Dne 26. srpna 1900.

MAPOLO

Číslo 234. Strana 3.

čuje z Bělehradu, že král Alexandr uznává nutnosti, aby mezi Rakousko- Uherskem a Srbskem byly dobré a přátelské poměry udržány a chová mimo to k cí- saři Františku Josefovi tak hlubokou úctu, že nikte- rak není potřebí přítomnosti Milanovy v Bělehradě, aby srbská zahraniční politika i nadále pohybovala se v kolejích dosavadních. Znovuobnovení přátelskýcha pravidelných poměrů k Rusku, jakož také sympatické projevy obyvatelstva pro cara Mikuláše, jenž přispěl králi Alexandrovi v nejtěžších hodinách jeho života, nemohou prý nlkterak nepříznivě působiti na dobréa přátelské styky Srbska s Rakousko Uherskem. Na- lézají se naopak v úplném souhlase s poměry, jakéž udržují mezi sebou Rusko a Rakousko-Rhersko. Perský šach přijede do Vídně dne 4. září. Snížení listy královské v Italii. Jak se z Říma oznamuje, král Viktor Emanuel hodlá snížiti svoji listu o několik milionů lir.

Car do Paříže. »Libre Parole« ubezpečuje, že car Mikuláš přijede zcela jistě do Francie a do Paříže. Dále oznamuje se z Paříže, že pozítří přibude tam na delší pobyt ruský ministr financí. »Gaulois« soudí z toho, že tato návštěva znamená přípravu k návštěvě carově a dodává k tomu že není pravdě nepodobno, že současně s carem přijede (?) do Paříže také císař Vilém. K panovnickému jubileu sultánovu. Tu- recký ministr zahraničních záležitostí osobně včera oznámil všem velevyslancům přání sultánovo, aby vlády od nich zastupované vyslaly za příčinou pa- novnického jubilea sultánova zvláštní vyslance. Více velevyslanců vyrozumělo již své vlády o tomto přání. Rakousko-uherský vyslanec v Cařihradě baron Calice měl včera u sultána slyšení, jež trvalo přes hodinu a mělo velmi srdečný průběh. Velevyslanec děkoval sultánovi za jeho blahopřání u příležitosti 70. narozenin J. V. císaře Františka Josefa. Po slyšení představil baron Calice velitele staniční lodi »Faunus«, korvetního kapitána Menke- leina, kterémuž udělil sultán řád Osmanje 3. třídy. — Také francouzský velevyslanec před- stavil sultánovi velitele, jakož i odvolané francouzské důstojníky francouzské staniční lodi. Sesazený paša. Ali paša, vojenský velitel v Bitlisu, nebyl pověřen, jak nedávno bylo oznámeno, vyšetřováním ve Spanghanku, nýbrž byl následkem stížností, jež podal ruský velevyslanec na Portě, se- sazen.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Sv. Zefyrin, jehož památku dnes konáme, narodil se v Římě a stal se papežem r. 202, za krutého pronásledování křesťanů císařem Severem, při čemž osvědčil se svým podda- daným jako upřímný otec, který zároveň s nimi cítí bolest. Neméně jich chránil od bludařství Ebionitů, kteří hlásali, že prý Kristus je sice prorokem, ale pouze člověkem, proti čemuž učený papež vystoupil s nemalou rozhodností, dokázav, že Kristus jest nejen člověkem, nýbrž též pravým Bohem. Zemřel r. 218, hájiv až do amrti neporušenosti sv. víry. — Kromě Nepřítelem pana Celibáta je ten, kdo by rán kněžstvo naše zotročil. Mnozí si myslí, že papež by mohl jen škrtnutím péra toho pana Celibáta vyhnati, že co prý jeden papež (Řehoř VII.) utvořil, může jiný papež zrušiti. Ti páni neznají dějiny církve. Papež Řehoř VII. učinil asi totéž, co učinil Mojžiš na Hoře Sinai.

