1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v pátek 18. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. llsty
předplácí se:
v Praze v adminlalrai
mIsíc . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí čonáškon
na čtvrt 144a . . . . 7 K 50
ve sllalkáchr
na měsíe . . . . . . 2 K 80h
P'oštout
měe
nki. . . . 3koi
s drojí zásilkou
na naěst
.::ke
n airrt v ak -
Praha
5
article
Dnešní číslo pre Prahu le s 10 stranácl.
Dnešní číslo pre Prahu le s 10 stranácl.
Finanční otázky ve vyrovnání
Jak známo tvořila otázka cedulov
banky nejtěžší bod v jednání vyrovnáva-
cím. Rakouská vláda žádala rozhodným způ-
sobem, aby zástupci Uher přistoupili již dnes
na závazné prohlášení, zaručující jednotu
bankovní po celou dobu smluvní
Oproti tomu uherská vláda nutkána
převážnou částí strany neodvislostí, která
dovedla čilou agitací postaviti za sebe i ši-
rokou veřejnost, stála rozhodně na stanovi-
sku, že Uhry mají bezvýminečné právo zříditi
si po roce 1910 vlastní cedulovou banku a
že tohoto práva také užiti chtějí. Stanovisko
rakouské vlády, které nebylo podporováno
hospodářskou veřejností tohoto státu, bylo
důsledkem přání vůdčích kruhů říše, vede-
ných myšlenkou politickou — myšlenkou
zachování mocenského rázu říše. m
Proto dlužno přijati s jistou reservou
prohlášení bar. Becka, že vláda rakouská
nemohla spatřovati v zachování jednoty banky
žádný specificky rakouský zájem. Jest to
snad jen omluvou — v zásadě ovšem pravdu
obsahující — že vskutku v otázce banky do-
zílily Uhry uznání svého stanoviska: že to-
liž maji právo zříditi si samostatnou cedulo-
vou banku. Do předloh o vyrovnání totiž
ptázka trvání jednoty bankovní vůbec nebyla
pojata. Vlády vyčkají, až cedulová banka po
valné hromadě svých akcionářů zažádá o
prodloužení privilegia a teprve pak vyslov
se o něm.
Uherská vláda bude mít pak na vůli,
aby prodloužení privilegia buď schválila nebo
neschválila a aby v tom případě dala svo-
lení ke zřízení samostatné uherské banky.
Uher
pre Praha le
6
article
Otázka ta neodbude se asi hladce, poněvadz
jednak banka sama bude málo ochotna dát
si prodloužiti privilegium pouze o sedm let
— a jednak bude míti vláda uherská dosti
práce, aby utlumila doma stále hlasitější
volání po samostatné uherské cedulové
bance.
Bylo jen přirozeno, že již nyní bylo po
čítáno s možností rozluky bankovní po
r 1910. Uhry svým prohlášením, že na brz
kou rozluku banky kladou neobyčejnou váhu,
samy urovnaly cestu přesným ustanovením
platícím pro případ rozluky cedulové banky
před vypršením smluvního období a nelze
proto formulace těchto ustanovení považo-
vati za nijaký zvláštní úspěch Rakouska.
Smluveno totiž, že pro případ rozluky
bankovní, pozbude platnosti také smlouva
minci a měně z r. 1892, a že bude pak
nutno platiti, resp. odčitati vzájemné státně-
finanční příspěvky (tedy především příspěvky
na společné výdaje a uberský příspěvek na
státní dluh, dále daně v obou státech na zá-
kladě smlouvy upraveně) ve zlaté měně sta-
novené zákonem z r. 1892. Uvedena i vnitřní
hodnota zlaté koruny 0 304878 gramu ry
zího zlata. Tato ustanovení, ktera nabudou
platnosti v případě rozluky bankovní, byl
by touto podmíněna v každém případě.
neboť cedulová banka jest přirozeným stráž
cem i stělesněním měnového systemu. Ovšem
uzákonění jičh ujasňuje předem situaci.
která by po případě mohla býti pramenem
mnohých zmatků. Otázka placení hoto-
vými, na kterou Uhry zdánlivě kladly tak-
velkou váhu, zůstala nevyřízena. Uherská
Uher
Rakousko
Uhry
7
article
vláda jest jistě přesvědčena o nesmyslnosti
požadavku zavedení placení hotovými a
není proto odložení této otázky žádným
úspěchem Rakouska. Zdá se spíše, že zá-
stupci Rakouska dali se přesvědčiti o účel-
nosti zavedení placení hotovými, neboť bar.
