2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
19. května 1908.
5
article
stuje, že jeho stanovisko proti předloze se tendenčně
vyličuje za strannickou akci pravice této sněmovny.
Jeho skupina chová se vůči zřízení tohoto minister
stva a vůči jeho oboru působnosti blahovolně a ne
utrálně. Založení a úprava živnostenského škol
ství, třeba nebylo strannickou akcí ústavní strany v
Rakousku, přece jest úzce spojeno s nejlepšími jmé
ny, která tato strana měla. Připomíná s díkem a
uznáním zásluhy, jakých si získali kn. Czartoryski
v Haliči, Kořistka a Schmoranz v Čechách o škol-
ství živnostenské. Litoval by, kdyby živnostenské
vzdělavací ústavy uvrženy byly do vroucího zača
rovaného kotle zápasících politických anebo národ
nostních strannických vášní. Přál by si, aby výbo
rové resoluce vedly k cíli. Hlasování činí závislým
na vládním prohlášení. Přál by si, aby znělo po
ctivě, určitě a ne dvojsmyslně. (Souhlas.)
Dr. Russ přimlouval se, aby také vodní stavby
podřízeny byly novému ministerstvu, protože centra
lisování veškerých staveb vodních pokládá za velice
nutné, ano za nevyhnutelné.
V Praze je 8 úřadů pro vodní stavby, které pra-
cují bez užší vzájemné souvislosti. Spolek inženýr
a architektů vyslovil se rozhodně pro vřadění vod
ních cest do oboru nového ministerstva.
Často usnášené resoluce mají malou cenu, le
panská sněmovna jich pořídila málo a proto doufá,
že tato resoluce, bude-li přijata, bude vládou tím
spíše oceněna, poněvadž sama prohlásila, že složení
kompetence nového ministerstva jest pouze pokusem
Ministr dr. Gessmann praví, že zřízení
ústředny je výronem práva koruny a skutečně dosu
nikdy nespoluúčinkeval parlament při zřizování no
vého ministerstva. Pro přikázání živnostenského škol
ství rozhodovaly věcné momenty.
Czartoryský
Kořistka
Schmoranz
doktor
Russ
Gessmann
Rakousko
Halič
Čechy
Praha
6
article
Tleoreticko-paedagogické a praktické požadavky
živností, slcučeny v jednom resortu, zajisté budou
nejen půsebiti blahodárně, nýbrž i zamezí různým
třenicím a zbytečným peněžitým vydáním, jakž do
sud bylo. U živnostenského vyučování jde v první
řadě o praktické výsledky a proto je těsné spojen
tohoto vyučování s praktickým zvelebováním živností
nutne.
Hlavní věcí je vždy duch, který v resortu vládne
Ministr ubezpečuje, že vláda uváží svědomitě a pil
ně podněty, v resoluci panské sněmovny obsaženéa
vynasnaží se na základě daných poměrů vyhovět
obsaženým v ní přáním a požadavkům. (Pochvala
Ref dr. Baernreither zabývá se rozhodnu-
tím, kterým bylo zřízeno nové ministerstvo a po-
tom ctázkou kompetence a prohlašuje, že výbor uzna
zřízení nového ministerstva za naprosto žádoucí
ale ovšem nemohl složení nových agend nazvat
šťastným
Ministerstvo není Koncentrací veřejných prací
nýbrž nastalo další roztříštění. V príčině živnosten-
ského školství měly dosavadní velkolepé úspěchy
býti vládě ovšem podnětem, aby ponechala tyto
agendy tam, kde byly přivedeny k takovému roz-
květu
Výbor Hohodl se o resoluci jako celku a byt
se nepddával illusím, že by bylo lze dosíci ji oka-
n žitého lspěchu, je přece přesvědčen, že jistě —a
to velmi brzo — objeví se nutnost revise obarů pů-
sebnosti. Doporučuje, aby zákon i resoluce bylyv
celku příjaty. (Pochvala.)
Předloha přijímá se Beze změny ve druhéma
třetím čtení: laké resoluce.
Potom zvoleno 9 členů do zvláštního výboru ku
předběžnému projednání návrhu Ludwigova.
Příští tchůze bude oznámena písemně
Ministr
doktor
Baernreither
Hohodl
Ludwigův
panská sněmovna
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. května. (Klerikalismu
na pochodu.) Již lonské všeobecné volby
do říšské rady ukázaly, jak se v posledních le-
tech vzmáhá v celém Rakousku, nevyjímaje ani
zemí koruny české, klerikalismus; klerikálové
jsou dnes v poslanecké sněmovně rozhodujícím
faktorem. Jsouce si vědomi své převahy, kleri-
kálové na podzim minulého roku za vídeňského
katolického sjezdu neváhali vypověděti ústy
starosty Luegra boj rakouským universitáma
boj ten skutečně nyní zahájili v Inšpruku a Št.