Mojžíš zákon, jenž je každému člověku, i pohanu, do srdce vložen, napsal na desky. A Řehoř VII celibát, jenž v církvi hned od počátku se jevil a vždy všec- becnějším se stával, na psaný zákon povýšil. Tenje původ řehořského celibátu. Tajuplný význam svá- tosti celibátní kněžstvo nutně vyžaduje. Luther musil dříve církev od všech svátostí oklestiti, nežli mohl přistoupiti ke zrušení celibátu. Protestantismus vlastně kněžského stavu v rozumu katolickém nemá, má jen kazatele, má jen církevní funkcionáře, ale nemá obětníky, protože nemá oběti. Kdo vlastně zavedl celibát? Zavedl ho katolický lid, zavedl ho katolický cit, zavedla ho katolic ká duše lidu. Když Rehoř VII. celibát na všeobecný zákon v církvi povýšil, stavěli se proti němu knížata a též mnozí biskupové a kněží. A co učinil Řehoř? — Odvolal se na katolický lid. A tento lid houfně opouštěl kazatelny, zpovědnice a oltáře ženatých kněží. Kdyby dnes některá vláda celibát zrušila a kněžím se ženit dovolila, katolický lid sám by celibát opět zavedl tím, že by chrámy ženatých kněží míjel. Bylo by vůbec na čase, aby vydán byl lidový spis o celibátě, v němž by se nestranně pojednaloo jeho dobrých i zlých stránkách. A ukázalo by se, že ty dobré by ty zlé náramně vysoko převyšovaly.

toho koná se památka sv. Generia, mučeníka, sv. Alexandra, sv. Rufina aj. Zprávy římské. Šv. Otec přijal dne 22. t. m. v soukromé audienci ndpp. biskupy z Nuora, Iglesie a Ogliastra, dříve než sestoupil do kaple sixtinské z příčinou přijetí poutníků sardinských. Dne 3. září přijedou do Říma němečtí studenti, kteří budou rozděleni na tři skupiny, přicházející z Innomostí, Pa- sova a Basileje. — Dne 17. září pak zavítá do věč- ného města výprava polská, která se účastní kon- gresu 5. řádu sv. Františka, 25. října pouť sabínská vedená kardinálem Mocennim. Přípravy, k pouti ka- tolického studentstva z Italie se již konají, a slibuje býti tato pouť velikolepou. Osmdesáté narozeniny vídeňského kar dinála. Jeho Eminence ndp. kardinál dr. G ru- scha, arcibiskup vídeňský, slaví 3. listopadu 80leté narozeniny. Týž církevní hodnostář těší se dosud svěžímu zdraví, pouze zrak mu přechází.

Biskupské konference. Schůze velikého biskupského výboru konají se v listopadu ve Vídni v knížecím arcibiskupském paláci za předsednictví J. Em. kardinála dra. Gruschy. Slavnost věrověstců slovanských. Když byl blab. Zaccaria prohlášen za svatého, byl jeho den úmrtí 5. červenec prohlášen za jeho svátek. Tehdy české liberální listy se sápaly na papežskou Stolici, že tím zapudila věrověstce slovanské sv. Cyrilla a Methoděje, poněvadž prvnější byl vyššího řádu. Ale nestalo se to zúmyslně, nýbrž pouze z té příčiny, po- něvadž připadá ne tento den úmrtí sv. Zaccaria. Jak ve slovinských listech čteme, na prosbu ndp. biskupa lublaňského dra. Jegliče papežská Stolice pový- šila svátek sv. Cyrilla a Methoděje na svátek vyššího řádu (duplex majus), čímž nabývá vrchu. Bylo by si přáti, aby i v ostatních jihoslovinských diecésích byla podobná prosba podána. U nás toho není potřebí, po- něvadž svátek ten jest vyššího řádu.

