ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5de65270-767c-11dc-8dc6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 95, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, v pátek 18. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 288.
4 article
Na ranní a odpol. llsty předplácí se: v Praze v adminlalrai mIsíc . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí čonáškon na čtvrt 144a . . . . 7 K 50 ve sllalkáchr na měsíe . . . . . . 2 K 80h P'oštout měe nki. . . . 3koi s drojí zásilkou na naěst .::ke n airrt v ak -
Praha
5 article Dnešní číslo pre Prahu le s 10 stranácl.
Dnešní číslo pre Prahu le s 10 stranácl. Finanční otázky ve vyrovnání Jak známo tvořila otázka cedulov banky nejtěžší bod v jednání vyrovnáva- cím. Rakouská vláda žádala rozhodným způ- sobem, aby zástupci Uher přistoupili již dnes na závazné prohlášení, zaručující jednotu bankovní po celou dobu smluvní Oproti tomu uherská vláda nutkána převážnou částí strany neodvislostí, která dovedla čilou agitací postaviti za sebe i ši- rokou veřejnost, stála rozhodně na stanovi- sku, že Uhry mají bezvýminečné právo zříditi si po roce 1910 vlastní cedulovou banku a že tohoto práva také užiti chtějí. Stanovisko rakouské vlády, které nebylo podporováno hospodářskou veřejností tohoto státu, bylo důsledkem přání vůdčích kruhů říše, vede- ných myšlenkou politickou — myšlenkou zachování mocenského rázu říše. m Proto dlužno přijati s jistou reservou prohlášení bar. Becka, že vláda rakouská nemohla spatřovati v zachování jednoty banky žádný specificky rakouský zájem. Jest to snad jen omluvou — v zásadě ovšem pravdu obsahující — že vskutku v otázce banky do- zílily Uhry uznání svého stanoviska: že to- liž maji právo zříditi si samostatnou cedulo- vou banku. Do předloh o vyrovnání totiž ptázka trvání jednoty bankovní vůbec nebyla pojata. Vlády vyčkají, až cedulová banka po valné hromadě svých akcionářů zažádá o prodloužení privilegia a teprve pak vyslov se o něm. Uherská vláda bude mít pak na vůli, aby prodloužení privilegia buď schválila nebo neschválila a aby v tom případě dala svo- lení ke zřízení samostatné uherské banky.
Uher pre Praha le
6 article
Otázka ta neodbude se asi hladce, poněvadz jednak banka sama bude málo ochotna dát si prodloužiti privilegium pouze o sedm let — a jednak bude míti vláda uherská dosti práce, aby utlumila doma stále hlasitější volání po samostatné uherské cedulové bance. Bylo jen přirozeno, že již nyní bylo po čítáno s možností rozluky bankovní po r 1910. Uhry svým prohlášením, že na brz kou rozluku banky kladou neobyčejnou váhu, samy urovnaly cestu přesným ustanovením platícím pro případ rozluky cedulové banky před vypršením smluvního období a nelze proto formulace těchto ustanovení považo- vati za nijaký zvláštní úspěch Rakouska. Smluveno totiž, že pro případ rozluky bankovní, pozbude platnosti také smlouva minci a měně z r. 1892, a že bude pak nutno platiti, resp. odčitati vzájemné státně- finanční příspěvky (tedy především příspěvky na společné výdaje a uberský příspěvek na státní dluh, dále daně v obou státech na zá- kladě smlouvy upraveně) ve zlaté měně sta- novené zákonem z r. 1892. Uvedena i vnitřní hodnota zlaté koruny 0 304878 gramu ry zího zlata. Tato ustanovení, ktera nabudou platnosti v případě rozluky bankovní, byl by touto podmíněna v každém případě. neboť cedulová banka jest přirozeným stráž cem i stělesněním měnového systemu. Ovšem uzákonění jičh ujasňuje předem situaci. která by po případě mohla býti pramenem mnohých zmatků. Otázka placení hoto- vými, na kterou Uhry zdánlivě kladly tak- velkou váhu, zůstala nevyřízena. Uherská
Uher Rakousko Uhry
7 article
vláda jest jistě přesvědčena o nesmyslnosti požadavku zavedení placení hotovými a není proto odložení této otázky žádným úspěchem Rakouska. Zdá se spíše, že zá- stupci Rakouska dali se přesvědčiti o účel- nosti zavedení placení hotovými, neboť bar. Beck prohlásil ve sněmovně, že obě vlády dohodly se pro případ úpravy otázky ban- kovní na předložení dotyčných osnov záko- nodárným sborům, bude-li to ovšem také do- volovati stav mezinárodního trhu peněz. Proti tomuto úmyslu vlády nutno se již dnes co nejrozhodněji ohraditi, poněvadž celá hospo- dářská naše veřejnost uznává nebezpečnost zavedení placení hotovými. Druhou důležitou otázkou finanční jest postavení uherských státnícha jiných ukládacích hodnot v Ra- kousku. V tom směru měly Uhry hned dva požadavky. Žádaly jednak, aby státním papírům uherským přiznána byla v Rakousku sirotčí jistota a jednak, aby tyto hodnoty byly v Rakousku osvobozeny od rentové daně. Prvnímu požadavku nebylo Rakouskem lmnliuäi vyhověno.
