1
masthead
19. května 19 8. Císlo 138.
4
article
Hlavní turnaj. I. utkání jest šťastným
Hneiu pašich českých hráčů. I. supina: Brach 1 —
Dr. Zelinka O. Treybal K. 1 — Rěti 0. Barász 1 — Du-
šek U. Charvat volno. II. skupina: Polák 1/2 — Bröchl
27. Tatiesic-Hromádka, přerušena v lepší posici pro
prvého, Perna-Dobláš přerušeno. Abonyi volno. II.
skupina: Munil 1 — Randa 0. Eljašov 1 — Pročeko.
Enpler-Kraran přeruš. v lepší posici pro prvěho. Cho-
čora-Krcfin přerušeno. IV. skupina: Chalupotzky
— Rotlevý O. Důrschmidt 0 — Grössl 1. Dyk
— Gentner 1/4. Batík-Voda přerušeno. — II. utká-
ní: I. skupina: Dr. Zelinka 6 — Treybal 1. Rtěti-
Dušek přerušeno. Baránz- Charvát přerušeno, Drael
volno II. skupina: Polák 0 — Tauscig 1. Abónyl 1
— Brockl O. Dobláš-Hromádka přerušeno. Perna
volno. lIl. skupina: Proček 0 — Choděra 1. Kagnn-
l. mšev přerušeno. Musil o — Engler 1. Krulis
— Krofia 1/4. IV. skupina: Grössl 0 — Chlumnetzký.
Centiner O — Dürschmidt 1. Bartík 1/2 — Dyk
Voda-Rotlev přerušeno
abžíl
1. (FII.) utkání.
Černý: Schlechter.
Bílý: Spielmann.
Španělská.
17. Jí3—d2 Dd8— d7
1. e2—e4 e7—e5
b5x«cá
18. Jd2 xe c4
Jb8- -cs
. Jg1— f3
Va9—bs
19. 12—f
Si1 —b5
h7—h6
VF8— be
20. f4— f5
J28— fe
4. Sbö— ak
21. Val—b1 Vř8—h8
5. 0—0
St8— e7
7l es
6. Vít— et
22. e5—e6
b7 — b5
7 Sa4— bg
Dd7— de
23. (5— e6
d7— d6
24. Vblb6 c7 xb6
8. c2 — e3
Brach
doktor
Zelinka O Treybal
Charvat
Polák
Hromádka
Randa
Dyk
Batík
Zelinka
Treybal
Dušek
O Dobláš
Proček
Choděra
Musil
Engler
Grössl
Voda
Rotlev
Černá
Schlechter
Spielmann
Vít
Dd
Rtěť
Baránz
Val
Rotlevý O . Důrschmidt 0
Centiner O — Dürschmidt 1
FII
Kagnn
d 2 Dd
d 7 1
e 2
Jb
d 6 24
5
article
25. Vel—e5 Vb8 - (8
2. h2—h3 Se8—e6
26. De2 —e2 Se7— f6
10. 2—d4 S-6xc b3
11. Dd1b3 e5 xkd4
27. Ve5—e3 S16 - g5
28. Ve3—13 Sgokel
12 3Xd4 d6 —d5
29. VÍ3Í8+ kg8 f
13. n-e5 Jf6 — e4
30. De2—3 + De7—f4
14. Jb1—c3 Je4xei
31. Dí3«d5 Sc! es
15. b2x«c3 Jc6 — a5
Bílý vzdal.
16. Db3— e2 Ja5 ch.
Pohled do paláce strojovny.
Je život ve strojích?
Napadne vás ta myšlenka, když vkročile
krásným, smělými liniemi a ladnými věžemi zdo-
boným portálem do paláce strojovny. Obklopí
vás hukot, rachot, tlukot, jakoby octli jste se
v dílně Hefaistově. Silná, ale zdravá lázeň pro
nervy l
V prvním momentu ztratíte všechen orien-
tační emysl. Vidíte jen hluboký prospekt, dlouhé
táhlé jeviště, v němž místo kulis zdvihají se
obrovská ramena jeřábů, mohutné nosniky a nad
včím jako jediná sufita železná, elegantní, že-
brovitá konstrukce, nesouel střechu. V druhém
momentu teprve se vám jasní. Všimnete si ko-
lají, běžicích středem strojovny a dělících tuto
v půli pravou a levou. Hlavice kolejnic značně
jsou zmáčknuty — tisíce tun po nich putovalo
v podobě součástí strojových kolosů, jež na
svém mistě spočívají na masivních betonových
základech a buď již uvedeny v pohyb budí vý-
kony svými odiv, bud dosud nehybně, ledově
stojíce pravým kontrastem, majestátem klidu pů-
sobí imposantně ..
Kam dříve obrátit pozornost?
Hefaistův
Vela
jít 7
d 4 S
6
article
Chceme li ji věnovati nejmodernějším vy-
moženostem ve světě technickém, namanují se
nám hned dvě velkolepě exposice eloktrotechnické
ku prohlidce. V pravo Křižík, v levo Kolben,
dvě representační firmy, soupeřící pověstí i za-
kázkami. Do všech oborů strojnictví vlastně za-
bihují jejich výstavy, neboť dnes bez elektřiny
noní moderní industrie mysliteina. V prvé řadě
jsou to arci stroje elektrotvorné, lokomolivy.
dynama a regenerátory nejrůznějších dimensi
závratné číslice kilovatů dodávající, pak různé
transformátory, rozváděcí desky, turbogenerátory.
turbiny, motory, zařízení osvětlovací a konečně
ttroje, k nimž třeba elektrického pohonu, tedy
jeřáby, elevátory a pod.
Instalace provedena jest tak prakticky, že
ke každému stroji jest bezpečný přístup.
