Načítám náhled…
Chunky — 35 celkem
· entity: person 4, place 15, work 1, org 1
1
masthead
18. října 1907
2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 288.
3
masthead
Strana 9
4
article
Uspořádání osnov zákonných ve
příčině rak.-uh. vyrovnání:
Podané předlohy sestávají ze dvou osnov
1. z osnovy zák., kterým se schvaluje a
platnost uvádí smlouva o úpravě vzájemných ob-
chodních a dopravních styků mezi oběma státy
mocnářství, dohoda o zamezování dvojího zda-
nění, jakož i některých jiných záležitostech pří-
mého zdanění a dodatečná úmluva ke smlouvě
ve příčině příspěvku Uher k břemenům všeo-
becného státního dluhu;
2. z osnovy, kterou se mění § 8. zák. ze
27. června 1878 č. 63 ř. z. v příčině zřízení
a provozování pobočných závodů pojišťovacích
společností v území druhého státu.
První osnova sestává vedle úvodního
zákona ze tří smluv, jak již včera podrobněji
naznačeno; kromě toho k první smlouvě připo-
jeny dvě přílohy a závěrečný pro-
tokol.
K osnovám připojeny i obsáhlé vládní
vysvětlivky (motivy), k nimž se u příle-
žitosti rozboru jednotlivých otázek ještě vrá-
K těmto vysvělivkám připojeny opět pří-
lohy zevrub. prováděcích předpisů k některým
spletitějším otázkám, tak návrh smlouvy mezi
c. k. rak. stát. drahami a král. uher. stát. že
leznicemi v příčině zásad pro tvoření a rozdě-
lení přímých tarifů ve vzájemné transitní do-
pravě do ciziny, dále prováděcí modality ke čl
XX. smlouvy o vzájemných obch. stycích a do-
hoda mezi oběma finančními ministry ve příčině
zdaňování cenných papírů v jednom z obou
států emitovaných rentovou daní rakouskou,
resp, uherskou.
Uher
5
article
Příloha 4. obsahuje pak zevrubné sta-
tistické přehledy o vzájemném obchodu
mezi Předlitavskem a Uhrami, především v le-
tech 1885— 1906, dále ve členění dle surovin.
polotovarů a hotových výrobků v letech 1896
1905, totéž pro rok 1906 a provis. výsledky
r. 1906 v detailu jednotlivých druhů zboží.
Pro lepší orientaci o materiích projedná-
vaných v první smlouvě a závěrečném pretokolu
připojují motivy tento přehled:
Obchodní a celní politika: čl. I.—VI.
příl. A. smlouvy; závěr. protokol k čl. I., III.
IV., Vl.
Námořní a vnifrozemská plavba:č
VII., VIII.; k tomu záv. protokol,
Železniční záležitosti: čl. IX., X.; dohoda
státních drah o transitních tarifech (přil. 1. k vy-
světlivkám).
Konsuláty: čl. XI.
Obchodní statistika: čl. XI.
Spotřební daně: čl. XIII.; záv. protok. k tomu.
Míry a váhy, puncování: čl. XIV.
Záležitosti živnostenské: čl. XV., závěr
prolok. k tomu.
Ochrana patentů, známek a vzorků
čl. XVI., XVII., záv. prot. k čl. XVII.
Předlitavsko
Uhry
7
article
Pošta, telegrat atelelon: čl. XVIII., závěr
prot. k němu.
Akciové, pojišťovací společnosti atd
(srov. zvl. osnovu zák.): čl. XIX., závěr. protoko
k němu.
Obchod s dobytkem: čl. XX., příl. 2. k mo
tivům.
Obchod s potravinami, reforma bun
sovní: čl. XXI., závěr. protokol k němu.
Celní a obchodní konference: čl. XXII.
Bosna a Hercegovina: čl. XXIII.
Rozhodčí soud: čl. XXIV., příl. B. ke smlouvě
Trvání smlouvy: čl. XXV.
Měna státnětinančních plnění: spec
ustanovení I. v závěr. protokole.
Spořitelní a kauční způsobilost uher
ských státních papírů: zvláštní ustano
vení II. v závěr. protokole.
Bosna a Hercegovina
9
article
Olázky a předměty v čl. IV., XI., XX. a XXII
Hctčené nepodléhají rozhodčímu nálezu v tomto člán-
ku zmíněnému.
Totéž platí o olázkách a předmětech v čl. II.
III. zmíněných, pokud se jedná o formu uzávěru
nikoli o obsah smluv tam zmíněných.
O otázce, zda pro urovnání různosti míněn
obou vlád ve smyslu těchto ustanovení je rozhodč
soud příslušným, rozhoduje tento sám.
V příl. B) připojený jednací řád pro rozh. soud
tvoří integrující součást smlouvy.