Beck Uher Rakousko
8 article
Pojem sirotčí jistoty sám o sobě před pokládá jasně a určitě, aby hodnoty, jimž byla jistota ta přiznána, byly hodnotami do- mácími, domácímu dohledu i domácím zá- konům podléhajícími. Za 10 let budou pro nás Uhry cizinou úplnou a bylo na snadě. že na tak krátkou dobu nelze tak důležité opatření, jehož zrušení mělo by pak i pro Uhry nemilé následky, učiniti. Za to při- znána byla uberským státním papírům způ- sobilost k ukládání peněz spořitelen a poji- šťovacích ústavů všech druhů a ku použí vání jich jako obchodních kaucí ve všech odvětvích státní správy a ke skládání kaucí v soudním řízení. Zde však utvořeno mezi otázkou touto a otázkou banky junktím: vý- hody tyto povolí se uherským hodnotám (a ovšem i rakouským v Uhrách), jen pro pří- pad prodloužení privilegia cedulové banky a jen na dobu trvání privilegia. il V každém případě znamená to pro Uhry úspěch v době, kdy uherské hodnoty vracejí se z ciziny a kdy pro nové jich emise jest půda na všech stranách velmi obmezena.
Uhry
9 article
Současně docílily Uhry pro své státní hodnoty i úspěchu druhého. Napříště mají býti uherské státní dlužní úpisy včetně uherských a chor- vatských pozemkových vyvazovacích obligací osvobozeny od rentové daně rakouské. Je dosti známo, že uherské vlády ode dávna hledaly kursový rozdíl mezi uherskými a rakouskými rentami alespoň z největší části v nerovnosti zdanění těchto hodnot v Ra- kousku, nechtíce přiznati, že nižší oceňování uherských titrů vysvětluje se menší hospo- dářskou vyspělosti Uher a tím, že Uhry od počátku až do dneška byly státem donuce- ným své úpisy vyvážeti. Nicméně, třebas by tyto rozhodující momenty trvaly i na dále, bude osvobození od rentové daně působiti na kurs uherských státních hodnot příznivě a bude dalším momentem, usnadňujícím rozšíření jich odbytiště. Všeobecně cennou jest dohoda v otázce t. zv. uherského bloku renty, po- něvadž zjednává tu úplné jasno v příčině konečného srovnání této záležitosti. Uhry zavázaly se vyrovnáním z r. 1867 ku placení stálého ročního příspěvku okrouhle 58 mil. korun na zůročení společného státního dluhu s právem splatiti kapitalisovaný příspěvek
Uher Uhry
10 article
Rakousku. Jednalo se jednak o stanovení úrokové míry kapitalisační, jednak o změnu práva Uher na splacení v povinnost Jednání o to v r. 1903 rozbilo se úplně. také proto, že Uhry reklamovaly pro sebe zisk, plynoucí z konverse uherského bloku renty se 4.2 proc. na 4 proc. Nyní tedy do- cíleno dobody v tom smyslu, že Úhry za- vazují se ke splacení rentového bloku během 22 let. Kapitalisační úroková míra bude činiti do 10 let 4325 proc., později pak bude ponenáhlu klesati, až dosáhne po dalších 12 letech 42 proc. Současně při- znáno Rakousku právo k samostatné kon- versi bloku uherského, při čemž úspora úroková samozřejmě připadne Rakousku. Je nesporno, že tou stranou, která při nesla oběť na vyjasnění celé této otázky. bylo tu opět Rakousko: neboť Uhry, kapita- lisujíce svůj příspěvek 58 mil. K (v jehot placení zavázaly se na trvalo !) 4 325 proc. splatí Rakousku pouze asi 1350 mil. K které opatří si opětně vlastní půjčkou 4 Takovým způsobem uspoří Uhry ročně na 4 mil. K a není proto nikterak nápadnou jejich ochota vyjíti v této otázce rakouským vyjednavatelům vstříc! Ptáme li se tudíž na konec po výsledku bilance oné části vyrovnání, zabrnující v sobě otázky finanční, dojdeme k úsudku, že ne- bylo to Rakousko, které ve všech směrech docílilo úspěchů. V otázce cedulové banky v otázce postavení uherských státních hodnot v Rakousku, v otázce kapitalisování uber ského příspěvku na zúročení renty: všude zde bylo to Rakousku, které první podalo ruku k docílení dohody. I zde, v těchto otázkách, bude mír docílený pramenem vět ších dobrodiní pro Uhry než pro Rakousko A tak toto i zde svou ochotou smířli vosti, svým podáváním ruky dává Uhrám jen čas i prostředky, aby připravovaly své úplně hospodářské osamostatnční.
