Strana 6. Číslo 234

KANOLICKE

LMrY,

Dne 26 srpna 1900.

železniční stanici Chailar. Ruští inženýři, ustanovení pro celou železniční trať západně od velikého pohoří chinganského mají tam svůj hlavní stan. Druhá ko- lona, kterouž vede generál Rennen- Kam pf, dala se z Aigunu do Tsitsikaru na pochod, vyrazila již z průsmyků malého Chinganu a zabrala ležící tam opevněné město Mergen. Třetí kolona, kterouž vede generál Alexejev, vyrazila již dříve z Choborov- ska, a zmocnila se důležité železniční stanice Char- binu. Čtvrtá kolona generála Aygustova překro- čila hranici již 29. m. m., načež den na to dobyla pohraniční pevnosti Hunčunu útokem, od té doby pak obsadila také východní část železniční trati až k Ringutě. Konečně provádějí Rusové velikou vojen- skou operaci také z Kwantungu. Zabrali již koncem července Ninčvang a dostali se nyní již až do území jižně od Mukdenu, kdež generál Fleischer dobyl dne 12. t. m. po krátkém boji opevněného čínského místa Haičenu a ukořistil tam hojně cenného váleč- ného materiálu.

Zmocnili se tedy Rusové během měsíce zase pře- veliké části ohrožené železniční trati. Je to zajisté výkon překvapující, povážíme-li, jak veliké vzdálenosti bylo Rusům uraziti a jak vedoucí ruské kruhy byly z počátku bezstarostny. A padá nejvíce na váhu, že Rusové shromáždili v Mandžursku tak silnou armádu, že jest jen přirozeno, činí-li Rusko nyní nároky na Mandžursko, v němž, jak známo, stála kolébka ny- nější čínské dynastie. Francouzské časopisy zabývají se již nyní, arciť trochu brzy, příští úpravou čínských poměrů. »Echo de Paris« si přeje, aby evropské vlády nalé- haly na odstranění pokořujících formulí při přijímání evropských diplomatův od čínského císaře, jakož také při jejich stycích s mandariny a v úřední řeči. Spočí- váť prý právě v tom opovržlivém způsobu, s jakým zacházejí mandarini s Evropany, hlavní příčina po- vstaleckého hnutí proti západním barbarům. Dále má býti nahražen Tsungliyamen, jenž tvoří jenom po- radný sbor a může tudíž býti jen s těží pohnán k zodpovědnosti, skutečným ministerstvem zahraničním.

K osvobození vyslanců. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) Dopisovatel »R. k.« oznamuje z Pekingu ze 14. t. m.: Osvobo- zovací sbor dorazil v pravý čas, neboť jsme byli skoro vysíleni. Prodělavše v noci na včerejšek nejprudčí palbu z pušek za celou dobu obležení, obnovil cungli- jamen již jednou učiněný pokus nás zrádně ukonej- šiti, oznámiv nám, že dal čínskému vojsku rozkaz, aby zastavilo palbu, přes to napadli však Čiňané zrádně anglické, francouzské, americké a ruské vy- slanectví současně se všech stran. Vřava byla ohlu- šující a trvala po celou noc. K ránu dodala nám z dálky slyšitelná střelba z děl nové odvahy k od- poru. Palba Číňanů na vyslanectva trvala až do toho okamžiku, kdy osvobozovací vojsko vkročilo do města. Číňané připouští, že za dobu obležení ztratili 3000 mužů. Hájili jsme vyslanectva po dva měsíce za neustálé palby a živili jsme se jen rýží a librou koňského masa denně. — Když se spojené vojsko přiblížilo, udeřili Američané na jednu městskou bránu a odlákali v tu stranu všecko čínské vojsko. Ná- sledkem toho zůstala brána Šao neobsazená a An- gličané vešli do ní bez překážky neztrativše ani jedi- ného muže. ovšem nutno též obrazotvornosti prostého člověka ta- kého, když zpívá