Křižík
Kolben
7
article
Jestliže zdržely nás tyto dvě elektrotech-
nické exposice, podávající znalcům i odborníkům
krásný studijní materiál, pak prohlídky ještě
delší vyžádá si výstava firmy Ringhofferovy.
v prvé řadě její vagonky. Ta zaujala obrov-
skými, na objednávku pracovanými železničními
vagony prostranství podél celé délky pravé strany
strojovny. Zde na kolejích stojí čtyři vagony
určené jednak mezinárodní dopravní společnosti
pro trati, jimiž jezdí expresní a luxusní vlaky.
Jsou to vším komfortem zařízené vagony
spací, jídelní, prvé a druhě třídy. Výprava je-
jich jest elegantní, vkusná a praklická, stavba
precisní, na znáčnou stabilitu vypočtená.
I vagony pro trati elektrických draha
automobily řadí se k léto exposici.
Českomoravská továrna na stroje vyniká
exposici neméně representativní, ač ovšem nej
včtší její díla, mosty železné konstrukce, ne-
mohly z důvodů přílišných rozměrů býti pojaty
na několik těch set čtverečných metrů, jimiž
i největší firmy jen disponují. O firmě dříve
Breitfeld, Daněk a spol. zmínili jsme se již ze-
vrubně u přiležitosti návštěvy arcivévody př
zahájení. K dalším, vesměs pozoruhodným ex
posicím zevrubným popisem vrátíme se v nej-
bližších dnech.a nibe
Daněk
Ringhofferův
Breitfeld
8
article
„Národní Listy“ na výstavě.
Jako o výstavě národopisné, tak
i letos zřídily „Národní Listy“ na vý-
stavišti svůj klosk, který návštěvník
najde mezi pavilonem města
Prahy a průmyslovým palá-
cem, v rohu květinového parteru.
V kiosku prodávány budou naše listy
a to ranní od 8. hod. (cena 8 hal)
odpolední vydání od 1. hod. (cena2
hal). Tamtéž podávány budou úřad-
níkem administrace naší informace
v příčině inserce a přijímána různá
sdělení od vystavovatelů pro zpravo-
daje výstavní.
Deset let Maroldova panoramatu „Biiva u Lipan
Hrst časové vzpomínky!
Je tomu právě deset let, kdy na výstavě archi-
tektův a inženýrů dokončováno bylo velikolepé díe
Maroldovo, Jansovo a j. druhů, aby se stalo jednou
z nejvzácnějších slrakcí zajímavě, toho druhu první
odborné výstavy u nás,.
Famatujeme, s jakou dychtivostí sledovali jsme
poslup uměleckých prací, jak nedovedli jsme dobře
pocnopiti, že by Luděk Marold, ten subtilní, nedo-
zližný maliř v ličení brilantních scén moderní spo-
lečnosti, mohl se státi tvůrcem největšího histarického
obrazu A jak jsme užasli, když obrovské plátno za-
skvělo se živými, sylými barvami, vyslihujícími je
den z nejtklivějších výjevů naší minulosti.
Tisicové s němým úžasem o výstavě obdivoval
nádherné panorama, jehož tvůrce strhl na sebe rá-
zem vavřín znamenitého historického malíře,
Maroldův
Jansův
Marold
Praha
Biiva u Lipany
9
article
S prvním dechem podzimu výstava byla uza-
vřena, ranorama osiřelo.
A koncem téhož roků geniální Marold zemfel .
Kdo měl po něm sktízzu, choval ji jsko draho-
cennou relikvii. A ani na posmrtnou výstavu nechtě
olmle lanov s lnštalrá
ji půjčit.
Ale když o různých slavnostech na výstavě z
rok, dvě, tři léta i pozdějí největší dilo jeho bylo pří-
stupno — želo panorama prázdnotou. Málokdos
největšího uměleckého odkazu všíml... A po dese
lefech, lelos na jaře, nescházelo mnoho, aby z ve
liké piely k umělci — obraz jeho byl svinut s ulo
žen někde v obecním dvoře, protože prý nebylo ni-
kde v celé Praze přihodného místa.
Jakého činu byli bychom se dopustili, to vidím
nyní, kdy obraz přenesen na západní stranu vý
stavy a zde v nově zřízené budově umístěn a opra
ven
Kdo v nejbližších dnech, kdy panorama Marol
dovo opět bude přístupno, uzří novými barvami pro
hlédlý ehzaz, působící dojmem, jako když před dese
lety byl dokončen, uzná, že bývalo by barbarstvím
nechat dojíti ke zkáze tohoto skvoslu.
Jděte sami a vizte?
„. Výstavní den má 15 hodin, neboť se otevíri
o 8. hod. ranní a úzavírá o 11. hod. več. Pa
vilony otevřeny jsou do 7. hod. več. Po ukončení
instalačních praci v pravém křídle průmyslového pa
láce (exposice textilnictví, oděvnictví a nástrojů) ote
vřen bude střed a pravé křídlo průmyslového paláce
do 10. hod. več. Vstupné ve všední dny 1 K, p
6. hod. vač. 60h.
. Výstavu navšlivilo včera 4732 platicích osob.
Marold
10
article
Bouřlivé demonstrace v Praze na
ochranu práv jazyka českého.
Bouřlivé demonstrace v Praze na
ochranu práv jazyka českého.
enl
Strana národně sociální uspořádala včera veče
v zahradě restaurace su bílé labutě« na Poříčí tábo
lidu, na němž promluveno o stálém zdeptávání práv
jazyka českého a o situaci politické na řišské radě
Po ukončení táboru učiněny mohutné vlastenecké
projevy, velký dav lidu bouřlivě protestoval prot
těm, kdož jazyk český urážejí. Mohutné demonstrace
skončily krutou řežbou šavlemi a také několik vý
střelů vypáleno z policejních revolverů. Uvádíme po-
drobnosti pohnutlivého a nezapoměnutelného tohoto
večera, který, jak se zdá, nebude posledním
Praha
12
article
v zahradě »u bílé labutě« na Poříčí byl navšlíver
asi 5000 účastníky a svolán byl organisací strany
národněsociální. Dva policejní úřadníci byli vyslání
aby sledovali průběh jednání.
