2
article
stavuje. Ve své řeči mluvil již zase o obětech
a o vzájemných ústupcích. Rádi bychom věděli,
kam máme my, kteří co do práv národních
jsme přitlačeni ke zdi, ještě ustoupit? Aneb
z čeho máme přinášeti »oběti«, když
de facto ničeho nemáme? Chef vlády
zaujal vůbec v otázce jazykové stano-
viské nesprávné. Jemu je otázka tato pořád
jenom otázkou veřejné správy, jež řešití se
musí se stanoviska potřeby. Na stanovisku tom
stojí právě Němci, a sice z toho důvodu, že
z německého státu, jakým co do svého zevního
nátěru Rakousko jest, odvozují potřebu něme-
ekého úřadování a státní němčiny. Co je úkolem
státu? V trvalé, poctivé snaze vyhověti co
možná každému, zaříditi věc tak, aby za da-
ných poměrů každý cítil se šťastným. A všechno,
co se k tomu nese, je »potřebou státní«, všechno,
co se tomu příčí, je škodou a zlem. Šťastnými
nemohou ale býti ti, jimž se právo ubírá a již
vedle ostatních nerovnými se činí. Stát není
zjarením, stát je stvůrou lidskou, a ti lidé,
kteří stát zorganisovali a jejichž je dflem, ne-
mají povinnost se k němu modlit, před ním
do prachu padat a k vůli němu trpěti újmy,
nýbrž lidé ti mají právo organisaci jeho,
neníli jim vhod, změnit. Nechť tedy ne-
přichází nikdo še státem a s jeho domnělými
potřebami. Stát zádných potřeb nemá, zrovna
tak, jako žádným jazykem nemluví. Mluvív
něm lide a lidé mají potřeby. A proto nesmí
se vypnouti lecjakás byrokratická kreatura, jako
je »lord« pan Lemayer, a poněvadž sám býl
líným naučiti se jinému jazyku, než němčiné,
deklamovat o právech tohoto jazykaa jazyk
ten vnucovati ostatním. A proto, opakujeme to
s důrazem, je v tomto případě to věčné před-
stírání zájmů státních největším šyín
dlem, jaký byl kdy provozován.
Lemayer
Rakousko
3
article
»Stát má zapotřebí němčiny. Proč? Proto že
jí máme zapotřebi my a poněvadž my jsme
stát!« — Tak by měli Němci argumentovati,
bylo by to aspoň poctivější. Dnes jásají již,
že naši odpůrci, že většina panské sněmovny
vyslovila se pro němeekou státní řeč. Laciný
triumf ve společnosti, kde mezi dvěma sty
lidmi zasedá celých deset Čechů a sice tak
vybraných, že z nich mnoho bys jich nebylo,
kteří by si k vůli své nárpdnosti dali koleno
vrtat. Nechť ale nejásají předčasně naši
odpůrci, aby tento attentát na dobré
právo naše se zmařil, k tomu snad ještě
síla naše i postačí, dNás nepklamou, my
dobře víme, co německá státní řeč znamená,
nechť sj třeba vykračuje v růžovém dominu
»řeči dorozumivací« či zprostředkovací. My také
dobře víme, jaké by mělo její zavedení následky.
Němec
Čecho
4
article
Především, že z centrálních úřadů, ze soudu
nejvyššího, ze soudu správního, z ministerstvev
atd., byla by naše mateřštinas definitivně vy-
hozena. Třeba že se ji odepírá právo hlaholiti
i tam, kde ve sporech soudních i správních
poslední pronáší se slovo, my nepřiestá-
vámeprohlašovatito za křivdu
a domáhati se toho, nač zákonně
máme nepopíriatelné právo, žá-
dati, a bys pravedlnosti dostalo
se šnámečesiky ve všte chuss i n-
st a necích až do poslední. Potom by
bylo konec. Čeština byla by vylou-
čena potom též z parlamentu.I tam je
dnes popelkou a co se tamo česky pronese, to
officiálně neexistuje. Však po prohlášení němčiny
za jazyk dorozumívací by předseda tomu odňal
slovo; kdo by česky mluviti se jal. Tím ale
byli by všickni, kdož by německy
neuměli, z passivního volebního
práva vlastně vyloučeni. Uo instance
druhé přestalo by potom úřadování dle jazykové
materie. Všude tam, kde by ve spo
zasáhlidva jazykové, německýa
český, jednala by druhá instanee
zcela přirozeně v jazyku doroz-
umívacím, tedy v německé m. Jak
ale byto vypadalo teprve dole 1 Jest v povaze
řeči dorozumívací, a tak a ne jinak jí
