1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 59. ze dne 1. března 900.
3
article
= »Nebozí uprohlíci«, za jejichž »dobré
právo« dle výroku anglických ministrů Anglie vede
válku, činí Angličanům malé radosti. První hromadný
transport uprchlíků přibyl do Southamptonu počát-
kem února. Snad má nyní anglický lid aspoň slabou
potuchu, za jaké živly prolévá krev svých synů.
Sama »Daily Mail« líčí je následovně: Včera přistál
v Southamptonu transportní parník »Ceshire« s více
než 600 tak zvaných »chudých uprchlíků«, jichž
cesta uhražena z fondu lordmayorského. Dle jedno-
hlasného výroku lodních důstojníků jest mezi nimi
jedva 100, kteří měli oprávněný nárok na takovouto
podporu. To byli Angličané, ostatek byli židé ruští,
polští, španělští a rozumí se především němečtí židé
všeho druhu. Lidé ti chovali se nanejvýš neslušně
a neurvale. Prali se zrovna o přední místa na pří-
stavním můstku. Všichni byli na lodi velmi dobře
stravováni, přes to však vrhli se se skutečnou hlta-
vostí na pokrmy. Dozorci odstrčení stranou, děti
prostě odehnány od stolů a ženy nejnestydatějším
způsobem strkány do žeber a do zad. Podobně dálo
se ve vlacích. Ženy a děti bezohledně odstrkovány,
mnohé z nich byly prostě zanechány mimo vlak.
K neuvěření, ale pravda! Jakmile tato společnost
usadila se ve vagonech, dala se do hry, ale nikoliv
o penny, nýbrž o zlaté sovereigny. To tedy byli ti
politování hodní uprchlíci z Transvaalu! Ačkoli hráli
o plné hrstě peněz, přece ta čeládka žebrala kde-
koliv se jí k tomu naskytla příležitost.
Angličan
Anglie
Southampton
Transvaal
Daily Maila
4
article
= Pomník kardinála Lavigeria odhalen
dne 20. února v Biskře »bráně Sahary«. Kardinál
Lavigerie, který, jak známo, byl jedním z prvních
francouzských prelátů, jenž upřímně přiznal se
k republice a mimo to získal si značných zásluh
o francouzské osady v Africe, francouzskému mis-
sionářskému řádu »des Pěres Blancse vykázal
v Biskře hlavní sídlo. Zemřel před osmi lety v Saint-
Eugne u Alžíru a pochován v kryptě velechrámu
v Carthagu, který sám vystavěti dal. Odhalení velko-
lepého díla Falguirova byl přítomen p. Roujon, ře-
ditel krásných umění, zástupce generálního guver-
néra alžírského a stařičký bískup konstantinský.
= Pomoc v nouzi. Francouzský parník »Four-
nel«, který do New-Yorku přibyl z Bordeauxa
Havru, dopravil sem kapitána a mužstvo italského
parníku »Francesco Grosse«. »Fourne!« spozoroval
italský parník, který se nalezal na cestě z Liver-
poolu do Janova, dne 30. ledna. Parník měl náklad
uhlí a poznenáhlu se potápěl. Veškeré mužstvo
s lodivodem z Liverpoolu bylo zachráněno. Parník
vyplul z Liverpoolu dne 24. ledna. Vzhledem k pa-
nující bouři nemohl lodivod parník opustiti a musil
v cestě pokračovati. Dne 30. ledna porouchaly se
pumpy a po 18hodinné marné práci naplnil se
parník vodou a potápěl se, Francouzský parník
objevil se v čas, aby mužstvo zachránil.
