ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5c2e4ed0-75a3-11dc-9f44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 36, person 115, org 20, work 3
1 masthead
I ofe
2 masthead
8061 aněva e
3 masthead
nasvi
4 masthead
Ročník XXXXVIII
5 masthead
stsa v
6 masthead
šošb ěi
7 masthead
laádood mal 5dn vom
8 masthead
stožog lesdoz onq iladhlla s tománotV jsom miltsán
9 masthead
V Praze, v úterý 19. května 1903.
Praha
10 masthead
Číslo 138.
11 masthead
mve modsli osi tn mu lostld nis
12 masthead
tsnu
13 masthead
pzntm olodeí lann
14 masthead
V drobném proneji:
15 article
Na ranní a odpol. listy předplácí saí Praze v alministřacl a zřsje . . . . na čtvrt leta . . s drojí denáško nněe.. . . - na čtvst leta re Blislk šek
Praha
16 article
sREk 7K0k
17 article
na měrle . . . . . 2 K 30 Přoštou: ka na ctvrt leta . . sdrojí zsilko nčrstah . . . 11 K e
18 article Jazykový zákon pro Čechy v radě ministrův krajanův!
Jazykový zákon pro Čechy v radě ministrův krajanův! Přes všechno vládní zažehnávání přiva lila se bouřná mračna nevole mezi něme- ckými klerikály a liberály znovu ze dvou stran: z Tyrolska a Štyrska i níže se hrozivě nad parlamentem i vládou Becko- vou. Thunův »Vaterland« již vášnivě troubí »v svatý boj za ohroženou víru« — vytý kaje vládě, že chabě opustila věc katolíkův a kapitulovala před terrorem německýci »neznabohův«. Nepamatujeme se, aby kdy orgán »naší historické šlechty« byl s podob- ným zápalem se ujal dobrého práva českého národa, aby kdy byl za spravedlivou a vel kou naši věc tak rázně vystoupil, jak dnes za zájmy klerikálův krajně rozčilených zprá vou, že prý »rouhač« a »kaciř« profeso Wahrmund nebude sesazen se stolice učitel- ské při universitě inšprucké, ale že bude ještě v tomto letním semestru dále na ní přednášet, ne sice o právu církevním, alébrž o jiném »příbuzném předmětu«. Taký kom- promis prý ujednal liberální rektor inšprucké univeršity s vrátivším se z lázní Wahrmun dem a ministr osvěty dr. Marchet dal prý tomu paktu jiz své schválení,voos
Becko Thunův Marchet Čechy Tyrolsko český národ
19 article
»Tyto udalosti dneška,« zasoptil »Va- terland«, »jsou způsobilé, aby podráždily ka- tolický lid až na krev. Bezmecně má lid ten přihlížet kterak synové jeho na katolických universitách Rakouska jsou zbavení všeho práva a kterak zachází se s nimi jako s he- loty. Se založenýma rukama přihlíží vláda tomuto řádění; ba, dle zpráv liberálních li- stův hodlá dokonce schválením nejnovějšího inšpruckého paktu toto panství terroru spe- četiti! — Nevyburcuje-li tento stav věct veškeré katolické poslance, aby za jeden muž povstali k boji do krajnosti. pak nenahlížíme k čemu máme katolických poslancův v našich sněmech vůbec. Zatlačuji nás na cestu sebeobrany, dobrá, po- mozme si sami. Vláda ničeho jiného nechtěla, nuže nechť nese nyní následky nel od bytné akce kaťolických poslan- algalA cův!« — V týž den kdy takto ve Vídni »Vater- land« bouřil na poplach, ve Štyr s k ém
Virginie Rakousko Vídeň Vater algalA cův
20 article