Hradci. Posl. Hagenhofer, vymáhaje vstup 200
štyrských klerikálných sedláků do universitní
auly, tvrdil sice rektorovi, že sedláci jsou hostě
klerikálného promovenda, ale „Gr. Tgbltt.“ uve-
řejňuje text oběžníku, podepsaného 12 klerikál-
nými poslanci, jímž se přívrženci klerikálného
směru po venkově přímo vyzývají, aby se svým
známými přišli v sobotu do Št. Hradce na pro-
moci kandidáta Aldriana. V oběžníku se praví
že liberální studenti mají úmysl, katolické stu-
denty opět zmlátit a proto prý je třeba, aby při-
šlo v ten den do Hradce co možno nejvíce pří
vrženců strany a bránili katolické studenty.
Sedláci, objevivší se před universitní budovou
byli tedy hosté klerikálných poslanců a nikoli
kandidáta Aldriana, a přišli do Hradce výslovně
proto, aby se v případě potřeby zúčastnili rvačky
mezi studenty.
Posl
Hagenhofer
Aldrian
Sedlák
Praha
Rakousko
Hradec
8
article
Německým liberálným listům tyto klerikálně
útoky na university zalézají už za nehtya
v nouzi počinají se ohlížeti po spojencích. „Kle-
rikalismus se domnívá — píše jeden vídeňský
pondělník — že nadešla jeho doba a provád
zkoušku, kam až sahá jeho moc. Ve skulečnosti
nejnovější útoky směřují proti liberálným Něm-
cům, kteříž budou nyní nuceni, zdvihnouti vrže
nou jim rukavici a pustiti se energicky do boje-
Nebude jim v tomto boji schá zet
spojene), i když je křesťanští sociálové ne
chají na holičkách.
Liberální Němci, opuštění od křesťanskýeh
sociálů, mohou nalézti spojence jen v řadách
sociálných demokratů a liberálných Slovanů
Chtějí-li se však ucházeti o naše spojenectví,
musejí svou „liberálnost“ dokázati jinak, než
činí němečti nacionální úřadníci v zemích če-
ských a slovinských, kteří bez uzardění práve
podřizují své moci; musejí dokázati ji jinak,
než činilo dosud německé souručenství, jež svo-
bedu vyučování si vykládá tak, že právo na
vysoké školy v tomto státě jest výhradná vý-
sada plemene německého. Býti liberálným zna-
mená především býti spravedlivým ke všem.
V Praze, 18. května. (Slovinci o jaz
kovém zákoně.) Terstská „Edinost“ při-
pojuje se k jiným slovinským listům, žádajícím
aby spolu s jazykovým zákonem pro království
české byl vydán také zákon, jímž by se upra-
vila jazyková otázka v úřadech a soudech na
územi slovinském. „Budeme — praví — s nej-
větším zájmem sledovati osudy Beckova návrhu
pro Čechy. Netoliko z opravdových, bratrských
sympatií k Čechům, nýbrž také proto, že jsme
přesvědčeni, že po rozuzlení v Čechách volky
nevolky musí následovati rozuzlení také v na-
šich krajích. A jest tedy povinnost všech našich
veřejných činitelů, zejména říšských poslanců
aby všemi prostředky urychlili to, co přijít
musí. Ať nás velká doba nezastane malými.
Němec
Slovinec
Beckův
Čecho
Německo
Praha
Čechy
9
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 18. kvělna.
Poláci naproti Rusku a Prusku.
Petrohradskému „Kraji“ byl dán k otištění
článek „jednoho z nejvíce vynikajících politiků
polských pod žezlem ruským, p. K. J. K., kte-
rýžto článek vyjde také v „Světě Slovanském
pana Zdziechovského v Krakově jakožto od
pověď autorova na námitky, učiněné některým
polskými listy proti dřívější jeho stati, kterouž
dokazoval, že Poláci musejí činiti rozdíl me
Ruskenr a Pruskem. Článek, jenž se úplně sho
duje s našimi názory na ruskopolskou otázku
je třeba podati českému čtenářstvu v plném
znění. —
Není věci, která by od věků nebyla tal
obšírně traktována, která nejednou již stála pře
prahem uskutečnění, ale dnes byla by více o-
dálena, než unie polsko-ruská. Zdá se, že nej-
podjatějšího odpůrce má nyní ve vládě petro-
hradské, což neznamená, že by mezi Poláky
vyhasla všeliká oposice naproti ní.
Kolo Polské v Hosudarstvenné dumě chová
se tak, že to má časem cejch nechuti- k Rusům.
snad mimovolné. Onehdy teprve vysloven-
v „Dzienniku Poznaňském“ mínění, že se Zá-
padem, t. j. s Prusami, „pojí nás kultura a
dříve nebo později i království Polské (Ruské
Polsko) náležeti bude Prušákům“. Slýcháme
také časem, že „Moskalé“ nejsou celkem lepší
Prušáků, protože nás utiskují jedni i druzí.
Polák
K J K
Zdziechovský
Ruskenr
Rus
Prušák
Praha
Rusko
Prusko
Krakov
Polsko
10
article
Všechna tato zdání jsou důkazy pravdě ne-
podobné krátkozrakosti, kterou bylo možno při-
jímati za dobrou minci před rozdělením Polsky.
ale dnes těžko tomu věřit. Jen úplné neznalosti
poměrů možno připisovati soud, že „všeck
jedno, kdo nás utiskuje, Moskal či Prušák“.