Beck prohlásil ve sněmovně, že obě vlády
dohodly se pro případ úpravy otázky ban-
kovní na předložení dotyčných osnov záko-
nodárným sborům, bude-li to ovšem také do-
volovati stav mezinárodního trhu peněz. Proti
tomuto úmyslu vlády nutno se již dnes co
nejrozhodněji ohraditi, poněvadž celá hospo-
dářská naše veřejnost uznává nebezpečnost
zavedení placení hotovými.
Druhou důležitou otázkou finanční jest
postavení uherských státnícha
jiných ukládacích hodnot v Ra-
kousku. V tom směru měly Uhry hned
dva požadavky. Žádaly jednak, aby státním
papírům uherským přiznána byla v Rakousku
sirotčí jistota a jednak, aby tyto hodnoty
byly v Rakousku osvobozeny od rentové
daně. Prvnímu požadavku nebylo Rakouskem
lmnliuäi
vyhověno.
Beck
Uher
Rakousko
8
article
Pojem sirotčí jistoty sám o sobě před
pokládá jasně a určitě, aby hodnoty, jimž
byla jistota ta přiznána, byly hodnotami do-
mácími, domácímu dohledu i domácím zá-
konům podléhajícími. Za 10 let budou pro
nás Uhry cizinou úplnou a bylo na snadě.
že na tak krátkou dobu nelze tak důležité
opatření, jehož zrušení mělo by pak i pro
Uhry nemilé následky, učiniti. Za to při-
znána byla uberským státním papírům způ-
sobilost k ukládání peněz spořitelen a poji-
šťovacích ústavů všech druhů a ku použí
vání jich jako obchodních kaucí ve všech
odvětvích státní správy a ke skládání kaucí
v soudním řízení. Zde však utvořeno mezi
otázkou touto a otázkou banky junktím: vý-
hody tyto povolí se uherským hodnotám (a
ovšem i rakouským v Uhrách), jen pro pří-
pad prodloužení privilegia cedulové banky a
jen na dobu trvání privilegia. il
V každém případě znamená to pro Uhry
úspěch v době, kdy uherské hodnoty vracejí
se z ciziny a kdy pro nové jich emise jest
půda na všech stranách velmi obmezena.
Uhry
9
article
Současně docílily Uhry pro své státní hodnoty
i úspěchu druhého. Napříště mají býti uherské
státní dlužní úpisy včetně uherských a chor-
vatských pozemkových vyvazovacích obligací
osvobozeny od rentové daně rakouské. Je
dosti známo, že uherské vlády ode dávna
hledaly kursový rozdíl mezi uherskými a
rakouskými rentami alespoň z největší části
v nerovnosti zdanění těchto hodnot v Ra-
kousku, nechtíce přiznati, že nižší oceňování
uherských titrů vysvětluje se menší hospo-
dářskou vyspělosti Uher a tím, že Uhry od
počátku až do dneška byly státem donuce-
ným své úpisy vyvážeti. Nicméně, třebas by
tyto rozhodující momenty trvaly i na dále,
bude osvobození od rentové daně působiti
na kurs uherských státních hodnot příznivě
a bude dalším momentem, usnadňujícím
rozšíření jich odbytiště.
Všeobecně cennou jest dohoda v otázce
t. zv. uherského bloku renty, po-
něvadž zjednává tu úplné jasno v příčině
konečného srovnání této záležitosti. Uhry
zavázaly se vyrovnáním z r. 1867 ku placení
stálého ročního příspěvku okrouhle 58 mil.
korun na zůročení společného státního dluhu
s právem splatiti kapitalisovaný příspěvek
Uher
Uhry
10
article
Rakousku. Jednalo se jednak o stanovení
úrokové míry kapitalisační, jednak o změnu
práva Uher na splacení v povinnost
Jednání o to v r. 1903 rozbilo se úplně.
také proto, že Uhry reklamovaly pro sebe
zisk, plynoucí z konverse uherského bloku
renty se 4.2 proc. na 4 proc. Nyní tedy do-
cíleno dobody v tom smyslu, že Úhry za-
vazují se ke splacení rentového bloku
během 22 let. Kapitalisační úroková míra
bude činiti do 10 let 4325 proc., později
pak bude ponenáhlu klesati, až dosáhne po
dalších 12 letech 42 proc. Současně při-
znáno Rakousku právo k samostatné kon-
versi bloku uherského, při čemž úspora
úroková samozřejmě připadne Rakousku.
Je nesporno, že tou stranou, která při
nesla oběť na vyjasnění celé této otázky.
bylo tu opět Rakousko: neboť Uhry, kapita-
lisujíce svůj příspěvek 58 mil. K (v jehot
placení zavázaly se na trvalo !) 4 325 proc.
splatí Rakousku pouze asi 1350 mil. K
které opatří si opětně vlastní půjčkou 4
Takovým způsobem uspoří Uhry ročně na
4 mil. K a není proto nikterak nápadnou
jejich ochota vyjíti v této otázce rakouským
vyjednavatelům vstříc!