Posl. p. dr. Baxa vylíčil historii jazykového boje
a pravil, že dlužno volati na pomoc lid český proti
řádění presidenta vrchního zemského soudu. (Bouř
livé projevy nespokojenosti. Výhrůžné výkřiky.
Vládni komisař zakročuje a vyzývá předsedu
aby zamezil nepřátelské projevy proti ryt. Wesselému
Řečník stěžuje si na ty kdož ve Vídni svojí likna
vostí tuto úřadnickou svévoli podporují. Táže se
zda bylo by to možné za jiných poměrů, aby se
ryt. Wesselý vrátil z dovolené na své místo? My
voláme k zodpovědnosti v první řadě mini terského
předsedu bar. Becka, že se Wesselý vrátil do úřadu
To vypada jako výsměch a potupu českému lidu
české Praze! (Souhlas.) Co se děje naproti tomu
v Aši? Jakmile se vyskytla zpráva, že tam mají by
vyslání dva čeští celní úřadnici, Aš se vzbouřila
vláda povolila. U nás je tomu jinak! U nás je
možno, aby se Wesselý vrátil a páchal dále nási
na lidu českém!
Necítite tu pohanu? Čéský lid musí pozvednout
svého hlasu! Hlas odporu a nevole měl by se roz-
lehnouti po celé oblasti království českého! Co ten
ministr Prášek tam vlastně dělá, že nechrání čest
českého národa? Vždyť přece musí věděť, jaký roz-
ruch jest v českém národě. Bude to věčnou hanbou
když se řekne, že za jeho působení ztratili jsme
třetinu nezadatelných práv! My poslanci neopome-
neme při žádné příležitosti sdělit na příslušném
místě, co v lidu českém vře. Řečník končí zvoláním.
Posl
doktor
Baxa
Wesselá
Prášek
Vídeň
Aš
český Praga
13
article
»Pryč s vládou Beckovou !« (Bouřlivá pochvala.)
Předseda sděluje, že pozdravný telegram zaslal
poslanci Buřival, Choc. Lisý, Fresl a Žemlička.
Dále promluvil posl. V. Klofáč, který vzpomina
rozruchu v lidu českém v letech devadesálých, kdy
všechny vrstvy ukázaly proti Vídni energii. Dnes
kdy se jedná o ponížení a hanbu českého národa
panuje v národě mlčeni! Jest zajímavo, že i ti po-
slanci, kteří do nedávna byli v korunní radě, dr
Fořt a dr. Pacák, volají do oposice ! Česká politika
jest nyní v rukou krajně nešťastných. Kde jsou ty
všechny městské rady, aby se postavily do bojovné
linie proti politice Kramářově? Městské rady neko
nají svou povinnost, proto lid český musí promluvit
Chystá se nám osud Elsas a Lotrinků! Vnucuje se
nám státní němčina. Mohlo by se to učinit Maďarům
Za všechno, co se bude v Čechách díti, činíme
zodpovědným bar. Becka! S drem. Kramářem jsou
vinni všichni ti, kdož ho podporují.
Beckův
Buřival
Choc
Lisá
Fresl
Žemlička
V Klofáč
Fořt
doktor
Pacák
Kramářův
Maďar
Beck
Kramář
Vídeň
Čechy
14
article
Dr. Kramář v měsíci prosinci sliboval, že uvi-
díme za 14 dnů, co nám přinese a nyní je avšten a
my nemáme pořád nic! Řečník tvrdí, že ministr ne-
spravedlnosti (Bouřlivý potlesk.) nebyl daleko akce
odpírání českých podání. V tom vláda nezakročila
ale v poštovnictví, kde je Čechů většina a kde se
jedná o českého ministra, vláda ihned vydala nej-
přísnější nařízení. Tvrdilo se, že Wesselý odjede na
dovolenou a už se nevrátí a zatím v plné slávě se
vraci. My cítíme dobře ty pohlavky a je nutno, aby
je citil všechen český lid! Každý úder do tváře mě
by být dvojnásobným úderem oplacen! Ale ješte
není vše ztracene. Vláda ještě potřebuje zvýšený po-
čet nováčků a úpravu platů důstojnických a v tom
může poselstvo české ještě promluvili. Řečník prude
útoči na poslance strany sociálně demokratické
uvádí, že vláda o každém podnětu s nimi se radí
vyjednává a oni přece neposlavili se na ochranu
práv jazyka českého Řečník touží po tom, aby
všichni čeští poslanci se spojili a zlomili vaz vláde
barona Becka. Už toho máme dost, aby český mi-
nistr krajan pískal na klarinet barona Becka ! Chceme
být opět tou prazvláštní společností, jako jsme byl
v letech devadesátých! Nelibit se nahoře, ale mí
důvěru v národě! Volá po solidaritě všeho Slovan-
stva v soustátí, aby Stované ukázali svoji skutečnou
moc. Český národ ztratií úplce důvátu ve vladní pe
litiku! (Souhlas.)
doktor
Kramář
Čecho
Wesselá
Beck
Stovaný
strana sociálno demokratický uvádět
15
article
Pan Střibrný uvedl, že strana národně-sociáln
doposud vykonávala úkol policistů, neboť chlácho
lila lid před výbuchem nevole, ona vykonávala úko
hasičů, neboť tlumila požár, který hrozil vypuknouti
Dnes však tento úkol více vykonávati nebudeme
Založíme ruce v klin a nechť okolo nas bouře bu
rácí jakkoli! Jménem strany národně sociální děkuje
za mohutné účastenství na táboru a konči.
Za nadšeného rozruchu pro ochranu práv č
ského jazyka účastníci se rozcházeli.
Střibrný
17
article
Demohstrační průvod ulicemi
Pražský mi.