Hradei již udály se pouliční šrůtky mezi sludenty liberálními a klerikálními, jimž na pomoc přivedli klerikální poslanci na 200 sedlákův z okolí. Policie zakročila a odrazila nájezd sedláků a klerikálů na vrata univer- sitní budovy. — Jakmile pak zprávao štyrskohradecké té patálií dostihla do Tyrol- ska, zjitřili se opět tamější klerikální stu- denti a ozbrojení holemi, obsadili včera (dne 18. května) záhy z rána universitu inšpruckou takovou přesilou, že žádný svobodomyslný student nemohl se do ní dostati. Za zpěvu císařské hymny a jiných písní studenti kato- ličtí bránili tak dlouho liberálním komilto- nům přístup do auly, až rektor za sta- vil přednášky a universitu za- vřel. Těmito událostmi způsobeny dojista ministerskému předsedovi baronu Beckovi rozpaky přetěžké. Má v kabinetě svém mi- nistry obojí barvy: klerikální i liberální a má rovněž ve své většině parlamentní vojska obou stran té chvíle vášnivě proti sobě na- kvašených. Sotva sjednal jakýs takýs mír propukává nevraživá »válka Němců s Němcie v nejbližším okolí jeho znova. A poněvadž neštěstí nepřichází nikdy samo, tož proti všemu očekávání vídeňských Augurův také nedělní společná porada obou vlád, cislajtanské a uherské, o z vý šen důstojnických gáží a o svolán delegac v červnu rozbila se o nepo volnost ministrů uherských trva jících na tom, aby ke zvýšení platů důstojní kům došlo až v říjnu t. r., kdežto správa vojenská i vláda cislajtánská v souhlase s ra- kouskou delegací rády by dopřály důstojní- kům polepšení toho hned, totiž od počátku letošního jubilejního roku. Po třihodinném marném smlouvání odročena věc k nové spo- lečné radě ministerské na příští čtvrtek, ale pochybuje se, že dojde tu k dohodě, pone- vadž Maďaři zřejmě hledí oddalovat rozhod nutí, znajíce nepříznivě smýšlení sněmu uher ského.
Beck Němec Maďar Tyroly sedlákův
21 article
Za této kritické situace přinesla včerejší polovládní vídeňská »Montagsrevue« význam- ným písmem tuto sensažní zprávu: »Žádný jazykový zákon! Jak se nám se strany úplně spolehlivé sděluje, nepředloz vláda ani teď, ani na podzim jazykového zákona. Od úmyslu toho bylo za posledních vyjednávání na dobr upuštěno.« Nuž, věru, bylo-li kdy nepříznivější doby a nepříhodnějších pomě rův ku podniku tak vážnému a riskan nímu, jakým jest zahájení veliké »smiro- vací akce« jazykovým zákonem. vrženým v tento elektřinou nepohaslých hněvů, vášní a svárů přepjatý parlament, pak jest to rozhodně chvíle nynější, kde nemine dne, aby v Čechách, na Moravě a ve Slez- sku nebyl cit národa českého zbodán jedo- valými špendlíky německé zloby, kde nemine dne bez příkoří, schváleného se strany na- šich nepřátel, sedících v úřadech státních. učiněného našemu národu a jeho dobrému právu Prostý zdravý rozum zrážeti by mohl státníka Becka od hažardního počinu z poměrův tak neblaze nakvašených. Leči na stojte ! —
Beck Čechy Morava
22 article
V zápětí stihla zdejší »Bohemie« tato soukromá zvěst z Vidně: »Dnles (18. května) konala se v prae sidiu ministerské rady konference mi- nisterského předsedy Becka s oběma mi- nistry krajany Pradem a Práškem jakož i s ministrem spravedlnosti Kleinem k vůli poradě o novém návrhu jazykového zákona pro Čechy.