Uher Úhry Rakousko Uhry verze blok
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůlze 22) Ve Vídni, 17. října. (Původní telef, zpráva »Nár. Listů«.) Čtyři pilné návrhy podány byly ve včerejš schůzi. Dnes měly býti projednány všechny. Na počátku dnešní schůze přibyl k nim ještě jeden Krausův, žádající, aby stát koupil uhelne doly v království českém a, nežli se tak stane, aby stanovil nejvyšší ceny na uhlí. Z těchto pěti návrhů pilných vyřídil se toliko jeden, Buři- valův, vyzývající vládu, by působila k tomu, by upravily se smluvní, pracovní a mzdové po- měry železničních zaměstnanců. Z fakta, že ve schůzi, která trvala přes 6 hodin, mohl býti vyřízen toliko jediný předmět, který byl podava- telem odůvodněn docela věcně a který jest za- jisté povahy zásadové a resoluční, vznikla ne- vole, poprask, nářek, lomení rukama, jakoby se bořilo nebe a jakoby se propadla země. Bylo slyšeti jeremiády, že opět promarňuje se čas. Nechápeme je. Jsou také zcela bezpodstatny Jest v nich hodně mnoho pokrytoctví. Dlužno uvážiti a míti na mysli, že ve vídeňské sněmovně lze uvésti nalehavé olázky na přetřes toliko pil- nými návrhy, nikoli, jak se děje v parlamentech jiných, na příklad v uherském, dotazem, jejz interpelant může sám ihned odůvodniti, a na který vláda neprodlené odpovídá.
Krausův Vídeň poslanecký sněmovna
13 article
Dlužno míti dále na zřeleli, že za prázdně skoro tříměsíční, která minula tontokráte mezi kampaní letní a mezi kampaní podzimní, staly se věci a příhody, které nutno uvésti před forum zastupitelstva lidového. Takovou událostí byla též pasivní resistence, právě částečně skončená. Poslanec dr. Ellenbogen dopustil se dle našeho soudu největší chyby, nazvav návrh ná rodně-sociálního poslance českého demagogi ckým. Takové povahy návrh ten naprosto nemá Nejméně však byl oprávněn takovou výtku či niti muž, jenž náleží straně, která opětně podaln návrhy, jež směřovaly oknem ven ze sněmovny návrhy, které mnohem více zasluhují přívlastku demagogických, nežli návrh Buřivalův. Ostatně pozorovali jsme, že čeští sociální demo- kraté nemile dotčeni byli výrokem německého svého soudruha.
doktor Ellenbogen Buřivalův češtit sociální dema
14 article
Ceho třeba opravdu litovati, není skuteč- nost, že celá schůze věnována byla návrhu Buřivalovu a situaci, ve které se nalézají železniční zaměstnanci bez rozdílu, jde-lio dráhy státní, nebo jde-li o dráhy soukromé. Že- leti jest věci docela jiné: že záležitost tak vážná, jakou jest ts, o které rokovalo se dnes, byla stržena do nejnižších nízkostí, zápasů strannických aneb osobních a že celá rozprava zvrhla se na konec v řadu scén, skutečně oškli- vých, ohyzdných, mrzkých, takže posluchač na- hoře na galerii měl dojem, jakoby prodléval ni- koli v pozlaceném a mramorovém paláci sně- movním, nýbrž v nějaké krčmě přístavního na města. Žádné nepřátelství venku nemůže uškodit parlamentu tolik, kolik škodí si sám scénami podobnými, jakéž udály se dnes. Také na parla- mentu se osvědčuje stará skutečnost a pravda. že vnitřní nepřátelé jsou horší a nebezpečnější nežli vnější. Kromě toho se dnes opět uká- zalo, že sebe lepší věe jest mravně ubita, jak- mile se z ní učiní míč, kterým různé strany sociální hrají mezi sebou — — kopanou.
