ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5c30e6e0-75a3-11dc-9483-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 107, place 72, org 5, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
19. května 1908.
4 masthead
Císlo 138
5 article
stuje, že jeho stanovisko proti předloze se tendenčně vyličuje za strannickou akci pravice této sněmovny. Jeho skupina chová se vůči zřízení tohoto minister stva a vůči jeho oboru působnosti blahovolně a ne utrálně. Založení a úprava živnostenského škol ství, třeba nebylo strannickou akcí ústavní strany v Rakousku, přece jest úzce spojeno s nejlepšími jmé ny, která tato strana měla. Připomíná s díkem a uznáním zásluhy, jakých si získali kn. Czartoryski v Haliči, Kořistka a Schmoranz v Čechách o škol- ství živnostenské. Litoval by, kdyby živnostenské vzdělavací ústavy uvrženy byly do vroucího zača rovaného kotle zápasících politických anebo národ nostních strannických vášní. Přál by si, aby výbo rové resoluce vedly k cíli. Hlasování činí závislým na vládním prohlášení. Přál by si, aby znělo po ctivě, určitě a ne dvojsmyslně. (Souhlas.) Dr. Russ přimlouval se, aby také vodní stavby podřízeny byly novému ministerstvu, protože centra lisování veškerých staveb vodních pokládá za velice nutné, ano za nevyhnutelné. V Praze je 8 úřadů pro vodní stavby, které pra- cují bez užší vzájemné souvislosti. Spolek inženýr a architektů vyslovil se rozhodně pro vřadění vod ních cest do oboru nového ministerstva. Často usnášené resoluce mají malou cenu, le panská sněmovna jich pořídila málo a proto doufá, že tato resoluce, bude-li přijata, bude vládou tím spíše oceněna, poněvadž sama prohlásila, že složení kompetence nového ministerstva jest pouze pokusem Ministr dr. Gessmann praví, že zřízení ústředny je výronem práva koruny a skutečně dosu nikdy nespoluúčinkeval parlament při zřizování no vého ministerstva. Pro přikázání živnostenského škol ství rozhodovaly věcné momenty.
Czartoryský Kořistka Schmoranz doktor Russ Gessmann Rakousko Halič Čechy Praha
6 article
Tleoreticko-paedagogické a praktické požadavky živností, slcučeny v jednom resortu, zajisté budou nejen půsebiti blahodárně, nýbrž i zamezí různým třenicím a zbytečným peněžitým vydáním, jakž do sud bylo. U živnostenského vyučování jde v první řadě o praktické výsledky a proto je těsné spojen tohoto vyučování s praktickým zvelebováním živností nutne. Hlavní věcí je vždy duch, který v resortu vládne Ministr ubezpečuje, že vláda uváží svědomitě a pil ně podněty, v resoluci panské sněmovny obsaženéa vynasnaží se na základě daných poměrů vyhovět obsaženým v ní přáním a požadavkům. (Pochvala Ref dr. Baernreither zabývá se rozhodnu- tím, kterým bylo zřízeno nové ministerstvo a po- tom ctázkou kompetence a prohlašuje, že výbor uzna zřízení nového ministerstva za naprosto žádoucí ale ovšem nemohl složení nových agend nazvat šťastným Ministerstvo není Koncentrací veřejných prací nýbrž nastalo další roztříštění. V príčině živnosten- ského školství měly dosavadní velkolepé úspěchy býti vládě ovšem podnětem, aby ponechala tyto agendy tam, kde byly přivedeny k takovému roz- květu Výbor Hohodl se o resoluci jako celku a byt se nepddával illusím, že by bylo lze dosíci ji oka- n žitého lspěchu, je přece přesvědčen, že jistě —a to velmi brzo — objeví se nutnost revise obarů pů- sebnosti. Doporučuje, aby zákon i resoluce bylyv celku příjaty. (Pochvala.) Předloha přijímá se Beze změny ve druhéma třetím čtení: laké resoluce. Potom zvoleno 9 členů do zvláštního výboru ku předběžnému projednání návrhu Ludwigova. Příští tchůze bude oznámena písemně
Ministr doktor Baernreither Hohodl Ludwigův panská sněmovna
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. května. (Klerikalismu na pochodu.) Již lonské všeobecné volby do říšské rady ukázaly, jak se v posledních le- tech vzmáhá v celém Rakousku, nevyjímaje ani zemí koruny české, klerikalismus; klerikálové jsou dnes v poslanecké sněmovně rozhodujícím faktorem. Jsouce si vědomi své převahy, kleri- kálové na podzim minulého roku za vídeňského katolického sjezdu neváhali vypověděti ústy starosty Luegra boj rakouským universitáma boj ten skutečně nyní zahájili v Inšpruku a Št. Hradci. Posl. Hagenhofer, vymáhaje vstup 200 štyrských klerikálných sedláků do universitní auly, tvrdil sice rektorovi, že sedláci jsou hostě klerikálného promovenda, ale „Gr. Tgbltt.“ uve- řejňuje text oběžníku, podepsaného 12 klerikál- nými poslanci, jímž se přívrženci klerikálného směru po venkově přímo vyzývají, aby se svým známými přišli v sobotu do Št. Hradce na pro- moci kandidáta Aldriana. V oběžníku se praví že liberální studenti mají úmysl, katolické stu- denty opět zmlátit a proto prý je třeba, aby při- šlo v ten den do Hradce co možno nejvíce pří vrženců strany a bránili katolické studenty. Sedláci, objevivší se před universitní budovou byli tedy hosté klerikálných poslanců a nikoli kandidáta Aldriana, a přišli do Hradce výslovně proto, aby se v případě potřeby zúčastnili rvačky mezi studenty.