« A v pozdější hodině večerní došel nás od našeho zpravodaje vídeňského souhlasný te- legram: »Ministerský předseda bar. Beek měl dnes (18. května) o polednách s mi- pistry Pradem a Práškem poradu za přítomnosti odborného chefa Siegharta. Porada věnována byla předloze ja zy kového zákona pro královstv české. Trvala několik hodin a bude vní ještě pokračováno e Jednalo se tu o odročení cele akce, anebo zasvěcoval již bar. Beck uvedené tři ministry v obsah své hotové předlohy? — Do té chvíle nedochází z Vídně žádného vysvětlení bližšího. Než, po staré zkušenosti, že v Rakou sku stane se zvykle vždy to, co po rozumu zdravém a rozvaze moudré nejméně by se doporučovalo, jsme připraveni na mož- nost, že včerejškem se bar. Beck odhodlai vrhnouti zrovna v nynější chvíli svůj apara jazykového zákona pro Čechy na zdař bůh do vlnobití rozbouřeného jezera děj se co děj a pojdiž si z toho cokolivěk .. Možno, že v autorském sebeklamu při- suzuje dílu svému báječný účinek tišícího oleje, vylitého do zčeřených vln, kdežto zejtřek snad již ukáže, kterak nevrhl do parlamentu a do Čech než v pravdě osudné — jablko Eridino! .. Buďsi jak buď, ale ode včíra zná tedy ministerský krajan náš p. Prášek obsah chystaného nadělení a tím momentem nadchází mu veliká povinnost, osvědčiti se věrným Čechem, pevným a rozhodným obrancem práva, cti a prospěchu svého národa ve chvíli kritické.
Beck Prášek Klein Beek Sieghart Čo Eridin Čecho Prado Čechy Vídeň Bohemia Prado Dnle
23 article
Však bez ohledu na ducha i obsah Beckovy předlohy jest ministr krajan pan Prášek jako věrný vyznavač zásady s ve právnosti a svézákonnosti krá lovství českého, povinen, o přít se především razně a neůstupn tomu, aby osnova tohoto jazy ko- vého zákona pro jediné králov ství české byla předložena ku projednání a rozhodování vídeň skému parlamentu na míste sněmu království českého, co bylo by výložené protiüsta vn bezpráví a nezákonná procedura. neboť i dle samé prosincovky náleží zákono dárství o věcech, které nejsou v šem královstvím a zemím společny, nýbrž týkaj se pouze přáv a povinností jedné z nich výhradně sněmu zemskému te které země a bez svolení sněmu toho nesmí sobě říšská rada nikdy práva k tomu osvojit. Zejména ne když jde o provádění čl. 19 státních základních zákonů o rovnopráv- nosti národní: tu výslovně tvůre zákona toho ústy švého dra. Mühlfelda a dra. Herbsta v poslanecké sněmovně (15. a 16. října 1867) prohlásili, ž 3 11. lit. m) zákona o zastupitelstvu říšském zbavena jest rada říšská práva zdělávati zákony k ochraně na rodností, kteréžto právo zůstaveno na dále jedině sněmům zemským. Dle toho také zůstaveno práv sněmu království dalmatského aby si zákon jazykový pro Dal macii vypracoval a odhlaso va sám. A pro Čechy má platit něc jiného? Nač má právo sněm dalmatský na to má jistě též právo sněm český a proto nesmí žádný ministr český dopu stit, aby o toto zákonné právo své byl sněm český prostě — obránl
Beckův Prášek Herbst Čechy poslanecký sněmovna
25 article
ola Rišská rada, e ei onielnnt e Poslanecká sněmovna. on (Schůze 67.) l v o dsl mol v Va Vídni, 18. května. ii (Pávodní zpráva telel. » Nár. Listů «.) i l o Ohtasy událastí štvrskolhradeckých a čet- ných srážek inšpruckých nebyly ve sněmovno poslanecké ani četné, ani prudké. Pozoruhodne a zajímavo jest, že bourili se toliko radikální Němci z obou skupin všenémeckých, kdežto ostatní Němei, jak t. zv. polkrokovi tak nacionální, zachovali naprostou reservulnšoztu uýd oděn u slábz se llev Když bylo ohlášeno ve sněmovně, že sou žádá, by mu vydáni byli ke trestnímu stihání poslanci hr. Sternberg a Bergmann pro seuboj a poslanci Isopescul, dr. Czaykowski, Udržal Švejk pro účastenství při soubojí, volal Eduar Stransky: ať soud žádá za vydání posl. Hagen- hofera! Klerikálové a křesťenští sociálové ne- reagovali na tento výkřik. Poslanci Hofmano Wellenhof, Wolf a Malik podali každý svůj dotar o sobotních událostech na universitě štyrsko- hradecké. Posl. Breiter navrhl formálně, by sezení po- slanecké sněmovny bylo neprodleně skončenoa aby se konala dnes večer schůze, ve které by se vyslovily profesorům sympatie s mužnou jieh obranou proti nájezdům na svobodu universit Návrh ten byl zamitnut a to 112 hlasy proti 76 Pro návrh hlasovali sociální demokraté, radi kální Němci, čeští radikálové, z německých