Lavigerio
Lavigerie
Blancs
Falguirův
Roujon
Francesco Gross
Fourne
Biskra
Afrika
SaintEugne
Alžír
NewYork
Bordeauxa Havre
Janov
Liverpool
Fournel
5
article
= Dům svaté Cecilie. Z Říma se oznamuje
V basilice svaté Cecilie v Trastevere koná se nákla-
dem kardinála Rampolly kopání. Pod dlažbou chrámu
nalezeny zbytky domu se zbytky staveb z prasta-
rých dob a zdivem z doby císařské. Několik kula-
tých nádržek ve zdivu zdá se nasvědčovati tomu, že
zde byly koupelny. Výklenek s penaty domu a zby-
tky sloupů zdají se dokazovati, že dům měl velkou
síň, zařízenou jako chrám. Nové tyto objevy potvr-
zují starou tradici, že trasteverinská basilika římské
mučednice, chrám svaté Cecilie, vystavěna byla tam,
kde bylo dříve její obydlí. V tomto domě vyzvala
svého snoubence Valeriana, jehož obrátila na kře-
sťanství, aby ji od prvního dne manželství miloval
jako sestru. Když objeveno, že jest křesťankou —
manžel její byl z téže příčiny sťat na Via Appia
— byla odsouzena k smrti zadušením v koupelně
svého paláce, o němž jest domněnka, že byl nyní
objeven. Po celý den a po celou noc bylo »calida-
rium« co nejsilněji vytápěno, ale mučednice trpělivě
to snášela. Na to nařízeno, aby jí byla sťata hlava.
svatá Cecilie
Valerián
Řím
svatá Cecilie
6
article
Avšak kat sekl ji třikráte, aniž ji usmrtil, načež po-
lekán dal se na útěk. Mučednice zůstala ležet živa
na mosaikové dlažbě koupelny. Po třech dnech, dne
22. listopadu roku 230 zemřela a papež Urban pro
měnil dům její ve chrám, jenž pak roku 831 pape-
žem Paschalem znovu vystavěn. Navštěvovatelům
chrámu ukazovány již dříve v kapli po pravé straně
zbytky »calidaria«, kdež světice v dnech svého mu-
čednictví byla vězněna a po stěnách olověné roury,
kterými přiváděna byla horká pára.
»Kuč« a jeho kousky. Neobyčejně roz-
šafné zvíře jest jeden ze čtyř slonů, jež se nyní na-
lezají v pařížském Jardin des Plantes. Již na cestě
z Kambodže do Marseillu způsobil svým strážcům
značné trampoty. Přiváben vůní, vystupující z ku-
chyně, odhodlal se navštíviti kuchaře a jen s nej-
větším namáháním dostali obra, jemuž dáno jmeno
»Kuče, opět na palubu. V Paříži získal si »Kuč«
záhy přátelství svých strážců, kteří ho naučili
různým uměleckým kouskům, jako na příklad metat
kozelce a hrát na trubku. Avšak záhy počal se
»Kuče při tom nudit a pomýšlel na nové zábavy.
Pokoušel se otevříti dvéře své ohrady a konečně se
mu podařilo vytáhnouti závoru, takže bylo nutno
opatřiti dvéře bezpečněji. Když jednoho dne jakémus
uličníku napadlo strčiti slonu do chobotu hořící kus
doutníku, foukl na kluka tak důrazně, až mu sletěl
klobouk s hlavy. »Kuče, jako všichni sloni, je též
labužník a zejmena rád jídá chleba. Někdy zapadnou
krajíce, jež mu navštěvovatelé házejí, do prostoru
mezi mříž jeho ohrady a pažení, o něž se obecenstvo
opírá. Slon pak nedovede zmocnít se chleba, ale do-
vede si pomoci. Prostrčí svůj chobot otvorem ve
mříži a foukne do chleba tak důrazně, že vletí zpět
mezi obecenstvo. Dárce pak může chléb zvednouta
hodit jej na novo slonu, ale tentokráte obratněji.
Urban
Kuč
Kambodža
Marseille
Paříž
Jardin desátník Plantes
7
article
= Zajímavý zmatek. Z Indianapolis, Ind.,
se oznamuje: Ku smírčímu soudci Morelandovív
Kokomo přišli Markus Carel a Marta Careyová a
žádali jej, aby je spojil růžovými pouty manžel-
skými. S nimi pak přišla jako tlumočnice mláadá dívka
Kamila Deschampova — ženich a nevěsta jsou totíž
Francouzi — záhy ale vyšlo na jevo, že i tato dívka
se v anglické řeči mnoho nezná. Tím se stalo, že
soudce dívce dobře nerozuměl a oddal Carola s Ka-
milou Deschampovou. Jakmile však tento omyl vyšel
na jevo, nezbylo soudci nic jiného, nežli aby Carola
oddal ještě jedenkráte a sice tentokráte s jeho pra-
vou nevěstou.