Pro jednotlivce v životě soukromém není
snad velkého rozdílu mezi tím, kdo jej tiskne,
kdo mu křivdí: pruský asesor či ruský činovník
Ale docela jinak představuje se věc, jde-
o celý národ.
A rozdily jsou takové: Rusko nás počal.
utiskovati teprve následkem našich povstání. D
r. 1830 v zemích někdy polských pod Ruskem
řády byly polské, mezi Polskem a Ruskem byl
personálná unie, na Litvě ano i na Malé Rus
školství, soudnictví a částečně i administrace
byly polské. Ještě r. 1862 království mělo samo-
správu zemskou, Litva a Malá Rus samosprávu
stavovskou a obecní. Za to pod panováním pru
ským živel polský v Slezsku, v Prusích Východ
ních i Západních pozbaven byl na vždy všec
práv. Za nejvyšší ústupek nám bylo počítáno
že v obeených školách učeno polské děti nábo-
ženství po polsku. V Poznaňsku byla sice na
papíře rovnoprávnost, ale polská národnost trak-
tována jako druhořadová od počátku až do roku
1832. Po povstání r. 1831 t. j. po úpadku pol
ského vlivu v Petrohradě, začali nás v Prusíc
postupně germanisovat, a dnes dosáhla germani
sace výšin, ke kterým se Rusko nepovzneslo an
v dobách Apuchtina. A nesmí se zapomenouti
že proti Rusku Poláci podnikali revoluce, v Pru
sích pak nikdy nezavdaly příčiny k represím
naopak, Poláci na každém kroku osvědčoval
slovem i skutkem Prusku loyalnost, neboť po
vstání jejich r. 1848 nebylo namířeno proti Pru
sku, bylo jen připojením se k revoluci německ
a to s ostřím proti Rusku.
Moskal
Rus
Prus
Polák
Polsko
Rusko
Litva
Slezsko
Poznaňsko
Petrohrad
Prusko
Prušák
11
article
Na dně toho různého poměru Ruska i Pru-
ska k Polákům leží hlubší důvody. Prusy bez
provincií polsko-pruských nemohou trvati,
proto se vynasnažují všerhi silami o jejich
sjednocení s ostatní říší, t. j. o zněmčení, aneb
aspoň o odebrání těch zemí Polákům a stlačení
jich na pouhý národopisný pojem. Rusko snad
nemůže jako stát trvati bez Litvy a Malé Rusi,
ale země ty národopisně nejsou polské. Krá-
lovství polské je Rusku zbytečné, nemá tedy
žádné příčiny vydírati ho Polákům. Proto v Ru-
sku vidíme od ořípadu k případu represe, ale
v Prusku system. Zřejmo, že druh, jest nám ne-
bezpečnější.
Ale jest ještě jeden rozdíl, větší snad a ve
svých následcích vážnější. Rusko nemůže po-
ruštit polského království, byť i chtělo. Za po
sledních 40 let na rady z Berlína ruské vlády
všelijak e staraly o „obrusení“ království, ale
účinku neznamenati. Ruská národnost je v Pol
sku zastoupena úřadnictvem vyšším — nižším
ale po odečtení cholmské Rusi ruské národnost
v Polsku není. Ruský sedlák myslí spíše n
emigraci na Sibiř, než do Polska, hustěji obydle-
ného, než vlastní Rusko. Rus, hospodářsky slab-
ší Poláka, nemůže a ním závodit, a tím měně
ho vytlačovat. A to platí nejen o sedlákovi, ný-
brž i kupci, řemeslníku, průmyslníku, dělníku.
Proto všechny choutky na poruštění Polska
vždycky se rozplynou v nic, proto Rusko ne-
představuje pro rozvoj našeho národního života
žádného nebezpečí.
rnitn
Polák
Prus
Rusko
Litva
Prusko
Berlín
Polsko
Sibiř
Rus
12
article
Něco zcela jiného je v Prusích. Jakmile
země polské byly od Prušáků okupovány, staly
se „hinterlandem“ německému obchodu a prů
myslu, jenž dnes zaplavuje království a Hali
V té zátopě v Poznaňsku nemohl se vytvořiti
domácí průmysl polský na základech přiroze-
ných, a teprve nyní se dějí prvé kroky na zása-
dách národně mravných, na základě hesla
„svůj k svému“ a i to s velkým trudem. Němeu
je hospodářsky silnější Poláka. Proto statisíce
Němeů se derou do zemí polských, i v Rusku
Rakousku, a kdyby nebylo nemoudré politiky
prušáckého násilí, proces německé zátopya
zněmčení Polsky odehrával by se mnohem rych-
leji. Dnes provincie polsko-pruské nejsou již
kmenově polské, nýbrž smíšené, žijeť v nieh
2,942.313 Poláků a 2,580.173 Němců.
Prus
Prušák
Polák
Poznaňsko
Rusko
Rakousko
Polsko
13
article
Jak vidno, nebezpečí germanisace je veliké
Dodáme-li, že v království bydlí na 400.000
Němců kromě Židů, směle můžeme říci: „K t
stojí přede dveřmi““
Z toho všeho jedno jasně vyplývá: Rusko
není pro nás nebezpečno a neni to jedno, kdo
nás utiskuje, zdaž „Moskal či Prušák“. Naopak
právě naopak!