Němec Bergmann Isopescul doktor Czaykowski Udržal Švejk Hagen Hofmano Wellenhof Wolf Malik Posl Sternberg poslanecký sněmovna Virginie Vídeň univerzita štyrský slanecký sněmovna
26 article
t. zv. svobodomyslných poslanců však tolik dva: prof. Bendel a dr. Weidenhofer. Návrh posl. Breitera má bez odporu dosal velmi významný, ba vlastně zásadní. Kdyby sněmovna byla jej přijala, dala by se každě, také nahodilé většině možnost, veškerý odpor menšiny proti kterékoli záležitosti ve sněmovně poslanecké prostě zlomiti přerušoním debatya přijetím nové schůze, na kterou by se položilo. čeho by si majoritasprávě přála. Přijetí ná- vrhu Breiterova znamenalo by prostě úplné odzbrojení každ oposice a každé obstrukce. Kdyby většina sněmovny mohla přijímati zvláštní schů- ze se zvláštním programem, pak jednoduše vět- šina skončila by schůzi řádnou, pořádala by schůze mimořádné o nekonečné délce a v těch by projednala, co by se ji zráčilo. Připomínáme toliko historické faktum, že v listopadovýcl dnech r. 1897, když Němei provozovali pro ja zykové výnosy Badenovy obstrukci proti vyrov- nacímu provisoriu rakousko-uherskému, tehdejš předseda výkonného výboru většíny pravice Apolinář ryt. Jaworski měl připraven tento ná- vrh, který patrně byf dnes p. Breiterovi vzorem „Poslanecká sněmovna usnáší se konati příšt schůzi dnes večer, na jejímž jednacím pořadu jest výhradně vyrovnací provisorium“ . Návrhi ten nebyl podán.
Bendel doktor Weidenhofer Němei Badenův Apolinář Jaworský Breiter poslanecký sněmovna
27 article
Vzhledem k tomu také dnes pochopujeme že poslanci, kteří nechtěli a nechtějí zahradi si všechny cesty k účinné oposici a k vydatn obstrukci, hlasovali proti návrhu Breiterovu Právě proto je nám skutečně nepochopitelno kterak mohli pro něj hlasovati také čeští poslan ci radikální. Podle pravdy a skutečnosti pravíme,že nadšení německých stran a poslanců t. zv. svo- bodomyslných pro aféru Wahrmundovu a pro svobodu universít vůbec jest velice s kr o v a a vlažné. Zejména němečtí nacio ná- lově, přes to, že dnes v deviličlenném výboru t. zv. svobodomyslných stran nějneckých vyslo véno rozhörčení nad sobotními událostmi štr sko-hradeckými, nechtějí se nižádnýn způsobem angažovati proti kleri kálům, namítajíce, že jsou stera- nou v první řadě a výlučrě národn a nikoliv liberálni. Na druhé straně
Breiterův
28 article
