ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5f1e2440-78ef-11dc-8c58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 75, place 77, org 10, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. října 1905. Císlo 272.
4 article
v obraně ústavních práv Uher. Připravovalys za tě přiležitosti, veliké domonstrace přívrženců koalice i socialistů, ale zákazem pochodňových průvodů demonstrace budou asi značně sesla- beny. Strana měštanská ohlásila nový pochod- ňový průvod na den 6. října, ale socialisté ne lenili a ohlásili na týž den také svůj průvo Jich osud bude asi týž, jako osud průvodů, jež se měly konati zejtra. Uherětí sociální demokraté svým odporem proti koalici, kteréž na přání vlády vpadají do týla, zašli příliš daleko a tím zavi nili rozkol ve svém lůně. Zvláště pohoršlivě p- sobilo, když sociální demokraté, řídící se povely redaktora »Nepszavy«, Bokánye, roztrhali n veřejné ulici uherský prapor. Dělníci z četných továren uveřejňují protesty proti rádění mezi- národních socialistů a značná čásť dělníků, praví se asi 6000 osob, odpadla již od inter- nacionály a spojila se s národními socialiste uherskými, zastoupenými na sněmě poslancem Mezöfem. 28 důvěrníků dělnictva ohlásil již Mezöfovi ono vystoupení a v nejbližštc dnech svolají valnou schůzi dělnictva, v niž od- stoupení od internacionaly bude veřejně prohl- šeno. Socialisty potrhaný a pohaněný uherský prapor bude v úterý znovu posvěcen Fr. Kosu tem ve schůzi, pořádané pešťským studentstvem. Z nových politických projevů zasluhuje n prvém místě zmínky provolání Len gyelovo, určené pro kasárny. Posl. Lengrel píše ve »Függetl. Mag. Orsz.«, že passivná opposice musi vniknouti i do ka- sáren, že němečtí důstojníci z Rakousk mají býti společensky bovkotováni, reservní dů- stojníci mají resignovati, déle sloužící poddůstoj- níci mají vystoupiti ze služby a němčině nemá se vůbec rozuměti. Provedou-li passivnou oppo- sici takovýmto způsobem celé pluky, ne- třeba se jim ničeho obávati, poněvadž celý pluk nelze zavříti do žaláře.
Len Posl Mag Orsz Uhry Francie Bokánya
5 article
Také bar. Fejérváry přihlásil se k slovu v jednom zabraničném listě. Treti bo panovníkových podmlnek prý nesepsal, ale s osta ními body souhlasí. Bude-li nucen sefrvati vládního vesla, nebude za žádné podmink vládnouti absolutisticky. Doufá, že panovníi schválí jeho volebni program a že s mu při nových volbách podaří získati si většinu. která odloží otázky vojenské a bude se zab- vati jen otázkami hospodářskými, sociálními osvětovými. O věrnosti armády nemůže prý být pochybnosti. Z Pešli, 2. října. (Studentstvo ma- darské a chorvatské.) Včera přibyla do Pešti deputace chorvatských universitních po sluchačů jako host studentů maďarských. Tit zaslali záhřebskému akademickému podpůrnému spolku chorvatskému pozdravnou depeši, v ni praví, že oba národové (roz. politi čti náro dové), obývajíeí země koruny sv. Štěpána. dojdou blaha, když svnové obou zemí ve vzá- jemné lásce a v dorozumění budou svorně po tírati společného nepřítele. Uherské studentstv přivitá prý záhřebské akademiky v Pešti vždyeko s pocilem pohostinstvl
Štěpán Pešť Tit
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Moskovský sjezd autonomisto. Dne 27. září celý den i večer rokován o právech národností. Rozpravu za hájil Polák Kublevský z Kovna prohláše ním, že polské otázky, Rusům tak nepříjemné, nebude, jakmile bude rozřešena otázka o národnosti decontralisaci. Předseda hr. Gejden ne- chtěl dopustiti podrobného rokování, naléhaje. aby se sjezd vyslovil pouze zásadně. Podrobné vypracování programu, pravil, svazovalo by čle- nům sjezdu ruce, zasednou-li jako poslanci hosudarstvenné dumě, kde by snad nemohli všecky podrobnosti programu hájiti. Sjezd al nesouhlasil s těmito důvody. Rozprava o decentralisaci ukázala, ze všichni