Článek XXV
Tato smlouva vsloupí v platnost 1. ledna 190
a zůstane v platnosti do 31. prosince 1917
Nejpozději počátkem r. 1915 má se zahájiti jed-
nání o úpravu celních a obchodních styků mezi obě-
ma státy pro dobu od 1. ledna 1918.
V Pešti, 8. října 1907.
Beck m. p. Korylowski m. p. Auersperz m. p. Fol
m. p. Derschatta m. p. Wekerle m. p. Daránvi m.p
Kossuth m. p.
Přiloha A. ke smlouvě obsahuje »smluvní celní
tarif obou států rakousko-uherského mocnářství«.
Je identická obsahově se zákonem o celním tarifu z
dne 13. února 1906, č. 20 ř. z., jen že na místo po-
jmu »společné celní a obchodní území« užívá se yždy
termínu »království a země na řišské radě zastoupené
a země uherské koruny ohražené jednotnou celní hra
nicí« a na místo svláda« vždy položeno »vlády obou
smluvních států«. Z ostatních podružnějších změn
vynechán v čl. V. passus o seznamu zboží. Vyne-
chány jsou přirozeně i čl. XXII. a XXIII. stanovíci
modus uzávěru obchodních smluv s jinými státy.
o době platnosti celního zákona a tarifu a konečně
o pověření provedením zákona o tarifu. Následuje
tarif sám, identický s nynějším generálním (nutonom-
ním) tarifem rakousko-uherským, resp. aulonomním
tarifem uherským.
Beck
Korylowski
Auersperz Fol Derschatt Wekerle Kossuth
Pešť
10
article
Příloha B ke smlouvě.
Jednací řád
pro rozhodčí soud.
Příloha B ke smlouvě.
Jednací řád
pro rozhodčí soud.
Před začátkem řízení mají obě strany býti vy
rozuměny o písemném zjištění předmětu sporu. Tote
zjištění sdělí každá strana rozhodčím od ní povola
ným a obě společně předsedovi.
Dohodě obou stran zůstává vyhraženo, zda ještě
před sejitím se rozhodčího soudu členové jehoa
druhá strana mají dostati písemně přípravné sdělení
o aktech, důkazních listinách a podobných pomů-
ckách, vztahujících se na podslatu skutkovou nebo
příslušnou právní otázku.
Každá strana se postará, aby od ní povolaní roz
hodčí se včas dostavili k jednání; předsedu pozvou
společně rozhoděl.
11
article
Obě strany mohou u rozhodčího soudu stanoviti
zvláštní zástupce jako prostředníky mezi seboua
soudem k ochraně svých práv a zájmů. Členové roz-
hodčího soudu mohou jim dávati otázky a žádali o
nich vysvětlení. Zástupci mají právo dávati návrhy.
činiti námitky a otázky. Rozhodnutí, která učiní roz-
hodčí soud o rozsahu tohoto oprávnění, jsou konečné
platnosti a nepřipouštějí další diskusse.
Rozhodčí soud rozhodne, v jaké řeči bude
jednati.
K návrhu jedné strany nebo z rozhodnutí soudu
předchází ústnímu jednání předběžné řízení. Toto
jest určeno k tomu, aby zamýšlené vývody, vztahu-
jící se na skutkovou podstatu nebo právní otázku,
jakož i akta, která mají býti předložena k důkazu.
průkazní listiny a podobné pomůcky, byla písemně
sdělena rozhodčím soudcům a druhé straně, pokud
se to už nestato na základé § 2. Toto sdělení se
děje předsedovi v potřebném počtu exemplářů neb
opisů. Při aktech a dokladech stačí opis rozhoduji
cího místa. Předseda doručí po exempláři soudcům
a druhé straně. Ke sdělení určí rozhodčí soud při-
měřenou lhůtu, která pravidelně nepřesahuje člyří
neděle.
Ústní jednání slouží uvedení důkazů stran
není veřejné. Řídí je předseda. Tento dá jedním
nebo několika zapisovateli, které ustanoví z plsař
ských sil soudu přidaných nebo jiných vhodných
osob, vésti protokol, jenž má podávati podstatný ob-
sah jednání a má býti podepsán předsedou, a zapi-
sovateli. Před podepsáním budiž poskytnuta příle-
žitost soudcům a zástupcům, kteří se jednání zúčast-
nili, aby navrhli změny protokolu nebo dodatky, o.
čemž — nelze-li docíliti dohody — rozhodne soud
12
article
Dle předpisu smlouvy, týkající se úpravy vrá
obch. a dopr styků, má ona smluvní strana, v jejía
území se rozhodčí soud sejde, starati se o propůjčení
místností, písařských sil a služebního personálu
jehož rozhodčí soud pro svou činnost potře buje.
Nehledic k tomu, má každá strana něsti své
vlastní náklady a polovici společných nákladů.
Za vlastní náklady pokládají se mimo jiné od-
škodnění, jichž dlužno skytnoutí za cesty, pobyt atd
rozhodčím soudcům a zástupcům každé stranya
rozhodčimu soudu, jakož i k jejímu návrhu vyslech-
nutým svědkům a znalcům.