»... Důkazem toho je portinkule, že má František pět ran na těle . . .« Ale co tomu říká ta zbožná píseň našich kan- cionálů, kde slova vhodná, nápěv vskutku slovanský přece zbožností se nese. Mohl bych ještě jiné příklady uvésti, ale na nich ustávám, ježto ne rozšíření těchto slov účelem řádků těchto, ale spíše zamezení jich býti má. Vždyť snadno se tak státi může, když duchovní správce takého předříkávače na faru svou si zavolá a jemu vyloží, proč tak činí, když žádá ho o předložení písní, které na pouti zpívati míní. Jest mi připustiti, že u mno- hého předříkávače jest veliká sebevědomost. Poslouchá se to jako anekdota, když jistý farář vzkázati dal takému předříkávači, aby mu zapůjčil písně, jež zpívá. A on prý odpověděl: »Já mu jich just nepůjčím, protože by si je opsal!« Hrd jest taký předříkávač na plod svůj, ale přes to, aby snad i pohoršení ne- povstalo, vyložiti by měl duchovní správce každému takému vůdci pouti, jak krásný jest zpěv našich kan- cionálů, a jak nemístny jsou dodatky jednotlivců. Nechtějme zbožných písní svých předků hyzditia hyzdíme je i tím, kdybychom mlčky nešvar tento trpěli. Vždyť výběr nábožných písní máme veliký, jakým hned tak každý národ pochlubiti se nemůže. Pročež nehleďme nevážiti si jich a tím i nevážiti si prací předků, uložených v kancionálech, nevážitisi prací Sušilových, Hlavinkových, Bartošových, Konrá- dových a jiných, kteří na krásu našich zpěvů pouká- zali a o ní chvalořeči pěli. —al.

Drancování v Pekingu. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují 18. t. m. z Pekingu: Drancuje a plení se zde. Francouzské a ruské prapory vlají na nej- lepších částech císařského panství, v němž je dle vše- obecné domněnky zakopán císařský poklad. Císařský poklad a útěk císařovny-vdovy a císaře. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) Japonci zmoc- nili se císařského pokladu, jenž obnáší dle pověsti půl milionu teělů ve stříbře. Císařovna-vdova, císař, princ Tuan, jakož také všichni vyšší důstojníci uprchli do Taingaufu a odeberou se do Lingaufu. Zakázané město. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují 18. t. m. z Pekingu: »Zakázané město« zůstane následkem dohody velmocí ušetřeno, ale o účinném střežení Číňanů nemůže býti řeči, nebude-li toto město obsazeno. Nové vítězství Rusů. Z Petrohradu, 24. srpna. (T. k.) Jene- rální štáb došly následující zprávy: Ruské parníky, kteréž dne 18. a 19. t. m. připluly z Charbinu do Chabarowska, oznamují, že plavba na Sungari jest úplně volna a že obyvatelstvc vrací se zase ku svým pracím. — Jenerál Šacharov postoupil 15. t. m. z Charbinu k Ašechu, kde se shromažďuje čínské vojsko. Inženýři znovu zřizují železnici vedoucí na východ. Čtvrtý střelecký pluk svedl na cestě z Char- binu u Bajanu bitvu s Číňany, již byli se značnými ztrátami odraženi a na útěk zahnáni. Rusové neměli ztrát žádných. Rusové a Francouzové v Tientsinu. Z Londýna, 23. srpna. (T. k.) »Standard« uveřejňuje telegram, zaslaný dne 23. t. m. přes Šangaj z Tientsinu, podle něhož dorazilo tam v posledních dnech 1600 mužů ruského vojska se 6 děly a nad to ještě 500 Francouzů.