5
article
Němci rozumějí, než že by měla platnost
v celé zemi, čeština ovšem jen na
územi českém. Němec v Čáslavi, neznalý
jazyka našeho, nebo chauvinista, který by ho
znáti nechtěl, jednálby prostě se všemi úřady
v jazyku dorozumívacím, a k vůli němu každý
úřadník v tomto českém městě nesměl by s ním
jinak mluviti, než po německu. Čech, neznalý
němčiny, nucen by byl v Chebu nebo v Trut-
nově hledati tlumočníka. Tam by mu ukázali
dvéře, kdyby přišel s češtinou. Přirozený ná-
sledek toho ale byl by též, že na každém úřad-
níku, i v kraji českém, žádala by se po zá-
koně znalost němčiny, kdežto Němec
by znalosti češtiny se vykázati nemusil. Dle toho
ale byly byi též průběhem doby zařízeny ne-
zbytně též školy naše. Němčina stala by se
zcela přirozeně ve všech středních a snad
i v obecných školách jazykem povinným, če-
ština na německých jen povrženým předmětem
vedlejším. Stručně řečeno: němčina a Něme
stali by se záhy panujícími v tomto domově na-
šem, kdyby němčina stala se po zákoně
Němec
Čáslav
Čechy
Cheb
Trut
Nout
6
article
řečí státní a kdyby všechny ty křivdy, které se
nám dějí a o jejichž odstranění se zasazujeme,
byly uzákoněny. Tímto způsobem chtějí fa
lešní proroci- a proradní přátelé tohoto státu
vrátiti mu klid a štěstí a učiniti jej způsobilým
ku plnění velkých úkolů, na něž by měl při-
stoupiti. Tím, že by milliony lidí pilných, do-
vedných, vzdělaných, sebevědomých yehnali
v zoufalý odpor proti státu a učinili z nich
jeho nejúhlavnější nepřátele. Což je to ne-
odvratným osudem Vídně, že nesmí a nesmí pro-
hlědnouti? — Dle, prohlášení chěfa kabinetu
budou tedy smiřovací konference opět svolány.
Nám zdá se, že budes první povinnosti zá-
stupcův našeho národa učiniti dotaz na vládu
a na německé kollegy, trvají-li na uzákonění
němčiny jako jazyka státního neb dorozumíva-
cího, což je jedno a totéž. Kdyby odpověd
zněla: ano, to chceme! potom — tak aspon
se domníváme, — nebudou ani okámžik v po-
chybnosti, jak se zachovati.
Vídeň
7
article
Na ochranu domácího průmyslu.
Z Vídně, 8. března. Ve včerejší schůzi
poslanecké sněmovny byla předložena vládou
osnova zákona, obsahující opatření na povzne-
sení domácího průmyslu. Osnova ta obsahuje
6 článků v nichž se stanoví:
Vláda se zmocňuje povoliti oněm průmy-
slovým podnikům, jež ode dne vyhlášky tohoto
zákona do 31, prosince 1910 v královstvích
zemích na říšské radě zastoupených nově zří-
zeny budou a v činnost vejdou, výhody ve pří-
čině daní a poplatků ustanovené ve čl.c 2. t. z.,
v onom případě, jsou-li ony podniky zřízeny v
oboru výroby, která v královstvích a zemích na
radě říšské zastoupených buď vůbec dosud za-
vedena není anebo v rozsahu poměrům hospo-
dářským neodpovídajícím a pakliže zřízení tako-
vých podniků lze vůběc pokládati v zájmu ná-
rodohospodářském za prospěšné. n
Také průmyslovým podnikům už stávají-
cím mohou zmíněné výhody býti povoleny pro
nová odvětví výroby ve smyslu odstavce před-
seddaulasa
cházejícího.
Podniky, jimž výhody tohoto zákona budou
povpleny, musí se zavázati, že materíálioku
stavbě a zařízení jich závodů potřebný opatří
si, pokud to jesti možno, doma a musí plně
vyhovětinpožadavkům ve příčině zdatnosti
dělnické hygieny. išmeeu z
Vhody ve čl. 2. tohoto zákona uvedené
obsahují:
Osvobození od kolků a bezprostředních po-
platků za smlouvy stran zřízení společností, ve
případě zřízení společnosti akciové, však jenu
první emisse akcií a druhé, pokud byla vydána
v šesti letech od zřízení akciové společnosti
dále pro akciové kupony na dobu nejvýše 12
let od zřízení společnosti a pro získání po-
zemků po případě sily potřebné ku provozování
podniku až do doby, kdy zahájí svou činnost.
