli Němci slušně a rozumně přišli
a řekli: My bychom rádi v Trutnově krajský
soud, který by rovnoprávně přisluhoval právem
německému jako českému obyvatelstvu země
české, mohli jej míti již před 12 lety. Ale poně-
vadž si umínili, že to má být soud pouze ně-
mecký, v němž by český jazyk zemský byl boz-
právným psancem: odpověděli jsme jim pře
12 lety a odpovídáme jim dnes: „Jen přes
naše mrtvoly!“ Ať si proto hrozí a tropí ob-
strukci, na tom nám věru nesejde. Všakji
dlouho nevydrží!
Ale to není jediný jedovatý kvas v útro-
bách našich sousedův milých. Popuzuje a roz-
hořčuje prý je „až k obstrukci“ ještě celá řad
jiných cvočků v botách. A to nejen ten „ne-
zákonný útisk němčiny na pražské elektrické
tramwayi, nejen „všechny ty nezákonnosti, ji-
miž jsou Němci v Praze ustrašováni“ — nýbrž
nastojte, i samy ty — smiřovací Gaut-
schovy předlohy o změně volebníh
řádu a zemského zřízeníi
„Obě ty«předlohy“, horlí orgán ně-
meckého kasina pražského — „jsou dle toho,
co o obsahu jejich známo, ve svém nynějším
znění pro Němce nepřijatelny.“ Vo-
lební reforma (Gautschova) prý mění
početní poměr poslancův německých k českým
„velmi na neprospěch Němeů“ —
slíbená změna zřízení zemského prý pak Ně m-
cům neposkytuje té záštity proti národ-
nímu jich znásilnění námi, jaké oni ne-
vyhnutelně potřebují!
Němec
Gautschův
Trutnov
Praha
13
article
„Návrh volební reformy vládní““ — počíta
„Bohemia“, „rozmnoňuje počet sněmovníkův
o 45. Ze 287 mandátů, jichž by na budoucně
sněm český, rozhojněný o pátou kurii (prozatím
18 mandáty), čítal, připadlo by Něm
cům ve městech 37, ve venkovských obcích
31, v obchodních komorách 7, v páté kuri
tolikéž 7 a v ústavověrném velkostatku 21 man
dát. K tomu dva němečtí rektoři, činí úhrnem;
105 německých poslancův. Naproti tomu ob
drželi by Češi: v městech 55, ve ven
kovských obcích 53, v obchodních komo
rách 8, v páté kurii 11 mandátů; kromě toho
2 rektory (české university a techniky), 4 bi-
skupů a 49 konservativních velkostatkářů,
úhrnem: 182 hlasy. — Z nových 45 mandáto
počítá „Bohemia“, připadlo by tedy. Němcům
14, Čechům však 31, při čemž ještě započítá-
vají se Němcům k dobru tři, ne zcela jisté bu
dějovické mandáty, totiž 2 za město Bu-
dějovice a 1 za pátou kurii. „Ukazuje -l
již toto rozmnožení mandátů“ (kte-
ré možným rozhojněním v páté kurii z 18 na
36 ještě se zvětší), „zcela neoprávně ne
zkrácení Němcův“ — horlí „Bohemia“
— „tož je vůbec celý ten návrh volební dílem
nepromyšleným; nejeví se v něm nikde systém.
nikde jednotný plán; nepřidržuje se ani zá-
sady vyměřiti počet mandátů dle počtu obyva
telstva a dle daní, aniž bere se v něm ohled na
národní neb i jen territoriální rozčlenění.“ —
Nuže, nelíbí-li se pánům Němcům Gaut-
schova ta volební reforma — nám se ne-
líbí teprv. My Čechové počítáme totiž zase
takhle: Žije nás v českém království dnes bez-
mála 4 milliony, t. j. 63%, Němců však toliko
2 milliony, totiž 37%. Náleží nám tedy před
bohem i před lidmi aspoň spravedlivě nad-
poloviční většina na sněmu če-
ském vůči Němcům i velkostatkářům, tedy
při navrženém počtu 287 sněmovníkův při nej-
menším aspoň 144 našich lidových po-
slaneův.