Svěcení oltáře. Jeho Excellence posvětí dnes nový oltář v kapli zemské věznice na Cejlu, načet bude sloužiti mši sv. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Msgr. Wolfgang Jančík byl jmenován prozatímním administrátorem fary na dómě u sv. Václava v Oloumouci. Dp. Mikuláš Fischer, proz. katecheta na gymnasiu ve Strážnici, stal se de- finitivním. Vp. Fr. Úlehla, kooperátor ve Zlíně, byl jmenován proz. katechetou měšťanské školy ve Zlíně, vp. Jiří Černý, deficient, byl ustanoven za kaplana v Břestu. Dpp. Josef Weis a František Tomeček z řádu jesuitského dostali jurisdikci pro faru na Vele- hradě. Duchovní evičení pro intelligenci konati se nebudou vzhledem ku sjezdu družstva Vlasťa z několika nenadálých překážek jiných. Církevní evičení v Král. Hradei. O pondělka do pátku konaly se v Hradci Král. kněž- ské duchovní cvičení za účasti 174 kněží. Zahájil je J. M. ndp. biskup dr. Edvard Jan Nepom. Bry- nych. — Ve středu večer ztropila řada městských výrostků hluk a demonstraci před seminářem. Je vi- děti, že v tomto městě jest pravá svoboda ! V klášterním chrámu Páně sv. Voršíly koná bratrstvo neposkvrněného Početí Panny Marie Lúrdské dnes v neděli, dne 26. t. m. o půl 5. hod. odpolední svojí pobožnost jazykem českým. V úterý, dne 28. t. m. konati se bude v témže chrámu Páně slavnost sv. Augustina následujícím pořádkem: V 9. hodin depoledne slavná pontifikální mše svatá, odpo- ledne ve 4 hod. slavné nešpory.

Zprávy denní. Program výstavy katol. tisku, sehůzí Jednoty českého katol. učitelstva a literár- ního sjezdu. Neděle, dne 26. srpna. Ve dvě hodiny odpoledne otevře se výstava katolického tisku ve velikém letním sále knížecího arcibiskup- ského semináře v Praze. Zahajovací řeč prosloví dp. P. Karel Burian O. B. Inspekci na výstavě koná dp. Tom. Škrdle. — Pondělí, dne 27. srpna. a) Dopoledne: V 7 hodin mše sv. u Křižovníků. V 8 hodin: Valná hromada Jednoty českého katoli- ckého učitelstva v království českém. — V 1/2 10. h.: Odborová schůze Jednoty s přednáškou slč. Aug. Rozsypalové, učitelky: O výchově dívčí vůbec a žen- ského dorostu zvlášť. — V 11 hod. slavnostní schůze Jednoty: 1. Zahájení schůze a uvítání hostí místo- předsedou. 2. Přednáška Jos. Vencoura, učitele měšť. školy: »Je-li výchova možná?« 3. Pozdravy a te- legramy. 4. Doslov a ukončení schůze. Pozn. Valná hromada a odborová schůze konají se v sále Katol. besedy v I. poschodí, slavnostní schůze ve veliké dvo- raně záložny Svatováclavské v II. poschodí. b) Od- poledne: Odborové schůze literárního sjezdu: Ve dvě hodiny: Farář VI. Hálek: Veřejné knihovny a čí- tárny katolické. Předseda metropolitní kanovník dr. Jan Sedlák. Zapisovatel říd. učitel K. Skultéty.

Ve 4 hod. řídící učitel Jos. Flekáček: Úkoly Hi- storického kroužku a studium dějin s naší strany. Co se děje a co by se díti mělo. Prof. dr. M. Kovář onemocněl, i přečte jeho přednášku říd. učitel Jos. Flekáček. Předseda Fr. Vincenc Bubeník. Zapisovatel učitel Fr. Jelínek. Slavnostní schůze. Večer v 7 hod. Předseda dr. Rud. Horský, místopředseda Zapletal, universitní profesor ve Frýburku. Zapisovatel chef- redaktor Frant. Žundálek. — Program: 1. Slavnostní sbor Cyrillské jednoty křižovnické. 2. Zahájení schůze předsedou. 3. Pozdravný přípis Jeho Excellence ndp. arcibiskupa Lva svob. p. Skrbenského a proslov zá- stupce Jeho vsdp. preláta msgr. dr. Jos. Krásla. 4. Slavnostní řeč J. M. ndp. Ed. Jana Nep. Brynycha, biskupa: Náboženství budoucnosti. 5. Doslov před- sedy. Pozn.: 1. Výstava jest otevřena od 8—12 do- poledne a od 1—6 hod. odpoledne. Inspekci ve vý- stavě má dne 27. srpna dp. P. Burian O. Cr. Vstup do výstavy jest každému volný a bezplatný. Žádá se, aby se návštěvníci předmětů nedotýkali. 2. Dům družstva Vlasť a knihtiskárnu možno si prohlédnouti od 7—12 hod. dopoledne a od 2—6 hod. odpoledne. Jsou v Žitné ulici č. 570 st., 26 nové. 3. Papírnický závod družstva Vlasť jest otevřen od 7 hod. ranní do 8. hod. večerní.