Buřivalův
15 article
Sněmovna přijala pilnost návrhu Buři- v alo va. Také meritum schválila sněmovna, když byl ministr železniční dr. Derschatta vy- slovil se sympaticky pro ně. Poslanec inž. Neumann, jakkoli výklady jeho byly ome- zeny formou věcné poznámky, nalezl rozhodné akcenty, by důrazně tlumočil stanovisko české k správě státních drah, podnikající opětné po- kusy poněmčovací, zároveň pak aby čelil něme- ckým požadavkům k tomu směřujícím, aby tak zvané „německé uzavřené územi“ mělo želez- niční záměstnance jenom Němce. Posl. P. Ši- linger stěžoval si v parlamentě, že národ- nostní poměry na postátněné dráze severní jsou pro Čechy horšími, nežli byly na nepostátněné. Sněmovna zahájila ještě rozpravu o návrhu dra. Ellenbogena o poměrech na tratích splečnosti státní dráhy. Promluvil však toliko navrhovatel. z Vídně, 17. října. (K. k) Předseda dr. Weisskirchner zahajuje schů o 11.10 hod Posl. Kraus a sp. podávají pllný ná v rl na vyjednávání s majiteli uhelných dolů v Čechách za účelem zakoupení jejich dolů stálem a zatímného stanovení nejvyšších cen uhlí: — Fresl a sp. n zvýšení zaopatřovacích požitků staropensistů a pro- visionistů st. drah. Dotazy podali poslanci: Gůnther a sp. po nedostatcích u severozápadní, jiho-severoněmeck spojovaci a u spoločnosti rak -uher. st. dráhy: Klofáč a sp. po nepřípustném trestním stíhání poslanců. V dotazu se poukazuje na to, že po ukon- čení posledního zasedání sněmovny poslanecké bylo zahájeno trestní stihání posl. Fresla, Klofáče a býv.
Derschatt Ing Neumann Němec Posl P ša Ellenbogen doktor Weisskirchner Kraus Fresl Klofáč Čechy Vídeň
16 article
V drobném prodejit ranní člsle o sobě . . . zao odpolední . . . . . . . za 2 n Ve flislkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4 k Inseráty platí se hotevě napřel. Předplacení a Inserty přijíiná sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rodakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“ Rukoplsy so novracsjí
17 article
poslance Choce, jednak pro případy, jaké udávaly se před každým zasedáním, aneb za celého jejího trvání, pro něž však sněmovna poslanecká nikdy nebyla žádána za vydání, jednak pro takové případy, ve kterých sice bylo za vydání žádáno, ve kterých však sněmovna poslanecká vydání odpírala. Po obojí strán- ce byl tu zákon obcházen a přerušen; — Kali na a sp. po jednání úřadů finaněních naproli českým pivovarům, které jsou donucovány některé práce za- dávati firmám vldeňským; — Myslivec a sp. po opatřeních na ochranu obyvalelstva proti drahotě Posl. Klofáč odvolal svůj pilný návrh o dra- holě pohravin. Sněmovna projednává pilný návrh posl. Buřivala a Fresla na zákonnou úpravu šmluvních poměrů mezi správami drah a jejich zřízenců. Posl. Buřival, odůvodňuje svůj návrh, dovozoval nulnost, aby poměry železničních zřízenců byly upraveny zákonem. Poslední katastrofní zjevy byly zaviněny jen dávným podceňováním zřízenců želez- ničních. Dokazoval, že zřízenci železniční pasivní resistencí vlastně konají jen svou povinnost, jakou jim instrukce ukládají. (Souhlas.)