Posl Hagenhofer Aldrian Sedlák Praha Rakousko Hradec
8 article
Německým liberálným listům tyto klerikálně útoky na university zalézají už za nehtya v nouzi počinají se ohlížeti po spojencích. „Kle- rikalismus se domnívá — píše jeden vídeňský pondělník — že nadešla jeho doba a provád zkoušku, kam až sahá jeho moc. Ve skulečnosti nejnovější útoky směřují proti liberálným Něm- cům, kteříž budou nyní nuceni, zdvihnouti vrže nou jim rukavici a pustiti se energicky do boje- Nebude jim v tomto boji schá zet spojene), i když je křesťanští sociálové ne chají na holičkách. Liberální Němci, opuštění od křesťanskýeh sociálů, mohou nalézti spojence jen v řadách sociálných demokratů a liberálných Slovanů Chtějí-li se však ucházeti o naše spojenectví, musejí svou „liberálnost“ dokázati jinak, než činí němečti nacionální úřadníci v zemích če- ských a slovinských, kteří bez uzardění práve podřizují své moci; musejí dokázati ji jinak, než činilo dosud německé souručenství, jež svo- bedu vyučování si vykládá tak, že právo na vysoké školy v tomto státě jest výhradná vý- sada plemene německého. Býti liberálným zna- mená především býti spravedlivým ke všem. V Praze, 18. května. (Slovinci o jaz kovém zákoně.) Terstská „Edinost“ při- pojuje se k jiným slovinským listům, žádajícím aby spolu s jazykovým zákonem pro království české byl vydán také zákon, jímž by se upra- vila jazyková otázka v úřadech a soudech na územi slovinském. „Budeme — praví — s nej- větším zájmem sledovati osudy Beckova návrhu pro Čechy. Netoliko z opravdových, bratrských sympatií k Čechům, nýbrž také proto, že jsme přesvědčeni, že po rozuzlení v Čechách volky nevolky musí následovati rozuzlení také v na- šich krajích. A jest tedy povinnost všech našich veřejných činitelů, zejména říšských poslanců aby všemi prostředky urychlili to, co přijít musí. Ať nás velká doba nezastane malými.
Němec Slovinec Beckův Čecho Německo Praha Čechy
9 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 18. kvělna. Poláci naproti Rusku a Prusku. Petrohradskému „Kraji“ byl dán k otištění článek „jednoho z nejvíce vynikajících politiků polských pod žezlem ruským, p. K. J. K., kte- rýžto článek vyjde také v „Světě Slovanském pana Zdziechovského v Krakově jakožto od pověď autorova na námitky, učiněné některým polskými listy proti dřívější jeho stati, kterouž dokazoval, že Poláci musejí činiti rozdíl me Ruskenr a Pruskem. Článek, jenž se úplně sho duje s našimi názory na ruskopolskou otázku je třeba podati českému čtenářstvu v plném znění. — Není věci, která by od věků nebyla tal obšírně traktována, která nejednou již stála pře prahem uskutečnění, ale dnes byla by více o- dálena, než unie polsko-ruská. Zdá se, že nej- podjatějšího odpůrce má nyní ve vládě petro- hradské, což neznamená, že by mezi Poláky vyhasla všeliká oposice naproti ní. Kolo Polské v Hosudarstvenné dumě chová se tak, že to má časem cejch nechuti- k Rusům. snad mimovolné. Onehdy teprve vysloven- v „Dzienniku Poznaňském“ mínění, že se Zá- padem, t. j. s Prusami, „pojí nás kultura a dříve nebo později i království Polské (Ruské Polsko) náležeti bude Prušákům“. Slýcháme také časem, že „Moskalé“ nejsou celkem lepší Prušáků, protože nás utiskují jedni i druzí.