13
article
Závěrečný protokol.
Závěrečný protokol.
U příležitosti podepsání smlouvy o úpravě vzá
jemných obchodních a dopravních styků mezi krá
lovstvími a zeměmi na říšské radě zastoupenými
zeměmi posvátné uherské koruny byly přijaty násle-
dující dohody tohoto závěrečného protokolu.
14
article
K čl. I.
K čl. I.
1. Smluvné strany shodly se na tom, po dobu
trvání této smlouvy při provádění ustanovení v pří-
loze A obsaženého smluvního celního tarilu obou
států rakousko-uherské monarchie postupovali ve
vzájemné dohodě.
2. Výraz »rakousko-uherské celní území«, jehož
se v uzavřených dosud obchodních smlouvách uží-
valo, jakož i výraz »smluvní celní územi« (»smluvní
celní území obou států rakousko-uherské monarchie «).
jehož se má užívati v obchodních smlouvách, které
se mají uzavříti s platností až do r. 1917, znamená
území obou smluvních částí, uzavřená jednotnou
celní hranici.
Rovněž jest »rakousko-uherský celní tarif«, jenž
tvoři základ uzavřených smluv, jakož i »smluvní
celní tarif« (»smluvní celní taril obou států rakousko
uherské monarchie«), jenž bude základem obchodních
smluv, které mají býti uzavřeny s platností až do
r. 1917, identický s autonomním tarifem, platícím
pro království a země na říšské radě zastoupené
s autonomním tarifem pro země posvátné koruny
uberské.
K čl. III.
Smlouvy č. III. budou podepsány společným
ministrem zahraničních záležitosti nebo společným
zástupcem a zástupcem každé z obou vlád.
K čl. IV.
Obě smluvní čásli se dohodují, že práva vý
povědi, stanoveného v obchodních smlouvách s ně-
meckou říší, Belgii, Ilalií, Ruskem a Švýcarskem na
31. prosince 1915 jednostranně nepoužijí.
Kdyby některá z těchto smluv byla se strany
dotyčného cizího státu na 31. prosince 1915 vypově-
děna, mají se upraviti obchodní a dopravní styky
s tímto státem, ale jen na dobu až do 31. pro-
since 1917.
Dále se souhlasně uslanovuje, že výpověď smluv
bez pevné vypršecí thůty pro dobu před vypršecí lhů
tou této smlouvy na základě práva jednostranné vý-
povědi, vytčeného v třetím odstavci článku IV., o
žádné z obou stran nebude žádána.
Belgie
Rusko
Švýcarsko
15
article
Panuje shoda v tom, že každé z obou smluv-
ních částí přísluší úplná volnost povolovati vlakovou
dopravu na tratích mezi pohraničními slaničemi
vlastního správního území dle vlastního uznání
nebo trvajíci podobnou dopravu zrušiti.
Naproti tomu jest povolení nebo zrušení vlakov
dopravy na tratích mezi pohraničními celními úřady
obou smluvních států vázáno na předchozí doroz
umnění obou vlád.
16
article
K čl. VII.
K čl. VII.
Obě smluvní strany se shodují, že v příčině zá-
ležitostí, jež dle odstavce 1. článku VII mají se
spravovati dle stejných pravidel nebo pokud možno
stejným způsobem, kdyby se nedocílilo dohody, lze
v následujících předmětech upustiti od stejnom ěrné
úpravy:
a) v příčině řádů přístavní policie,
b) v příčině námořnického řádu, pokud se týče
služebního poměru veškerých lodních posádek.
K čl. VIII.
Souhlasně se stanoví, že obě vlády, pokud s
týče subvencovaných plavebních podniků, po před-
chozí dohodě s nimi uzavrou zvláštní úmluvu na
základě parity.
Ríční lodi jedné smluvní strany, které v území
druhé strany provozují místní dopravu za státní sub-
vence, ponesou po dobu takového subvenčního po
měru a ve výkonu této služby vedle své národní
vlajky na stěžní vlajku subvenujícího státu na zádi.
K čl. XIII.
17
article
1. Panuje shoda o tom, že každé smluvní části
náleží právo se svolením vlády druhé smluvní části
odbývati dobytčí sůl se zachováním zásady, že ka-
ždému monopolovému území bude zajištěn odbyt
soli, jež se v něm spotřebuje.
II. Vzhledem ke stavu, utvořenému brusselskou
cukerní konvencí, stanoví se za účelem úpravy ob-
chodu se zdaněným cukrem následující:
Ze zásilek cukru v obchodu mezi obojím státním
územím, jakož i s Bosnou a Hercegovinou, jež podlé-
hají poukaznímu řízení, bude se od 1. ledna 1908 po
dobu platnosti brusselské cukerní konvence z5
března 1902, ř. z. č. 25 z r. 1903 (uhers. zák. čl. II.
z r. 1903) vybírati poplatek ve výši 3 K 50 h za 100
kg čisté váhy konsumního cukru a 3 K 20 h za 100
kg čisté váhy surového cukru.