O 3/4 na 9. hod. večerní seřadil se průvod n
Poříči, aby doprovodil poslance dra. Baxu a Klofáče
na Františkovo nádraží. Oba poslanci ubírali se
v předu průvodu, jehož účastníci, v počtu asi 500u
hlav, zapěli »Kde domov můj?« a »Hej Slovaně!«
Průvod ubíral se Havlíčkovou a Dlážděnou ulieí
přes Havličkovo náměstí do Jindřišské ulice. Známe
výnosy poštovního ředitelství daly zástupu podnět
k bouřlivé demonstraci před budovou poštovního ře-
dilelství. Pěsti zdvihaly se nad hlavami, holemi bylo
hrozeno a výkřiky nespokojenosti pronášeny proli
oknům budovy. Bouře svědčila řediteli pošt a tele-
grafů. Mezitím se všech stran soustřeďovala se po-
licejní stráž pěší. V čele jednoho oddělení byl po-
věstný inspektor Kianr, kter? se smutně poslav l
svojí činnosti v potírání pouličních prejevč. Jeho
přilomnosť nepředvídala nic dobrého a to se tak
skutečně stalo.
netil e
Poříč
Baxa
Klofáč
Slovana
Havlíčkův
Františkův nádraží
Havličkovo náměstí
Jindřišská ulice
Kianr
18
article
Provakace buršáků.
Za stálého zpěvu, promiseného projevy nespo-
kojenosti a odporu proti presidentovi vrchniho
soudu, ale jinak v úplném pořádku ubíral se ne
přehledný dav po Václavském náměstí k museu
V předu oba jmenovaní poslanci a po stranáeh
množství policistů, za velení inspektorů a dvou
nižších úřadníků. Dav minul rampu musejní a po-
stupoval Sadovou třídou k Františkovu nádraží
Když dospěly první řady k zahradě nového něme-
ckého divadla, ozvala se bouře nevole a nespokoje-
nosti. Voláno z tisíců hrdel »Hanbal«, ale nie
jiného se nestalo a tak byl by se dav dostal až
k nádraží. Že mohutná demonstrace tak neskončila
o to se postarali buršáci, když zástup postoupil
dále k divadlu. Vyhrnulo se jich asi osm se schod
vedle německého divadla a měli barevné čapky na
hlavách. Dýmali čigarety, někteří se vysmívali, jiní
prsty ukazovali na zastup, ostatní potěžkávali obnšky
v rukou. V září elektrických obloukových lamp bylo
jejich počínání velmi zřejmě pozorováno a zástup
správně postřehl, že buršáci provokují a dráždí, jen
aby něco způsobili, »Hanba!« ozvalo se ze sterých
hrdel a tu už několik kamenů (v těchto místech pro
vádí se mosaiková dlažba) bylo vhozeno k místu
kde svoji zlomyslnou provokaci provozovali buršáci
Nyni byl inspektor Klaus ve svém živiu.
Františkův
Hanbal
Nyňa
Klaus
Václavský náměstí
19
article
Dal policistům rozkaz k zakročení a to provedli
Na ráz tasilo asi dvacet policist
šavle a vtrhlo de zástupa. Nastala nevyll
čitelná panika. Čásť zá-tupu postupovala ke Franti-
škovu nádraží, minula klidně stojící oddělení jizdní
stráže u nového německého divadla. Přiletělo několik
kamenů a jedním rozbita tabule v přízemí vestibule
divadla. Policisté pěší i jízdní u divadla stáli dále
neboť neměli příčiny k zakročení. Toto zakročení
provozovali policisté za velení inspektora Klausa
dále směrem k Václavskému náměstí. Lid byl hnán
policisly, kteří tasenými šavlemi bušili do každého
kdo se jim do cesty namanut. Množství holí a klo-
bouků bylo při děsném tomto útoku ztraceno, množ
ství pronásledovaných pádem rozbilo si kolena.
odřelo ruce aneb střískáno bylo šavlemi. »Wache
los!« řvalo dále komando a šavle se blýskaly
zuřivě dopadaly na hlavy a záda pronasledovaných
bolesti vzlykajicích . .
Václavský náměstí
Wache los
20
article
Rojiště na Václavském náměstí.
Rojiště na Václavském náměstí.
Valná část záslupu, poslance dra. Baxu a Klo
fáče k odjezdu do Vídně doprovázejícího, byla šavlem
policistů zahnána na Věclavské náměstí, kde policist
provedli skulečnou bilvu. Ale jak nerovnou! Ozbro
jení proli neozbrojeným! „Wache los!“ bylo slyše
a kordon policistů vrazil do zástupu se šavlemi v ru
kou Byl bit, kdo neutekl; mladý i starý, ženy i děti
vracející se z výletui Lidé váleli se po dlažbě, ne
boť povaleni byli prchujícími do povalených mláti
šavle. Nad Marianskou ulicí dva výjevy vzbudily
opravdový úžas. Policisté chytili ženu, doráželi n
ni tasenýmí šavlemi a žena se bránila. Cloumali s ní
rvali ji za ruce a ly, Ldož ji chlěli brknit, sekal
šavlemi. Pak ženu pus-ili, hnali se za jinou a tentýí
výjev se opakoval. Rozervali šat ženy a pak ji pro
pustili, neboť zděšená mohla sešílet nad tou trýzni
Tyto výjevy vchudily ohromnou nevoli v zástupu
z něhož voláno: „To jste našinci! Takhle nás ma-
sakrovat! Něvinně ženy jako biřici pronásledovat
Vrahové!“ Snesla se prška kamení a tu k nevýslov-
nému zděšení o zval se výstřel, v zápěti po
tom ještě dva výstřely. Policisté měli re
volvery v rukou a od rostadrantu Praussova na nárož
Marianské ullce bylo viděl, že jeden z policistů stříle
do země. Policejní ředitelstvi tvrdi, že policisté ne
střileli, nýbrž že bylo stříleno na policisty! Při vel
kých demonslracích listopadových také se tvrdilo
že policisté nesťřileli a přece několik vrat bylo z po
licejních revolverů rozstříleno! Byly to suché vý
buchy, jaké, jen z policejních revolverů mohly vy
cházet. Tvrzení, že sříleli civilistě, není niktera
odůvodněno.