= Tragedie lásky na maškarním plesu.
Z Říma se oznamuje: V lidovém divadle dell Acqu-
ario konán těchto dnů maškarní ples, jehož se
zúčastnila též 18letá modistka Felicetta Jenniova se
svým milencem, sedlářem Pietrem Alvisím. Avšak
ačkoli ve svém pestrém kostýmu selky velmi rozto-
mile vypadala, zanedbával ji její milenec a tančil
častěji s jinými děvčaty než s ní. Toto zanedbávání
dojalo nebohou Felicettu tou měrou, že se odebrala
na galerii divadla a když její mílenec opět tančil s
cizím děvčetem, vrhla se do hlediště. Nebohá dívka
zemřela po několika minutách. Ples byl následkem
tohoto tragického případu přerušen.
Markus Carla
Mars Careyová
Deschampův
Francouz
Carola
Pietr Alvisit
Indianapolis
Ka
Řím
divadlo dell Acq
galerie divadlo
Felicetta Jenniův
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
154. hra v předpl.
2. čtvrtka.
Král
Praha
národní divadlo
9
article
Dnes ve čtvrtek 1. března.
Po třetí.
Jak se vám líbí.
Hra o 5 jednáních. Napsal William Shakespeare, pře-
ložil J. V. Sládek. Vypravil režisér p. Chvalovský.
OSOBY: Vévoda, žijící u vyhnanství, p. Slukov. Fre-
derik, jeho bratr, uchvatitel jeho držav, p. Želenský.
Amiens, Jacques, dvořané vypuzeného vévody, p. Ve-
verka, p. Seifert. Le Beau, dvořan Frederikův, p. Vávra.
Charles, zápasník Frederikův, p. ze Steinsberku.
Oliver, Orlando, synové Rowlanda de Boys, p. Vojan,
p. Matějovský. Adam, Dennis, sluhové Oliverovi,
p. Pštross, p. Bartovský. Prubík, šašek, p. Mošna.
Ctihodný Oliver Písmokaz, venkovský kněz, p. Kafka.
Corin, Sylvius, pastýři, p. Havelský, p. Focht. Vilém,
selský hoch, milující Audrey, p. Mušek. Šlechtic
p. Řada. Rosalinda, dcera vypůzeného vévody, pí. Kva-
pilová. Čelia, dcera Frederikova, sl. Grégrova. Phoebe,
pastýřka, sl. Hilbertova. Audrey, selské děvče, pí.
Málková. První, druhý, panoš vypuzeného vévody,
sl. Šťastná, sl. Laubova.
Šlechtici. Panoši. Družina atd.
Dějiště: Dům Oliverův. — Dvůr vévody Frederika. —
Les Ardenský.
Po prvním jednání delší přestávka.
Začátek o 7. hodině.
Konec po půl 10. hodině.
Shakespeare
Sládek
Chvalovská
Slukov
Želenský
Jacques
Seifert
Frederikův
Vávra
Charles
Oliver
Orlando
Rowland Boys
Vojan
Matějovský
Adam
Dennis
Pštross
Bartovský
Prubík
Mošna
Oliver Písmokaz
Kafka
Korina
Sylvius
Focht
Vilém
Audrey
Grégrův
Foibos
Hilbertův
Málková
Laubův
Panoch
Frederik
Amiens
Le Beau
dům Oliverův
10
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hodině.
Ve čtvrtek 1. března.
Ve prospěch pana Josefa Kubíka ml.
Poprvé na českém repertoiru;
Suum cuique, aneb: Každému co patří.
Fraška o třech jednáních od Kanzlera a Fischera.
Přeložil Josef Kubík ml.
Kubík
Fraško
Kanzler
Fischer
Smichov
Svandovo divadlo
12
article
Před tím;
Sečné rány.
Causserie o jednom dějství. Napsal R. Eckstein.