Ptáme li se tudíž na konec po výsledku
bilance oné části vyrovnání, zabrnující v sobě
otázky finanční, dojdeme k úsudku, že ne-
bylo to Rakousko, které ve všech směrech
docílilo úspěchů. V otázce cedulové banky
v otázce postavení uherských státních hodnot
v Rakousku, v otázce kapitalisování uber
ského příspěvku na zúročení renty: všude
zde bylo to Rakousku, které první podalo
ruku k docílení dohody. I zde, v těchto
otázkách, bude mír docílený pramenem vět
ších dobrodiní pro Uhry než pro Rakousko
A tak toto i zde svou ochotou smířli
vosti, svým podáváním ruky dává Uhrám
jen čas i prostředky, aby připravovaly své
úplně hospodářské osamostatnční.
Uher
Úhry
Rakousko
Uhry
verze blok
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůlze 22)
Ve Vídni, 17. října.
(Původní telef, zpráva »Nár. Listů«.)
Čtyři pilné návrhy podány byly ve včerejš
schůzi. Dnes měly býti projednány všechny. Na
počátku dnešní schůze přibyl k nim ještě jeden
Krausův, žádající, aby stát koupil uhelne
doly v království českém a, nežli se tak stane,
aby stanovil nejvyšší ceny na uhlí. Z těchto pěti
návrhů pilných vyřídil se toliko jeden, Buři-
valův, vyzývající vládu, by působila k tomu,
by upravily se smluvní, pracovní a mzdové po-
měry železničních zaměstnanců. Z fakta, že ve
schůzi, která trvala přes 6 hodin, mohl býti
vyřízen toliko jediný předmět, který byl podava-
telem odůvodněn docela věcně a který jest za-
jisté povahy zásadové a resoluční, vznikla ne-
vole, poprask, nářek, lomení rukama, jakoby se
bořilo nebe a jakoby se propadla země. Bylo
slyšeti jeremiády, že opět promarňuje se čas.
Nechápeme je. Jsou také zcela bezpodstatny
Jest v nich hodně mnoho pokrytoctví. Dlužno
uvážiti a míti na mysli, že ve vídeňské sněmovně
lze uvésti nalehavé olázky na přetřes toliko pil-
nými návrhy, nikoli, jak se děje v parlamentech
jiných, na příklad v uherském, dotazem, jejz
interpelant může sám ihned odůvodniti, a na
který vláda neprodlené odpovídá.
Krausův
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Dlužno míti dále na zřeleli, že za prázdně
skoro tříměsíční, která minula tontokráte mezi
kampaní letní a mezi kampaní podzimní, staly
se věci a příhody, které nutno uvésti před forum
zastupitelstva lidového. Takovou událostí byla
též pasivní resistence, právě částečně skončená.
Poslanec dr. Ellenbogen dopustil se dle
našeho soudu největší chyby, nazvav návrh ná
rodně-sociálního poslance českého demagogi
ckým. Takové povahy návrh ten naprosto nemá
Nejméně však byl oprávněn takovou výtku či
niti muž, jenž náleží straně, která opětně podaln
návrhy, jež směřovaly oknem ven ze sněmovny
návrhy, které mnohem více zasluhují přívlastku
demagogických, nežli návrh Buřivalův.
Ostatně pozorovali jsme, že čeští sociální demo-
kraté nemile dotčeni byli výrokem německého
svého soudruha.
doktor
Ellenbogen
Buřivalův
češtit sociální dema
14
article
Ceho třeba opravdu litovati, není skuteč-
nost, že celá schůze věnována byla návrhu
Buřivalovu a situaci, ve které se nalézají
železniční zaměstnanci bez rozdílu, jde-lio
dráhy státní, nebo jde-li o dráhy soukromé. Že-
leti jest věci docela jiné: že záležitost tak
vážná, jakou jest ts, o které rokovalo se dnes,
byla stržena do nejnižších nízkostí, zápasů
strannických aneb osobních a že celá rozprava
zvrhla se na konec v řadu scén, skutečně oškli-
vých, ohyzdných, mrzkých, takže posluchač na-
hoře na galerii měl dojem, jakoby prodléval ni-
koli v pozlaceném a mramorovém paláci sně-
movním, nýbrž v nějaké krčmě přístavního
na
města.
Žádné nepřátelství venku nemůže uškodit
parlamentu tolik, kolik škodí si sám scénami
podobnými, jakéž udály se dnes. Také na parla-
mentu se osvědčuje stará skutečnost a pravda.
že vnitřní nepřátelé jsou horší a nebezpečnější
nežli vnější. Kromě toho se dnes opět uká-
zalo, že sebe lepší věe jest mravně ubita, jak-
mile se z ní učiní míč, kterým různé strany
sociální hrají mezi sebou — — kopanou.