Baxa
Kt
Václavský náměstí
Vídeň
Věclavský náměstí
21
article
Po ukončeně litvě jednollivá oddělení policisto
nkpadně rýchle zhňzela. Na Václavském náměst
zbyly Mloučky obelenstva, Kloré velmi zivě roko
valo o těchto výjevech a shedovalo se v kritice, ž
jest epravdu nevídáno a neslýcháno, aby takovým
způsobem bezpečnostní stráž postupoval
vůči lideml
Policejní presldium sděluje, že více policistů k
mením bylo poraněno, Ale kolik čivilistů noc na dne
šek probdělo následkem bolesti, způsobených šavle
mi! I nepatrně škrábnutý policista rád se přihlás
jako „poraněný“, kdežto zbitý civilista musí vytrpě
kruté bolesti a mlčeti, aby na sebe neuvalil trestn
stíhán!! Dva zranění přišli, vlactně pod tíhou bolest
přivrávorali na záchrannou stanici. Jeden byl šavl
seknut do hlavy v tom okamžiku, když se shýba
pro klobouk. Druhý byl proudem ulíkajících a poli-
cisty pronásledovaných lidi povalen pod koně ná-
kladního vozu a kopytem způsobena mu hluboká
rána na hlavě. Lékaři pp. dr. Janeček a dr. Kubiai
poskytli naříkajícím zraněným první pomoci.
doktor
Janeček
Kubiai
Litva
22
article
Bitva skončila ovšem vítězstvím ozbrojené moci
která způsobila nevyličitelnou paniku a šířila děs
hrůzu za velení inspektora Klausa, který si do slávo
věnce svých zásluh uvil nový kvilek, polřísněný če
skou krví a zkropený slzami cloumaných a k šílen
stvl pronásledovaných nevinných ženl.
O demonstraci vydala zprávu též pražská fli
álka c. k. korrespondenční kanceláře. Stačí, uvede-l
se poslední její odstavec. Zní: »O 10. hodině za
vládl klid až na episodu, která se krátce před od
jezdem posl. Klofáče udála, a jejímž předmětem by
sociálně dem. posl. Svěcený, který ubíral se rovně?
na nádraží a ohrožen byl demonstranty. Po návratu
vyslaného mužstva byla provedena ihned prohlidk
služebních revolverů, poněvadž roznesla se pověst
že i se strany policejního mužstva bylo použite
střelné zbraně. Bylo zjištěno, že ani jediná rána
z policejních revolverů vystřelena nebyla.«
Klaus
Klofáč
Svěcená
23
article
Odjezd poslanců.
Odjezd poslanců.
S předními ladami průvodu dostali se poslane
dr. Baxa a Klofáč k Františkovu nádraží, kde Klofa
se zbytkem svého doprovodu srdečně se rozloučil
Poslanci odjeli, aniž viděli bitvu na Václavském ná
městí, zavíněnou úžasně smělou provokací buršáků
u nového německého divadla, bez niž byle by průvo
zajisté klidně skončil. To všecko zavinili nositelo
barevných čapek, s klerými před několika dny česk
sludentstvo bojovalo společně na ochranu svobody
a d
smýšlení na universitě 1ne
Zatěen byl při včerejších nezapomenutelnýcl
a krutých výjevech knihařský pomocník pro neupo
slechnuti k rozchodu
O 10. hod. v noci rozprostřel se na bojišti V -
clavského náměsti klid a ticho. Motorové vozy elek
trické dráhy odvážely obecenstvo z divadla a z vý-
staviště a nikdo netušil, že před chvíli zde panovalo
pronásledování lidu šavlemi a revolvery proto, žes
czval pro ochranu práv jazyka českého v českén
království: .
doktor
Baxa
Klofáč
Františkův nádraží
25
article
sMa1tel
»Podivným rozhodnutím« nažývají ně
mecké listy usnesení krajského soudu v České
Lipě, kterýž nařidil, že stížnosti jistého českého
továrníka v Rumburce má býti vyhověno a že
jeho výslech u rumburskéh5 okr. soudu má se
stáli v českém jazyce a nikoli německém. Ně-
mecký tisk remonstrujé proti tomu, uvádí, že
prý řečený český továrník ovládá něměcký jazyk
naprosto perfektně i výtýká krajskému soudu
českolipskému, že jeho usnesení je tím záhad-
nější, že týž soud před nedávnem a to v ně-
kolika připádech rozhodl, že »místní« (?) a
soudně obvykiý jazyk v Čes. Lipě jest jedině
německý. Co prý platí pro »německou«í Českou
Lípu, mělo by býti prý rozhodujícím pro ne
méně německý Rumburk. »Bohémia« je toho
mínění, že právě čes.i pský krajský soud k fome
jest povolán, aby svými z část naprosto sob
odporujícími, z části úmyelně zabaonými nálezy
dopouštějícími nejrůznější veelad, babrlonsk
zmatení jdzyků vyvrehiolii. — Ano, nejen zmatek
jazykový v Čechách je babylonský, ale i zpup
Český Lipa
Rumburk
Čechy
krajský soud
Český Lípa
26
article
nost německá, právě těmito výklady » Bohemie
doložená, přerůstá již věž babylonskon, klerá
k nebi přece jenom nesáhala. Který Čech um
perfektně německy, ztrácí rovné právo státník
občana, zaročené mu státním základním záko-
nem! To je nejnovější argument »Bohemie«.