Čech
Němec
Čecho
Němcův
Gaut
Německo
Bohemia
14
article
Avšak mnoho-li se nám jich zatím podávár
55 za města, 53 za venkov, 8 za obchodní ko-
mory a 11 za pátou kurii; pak 2 virilisté. T
činí úhrnem pouhých 129 poslancův na-
proti 105 německým, samou „Bohemif na-
počtěným. Tážeme se, kdo že tu nespra-
vedlivě zkrácen: my nebo Němei?
Němci získávají trvale 21 mandátů svých ústa-
váckých velkostatkářů, dále 5 městských man-
dátů (37 místo 32) a 1 venkovský (31 místo
30), krom toho 7 v páté kurii.
Effektivní zisk Němců činí tedy 13-+21=34
mandátů. My Čechové naproti tomu získali by-
chom všeho všudy: 15 mandátů městských, 4
venkovské a 11 v páté kurii. Náš zisk čini
by tedy pouze 30 mandátů. Opětujeme: kdo
tu zkrácen a kdo profituje? My nebo Němci.
Snad přece nebude nám „Bohemia“ do opravdy
připočítávat jako naše hlasy těch 49 kon-
servativních velkostatkářův, jdoucích dness
vládou Gautschovou, ani těch čtvero biskupův,
sotva kdy ve sněmovně vídaných.
Holý to tedy švindl, mluví-li „Bohemia
a zkrácení Němců vůči nám, národu českém
a chce-li v náhradu za to národní kuri
s právem veta, pohrdajíc pouhými vo-
lebními kuriemi Gautschovými jako bezcenným
brakem. My ale nemáme ani dost málo chuti
povolit ty volební kurie, poněvadž v nich zna-
menáme zárodek zla kurií vetových! A tak
nás milová propast dělí na týde
před svoláním sněmu českéhol
Němec
Čecho
Gautschův
Bohemia
městský mandát
15
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
351. schůze.
Z Vídně, 2. října.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Dr. Lueger po brněnském „Volkstagu“
se úplně pozdravil. Přišel do sněmovny dnes
promluvil tam čil a vesel zábavnou řeč onoho
druhu, jakého jsou všechny jeho výkony ora-
torské. Říká se tomu: jargon vídeňský. Ve sku-
tečnosti je v něm tuze mnoho žertů a škorpení,
ale tuze málo vážné opravdovosti, tuze mnoho
povrchnosti, ale tuze málo hloubky, tuze mnoho
slupek, ale tuze málo jádra. Ke všemu ještě
doktor
Lueger
Vídeň
16
article
většinu svých výkladů dnešních vyplnil tahani
cemi se sociálními demokraty pro věci lokální
Nynější krisi s Maďary pokládá vůdce anti-
semitské strany po dobrém za nerozře-
šitelnou a doporučuje tudíž oktrojírku
v obou polovinách říše, kterou by se
parlament smetl, zavedlo všeobecné, rovné
přimé a tajné hlasovací právo, povinné
obou polovinách říše, zavedl nový jednací řád
pro sněmovnu, diktoval jazykový zákon a záko
na ochranu národních menšin.
To je bez odporu positivní, třeba násilný
program. Není nový. Na četných schůzích je
křesťanšti sociálové předkládali několikrát a
dávno. Je-li uskutečnitelný — o tom uvažovat
nechceme a nebudeme. Bylo by to šetření aka
demické. Dlužno však doznati, že třeba k na
vržení takové radikální akce s tribuny parla
mentní nejen odvahy, nýbrž též upřímnosti
Ode dneška ví se alespoň, co strana ve Vídni
tou dobou rozhodující, ba všemohoucí, ichce
vůči Maďarům a co chce také vůči národním
zmatkům v této polovině říše.