To všechno musí nám býti pobídkou, aby
chom společně s Rusy pracovali o zmohutněn
ruského státu, a to i bez obledu na útisk ru-
ských činovníků. Zmýliti nás nesmí ani, kdyby
pruská vláda změnila svou politiku a u seb
nás láskala, působlc mezitím na vládu ruskou
aby nás utiskovala. Takovou politiku Prušác
s námi prováděli již r. 1894 a není vyloučeno.
že k ní sáhnou opět. Kdybychom se jí dali lapiti
zhynuli bychom v moři německém. I v takovém
případě musíme se držeti Ruska, neboť méně
by nám uškodil útisk ruský, byť byl desetkrát
přísnější než nyní, než kdyby nás Němci po-
stupně pohlcovali a při tom se k nám nejupřím
něji tvářili.
My nevíme, co dále v Rusku bude, ale
to jest jasné jako slunce, kdyby Ruska nebylo
že by nebylo ani nás Poláků, kdyby Rusko zhy-
nulo, že bychom zhynuli s ním (a dříve než
ono). Neklamme se. Kdyby ruský stát byl roz
bit, my nebyli bychom ti. kdož by jeho trosky
Němec
Žid
Moskal
Polák
Ruska
Rusko
Prušák
14
article
sebrali v nový stát poď svým vedením. Na to
již nemáme ani času, ani síly. V takovém pří-
padě zhyneme jako národ a proměníme se v ná-
rodnost bez viasti, v jakési nové Židy.
Doporučujeme tento polský článek k úve-
ze a poučení nejen všemu českému, nýbrž i slo-
vanskému obecenstvu, noboť jen v něm je správ-
ně vyjádřen poměr polsko-ruský, jak se jeví,
a naznačena jediná cesta, vedoucí k vyrovnání
rusko-polskému tak, aby bylo zdrávo jak oběma
zúčastněným, tak všemu Slovanstvu. Článek p.
K. J. K. zajisté bytně přispěje k tomu, aby
u Slovanů přestalo romantické nazírání na rusko-
polskou otázku, aby učiněn byl. konec sentimen-
tálnému pláči nad rusko-polským sporem, jakož
i zúmyslnému a nepoctivému zapírání faktů,
jako jest, že Ruské Polsko do r. 1830 pod ru-
skou vládou všechno mělo, že s Ruskem tvořilo
unii podobnou, jako za Jagailla a Jadwigy utvo-
řilo s Litvou, a že teprve povstáním r. 1830 az
31 a 1863 postupně a vlastní vinou připravilo
se o svá práva. To třeba vědět a nezapírat,
tím bude dána realná půda k vyrovnání rusko-
polskému.
Žid
Jagaill
Jadwiga
Polsko
Rusko
Litva
Slovan
15
article
Z ruského žaláře.
V Astrachani trestný soud líčil žalobu prot
žalářnímu inspektoru Šeferovi, jeho pomocníku
Serebrennikovu a spo., obžalovaným pro ztrýz-
nění trestanců. Všichní obžalovaní odsouzeni.
Šefer a jeho pomocník do káznice na 8 let, pět
dozorců každý na 5 let, fotograf a kancelist
na pal druhého léta k vojenské službě z trestu
žalářní lékař Komorský zbaven svého místa.
Odsouzení toto podává důkaz, že ruské sou-
dy přísně trestají trýznění vězňů, a neděje-li se
tak, že vězňové obviňovali své dozorčí orgány
neprávem,
Události v Maroklu
»Temps« věnoval nedělní úvodní článek
krvavé srážce generála Vigy s hordou Muleje
Shassena dne 14. 1. m. v Bu-Denibu, skončivší
skvělým vítězstvím francouzských zbraní. »Tempse
rozepisuje se o okolnostech, jež vedly k této
bitce na hranicích alžírských i o její důsledcích.
Poukazuje na vlivy evropské, jež vedly ke
komplikacím marocké otázky, zejména kdy Ně
mecko počalo se od císařské cesty do Tanger
dne 31. března 1905 tvářiti velmi přátelsky
k Maročanům. Do tě doby byly styky francouz-
sko-marocké v krajích hraničieích s Alžírem
zcela přátelské. Ale pak nastal obrat. Maročané
počali věřiti, že Němci přijdou místo Francouz
a počítali již s touto domněnkou jako s neod
vratným faktem. Maročtí hodnostáři a guvernáři
počali se chovat vzpurně a vzdorně vůči Fran-
couzům. To všechno podněcovalo protifran-
couzskou zášť tuzemců. Avšak když se Franci
dohodla s Německem a smlouva algeciraská
uznala právo Francie, aby vyřídila si sam
všecky svě pohraniční spory se sultánem,
Šefer
Serebrennikov
Maročan
Němec
Francouz
Fran
Franek
Astrachaň
Marokla
Vigo
Denib
Tanger
Alžír
Německo
Francie
16
article
ochladla poněkud odvaha Maročanů. Francie,
to vytýká »Temps« její vládě, nedovedla zužit-
kovati nově, pro ni výhodné situace. Nedbala
poplašných zpráv o odbojném hnutí tuzemců n
hranicích. Nesoustředila na hranice potřebné
síly. Zatím bojovný kmen Beni Suassenů pod-
nikal útoky na francouzské vojsko a odvážil se
i k vpádu do Alžíru. Byl zapuzen po krvavých
bojích, k nimž nemusilo dojíti, kdyby se strany
francouzské bylo více předvídavosti a připrave-
nosti. Francouzská organisace vojenská nebyla
náležitě provedena a toho využitkovaly bojovn
kmeny, soustředěné kolem Muleje Shassena, aby
sbíraly síly proti Francouzům. Tak byla způso-
bena i bitva u Bu-Denibu, jež je zaviněna chy
bami vojenskými i politickými, nahromaděným
od dvou let na hranici marocko-alžírské. »Tempse
důrazně žádá Clémenceaua, aby se postaral
o jiný postup a pořádek francouzský v těchto
končinách.