Choc Posl Klofáč Buřival Fresl
18 article
Řečník pojednává zevrubně o žaloslném posla- vení železničních zřízenců, dovozuje, že dělníci při vrchních stavbách mají pouze 70 kr. za den a nijak nojsou zaopalřoni a stěžuje si, že správy železnic přes draholní poměry se železničními zřízenci ne- chtěly ani vyjednávati, když žáduli za zlepšení, Min. železnic prostředkuje, avšak železniční správy ne- plní svých slibů. Úmysl, upraviti mzdové poměry dle individuálních poměrů, znamená úplnou svévůli železničních správ. Jest povinností poslanců zákon- nou úpravou pracovních a mezdních poměrů zjednati odpomoc, aby takové zjevy, jaké se vyskytly v po- sledních letech, nepodlamovaly dopravu, aby vzá- jemný poměr zamměstnavatelů a zaměstnaných byl konečně stanoven, a aby nebyly poškozovány zájmy veřejnosti, zejména obchodu, živnosti a průmyslu Vyslovuje se pro zřízení železničních inspektorů a doporučuje upravení služební doby. Prosí konečně za přijetí svého pilného návrhu. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Ellenbogen tvrdil, že poměry železnič- ních zřízenců mohou být upraveny jen zákocem nebo mzdovým bojem. Sociální demokraté jsou preli návrhu. Posl. Fresl — za jehož české řeči posl. Cho zvolal: Kde je český stenogra!? (Hluk mezi českými radikály: Němci pokřikují.) — polemisoval prudee proti posl. Ellenbogenovi. Poslanecká sněmovnaje povinna upraviti poměry železničních zřízenců. P- měry v dílnách st. drah, zejměna pokud se týče délky pracoví doby, jsou horší než u drahi soukromých. Vyčítá zelomiční správě, že svým nehumanním jednáním ubírá zřízencům chuť ku práci. Přimlouvá se za upravení nedělního klidu a nejostřejším způ- sobem brojí proti germanisační činnosti st. drah. I výnosy v záležitosti úmazových pojišťoven a nemo- cenských pokladen zasílají se zúčastněným v ně- mecké úřadní řeči, jíž i sami Němci těžko rozumějí.
Posl doktor Ellenbogen Němec
19 article
Žádá v zájmu veřejné bezpečnosti, aby značně byl rozmnožen personál a prohlašuje, že každý, kdo hlasuje proti pilnosti, ukazuje zjevně, že jest nepříte- lem lidu. (Pochvala.) Posl. Kroy nedivi se, že posl. Ellenbogen opře l se návrhu; sociální demokralé nazývají demagogii vše, co nepochází od nich. Třeba byl boj železničních zřízenců skončen, nebylo přece dosaženo, čeho se dosáhnouti mohlo. Vytýká koalici zřízenců, ze po- volila přes své velké sliby, ač dosáhla jen mála. Poměry v topírnách a dílnách polřebují naléhavé opravy. Vláda nesplnila svě příslušné sliby. Špatně jsou také poměry hlidačů, železničních a telegraí- ních mistrů. Zejména horií řečník proli automati- ckému poslupu, který je zvlášť pro inteligentní pod- úřadníky krajně nespravedlivý. Řečník ohlašuje předlohu, jež má za účel odstra- niti všecky tyto vady. Žádáme — praví řečník — ustanovení existenčního minima a revisi mezdních po- měrů každých 5 let. V Čechách má býti každý, kdu je přijat ke dráze, znalý slovem i písmem německé řeči služební. Němci v Čechách jsou za jedno, že zřízení německého ředilelsíví státních drah je hlav- ním požedavkem všech Němců. Řečník uvádí různé požadavky. Vytýká sociálním demokralům, že byli dorozuměni s ředilelstvím úštčcko deplick é dráby (Pochvala.) Mezi posl. drem. Heroldem (Most) a volnými Všeněmci na straně jedné a sociálními demo- kraty na druhé straně došlo k prudké hádce, takže náslodující řečník posl. Kemetter po delší dobu nemůže svou řeč začíii
Posl Kroa Ellenbogen Němec Čechy Herold Most
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. Honoráře A. P. Čechova. Zajímavý příspěvek k dějinám literárníeh honorářů na Rusi podává v „Izvěstijích po li- teratuře“, 1907. 7., S. F. Librovič. Výše honorárů na Rusi . posledních dva ceti létech značně stoupla. Honba po dílech Tol stého, Čechova a Gorkého, a konkurence z tohe vzniklá pomohla tak velice na nohy honorářům literárním, že v té věci nejsou na Rusi nakla- datelé pranic pozadu za nakladately anglickým a americkými. S českými poměry nelze to srov návati, ježto ruský kontingent čtenářstva je ne poměrně větším, než u nás. Ale toto neobyčejně náhlé stoupnutí hono rářů *) — zvláště jmenovaným už třem spisova telům — je dílem posledních let. Počátky Iite rární dráhy na př. A. P. Čechova byly velice krušně. Sám o tom vyprávi nejednou ve svých do- pisech. Kdysi seděl v hostinci a u vedlejšího stolu seděla veselá společnost kupců, z nichž jeden předčital z časopisu „Budilnik“ veselo. povídku Čechova. Kupci se mohli polrhat smí chy. — Je to asi veselý, bezstarostný patron tenhle Čechov — prohodil jeden z nich, netuše že autor sedí vedle. — A každý týden má něco Ten asi hrabe peníze . .. A ten, jemuž kupec tak záviděl, měl právě v kapse jeden jediný rubl, neměl zaplacený byo a čekal vždy od sopoly k sobotě na pár kopějek bonoráře za novou povídku. A tehdejší honoráře Čechova byly opravdu — kopějkovými. Když — protežován jsa Lejki nem, svým nezištným přítelem — dosáhl v ně- kterých časopisech honoráře 5 kopějek za řádku myslil si, že je na nejlepší cestě státi se milio- nářem. Jako červená niť táhnou se v dopisech Če chova věčné stesky na nedostatek peněz; stesky *) V těchto dnech nabízela jistá firma hraběnc Tolsté sumu jednoho milionu rublů za právo sou bornéha vydání spisů L. N. Tolstého po jeho amrti hraběnka nabídku zamílla.