Buřivalův
15
article
Sněmovna přijala pilnost návrhu Buři-
v alo va.
Také meritum schválila sněmovna, když
byl ministr železniční dr. Derschatta vy-
slovil se sympaticky pro ně. Poslanec inž.
Neumann, jakkoli výklady jeho byly ome-
zeny formou věcné poznámky, nalezl rozhodné
akcenty, by důrazně tlumočil stanovisko české
k správě státních drah, podnikající opětné po-
kusy poněmčovací, zároveň pak aby čelil něme-
ckým požadavkům k tomu směřujícím, aby tak
zvané „německé uzavřené územi“ mělo želez-
niční záměstnance jenom Němce. Posl. P. Ši-
linger stěžoval si v parlamentě, že národ-
nostní poměry na postátněné dráze severní jsou
pro Čechy horšími, nežli byly na nepostátněné.
Sněmovna zahájila ještě rozpravu o návrhu
dra. Ellenbogena o poměrech na tratích
splečnosti státní dráhy. Promluvil však toliko
navrhovatel.
z Vídně, 17. října. (K. k)
Předseda dr. Weisskirchner zahajuje schů
o 11.10 hod
Posl. Kraus a sp. podávají pllný ná v rl
na vyjednávání s majiteli uhelných dolů v Čechách
za účelem zakoupení jejich dolů stálem a zatímného
stanovení nejvyšších cen uhlí: — Fresl a sp. n
zvýšení zaopatřovacích požitků staropensistů a pro-
visionistů st. drah.
Dotazy podali poslanci: Gůnther a sp.
po nedostatcích u severozápadní, jiho-severoněmeck
spojovaci a u spoločnosti rak -uher. st. dráhy:
Klofáč a sp. po nepřípustném trestním stíhání
poslanců. V dotazu se poukazuje na to, že po ukon-
čení posledního zasedání sněmovny poslanecké bylo
zahájeno trestní stihání posl. Fresla, Klofáče a býv.
Derschatt
Ing
Neumann
Němec
Posl
P ša
Ellenbogen
doktor
Weisskirchner
Kraus
Fresl
Klofáč
Čechy
Vídeň
16
article
V drobném prodejit
ranní člsle o sobě . . . zao
odpolední . . . . . . . za 2 n
Ve flislkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4 k
Inseráty
platí se hotevě napřel.
Předplacení a Inserty přijíiná sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rodakee
tiskárna a ezpedice „ Národnich Listů“
Rukoplsy so novracsjí
17
article
poslance Choce, jednak pro případy, jaké udávaly se
před každým zasedáním, aneb za celého jejího trvání,
pro něž však sněmovna poslanecká nikdy nebyla
žádána za vydání, jednak pro takové případy, ve
kterých sice bylo za vydání žádáno, ve kterých však
sněmovna poslanecká vydání odpírala. Po obojí strán-
ce byl tu zákon obcházen a přerušen; — Kali na
a sp. po jednání úřadů finaněních naproli českým
pivovarům, které jsou donucovány některé práce za-
dávati firmám vldeňským; — Myslivec a sp.
po opatřeních na ochranu obyvalelstva proti drahotě
Posl. Klofáč odvolal svůj pilný návrh o dra-
holě pohravin.
Sněmovna projednává pilný návrh
posl. Buřivala a Fresla na
zákonnou úpravu šmluvních poměrů mezi správami
drah a jejich zřízenců.
Posl. Buřival, odůvodňuje svůj návrh, dovozoval
nulnost, aby poměry železničních zřízenců byly
upraveny zákonem. Poslední katastrofní zjevy byly
zaviněny jen dávným podceňováním zřízenců želez-
ničních. Dokazoval, že zřízenci železniční pasivní
resistencí vlastně konají jen svou povinnost, jakou
jim instrukce ukládají. (Souhlas.)
Choc
Posl
Klofáč
Buřival
Fresl
18
article
Řečník pojednává zevrubně o žaloslném posla-
vení železničních zřízenců, dovozuje, že dělníci při
vrchních stavbách mají pouze 70 kr. za den a nijak
nojsou zaopalřoni a stěžuje si, že správy železnic
přes draholní poměry se železničními zřízenci ne-
chtěly ani vyjednávati, když žáduli za zlepšení, Min.