Polák K J K Zdziechovský Ruskenr Rus Prušák Praha Rusko Prusko Krakov Polsko
10 article
Všechna tato zdání jsou důkazy pravdě ne- podobné krátkozrakosti, kterou bylo možno při- jímati za dobrou minci před rozdělením Polsky. ale dnes těžko tomu věřit. Jen úplné neznalosti poměrů možno připisovati soud, že „všeck jedno, kdo nás utiskuje, Moskal či Prušák“. Pro jednotlivce v životě soukromém není snad velkého rozdílu mezi tím, kdo jej tiskne, kdo mu křivdí: pruský asesor či ruský činovník Ale docela jinak představuje se věc, jde- o celý národ. A rozdily jsou takové: Rusko nás počal. utiskovati teprve následkem našich povstání. D r. 1830 v zemích někdy polských pod Ruskem řády byly polské, mezi Polskem a Ruskem byl personálná unie, na Litvě ano i na Malé Rus školství, soudnictví a částečně i administrace byly polské. Ještě r. 1862 království mělo samo- správu zemskou, Litva a Malá Rus samosprávu stavovskou a obecní. Za to pod panováním pru ským živel polský v Slezsku, v Prusích Východ ních i Západních pozbaven byl na vždy všec práv. Za nejvyšší ústupek nám bylo počítáno že v obeených školách učeno polské děti nábo- ženství po polsku. V Poznaňsku byla sice na papíře rovnoprávnost, ale polská národnost trak- tována jako druhořadová od počátku až do roku 1832. Po povstání r. 1831 t. j. po úpadku pol ského vlivu v Petrohradě, začali nás v Prusíc postupně germanisovat, a dnes dosáhla germani sace výšin, ke kterým se Rusko nepovzneslo an v dobách Apuchtina. A nesmí se zapomenouti že proti Rusku Poláci podnikali revoluce, v Pru sích pak nikdy nezavdaly příčiny k represím naopak, Poláci na každém kroku osvědčoval slovem i skutkem Prusku loyalnost, neboť po vstání jejich r. 1848 nebylo namířeno proti Pru sku, bylo jen připojením se k revoluci německ a to s ostřím proti Rusku.
Moskal Rus Prus Polák Polsko Rusko Litva Slezsko Poznaňsko Petrohrad Prusko Prušák
11 article
Na dně toho různého poměru Ruska i Pru- ska k Polákům leží hlubší důvody. Prusy bez provincií polsko-pruských nemohou trvati, proto se vynasnažují všerhi silami o jejich sjednocení s ostatní říší, t. j. o zněmčení, aneb aspoň o odebrání těch zemí Polákům a stlačení jich na pouhý národopisný pojem. Rusko snad nemůže jako stát trvati bez Litvy a Malé Rusi, ale země ty národopisně nejsou polské. Krá- lovství polské je Rusku zbytečné, nemá tedy žádné příčiny vydírati ho Polákům. Proto v Ru- sku vidíme od ořípadu k případu represe, ale v Prusku system. Zřejmo, že druh, jest nám ne- bezpečnější. Ale jest ještě jeden rozdíl, větší snad a ve svých následcích vážnější. Rusko nemůže po- ruštit polského království, byť i chtělo. Za po sledních 40 let na rady z Berlína ruské vlády všelijak e staraly o „obrusení“ království, ale účinku neznamenati. Ruská národnost je v Pol sku zastoupena úřadnictvem vyšším — nižším ale po odečtení cholmské Rusi ruské národnost v Polsku není. Ruský sedlák myslí spíše n emigraci na Sibiř, než do Polska, hustěji obydle- ného, než vlastní Rusko. Rus, hospodářsky slab- ší Poláka, nemůže a ním závodit, a tím měně ho vytlačovat. A to platí nejen o sedlákovi, ný- brž i kupci, řemeslníku, průmyslníku, dělníku. Proto všechny choutky na poruštění Polska vždycky se rozplynou v nic, proto Rusko ne- představuje pro rozvoj našeho národního života žádného nebezpečí. rnitn
Polák Prus Rusko Litva Prusko Berlín Polsko Sibiř Rus
12 article
Něco zcela jiného je v Prusích. Jakmile země polské byly od Prušáků okupovány, staly se „hinterlandem“ německému obchodu a prů myslu, jenž dnes zaplavuje království a Hali V té zátopě v Poznaňsku nemohl se vytvořiti domácí průmysl polský na základech přiroze- ných, a teprve nyní se dějí prvé kroky na zása- dách národně mravných, na základě hesla „svůj k svému“ a i to s velkým trudem. Němeu je hospodářsky silnější Poláka. Proto statisíce Němeů se derou do zemí polských, i v Rusku Rakousku, a kdyby nebylo nemoudré politiky prušáckého násilí, proces německé zátopya zněmčení Polsky odehrával by se mnohem rych- leji. Dnes provincie polsko-pruské nejsou již kmenově polské, nýbrž smíšené, žijeť v nieh 2,942.313 Poláků a 2,580.173 Němců.