Příslušný poplatek má býti zaplacen odesílatelem
dříve než se zásilka odesllajícím úřadem vypravía
odevzdá se finanční správě obvodu určení zásilky na
základě ročního súčtování.
Hranice váhy cukerních zásilek, nepodléhajících
poukaznímu řízení, stanoví se na 5 kg.
S modalitami, jež stanoví souhlasně obojí mini
sterstva, budou poplatku prosty
1. Transitní zásilky, podléhající poukaznímu ří
Bosna a Hercegovina
kg
18
article
edlok
K bodu 5. Pokud se týče užívání císařského
orla a znaku zemí posvátné koruny uherské se strany
c. a k. dvorních dodavatelů, trvá dohoda, že sou-
časné užívání těchto znaků, děje-li se způsobem, od-
povídajícím paritě, nebude důvodem odmítnutí zá-
znamu známky ani k výtkám ve příčině výpravy
zboží nebo obchodní vyhlášky v dopravě. Zboží
obchodní vyhlášky, jež mají výpravu, neodpovídajíc
rovnocennému umístění oněch znaků, mohou být
používány ještě během dvou let od nastoupení píat-
nosti této smlouvy.
Předcházejícími uslanoveními se používání císař-
ského orla o sobě se strany c. a k. dvorních doda-
vatelů a jiných k tomu oprávněných podnikatelů
rakouské státní příslušnosti, jakož i s druhé strany
užívání znaku zemí posvátné koruny uherské o sob
c. a k. dvorními dodavateli a jinými k tomu oprávně-
nými podnikateli uherské slátní příslušnosti nikterak
neobmezuje.
Právní prostředky, uvedené v bodě 6. alinea 2.
a 3. tohoto článku pokládají se, nehledě k ostatním
jejich požadavkům, také tehdy za včasně užitě, jsou-
li podány ve slanovené lhůtě u úřadu, zprostředkují-
cího dodání. Tento úřad musí do osmi dnů zaslat
dotyčné podání příslušnému úřadu druhého státu
Mezi oběma stranami trvající dohoda o právu
autorském z r. 1887, jež se dle souhlasného pojimání
obou stran vzíahuje také na autory fotografických
děl a právní nástupce, počítaje v to nakladatele, může
býti za trvání těto smlouvy jen tehdy vypovězena, na-
budou-li v poměru mezi oběma částmi platnosti usta-
novení bernské konvence k ochraně autorského
práva.
19
article
K čl. XVIII.
Souhlasně se slanoví, že v odstavci 3. čl. XVIII
této slouvy označeným mezinárodním dohodám
mají býti na roveň postaveny také v článku 19. svě-
tové poštovní smlouvy vylčené zvláštní dohody o vý-
měně dopisů a krabic s udáním ceny, poštovních
poukázkách, poštovních balících, poštovní příkazn
službě, jakož i o zprostředkování předpla lného na
noviny a periodické tiskopisy poštou.
K čl. XIX
Pojišťovaci společnosti jsou při rozšíření svých
obchodů na území druhého smluvního státu obme-
zeny na obchody zákonně tam přípustně, buď dle
nyní platných předpisů, anebo předpisů, jež by se
v budoucnosti vydaly.
Je dohoda o tom, že připusínosli provozevání
obchodu v obou územích jsou předpisy dotyčných
států potud položeny meze, pokud v jednom územ
zapovězené obchody v tomto společnostmi druhého
území nesmějí býti provozovány, třebas by také
v jejich domovském státě takového zákazu nebylo-
K čl. XXI.
Za účelem účinnosti ochrany, skytnuté v čl. XX
smlouvy tokajskému vínu, zavazuje se vláda král
a zemí na říšské radě zastoupených v §§ 4. a 7. zák
z 12./4. 1907 č. 210 ř. z. ustanovené obmezení v pří-
čině obchodu se sladkými desertními víny co nej-
přísněji prováděti a nedopouštěti žádných úlev.
Při reformě obchodování na peštské burse na
zboží bude se král. uherská vláda říditi hlediskem,
že bursovní obchody, které nesou nereelní ráz, zvlá-
ště ráz obchodů herních, mají býti zamezeny a že
provozování obchodů bursovních má býti obmezeno
na kruh osob k tomu povolaných, aniž by se však
zaváděla nucenost rejstříková.
Zvláštní ustanovení.
20
article
Neprodlouží-li se privilegium Rakousko-uherské
banky a vyprší-li tedy mincovní a měnová smlouva
z r. 1892, mají se vzájemně státní finanční dávkya
závazky splniti resp. sůčtovati tím způsobem, že
měnových zákonech z 2. srpna 1892 č. 126 ř. z.