Čechův S F Librovič Gorký Rus Čechov L N Tolstý Rus Tolo Lejki n Inc Tolstá kopějka
22 article
ty však jsou pronášeny jemnou, něžnou formou a neupadají nikdy do tónu sprostého, závisti vého, nebo jedovatého. Závisti Čechov neznal Amfiteatrovu sděluje v listě: „Až mi jed- nou za mé práce budou platit 15 kopějek za řádku, objednám si frak a budu si mysliti, že jsem cely spisovatel.“ IIned první humoristické práce Čechova obecenstvo rádo čítalo a redaktoři rádi tiskli Ale ani rodaktoři, ani obecenstvo netušili, ž drobné ty črty budou jednou perlami ruského humoru. Proto také pro své „Povídky Melpo- meny“ nemohl Čechov za žádných okolností na jíti nakladatele. Konečně podnikl věc smělou — vydal knihu vlastním nákladem a dal oznámen do novin: „Cena 1 rubl. — Pro přátele zdar ma“. A pojednou měl přátel víc, než si přál Ale myšlenka býti nakladatelem Čechov neopustíla, třeba že k uskutečnění nedošlo. „Kdybych měl milion, vydal bych 100.00 knih,“ píše k Schechtolovi. Těžké postavení Čechova vysvítá z někte- rých jeho listů. „Celý měsíc byl jsem bez groše, kdec bylo, jsem zastavil“ list k A. A. Pleščejevu) Skoro současně píše Lejkinovi: „Věřite-li, ze jsem musil zastaviti i hodinky. Strašné posta- vení.“ Nouze nutí Čechova k horečné činnosti k chvatnému psaní, jímž nozřídka trpí umělecká cena jeho díla. Čechov to cítí a vědomí to skli- čuje ho víc, než bída. Honorář „inkasoval“ Čechovu jeho brat medik Michajl Čechov, jemuž Pavel Antonovič dal zvláštní legitimaci. V „Novostech Dne“ tiskl se tehdy romá Čechovův „Drama na honbě“, za který dostáva! auter celé — 3 ruble týdně a na tyto tři ruble čekal Michajl Antonovič nezřídka celé sobotní odpoledne.
Čechov Amfiteatrův Čechův Pleščejevo Michajl Čechov Pavel Antonovič Čechovův Michajl Antonovič Melpo Drama
23 article
Stalo se nejednou, že vydavatel ani nemě tři ruble v kasel Jednou dokonce řekl M. A. Čechovu: — Nemám je! Kde je vezmu? Chcete za ně lístky do divadla? Nechcete? Chcete tedy kalhoty? Jděte ke krejčímu .... v .... ulici a dejtes tam na můj účet udělat kalhoty. Tady je nan poukázkal U nás se podobným „oděvním honorářem“ platívalo za Tyla, na Rusi platili tak ještě kolem roku 1880 V této vysilující práci za řádkový honorár kdy musil z rukávu sypati drobné humoresky. snil Čechov o tom — napsati román! soe „Kdybych měl penize“ — píše v dopise — „utekl bych na Krym, sedl bych si tam pod cypřiš a napsal bych román za 1—2 měsíce. Konečně, aby uživil rodinu, byl nucen vě- novati se vedle literatury i lékařské praxi, k níž ale necítil zvláštní náklonnosti. „Medicina je mou zákonitou ženou“ — psa Čechov ze svého působiště, vesnice Lopasní v moskevské gubernii — pisateli těchto řádek — „Literatura však je mou milenkou, kterou mám vždy radši, než svou ženu“ . ... Rodina dělala značné nároky. „Musím vydělati 150—185 rub. měsíčně píše Lejkinovi, „jinak jsom bankrot“. Teprve r. 1886 začiná se finanční situaee Čechovova lepšiti. Suvorin získává ho za stálého spolupracovníka „Nového Vremene“. („Za Če- chuva děkuje Rusko Suvorinovi,“ píše Doroše- vič.) Honoráře se zlepšují, ale Čechov, u vě- domí, že „Novoje Vremja“ je listem světovým, ukládá si s přísnou autokritikou stále těžší oko- vy, „piluje, mučí se, trhá rozpracované povíd- ky“ a je sám sebou stále nespokojenější.