Prus Prušák Polák Poznaňsko Rusko Rakousko Polsko
13 article
Jak vidno, nebezpečí germanisace je veliké Dodáme-li, že v království bydlí na 400.000 Němců kromě Židů, směle můžeme říci: „K t stojí přede dveřmi““ Z toho všeho jedno jasně vyplývá: Rusko není pro nás nebezpečno a neni to jedno, kdo nás utiskuje, zdaž „Moskal či Prušák“. Naopak právě naopak! To všechno musí nám býti pobídkou, aby chom společně s Rusy pracovali o zmohutněn ruského státu, a to i bez obledu na útisk ru- ských činovníků. Zmýliti nás nesmí ani, kdyby pruská vláda změnila svou politiku a u seb nás láskala, působlc mezitím na vládu ruskou aby nás utiskovala. Takovou politiku Prušác s námi prováděli již r. 1894 a není vyloučeno. že k ní sáhnou opět. Kdybychom se jí dali lapiti zhynuli bychom v moři německém. I v takovém případě musíme se držeti Ruska, neboť méně by nám uškodil útisk ruský, byť byl desetkrát přísnější než nyní, než kdyby nás Němci po- stupně pohlcovali a při tom se k nám nejupřím něji tvářili. My nevíme, co dále v Rusku bude, ale to jest jasné jako slunce, kdyby Ruska nebylo že by nebylo ani nás Poláků, kdyby Rusko zhy- nulo, že bychom zhynuli s ním (a dříve než ono). Neklamme se. Kdyby ruský stát byl roz bit, my nebyli bychom ti. kdož by jeho trosky
Němec Žid Moskal Polák Ruska Rusko Prušák
14 article
sebrali v nový stát poď svým vedením. Na to již nemáme ani času, ani síly. V takovém pří- padě zhyneme jako národ a proměníme se v ná- rodnost bez viasti, v jakési nové Židy. Doporučujeme tento polský článek k úve- ze a poučení nejen všemu českému, nýbrž i slo- vanskému obecenstvu, noboť jen v něm je správ- ně vyjádřen poměr polsko-ruský, jak se jeví, a naznačena jediná cesta, vedoucí k vyrovnání rusko-polskému tak, aby bylo zdrávo jak oběma zúčastněným, tak všemu Slovanstvu. Článek p. K. J. K. zajisté bytně přispěje k tomu, aby u Slovanů přestalo romantické nazírání na rusko- polskou otázku, aby učiněn byl. konec sentimen- tálnému pláči nad rusko-polským sporem, jakož i zúmyslnému a nepoctivému zapírání faktů, jako jest, že Ruské Polsko do r. 1830 pod ru- skou vládou všechno mělo, že s Ruskem tvořilo unii podobnou, jako za Jagailla a Jadwigy utvo- řilo s Litvou, a že teprve povstáním r. 1830 az 31 a 1863 postupně a vlastní vinou připravilo se o svá práva. To třeba vědět a nezapírat, tím bude dána realná půda k vyrovnání rusko- polskému.
Žid Jagaill Jadwiga Polsko Rusko Litva Slovan
15 article
Z ruského žaláře. V Astrachani trestný soud líčil žalobu prot žalářnímu inspektoru Šeferovi, jeho pomocníku Serebrennikovu a spo., obžalovaným pro ztrýz- nění trestanců. Všichní obžalovaní odsouzeni. Šefer a jeho pomocník do káznice na 8 let, pět dozorců každý na 5 let, fotograf a kancelist na pal druhého léta k vojenské službě z trestu žalářní lékař Komorský zbaven svého místa. Odsouzení toto podává důkaz, že ruské sou- dy přísně trestají trýznění vězňů, a neděje-li se tak, že vězňové obviňovali své dozorčí orgány neprávem, Události v Maroklu »Temps« věnoval nedělní úvodní článek krvavé srážce generála Vigy s hordou Muleje Shassena dne 14. 1. m. v Bu-Denibu, skončivší skvělým vítězstvím francouzských zbraní. »Tempse rozepisuje se o okolnostech, jež vedly k této bitce na hranicích alžírských i o její důsledcích. Poukazuje na vlivy evropské, jež vedly ke komplikacím marocké otázky, zejména kdy Ně mecko počalo se od císařské cesty do Tanger dne 31. března 1905 tvářiti velmi přátelsky k Maročanům. Do tě doby byly styky francouz- sko-marocké v krajích hraničieích s Alžírem zcela přátelské. Ale pak nastal obrat. Maročané počali věřiti, že Němci přijdou místo Francouz a počítali již s touto domněnkou jako s neod vratným faktem. Maročtí hodnostáři a guvernáři počali se chovat vzpurně a vzdorně vůči Fran- couzům. To všechno podněcovalo protifran- couzskou zášť tuzemců. Avšak když se Franci dohodla s Německem a smlouva algeciraská uznala právo Francie, aby vyřídila si sam všecky svě pohraniční spory se sultánem,
Šefer Serebrennikov Maročan Němec Francouz Fran Franek Astrachaň Marokla Vigo Denib Tanger Alžír Německo Francie
16 article