členové sjezdu nejsou pro ni, aspoň n v široké míře, která by Rusko proměnila v stát federativný a tím ohrozila jeho celistvost. A. J. Oučkov ukazoval, že sjezd, kdyby přijal do programu decentralisaci ve smyslu federalisace. pohřbil by se v očích veřejného mínění i všeho ruského národa, jenž nemůže podati ruky k roz- kouskování svého státu. Na toto nebezpečí uka- zoval i p. Kaškarov, tvrdě, že sjezd s zkompromituje a všecko jeho dvouleté úsilí při- jde na zmar. Pan Nemirovský vyslovi obavu, aby se na okrajinách Ruska neutvořily samostatné státy, což by znamenalo zhlazen státu ruského s povrchu země. „Dejme pozor, volal, „rušti lidé, abychom federativným zříze- ním nebyli přinuceni ustoupiti na Volgu
Polák Kublevský Rus Oučkov Kaškarov Nemirovský Kovno Rusko
7 article
Kamu, ne-li dále, a nemusili ruský stát budo vati od začátku! Pamatujte, pánové, že nesest vujeme program sobě pro zábavu, nýbrž že s ním předstoupiti musíme před voliče a vztý- čiti jej jako prapor. Co se mne týče, j á byc před své saratovské voliče ne- směl s tímto programem, proti ně- muž všechenruský národ se vzbou- ří jako prsti attentátu na celist- vost a jednotu ruského státu. Nas protivníci pak mohou se předsta- viti národu jako obhájci celi st- vosti státu a my budeme poraženi Předseda hr. Gejden poukázal, že sjezd každým krokem se vzdaluje z půdy programu s kterým se shromáždil a jímž jsou potřeh autonomie zemské a městské, a vystupuje jak politická strana. To nevyhnutelně oslabí jeh autoritativnou váhu v otázkách samosprávy a v otázkách politických dojde něm k rozkolu. Avšak přívrženci myšlenky decentralisace a federace, vidouce se ve většině, pokračoval nastoupeným směrem. Pan Koljubaki dokazoval, že nejde o víc, než o vyslovení zá- sady. Netřeba se báti odpadání ani rozpadu. protože všecky provincie budou spojeny „svaz- kem výhod.“ (?) Prof. M. Kovalevský mluvil o historickém právu Finska, Polska a částečně Ukrajiny, jež ještě v XI. (?) století měla své samosprávné zřízení. V každém případě je si přáti, aby sjezd vyslovil nikoli nějakou filosofickou theorii, nýbrž praktický klad, že je žádoucí široká svoboda v místných záložitostech, rovnost všech před zákonem a samospráva Polska. Člen měst- ské rady petrohradské, p. D p pel, prav il,zo
Koljubaki M Kovalevský Kama Finsko Polsko Ukrajina
8 article
je pro samosprávné zřízení, avěak radí počna s voliči. Po skončení debaty hlasováno a náv rh na centralisaci přijat jednohlas- ně, avšak místo článku o decentralisaci zákono- dárství přijata resoluce, navržená p. Oppelem: „Až budou pevně postavena práva občanské svobody a pravidelného národního představitel- stva pro všecku říši, musí býti zákonitou ce- stou postaráno, aby také tak pevně postaven byla místná samospráva.“ Na to rokováno o samosprávě krá- 1o vství polského. Slova se ujal pan Vrublevský. Dovolával se demokratickéh citu sjezdu. Polsko dávno potřebuje reforem. Jestliže Rusové se snaží o dosažení svobody pro sebe, nechat k ní dopomohou i Polákům. P. Koškarov pravil, že je třeba, aby Rusk co nejdříve bylo hotovo s touto mátohou a na- pravilo svou historiekou chybu; čím jednohla- něji sjezd se odezve ku přáním Poláků, tím to bude spmavedlivější. Pan Rodičev tak mluvil pro autonomii Polaka. Kromě důvod práva a spravedlnosti je zde i důvod ovropskéh míru, neboť svobodné Polsko bud bradbou Ruska proti imperiali- stickým snahám některých naš ich so u se d ů. Jediný pan Gučkov ozval se prot samosprávě Polska. Praví: Samospráv- né Polsko bude prvým krokem k federativnému zřízení Ruska, a proto nemohu býti pro ně. A není ho ani zapotřebí, protože budoue reformy dají možnost rozkvětu okrajínám i bez federativ néh z řízení. Resoluce žádě pro Polsko výslovně konsti- tuci na základě všeobecného, rovného, příméh a tajného hlasovacího práva. Sjezd byl potom ukončen.
