ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5da13390-675c-11dc-84e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 19, org 4, person 34, work 3
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. března.
Praha
2 title
NARUDNI LISTY
3 article
Na »Národní Listye tanní a odpolední předplácí se v Praze v administrac na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha národní Listy
4 article
ssenl o dleva K číslu 66. Čislo v Praze za 2n a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
5 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Osobní. Z Vídně, 8. března. Vrchní státní zá- stupce v Brně, Karel Patzner, mající titul a hodnost dvorního rady, zařaděn ad per- sonam do V. služební třídy a státní zástupce v Brně, Vojtěch ryt. Jantsch ad personam do třídy VI. Finanční tajemník v Opavě, Ferdinand Schneider, jmenován vrchním finančním komisařem pro obvod finančního ředitelství opavského a působištěm ustanoven mu Těšín
Patzner Vojtěch Jantsch Schneider Vídeň Brno Opava Těšín
6 article Odročení sněmovny ?
Odročení sněmovny ? Z Vídně, 8. března. Jest úmysl, jak se dovídáme, odročiti poslaneckou sněmovnu již budoucí pátek 16. března. Do té doby konati se budou — dle dosavadních dispo- sic — plenární schůze toliko čtyři. Ke včerejší volbě prvního místo- předsedy.leniso Z Vídně, 8. března. Nemůže překva- piti, že německé listy ve zvolení poslance Prada prvním místopředsedou poslanecké sněmovny nespatřují vítězství myšlenky za- stoupení parlamentní menšiny, nýbrž úspěch německý a příznak, že situace podstatně na prospěch levice se změnila. »Neue Freie Presse« vykládá, jak této musily býti obě- továni po sobě presidenti Abrahamowicz, Kramář a Ferjančič. Teprve včera, za šestého ministerstva, po pádu Badenově, Gautschově, Thunově, Clarově a Wittkově došel splnění její poža- davek, by měla prvního místopředsedu. List nevidí sice ve zjevech, jež se udály při včerejší volbě, ještě důkaz roz padnutí pravice, prohlašuje však toto ne- zbytnou podmínkou pro uzdravení rakou- ského parlamentu.
Abrahamowicz Kramář Ferjančič Badenův Gautschův Thunův Clarův Wittkův Vídeň poslanecký sněmovna Prado Neue Frei Presse
7 article
Z Moravy. Z Vídně, 8. března. Dle »N. Fr Presse« jsou prý němečtí poslanci mo- ravští velice rozhořčeni jmenováním okres- ního hejtmana prostějovského, Vilibalda Ha- luska, okresním hejtmanem v Hranicích, které je prý ústupkem pro moravské Čechy. Antisemité proti »Arbeiter Ztg.« Z Vídně, 8. března. Na včerejšek ustanoveno bylo líčení o žalobě starosty dra. Luegra na redaktory »Arbeiter Ztg.« Brettschneidra a Reumanna pro urážky, jichž dopustil se jmenovaný list na starostovi vídeňském pro volební reformu. Stal se pokus o smír a proto líčení odročeno. Večer sešli se důvěrníci antisemitské strany. Oba vzpomenutí redak- toři byli ochotni dáti osvědčení, kde se praví, že odvolávají jako neoprávněné vý- čitky a obvinění proti dru. Luegrovi, které se staly v rozhorlenosti boje. Tímto pro- hlášením chtěli se antisemité spokojiti. »Deutsches Volksblatt« ozna- muje však, že dnes došel nový přípis od redaktorův »Arb. Ztg.«, v němž žádají, by navzájem antisemitskou stranou dáno bylo prohlášení, že ve svých útocích, které právě nadávky proti dru. Luegrovi v »Arb. Ztg.« měly v zápětí, zašla tuze daleko. Tato žá- dost byla odmítnuta a proces tedy konati se bude. Lega nazionale. Z Vídně, 8. března. Z Poreče sem oznamují, že na plesu známého velkoital- ského spolku »Lega nazionale« zatčeno bylo 8 osob pro urážku císaře. Diéty v Německu. Z Berlína, 8. března. V poslední de- batě byl říšský sněm opět k usnášení ne- schopným. Tím dostala se na přetřes opět
Vilibald ha Arbeiter Ztg Brettschneidra Reumann Morava Vídeň Francie Presse Hranice Čechy Poreč Německo Berlín Deutsches Volksblatt
8 article
otázka výplaty diet poslancům tohoto sněmu. Opět byly již usneseny, ale vládou vždy za- mítnuty. Konservativci dávají k podpisu ná- vrh na zavedení diet. Připojí-li se k němu celá strana konservativní, myslí se, že vláda odporu svého proti němu se vzdá.