ochladla poněkud odvaha Maročanů. Francie, to vytýká »Temps« její vládě, nedovedla zužit- kovati nově, pro ni výhodné situace. Nedbala poplašných zpráv o odbojném hnutí tuzemců n hranicích. Nesoustředila na hranice potřebné síly. Zatím bojovný kmen Beni Suassenů pod- nikal útoky na francouzské vojsko a odvážil se i k vpádu do Alžíru. Byl zapuzen po krvavých bojích, k nimž nemusilo dojíti, kdyby se strany francouzské bylo více předvídavosti a připrave- nosti. Francouzská organisace vojenská nebyla náležitě provedena a toho využitkovaly bojovn kmeny, soustředěné kolem Muleje Shassena, aby sbíraly síly proti Francouzům. Tak byla způso- bena i bitva u Bu-Denibu, jež je zaviněna chy bami vojenskými i politickými, nahromaděným od dvou let na hranici marocko-alžírské. »Tempse důrazně žádá Clémenceaua, aby se postaral o jiný postup a pořádek francouzský v těchto končinách. Francouzsko-anglická výstava v Londýně byla za velkých okázalostí a za účastenstv 123.000 osob, jež vzdorovaly prudkému dešti otovřena 15. t. m. Prine Waleský prohlásil vý stavu za otevřenou. Jeho řeč měla velmi srdečný ton. Vítal přátelsky zástupce Francie a projevi naději, že uskuteční se, ideály a snahy, které měli na mysli zakladatelé a organisátoři fran couzsko-anglické výstavy. Prine ukončil svou řeč přáním, aby mezi oběma spřátelenými ná- rody byla výstavou povzbuzena přátelská soutěž Zahajovací slavnosti byli přítomni francouzšt ministři Cruppi a Ruau. Celý tisk anglický vě- noval výstavě srdečné pozdravné články.
Maročan Beň Suassen Francouz Clémenceau Prine Cruppi Francie Alžír Mulea Shassen Londýn
17 article Kanada státem neodvislým.
Kanada státem neodvislým. Na banketu »Kanadského klubu« v Novém Yorku projevil kanadský soudce Longloy v delší řeči přesvědčení, že Kanada bude jednou s vě- tovou mocí, kteráž bude s Velkou Britani pouze spolčena. Britský vyslanec protestoval ihned proti výrokům těm a odtušil, že Kanada nikdy (P) prý se neodloučí od mateřského státu Longloy opustil na to síň. Veliká čásť Kana- danův stojí ale za ním a čeká příhodné příle žitosti. Okříknutí všeněmeckých šiváčů v Berlíně. U příležitosti návštěvy marockého poselstv v Berlíně pořádá marocký komitét s předsedou hr. Pfeilem po Berlíně schůze, v nichž k vůli Marokku štve se proti Anglii i Francii. Jednu z největších těchto »demonstrací« v pátek večen pohatili důkladně sociální demokraté. Bernstein přišel na schůzi a odvážil se, ač přerušován povykem, Všeněmeům říci, že by nebyl div, kdyby v Anglií vzhledem k tomuto štvaní pro- dral se na povrch proud protiněmecký. Hr.
Longloy Bernstein Kanada Nový York Berlín Maroko Anglie Francie Hradec
18 article
Reventlov mluvil o velkém mezinárodním porte- monnaie, ale pan hrabě vi nejlépe — dí Bern- stein, — že za posledních voleb pracovala pro vládní blok bursa penězi. (Vřava.) V ní, praví. jde o to jen zvětšovati neustále zbrojení a lid stále více břemeny obužiti. (Ještě větší vřava.) »Já protestuji, končí Bernstein, jmenem svého klubu proti každé politice, jež nás uvádí v rozpor a velikým národem francouzským.« V povyku a plskotu zanikla slova řeční kova. Předseda Pfeil přerušuje pro vřavu schůzi a vzdává se předsednictví pro náhlé — ochu- ravění. Nyní vyrazily ale v před socialistické zá- stupy, jež stály v záloze a počaly ohlušujie lomoz samy a to přes hrozbu nového předsedy že je dá stíhati pro rušení pokoje. Docház málem k násilím mezi Všeněmci a socialisty Konečně se obě strany utišily a přiští řečník Sehrantz označuje Anglii za nejhoršího odpůree Německa (Smích mezi socialisty), mluví o novém Olomouci (úmluva olomoucká v letech padesá- tých byla velikou diplomatickou porážkou Pruska Pozn. red.) a tvrdí, že bylo by lépe, kdyby němečtí sociální demokratě osvědčovali totéž vlastenectví jako francouzští. (Bernstein: Jsme stejnými vlastenci jako Francouzi !) Schrantz konči, že na algeciraskou smlouvu působily ne- zodpovědné vlivy. (Hlasy: Eulenburg ! Veselost.) Další rokování — rozčilení se zatím utišilo — uplynulo již klidně a bez závažných momentů
Bernstein Francouz Schrantz Bern Anglie Německo Olomouc Prusko
19 article
Nový vyslanec italský pro Paříž. Po dlouhém hledání jmenován byl na mí- sto to, jak již telegram sdělil, hr. Grovanni Gallina, dosud vyslanec v Tokiu, velmi bo- batý velkostatkář a syn býv. finančního mini- stra. Giovanni Gallina narodil se r. 1852 strávil 15 let v diplomatiekých službách v Pe- trohradě, Cařihradě, Pekinu a Teheranu. Roku 1895 byl vyslaneckým radou v Paříži a když Crispi odvolal bryskně odtamtud Ressmana, Gallina řídil zatím vyslanectvo, po přichodu Tornella přesazen byl ale do Palerma a r. 1907 jako vyslanec do Tokia. Nyní stal se sám zá- stupcem Torinellovým. Chválí se pro svoji in- teligenci, svědomitost a bystrozrak. Význačného strannictví politického ale dosud neprojevíl.