Porážka Boxerů. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje dne 20. t. m. z Tientsinu: Oddělení vojska, sestávající z 1075 mužů japonských, anglických, ame- rických a indických vojáků porazilo boxery u vesnice, vzdálené 6 mil na jihozápad od Tientsinu. 301 bo- xerů byl zabito, 64 zajato a vesnice byla zapálena. Jistý počet raněných ošetřován jest v nemocnicích spojenců. Spojenci měli 11 raněných. Ukořistěno bylo na sta praporů, kopí a mečů, patřících boxerům. Zádušní služby Boží za padlé v Číně. Z Vídně, 25. srpna. (T. k.) Dnes dopoledne konáno bylo ve votivním chrámě za fregatního ka- pitána Thomanna a námořníky, padlé v Číně, re- kviem, jehož súčastnili se městský velitel polní pod- maršálek ryt. Engel, podmaršálek Šchöneich, generální inspektor jízdy podmaršálek hr. Paar, více jiných generálů, mnoho štábních důstojníků, viceadmirál Berghofen, jenž zastupoval velitele námořnictva se svými důstojníky, úředníci námořního oddělení říš- ského ministerstva vojenství a konečně oddíl námořní pěchoty. Ranění Rakušané. Z Vídně, 25. srpna. (T. k.) Z Rakušanů v Pe- kingu obležených dostal kadet Boyneburg střelnou ránu do čela a musil býti operován. Námořník Triscoli ztratil ranou z pušky pravé oko, námořník Bačič raněn byl granátovou třískou do lopatky. Všem raněným vede se lépe. Spikuutí v Šangaji. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují 23. t. m. ze Šangaje: Britský konsul v Hankau telegrafuje, že mezi tamními Číňany odhaleno bylo spiknutí, jež má za účel, zapáliti britskou osadu. Na rozkaz místokrálův bylo více osob zatčeno. Náklad na znovuobnovení železnice. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují 24. t. m. ze Šangaje: Inženýr Kinker myslí, že bude potřebí 700.000 taělů na znovuobnovení že- leznice z Pekingu do Tientsinu.

Z Berlína, 25. srpna. (T. k.) »Wolffova kanc.« oznamuje: Druhý admirál křižníkového sou- lodí ohlašuje z Taku z 23. t. m.: Kapitán Pohl na- lézá se dle soukromých zpráv od několika dní v Taku. Dodávka zásob po řece Pejho jest upravena. Kapitán Hecht dorazil 20. t. m. zdráv do Tungčau a odtáhl po krátkém odpočinku dále na Peking. První námořní prapor dorazil 21. t. m. do Natou. Zhotovení dopravních prostředků na rejdě opozdilo se následkem nepříznivého počasí. Nedostává se tažných zvířat. Z Londýna, 24. srpna. (T. k.) Telegram, jenž dne 20. t. m. zaslal generál Gazelee z Čifu, praví, Ztráty Angličanů jsou velmi nepatrné, ztráty Ja- poncův za to těžké. Udav pak podrobně, kterak súčastnily se v boji jednotlivé pluky, prohlásil Ga- zelse, že má jen ještě velmi malé zásoby potravin, že však učinil již potřebné opatření k jejich roz- množení.

Válka v jižní Africe. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) Podle časo - piseckých zpráv z Pretorie byl poručík Cordua včer'a odpoledne zastřelen. (Pro zradu prý. Red.) — »Daily Mail« oznamují z Gelneku, kteréžto místo leží ve vzdálenosti 17 mil od Mackado- dorpu, že tam Angličané v poledne vtrhli. Jízda svedla před tím více tuhých bojů. Nepřítele však donutilo prý k ústupu anglické dělostřelectvo. Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Krügersdorpu ze včerejška: Velitel De- lareu objevil se v čele silného oddílu u stanice Banku na trati Johannesburg—Potschefstroom a vy- zval tamní posádku londýnských dobrovolníků pod velením lorda Albernarba ku vzdání se, což však bylo odmítnuto. Později překročil Dewett železniční trat blíže Banku a vnikl do Oranžska. Delareyovo vy- zvání znamenalo zřejmě jenom lesť, která měla za účel krýti pohyb Dawettova vojska. (To je zname- nité, že taková lesť na Angličany působí. Red.) Z Londýna, 25. srpna. (T. k.) Lord Roberts telegrafuje z Worderfonteinu ze dne 24. t. m.: Ge- nerál Polecarew obsadil dnes Belfast bez překážky se strany nepřítele, jenž měl obsazeny pahorky mezi.