Oppel Vrublevský Rus Polák Koškarov Rodičev Gučkov Polsko Rusko občanský svoboda
9 article Zvolení španělského přístavu Al g e si
Zvolení španělského přístavu Al g e si rasu za místo konference marocké zavdalc pařížskému »Matinu« podnět k uštěpačném článku, v němž vtipkuje o Německu, kter stále trvalo na tom, aby konference se konal v Targeru a zamitlo Madrid i San Sebastian ted pojednou svolilo k Algesirasu, kde je je jediný pořádný hotel a odkud je jen 22 ml i nl u do Gibraltaru. Toto sousedství je velmi zajímavé a zajistě budou členové konferén často prodlévati v anglické pevnost. »Míatin« komentuje vtipně tuto okolnost, jež se zamlouvá pařížskému žurnálu, který vžd- se horlivě přimlouval za spojenectví Fran i s Anglil. »Pod anglickými děly«, píše pařížský žurnál, »před hrozivými batteriemi anglickými bude se konati konference, svolaná Vilémem Uvážíme-li, že Německo stropilo tolik hluja. jen aby tato konference byla svolána, aby byl poražena anglická politika, a že za místo shro- máždění bylo zvoleno ono město evropské v němž máme stále před očima mocný znal anglické síly, není možno, abychom se nedal do smíchu.« Též socialistický tisk »Petite Republiques píše proti německé diplomacii, již vytýká, žes chovala přes všechho označené tvrzení velmi ne- omaleně vůči Francii, která jí dala důkaz nj lepší svě vůle obětováním Deleassén.
Anglit Vilém Petit Alo g e Německo Madrid San Sebastian Gibraltar Francie
10 article
Německé listy nerozepisovaly se obšírně o do končeném jednání o Marokko. Omezily se větši- nou na uvedení úřadní zprávy o uzavření pařiž- ských porad. »Frankřurter Ztg.« prohlašuje, ž německý tisk nepřiznával marocké afféře tolik významu jako francouzský a anglický a že při- jmutím konference Francií pokládal věc za vy- řízenou a nevěřil v možnost vážného konfliktu. Toto chování tisku nebylo prý bez vlivu na ně meckou vládu, jež v mnohém ohledu vyšla Franei ochotněji vstřic, nežli měla původně v úmyslu Je to pravdivé tvrzení, »Frankfurter Ztg.« vidí zajisté v redakcích německých časopisů lepší diplomaty, nežli v berlínském ministerstvu zahra- ničních záležitost.
Maroko Francie Frankřurter Ztg Frankfurter Ztg
11 title
V Praze, 2. nljn.
Praha
12 article
Tittoni a Bullov. »Giornale d'Italia« tvrdí, že návštěva Tio nova u Bülowa měla za účel raziti cestu ná- vštěvě carově v Římě. Německý elsař učinil prí z vlastního podnětu kroky, aby roztrpčení, vzniklé své doby mezi Římem a Petrohradem následkem odřeknuti návstěvy carské, odstrani. Dopisovatel »N. Fr. Presse« sděluje z B- denu, co zvěděl o výsledeích návštěvy z ok l Tittonova: Ministr jest výsledkem návštěvy m uspokojen. Marocký konflikt náleží minulosti. Hangská druhá konference se uskuteční a vyříd otázky námořního práva, by odstraněny byly n příště konflikty neutralitní. Anglicko-japonská smlouva znemožňuje i s přispěním Ameriky na 10 let válku v Asi Poměr rakousko-italský bude přes podněls tisku oběma vládami udržen v dobré míře Situace na Balkáně není znepokojivá, makedon- skou finanční reformu sultán na konec schvál a ani spory bulharsko-řecko-rumunské nezpůsoh požár. Obavy před evropskou konflagraci nen šrojepolek bude i tu hájiti zájmy míru a tím budou také podněty ke sporům koloniálním značně obmezeny, zvláště když bude v tom směru rozřešena účinnost smírčích soudů. Zd se býti tuto přece jen dobrého tuze mnoho n- jednou. Optimism ten bezděčně připomíná o- ciální optimism několik dní před válkou r. 1870. kdy hlásalo se z Berlína a z Paříže, že vešker nebezpečí jest zažehnáno Úmyslu, i Rouviera navštíviti, Tittonís zřekll Příznivý finanční ztav dánský. Finanční ministr Lorsen předložil dnes sněmu dánskému účetní závěrky za r. 1904—5. Počitalo se na schodek 9.7 mill., ale účetní závěrka vykazuje schodek jen 1.8 mill. Aktiva státní pokladny činila na konci roku toho 323 mill. korun, státní dluh 241 mill. kor. J mě n státní přesahuje tedy dluhy o 8 mill. korun.