Grovanni Gallin Gallin Crispi Ressman Paříž Tokio Cařihrad Peking Palermo
20 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory- Pondělí na výstavě. Hleďme! Pět dní výstavy. Ani se nenadě jeme a bude týden, měsíc, pět měsíců a — konec. Jaký to nápad, při pohledu na poup dosud nezcela rozvité vzpomínat, že růže opadá při pohledu na mladičkou krasavici myslet — na vrásky a šediny. Ale těch prvních pět dní minulo tak rychle. že nebýt svědomitosti redakčního sluhy v ob- sluze odtrhovacího kalendáře, člověk by nevě řil, že jsme včera už měli první výstavn pondělí. Chodíme teď na výstavu pozorovati (můj kolega pod čárou má výhodu, že smí dokone zevlovati), jak vypadá v jednotlivé dny. Víme jak to chodí ve svátek, v neděli a nyní i v pon- dělí. Neznám dosud přesnou číslici dnešní ná vštěvy, ale zdá se mi, jakoby »modrý pondě- lek« zase nabýval vážnosti. Kdepak by se tak nabralo tolik lidí? Odpoledne se netrhl proud na hořejší, ve čer na dolejší promenádě. Kolem jejich hudeb ních pavilonů zadrhnuto hustě klubko vděčnýcl posluchačů podkasané i vážné hudební musy. v zábavném koutku nahoře z tobogganu a sklu zavky zní výskoť a pískot polekaných odváž livců, dole hlaholi smích zbabělých posmě váčků. Nevím, nevím, ale včera Pražané důkladně »modřili«.
Pražan živnostenský komora
21 article
Vidíte. Tak si myslím, že to přece nen v pořádku. Tady vy si pěkně chodite, flirlujete s roztomilými damami nebo sedíte při sklenie dobrého moku v některé z útulných restaurae nebo ochutnaváren, a o kousek dál jiní pracuj až se z nich pot leje. A nejsou to jenom dělníci dohotovující zrychleným tempem pavílony nebo pracující na instalaci výstavních předmětů. Včera k nim přibyla zcela nová třída pra covníků. Nutká to přímo k duchaplné úvaze o rych losti dnešního života. Výstava není ještě hotová a už začíná s mimořádnými atrakcemi, kter jsou povolány zvýšiti o ni zájem. Včera d výstavní symfonie přibyl nový přiznačný motiv Královská hra šach se usadila v budov samě domácí paní výstavy, obchodní a živno stenské komory Vzdušná její representační síň zaplavovaná celý den září sluneční, tlumenou bílými záclo nami proměněna v jeviště pokojného, ale úpor ného zápolu duchů.
22 article
Kolem do kola poděl stěn rozestavéno 20 a v podělné střední čáře dalších 6 stolkůs šachovnicemi, turnajovými hodinami, kterým se odměřuje doba, ve které se zrodil nápad jehož výsledkem jest změna posíce. Na každém stolku pěkně k vůli pořádku přípichnuto číslo a po straně jeho lístek se jménem šachistovým Na stěnách nápisy napomínající k tichu a v rující před analysou hraných parlií, aby sna nedejž bůh — některému z hráčů nevzešl světlo z cizí hlavy Po stěnách síně rozvěšené diagramy zem ské statistické kanceláře, jistě vysoce zajímav a poučné, jsou zarputile ignorovány. Každý me oči jen pro turnajové tabulky a ovšem hlavně pro »mistrovskou«. Nápisy prosi o klid a ticho, ale vo síni je jako v úle. I žurnatistické otrlé nervy se z- chvějí při pomyšlení, že v tomto bzukotu třeb několik hodin namáhati mozek. Kdesi po leviei zaznivají nad to přidušené rány kladiva, nará- žejícího na dřevo, pod námi duní rány, až se dřevěná podlaha houpá. Měla by věru býti vy- psána cena pro toho, kdo zachová největš
bůh
23 article
Miesea by ji sotva vyhrál. Vylétnut z kůže nebo podobná nějaká úleva rozčilen mysli se zdála u něho býti ustavičně věcí nej- bližšího okamžiku. Vtělená nervosa tu točí tuž kou v prstech s rychlosti, prozrazující dlouhý cvik, tu kroutí levou rukou knír s houževna tostí až obavy vzbuzující. Konečně se uklidní srovná skřipec na nose a opře utýranou hlavu o pravici. Ale za chvíli je zase ve varu. Ho- nem někoho z pořadatelstva. Ať přestanou t ti ildé bouchat kladivy. Nač vůbec. pracovat, dokončovat výstavu. Vždyť turnaj se dohraje i v nehotové. A jeho soupeř Leonhard s příčnou jizvou v oholeném obličeji sdíli jeho nervosu Po tahu vstává a rozčilen prochází síní nebo jde si odpočinout na vzduch na pavlán. To už je Marshal! zcela jiný chlapik. Vyholený, dlouhý obličej a rámcem hustých vlasů, po levé straně rozčísnutých, připomíná amerického universitního athleta. Šaty po ame klid. rické modě pěkně volné jako po tlustémn strýčku
