1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. března.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
tanní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administrac
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
národní Listy
4
article
ssenl o
dleva
K číslu 66.
Čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Osobní.
Z Vídně, 8. března. Vrchní státní zá-
stupce v Brně, Karel Patzner, mající titul
a hodnost dvorního rady, zařaděn ad per-
sonam do V. služební třídy a státní zástupce
v Brně, Vojtěch ryt. Jantsch ad personam
do třídy VI.
Finanční tajemník v Opavě, Ferdinand
Schneider, jmenován vrchním finančním
komisařem pro obvod finančního ředitelství
opavského a působištěm ustanoven mu Těšín
Patzner
Vojtěch
Jantsch
Schneider
Vídeň
Brno
Opava
Těšín
6
article
Odročení sněmovny ?
Odročení sněmovny ?
Z Vídně, 8. března. Jest úmysl, jak
se dovídáme, odročiti poslaneckou sněmovnu
již budoucí pátek 16. března. Do té doby
konati se budou — dle dosavadních dispo-
sic — plenární schůze toliko čtyři.
Ke včerejší volbě prvního místo-
předsedy.leniso
Z Vídně, 8. března. Nemůže překva-
piti, že německé listy ve zvolení poslance
Prada prvním místopředsedou poslanecké
sněmovny nespatřují vítězství myšlenky za-
stoupení parlamentní menšiny, nýbrž úspěch
německý a příznak, že situace podstatně na
prospěch levice se změnila. »Neue Freie
Presse« vykládá, jak této musily býti obě-
továni po sobě presidenti Abrahamowicz,
Kramář a Ferjančič.
Teprve včera, za šestého ministerstva,
po pádu Badenově, Gautschově, Thunově,
Clarově a Wittkově došel splnění její poža-
davek, by měla prvního místopředsedu.
List nevidí sice ve zjevech, jež se
udály při včerejší volbě, ještě důkaz roz
padnutí pravice, prohlašuje však toto ne-
zbytnou podmínkou pro uzdravení rakou-
ského parlamentu.
Abrahamowicz
Kramář
Ferjančič
Badenův
Gautschův
Thunův
Clarův
Wittkův
Vídeň
poslanecký sněmovna
Prado
Neue Frei Presse
7
article
Z Moravy.
Z Vídně, 8. března. Dle »N. Fr
Presse« jsou prý němečtí poslanci mo-
ravští velice rozhořčeni jmenováním okres-
ního hejtmana prostějovského, Vilibalda Ha-
luska, okresním hejtmanem v Hranicích,
které je prý ústupkem pro moravské Čechy.
Antisemité proti »Arbeiter Ztg.«
Z Vídně, 8. března. Na včerejšek
ustanoveno bylo líčení o žalobě starosty
dra. Luegra na redaktory »Arbeiter
Ztg.« Brettschneidra a Reumanna
pro urážky, jichž dopustil se jmenovaný
list na starostovi vídeňském pro volební
reformu. Stal se pokus o smír a proto
líčení odročeno. Večer sešli se důvěrníci
antisemitské strany. Oba vzpomenutí redak-
toři byli ochotni dáti osvědčení, kde se
praví, že odvolávají jako neoprávněné vý-
čitky a obvinění proti dru. Luegrovi, které
se staly v rozhorlenosti boje. Tímto pro-
hlášením chtěli se antisemité spokojiti.
»Deutsches Volksblatt« ozna-
muje však, že dnes došel nový přípis od
redaktorův »Arb. Ztg.«, v němž žádají, by
navzájem antisemitskou stranou dáno bylo
prohlášení, že ve svých útocích, které právě
nadávky proti dru. Luegrovi v »Arb. Ztg.«
měly v zápětí, zašla tuze daleko. Tato žá-
dost byla odmítnuta a proces tedy konati
se bude.
Lega nazionale.
Z Vídně, 8. března. Z Poreče sem
oznamují, že na plesu známého velkoital-
ského spolku »Lega nazionale« zatčeno bylo
8 osob pro urážku císaře.
Diéty v Německu.
Z Berlína, 8. března. V poslední de-
batě byl říšský sněm opět k usnášení ne-
schopným. Tím dostala se na přetřes opět
Vilibald ha
Arbeiter Ztg
Brettschneidra
Reumann
Morava
Vídeň
Francie Presse
Hranice
Čechy
Poreč
Německo
Berlín
Deutsches Volksblatt
8
article
otázka výplaty diet poslancům tohoto sněmu.