Francouzsko-anglická výstava v Londýně
byla za velkých okázalostí a za účastenstv
123.000 osob, jež vzdorovaly prudkému dešti
otovřena 15. t. m. Prine Waleský prohlásil vý
stavu za otevřenou. Jeho řeč měla velmi srdečný
ton. Vítal přátelsky zástupce Francie a projevi
naději, že uskuteční se, ideály a snahy, které
měli na mysli zakladatelé a organisátoři fran
couzsko-anglické výstavy. Prine ukončil svou
řeč přáním, aby mezi oběma spřátelenými ná-
rody byla výstavou povzbuzena přátelská soutěž
Zahajovací slavnosti byli přítomni francouzšt
ministři Cruppi a Ruau. Celý tisk anglický vě-
noval výstavě srdečné pozdravné články.
Maročan
Beň Suassen
Francouz
Clémenceau
Prine
Cruppi
Francie
Alžír
Mulea Shassen
Londýn
17
article
Kanada státem neodvislým.
Kanada státem neodvislým.
Na banketu »Kanadského klubu« v Novém
Yorku projevil kanadský soudce Longloy v delší
řeči přesvědčení, že Kanada bude jednou s vě-
tovou mocí, kteráž bude s Velkou Britani
pouze spolčena. Britský vyslanec protestoval
ihned proti výrokům těm a odtušil, že Kanada
nikdy (P) prý se neodloučí od mateřského státu
Longloy opustil na to síň. Veliká čásť Kana-
danův stojí ale za ním a čeká příhodné příle
žitosti.
Okříknutí všeněmeckých šiváčů v Berlíně.
U příležitosti návštěvy marockého poselstv
v Berlíně pořádá marocký komitét s předsedou
hr. Pfeilem po Berlíně schůze, v nichž k vůli
Marokku štve se proti Anglii i Francii. Jednu
z největších těchto »demonstrací« v pátek večen
pohatili důkladně sociální demokraté. Bernstein
přišel na schůzi a odvážil se, ač přerušován
povykem, Všeněmeům říci, že by nebyl div,
kdyby v Anglií vzhledem k tomuto štvaní pro-
dral se na povrch proud protiněmecký. Hr.
Longloy
Bernstein
Kanada
Nový York
Berlín
Maroko
Anglie
Francie
Hradec
18
article
Reventlov mluvil o velkém mezinárodním porte-
monnaie, ale pan hrabě vi nejlépe — dí Bern-
stein, — že za posledních voleb pracovala pro
vládní blok bursa penězi. (Vřava.) V ní, praví.
jde o to jen zvětšovati neustále zbrojení a lid
stále více břemeny obužiti. (Ještě větší vřava.)
»Já protestuji, končí Bernstein, jmenem svého
klubu proti každé politice, jež nás uvádí v rozpor
a velikým národem francouzským.«
V povyku a plskotu zanikla slova řeční
kova. Předseda Pfeil přerušuje pro vřavu schůzi
a vzdává se předsednictví pro náhlé — ochu-
ravění. Nyní vyrazily ale v před socialistické zá-
stupy, jež stály v záloze a počaly ohlušujie
lomoz samy a to přes hrozbu nového předsedy
že je dá stíhati pro rušení pokoje. Docház
málem k násilím mezi Všeněmci a socialisty
Konečně se obě strany utišily a přiští řečník
Sehrantz označuje Anglii za nejhoršího odpůree
Německa (Smích mezi socialisty), mluví o novém
Olomouci (úmluva olomoucká v letech padesá-
tých byla velikou diplomatickou porážkou Pruska
Pozn. red.) a tvrdí, že bylo by lépe, kdyby
němečtí sociální demokratě osvědčovali totéž
vlastenectví jako francouzští. (Bernstein: Jsme
stejnými vlastenci jako Francouzi !) Schrantz
konči, že na algeciraskou smlouvu působily ne-
zodpovědné vlivy. (Hlasy: Eulenburg ! Veselost.)
Další rokování — rozčilení se zatím utišilo —
uplynulo již klidně a bez závažných momentů
Bernstein
Francouz
Schrantz
Bern
Anglie
Německo
Olomouc
Prusko
19
article
Nový vyslanec italský pro Paříž.