však také u křesťanských sociál není valně chuti, dáti se do vleke klerikálů. Křestanští sociálové dobře vědl že Videň snese nntisemitismus, ale nesnese kl rikulismus. Zaznumenáváme však při této při ležítastí zjev nad míru zajímavý. Četní po- slanci německo-pokrokoví přišli dne dopoledne za plenární schůze k poslane ům českým a vyzývati je ke společné m boji za svobodu vyučování a učení universit ního. Dostalo se jim odpovědi, že poslane čeští této svobody vždycky hájlít jsou odhodláni, že však nechtějí s propůjčovati za nohsledy oněm Němeům, kterým byla by pomoc a podpor poslanců českých v této záležitosti vítanou kdežto ve věcech národníeh, ba ve věceei kulturních jsou všichni vesměs bez vý jimky krajními odpůrci národa česke ho a všech jeho požadavků, také nejskromněj ších. Němeům, české hlasy verbujícím, bylo ře čeno: „Buď budete snášelivi s národy neněme skými a pak můžete spoléhati na solidaritu je jich ve věcech svobody, pokroku a práv lido- vých, anebo zůstanete národními urputníky nesnášelivci, pak jste vydáni na milost a ne milost klerikálům, aniž máte záruky, že neutrp te ztrát jazykových a národních.“ K tomu byl by dnes Čechové dobří, by německým liberálůn pomáhali z tísně, ve kteréž se ocilli. Němeči nacionálové za „Postwenela“ zradil Wahrmunda, zradili svobodu pře litavských universit a zradí je tak příště — jim jde o nadvládu národní pro tu potřebují křesťanských so ciálů a klerikálů, proto jenom ať jdo se svými spojenci svou cestou. My se toho ne bojíme.
Čecho učený univerzita ní Něme
29 article
Malá epísoda odehrála se dnas v zaseda síni. Poslanec Malik sbíral tam podpisy pro svů dotaz o známých událostech slyrskohradeckých Šel také k dru. Sylvestrovi, ale nepochodil. T zvolal: »Nyní se nedivte, že si jdu pro podpisy k Čechům!« Šel k českým radikálům a dosta jejich podpisy.žortv Schůze, která trvala skoro do 8. hodiny večerní, byla vyplněna ješté oběma generšlním řečníky o vládní předloze, kterou stát povoluje podpory rodinám nuzných záložníků, do zbrane povolaných. Pilnostapro předlohu tu byl přijata celou sněmovnou. Naděje, že sně movna dostane se dnes k pilným návrhům ru ským, nesplnla se. Nebylo skončeno rokování o pilnosti návrhu Sehrafflova, vyzývajíeí výbot pro záležitosti vinařské, by urychlil své práce Nejbližší dnové budou úplně ve znumení vee haličských, ké kterým dnes proces proti Hlenryku Sienkiewiezovi byl průpravou. n bos sádoa so joli nvoloolq 5s 9 e zib lvdon v z Vídně, 18. května. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz ve 3.15 ho.
Malik Sylvestr Čecho doktor Weiskirchner Vídeň
30 article
Mezi došlými spisy jsou žádosti trestních soudů za vydání posl. hr. Sternberga a Bergmann pro zločin souboje: Izopescula-Grecula, ryt. Czajkow ského, Udržala s Švejka pro účastenství na tomie zločinu souboje; dále za vydání posl. Onciula pre zločin souboje Návrhy podali poslanci: Čech a sp. na sve- lání ankety zástupců lékárníků a drogistů: — Ž em- lička a sp. na zavedení siarobního a invalidního pojišťování řemeslníků a živnostníků: — M ysli vec a sp. na zahrnuli zemědělců a živnostníků do těhož pojiš ťování. Dotazy podali poslanci: Fresl a sp. po tý- rání vojáka Novotného v Bzenci: — Choc a sp. p postupových poměrech berních úladníků v královslv českém a po jazykovém výnosu poštovního ředitelstv v Praze: — Lisý a sp. po chování se Némců v Ja OmÁ mtrotia žnbalu vhimža an avozolua 13 ntvRo boau vielli impai et si jošiod sk Jlnzorn
Sternberg Bergmann Udržal Švejk Fresl Novotný Choc Lisá Čechy Bzenec Praha Ž em IzopesculaGrecula
31 article