Opět byly již usneseny, ale vládou vždy za-
mítnuty. Konservativci dávají k podpisu ná-
vrh na zavedení diet. Připojí-li se k němu
celá strana konservativní, myslí se, že vláda
odporu svého proti němu se vzdá.
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobni.
Z Vídně, 8. března. (C.-B.) Soukromý
docent vídeňské university a adjunkt finanční
prokuratury dr. Jindř. Pietsch jmenován
mimořádným professorem hudební vědy na
německé universitě v Praze.
— Soudní tajemník krajského souduv
Mostě, Jan Müller, obdržel při odchodu
na odpočinek název a hodnost rady zem-
ského soudu.
Volba Aloisa Neumanna předsedou
a Karla Kirchhofa místopředsedou libe-
recké obchodní komory na rok 1900 byla
potvrzena.
Dle »N. W. Tagblattu« bude nebochybně
setník generálního štábu hr. Herberstein
jmenován vojenským příručím rakousko-
uherského konsula v Paříži.
Nepovolíme.
Chef nynějšího kabinetu dosud neztratil na-
ději. Naopak, debatou, jež předevčírem prove-
dena byla v panské sněmovně, naděje, že přes
všechny překážky podaří se mu domoci se smíru
a shody mezi národy, byla oživena.
Tak aspoň lze souditi z jeho tělesného
orgánu. Stalo by se tak snadno ba hravě,
kdyby druhá strana postavila se na stanovisko
rovného práva, však bude-li trvati na zása-
dách, jež v panské sněmovně hájili stoupencí
levice a též tak zvané strany střední, kteří
ostatně také nic jiného nejsou než levičácí,
potom dle našeho domnění tak snadno to s tím
smírem nepůjde, jak si pan dr. Körber před-
doktor
Jindřichův
Pietsch
Müller
Alois Neumann
Kirchhof
N W
Körber
Vídeň
Praha
Paříž
krajský souduv Most
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Od Irmy Geis slovy.
I. Janečkové.
»Abys věděla — teď ujedu za zpěvačkou!«
»Ha, ha, která by se dala tebou ostou-
zeti !«
»Ženo, ty mne dráždíš nanejvýš —«
»Dráždím — takového klidného muže —
takovou korunu rozvážnosti, moudrosti, vě-
hlasu —
»Dosti, měj se dobře!«
tallvy lo
Dvéře zabouchly, veřeje se otřásly. v
Pavluše hleděla za manželem ztrnule. Co
se stalo? Proč to vše ... Jak divno! Zdálo
se jí, jakoby spala a měla nepřirozený, divoký,
úžasný sen. Proč se tak rozzlobili, pro co jen?
Pro maličkost, nepatrnost — pro hloupost.A
teď ... Vyhrožoval, toť se rozumí. Směšně vy
hrožoval. Tím, co ženu obyčejně nejhlouběji
tne do živého. Vzbouzel žárlivost — nu ovšem,
co jiného, kterak by ne, každý muž se zrovna
třese, podnítiti ženinu žárlivost — je tak sladké
— tak lahodivé pro jeho marnivost, bojí-li se
oň milenka, manželka . . . Ostatně, nejsou ženy
jiné, i ony probouzejí rády bázeň o svou lásku
— ona sama učinila tak nejednou. Tak i Bo-
huslav dnes.
A ona, Pavluše, nedala se dnes zastrašiti,
— bůh uchovej ! smála se mu do očí. Pohně-
vala jej dokonce jízlivou poznámkou, že by
ostouzel dámu svou pozorností — ba slibovala
mu, že si toho žádná vůbec nedá líbit. A Bo-
huslav? Nerozesmál se s ní ? že ne? . . Pro-
bůh, proč se nezasmál? — — takový dětinský
posměch mohl přece způsobiti reakci v jeho
napjeti, mohl uzříti nedůstojnou tu situaci v
pravém světle — vše to byla všední, ba hloupá
Geis
I Janeček
Bo
bůh
Bohuslav
11
article
hádka a mohl se přece s chutí rozesmáti. Ale
Bohuslav se nerozesmál — probůh, on se ne-
smál! Proč pak se nesmál?
Pavluše náhle zaryla své bílé prstíky do
žlutavých vln svého účesu, a zdálo se jí, žejí
ujíždí podlaha pod nohama, že se jí zatmělo
před očima. Co to jen bylo — co se dělo?.