železnic prostředkuje, avšak železniční správy ne-
plní svých slibů. Úmysl, upraviti mzdové poměry
dle individuálních poměrů, znamená úplnou svévůli
železničních správ. Jest povinností poslanců zákon-
nou úpravou pracovních a mezdních poměrů zjednati
odpomoc, aby takové zjevy, jaké se vyskytly v po-
sledních letech, nepodlamovaly dopravu, aby vzá-
jemný poměr zamměstnavatelů a zaměstnaných byl
konečně stanoven, a aby nebyly poškozovány zájmy
veřejnosti, zejména obchodu, živnosti a průmyslu
Vyslovuje se pro zřízení železničních inspektorů
a doporučuje upravení služební doby. Prosí konečně
za přijetí svého pilného návrhu. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Ellenbogen tvrdil, že poměry železnič-
ních zřízenců mohou být upraveny jen zákocem
nebo mzdovým bojem. Sociální demokraté jsou preli
návrhu.
Posl. Fresl — za jehož české řeči posl. Cho
zvolal: Kde je český stenogra!? (Hluk mezi českými
radikály: Němci pokřikují.) — polemisoval prudee
proti posl. Ellenbogenovi. Poslanecká sněmovnaje
povinna upraviti poměry železničních zřízenců. P-
měry v dílnách st. drah, zejměna pokud se týče délky
pracoví doby, jsou horší než u drahi soukromých.
Vyčítá zelomiční správě, že svým nehumanním
jednáním ubírá zřízencům chuť ku práci. Přimlouvá
se za upravení nedělního klidu a nejostřejším způ-
sobem brojí proti germanisační činnosti st. drah.
I výnosy v záležitosti úmazových pojišťoven a nemo-
cenských pokladen zasílají se zúčastněným v ně-
mecké úřadní řeči, jíž i sami Němci těžko rozumějí.
Posl
doktor
Ellenbogen
Němec
19
article
Žádá v zájmu veřejné bezpečnosti, aby značně byl
rozmnožen personál a prohlašuje, že každý, kdo
hlasuje proti pilnosti, ukazuje zjevně, že jest nepříte-
lem lidu. (Pochvala.)
Posl. Kroy nedivi se, že posl. Ellenbogen opře l
se návrhu; sociální demokralé nazývají demagogii
vše, co nepochází od nich. Třeba byl boj železničních
zřízenců skončen, nebylo přece dosaženo, čeho se
dosáhnouti mohlo. Vytýká koalici zřízenců, ze po-
volila přes své velké sliby, ač dosáhla jen mála.
Poměry v topírnách a dílnách polřebují naléhavé
opravy. Vláda nesplnila svě příslušné sliby. Špatně
jsou také poměry hlidačů, železničních a telegraí-
ních mistrů. Zejména horií řečník proli automati-
ckému poslupu, který je zvlášť pro inteligentní pod-
úřadníky krajně nespravedlivý.
Řečník ohlašuje předlohu, jež má za účel odstra-
niti všecky tyto vady. Žádáme — praví řečník —
ustanovení existenčního minima a revisi mezdních po-
měrů každých 5 let. V Čechách má býti každý, kdu
je přijat ke dráze, znalý slovem i písmem německé
řeči služební. Němci v Čechách jsou za jedno, že
zřízení německého ředilelsíví státních drah je hlav-
ním požedavkem všech Němců. Řečník uvádí různé
požadavky. Vytýká sociálním demokralům, že byli
dorozuměni s ředilelstvím úštčcko deplick é dráby
(Pochvala.)
Mezi posl. drem. Heroldem (Most) a volnými
Všeněmci na straně jedné a sociálními demo-
kraty na druhé straně došlo k prudké hádce,
takže náslodující řečník posl. Kemetter po delší
dobu nemůže svou řeč začíii
Posl
Kroa
Ellenbogen
Němec
Čechy
Herold
Most
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Honoráře A. P. Čechova.
Zajímavý příspěvek k dějinám literárníeh
honorářů na Rusi podává v „Izvěstijích po li-
teratuře“, 1907. 7., S. F. Librovič.
Výše honorárů na Rusi . posledních dva
ceti létech značně stoupla. Honba po dílech Tol
stého, Čechova a Gorkého, a konkurence z tohe
vzniklá pomohla tak velice na nohy honorářům
literárním, že v té věci nejsou na Rusi nakla-
datelé pranic pozadu za nakladately anglickým
a americkými. S českými poměry nelze to srov
návati, ježto ruský kontingent čtenářstva je ne
poměrně větším, než u nás.
Ale toto neobyčejně náhlé stoupnutí hono
rářů *) — zvláště jmenovaným už třem spisova
telům — je dílem posledních let. Počátky Iite
rární dráhy na př. A. P. Čechova byly velice
krušně.
Sám o tom vyprávi nejednou ve svých do-
pisech. Kdysi seděl v hostinci a u vedlejšího
stolu seděla veselá společnost kupců, z nichž
jeden předčital z časopisu „Budilnik“ veselo.
povídku Čechova. Kupci se mohli polrhat smí
chy. — Je to asi veselý, bezstarostný patron
tenhle Čechov — prohodil jeden z nich, netuše
že autor sedí vedle. — A každý týden má něco
Ten asi hrabe peníze . ..