Jen že p. dr. Lueger je nejméně legitimo-
ván doporučovati léčbu, kterou nazval „vysvo-
bozením nemaďarských národů“ v Zalitavsku
žalovati, že bylo jim splaceno nevděkem. Kdo
sedi v německém souručenství, kdo posíl
německým náčelníkům v Brně
písmo proti české universitě mo-
ravské, jakým je list p. dra. Luegra,
včera v Německém domě brněnskěm
pročítaný, kdo naproti Čechům jedná národně
nesnášelivě, jako je dr. Lueger a kdo jim za to,
že mu pomohli na koně, splácí kopanci, není
povolán k vznešené rolí národního smírce
sprostředkovatele. Nejde nám ostatně na roz-
um, proč by měly být osvobozeny pouze ne-
maďarské kmeny v Uhrách, kdežto neněmecké
kmeny v Rakousku a ve Vídni měly by zůstati
nadále v poníženosti a porobě národní.
Pan dr. Lueger nemusí se svým me-
sianismem choditi na Marchegg a za Litavu.
Maďar
doktor
Lueger
Čecho
Vídeň
Zalitavsko
Brno
Uhry
Rakousko
Marchegg
17
article
Může jej provozovati blíže. Doma. V 10. okresu
vídeňském, kde několik set dětí českých se vy-
učuje ve škole, kterou vydržuje český národp
několik desetiletí již, právě z mozolů nejchud-
ších pracovníků a kterou vydržovati je povin
ností obce vídeňské. Chce-li dr. Lueger získati
si důvěru, že hodlá opravdově národní rovno-
právnosti raziti cestu, masí začíti jinou poli-
tiku, především ve Vídni — jak na vadnici, tak
na dolnorakouském sněmě, tak na radě říšské
Spojenec německých hegemonů, kteři Čečhům
odpírají ústavy vyučovací, ztratil právo zahrá-
vati si na pomecniku nub osvobozovatele ná
rodů potlačovaných.
Tónem rozhodným, odhodlaným a přísně
kritickým nesla se řeč posl. dra. Ladislav
Dvořáka. Byla pečlivě připravena, veskrz
věcná, založena výhradně na skutcích nynější
vlády a na faktických poměrech současných
zvláště pokud jde o národnostní složení úřad
nictva v království českém. Vývody zástupce
městské skupiny písecké vyzněly v ten rozum.
že ministerstvo bar. Gautsche je
statečno v couvání před Němci
neochotno ke kardinálním poža
davkům českým. Jakkoli pak prohlásil
že český národ dalek je „demagogie“ a při
mlouval se pro jeho dělnost v oboru duševním
a hmotném, konstatoval, že ve příčině jmeno
vání soudcovského dorostu je stav horší ted
nežli byl za vlády Körbrovy a že ustavičná
ústupnest kabinetu před hrozbami německým
mohla by donutiti delegaci českou k obr an
né taktice nejostřejší.
Český mluvčí dneška není radikálem. Tin
více zasluhuje memento jím pronesené, ktere
není projevem toliko jednotlivce, ale které je
smýšlením celé delegace české, by bar. Gautseh
je velkopansky neignoroval, nýbrž považovalje
za výstražný signál, hodný nejbedlivějš
úvahy a nejrychlejší nápravy.
doktor
Lueger
Dvořák
Gautsch
Němec
Vídeň
18
article
Události brněnské došly silného ohlasu n
českých lavicích v řeči Dvořákově, v obrněných
výkladech posl. Klofáče a v dotazu morav-
ských poslanců. V osvědčení jich, jež podá-
váme na příslušném místě v celém znění, vidi
telna je míra nevůle a rozhořčení, jaké zůsta-
vilo chování se nejen německé menšiny morav-
ského blavního města, nýbrž a zejmena též offi
eiálních orgánů v myslech českých.
Je to naprostá nedůvěra Čechů na Moravě
a Čechů vůbec k orgánům těm, které všude
vždy své moci zneuživají proti nám i tam, kde
jsme v obraně.
Němečtí poslanci dnes ještě žádné inter
pellace nepodali. Hojllají tak učiniti teprve
zejtra. Neměli dnes ještě z Brna „materiál“.
Dvořákův
Klofáč
Čecho
Morava
Brno
19
article
Z Vídně, 2. října. (C. B)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 3. hod
15 m. odpol.
Nově zvolený poslanec Jellinek (něm. po
krokovec), dostaviv se do sněmovny, složil slib.