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Osobni. Z Vídně, 8. března. (C.-B.) Soukromý docent vídeňské university a adjunkt finanční prokuratury dr. Jindř. Pietsch jmenován mimořádným professorem hudební vědy na německé universitě v Praze. — Soudní tajemník krajského souduv Mostě, Jan Müller, obdržel při odchodu na odpočinek název a hodnost rady zem- ského soudu. Volba Aloisa Neumanna předsedou a Karla Kirchhofa místopředsedou libe- recké obchodní komory na rok 1900 byla potvrzena. Dle »N. W. Tagblattu« bude nebochybně setník generálního štábu hr. Herberstein jmenován vojenským příručím rakousko- uherského konsula v Paříži. Nepovolíme. Chef nynějšího kabinetu dosud neztratil na- ději. Naopak, debatou, jež předevčírem prove- dena byla v panské sněmovně, naděje, že přes všechny překážky podaří se mu domoci se smíru a shody mezi národy, byla oživena. Tak aspoň lze souditi z jeho tělesného orgánu. Stalo by se tak snadno ba hravě, kdyby druhá strana postavila se na stanovisko rovného práva, však bude-li trvati na zása- dách, jež v panské sněmovně hájili stoupencí levice a též tak zvané strany střední, kteří ostatně také nic jiného nejsou než levičácí, potom dle našeho domnění tak snadno to s tím smírem nepůjde, jak si pan dr. Körber před-
doktor Jindřichův Pietsch Müller Alois Neumann Kirchhof N W Körber Vídeň Praha Paříž krajský souduv Most
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Od Irmy Geis slovy. I. Janečkové. »Abys věděla — teď ujedu za zpěvačkou!« »Ha, ha, která by se dala tebou ostou- zeti !« »Ženo, ty mne dráždíš nanejvýš —« »Dráždím — takového klidného muže — takovou korunu rozvážnosti, moudrosti, vě- hlasu — »Dosti, měj se dobře!« tallvy lo Dvéře zabouchly, veřeje se otřásly. v Pavluše hleděla za manželem ztrnule. Co se stalo? Proč to vše ... Jak divno! Zdálo se jí, jakoby spala a měla nepřirozený, divoký, úžasný sen. Proč se tak rozzlobili, pro co jen? Pro maličkost, nepatrnost — pro hloupost.A teď ... Vyhrožoval, toť se rozumí. Směšně vy hrožoval. Tím, co ženu obyčejně nejhlouběji tne do živého. Vzbouzel žárlivost — nu ovšem, co jiného, kterak by ne, každý muž se zrovna třese, podnítiti ženinu žárlivost — je tak sladké — tak lahodivé pro jeho marnivost, bojí-li se oň milenka, manželka . . . Ostatně, nejsou ženy jiné, i ony probouzejí rády bázeň o svou lásku — ona sama učinila tak nejednou. Tak i Bo- huslav dnes. A ona, Pavluše, nedala se dnes zastrašiti, — bůh uchovej ! smála se mu do očí. Pohně- vala jej dokonce jízlivou poznámkou, že by ostouzel dámu svou pozorností — ba slibovala mu, že si toho žádná vůbec nedá líbit. A Bo- huslav? Nerozesmál se s ní ? že ne? . . Pro- bůh, proč se nezasmál? — — takový dětinský posměch mohl přece způsobiti reakci v jeho napjeti, mohl uzříti nedůstojnou tu situaci v pravém světle — vše to byla všední, ba hloupá
Geis I Janeček Bo bůh Bohuslav
11 article