A ten, jemuž kupec tak záviděl, měl právě
v kapse jeden jediný rubl, neměl zaplacený byo
a čekal vždy od sopoly k sobotě na pár kopějek
bonoráře za novou povídku.
A tehdejší honoráře Čechova byly opravdu
— kopějkovými. Když — protežován jsa Lejki
nem, svým nezištným přítelem — dosáhl v ně-
kterých časopisech honoráře 5 kopějek za řádku
myslil si, že je na nejlepší cestě státi se milio-
nářem.
Jako červená niť táhnou se v dopisech Če
chova věčné stesky na nedostatek peněz; stesky
*) V těchto dnech nabízela jistá firma hraběnc
Tolsté sumu jednoho milionu rublů za právo sou
bornéha vydání spisů L. N. Tolstého po jeho amrti
hraběnka nabídku zamílla.
Čechův
S F Librovič
Gorký
Rus
Čechov
L N
Tolstý
Rus
Tolo
Lejki n
Inc Tolstá
kopějka
22
article
ty však jsou pronášeny jemnou, něžnou formou
a neupadají nikdy do tónu sprostého, závisti
vého, nebo jedovatého. Závisti Čechov neznal
Amfiteatrovu sděluje v listě: „Až mi jed-
nou za mé práce budou platit 15 kopějek za
řádku, objednám si frak a budu si mysliti, že
jsem cely spisovatel.“
IIned první humoristické práce Čechova
obecenstvo rádo čítalo a redaktoři rádi tiskli
Ale ani rodaktoři, ani obecenstvo netušili, ž
drobné ty črty budou jednou perlami ruského
humoru. Proto také pro své „Povídky Melpo-
meny“ nemohl Čechov za žádných okolností na
jíti nakladatele. Konečně podnikl věc smělou —
vydal knihu vlastním nákladem a dal oznámen
do novin: „Cena 1 rubl. — Pro přátele zdar
ma“. A pojednou měl přátel víc, než si přál
Ale myšlenka býti nakladatelem Čechov
neopustíla, třeba že k uskutečnění nedošlo.
„Kdybych měl milion, vydal bych 100.00
knih,“ píše k Schechtolovi.
Těžké postavení Čechova vysvítá z někte-
rých jeho listů.
„Celý měsíc byl jsem bez groše, kdec
bylo, jsem zastavil“ list k A. A. Pleščejevu)
Skoro současně píše Lejkinovi: „Věřite-li, ze
jsem musil zastaviti i hodinky. Strašné posta-
vení.“
Nouze nutí Čechova k horečné činnosti
k chvatnému psaní, jímž nozřídka trpí umělecká
cena jeho díla. Čechov to cítí a vědomí to skli-
čuje ho víc, než bída.
Honorář „inkasoval“ Čechovu jeho brat
medik Michajl Čechov, jemuž Pavel Antonovič
dal zvláštní legitimaci.
V „Novostech Dne“ tiskl se tehdy romá
Čechovův „Drama na honbě“, za který dostáva!
auter celé — 3 ruble týdně a na tyto tři ruble
čekal Michajl Antonovič nezřídka celé sobotní
odpoledne.
Čechov
Amfiteatrův
Čechův
Pleščejevo
Michajl Čechov
Pavel Antonovič
Čechovův
Michajl Antonovič
Melpo
Drama
23
article
Stalo se nejednou, že vydavatel ani nemě
tři ruble v kasel
Jednou dokonce řekl M. A. Čechovu: —
Nemám je! Kde je vezmu? Chcete za ně lístky
do divadla? Nechcete? Chcete tedy kalhoty?
Jděte ke krejčímu .... v .... ulici a dejtes
tam na můj účet udělat kalhoty. Tady je nan
poukázkal
U nás se podobným „oděvním honorářem“
platívalo za Tyla, na Rusi platili tak ještě kolem
roku 1880
V této vysilující práci za řádkový honorár
kdy musil z rukávu sypati drobné humoresky.
snil Čechov o tom — napsati román! soe
„Kdybych měl penize“ — píše v dopise —
„utekl bych na Krym, sedl bych si tam pod
cypřiš a napsal bych román za 1—2 měsíce.
Konečně, aby uživil rodinu, byl nucen vě-
novati se vedle literatury i lékařské praxi, k níž
ale necítil zvláštní náklonnosti.
„Medicina je mou zákonitou ženou“ — psa
Čechov ze svého působiště, vesnice Lopasní v
moskevské gubernii — pisateli těchto řádek —
„Literatura však je mou milenkou, kterou mám
vždy radši, než svou ženu“ . ...
Rodina dělala značné nároky.