* Pan arcivévoda Rainer s chotí paní arcivévodkyní Marií, netí paní arcivévodkyně, Ma- rií Immaculatou Rainerií v průvodu vrch- ního hofmistra generálmajora hr. Orsini- Rosen- berga a dvorní dámy baronky Trauttten- bergové a markýzy Tussan-Espaignetové o 11. hod. 15 m. dopoledne rychlíkem dráhy společ- nosti rakousko uherských státních drah, jel tudy a po krátkém pobytu v hotelu »u modré hvězdy« od- jel o 1 hodině 42 minut odpoledne zvláštním vlakem dráhy císaře Františka Josefa do Vídně. * Sňatek. Slečna Ella Dumkova, která doma i v cizině jako velice nadaná a dovedná diva- delní herečka velmi zvučného jména byla si získala, vdává se za režiséra berlínského divadla p. Rudolfa Walthera, kam i též sama engažována jest. Sňatek odbývá se 28. srpna v 8 hodin ráno v chrámu Páně sv. Ludmily na Král. Vinohradech. Novomanželé od- jedou hned prvním vlakem po svatbě na místo svého povolání do Berlína. Zemský prapor v Čechách — pro- vokací. »Nár. L.« píší: V předvečer oslavy po- sledních narozenin císařských ozdobila Česká beseda v Ústí n. L. nový svůj dům praporem barev zem- ských a praporem černožlutým. Sotva že prapor český vztýčen, přichvátal strážník ústecké městské policie v šišáku k předsedovi Besedy s rozkazem, aby prapor tento ihned byl sňat. Předseda odebral se na policii a popíraje oprávněnost její k zákazu, snažil se vy- světliti, že přece prapor v barvách zemských nemůže býti v Čechách zakazován. V největším rozčilenía v zanícenosti pangermánské troufal si strážmistr poli- cejní prohlásiti, že prapor bíločervený v Ústí jako městě »německém« jest drzou provokací německého obyvatelstva, omlouvaje prapor velkoněmecký, v jichž záplavě prapory černožluté v ulicích ústeckých se ztrácely, jako prapor v Ústí bez závady dovolený.

Ve vášnivé rozmluvě této pohrozeno konečně před- sedovi České besedy, že policie odmítá veškeru zod- povědnost za pravděpodobné (!) násilnosti rozčileného lidu na besední dům a předseda s věcnými protesty svými odkázán posměšně do »Čáslavi«. — Nemoha se večer dovolati intervence úřadu politického, dal předseda Besedy prapor sníti a dne 18. srpna ráno stěžoval si do neslýchaného jednání policie u hejt- manství. Úřadující komisař na hejtmanství odsoudil sice neoprávněné jednání policie ústecké, souhlasil však se snětím praporu. Předseda Besedy dal ráno prapor český znova vztýčiti a na dotíravé návstěvy policie prohlásil resolutně, že přes všechny hrozby prapor sníti nedá. V poledne vtrhla konečně policie násilně na půdu besedního domu a zemský prapor násilně sňala — bez vědomí předsedova. Na opětnou stížnost u správce okresního hejtmanství prohlásil tento sice, že policie nejedná správně, ale chlácholil všemožně rozčileného předsedu, aby od dalšího vy- věsení praporu upustil. To vše mluví samo za sebe i beze vší kritiky. — Jak se dovídáme, podnikne Česká beseda proti násilnému stržení praporu ústeckou policií soudní kroky a stěžovala si také do tohoto jednání u místodržitele. Tábor lidu z Pošumaví uspořádán bude dne 16. září. Na táboru promluví posl. dr. E. Grégr, red. V. J. Klofáč a red. V. Stříbrný. Také ostatní strany státoprávní vyšlou své zástupce. Elektrická dráha na Hostýn. Byl podán návrh na zřízení elektrické dráhy na sv. Hostýn, ale »Matice Svatohostýnská«, která 6. a 7. srpna na sv. Hostýně konala svou valnou hromadu, zamítla návrh ten a ke družstvu nepřistoupí, odůvodňujíc to tím, že sv. Hostýn musí zůstati místem poutnickým a ne- smí se státi místem výletním. * Vojenská cvičení. Do Plzně přibyl v pá- tek dopoledne generální inspektor vojska a generá.