Po dlouhém hledání jmenován byl na mí-
sto to, jak již telegram sdělil, hr. Grovanni
Gallina, dosud vyslanec v Tokiu, velmi bo-
batý velkostatkář a syn býv. finančního mini-
stra. Giovanni Gallina narodil se r. 1852
strávil 15 let v diplomatiekých službách v Pe-
trohradě, Cařihradě, Pekinu a Teheranu. Roku
1895 byl vyslaneckým radou v Paříži a když
Crispi odvolal bryskně odtamtud Ressmana,
Gallina řídil zatím vyslanectvo, po přichodu
Tornella přesazen byl ale do Palerma a r. 1907
jako vyslanec do Tokia. Nyní stal se sám zá-
stupcem Torinellovým. Chválí se pro svoji in-
teligenci, svědomitost a bystrozrak. Význačného
strannictví politického ale dosud neprojevíl.
Grovanni Gallin
Gallin
Crispi
Ressman
Paříž
Tokio
Cařihrad
Peking
Palermo
20
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory-
Pondělí na výstavě.
Hleďme! Pět dní výstavy. Ani se nenadě
jeme a bude týden, měsíc, pět měsíců a —
konec. Jaký to nápad, při pohledu na poup
dosud nezcela rozvité vzpomínat, že růže opadá
při pohledu na mladičkou krasavici myslet —
na vrásky a šediny.
Ale těch prvních pět dní minulo tak rychle.
že nebýt svědomitosti redakčního sluhy v ob-
sluze odtrhovacího kalendáře, člověk by nevě
řil, že jsme včera už měli první výstavn
pondělí.
Chodíme teď na výstavu pozorovati (můj
kolega pod čárou má výhodu, že smí dokone
zevlovati), jak vypadá v jednotlivé dny. Víme
jak to chodí ve svátek, v neděli a nyní i v pon-
dělí. Neznám dosud přesnou číslici dnešní ná
vštěvy, ale zdá se mi, jakoby »modrý pondě-
lek« zase nabýval vážnosti. Kdepak by se tak
nabralo tolik lidí?
Odpoledne se netrhl proud na hořejší, ve
čer na dolejší promenádě. Kolem jejich hudeb
ních pavilonů zadrhnuto hustě klubko vděčnýcl
posluchačů podkasané i vážné hudební musy.
v zábavném koutku nahoře z tobogganu a sklu
zavky zní výskoť a pískot polekaných odváž
livců, dole hlaholi smích zbabělých posmě
váčků.
Nevím, nevím, ale včera Pražané důkladně
»modřili«.
Pražan
živnostenský komora
21
article
Vidíte. Tak si myslím, že to přece nen
v pořádku. Tady vy si pěkně chodite, flirlujete
s roztomilými damami nebo sedíte při sklenie
dobrého moku v některé z útulných restaurae
nebo ochutnaváren, a o kousek dál jiní pracuj
až se z nich pot leje. A nejsou to jenom
dělníci dohotovující zrychleným tempem pavílony
nebo pracující na instalaci výstavních předmětů.
Včera k nim přibyla zcela nová třída pra
covníků.
Nutká to přímo k duchaplné úvaze o rych
losti dnešního života. Výstava není ještě hotová
a už začíná s mimořádnými atrakcemi, kter
jsou povolány zvýšiti o ni zájem. Včera d
výstavní symfonie přibyl nový přiznačný motiv
Královská hra šach se usadila v budov
samě domácí paní výstavy, obchodní a živno
stenské komory
Vzdušná její representační síň zaplavovaná
celý den září sluneční, tlumenou bílými záclo
nami proměněna v jeviště pokojného, ale úpor
ného zápolu duchů.
22
article
Kolem do kola poděl stěn rozestavéno 20
a v podělné střední čáře dalších 6 stolkůs
šachovnicemi, turnajovými hodinami, kterým
se odměřuje doba, ve které se zrodil nápad
jehož výsledkem jest změna posíce. Na každém
stolku pěkně k vůli pořádku přípichnuto číslo
a po straně jeho lístek se jménem šachistovým
Na stěnách nápisy napomínající k tichu a v
rující před analysou hraných parlií, aby sna
nedejž bůh — některému z hráčů nevzešl
světlo z cizí hlavy
Po stěnách síně rozvěšené diagramy zem
ské statistické kanceláře, jistě vysoce zajímav
a poučné, jsou zarputile ignorovány. Každý me
oči jen pro turnajové tabulky a ovšem hlavně
pro »mistrovskou«.
Nápisy prosi o klid a ticho, ale vo síni je
jako v úle. I žurnatistické otrlé nervy se z-
chvějí při pomyšlení, že v tomto bzukotu třeb
několik hodin namáhati mozek. Kdesi po leviei
zaznivají nad to přidušené rány kladiva, nará-
žejícího na dřevo, pod námi duní rány, až se
dřevěná podlaha houpá. Měla by věru býti vy-
psána cena pro toho, kdo zachová největš
bůh
23
article
Miesea by ji sotva vyhrál. Vylétnut
z kůže nebo podobná nějaká úleva rozčilen
mysli se zdála u něho býti ustavičně věcí nej-
bližšího okamžiku. Vtělená nervosa tu točí tuž
kou v prstech s rychlosti, prozrazující dlouhý
cvik, tu kroutí levou rukou knír s houževna
tostí až obavy vzbuzující. Konečně se uklidní
srovná skřipec na nose a opře utýranou hlavu
o pravici. Ale za chvíli je zase ve varu. Ho-
nem někoho z pořadatelstva. Ať přestanou t
ti ildé bouchat kladivy. Nač vůbec. pracovat,
dokončovat výstavu. Vždyť turnaj se dohraje
i v nehotové.