blonci n. N. proti českým občanům; — dr. Sláma a sp., proč neobsazují se uprázdněná místa soudcov ská; šl. Hofmann a sp. po nejnovějších událostech na universitě št -hradecké K žádosti Wolfově čtou se v doslovném znění dotazy: šl. Stranského a sp. po domnělém od- poru českých úřadníků při poštovních úřadech měse Josefova, Jindr. Hradce, Humpolce, Golčova Jen2. ova proti opatřením a výnosům poštovního ředitelství v Praze: — dra. Herolda a spi po zákazu kadan- ského správce okr. hejimanství černo-červeno-zlatých praporů v Kadani ( Posl. Wolí volá: Žádáme však za nejrychlejší odpověď, jinak si ji vynulíme. — Pro- tivýkřiky mezi českým radikály): Wolfa a sp. Malika a sp. po událostech na universitě štyrsko- hradecké. Posl. Breiter (kk formálnímu návrhu) poukáz l na št-hradecké události. Vyskylly se členové sně- movny, kteří se postavili v čelo osob, ničeho společ- ného s vědou nemajících, aby vnesli politickoichau- vinistickou agitaci do university a zneužili vyučovac svobody, svobody učení a svobody vědy k účelům strannicko politickým. Vzrušení způsobené tímto ná- silnictvím zmocnilo se také členů poslanecké sně- movny. Nezbytným je její projev v této záležitosti. Navrhuje: Ať předseda skončí schůzi a svolá na6 hod. večerní mimořádnou schůzi s jednacím pořadem; 1. Sněmovna odsuzuje jednání poslanců, kteří ná- sílnými činy porušili klid a nedotknutelnost mísla vědy, sledujíce své strannicko-politické názory.2 Sněmovna žádá vládu a zejména ministra vyučování aby všemi prostředky hájil svobodu vyučovánía učení, jakož i svobodu věd a universit. 3. Sněmovna vyslovuje svou sympalii všem profesorským sborům u příležitosti jejich mužného odmitnuti nájezdu na universitní svobodu.
Sláma Hofmann Wolfův Herold Posl Wolf Malik Hradec Humpolec Praha Kadaň univerzita štátný měs Josefov Jindr Golčův Jena univerzita štyrský svoboda učený a svoboda
32 article
Předsedandal hlasovat o 1. návrhu na skon- čení schůze a ten propadl. Mezi předsedou a posl. Wolfem, klerý chlěl pro- mluvili k hlasování došlo k ostré výměně náhledů Před hlasováním o 2. návrhu posl. Wolí po- ukázal na logickou souvislost mezi oběma návrhy a navrhl, aby se o nich společně hlasovalo, avšak předseda nevyhověl; proteže o 1. návrhu Breiterovu se již hlasovalo. (Hlučná pochvala a potlesk mez- křesťanskými sociály.) Druhý návrh Breiterův propadl 112 hlasy proti 76.. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Kolo wratovu stran deofl ile zákona o záložnících. Posl. Lisý prohlásil politiku vlády za Slovanům nepřátelskkou. Nepochopuje postup českých poslanců hlasovavších pro rozmnožení branců. Vláda ignoruje potřeby národa českého, jak se to ukázalo při revoltě německých soudců. Povná ruka min. předsedy je na- mítena jen proti Čechům. Jeho strana bude bojovati proti každému jazykovému zákonu, směřujícímu roztržení české korunní země. Bude hlasovati pro předlohu, ač není dostatečnou. Posl. Filipinský poukázal na nulnost opravy v - jenského trestního zákoňa a stěžuje si, že k různým pracím jsou přibíráni vojenšti trestanci, což značně poškozuje maloživnostníky a dělníky. Přimlouvá se aby za základ podpor neoyly hrány mzdy v místech obvyklé, nýbrž mzdy skuječně, a uhy výšel podpory místo 50 byla standvena 702% Konečně vyslovujo přáníi by vojáci bez vyznání nebyli nucení obcoval náboženským úkenům. Posl. Hlihovický konstaloval ve věcné opravě vůči posl. Petrickému, že ruský národ svoji převážnou většinou odsužuje vůbec každý terot. City a názorý vraha Syčinského nejsou totožny s city a názory ruského lidu. Po doslovu posl. hr. Kolowrala přijata pilno jednomyslně a zahájeno hned 1. čtení.