Mezi došlými spisy je pilný návrh posl
dra. Dyka a sp. po nouzových záležitostech; prostý
návrh posl. Larische a sp. na loterní půjčku
k založení fondu pro onemocnělé plícními nemocm
ve všech rakouských zemích ; dotazy posl. Fresl
a sp. po platech berních vykonavatelů a soudních
sluhů i poslů; — po platech pomocného služebni
ctva na univ. klinikách v obecné nemocnici pražské
— po zacházení s vojákem Schmittem u hudby 101
pěšího pluku ve Vídni kapelníkem Oberthorem
plukovním bubeníkem Konečným; po nedostatku va-
gonů na protivínsko zdické trati a po nedostatečnýc
bezpečnostních opatřeních ve Wienerově přádelně
v Klatovech; — Schreinera a sp. po vyloučení
veterinářského odboru z ministerstva vnitra a jeho
přidělení k ministerstvu orby, po přidělení hor-
nictví ministerstvu obchodu a po uzavření našich
hranic dovozu hovězího a vepřového dobytka z Ha-
liče: — Choce a sp. po úřadním postupu při vy-
šetřování domžalských událostí v Krani; — Cingra
a sp. po chování se arcikn. kamerálního ředitelství
v Těšíně k dělníku Kondyši; — Bergra a sp. po
jmenování dra. Maxa Dvořáka mimořádným profes-
sorem dějin umění na universitě vídeňské: — Wol
a sp. po zvýšení platů dílovedoucích na státních že
leznicích; — Reichs täd te ra a sp. po jazykových
Vetter
Jellinek
Dyk
Larisch
Fresl
Schmitt
Wienerův
Schreiner
Choc
Cingr
Bergr
Maxa
Vídeň
Klatovy
Kran
Těšín
Kondyša
20
article
poměrech na severní dráze (Ferdinandově): — dr
Klumpara a sp po nouzové akci v berounském
okresu: — dr. Grosse a sp. po kamenování zvlášt
ního vlaku z Brna do Jihlavy (s účastníky neděl-
ního »volkstagu«)
Po přečtení došlých spisův a vykonání několik
doplňovacích voleb výborových rokovalo se dále
o vládním problášení.
Posl. dr. Luegor polemisoval se Schuhmeierem
dovozuje bezůhonnost vídeňských voleb a vytýkaje
sociálním demokratům terrorismus. Kdyby monar
chista ve francouzské sněmovně promluvil tak jak
Pernerstorfer o císaři, strhla by se prý bouře nevole
Pohoršlivé bylo prý i to, co posl. Schuhmeier řek
o arcikněžnách. Buď jsou sociální demokraté republi-
kány, a potom jejich slib neplatí, nebo zachovají s
dle slibu a potom republikány nejsou. Dokud Ra
kousko je monarchickým, republikáni musí ze státu ven-
Stanovisko sociálních demokratů naproti Uhrám
(žádné ústupky na vrub Rakouska) sdllí. Madati
chtějí maďarskou armádu, veškeré zahraničné zastou-
pení, svobodný vývoz svých hospodářských produktů
a vše na náš vrub. Tomu třeba opříti se. Vhodným
prostředkem k sanaci poměrů v Rakousku i Uhrách
bylo by obecné, stejné, přímé a tajné volební právo
s úplnou volební svobodou, ale také povinným vole-
ním, a osvobození národností od maďarského jařma.
Klumpar
Gross
Posl
doktor
Luegor
Schuhmeier
Pernerstorfer
Ferdinandov
Brno
Jihlava
Uhry
Rakousko
Madat
21
article
Rakouský parlament není s to poříditi řádný jazy-
kový ani národnostní zákon, ba ani jednací řád
proto zbývá tu i tam jediná cesta: rozpustiti dosa-
vadní sněmovny, oktrojovat obecné, stejné, přímé
tajné volební právo a vládnouti s novými sněmov-
nami na základě tohoto volebního práva. Bůh dej.
aby se tak záhy stalo. (Hlučná pochvala; veselost
mezi sociálními demokraty.)