Tittoni Bullov Zdeněk Lorsen Řím Petrohrad Amerika Balkán Berlín Paříž Giornale d ' Italia mill
13 article
9hodinná doba pracovní v jižním Německu. Virtemberská železniční správa zavedla nyn jako dříve již i bavorská 9bodinnou dobu pra- covní. Badensko hodlá následovati. Na rakou- ských železnicích zavedena jest v mnohém o- větví železničním třeba i 13hodinná služba denní. A přece jihoněmecké dráhy vyvážeil poměnn více. Ovšem nebyly při sestátňování nad cenu skutečnou ve prospěch velkokapitalistů vy koupeny. Volby v Sasku. Za dnešních voleb do II. sněmovny saská bylo na místě vystoupivších 30 poslancův zvo- leno 19 konservativcův, 8 národních liberál 1 člen reformni strany, 1 svobodomyslný po- slanec, 1 socialista. Sněmovna tato skládá s nyní z 253 konservativcův, 24 národních libe- rálův, 2 členův reformní strany, 2 svobodomy- slných a 1 socialisty.
Německo Sasko
14 title
Krvavé dny v Brně.
Brno
15 article Inlerpellace poslancův českých na radě říšské
Inlerpellace poslancův českých na radě říšské Poslanoi dr. Stvánský, dr. Šílený dr. Pražák, dr. Koudela a soudr. podá vají na ministorského předsedu ve včerojsí schůzi říšské rady tento dotaz: Ku prostředkům všestranným, kterých uží- vají němečtí vůdcové na Moravě již po několi let, chtějíce zastrašiti vlády za tím účelem, aby nebyl splněn oprávněný požadavek českého lidu o vybudování a zřízení středních a vyso- kých škol, náleží také pořádání tak zv. „sjezdů lidových“, na kterých vážně německý lid se podněcuje do krajní možnosti a přijímají s rosoluce, ktorými, třeba strojeným a prázdným tlakem, má býti potlačena a zardousena event. vůle vlády českému obyvatelstvu činiti p právu. Přirozená chabost a malomoc neparlament ních vlád úřadniekých, která rakouský stát při- pravila na pokraj anarchie, posiluje německ vůdce v jejich počínání terroristickém. Dne 1. října t. r. za vedení purkmistr brněnského dra, ryt. Wiesera uspořádal Němci proti zřízení české university v Brně t- zv. „Volkstag“, ktorý se všemi zjevy průvo- ními stal se pravou orgif národního fanatismu jebož odbojní orgánové-pořadatelé přípravii pravé krveprolití v českém obyvatelstvu. Nejen ohláškami, které byly podepsány purkmistrem města Brna a jichž obsah jest do krajní míry buřičský, nýbrž i novinářskými staťmi štváčskými byli Němci z celého Rakou- ska přímo vyzýváni, by českému obyvatelstvu v Brně a v celé Moravě po případě také násilín dokázali, že česká univorsita nomůže býti zří- zena proti vůli Němců ani v Brně ani v nižád- ném předměstí brněnském.
doktor Stvánský Pražák Koudela Wieser Němec Morava Brno český univerzita v Brno
16 article
Poněvadž purkmistr brněnský jest znám jako pořadatel německého „Volkstagu“ a poně vadž zachování veřejného pořádku v Brně pří sluší obecní policii, která jako orgán správy obecní podřízena jest vůli purkmistrově, pořa- datelě českého sjezdu lidového, jenž konán byi týž den v Brně, obrátili se k mistodržitoli mo ravskému se žádostí, aby státními orgány po- staral se o bezpečnost účastníků českého sjezdu lidového, poněvadž svolavatelé jeho nemohli se nadíti, že obecní policie počinati sobě bude ne- stranně a že zachovávati bude předpisy. Tato žádost byla místodržitelem odmitnuta. Záhy se ukázalo, že obavy svolavatelů če- ského sjezdu lidového byly velmi podstatny Obecní policie chrálla nestoudně německé vý- tržníky, kteří český lid, klidně demonstrující. přepadali holemi a klacky. Beze vší příčiny po licie obecní tasila šayle a sekala jen zuřivěd řad českého lidu, jenž před policií musils uhnouti, chtěje zachovati svůj zivot. Tímto bezpříkladným, neslýchaným a su- rovým počínáním obecní policic četné osoby. které byly bezbranné a které zachovávaly úplný klid, byly těžce zraněny, a podán byl opětn důkaz, že obecní policie v Brně není a schopna ani ochotna chrániti pořádek a bez pečnost obyvatelstva bez rozdílu národnosti nýbrž ze jest k ochraně německých rvounů ku podporování německo-nacionálních štváě- ských agitací. Poněvadž protesty českého lidu proti v tržnostem německé policie brněnské byly igno rovány místodržitelem a poněvadž následke tohe došlo ku politováníhodným výtržnostem ke krveprolitím, činí podepsaní na minister ského předsedu dotaz: Jsou Jeho Excollenci tato fakta známa Chce Jeho Excellence konečně působiti, aby bezpečnostní policie byla postátněna? Vo Vídni, dne 2. října 1905.