(uher zák. čl. XVII. z r. 1892) stanovená mincovn
jednolka, t. j. koruna ve zlatě per 0.304878 gr ryzího
zlata má býti základním měřílkem.
Táž zásada platí o oněch dávkách a jinakých
plněních státu v příčině jichž trvá smluvní úprava
mezi oběma státy.
II
Obě vlády shodují se v tom, že na rakouské burse
znamenané uherské státní dluhopisy, jakož i na pešt-
ské burse znamenané rakouské státní dluhopisy s vý-
lukou event. budoucích premiových půjček vzájemně
také v území druhého smluvního státu mají býti po-
kládány za způsobilé k ukládání peněz spořitelen
pojišťoven všeho druhu, pokud se nejedná o uložení
vázaná sirotčí jistotou, jakož i k používání za ob-
chodní kauce ve všech oborech státní správy a k
skládiní kaucí v soudním řízení.
Toto ustanovení platí jen pro případ prodloužen
privilegia Rakousko-uherské banky a to od doby
nejvyšší sankce dotyčných zákonů do uplynutí této
smlouvy.
Tento závěrečný prolokol tvoří inlegrující součást
smlouvy, k níž náleží a vstupuje současně s ní v
platnost
Datum, podplsy.
Rakousko
21
article
daně dle daňových zákonů království a zemí na
říšské radě zastoupených sdělován ministru financl
království a zemí na říšské radě zastoupených.
Kdyby daň, vypadající dle tohoto zdaňovacího
podkladu, byla v královstvích a zemích na říšské
radě zastoupených menší, než minimální daň, kterou
jest předepsati dle § 100., odd. 2n., zákona ze dne
25. října 1896 ř. z. č. 220, jest předepsati tuto po-
slední daň; pro zjištění provozovacího kapitálu ve
smyslu 3 100., odd. 4. citovaného zákona platí v 83.
stanovené rozdělovací měřítko.
V ostatním týkají se ustanovení § 12., odd. 5.
6, 7, jakož i 88 14., 15. a 16. následujícího oddílu
této úmluvy také zdanění jmenovaných obou dunaj-
ských paroplavebních společností.
V předcházejících 88 1.—5. obsažená ustanovenl
mají býti použita i pro případně nově vznikající ra-
kouské nebo uherské paroplavební podníky na Du-
naji, které rozšiřují své provozování na oba státy.
Cizozemské paroplavební podniky na Dunaji,
které vykonávají obchodní spojení mezi místy v 8 2.
lit. a) a b) označených tratí, budou podrobeny v ka-
ždém z obou států samostatně zdanění, při čemž za
účelem zjištění zdaňovacího podkladu bude použito
měřítka v § 3. označeného.
Dunaj
22
article
Druhý oddíl.
Druhý oddíl.
Ve příčině jiných výdělkových podniků, které
rozšiřují svou provozovací činnost na oba státy.
s 7.
Rozšiřuje-li se provozování podniku z místa
provozovacího, ležícího v jednom státním území, na
druhé státní území, aniž by tam zřizovány byly
provozovny, nastává zdanění pouze tam, kde s
provozovny nalezají.
Udržují-li podniky v obou státních územích pro-
vozovny, zdaňují se tyto všeobecně samostatně dle
daňových zákonů místa provozovacího a proto za
stejných poměrů nikdy výše než domácí; za tím
účelem jest prokazovati, pokud možno, rozděleně
provozovací známky resp. příjmy a vydání těchto
provozoven.
Pokud však vyskytují se příjmy nebo výdaje,
vteré jsou provozovnám v obou státních územích
společny, budou tyto rozděleny dle přiměřeného
Za takový sloužiž u podníků, které zabývají se
živnostenskou výrobou, v příčině společných příjmu
z pravidla zařizovací a provozovací kapitál, v jedno-
ttivých provozovnách upotřebený, kdežto rozdělení
společných výdajů děj se pravidelně dle poměru
příjmů, v jednotlivých provozovnách docílených
na ně dle předcházejících ustanovení rozdělených.
Přece však mají oba ministři financí právo shod-
nouti se v případě potřeby na jiném rozdělovacím
mě ltku.
Tato ustanovení týkají se také obchodních pod-
niků s tím, že příjmy, kterých bylo docíleno z pro-
deje zboží, zakoupeného provozovnou v druhěm stát
ním území ležící, jakož i výdaje těmto příjmům při-
měřené, rozdělují se na zúčastněné provozovny pra
videlně na stejné díly.
24
article
Za provozovny považují se zvláště prodejní kan-
celáře a tovární sklady, které zdaňují se z docíle-
ného jimi obchodního zisku dle téhož poměru, jehož
používá se ve vlastním státním území pro strany
tytéž výrobky prodávající.