Posl. dr. Ladislav Dvořák: Dva hlavní požadavky
Němců, totiž uklizení českých narallelek z Opavy
poměrné zastoupení dorostu německého úřadnictva
v soudech byly vládou splněny. Požadavky českého
národa však o obnovení vnitřní češtiny a zřízení české
university v Brně splněny nebyly. Rozvaha je tedy
pro Němce mnohem aktivnější. Zajímavo je při tom.
že požadavky Němců byly splněny ještě před 18.
srpnem, poněvadž bylo německými stranami vyhro-
žováno, že nestane-li se to do tohoto dne, v Opavě
uspořádány budou demonstrace proti Rakousku a proti
dynastii. Ústup vlády před těmito hrozbami rozhořčil
český lid tím bolestněji, jelikož viděl v císaři repre-
sentanta státu a největší plnomoci ve státě. Jaká je t
však moc, která nedovede čeliti terroru na ulicích
opavských? V Praze den 18. srpna r. 1866 byl slaven
způsobem nejloyálnějším, ačkoli byla obsazena Pru-
šáky. Prosincovka, éra Kollerova, výminečný stav
zrušení porol a zrušení jazykových výnosů, to by l
uznání a tobyldík Rakouska na nobles-
su ve smýšleni českého lidu, ktero
ugnal sám pruský velitel v Praze. Vláda
uímto svým ústupem dosáhla jedině toho, že Něme
poznavše slabost vlády sobě praví: Tato v lád
buď nemá žádné plnomoci od císaře.
anebo nemá vůbec žádné dobré vůle vy-
hověti požadavkům českého národa
Němcům ukázáno, že je volná dráha vždycky pro je-
jich hrozby. Tak došlo přirozeně k něme-
ckému „Volkstagu“. (Slyšte! Slyšte! u Čechů.
Posl
doktor
Dvořák
Němec
Kollerův
Čecho
Opava
Rakousko
Praha
vadný sněmovna
český univerzita v Brno
22
article
Posl. Reichstädter: Kde byla zpíván
„Wacht am Rhein“l
Posl. dr. Dvolák: Potom je pochopitelno, že n
naše požadavky odpovídáte šavlí lůzy
které se říká brněnská policie, že dr
Pommer a Erler mohli včera vyhrožovati v Brně, ž
kdyby vláda skutečně zamýšlela zří
diti v Brně universitu českou, Něm
budovu její srovnají se zemi! (Slyšte, slyšte
u Čechů.)
Posl. Reichstädter: Cizák přijde k nám d
Brna tak mluvit! My platíme na celé Rakousko a mu-
síme slyšeti ve své domovině takového cizáka. Styd-
te cel
Posl. dr. Dvořák (pokračuje): V takových pro
jevech je šílenství takové, že člověk nemůže bráti je
vážně, ale poměry dospěly k lomu, že tisícové jsou
proniknuti touto vášní. Je významnö, že brněnskéh
sjezdu německého se zúčastnili zástupcové stran, kteř
dříve pronášeli sladká slova o tak zvané spravedlnost
jazykové ke všem národům. (Slvšte, slyšte!) Je zaií-
mavo, že byli tam přívrženci strany, jejíž vůdce právi
mluvil a který vždycky klade důraz na spravedlnos
vůči všem národům rakouským. Jednou jede do Brna
osvědčiti německé souručenství, na zejtří plaiduje
v rakouském parlamentě pro nezbytnou spravedlnosl
ke všem národům.
Posl. Reichstädter: A třetí den jede d
dvorního hradu bořit!
Posl
Reichstädter
doktor
Dvolák
Pommer
Erler
Čecho
Dvořák
Slvšte
Brno
Rakousko
d dvorní hrad
Wacht be Rhein
23
article
Posl. dr. Dvořák připomíná trutnovské nsnešení.
dle něhož němečtí poslanci nemají dopustiti dělnos
českého sněmu, nezřídí-li se v Trutnově krajský
soud a ptá se, čeho docílila vláda svým ústupe
v tak důležité opavské otázce. Naproti tomu sluší
prohlásiti: budou-li Němci stále vyhrožovati, donut
nás tyto hrozby — ač jsme obstrukci loyálně zasta-
vili — k nejostřejším taktickým prostředkům, jicht
jsme používali vždy jen k nutné obraně. (Souhlas.