hádka a mohl se přece s chutí rozesmáti. Ale Bohuslav se nerozesmál — probůh, on se ne- smál! Proč pak se nesmál? Pavluše náhle zaryla své bílé prstíky do žlutavých vln svého účesu, a zdálo se jí, žejí ujíždí podlaha pod nohama, že se jí zatmělo před očima. Co to jen bylo — co se dělo?. Proud slz vyvalil se z modrých očí blon- dynčiných i myslila, že jí lítost srdce utrhne. Zmítala sebou tak delší dobu na pohovce, až padla v otupělost, bezmyšlenkovitost. Ne- chtěla na nic mysliti. Na nic! Ani na to, že vyslovil ten hrozný nápad s tou zpěvačkou. Pavluše myslila — bože, ona myslila, žesi opery nevšímá, ani činohry, ani baletu. A za- tím snad... Proč neřekl něco jiného? Proč — na příklad, neřekl, že uteče s paní adjunk- tovou z prvního poschodí, o níž bylo známo, že už kolikrát s ledajakým utíkala. Ale se zpě- vačkou! To mínil zajisté Elviru Zubatti-ovu, jež před třemi dny odjela dále na své uměle- cké cestě! Byla prý okouzlující — paní setní- ková onehdy vypravovala. Něco úchvatného byly její oči! A zejmena jakožto »Carmen« byla neodolatelná — paní setníková řekla — a ta nerada chválívá; že se ji — prý, až dech za- jíkal, a celý parterre byl obrácen kukátky vpředi! Ach ano, byla tak nejapná, paní Pa- vluše, nenapadlo jí ani ve snu, že by v tom bylo cosi nebezpečného. Její muž o té zpě- vačce vůbec ani nemluvil,— a to bylo právě zlé a už tehdy podezřelé, — jen že onaje taková nezkušená, ničeho se nedovtípí. . Ach běda, běda, čeho se dožila ! On je už asi přes hory a doly s ní — s tou. Zubatti-ovou, a tam někde v kraji, ve vlaku, — v kupé se jí, — obelstěné a okla- mané, vysmívají. Bude zde na něho čekat — pořád ještě bláhově doufat, že se vrátí, bud čekat celý den a noc a druhý den zas, a tý- den, měsíc, rok — více roků — celou řadu
Bohuslav Zubatti Carmen
12 article
let, až jí vlasy zbělí a šíje se nakloní a bude z ní babička — babička bez dětí a bez vnoučat. . . olnne Mrákoty paní Pavluši obestřely, takové mrákoty milosrdné, které zbavují přítomnosti aspoň na chvíli, ve které si uštvaný duch, una- vený mozek — vysílená hlava trochu odpoči- nou. Jen že to probuzení pak bývá strašlivé, nešťastnice by ráda se vzdala života, a má se dolněho — vyloupeného, porušeného, zkaleného, ještě vrátit ! Pavluše, nemajíc již ani slz, hleděla ztr- nule v jedno místo, a nehnula sebou ani, když spatřila Bohuslava, myslíc, že jest to přelud zraku. Nevěděla, kdy přišel. Stál u ní a díval se na ni upřeně, z hluboka, díval se na ni po- hledem mnoho vypravujícím, řekli bychom, zpí- vajícím o lásce věčné, — pohledem, na nějž se nezapomíná . .. Bohuslav zpola bezděčně rozvíral již náruč, ale Pavluše se nehnula . .. Stále hleděla tak ztrnule v jedno místo, jakoby ho ani nepozná- vala, ani o jeho přítomnosti snad nevěděla. V jejím obličeji nebylo barvy, v jejích očích výrazu, — jenom ten beznadějný, pustý smutek v nich se hloubil a duše její zdála se unikati z něho daleko — daleko . . . »Co je ti, má ženo —« vykřikl Bohuslav, lekaje se těch šílících očí. V tom okamžiku se odsoudil. Beztaktním svým jednáním zabil ženu. Vlasy mu vstaly hrůzou, srdce zaúpělo zoufal- stvím. V těch několika vteřinách vytrpěl svůj trest Stiskl mocně svou ženu v objetí a v tom již řinuly se jí z očí proudy slz a Pavluše pla- kala, plakala nahlas a dlouho. Ani Bohuslav nepromluvil. Slzy obou byly výmluvnější a do- jemnější. Až pak tíže s nich spadla a bol ule- vil, — a oni se smáli, — smáli se štěstím ne- smírným . . . .
Mrákota Pavluch Bohuslav