Za prodejní kancelář považuje se udržování kan-
celáře, resp. také pouze stálého zřízence podniku, za
účelem sprostředkování prodejů vlastních výrobků,
za sklad udržování zásoby zboží ve vlastních míst-
nostech za účelem prodeje tohoto zboží zřízenci
podniku.
Oproti tomu nelze považovati za udržování pro-
vozovny, má-li sklad samostatný agent ve vlastních
najatých místnostech, nebo předání zboží do komise
obchodníku, zavedenému jako komisionář nebo ob-
chodník na vlastní účet, konečně prodej ze skladů
ve skladištích dopravních ústavů nebo speditérů udr-
žovaných, pokud tento prodej není sprostředkován
vlastním prodejním kontorem; rovněž nebude miti
hledání objednávek cestováním majitele obchodu,
anebo v jeho službách jsoucího obchodního cestují-
cího, vezou-li sebou jen vzorky, jakož i dodávání
zboží na základě takových objednávek v onom stát-
ním územi, v němž výdělečný podník nemá provo-
zovny, v zápětí zdanění tohoto výdělkového pod-
niku; totéž platí pro dodávky zboží na základě ob-
jednávek, jež byly sprostředkovány samostatnými
agenty — i když jsou opalřeni vzorky nebo skladem
hořejšímu předpisu odpovídajícím — nebo bez tako-
vého sprostředkování kupujícím bezprostředně u pro-
davače byly učiněny.
dopravní ústav
25
article
Slovné znění předloh.
Slovné znění předloh.
(Dokončení.)
26
article
ČI. XXIV.
Vznikne-li snad mezi vládami obou států o vý-
kladu neb použití léto smlouvy a ustanovení k ní
připojených taková různost mínění že by ji cestou
bezprostředního vyjednávání obě vlády nebyly s t
odkliditi, vyřídí se na požádání jednoho neb drubého
státu rozhodčím nálezem.
Rozhodčí soud utvoří se tím způsobem, že každý
ze smluvních států během prvního pololetí po vstou-
pení této smlouvy v platnost, z vlastních příslušníků
jmenuje 4 stálé rozhodčí, z nichž v každém jednotli-
vém případě sporném označí dva, kteří v tomto pří-
padě jako rozhodčí soudcové mají fungovati
Odpadne-li jeden ze stálých rozhodčích, buď smrtí, od-
voláním neb vzdáním se místa, má se doplnění na
plnou číslici státi během 4 neděl.
Předseda rozhodčího soudce vybere se ze sezna-
mu předem stanoveného. Tento seznam zhotovís
tím způsobem, že rakouská vláda označí pět osobno-
stí z nejvyšších soudních kruhů zemí sv. uherské
koruny, uherská vláda pět osobnosti z nejvyš. soud-
ních kruhů království a zemí na říšské radě zastou-
pených.
Rakouská vláda vybere z osob navržených uher
skou vládou, ulierská z osob rakouskou navrženýcl
po dvou.
Tyto čtyři osoby tvoří stálý seznam, z něhož se
předseda pro každý jednotlivý případ určí losem.
Tento slálý seznám má se zhotovili běbem I
pololetí po vstoupení této smlouvy v platnost. Event.
nutné doplnění listy vykoná se behem 6 neděl týmž
způsobem jako první sestavení, také když se jedná
pouze o jedinou osobu.
27
article
Předseda řídí rozhodčí soud, jenž rozhoduje vět-
šinou hlasů.
V prvém případě sporném zasedá rozhodčí soud
v územi obžalovaného smluvního státu, v druhém
v území druhého státu a tak střídavě v území jed-
noho i druhého smluv. státu, v místě, jež určí pří-
slušná vláda. Tato má obstarati propůjčení míst-
nosti, písařských sil a služebního personálu, jehož
rozhodčí soud pro svou činnost potřebuje.
Oba smluvní státy dohodnou se v jednollivém
případě nebo jednou pro vždy o řízení před rozhod-
čím soudem. V nedostatku takové dohody určí se
řízení rozh. soudem samým. Řízení může býti pl-
semným, neodporuje-li tomu žádný z obou smluv-
níst států; v tomto případě lze se uchýliti od usta-
novení předchozího odstavce.
Úřady každého z obou států poskylnou právn
pomoc k žádosti od rozh. soudu dotyčné vládě po-
dané v příčině předvolání a výslechu svědků a znal-
ců podobným způsobem, jako k žádosti tuzemských
civilních soudů
28
article
Zástupci jsou oprávnění v ústním jednání před-
nésti všechny právní pomůcky, které pokládají za
vhodné k hájení své věci. Bylo-li však předběžné
řízení, jest rozhodčí soud oprávněn vyloučiti z jed-
nání akta, důkazové listiny a jiné pomůcky, v před-
běžném jednání nepředložené, které mu snad do-
datečně chce předložiti jedna strana bez svolení
druhé.