Kdyby se nás Němci v universitní otázce ptali
Máte naši vysoce vyspělou literaturu a vědu, že
chcete druhou universitu? — byla by tato otázka
přirozená Musili bychom podstoupiti tuto přísnou
zkoušku. Poukazuje na obecnou úctu, již všecky
strany osvědčily dru. Randovi, když zasedi na mini“
sterském křesle. Tato obecná úcta platila muži, jenž
jako zástupce vědeckého rozvoje českého národa zí-
skal si světové slávy. Ve všech oborech umění
věd nacházejí se vynikající zástupci českého národa-
Německá zásada, že jejich národ má souditi jejich
sudí, jest oprávněna. Tato zásada měla by platiti
také pro Čechy. Rečník konstatuje, že nejvyšší úřad
nická místa v soudních a správních úřadech v Praze
jsou obsazena Němci. V Čechách mělo by býti 63ee
českého úřadnictva, avšak jest ho v různých obo-
rech služby 35—36%, u finanční prokuratury do-
konce jen 20% proc. Dle zásady poměrného zastou-
pení Němců musí se též chrániti nabytá práva
Samostatnost vlády v oboru jazykové otázky do-
posud neprojevovala se. Poměry v tomto oboru s
naproti Körbrovým dobám v mnohém ohledu ještě
více zhoršily. Sluší opříti se vládnímu systemu, že
netrpí se české schůze nebo slavnosti v městech
kde Němci bydlí.
Posl
doktor
Dvořák
Němec
Randa
Trutnov
Čechy
Praha
24
article
Vzpomíná zákazu sokolské slavnosti ve Vídni. T
je snad jediným městem na pevnině, kde se zapovídá
občanům přijítí do města, kde jejich panovník sídlí
Řeklo se, že požadavky Čechů splňují se via facti
avšak doposud podobá se, že se tak splňují pouze
požadavky Němců. Žádáme li, by se dostala v Rakou-
sku k veslu silná vláda, to proto, že německý terron
v Rakousku učiní se neškodným jen tím, že zlomís
a ne když se před ním kloní.
Řečník pojednává o chování se Němců v Rakou
sku k Dalmacii, Slovincům a Vlachům a uzavírá
z toho, že Němci v Rakousku vedou boj proti všem
Němci mohou hráti ve státě vedoucí roli, jen po-
volí-li se jim dobrovolně a to by se stalo, kdyby našl
cestu k srdci ostatních národů.
Český národ je mírumilovný a neshledává svou
budoucnost v oboru demagogie, ale v oboru skutečné
práce duchovní a tělesné. Nechce nikomu bráti jeho
právo, ale musí se domáhati práva svého. (Pochvala.h
Posl. Romančnk lituje, že je málo interessu pr
vlastní debatu. Příčinou neutěšené nynější situnce
v Rakousku a Uhrách je, že vláda neprovuzuje po
litiku prozíravosti, nýbrž politiku okamžitého po
hodli. Věří ministrpresidentovu prohlášení, že jeho
politika naproti jednotlivým stranám nezměnila se
Gautsch chová se k Rusínům tak cize a odmítavě
jako dříve. Dříve byli zanedbáváni, nyní jsou igno-
rováni, kdežto jiné národnosti mohou vykázati se
aspoň nějakýmí úspěchy. V Haliči dělá se všeck
V drobném prodejti
rnaní čido o sobě . . . pa zb
odpolední
Ve úilialkách na venkově
ranní čísalo
odpolediní
Inseraty
platí se hotově napřel.
Předplacení a Inserty přijímá sdmini-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nachávnjí se též redakee
tiskárna a ezpodice „Národnich Liste“
Bakopisy se nerracejí.
Čecho
Němec
Vlach
Posl
Gautsch
Rusín
Vídeň
Raka
Rakousko
Dalmacie
Slovinec
Uhry
Halič
Marisnský ulice
25
article
k vůli panující polské straně, pro Rusíny nic. Pole-
misuje s hr. Dzieduszyckým, dále obírá se jazyko-
vými předlohami ohlášenými předsedou ministerstva
a vyzývá vládu důtklivě, aby nepořizovala zvláštní
zákony pouze pro některé země, ale svodný (rám-
cový) zákon ve smyslu čl. XIX stát. zákl. zákonu
pro všecky země, kde žijí vedle sebe různí n-
rodové.