důstojný ovšem historicko-politické školy Bach-
mannovy
— Orgán pana ministra Práška tvrdí, ž
se »Národní Lsty« votřely mrzutě« o ministra
Práška a zejména »o tajný pakte. Pražsko-
venkovský list se mýlI. »Národní Listy« konsta-
tovaly, že J. Exe. pan ministr krajan Prášek
jest nevěrohodným pramenem, čímž způsobem
nejshovívavějším označily poměr J. Exc. pana
ministra krajana Práška ku pravdě. Pro člověka,
který nařkne bezúhonné muže z činů nejnečest-
nějších prý na základě tajné listiny a byv vyzvár
k tomu, nemůže dokázati své tvrzení ani exi-
stenci domnělé tajné listiny, zasluhoval by ozna
čení daleko přiléhavějšího a bezohlednějšího
Vzpominka na stajný pakt« vyvolává v nás
opravdu trudné myšlenky a myslíme, že v kaž
dém slušném člověku a upřímném Čechu. Stejně
eol abaná jako nečistá pletka s »tajným pak-
tem« jest znakem své doby. Mohla vzniknouti
jenom v ovzduší této nynější české (nejen poli-
tické) bídy. A v tom všeho trudu původ. Že
J. Exc. panem ministrem Práškem osočení mu-
žové mu odpustili, aniž by se jim bylo dostalo
od jich škůdce na cti veřejného zadost-
učinění, nečiní poměry tyto o nie lahodnější, Že
pak mohou »Národní Listy« hájiti osobní čes
napadených českých politiků, aniž by souhlasily
s jich politickou taktikou, zvanou naprosto ne-
právem »positivní politikou«, ovšem vymyká se
chápání Práškova listu. Což jest zcela přirozené.
Čo
Prášek
J Ex
Čech
Práškův
Bohemia
Bach
národní Lsta
27
article
— Báječné vítězství potkalo »lidový lis
svobodomyslný«. C. k. ředitelství pošt a telegrafo
v Praze poslslo nám totiž opravu, podle kteréž
prý nebyl vydán poštovnímu úřadnictvu mani
pulačnímu rozkaz, nemluviti při službě navzájem
ni slova českého a nečinili žádných službys
lýkajicích poznámek na dopisech a zásilkách
jinak než německy, »neboť pro takové poznámky
jsou již od dřívějška přesné předpisy, dle kte-
rých se dosud úřadovalo a které posud nijak
změněny nebyly«, jak praví oprava poštovního
ředitelství doslovně. »Den« prý nebyl naší zprávou
ohromen, neboť ji prostě nevěřil, neboť poštovní
ředitel, který by takový rozkaz vydal, patřil by
na pozorovací stanici. Orgán pro positivaž negativah
politiku byl ovšem tak opatrný, že si svou pod-
mínečnou diagnosu o panu poštovním řediteli
ponechal až po — jeho opravě v »Nár. Listech«.
Nám vytýká »Den« politiku popFachu.
Jakého jména zasluhuje však politika, která vydá
k českým úřadníkům heslo zavedení vnitřní slu-
žební češtin; via facti s ujištěním poslanecké
ochrany, když potom tato politika skončí tako
vým výnosem, jaký vydalo ředitelství pošt a tele
grafů pod č. 76 689 s nejpřisnějším rozkazem.
vyplňovati úřadní tiskopisy výhradně v řeči ně-
meckého předtisku a užívati v označování všec
míst v Předlitavsku výhradně němaských názvů?
Praha
Předlitavsko
28
article
Tento výnos jest právě tak neodůvodněn a to
ani předpisem, ministerským nařízením, tím měně
pak zákonem, jako by neodůvodněn byl zákan
češtiny v manipulační ústní službě, poštovním
ředitelstvím popřený. Na tento výnos nedošla
bohužel žádná oprava. Přes to, že jest na-
prostým fiaskem pos:.ivní taktiky
o dobývání vnitřní čestiny prax
českého úřadnictva, zůstal jím »Dene
naprosto nedotčen, ba počinal si dokonce, jako
by to byla málem nějaká trefa, že byli němeči
poslanci z Čech se svými stesky Beckem odká-
záni k tomuto výnosu. A přece tímto výnosen
sylo postavení českých úřadníků podstatně zhor
šeno, neboť vydáni Postmichlům na posměch tam
kde jim bylo zaručeno vítězství a ochrana ! T
není zajisté politika poplachu, nýbrž patrně roz
vážného promyšleného postupu za positivním
úspěcheml
— Německý zástupce ministerstva obchodu
v Pardubicích. — Vídně, 18. zvětna. Předseda
„Českého klubu“ dr. Kramář a posl. profesor
Hráský stěžovali si dnes u ministra obchodu
dra. Fiedlera, že k zahájení dopravy pošťou
automobilovou byl z ministerstva obchodu do
Pardubie vyslán dvorní rada Hofer, zuři vý
německý nacionál neznající slo-
va českého, jehož přítomnost v Pardubicícl
sama sebou znamenala provokaci. Nad to dvorní
rada Hofer považoval účelným, činiti nádražn
poště pardubické výtky po stránce jazykové
Ministr vyslovil rozhořčení nad tím, co se stale
u slíbil, že dá tuto záležitost podrobně vyšetřiti
—Julie Fantová-Kusá zemřela. Včera ve-
čer dokonala pozemskou pout vynikající, vysoce
zasloužilá česká žena: paní Julie Fantová Kusá
Beck
doktor
Kramář
Hráská
Fiedler
Hofer
Fantová
Kusá
Čechy
Pardubice
Vídeň
Kusá
29
article
Dlouhá choroba, po řadu měsíců trvavší, zničila
včera před 5. hodinou odpolední vzácný život
jímž paní Fantová-Kusá zjednala si nejčestnějš
jméno mezi českými vlastenkami a pracovni
cemi na roli národní. Neúnavnou, nejkrásnějším
výsledky odměněnou činnost zahajila tam, kde
práce uvědomělé, silné a vzácné ženy české nej
výše bylo potřebí: v Brně, hlavním městě se
sterské Moravy. Tam byl její druhý domov, když
se r. 1880 provdala do Brna za proslulého advo
káta a poslance českého dra. Volfganga Kusého
Julie Kusá přišla do Brna jako dáma dvaadva
cetiletá — narodila se 17. dubna 1858 ( Sedle
čku u Neustupova jako dcera velkostatkáře J
Kominíka — a záhy věnovala se organisační
vlastně buditelské činnosti mezi českými ženam
a dívkami brněnskými. Jediným tehdy jejiei
střediskem byl ženský pěvecký a vzdělavae
spolek „Vesna“, Paní Kusa stala se záby jeho
předsedkyní, a za jejího vedení se „Vesna“ stal.