„Musím vydělati 150—185 rub. měsíčně
píše Lejkinovi, „jinak jsom bankrot“.
Teprve r. 1886 začiná se finanční situaee
Čechovova lepšiti. Suvorin získává ho za stálého
spolupracovníka „Nového Vremene“. („Za Če-
chuva děkuje Rusko Suvorinovi,“ píše Doroše-
vič.) Honoráře se zlepšují, ale Čechov, u vě-
domí, že „Novoje Vremja“ je listem světovým,
ukládá si s přísnou autokritikou stále těžší oko-
vy, „piluje, mučí se, trhá rozpracované povíd-
ky“ a je sám sebou stále nespokojenější.
Čechův
Tyl
Čechov
Lejkin
Čechovův
Novoj Vremja
Rus
Krym
Nový Vremen
Rusko
24
article
První opravdu velký honorář nabízí Čecho-
vu časopis „Sěvernyj Věstnik“ — t. j. 200 rub.
za tiskový arch. Proto také „přes pekelné vedro
jaké lady v Jaltě panuje, píšu a píšu“ — sdě-
luje Pleščejevu.
Hnedle na to připoutala Čechova k sob
redakce „Ruské Mysli“, nabídnuvší mu 500
rublů za 16 tiskových stran. Časopis „Nov“ na-
bídl Čechovu 1000 rublů za tiskových 16 stran.
ale do toholo časopisu, přes lákavou nabídku.
nenapsal ani řádku, všelijak redakci se vymlou-
vaje. Pleščejev soudí, že to bylo proto, ž
„Nev“ byla vydívána německo-židovským a n
Rusa si hrajícím nakladatelem,
Konečně vydavatelstvo pokřokové publikace
„Znanije“ dosáhlo rekordu ve výši honoráře.
nabídnuvši Čechovu 1500 rublů za 16 stránek
malého oktavu, tedy téměř 100 rublů za
stránku!
V té době stál už Čechov — po řadě let
nejtvrdší bídy a probíjení se za uznáním — na
výši své tvorby, což uznala i sama zkostnatělá
petrohradská Akademie věd, udělivši mu roku
1888 Puškinovu cenu! Není tudiž divu, že vy
davatel Marks v této době zaplatil Čechovu z
„Sebrané spisy“ lionorář 75.000 rublů za staré
věci; za všechno, co by Čechov ještě napsal
zavázal se Marks platiti 1000 rublů za 16strán
kový arch. pe
Jen okolnost, že Čechov v době svého nej
vyššího uměleckého vzepjetí — psal nejměně
byla příčinou, že nezemřel nikterak co boháč
B. Prusík.
Sěvernyj Věstnik
Čechův
Rus
Čechov
Marks
Prusík
Jalta
Něva
akademie věda
Puškinův cena
25
article
Nae novinky-
* E. St. Vráz jako spisovalel jest od let už v če
ské literatuře cestopisné výborně znám. Jeho několik
vzácných děl cestopisných, stejně vědecky, jako li-
torárně bohatá kořisť dlouholetých poulí světem —
především Afrikou, Asií a Amerikou — jsou práce,
které snesou směle porovnání s dokonalými knihami
cizojazyčnými podobného rázu. Proto je pochopitelný
záčem, jaký vzbudily již přodběžné zprávy literární
že Vráz vydá letos knihu — čistě beletristickou. První
sešit této novinky, „Ezotických povidek“, mám
v ruce, a již první povídka, zde obsažená, prozra-
zuje, že jde o knihu skutečně mimořádně zajímavou
Autor je znám ze svých nesčetných přednášek jak
dokonsdý causeur, muž, který má nejenom mnoho
co výpravovati, ale dovede to také vypravo-
vati, vžlycky poutavě, bohatě, barvitě a neobyčejně
svěže. Ve svém úvodě slibuje, že se dává vésti pouze
svým zápisníkom, plným zkušenosti a dojmů, a po-
vídka „Únos v pralese“, kterou hned na to vy-
práví, působí opravdu prostým, inlimním kouzlem
zápisníku. — Současně vyšel z péra téhož autor
první sešit knihy, určené dělem — „Z daleký
krajů“ (obě publikace nákladem F. Topiče v Praze)
Není pochyby, že kniha Vrázova velice předčí nad
všední a neuměleckou produkci všelikých sensačních
a „indiánských“ povídek, většinou literárních škvárů.
bezcenných a výchovně i zhouhných. Proto možno
se srdočně těšiti na pokračování obou knih.
Vráz
Vrázův
Afrika
Asie
Amerika
Praha
26
article
Bibliografie.