Leonhard Marshal Šata
24 article
zděděné. V ústech ustavičně doutník, přidržo vaný jen tlakem svrchního rtu Mistři blízcí uměním, ale nejnepodobnějs sobě navzájem zevnějškem a temperamentem. Kontrast na kontrast. Kolik jmén, tolik ostře vyhraněných profilů. Hned tuhle Süchti ng- Typ sedláka. Chytré oči. Živými, energickými pohyby přemísťuje úhledné »české klubovkye (zhotovené dle návrhu Schnirchova a zamlou- vající se všem cizincům), každou z nich přirá- žeje k šachovnici, jakoby tam měla zůstati léta. Dr. Kvíčala mu nezadá klidným vzhle- dem svého dobráckého exterieuru. S nezrušitel- ným klidem zachovává polohu své viržinky, kterou drží v levé polovici úst, ale ku pravé straně namířenou. Do třídy klidných patří také Salve. V šo- satém kabátě, který u něho volky nevolky při- pomíná kaftan, promenuje mezi stoly. Z ohrom- ného černého pouzdra, podobného tobolce trhovnie. nabírá žlutavého cigaretového tabáku a rychlej než možno napsat svinuje eigaretu Treybal, debutující v mistrovském tur- naji, jest pravý, český člověk. Sukovitý, pevný. jehož síla roste s odporem. Bardeleben.
Schnirchův doktor Kvíčala Treybal
25 article
Inteligentní obličej s plnovousem přihroceným, mírnýma očima, prořidlým vlasem na protáhlé lebce. Tichý človiček. Dobrák. Mladý Spiel- man zaražen prohrou se Schlechtrem, melan- cholicky pozoruje přivřenýma očima boj Miesesův s Leonhardem. Dus-Chotomirski měl ne- hodu, že pozdě se dostavil a ztratil bez boje cennou jedničku proti Důrasovi. Nezná slova z jiné řeči mimo ruštinu, přes to, že se zúčastnil už turnajů v cizině. Nevadí, neboť jeden z po- řadatelů p. Andrle s ním velmi hbitě rozhovo- řuje po rusku. Vzhledem připominá studenta z venkova. Leontěv ve svých zlatých brejlich má profesorskou vážnost ve svém zjevu. Důra modrýma očima v mírném obličeji pozoruje práci svých příštích soupeřů. Vyčouhlý Maró c zy nahýbá hlavu na dlouhém krku v nízkém límei nad šachovnice. Ústa ustavičně pod ježatým knírkem pootevřená jako ku poznámce.
Leonhard Důras Andrle Ruska Schlechtr Spielman
26 article
Schlechter s usměvavou tváři, dout- níkem v ústech, provádí své tahy a zatím co soupeř spřádá své kombinace, jde na procházku, postojí, pohovoři, tu a tam se podívá na sou- sední partii. Za to bezvadný gentleman od paty k hlavě, hladce oholený Janowski, setrval po celou partii u stolku. Rubinstein s vy- zdviženým obočím nad mírně kosýma očima sedí hluboce skloněn nad šachovnicí, potřásaje v rychlém tempu pravou nohou. Vysoce zajl- mavým zjevem jest Teichman. Ve vousaté tváři září jediné oko, druhé kryje černá páska. Mohutná postava nahání úctu neméně než mi- strova hráčská pověst. Slovinec Vidmar jest menší složité postavy, obličej lemovaný vousem sestřiženým do špičky- Protivy se dotýkají! Dva největší kontrasty na konec. Oba Slované. Seniorem mistrů jest Rus Alapin, pravý ruský člověk, trochu hra- natého zjevu, prostosrdečné, široké tváře. Jest seniorem se svými 52 lety, neboť v tomto světě potencované duševní činnosti, namáhavé, přemá- hané a přemáhající senery rychle vybíjejí. Slo- van jest teniorem a jiný Slovan Benjaminem Prokeš, jinoch podle římského rčení „non- dum barbatus“, na světle ramp. dosud trémě podléhající, ale už prazrazující statečného bijce. K těmto mužům, k síni v komorním pavi- loně, bude v příštích týdnech obrácena pozor- nost celého šachového světa. Jející kombinace. jejich úspěchy a neúspěchy budou rozechvívati telegrafní dráty obou polokoulí. V první řadě ovšem jejich boje budou sledovány s napjetím v nepřehledné české obci šachistů, která má tentokrát tři své zástupce na bojišti, Kéž jim přeje štěstí junácké.