jedním z nejzasloužilejších spolků české Mo
ravy: ve Vesně totíž vznikla a vskutečněna byla
myšlenka, založiti pro české divky moravské
školu pokračovací. Jako skrovničký ústav zahá-
jila škola „Vesny“ svoji působnost, najavš
pro své účely nevelký soukromý byt. Dik zna-
menitému vedení, svého výboru, v jehož čele
stála paní Kusá, a výborné práci svého sboru
učitelského rostla škola „Vesny“ rok od roku
přímo úžasně, a dnes je prvním a nejskvělejšín
ústavem svého druhu, oplývajíe důvěrou vo
všech zemích českých, stavši se vzorem něko-
lika již ústavům, jež v život uvedly úspěchy
brněnské „Vesny“, jsouc opatřena vším, čeh
výborná škola potřebuje a pro své účely mají
budovy znamenitě zařízené a tak rozčleněné
že část jieh mohla býti propůjčena na první útu
lek české technice brněnské. Tento vzrůst ško
Vesniných nebyl by zajisté býval přese vše
natest
Fantová
Kusá
Kus
Diké
Brno
Morava
Sedlo
Neustupov
J kominík
30
article
chny vynikající vlastněsti sboru profesorského
a učitelského možným, kdyby Julie Kusá nebyla
„Vesne“omáhala rinančné. 2o provedla,je
činem ojedinělým: zaručila se ce-ým svým vei-
kým jměním za půjčku, již bylo třeba, aby
„Vesna“ mohla pro své školy postaviti budovy
nutné pro jich rozvoj, pokrok i zdar. Skvělí
čin paní Kusé, r. 1886 ovdovělé, přinesl ovoc
nejkrásnější velikým úspěchem a vzmachem
Vesniných škol. Když pak osud rozhodl, že paní
Kusé est se navždy s Brnem rozloučiti, dare-
vala -0.000 zl. na ústavy Vesniny. Tím koruno-
vala svou blahodárnou, nezapomenutelnou ná-
rodní a kuiturní činnost pro češství v Brně a
pro vzdělání českých dívek moravských. Vesna
zvolila ji protektorkou svých škol, brněnská
„Matice školská“ svou čestnou členakou. Ae
její odehod z Brna r. 1891 působil bolest jejím
přitelkyním, jež se s ní rozloučily s usedavým
pláčem, přece nejsrdečnější « nejopravdovější
přání plna štěst provázelo ji do Prahy, rebot
do srdce české země se paní Kusá provdala,
stavši se chotí architekta p. Jos. Fanty na Smí-
chově. Od té doby žila zde, věnujíe se životu
rodinnému, ale zároveň oblíbené práci v orga-
nisacích českých žen, zejména v „Ženském vý-
robním spolku“, „Minervě“, jejíž čestnou člen-
kou výboru byla, „Záštitě“ a v „Ústřední Matici
školské“. Mimo to sbírala horlivě dále lidové
výšivky, které si již na Moravě opravdu zamil-
vala. Cena její sbírky výšivek odhaduje se na
15.000 K. Vyloženy jsou v celé řadě pokojů je-
jiho malostranského domu. Zhoubná choroba od-
loučila ji od kulturní práce mezi českými ženam
a na poli českého školství a nyní smrt vyrvala
ji z objetí anžela a čtyř dítek; jméno Julie
Fantové-Kusé však navždy náleží národním dě-
jinám českého školství a české práce osvětové.
Kusá
Vesne
Vesnin
Fanta
Minerva
Brno
Praha
Morava
Vesniný škola
malostranský dom
31
article
— Čechové! Zaveďme všeobecné jednotn
a dobrovolnou disciplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůležitějších
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště
Konej každý, korporace, spolky i jednotlivci také
zde svou národní povinnost! Národní kolky i
účtenky kupujte v místních prodejnáchl
— Osobní změny u sondů Soudní radové zemšt
Miloslav Hanuš a Matyáš Rypáček v Chrudimi
přeloženi byli k zemskému soudu v Praze. — Soud-
nímu adjanktu dru. Bedřichu Němcovi uděleno
bylo místo adjunkta u soudu ve Strakonicích.
Osobní. Pan Ferd. Kobl, c. a k. rytmist
m. sl. v Praze, byl nemským soudem jmenován stálým
soudním znalcem v oboru chovu sladkovodních raků
pro obvod zemského soudu v Praze.
— Promoce. Pan JUC. Emil Hruška z Ohrobce
v král. českém, kandidát advokacie, t. č. v právní
praxi u zemského soudu v Praze, byl dne 15. t. m
na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově doktorem
veškerých práv veřejně prohlášen. — Pan Rudole
Brož, tandidát advokacie, bude dnes » 121/2 hod.
polední na českém vysokém učení Karlo-Ferdinan-
dově prohlášen doktorem práv.
— Rodinné zprávy. Pan Rodolf Andres, c. k.
poštovní úřadník v Praze, a jeho choť Mary, dcera
pana Josefa Scheldlera, c. k. radního sakretáře v. v.
a obhájce ve věcech trestních v Praze, oznamují, že
slavili sňatek svůj dne 14. května t. r. v chrámě sv.
Čecho
Miloslav Hanuš
Rypáček
Bedřich Němec
Ferd
JUC
Hruška
Ferdinandův
doktor
Rudole Brož
Rodolf
Maro
Scheldler
Chrudim
Praha
Strakonice
Ohrobec
univerzita Karla
vysoký učený KarlaFerdinany
32
article
Štépána.
— Poslanec P. Stojan kanovníkem. Z Vídně
18. května. Jmenování posl. dra. P. Stojana kanov
níkem kapítoly olomoucké jest provedeno a bude
nejsplše zejtra již uveřejněno ve vídeňském úřad
ním listě. Poslanec dr. Stojan zůstane farářem a jsa
kanovníkem toliko neresidenčním, nebude míti z ka-
novnictví svého tou dobou žádných výhod hmot-
ných a také nebude míti prava, zůr astniti se pora
kapitoly olomoucké. Bude mu toliko příslušeti práv
volební.