Causserie
R Eckstein
13
article
Novotiny
Novotiny
damských látek
doporučuje
nejevněji
14
title
J. NOVÁK v Praze,
Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
J Novák
Praha
Vodičkův ulice
15
article
»Nemějte jim za zlé, Glo, ale věru nesmíte — ony
jsou všechny dcery duchovních, což nevíte ?«
Zaklepáno ostře na dveře a zaznělo volání hocha
vyvolávajícího. »Půl hodiny, dámy.« Na to nastal velký
poplach a jakési rozhořčení v oblekárně a z venčí zazní-
valo ladění orkestru. Opět zaklepáno. »Opona jde vzhůru,
prosím.« Dveře se rozevřely, dámy vyklouzly ven — velká
v trikotu, malá v serpentinové sukní a tlustá v jakémsi
fantastickém kroji — a Glory zůstala sama, ukládala věci,
poslouchala hudbu, jež nyní hrála plnou silou, myslila na
to vše a smála se.
Dámy se vracely opět a opět do oblekárny mezi
představením a když nebyly zaujaty převlékáním šatů, ba-
vily se všelijak. Tu kouřily cigarety, tu poslaly Collin-
sovou pro likér a sodovku aneb rozmlouvaly o svých přá-
telích v hledišti. »Lord Johny je zde opět. Viděly jste ho
v loži? To je jeho šedesátý večer, v celém období je jich
pouze šedesát devět —« a také rokovaly o posluchačstvu
vůbec. »Nevím, co se to s nimi dnes děje, mohla byste
si 6či vykoukati, nezahlédnete ani ruky.«
Konečně opona spadla, oblečen opět obyčejný šat,
hoch volal: »Kočáry, račte,« dámy odvětily: »Dobrá,
Tommy,« její tlustá milost pokynula Glory: »Půjde to
snesitelně, má milá, až se do toho vpravíte,« a pak ne-
zůstalo nic, než černé jeviště, prázdný dům, a »Dobrou
noc, slečno,« vrátného u východu ze zákulisí.
Tak to jsou miláčkové na prknech! A Glory Quay-
lova je svlékala a oblékala a připravovala pro jeviště!
Příštího jitra, než vstala, snažila se Glory uvažovati o tom.
Což byly tak krásné? Glory se vytáhla na posteli, aby
se podívala do zrcadla a opět ulehla s úsměvem. Což
byly mnohem nadanější, než jiní lidě? Bylo by pošetilě,
Collin
Johny
Kočár
Tommy
Glor Quay
16
article
Street, má zlatá. Prodávávala květiny v cirkuse Pikkadil-
lech až ji kdosi oslovil a teď jezdí ve vlastní ekypáži,
což to nevíte?« Na to propukl všeobecný smích a dívky
vycházely ven vedouce se kol pasů a na ulici nahražo-
valy si šepot na jevišti zpívajíce: »A její zlaté vlasy po
zádech splývaly !«
Tyto sestry žlutovlasé se žlutými prsty velmi jasně
prohlédly hru životní a netrvalo jim dlouho, že se dotazo-
valy Glory: »Líbí se vám tento život, má drahá? Jděte
Což vypadá dle toho ?«
»Snad ano, snad ne,« řekla Glory.
»To si povídejte někomu jinému, má milá. Já jsem
také bývala v krámě, ale nemohla jsem to snésti. Vratte
mi svobodu, řekla jsem; a má-li dívka nějakou postavu —
Rozumíte, zlatoušku?«
Onoho dne pozdě odpoledne přiběhla jedna z těchto
dívek bez dechu a volala: »Hurá! Co myslíte? Betty po-
třebuje děvče, jež by ji oblekalo a já jsem získala to
místo pro vás, má drahá. Quinea týdně a diškerece; zítra
půjdete na zkoušku. S Bohem !«
Stará Gloryina slabost se vrátila a byla rozčilena a
cítila své pokoření. Avšak její ješitnost nebyla tak pora-
něna zaměstnáním, jež se jí nabízelo, jako se urážela její
pýcha prací, již nyní konala. Paní Jupová bývala nyní
ještě častěji vzdálena z domova než jindy. Jestliže její
záležitosti mimo domov byly příbuzny oné, jež ji přivedla
k Polly Love.
m Aby učinila konec své nevolnosti, představila se
u dveří do zákulisí.
»Vy jste nová komorná, slečno?« řekl vrátný. »Col-
linsová má nařízeno, aby se vás ujala. — Collinsová !«
Křestan.
— 217—
Glor
Betty
Quine
Jupová
Polly Love
Collinsová
Křestan
Street
Pikkadil