* Dr. Jan Kryštůfek: „Dějiny nové doby
Dějiny národa německého v době parlamonlu frank-
furiského.“ Seš. 4. a 5. Cena Cena 1 K 20 hal. Ob-
sažný, obšírný a neobyčejně pestrý obraz bojů těcht
v pohnutých dobách má význačný význam pro po-
souzení i poměrů nynějších.
Předpisy duhé hlavy zákola o přímých da
ních osobních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., jed-
nající o zdanění podniků veřejně účlujících, jsou mí-
sty značně komplikované a ne plávě šťaslně texto
vané. takže praxe berních úřadů vyměřovacícl
mnohdy značně kolísá. Tato nejistota praxe a pak
úplná změna dosavadního způsobu vyměřování daně
bývá příčinou čelných stížnosti podniků veřejně
účtujících do správního soudu, jehož rozhodnutío
stížnostech těchto teprve význam jednotlivých mist
zákona náležitě vysvětluje a praxi ustaluje. Jest tedy
dotyčná judikatura správního soudu veledůležitým
doplňkem zákona a nezbytnou pomůckou pro ka-
zdého, kdo je v záležitosti zdanění podniků ve-
řejně účtujících jakýmkoli způsobem činným. V li-
leraluře české neměli jsme dosud systematického pře-
hledu zmíněných rozhodnutí. I má tomu nedostatku
odpomoci právě vydaný spis c. k. finančního sekre-
táře Vincence Uzla „Právní názory správního
soudu ohledně zdanění podniků veřejně účtujících
za platnosti zákona o přímých daních ozobnich“,
jejž právě vydalo nakladatelství české grafické spo-
lečnosti „Unie“ v Praze.
* Jos. V. Sládek: „Spisy básnické“. Sou-
borné vydání ve dvou dílech. Díl II. Nákladem J
Otty v Praze.
Přodnášky pro praktické hospodáře, jež po-
řádali prolesoři král. české hospodářské akademie
v Táboře v letech 1903—1907. Tiskem P. Franka
Táboře. Nákladem akademie.
doktor
Kryštůfek
Uzel
V Sládek
P Franco
Ob
Praha
Jos
Tábor
český hospodářský akademie
J Ott
27
article
Em. Havelka: „Volná škola.“ Knihovna
Komenského, svazek 1. Tiskem a nákladem druž-
slevní knihtiskárny v Zábřeze na Moravě.
Frant. Březina, odb. učitel v Rokyca-
nech: „Nauka o látkách potravních pro pokračovací
školy průmyslové a ústavy jim podobné.
Praktickou příručku státní služby ve formě
kapesního kalendáře státních úřadníků a učilelů na
rok 1908 vydal právě p. účetní oficiál Josef Klečka.
Král. Vinohrady, 1024. Obsahuje ve vkusné úpravě
všechna nejdůležitější ustanovení o státní služběs
četnými příklady, tabulkami a přehledy, a bude
vhodnou pomůckou nejen pro státní úřadnictvoa
učitelstvo, ale pro všechny, kdož zajímají se o
státní službu. Cena za kalendář o 18 tiskových ar-
ších 1 K 60 hal za výtisk obyčejný a 1 K 80 hal.
za výtisk s třemi deskami, z čehož část připadne
ústředním organisacím českého státního úřadnictva
v Praze a v Brně.
Český Lid, sborník věnovaný studiu lidu če-
ského v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slo-
vensku, nastoupil za redakce dra. Č. Zíbrta již XVII.
ročník. První číslo má tento zajímavý obsah, pro-
vázený řadou vyobrazení: J. Kabelík, Další zprávy
Jos. Heřmana Agapita Gallaše o moravských Va-
laších a Hanácích. A. Kotík. Příspěvky k poznání
českých příjmeni. J. Kalda, Ze starej školy II. Va-
lnšský obrázek. F. Trnka, Kroje na Žďársku a Novo-
městsku na Moravě. Dr. Č. Zibrt, V. Krolmusa Slov-
ník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu
českého. J. Tykač, Žertovné rozprávky z českých
tolýnů. Dr A. Zich, Piseň a tanec „do kolečka“ na
Chodsku. Dr. Č. Zibrl, Studie Frant. Kretze o lidové
práci sírkované na Mor. Slovensku. F. J. Andorlik,
Kouzla a čarodějsivi na Poličsku. Dr. Č. Zíbrt, Ile-
Havelka
Komenský
František
Kleček
Král
J Kabelík
Heřman
Agapita
Gallaš
Hanák
A Kotík
J Kalda
F Trnka
doktor
Zibrt
V Krolmus
J Tykač
A Zich
Piseň
Zibrl
Kretz
Mor
Andorlik
Ile
Zábřeh
Morava
Březina
Rokyca
Praha
Brno
Čechy
Slezsko
Č . Zíbrt
Virginie
Chodsko
Slovensko
Poličsko
sborník věnovaný studio lid če
z starat škola II