Wolf Posl Lisá Čecho Filipinský Cita Syčinský
33 article
Pesl. Kunicki kritisoval jednotlivá ustanoven předlohy a myslí, že tenio zákon nemůže odškodnio obyvatelstvo za nové vojenské oběti. Posl. Fresl prohlašuje předlohu za nedostafeč nou. Obyvatelstvo bude využitkováno zvýšením kon- lingentu branců. Brojí proti tomu, aby se čestovn poskytovalo pouze osobám, které mají vzdálené bydli ště a dělníci a maloživnostníci byli zbytečně posí láni do nejodlehlejších posádek na branná cvičení Žádá invalidní, nemocenské a úrazové pojištění i pro záložníky. Zeměbranci měli by přísahati pouze na zemskou ústava. Prohlašůje konečně, že bude hla- sovati pro předlohu K návrhu Weidenhoterovu byla debat uzavřena a hlavními řečníky zvolení poslanci Sto handel (pro) a Buřival proti Posl. Stohandet soudí, že chudého rolnictv nebylo dbáno. Poláci podají ve výboru přislušné ná vrhy a nebudou-li přijaty, je zákon pro ně nepřij telný. (Pochvala ) Posl. Buřival mluvil česky a českoradikální po slanci protestovali, že v zasedací síni není českého stenografa, klerý by řeč stenografoval Předseda žádal o klid. Posl. Choc protestova hlučně, že není přítomen český stenozraí. Předseda dr. Weiskirchner odpověděl,ž není jeho věcí starati se o přítomnost českého steno grafa, že je to ujednání, které učiněno bylo mez předsedou, s Čechy Pokračuje německy protestoval posl. Buřiva proti předsedovu názoru. Jest nepřipustno, aby slibem bylo nakládáno takovýmto způsobem. Žádá by do podpor vpočítaly se veddlejší příjmy, poplatel kilometrový, mílový a hodinový, jakož i premie, po ukazuje na různosti mezi denní mzdou v místě ob vyklou a denní mzdou skufečnou a žádá, aby vza byl zřetel na mzdy akordní. (Pochvala.) Po věcné poznámce posl Starcka, který kriti soval předlchu, přikázána předloha brannému vý boru.
Posl Fresl Buřival Polák Choc doktor Weiskirchner Starck Čechy
34 article
Předseda oznamuje, že posl. Londzin odvola svůj pilný návrh o volebních nešvarech ve Slezsku Dále jednalo se o pilném návrhu Schrafflov ve příčině výborové zprávy o nouzových akcích ve prospěch vinařství. Posl. Schraffl prosil sněmovnu, by schválenín jeho návrhu pomohla nouzi trpícím vinařám; — Weidenhoffer líčí bědné postavení dolnorakouských vinařů, nabádaje sněmovnu, aby schválila maličkost klerou navrhuje výbor: — Korošec tlumočí přán slovinských vinařů a žádal vysvětlení, jak se maj věci s vydáním vinného zákona v Uhrách; — Bl i an kini vzdal se slova; — Šilinger prohlašuje, že přán moravských vinařů vrcholí ve zkráceném řízení pr dosažení státních půjček, zřízení praktických škol zřízení dvou českých a dvou německých instruktorů K návíhu posl. Pastora rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Eisenbut (pro a Jukel (proti), načež jednání přerušuje se. Posl. dr. Sylvester (v dolazu k předsedovi) narážeje na události ve Št. Hradci, prolestuje pro způsobu, jak si tam počínal jeden poslanec. Vyhra- žuje si — praví — vrátiti se později k této záležitost a vyvoditi z toho důsledky. Posl. Bielohlawek: Ovšem my takél Posl. dr. Sylvester vrací se k Breiterovu návrhu, aby byla konána