A jeho soupeř Leonhard s příčnou
jizvou v oholeném obličeji sdíli jeho nervosu
Po tahu vstává a rozčilen prochází síní nebo
jde si odpočinout na vzduch na pavlán.
To už je Marshal! zcela jiný chlapik.
Vyholený, dlouhý obličej a rámcem hustých
vlasů, po levé straně rozčísnutých, připomíná
amerického universitního athleta. Šaty po ame
klid.
rické modě pěkně volné jako po tlustémn strýčku
Leonhard
Marshal
Šata
24
article
zděděné. V ústech ustavičně doutník, přidržo
vaný jen tlakem svrchního rtu
Mistři blízcí uměním, ale nejnepodobnějs
sobě navzájem zevnějškem a temperamentem.
Kontrast na kontrast. Kolik jmén, tolik ostře
vyhraněných profilů. Hned tuhle Süchti ng-
Typ sedláka. Chytré oči. Živými, energickými
pohyby přemísťuje úhledné »české klubovkye
(zhotovené dle návrhu Schnirchova a zamlou-
vající se všem cizincům), každou z nich přirá-
žeje k šachovnici, jakoby tam měla zůstati léta.
Dr. Kvíčala mu nezadá klidným vzhle-
dem svého dobráckého exterieuru. S nezrušitel-
ným klidem zachovává polohu své viržinky,
kterou drží v levé polovici úst, ale ku pravé
straně namířenou.
Do třídy klidných patří také Salve. V šo-
satém kabátě, který u něho volky nevolky při-
pomíná kaftan, promenuje mezi stoly. Z ohrom-
ného černého pouzdra, podobného tobolce trhovnie.
nabírá žlutavého cigaretového tabáku a rychlej
než možno napsat svinuje eigaretu
Treybal, debutující v mistrovském tur-
naji, jest pravý, český člověk. Sukovitý, pevný.
jehož síla roste s odporem. Bardeleben.
Schnirchův
doktor
Kvíčala
Treybal
25
article
Inteligentní obličej s plnovousem přihroceným,
mírnýma očima, prořidlým vlasem na protáhlé
lebce. Tichý človiček. Dobrák. Mladý Spiel-
man zaražen prohrou se Schlechtrem, melan-
cholicky pozoruje přivřenýma očima boj Miesesův
s Leonhardem. Dus-Chotomirski měl ne-
hodu, že pozdě se dostavil a ztratil bez boje
cennou jedničku proti Důrasovi. Nezná slova
z jiné řeči mimo ruštinu, přes to, že se zúčastnil
už turnajů v cizině. Nevadí, neboť jeden z po-
řadatelů p. Andrle s ním velmi hbitě rozhovo-
řuje po rusku. Vzhledem připominá studenta
z venkova. Leontěv ve svých zlatých brejlich
má profesorskou vážnost ve svém zjevu. Důra
modrýma očima v mírném obličeji pozoruje práci
svých příštích soupeřů. Vyčouhlý Maró c zy
nahýbá hlavu na dlouhém krku v nízkém límei
nad šachovnice. Ústa ustavičně pod ježatým
knírkem pootevřená jako ku poznámce.
Leonhard
Důras
Andrle
Ruska
Schlechtr
Spielman
26
article
Schlechter s usměvavou tváři, dout-
níkem v ústech, provádí své tahy a zatím co
soupeř spřádá své kombinace, jde na procházku,
postojí, pohovoři, tu a tam se podívá na sou-
sední partii. Za to bezvadný gentleman od paty
k hlavě, hladce oholený Janowski, setrval
po celou partii u stolku. Rubinstein s vy-
zdviženým obočím nad mírně kosýma očima
sedí hluboce skloněn nad šachovnicí, potřásaje
v rychlém tempu pravou nohou. Vysoce zajl-
mavým zjevem jest Teichman. Ve vousaté
tváři září jediné oko, druhé kryje černá páska.
Mohutná postava nahání úctu neméně než mi-
strova hráčská pověst. Slovinec Vidmar jest
menší složité postavy, obličej lemovaný vousem
sestřiženým do špičky-
Protivy se dotýkají! Dva největší kontrasty
na konec. Oba Slované. Seniorem mistrů jest
Rus Alapin, pravý ruský člověk, trochu hra-
natého zjevu, prostosrdečné, široké tváře. Jest
seniorem se svými 52 lety, neboť v tomto světě
potencované duševní činnosti, namáhavé, přemá-
hané a přemáhající senery rychle vybíjejí. Slo-
van jest teniorem a jiný Slovan Benjaminem
Prokeš, jinoch podle římského rčení „non-
dum barbatus“, na světle ramp. dosud trémě
podléhající, ale už prazrazující statečného bijce.