Brno Vídeň
18 article Dojem ve Vídni.
Dojem ve Vídni. z Vídně, 2. Hijns. O ničem nemluví se dnes ve sněmovně poslanců, praskrovně navštívené, leč o včerejších událostech brněnských. Pře- třásány jsou hlavně dvě otázky. První: Zdali včera podařilo se Němcům zachovati, alespon zdání německého rázu Brna. Bylo ukazováno k tomu, že židé praskrovnou měrou účastnili se demonstrací protičeských a že jejich secesse je stejně pozoruhodný zjev jako síla, kterou osvěd- čili Čechové a že država, která musí býti chrá- něna pěchotou, jízdou a dělostřelectvem, je n dlouho neudržitelna. Druhá otázka byla, budou-i míti události včerejší, všechny události, nejen obě schůze, nýbrž také události pouliční vliv na výsledek boje o českou universitu v Brně a jaký O to byly všeliké předpovědi. Listy Kat hrei- nův a Luegrův, zaslané purkmistru W ie- serovi a v německém domě sdělené, vykládány v ten rozum, že rozhodnutí vlády naposled do- padne v ten smysl, že česká universita nedá se do Brna nynějšího, ale přece do předměstí ( blízkého. Byly však hlasy, že tolo rozhodnut není časově blízké a že stane se teprve po za- jištění zatimního rozpočtu (!1!) na první polovie r. 1906. Lze řici k tomu jen: »Kdy bude kone té komedie ? Další řádění proti Čechům. — Smrtelné zranění Z Brna, 2. října. Dnes večer došlo opět k pouličním demonstracím. Němci na ně- kolika mlstech pokusili se vytlou- kati česlké místnosti. Specielně kavárna Uřidilova stala se obět německé zuřivosti. — Dále také v Rudolfské ulici byla okna če- ským rodinám vytlučena. Před Be- sedním domem shromáždil se nepatrný počet českého obecenstva, mladších lidí, kteří se tu klidně procházeli. Necháni byli asi 3 hodiny na pokoji. Potom však náhle z Rudolfské ulice vyrazila četa vojska 49. pluku, vedená kadetem Springerem, který velel »laufschritt« s n sakeným bodákem. Na lid učiněn útok.
Němec Čecho Luegrův Springer Vídeň Brno Rudolfský ulice Be český univerzita v Brno Uřidilův
19 article
Jeden český dělník, Pavlík, byl za- sáhuut bodákem do dolní části těla a proboden. Kromě toho zraněn byl na hlavě smrtelně. Zjištěno bylo za přitomnosti posl. dra. Per ka a advokáta dra. Bulína na místním velitelství, že dotyčný kadet S pringer, který velel, ne- rozumí aneb nechce uměti česky. Oba tito pánové zakročili u velitele místního komanda zároven s říšským poslancem Rozkošným, aby i hne zavedeno bylo vyšetřování, jelikož jes obava, že raněný do rána zemře. Celá věe bude hned zejtra předmětem interpel- lace na tíšské radě. Chodník před bese ním domem zalit jest kr vi Skon probodeného českého dělníka. Z Brna, 2. řijna o půl 12. hodině v noc Probodnutý dělník Pavlík, pocházejíei z Vítkovic u Brna, zemřel. Mezi če- ským obecenstvem je veliké rozčilení Očekává se, že pohřebních obřadn nad rakví českého člověka, který o německých vojáků na prahu besed- ního domu byl probodnut, zúčastní s nejšlrší vrstvy celé české Moravy. Filiálka »Nár. Listů« napadena. Z Brna, 2. října. (Telegr. zpráva »Nar Listů«.) Rozzuřená německá a renegátská chátr na Ferdinandské ulici pomstila se také na hlavní brněnské filiálce »Národních Listů«. Nad zá- vodem vísela totiž pěkně vypravená skleněná tabule, hlásající, že jest tu hlavní prodej »Ná- rodních Listů«. Tuto tabuli roz bil německá chátra klacky a kamením na kous k y.