Pokud týká se poměru uherské polovice říše
k Rakousku, neschvaluje tupení a vyhrožování Ma-
ďarům. Aby se poměr vyjasnil a upevnil, musí se
vytknouti Uhrám podmínka: uzavříti celní a obch.
spolek na spravedlivém základě, ustanoviti kvotu
automaticky dle počtu obyvatelstva a nemaďarským
národnostem musí se dostati spravedlivé ochrany.
Rečník je pro zavedení obecného volebního práva
v Uhrách; avšak nesmí očekávati se od něho oka-
mžitý úspěch a nemaďarským národnostem musí se
dáti záruka, že nezůstanou zase na holičkách.
Přecházeje k universitní otázce, dovozuje řečník,
že třeba založit aspoň tři nové vysoké školy a to
zvláště se zřetelem na neněmecké národnosti. V této
věci je s Rusíny nejhůř. Také v oboru středního
školství nakládá se s nimi macešsky.
Narážeje na vyzvání min. předsedy, aby po-
volily se státní nutnosti, jinak že bude sněmovna
rozpuštěna, pochybuje, že by z voleb vyšla nějaká
jiná sněmovna.
Rusín
Dzieduszycký
Rakousko
Ma
Uhry
26
article
Posl. Klofáč dovozuje, že všude možno pozorovati
anarchii ve státě. Vinnou jest tím vláda, která šlap
na všeobecné zákony spravedlnosti. Nynější nositei
koruny jest Ianatickým nepřítelem Slovanů. Dynastie
šlapo systematicky neněmecké národy, kdežlo mezi
Němci stále více řádí prušáctví. Absolutismus jes
mnohem horší u nás, nežli v Rusku. Vláda svou bří-
dilskou politikou přivádí národy vždy k větším ne-
spokojenostem. Vláda nemá odvahy zjednati zákona
chrániti právo. Dokud Maďaři bojují proli armádě a
dokud bojují proti starému rakouskému absolutismu.
do tě doby není příčiny pro český národ, aby tahal
kaštany za nynější absolutismus, ať skončí boj
s Maďary jakkoliv. Za jedno budou jim cislajtánští
Slované přece vděčni; kdyby nebylo jejich vytrvalého
boje, pak by ležel český národ již dávno formálně
absolutismem ujařmen, jak si toho Němci tak tou-
žebně přejí. Ne v Maďařích, nýbrž v Němcích třeba
hledati nepřítele.
Ohledně druhé university na Moravě musíme zá-
dati rozhodné prohlášení vlády, poněvadž po této zá-
ležitosti Němcům nic není.
Posl. Choc: Co jest po tom Derschattovi anebo
Luegrovi? Vládě nemůže býti diktováno, kde má
druhou universitu zříditi.
Posl. Klefáč: Němci vždy říkají, že neněmecké
národy jsou kulturně nižší Včera však v Brně ukázal
co jest jejich kultura a že jich intelligence sestává
jen z barbar
Posl. Reichstädter: Ze surovců!
Posl. Frasl: Z docela sprostých štváčů!
Posl. Klofáč: Kde jsou Němci, tam jest neustálý
boj. V Brně by nebylo došlo ke vraždění, jestliže by
vláda měla na paměti svou povinnost. Purkmistr
Wieser nejnestoudnějším způsobem štval obyvatelstvo.
Policisté v Brně podnikali útoky na klidné obecenstvo.
Posl. Reichstádter: Policista dokonce vnikl se
šavlí do českého hostince.
Posl
Klofáč
Němec
Maďar
Slovan
Wieser
Rusko
Morava
Brno
Reichstädter
27
article
Posl. Klofáč: Za patronance policie byly demolo-
vány hoslince a do jednoho hostince bylo dokonce
střeleno.
Posl. Fresl: Místodržitel jest tím vinení
Posl. Reichstädter: Rohrer jest největším rváčem
a komanduje policii.