Belfastem a Dalmanathou. Vojsko Bullerovo stojí západně od Machadorpu, Frenchovo pak východně. Methuen dorazil do Zeerustu a nalézá se nyní ve spojení s Carringtonem. (Ergo, jsou oba na západních hranicích Transvaalu u Mafekingu. Nelze si mysliti, že tam ustoupíli dobrovolně. R) Gen. Buller vrazil včera na prudký odpor se strany nepřítele. Týž chtěl totiž anglickou jízdu vlákati do zálohy a spustil na krátkou vzdálenost palbu. Anglická děla umlčela střelbu a zmařila plán Boerů. Následkem nedoroz- umění oddělily se však dvě anglické setniny od hlav- ního sboru, byly obklíčeny a utrpěly těžké ztráty. Jeden důstojník a 12 mužů padlo, 4 důstojníci a 57 mužů bylo raněno, 33 mužů se pohřešuje.

Telegramy. Noví tajní radové. Z Vídně, 25. srpna. (T. k.) Ministrům ob- chodu, bar. Callovi, orby baronu Giovanellimua Pientakovi udělena byla hodnost tajných radů. Bedřich Nietzsche j. Z Wýmaru, 25. srpna. (T. k.) Známý fi- losof Bedřich Nietzsche podlehl dnes záchvatu mrtvice. (Bedřich Vilém Nietzsche narodil se r. 1844 v Röckenu u Lützenu a stal se r. 1869 mimořádným profesorem kla- sické filosofie v Basileji. R. 1870 súčastnil se války jako do- brovolný ošetřovatel nemocných. R. 1879 onemocněl očním neduhem, spojeným s častým bolením hlavy, takže musil odejíti na odpočinek, roku 1889 pak sešílel. Nietzsche byl moderním aristokraticko-atheistickým filosofem a jest pů- vodcem pojmu nadčlověka, který dnes v jistých kruzích na- lézá mnoho ctitelů. Za dob svého šílenství trpíval prý ne- snesitelnými bolestmi. Red.) Srbští exministři. Z Bělehradu, 25. srpna. (T. k.) Někdejší ministerský předseda Vladan Dorděvič a někdejší ministr války Atanackovič, kteří byli dosud mi- nistry v disposici, a vyslanec v Berlíně, Milan Bogičevič, byli dáni do výslužby. Car Mikuláš a výstava. Z Paříže, 25. srpna. (T. k.) Ve vládních kruyích popírá se nastávající cesta cara Mikuláše do Francie. Jest prý možno, že car přijde před koncem výstavy do Paříže, ale dosud prý se v té věci nestalo žádné rozhodnutí. Španělský následník nemocen. Z Madridu, 25 srpna. (T. k.) Král se lehce nastudil, následkem čehož leží a léčen jest na palubě parníku »Giraboda«.

Andrée. Z Kodaně, 25. srpna. (T. k.) Dle »Ri- tzauovy kanceláře« zaslal islandský guvernér vládě koncem července blíže Islandu nalezený plovák, jenž pochází dle všeho od Andréeovy výpravya byl odevzdán ministerstvu zahraničních záležitostí, které ho odeslalo švédské vládě. Zprávy hospodářské. Parcelářské řemeslo. Píše se nám: »Obrana zemědělců« obořila se nedávno na pana poslance Ho- ráka pro jeho čisté řemeslo parcelářské, jak jste již uveřejnili. »Katolické Listy« již dávno hned přede dvěma lety pozdvihly hlasu svého proti parcelářům a zpívaly v č. 226. ze dne 19. srpna r. 1898 takto: Zle matičko zla — parceláři zde, — rozbíjí nám selské statky, — dávají je na pochmatky, — zle, matičko, zle — parceláři zde. Zde je marné naříkání, marné volání, dokud stává platnost na zabijácký zákon ze dne 21. prosince 1869, jejž usmolila libe- rální čeládka německá na sněmu království Ceského. Dokud tento zákon otevírá dvéře parcelářům dokořán dotud není žádné spásy pro stav rolnický, nebo,