29
article
Rozhodčí soud může od obou stran žádati před-
ložení všech nutných aktů, důkazních listin a jiných
pomůcek a všechna nutná vysvětlení. Jest oprávněn
připustiti provedení důkazů všeho druhu, zejmena
sám vyslechnouti svědky a znalce nebo je dat vy-
slechnouti, nebo předvolati vyžádaným soudcem do
tyčného stálu.
Rozhodnutí po ústním jednání a tajné poradě
vynesené jest provésti písemně a opalřiti důkazy.
Budiž podepsáno členy rozhodčího soudu. Člen
soudu, jenž zůstal v menšině, smí konstatovat při
podpisování odepření svého souhlasu. Odepře- li člen
podpis nebo není-li mu možno podepsati, budiž tato
okolnost od ostatních členů pod rozsudkem po-
tvrzena.
Rozhodnutí budiž v posledním zasedání soudu
ohlášeno od jeho předsedy. Ohlášení mohou býti
přítomni zástupci obou stran. Výrok soudu budiž
v každém případě písemně doručen. Doručení s
děje zástupcům obou stran nebo — není-li jich —
stranám samým. Současně budiž doručeno písemné
vyhotovení nebo opis protokolu, pověřený před-
sedou.
30
article
Náležitě doručený rozsudek soudu rozhoduje
Náležitě doručený rozsudek soudu rozhoduje
spor konečně a neodvolatelně.
Akta rozhodčího soudu buďtež odevzdánat
straně, v jejímž území soud se sešel, k uschování
Opisy jejich buďtež zaslány druhé části.
Obě strany si vyhražují v jednotlivých případech
předešlá ustanovení v oboustranné dohodě změnit
nebo doplniti.
Rozhodčímu soudu zůstává vyhraženo, aby v ráme
čl. XXIV. smlouvy, týkající se úpravy vzájemných
obchodních a dopravních styků, ku předchozím usta-
novením a event zvláštním dohodnutím obou stran
sám vydal doplňovací předpisy o řízení v konkretním
případě.
zení.
2. Kromě toho vždy pro jeden kalendářní rok
a) v obchodu z království a zemí na říšské radě
zastoupených do zemí posvátné koruny uherské
225.000 metrických centů cukru,
b) v obchodu ze zemí posvátné koruny uherské
do království a zemí na říšské radě zastoupených
50.00 metrických centů cukru.
3. Cukerní zásilky, vypravené v poukazním ří
zení do Bosny a Hercegoviny až do maximálníh
množství, stanoveného souhlasně oběma finančním
ministerstvy vždy pro jeden kalendářní rok. Z lohoto
vždy stanoveného maximálního množství smí se vy-
praviti z království a zemí na říšské radě zastoupe-
ných třetina, ze zemí posvátné koruny uherské dvě
třetiny.
Bosna
Hercegovina
31
article
K čl. XV.
Panuje shoda o tom, že ustanovení článku XV
o provozování živností na živnost lékárenskou a
živnost obchodních makléřů (sensalů) se vztahovati
nemají.
K čl. XVII.
K bodu 2. Obě vlády se postarají, aby k zame-
zení nekalé soutěže v obou státech vstoupily v plat-
nost v podstatě shodné zásady.
K bodu 3. alinea 1 se stanoví, že domácímí
známkami rozumějí se ve smyslu tohoto bodu tak
známky podniků, jež se rakouskými nebo uherskými
státními příslušníky provozují v území konsulární
jurisdikce.
Vzorkový exemplář, jenž se má ve smyslu bodu
B., odstavec 3. zaslati ústřednímu úřadu druhého
státu, nebude ve příčiné předepsaného způsobu zá-
znamu podléhati žádným jiným předpisům, než jaké
platí ve vlastním státě.
Žalobou na výmaz známky pro dřívější užívání
uvedenou v bodu 3., odstavci 5. lit. b) rozumí se
žaloba, vázaná předpoklady, označenými v § 4. no-
velly o ochraně známek z 30. července 1895 ř.z
č. 108 (uherský zák. čl. XLI. z r. 1895).
32
article
Dohoda,
Dohoda,
která uzavřena byla melzi ministrem
financí království a zemí na říšske
radě zastoupených a ministrem financl
zemí sv. uherské koruny o zamezen
dvojitého zdaňování takových pod-
niků, ktvré rozšiřují svoje obcho do-
vání na oba státy, jakoži o některýc
jiných záležitostech přímého zda
n ě ní.
S výhradou schválení dle oboustranného zákono-
dárství nutného zákonodárnými činiteli stanoví se
tímto následující:
33
article
První oddíl.
První oddíl.
Ve příčině první c. k. priv. dunajsk
paroplavební společnosti a Uherské
akciové společnosti pro řiční a ná-
mořní plavbu, a ostatních paroplaveb-
ních podniků na Dunaji.