Posl. Klofáč: V první řadě místodržitel
Posl. Fresl: To jest největší štváč proti českému
lidu, taková rota má býti vyhnána, žere nám jen
peníze z kapes
Posl. Klofáč: Policisté jsou nejhoršími štváčiv
Brně. Němci nepotřebují žádné druhé university.
nýbrž kriminál pro ony lidi, kteří jsou vlastně po-
sláni k tomu, aby dělali pořádek. Němci byli stateční
jen tam, kde jim pomohlo vojsko neb policie
Posl. Frasl: To byla c. k. protičeská demon-
strace!
Posl. Kloláč: Před celým světem jest doká záno
ostatně, že Brno není německým městem, nýbrž
městem s převážnou většinou českou
Posl. Reichstädter: Němci mají dnes pořádnou
kocovinu a jsou proto klidni.
Posl
Fresl
Klofáč
Němec
Brno
28
article
Posl. Fresl: Místodržitel — štváčem, to jest zná-
mo na Moravi
Posl. Jollinsk: Tomu se směje dokonce i dr
Stránský.
Posl. dr. Stránský: Spíše jest lo k pláčil
Posl. Klofáč, pojednávaje dále o obecném vo-
lebním právu, prohlašuje, že v Praze nikdo nezadrží
bouři dělnictva, opováží-li se vláda zamýšlenou vo-
lební opravou zemskou zkracovati je o obecné,
stejné a přímé volební právo. Dělnictvo pociťuje jako
ránu pěstí postavení se ministerského předsedy proti
obecnému volebnímu právu v Uhrách. Boj o toto
právo zůstane v přední řadě úlohou slovanského
lidu, jenž při tom nemůže spolehnouti se ani na
sociální demokracii německou. (Pochvala mezi řeční-
kovými přáteli.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Schöpfer nalehá na odpověď k dotazu
po dovozu uherské mouky do Tyrol.
Posl. dr. Vogler ptá se předsedy právního
výboru, kam dospěla porada o jeho návrhu na re-
formu manželského práva.
Konec schůze o 7. hod. 20 min. večer: příšt
bude zejtra o 11. hod. dopolední.
Posl
Fresl
Stránský
doktor
Klofáč
Schöpfer
Vogler
Praha
Uhry
Tyroly
právní výbor
29
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. října. (O poměru ra-
kousko-uherském) rozepsala se »Gaz.
Narod « za přiležitosti Gautschovy řeči v po-
slanecké sněmovně. Schvaluje názor Gautschův,
že rakouská vláda má netoliko právo, nýbrž
i povinnost promluviti své slovo, běží-li o zájmy
společné oběma částem rakousko-uherské mon-
archie, jinak však nikdo nemá práva vměšovati
se do vnitřních věcí druhého státu. »Jenom tak
— praví »Gaz. Narod.« — dá se řešiti tato
otázka, aniž by řešitel upadl v nebezpečí, že se
srazí se základními zákony obou států a vzbudí
šílený protest a bouři v Uhrách. Kdokoli však
otázku tu položí jinak, na př. se stanoviska
starorakouské vojenské strany, která pořád ještě
pokládá Uhry za obyčejnou rakouskou provincii,
anebo se stanoviska mělkých theoretiků, kteří
ve zřízení rakousko-uherském spatřují jakýsi
spolkový stát na způsob německé říše, jakousi
vvěší jednotku, zahrnující v sobě oba státy.
rakouský i uherský, ten se mýlí a je na klamné
cestě, ten nenalezne formulky na rozuzlení
uherské krise a proto ať se raději zdrží o
udilení rad, jimiž jen dráždí a ještě více ztěžuje
obtížnou již situaci. Není možno — dodává
»G. N.« — hájiti šovinismu uherské koalice,
ale také není možno hájiti starorakouského copu
vojenské strany a různých hodnostářů, rozumějí-
cích pouze dvorní etyketě a s tohoto stanoviska
řešících vážné a spletité problemy.«
V Praze, 2. října. (Uherská kri se.)
Pro další rozvoj uherské krise významnou bude
opět úterní porada všech parlamentních stran,
v níž se stane pokus o skupení všech stran
Gautschův
Uher
G N
Praha
Uhry