Čechův Tyl Čechov Lejkin Čechovův Novoj Vremja Rus Krym Nový Vremen Rusko
24 article
První opravdu velký honorář nabízí Čecho- vu časopis „Sěvernyj Věstnik“ — t. j. 200 rub. za tiskový arch. Proto také „přes pekelné vedro jaké lady v Jaltě panuje, píšu a píšu“ — sdě- luje Pleščejevu. Hnedle na to připoutala Čechova k sob redakce „Ruské Mysli“, nabídnuvší mu 500 rublů za 16 tiskových stran. Časopis „Nov“ na- bídl Čechovu 1000 rublů za tiskových 16 stran. ale do toholo časopisu, přes lákavou nabídku. nenapsal ani řádku, všelijak redakci se vymlou- vaje. Pleščejev soudí, že to bylo proto, ž „Nev“ byla vydívána německo-židovským a n Rusa si hrajícím nakladatelem, Konečně vydavatelstvo pokřokové publikace „Znanije“ dosáhlo rekordu ve výši honoráře. nabídnuvši Čechovu 1500 rublů za 16 stránek malého oktavu, tedy téměř 100 rublů za stránku! V té době stál už Čechov — po řadě let nejtvrdší bídy a probíjení se za uznáním — na výši své tvorby, což uznala i sama zkostnatělá petrohradská Akademie věd, udělivši mu roku 1888 Puškinovu cenu! Není tudiž divu, že vy davatel Marks v této době zaplatil Čechovu z „Sebrané spisy“ lionorář 75.000 rublů za staré věci; za všechno, co by Čechov ještě napsal zavázal se Marks platiti 1000 rublů za 16strán kový arch. pe Jen okolnost, že Čechov v době svého nej vyššího uměleckého vzepjetí — psal nejměně byla příčinou, že nezemřel nikterak co boháč B. Prusík.
Sěvernyj Věstnik Čechův Rus Čechov Marks Prusík Jalta Něva akademie věda Puškinův cena
25 article
Nae novinky- * E. St. Vráz jako spisovalel jest od let už v če ské literatuře cestopisné výborně znám. Jeho několik vzácných děl cestopisných, stejně vědecky, jako li- torárně bohatá kořisť dlouholetých poulí světem — především Afrikou, Asií a Amerikou — jsou práce, které snesou směle porovnání s dokonalými knihami cizojazyčnými podobného rázu. Proto je pochopitelný záčem, jaký vzbudily již přodběžné zprávy literární že Vráz vydá letos knihu — čistě beletristickou. První sešit této novinky, „Ezotických povidek“, mám v ruce, a již první povídka, zde obsažená, prozra- zuje, že jde o knihu skutečně mimořádně zajímavou Autor je znám ze svých nesčetných přednášek jak dokonsdý causeur, muž, který má nejenom mnoho co výpravovati, ale dovede to také vypravo- vati, vžlycky poutavě, bohatě, barvitě a neobyčejně svěže. Ve svém úvodě slibuje, že se dává vésti pouze svým zápisníkom, plným zkušenosti a dojmů, a po- vídka „Únos v pralese“, kterou hned na to vy- práví, působí opravdu prostým, inlimním kouzlem zápisníku. — Současně vyšel z péra téhož autor první sešit knihy, určené dělem — „Z daleký krajů“ (obě publikace nákladem F. Topiče v Praze) Není pochyby, že kniha Vrázova velice předčí nad všední a neuměleckou produkci všelikých sensačních a „indiánských“ povídek, většinou literárních škvárů. bezcenných a výchovně i zhouhných. Proto možno se srdočně těšiti na pokračování obou knih.