Pavlík Bulín Rozkošná Brno Vítkovice Morava Ferdinandský ulice
20 article
Surovosti Furšáke
21 article
z Brna, 2. Híjna. (Zvl. tel. „Nár. L.) Pni včerej- ších řežích počínali si zvláště surově buršácí, z nich něktoří užívali při tom zbraní přímo bestiálních. Byli vyzbrojeni zvláštními náprstky na kte- rých byly příletovány dva centimetry dlouhě, ostře nabroušené a na způso drápů zahnuté železné hroty, jez měly navlečeny na všech prstech a přivá zány k ruce řemínky. Je to příšerná zbrah jejíž jedíné užití je, rozervati obličej a vy- rvati oči. Jeden lakový buršácký rabiák byl če- skými liěmi dopaden a zbraň mu byla servána' z ruky
Brno
22 article
Demolovaná strážnice,
23 article
Z Brna, B. října. (Zvl. telegr. „Nár. L..9 Suro- vostmni brněnské policie rozlícený lid demoloval včenn policejní strážnici na třidě Františka Jozefa a vyklidi z ní všechno na ulici. (Viz níže i telegram korresp kanceláře. Pozn. red.) Policajti Josef Zimmen a Adol Schwab prchli na záchod, kde byli pak za vřeni. Část průvodu, ubírající se Kolištěm, do- stala se až na nároží Nové ulice, kde byla přivítán s jedné strany dragoun y, od německého domu pl- táhl zástup buršáků a z Lažanského náměstí přispěl ku pomoci Němcům policie v čele se strážníkemo Sl- wikem, který úplně bez příčiny dal tasiti zavle sekati do bezbranného lidn. Po intervenci pořadatel Veselého došle k rozchodu. Demonstrující ubírali s na to pak Novou ulicí, kde padlo za oběť několil svílilen. V Nové ulici č. 42 mrštěna byla do dav sklenice, kterou vyhodil jednoroční dobrovolník, sy německého professora Zenkra. Rozlícený lid pak vybil stráznici na Nové ulici a německou skolu na d'Elvertově urloe.
František Jozef Josef Zimmen Adol Schwab Němec Veselý Zenkr Elvertův Brno B . říjen Sura Nová ulice Lažanský náměstí
24 article
Officiosní ličení nedělních události. Z Brna, 2. rfina. (C.-B.) O včerejších udá- lostech sděluje se ještě: K 7. hodině ranní po- čali se Němci ubírati na nádraží, aby uvital účastníky, zvláštními vlaky mezi 9. a 10. hod. přijíždějící. Brzy na to přibylo několik tisl Čechů, dílem drahou a zvláště z předměstí, za- ujali místo na Lažanského náměstí, na Velkém náměsti a zvláště na Nádražním náměstí, kdež se četní Němpi byli shromáždili. Náměstí toto bylo následkem toho tak obeazeno, že účast- níkům německého »Volkstagu« nejprvo nebyl možno proniknouti. Městská“ policie na konec uvolnila (recte: prosekala ! Pozn. red.) cestu Němci táhli v několika zástupech do německého domu. V čele prvého byl poslanec Wolf. Men Uím byli Čechové policií do částí města kolem české besedy zatlačení a tam zadržováni. Do- poledne došlo k opětným srážkám zástupů obou národností zvláště před nádražím a pak na Vel- kém náměstí, když český jeden zástup je pře- cházel, aby se k Besednímu domu dostal a při tom německý jeden zástup potkal. Již dopoledne bylo povoláno vojsko, kteréž ale hlavně teprve odpoledne zakročilo. Po skon- čení českého sjezdu táhli jeho účastníci dílem k nádraží, kdež posl. dr. Pražák měl ještě krátký proslov, dílem do předměstí, kdežto účastníci německého sjezdu dílem představení v divadle, dílem koncert v německém domě navštívíli a odtnd pak k nádraží se ubírali.