Schlechter Rubinstein Teichman Slovinec Vidmar Slovan Rus Alapin Prokeš
27 article
/ Mezinárodní šachový turnaj. Včera o 10. hod. dopol. zahájen byl v sále ko- morního pavilonu šachový turnaj, k němuž — jak známo — přihlásilo se 20 mistrů a 31 amaterů. Turnaj tento vzbudil živý zájem pražských šachistů, jichž hojný počet v odpoledních hodinách dostavil se do prostranné síně, ve které turnaj se koná a sledoval napjatě výsledky prvního utkání se proslu- lých mistrů. Všeobecnou pozornost upoutali zejména mistři bráči, kteří po dohraných partiích seskupili se u šachovnic, rozbírajíce ještě jednou právě do- hrané hry. Včerejší zápas byl čestným dnem pro naše domácí amatéry, jejichž hry vykazují pěknou kombinaci a slušné výsledky. V turnají, ve kterém o 2. hod. odpol. následovala dvouhodinová přestávka, pokračováno bylo až do 8. hodiny večerní. Disposice tato stala se výjimečně a dnešního dne zahájeny budou hry ve dříve ustanovenou dobu, totiž o 9. hod. dopol Výsledky včevejšího dne jsou následující: Důras 1 — Dus-Chotimirski O — kontnmací, Leon- těv 1 — Marshall 1 — pěšcem dámy, Prokeš 0 — Widmar 1 — hra 4 jezdců, dr. Kvíčala 1/2 — Süchting 1/2 — bra 4 je dců, Salve — Rublnstein — přeru- šeno — hra 4 jezdců, Leonhardt 1/2 — Mieses 1/2 — e2—e4, d7—d5, Teichmann 142 — Janowski 1/2 — gambit dámy, Von Bardeleben 1/2 — Treybal 1/2 — gamb dámy, Alapin 1/2 — Matóczy 1/2 — gambit dámy. Spielmann 0 — Schlechter 1 — gambit dámy.
Leon Prokeš Widmar Kvíčala Rublnstein Spielmann Schlechter Marshall 1 Leonhardt d 5 Teichmann Chotimirski O — kontnmace
28 article
Duz-Chotomirski zdržen byl ve Varšavě ruským byrokratickým zařízením, důkladnou kontrolou pasportu, čímž se stalo, že dostavil se do turnajového sálu teprve v odpoledních hodinách, což mělo za následek ztrátu jeho partie ve prospěch na- šeho místra Durasa. Byla to jednička pro našeho mistra snadno nabytá, jsme však přesvědčeni, že ou- dou následovati další při jeho nynější výborné tě- lesné disposici U druhého stolu, kde první křest v mistrovském turnají si odbýval Leontěv proti americkému mi- stru Marshallovi, vyvinula se brzy zajímav hra. I eontěv hrál pěšcem dámy, Marshall však brzy po otevření zahájil prudký útek proti rochad svého soupeře obětí střelce, který korunoval ještě oběti kvality, až Leontěv proti mocné hře Marshal- lově byl nucen partii vzdáti. U 3. prkna získal Vidmar pěknou kombinaci proti Prokešovi pěšce, kteroužto malou výhodu dovedl přesnou končící hrou uplatnití a tím na sobe vítězství strhnouti. U 4. prkna hrál náš český hráč dr. Jan Kví- čala proti Süchtingovi a osvědčil se jako do- brý posiční hráč. Po 7hodinové hře dáno za remis. U 5 prkna Leonhardt získal proti Mies- sovi pěknou hrou vítězného postavení, bohužel, cetnuv se v časové tísni, nemohl využíti této vý- hody. Mieses pak svou posici tak zlepšil, že v pozd- ních večerních hodinách dána byla ve vyrovnan posicí za remis.
Marshall Vidmar Prokeš doktor Jan Kví Süchting Leonhardt Mies Mieses Varšava Marshal
29 article
Teichmann remisoval již v časných hodi- nách po 15 tazich s Janowským Treybal Frant. remisoval s Bardelebe- nem po správně končicí hře (věž a pěšec protí věži a 2 pěšcům) Alapin získal z počátku proti Maróczy mu lepěl posice, však Maróczy postupem hry svoje postavení stále zlepšoval a v rozhodnem okamžiku nedovedl nalézti vítězící varianty, takže partie kon- čila remisou. Sehlechter přehrál pěknou posiční hrou Spielmanna v 31 tahu. Partie Salve-Rubinsteln přerušena v po- sici, v níž má Rubinstein sice kvalitu, však těžke je ralézti vitězícího závěru.
Teichmann Janovský Treybal František Spielmann Rubinstein SalveRubinsteln