K těmto mužům, k síni v komorním pavi-
loně, bude v příštích týdnech obrácena pozor-
nost celého šachového světa. Jející kombinace.
jejich úspěchy a neúspěchy budou rozechvívati
telegrafní dráty obou polokoulí. V první řadě
ovšem jejich boje budou sledovány s napjetím
v nepřehledné české obci šachistů, která má
tentokrát tři své zástupce na bojišti, Kéž jim
přeje štěstí junácké.
Schlechter
Rubinstein
Teichman
Slovinec
Vidmar
Slovan
Rus
Alapin
Prokeš
27
article
/ Mezinárodní šachový turnaj.
Včera o 10. hod. dopol. zahájen byl v sále ko-
morního pavilonu šachový turnaj, k němuž — jak
známo — přihlásilo se 20 mistrů a 31 amaterů.
Turnaj tento vzbudil živý zájem pražských šachistů,
jichž hojný počet v odpoledních hodinách dostavil
se do prostranné síně, ve které turnaj se koná a
sledoval napjatě výsledky prvního utkání se proslu-
lých mistrů. Všeobecnou pozornost upoutali zejména
mistři bráči, kteří po dohraných partiích seskupili
se u šachovnic, rozbírajíce ještě jednou právě do-
hrané hry. Včerejší zápas byl čestným dnem pro
naše domácí amatéry, jejichž hry vykazují pěknou
kombinaci a slušné výsledky. V turnají, ve kterém
o 2. hod. odpol. následovala dvouhodinová přestávka,
pokračováno bylo až do 8. hodiny večerní. Disposice
tato stala se výjimečně a dnešního dne zahájeny
budou hry ve dříve ustanovenou dobu, totiž o 9.
hod. dopol
Výsledky včevejšího dne jsou následující:
Důras 1 — Dus-Chotimirski O — kontnmací, Leon-
těv 1 — Marshall 1 — pěšcem dámy, Prokeš 0 —
Widmar 1 — hra 4 jezdců, dr. Kvíčala 1/2 — Süchting
1/2 — bra 4 je dců, Salve — Rublnstein — přeru-
šeno — hra 4 jezdců, Leonhardt 1/2 — Mieses 1/2 —
e2—e4, d7—d5, Teichmann 142 — Janowski 1/2 — gambit
dámy, Von Bardeleben 1/2 — Treybal 1/2 — gamb
dámy, Alapin 1/2 — Matóczy 1/2 — gambit dámy.
Spielmann 0 — Schlechter 1 — gambit dámy.
Leon
Prokeš
Widmar
Kvíčala
Rublnstein
Spielmann
Schlechter
Marshall 1
Leonhardt
d 5
Teichmann
Chotimirski O — kontnmace
28
article
Duz-Chotomirski zdržen byl ve Varšavě
ruským byrokratickým zařízením, důkladnou
kontrolou pasportu, čímž se stalo, že dostavil se do
turnajového sálu teprve v odpoledních hodinách, což
mělo za následek ztrátu jeho partie ve prospěch na-
šeho místra Durasa. Byla to jednička pro našeho
mistra snadno nabytá, jsme však přesvědčeni, že ou-
dou následovati další při jeho nynější výborné tě-
lesné disposici
U druhého stolu, kde první křest v mistrovském
turnají si odbýval Leontěv proti americkému mi-
stru Marshallovi, vyvinula se brzy zajímav
hra. I eontěv hrál pěšcem dámy, Marshall však
brzy po otevření zahájil prudký útek proti rochad
svého soupeře obětí střelce, který korunoval ještě
oběti kvality, až Leontěv proti mocné hře Marshal-
lově byl nucen partii vzdáti.
U 3. prkna získal Vidmar pěknou kombinaci
proti Prokešovi pěšce, kteroužto malou výhodu
dovedl přesnou končící hrou uplatnití a tím na sobe
vítězství strhnouti.
U 4. prkna hrál náš český hráč dr. Jan Kví-
čala proti Süchtingovi a osvědčil se jako do-
brý posiční hráč. Po 7hodinové hře dáno za remis.
U 5 prkna Leonhardt získal proti Mies-
sovi pěknou hrou vítězného postavení, bohužel,
cetnuv se v časové tísni, nemohl využíti této vý-
hody. Mieses pak svou posici tak zlepšil, že v pozd-
ních večerních hodinách dána byla ve vyrovnan
posicí za remis.
Marshall
Vidmar
Prokeš
doktor
Jan Kví
Süchting
Leonhardt
Mies
Mieses
Varšava
Marshal
29
article
Teichmann remisoval již v časných hodi-
nách po 15 tazich s Janowským
Treybal Frant. remisoval s Bardelebe-
nem po správně končicí hře (věž a pěšec protí
věži a 2 pěšcům)
Alapin získal z počátku proti Maróczy mu
lepěl posice, však Maróczy postupem hry svoje
postavení stále zlepšoval a v rozhodnem okamžiku
nedovedl nalézti vítězící varianty, takže partie kon-
čila remisou.
Sehlechter přehrál pěknou posiční hrou
Spielmanna v 31 tahu.
Partie Salve-Rubinsteln přerušena v po-
sici, v níž má Rubinstein sice kvalitu, však těžke je
ralézti vitězícího závěru.
Teichmann
Janovský Treybal
František
Spielmann
Rubinstein
SalveRubinsteln