Němec Čecho Wolf doktor Pražák Brno Lažanský náměstí nádražní náměstí Vela ký náměstí Mena Uí
25 article
Ulice byly po celé odpoledne naplněny demon- stranty obou národnosti. Z nádraží táhl zástup asi 3000 lidí směrem k německému divadlu, byl ale jizdou zatlačen. Na několika místech ve Ferdinandově třídě došlo na bitky, až vojsko uzavřelo ulice a jednotlivá náměstí i ulice vyklidilo a Nádražní náměstí obsadilo. Při zatlačování lidu byly ve tříde Františka Josefa, v Josefově a na Cejlu roz- tlučeny svítilny; do obecní strá žni ce na třídě Františka Josefa vnik zástup a vyházel knihy a spisy n ulici. K 11. hodině v noci byly zástupy roz- ptýleny a vojenská assistence mohla býti o- volána. Německé a české státní ústavy učebné, ja- kož i některé jiné školy, v nichž v noci byl vytlučena okna, byly přes den četníky střeženy. V sobotu i v neděli bylo zraněno několik policejních strážníkův a obecních úřadníkův, po nejvíce kameny. Záchranná stanice zakročila ve 124 případech. Zatčeno bylo v sobotu 19,v neděli 42 osob, ze sobotních zatčených ode- vzdáno zemskému soudu 7, z nedělních 28 osob. Zatýkáno hlavně pro házení kamením pro urážky stráže. Zpráva o zranění posl. dr- Pražáka jest nepravdivá. Z Brna, 2. října. (C.-B.) Dnes večer opa- kovaly se výtržnosti ve vnitřním městě. V ně- meckých a českých kavárnách i v němec k škole korunního prince Rudolt byla okna vytlučena a několik obchodů v Rudolfově třídě zle poškozeno. Před besedním domem shromáždilo se veliké množství lidu. Na Dominikánském náměstí ně- mečtí a čeští demonstranti bombar- dovali se navzájem kamením. Poněvada obecní stráž nestačila, byly vedle 4 setním pěchoty povolány i 2 škadrony jízdy. K 11. hodině jevilo město opět obvyklý klid. Před Besedním domem byla jedna osoba — truhlářský prý pomocník — těžce zraněna. (Viz podrobnosti výše ve zvláštním telefonogramu našem. Pozn. red.)
František Josef Rudolfův Ferdinandov třída nádražní náměstí Josefov Cejl můj ulice Brno dominikánský náměstí
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkřik německého vzteku proráží ne- besa, brněnšti Češi nenastavili jen tak zhola své hřbety německému kvji, nedali si bez obrany okrvaviti hlavy, posekati údy, nýbrž po- stavili se hrdinně proti německému útoku, na ránu odpověděli ranou a ukázalo se dokonce, že po českém úderu padne Némec tak dobře jako po německém Čech, byl-li jen stejně řízný. a byla-li německá kůže proražena, ukáže se- i pod ní červená tak dobře jako pod českou. Brněnští Češi se nedali a proto jsou smobeme, jak nadává »Prager Tagblatt« po svém chvalném zvyku, který mu může být jednou velice nemile odvyknut. Ba stalo se dokonce, že mezi pora- něnými, obvazovanými na záchranné stanicí v nemocnici ošetřovanými bylo napočteno víc Němců než Čechů a to německé listy naprosto neshledávají v pořádku. Až dosud ve většině případů zvykli Němci na to, že na jejich bar- barské útoky couvl český dav »za hlasitého protestu« ustupuje násilí, »jemuž zabráněno - dík rozvaze českých předáků« a německý »edelvolke očekával i v neděli, když přišel z Brna češství vytřiskat anebo aspoň z brněnského češství českou universitu, že se mu povede jako vždyeky před tím. Leč zmátli se ti renegátští najatci moravští a slezští i jich alpští hosté. Byla to pro ně nezapomenutelná pamětná, která jim byla udě- lena po 9. hodině v neděli dopoledne u vstupu do Ferdinandovy ulice, když přijely zvláštní vlaky z Vyškova, Jihlavy, Znojma, Břeclavy s 3000 účastníky a branný tento, na německých jazykových ostrůvcích najatý sbor chystal se vtrhnouti do německého Brna.. Jazykoví ostrované němečtí narazili tu na brněnskou českou pevnínu, která stála jako hradní zed. jak česká píseň velí. Bezmála dvě hodin musili Němci stát před tímto valem z českých těl, položeným mezi ně a německé Brno, » Hej
Čech Prager Němec Čecho Čechy Brno Ferdinandov ulice Vyškov Jihlava Znojmo Břeclava
27 article
Slované« znělo s jedné, »Wacht am Rhein« s druhé strany. Němečtl oblehatelé byli odráženi útok za útokem a byli by musili odtáhnout s nepořízenou, kdyby nebyly na konec rozhodly policajtské šavle obecní, poslední rozum brněn- ského němectví. »Obrovskému«, jak dí německý referát, průvodu německému musil být Ferdi- nandovou ulicí, Čechy nazděnou, průchod do slova protesán a že při tom netekla jen česká krev, o tom písně zpívají němečtí zpravodajové. Ovšem sami ani netuší, jak ohavně nízce zní právě toto místo jich líčení. »Situace stávala se každou minutou hrozivější« vypravují, »zuřivost Čechů stoupala vůči stále většímu přílivu Némců z nádraží a právě tak vzrůstalo rozhořčení Němců vůči úspěšnému odporu Čechů. Konečně použila policie, jejíž trpěli v os ti (t. !) po- dvě hodiny Češi zneužívali, v sebeobraně šavll.