Zjištění zdaňovacího podkladu pro První c. k.
priv. dunajskou paroplavební společnost děje se dle
daňových zákonů království a zemí na říšské radě
zastoupených, zjištění zdaňovacího podkladu pro
Uherskou akciovou společnost pro říční a námořní
plavbu pak dle daňových zákonů v zemích svaté
uherské koruny platných berními úřady v sídle do-
tyčné společnosti.
Za účelem rozdělení tak zjištěného zdaňovacíh
podkladu rozl šují se tři tratě, a vice:
a) rakouská od Pasova až k Dévény (Thébám)
b) uherská od Dévény (Théb) až k Orsove
(včetně uherských přítoků Dunaje) a
c) cizozemská.
Za měřítko, dle kterého zjištěný zdaňovací pod
klad jest na tyto tři trati rozděliti, slouží hrube
příjmy, na každé z těchto tratí docílené, které tudíž
jest společnostmi pro každou z těchto tratí zvláště
sdělovati bernímu úřadu v jich sídle.
Jako hrubé přijmy rozumí se příjmy, docílené
z dopravy mezi místy dotyčně trati a kvota z tran-
sitní dopravy docílených příjmů, vypadající dle po-
měru délky na dotyčnou trat.
Tímto způsobem zjištěný zdaňovací podklad pro
trať sub b) první c. k. priv. dunajské paroplavební
společnosti bude tudiž za účelem předepsání daně
dle daňových zákonů zemí svaté uherské koruny
sdělován král. uherskému ministru financí, zdaňo-
vací podklad pro trať sub a) uherské akc. společnosti
pro řiční a námořní plavbu však za účelem předepsání
Dunaj
Pasov
Théby
34
article
Zdanění v předch. S zmíněných agentů, komi-
sionářů a samostatných obchodníků není dotčeno
předpisy přítomné dohody, nýbrž děje se dle daňo-
vých zákonů místa, kde mají provozovny ze zisku,
jenž vyplývá pro ně z tohoto obratu zboží.
1. V příčině úvěrních ústavů a pojišťovacích spo-
lečností — s výjimkou pojišťoven, spočívajících na
zásadě vzájemnosti — které trvají v jednom z obou
státních území a kromě svého statutárního základ-
ního sídla mají v druhém území státním filiálky
nebo pobočné závody, jež dlužno u obchodního
soudu protokolovati, platí úmluva, že tyto filiálky
ve svém stanovišti odděleně mají býti zdaněny na
základě zdanitelného čistého zisku, zjištěného ve
ve smyslu násl. ustanovení.
2. Vyšetření a zjištění zdanitelných čistých vý-
těžků podníků dříve zmíněných, jakož jich filiáleka
odštěpných podníků v druhém území děje se ber-
ními úřady onoho státu, v němž nalézá se sídlo pod-
niku, dle zákonů právě tohoto státu.
3. Pokud při dělení výloh na filiálky a mateřský
ústav za účelem zjištění zdanitelného čistého zisku
filiálek vyskytují se takové výdaje, jež jsou společně
učiněny pro filiálky i hlavní ústav a speriálně pro
každý z nich nemohou býti prokázány, dložno tyto
výlohy rozděliti v poměru hrubých přijmů. V oněch
případech však, kde by zjištění zdanitelných čistých
zisků filiálek nebo pobočných ústavů působilo
zvláštní obtíže, budiž celý zdanitelný čistý zisk pod-
niku na hlavní závod a filiálky rozdělen v tém
poměru, v jakém stojí zvlášť prokazatelný hrubý
výnos filiálek k hrubému výnosu hlavního závodu
samého.
35
article
4. Operáty tohoto zjištění sdělí si oba finančni
ministři vzájemně.
5. Ze zdaňovací základny tímto způsobem pro
pobočný podnik zjištěné — event. ze zákonně pře-
depsaného průměru takových zdaňovacích základen
vyměří se potom daň se všemi přirážkami v onom
rozsahu, jaký vyplývá z berních zákonů onoho stát-
ního územi, v němž je pobočný závod. Pokud by
však tato daň dle této zdaňovací základny v králov-
stvích a zemích na říšské radě zastoupených připa-
dající měla býti menší, než minimální daň, již dlužno
předepsati dle § 100. odst. 2. a sl. zák. z 25. října
1896 č. 220 ř. z., buď předepsána tato posléz ře čená
daň; pro zjištění závodního kapitálu ve smyslu
§ 100., odst. 4. cit. zák. má platiti dělíci měřitko,
stanoveně v předchozím odst. 3.
6. Jakékoliv námitky proti zjištění zdaňovací
základny mají příslušným fin. ministrem býti sdě-
leny finanč, ministru druhého státu; před vyřízením
tohoto jednání nesmí se provésti výměra daně na
základě měřítka odchylného od předloženého návrhu
dělícího. Vyrozumění poplatníka berním úř- dem,
že takové námitky byly vyneseny, přerušuje prom!-
čení vyměřovacího práva.