Vídeň
poslanecký sněmovna
c 2
8
article
Osvobození od daně výdělkové, zavedené záko-
nem ze dne 25. října 1896 ř. z. čís. 220 n
dobu 12 let od zahájení činnosti podniku, dále
osvobození na tuléž dobu od daně z budov ne-
pronajatých, samostatných, jen bezprostředně
při provozování průmyslového podniku použí-
vaných.
loliulsuojo vtq slydl l ětaso
dDále obsahuje osnova předpisy, jakým
způsobem mají« banky, jež založily takovéto
nové podniky, zařaditi své akcie těchto pod-
niků do billance a pokud mohou podíl na tyto
akcie připadající z čistého zisku odečísti.
Navyrovnání případných nepříznivých po-
měrů výroby, jež brání zřízení podniků zmí-
něných ve čl.1. může vláda také výminečně
méně majetným podnikům povoliti jednou pro
vždy státní podporu. .bve
Potřeby státních, zemských neb obecních
úřadů, po případě státních, zemských neb obec-
ních ústavů mají se — za stejných podmínek
co do ceny i jakostí — hraditi výrobky do-
mácími.
Zákon ten nabude platnosti dnem, kdy bude
vyhlášen. Provedení jeho ukládá se ministrům
financí a obchodu.
ool
be
9
article
= Zacypáni lavinou. Z Milána se oznamnje:
V horském údolí del Marca, nedaleko Acceglia, vyšli
si Giuseppe Michelio a jeho syn Gioyanni hledat
dříví, když se sřítila lavina a oba pod sebou po-
hřbila. Pes, kterýž nešťastníky provázel, běžel
přímo domů a svým štěkotem a vytím upo-
zornil rodinu, že se stalo neštěstí. Rychle svolaný
pomocný sbor, čítající 30 osob, veden věrným psem,
vydal se na místo neštěstí, kdež však oba nebožáci
vytaženi z laviny již mrtvi. Giuseppe Michelio za-
nechal vdovu a pět dítek v největší bídě.
= Objevení železné dráhy. Alexandre Du-
mas otec se chlubíval, že objevil Středozemní moře
a tak mnohý se domýšlí, že je jediným vynálezcem
lecjaké prastaré a známé hvězdy, neb dokonce mě-
síce. Ruští důstojníci-inženýři prý však objevili cosi,
o čem se jim jistě ani zdáti nemohlo, a sice žejez-
nou dráhu, o níž nikdo nevěděl. Objevená trať do-
posud nedostavené železnice prý spojuje hlavní sídlo
Mandžurska, Mukden a Peking a svěřena jakés anglo-
čínské společnosti. Tolik si dala alespoň brusselská
»Indepéndance belge« z Petrohradu telegrafpvati.
Zpravodaj jmenovaného listu se jistě o sensačním
objevu později rozepíše, bude-li zpráva pravdivou,
o čemž ale přes to, že prohnanost anglických pod-
nikatelůa agentů známe, přec pochy bujeme, ana
stavba tak důležité dráhy bez povolení čínských
úřadů započata býti nemohla a diplomaté o ní zpra-
veni býti musili.
= Přepadení vlaku. Z Bensonu, Ari., se
oznamuje: Asi 20 angl. mil odtud přepadli zaku-
klenci osobní vlak Arizona a New Mexiko, ale jed-
natel expresní společnosti, když mu poručili otevříti
pokladnu, postavil se proti nim s ručnicí a střílel,
ale sám byl také několikrát zraněn. Udržel se proti
nim až mu přišla pomoc a pak byli lotři s vlaku
zahnáni,
Acceglius
Michelio
Gioyanni
Alexandr
Benson
Ari
Milán
Peking
Petrohrad
Arizona
New Mexiko
údolí del Marc
10
article
=Tragedie v knížecí rodině. Z Oděssy s
oznamuje: As před třemi lety zasnoubil se mladý
kníže David Oršin v Petrohradě s mladou aristo-
kratkou. Krátce před dobou určenou ke svatbě ode-
bral se kníže na Kavkaz, aby uspořádal se svým
starším bratrem některé záležitosti, týkající se roz-
dělení otcovských statků. Manželka staršího bratra,
kněžna Celestina, byla mladá a neobyčejně krásná,
ryze gruzinského typu, a kníže David jat byl ne-
zkrotnou náruživostí ke krásné svakyni, jež mu rov-
něž byla nakloněna. Ponenáhlu stala se nevěsta
knížete Davida v Petrohradě následkem stálých
omluv, jimiž vysvětloval svoji nepřítomnost, nedůvě-
řivou, a odjela za ním. Starší bratr ženichův přijal