Slovan Čecho Němec Čech nandova ulice Wacht be Rhein
28 article
V okamžiku válelo se několik Čecha šavlemi ťatých na zemi a v několika minutách bylo prostranství před přerovakou pivnicí prázdné a obrovitý průvo Němců mohl nastoupiti pocho k německému domu.« Ano, teprve potom, až policejní ezekutiva německého karakteru Brna, v obecním chlebu stojící, v- konala přímý rozkaz protlouci německému vpádu ulici! Dosud nebyly, zadány brněn- skému němectví tak těžké rány, jako právš těmito švihy šavlí obecní kohorty policejní, jich ozvuk šel celou českou Moravou a barva »vzá- cné šťávy«, řinoucí se po českých čelech a sl- jich ve Ferdinandově ulici, nezmizí nikdy z očl. bezprostředních účastníků českých. A byli svědci ze všech českých kruhů Moravy a z převalné části Čech. V sobotu a v neděli, v krvavých těchto dnech. pochována byla snad nadobro my- šlenka českých idealistů moravských o možnosti smírného vyjití a vyžití s moravskými Němci, první hrouda brzy dopadne na její rakev — ostudné smiřovačky. Musilo-li se zajiskřitiv očích, aby nastalo tak očividné jasno, také to- je konečně prospěch ze sjezdu a bitvy obou národností, na ulicích brněnských, v níž vláda, jež po rozhodnutí o tom, že Brno německým není, zakročila vojskem. K tomu ovšem dojiti nemusílo, kdyby státní správa dávno byla již odstranila policejní obecní monstrum brněnské.
Čecho Němec Brno Morava Ferdinandov ulice Čechy
29 article
Jejt řádění trefně charakterisoval na sjezdu če- ském posl. rod. Anýž a jeho slova jako očitého svědka, pronesená s takovými doklady bezpro- středně po orgiích brněnských metařů, přes noe do policajtských kabátů navlečených, za spořá- daných právních poměrů musila by stačiti k ná- pravě. Nehodláme srovnáváním poměrů praž- ských s brněnskými náladu ještě více jitřiti, jisto jest, že brněnská policie ukázala se zrovna jako největší buřič a původce nejhroznějších výjevů z obou dnů brněnských: Právě ten značný počet raněných policistů brněnských nasvědčuje, až po jaký stupeň zoufalství musil být český lid v Brně rozhořčen a bezohledným použitím ozbrojeného nástroje německo-nacionální zvůle roztrpčen, jsou-li výsledky takové. Konec konců ukázalo se, že brněnští Češi přece jenom nejsou z materiálu, do kterého lze jen bušit bez jiného výsledku než pouze zvučného ; česká tvář nemá dvě líce jenom proto, aby nastavila druhou, když na jedné pleskne německý poliček a byli-l mezi — přesvědčenými také oba Rohrerové, po- věstný Zábřežan Brass a jiní pohlaváři němečtí, není bez výhody, že se jim dostalo poučení o nenadálé stránce národního živlu slovanského na Moravě, s nímž navykli si zacházeti jako se. psanci. Tekla ovšem v Brně česká krev, ale- jen proto, že se Češi n e d a lil
Anýž Čech Brass Brno Morava
30 article
— Slavnost odhalení pomníku krále Jan Lucemburského v Kreščaku měla skvělý prů- běh. Jak se sděluje telegraficky presidium měst- ské rady pražské, vyjel v neděli dne 1. října z nádraží severního v Paříži zvláštní vlak s účastníky slavnosti do Kreščaku. Institut fran- couzský zastupovali při slavnosti: známý přítel národa českého Louis Leger, Jules Lair, Joret a Emil Picot; také zpravodajové velkýeh žur nálů pařížských: „Figara“, „Journalu de Dě- bata“, „Republique Francaise“ e j. vypravil se na místo slavnosti. Lucemburk zastoupen byl svýn. pařížským zmocněncen Vannerussem, konsulem, vicekonsulem, šesti členy lucembu
Jan lucemburský Leger Jules Lair Joret Picot Figar jít D Lucemburk Kreščako Paříž Republique Francaise