— Pohřeb. Včera dopoledne konal se z kostela
sv. Havla na Starém městé pražském pobřeb vl. rady
dra. Gustava šl. z Gradlu, býv, presídenta no-
tářské komory. Účastenství smutečních hostí bylo
velmi značné. Zejména zůčastnili se pohřebních ob-
řadů: president notářské komory dr. Batěk s ná-
městkem Feyerfeilem, president advokátní komory dr.
Körner, president zemského soudu dr. Schramek,
president trestního soudu dr. Wokaun, bar. Rummler,
členové notářské komory a j. v. Zesnulý byl pochován
do rodinné hrobky na olšanských hřbitovech.
— Celý výbor resignoval. Po výsledku mimo-
řádné valné hromady spolku pro postavení Žižkova
pomníku na Žižkově (vyboru vyslovena nespokoje-
nost), všichni členové výboru tohoto spolku resigdo-
vali. Mimořádná valná hromada konati se bude přiš
týden a v ní budou vykonány nové volby výboru.
doktor
Stojan
Havel
Gustav
Batěk
Körner
Schramek
Wokaun
Žižkův
Vídeň
Gradl
Olšanský hřbitov
Žižkov
33
article
— Pout ke hrobu historiografa Frant. Palackého
v Lobkovicích konati se bude pěčí rady král. hlav.
města Prahy v úterý dne 26. května, ve výroční
den jeho úmrti. Účastnici pouti shromáždí se tohoto
dne ařesně o 7. hod. ranní »řed staroměstskou
radnici, odkudž kočáry odjedou do Lobkovic. Rada
král, hlav. města Prahy věnovala při této příle-
žitosti fondu Marie Riegrové-Palacké ku podpoře
cbudých novorozenců a jich matek 50 K a položí
na rov Palackého palmovou ratolest.
— Česká společnost zeměvědná koná ve středu
dne 20. t. m. o 6. hod. odpol. členskou schůzi v po-
sluchárně přírodovědeckých ústavů na Karlově nám.
č. 21. Přednášeti bude pan docent dr. V. Švambera
»O Janu Palackém«. Hosté, zejména známí a ctitelé
zesnulého učence, jsou vítáni.
— První zamský lesnický sjezd v Praze za veli
kého účastenství všech třid příslušníků lesnických
z Čech, Moravy a Dol. Rakous zahájen byl v neděli
dne 17. května v Praze. Kongres, který dosud sv-
láván byl do Vídně, byl slanoven Jednotou českých
lesníků zemí koruny české a něnieckou lesnickou
jednotou do Prahy. K návrhu p. lesmistra Johna
z Přímu byli zvoleni: českým předsedou les. inž.p.
Ant. Holub z Plzně, místopředsedy pp. lesní rada
J. Holeček z Prahy a lesmistr Ferd. Reich z Branné,
zapisovatelem lesní a kult. inž. p. Eug. Vrbata z Tře-
bíče. K návrhu pana dra, Urieba, řed. les. školy
v Chebu, zvoleni byli: německým předsedou lesní
insp. Klindert v Mostě a místopředsedy řed. Hosáus
a lesmistr Swoboda, zapisovatelem nadlesní Zörkler.
František
Palacký
Lobkovic
Riegr
Palacká
doktor
V Švambera
John
Ing
Antonín
Holub
J Holeček
Ferd
Reich
Eug
Vrbata
Urieba
Swoboda
Zörkler
Praha
Lobkovice
Karlov já
Čechy
Morava
Dolo
Rakousy
Vídeň
Přím
Plzeň
Cheb
Most
Rada král
Český společnost
zeměvědný
page . lesní rada
34
article
Ustanoven lasem předseda, jenž prvý má -kongres
zahájiti; tim byl lesní insp. Klindert, jenž, uvitav
zástupce místadržitelství p. les. radu rytíře Kořistku,
poukázal na veliký význam dnešního kongřesu jak
po stránce praktické, tak morální a přál jednání plné-
ho zdaru. Na to ujal se slova český předseda les. inž
Holub. Uvílav účastníky srdečnými slovy, vítá jme-
novijě též zástupce lesnického školsiví p. les, radu
Šmida, řed les. školy v Zákupech, dra. Grieba, řed.
les. školy v Chebu a Ferd. Fencla, řed, les. školy
v Čes. Budějovicích, dále uvitán zástupce Jednoly
soukr, útadníků tajemník p. Frant. IInšourek. Pan
inž Holub, poukázav na nejvýznamnější moment
sjezdu, že sešli se příslušnici lesnického stavu
obou národnosti, aby naprosto rovnoprávně
porokovali o velice důležilých otázkách existenčních
a odberném vzdělání lesnictva; pak referoval o exi-
steněních poměrech českého lesnictva. Dále vysvětlil,
co se ve prospěch lesníka stalo a co ještě v budouc-
nosti státi se musí. Olázku existenění možno roz-
děliti ve dvě části a sice: 1. Upravení hmotných,
právních a služebních poměrů s pojištěním starob-
ním a invalidním. 2. Obstarávání existenci příslušní-
kům stavu a hledání dalších zdrojů existeněních, Zde
nabádal k samostatnosti, k průmy slu a obchodu. Re-
ferát: přijat byl se souhlasem. S německé strany
o předmětu tomto referoval pan lesní rada Mayer
Po referátech rozvinula se mezi účástníky obou ná-
rodností živá debala, již se zúčastnili pánové Franit.
Herbst, lesní v Kopaninách, c. k. lesní rada rytíř
Kořistka, lesní správce Buchal z Neustupova aj.
Na to referováno o druhém důležitém bodu pořadu:
Klindert
Kořistka
Šmid
Fencl
František
Mayer
Franit
Herbst
Buchal
Zákupy
Cheb
Čes . Budějovice
Re
Kopaniny
Neustupov
Ing Holub