Proud slz vyvalil se z modrých očí blon-
dynčiných i myslila, že jí lítost srdce utrhne.
Zmítala sebou tak delší dobu na pohovce,
až padla v otupělost, bezmyšlenkovitost. Ne-
chtěla na nic mysliti. Na nic! Ani na to, že
vyslovil ten hrozný nápad s tou zpěvačkou.
Pavluše myslila — bože, ona myslila, žesi
opery nevšímá, ani činohry, ani baletu. A za-
tím snad... Proč neřekl něco jiného? Proč
— na příklad, neřekl, že uteče s paní adjunk-
tovou z prvního poschodí, o níž bylo známo,
že už kolikrát s ledajakým utíkala. Ale se zpě-
vačkou! To mínil zajisté Elviru Zubatti-ovu,
jež před třemi dny odjela dále na své uměle-
cké cestě! Byla prý okouzlující — paní setní-
ková onehdy vypravovala. Něco úchvatného byly
její oči! A zejmena jakožto »Carmen« byla
neodolatelná — paní setníková řekla — a ta
nerada chválívá; že se ji — prý, až dech za-
jíkal, a celý parterre byl obrácen kukátky
vpředi! Ach ano, byla tak nejapná, paní Pa-
vluše, nenapadlo jí ani ve snu, že by v tom
bylo cosi nebezpečného. Její muž o té zpě-
vačce vůbec ani nemluvil,— a to bylo právě
zlé a už tehdy podezřelé, — jen že onaje
taková nezkušená, ničeho se nedovtípí. . Ach
běda, běda, čeho se dožila !
On je už asi přes hory a doly s ní —
s tou. Zubatti-ovou, a tam někde v kraji, ve
vlaku, — v kupé se jí, — obelstěné a okla-
mané, vysmívají. Bude zde na něho čekat —
pořád ještě bláhově doufat, že se vrátí, bud
čekat celý den a noc a druhý den zas, a tý-
den, měsíc, rok — více roků — celou řadu
Bohuslav
Zubatti
Carmen
12
article
let, až jí vlasy zbělí a šíje se nakloní a bude
z ní babička — babička bez dětí a bez
vnoučat. . . olnne
Mrákoty paní Pavluši obestřely, takové
mrákoty milosrdné, které zbavují přítomnosti
aspoň na chvíli, ve které si uštvaný duch, una-
vený mozek — vysílená hlava trochu odpoči-
nou. Jen že to probuzení pak bývá strašlivé,
nešťastnice by ráda se vzdala života, a má se
dolněho — vyloupeného, porušeného, zkaleného,
ještě vrátit !
Pavluše, nemajíc již ani slz, hleděla ztr-
nule v jedno místo, a nehnula sebou ani, když
spatřila Bohuslava, myslíc, že jest to přelud
zraku. Nevěděla, kdy přišel. Stál u ní a díval
se na ni upřeně, z hluboka, díval se na ni po-
hledem mnoho vypravujícím, řekli bychom, zpí-
vajícím o lásce věčné, — pohledem, na nějž
se nezapomíná . ..
Bohuslav zpola bezděčně rozvíral již náruč,
ale Pavluše se nehnula . .. Stále hleděla tak
ztrnule v jedno místo, jakoby ho ani nepozná-
vala, ani o jeho přítomnosti snad nevěděla.
V jejím obličeji nebylo barvy, v jejích očích
výrazu, — jenom ten beznadějný, pustý smutek
v nich se hloubil a duše její zdála se unikati
z něho daleko — daleko . . .
»Co je ti, má ženo —« vykřikl Bohuslav,
lekaje se těch šílících očí. V tom okamžiku se
odsoudil. Beztaktním svým jednáním zabil ženu.
Vlasy mu vstaly hrůzou, srdce zaúpělo zoufal-
stvím. V těch několika vteřinách vytrpěl svůj
trest
Stiskl mocně svou ženu v objetí a v tom
již řinuly se jí z očí proudy slz a Pavluše pla-
kala, plakala nahlas a dlouho. Ani Bohuslav
nepromluvil. Slzy obou byly výmluvnější a do-
jemnější. Až pak tíže s nich spadla a bol ule-
vil, — a oni se smáli, — smáli se štěstím ne-
smírným . . . .
Mrákota
Pavluch
Bohuslav