ji velmi roztomile, ale k největšímu svému zármutku
objevila záhy nevěru svého ženicha. Umínila si, že
zasnoubení zruší a vrátí se domů, aniž by způso-
bila nějaké pohoršení. Tu se roznesla zpráva, že
starší bratr s nevěstou knížete Davida, prchl a hi-
storie ta docházela také víry. Měsíc po té pronajal
kníže David jmenem svým a jmenem svého bratra
zámek a panství bohatému sousedu a opustil s kněž-
nou Celestinou Kavkaz. —Historie tato byla skoro
zapomenuta, když minulého roku na panství knížete
při kopání příkopu nedaleko zámku nalezeny dvě
lidské kostry. Na ruce jedné z nich nalezen velmi
krásný a drahocenný pečetní prsten, v němž poznáno
majetek staršího knížete Oršina. Objev ten ovšem
kpůsobil značnou sensaci. Kníže David a kněžna
Oršin
Celestin
David
Celestin Kavkaz
Petrohrad
Kavkaz
11
article
Celestina vypátráni v severní Rusi a kníže ihned
zatčen. Po některých vytáčkách význal se kníže vyr
šetřujícímu soudci ze svého zločinu, jejž provedl
společně se svojí milenkou. Kněžna Celestiná večer,
kdy měla být zatčena, vrhla se s okna a zůstala na
místě mrtva. Kníže David se vyznal, že u přítom-
nosti kněžny Celestiny probodl svého bratra a svoji
nevěstu ve spánku, načež pomocí sluhy zakopal je-
jich mrtvoly v zahradě. Čtrnácte dní po dvojnásobné
vraždě zemřel náhle sluha, jenž jim pomáhal, a byl
pohřben, aniž zjištěna příčina jeho smrti. Také sta-
rého správce kníže David otrávil, poněvadž se obá-
val, že by mohl pátrat po těchto záhadných událo-
stech. Kníže David odsouzen k desetileté nucené
práci na ostrově Sachalinn.
nlšběv svzd
= Most přes Bospor. Němci jsou v Turecku
v zimničné práci a chtějí svými projekty germánskou
převahu na východě mermomocí dotvrditi. Oznamuje
se totiž, že se zabyvají mezi jiným i plánem; pře-
klenouti bosporskou úžinu obrovským mostem, který
by různým dosavadním nepohodinostem dopravy
zboží a osob do Malé Asie přítrž učinil. Berlínská
vláda prý jmenovala a označila zvlášť osvědčené
síly, civilní a vojenské odborníky, kteří práci co nej-
dříve zahájí. ílo e
= Ve zlosti zabil chlapce. Z Filadelfie Pa. se
oznamuje: V osamělé uličce nedaleko Wood streetu
byla těchto dnů nalezena mrtvola 12letého Hugha
Dugana, a vše poukazuje k tomu, že byl chlapec za-
vražděn. Na podezření, že hošíka zavraždil, byl za-
tčen 19letý Chas. Weissenborn, který pracuje na
blízku v jedné pekárně a s Duganem měl časté spory.
Celestin
David
Němec
Hugh Dugan
Weissenborn
Rus
Most
Bospor
Turecko
Filadelfie
12
article
Před několika týdny Weissenborn chlapce nemilo-
srdně sbil a pozdějí mu vyhrožoval, že jej zabije.
Zatčený z počátku vše popíral a tvrdil, že dokáže své
alibi. Později se však ke vraždě přiznal. Dugana
jiní chlapci prý jej často škádlili. Onoho dne potkal
Dugana a když mu počal opětně nadávati, tu se roz-
zlobil a ve zlosti udeřil chlapce tak prudce, že se
svalil k zemi. Aniž tušil, že jest hošík mrtev, šel
svou cestou dále, navštívil divadlo, načež odebral se
domů a ulehl do postele. Weissenborn přibyl sem te-
prve před 6 týdny z Baltimoru.
= Nepochodila. O slavném francouzském vír-
tuosu na lesní roh, Vivierovi, jenž těchto dnů ze-
mřel v Nizze, vypravuje se celá řada anekdot. Mimo
jiné vypravuje se též, kterak slavný hudebník, známý
neméně svou výstředností, jako svým znamenitým
talentem, dovedl dát za vyučenou jakés naduté pa-
ničce zbohatlého povýšence v Paříži. Vivier byl po-
zván u rodiny téhož k obědu a věděl zcela dobře,
že se tak stalo jen proto, aby s ním dělali před
bosty parádu a že očekávali, že po obědě něco za-
hraje. Avšak hosté byli nemálo překvapeni, když
umělec, jenž jim vylíčen jako neobyčejně duchaplný,
Vivier
Baltimore
Nizza
Paříž
tuos na lesní roh