Vráz Vrázův Afrika Asie Amerika Praha
26 article
Bibliografie. * Dr. Jan Kryštůfek: „Dějiny nové doby Dějiny národa německého v době parlamonlu frank- furiského.“ Seš. 4. a 5. Cena Cena 1 K 20 hal. Ob- sažný, obšírný a neobyčejně pestrý obraz bojů těcht v pohnutých dobách má význačný význam pro po- souzení i poměrů nynějších. Předpisy duhé hlavy zákola o přímých da ních osobních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., jed- nající o zdanění podniků veřejně účlujících, jsou mí- sty značně komplikované a ne plávě šťaslně texto vané. takže praxe berních úřadů vyměřovacícl mnohdy značně kolísá. Tato nejistota praxe a pak úplná změna dosavadního způsobu vyměřování daně bývá příčinou čelných stížnosti podniků veřejně účtujících do správního soudu, jehož rozhodnutío stížnostech těchto teprve význam jednotlivých mist zákona náležitě vysvětluje a praxi ustaluje. Jest tedy dotyčná judikatura správního soudu veledůležitým doplňkem zákona a nezbytnou pomůckou pro ka- zdého, kdo je v záležitosti zdanění podniků ve- řejně účtujících jakýmkoli způsobem činným. V li- leraluře české neměli jsme dosud systematického pře- hledu zmíněných rozhodnutí. I má tomu nedostatku odpomoci právě vydaný spis c. k. finančního sekre- táře Vincence Uzla „Právní názory správního soudu ohledně zdanění podniků veřejně účtujících za platnosti zákona o přímých daních ozobnich“, jejž právě vydalo nakladatelství české grafické spo- lečnosti „Unie“ v Praze. * Jos. V. Sládek: „Spisy básnické“. Sou- borné vydání ve dvou dílech. Díl II. Nákladem J Otty v Praze. Přodnášky pro praktické hospodáře, jež po- řádali prolesoři král. české hospodářské akademie v Táboře v letech 1903—1907. Tiskem P. Franka Táboře. Nákladem akademie.
doktor Kryštůfek Uzel V Sládek P Franco Ob Praha Jos Tábor český hospodářský akademie J Ott
27 article
Em. Havelka: „Volná škola.“ Knihovna Komenského, svazek 1. Tiskem a nákladem druž- slevní knihtiskárny v Zábřeze na Moravě. Frant. Březina, odb. učitel v Rokyca- nech: „Nauka o látkách potravních pro pokračovací školy průmyslové a ústavy jim podobné. Praktickou příručku státní služby ve formě kapesního kalendáře státních úřadníků a učilelů na rok 1908 vydal právě p. účetní oficiál Josef Klečka. Král. Vinohrady, 1024. Obsahuje ve vkusné úpravě všechna nejdůležitější ustanovení o státní služběs četnými příklady, tabulkami a přehledy, a bude vhodnou pomůckou nejen pro státní úřadnictvoa učitelstvo, ale pro všechny, kdož zajímají se o státní službu. Cena za kalendář o 18 tiskových ar- ších 1 K 60 hal za výtisk obyčejný a 1 K 80 hal. za výtisk s třemi deskami, z čehož část připadne ústředním organisacím českého státního úřadnictva v Praze a v Brně. Český Lid, sborník věnovaný studiu lidu če- ského v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo- vensku, nastoupil za redakce dra. Č. Zíbrta již XVII. ročník. První číslo má tento zajímavý obsah, pro- vázený řadou vyobrazení: J. Kabelík, Další zprávy Jos. Heřmana Agapita Gallaše o moravských Va- laších a Hanácích. A. Kotík. Příspěvky k poznání českých příjmeni. J. Kalda, Ze starej školy II. Va- lnšský obrázek. F. Trnka, Kroje na Žďársku a Novo- městsku na Moravě. Dr. Č. Zibrt, V. Krolmusa Slov- ník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého. J. Tykač, Žertovné rozprávky z českých tolýnů. Dr A. Zich, Piseň a tanec „do kolečka“ na Chodsku. Dr. Č. Zibrl, Studie Frant. Kretze o lidové práci sírkované na Mor. Slovensku. F. J. Andorlik, Kouzla a čarodějsivi na Poličsku. Dr. Č. Zíbrt, Ile-
Havelka Komenský František Kleček Král J Kabelík Heřman Agapita Gallaš Hanák A Kotík J Kalda F Trnka doktor Zibrt V Krolmus J Tykač A Zich Piseň Zibrl Kretz Mor Andorlik Ile Zábřeh Morava Březina Rokyca Praha Brno Čechy Slezsko Č . Zíbrt Virginie Chodsko Slovensko Poličsko sborník věnovaný studio lid če z starat škola II