mimořádná schůze a pravi, že od r. 1897 bylo opětně protestováno proti konán paralelních schůzí s různými jednacími pořádky Celá sněmovna bude s tím srozuměna, aby se neustoupilo od desitileté zvyklosli, že se totiž neri ají konati paralelní schůze. Prosí předsedu, aby příště dbal této zvyklosti a, kdyby se mělo někoy od toho upustiti, aby postupov-l pouze v dohodě s konferenei předsedů, v níž jsou zastoupeny všechny strany. Táze Bumbnál an onelba ol nolv
Londzin Posl Pastor Eisenbut Jukel doktor Sylvester Breiterův Slezsko Uhry Hradec
35 article
ranní čsalo o s0bě . . . za 8h odpoledni . as z Ve Glislkich na venkove ransí čnalo. odpolední . . . . . . . . sl Inserátv platí se hotevě rapřel. Přešplaconí a jnsorty přijímá sdmini- strace 7 Mariansné ulicí « . J. Tam nachánejí se též redakne Hiskirna a ezpedits „Národnick L. istůe Bukopiny se nevrnenjí
Bukopina Mariansný ulice
37 article
se předsedy, hodlá-li za tím účelem svolati konferenci vůdců stran? Předseda vyhoví přání a předloží tulo záležilost nejbližší konferen ci Příští schůze bude zejtra. Panská sněmovna. ele o Ve Vídni, 18. května. o (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna přikázala zvlástnímu vý- boru svému návrh prof. dra. Ludwiga na vybud o- vání státního zdravotnietví. Prof. Hlava chtěl o návrhu tom promluviti velikou řeč; poněvadž však podle jednacího řádu panské sněmovny může o návrhu iniciativním mluviti toliko na- vrhovatel sám jediný, pronesl prof. Hlava svůj fečnický début o tomto thematě v debatě rozpo- čtevé. Sněmovna schválila pak po dvouhodinné rozpravě zákon o novém ministerstvu pro ve- řejné práce. V panské sněmovně debutoval dnes známý německý nacionál a poněmčovatel mo- ravský, továrník Brass. Podal totiž dotaz o otáz- ce jazykové, ukazuje k tomu, že jazykové po- měry v Předlitavsku vůbec a v království českém zvláště nalézaji se ve zmatku politovánihodném, který ohrožuje jednotu správy, soudnietví a do- pravy, ba dokonce německý ráz celých krajin, skoro výhradně Němci obydlených. Pan Brass jost tuhý germanisator a snad také dobrý továr- ník, ale dle dotazu jeho se zdá, že se v politi- ekých otázkách nevyzná. V Předlitavsku mluvií o jednotě správy, o zavedení polského vniter- ního jazyka v Haliči, o zavedení chorvatského vnitřního jazyka v království dalmatském, o vý- hradněm vlašském úřadování v Tridenfsku — způsobem takovým, jako učinil p. Brass, dovede teliko muž, jenž o skutečnosti nemá ani potuchy.
doktor Ludwig Brass Němec Vídeň Předlitavsko Halič panská sněmovna
38 article
Veselost vzbuditi může toliko požadavek tohoto novopečeného paira, že je nutno zachovati stav, jaký byl po stránce jazykové před vydáním obou výnosů Badenových. Pan Brass ani neví, ce tu pověděl. Aby tento stav byl zachován a zacho- váván ve všem všudy a bez výminky, máme právo žádati my a také žádáme; a je-li poruš- vána bezpečnost justice, není porušovánu soudci národnosti české, nýbrž jen a jedině soudci ně- meckými a je-li porušován stav, jaký byi před 5. dubnem 1897 v království českém, jest poru- ševán jen soudy, u kterých působí soudcové na rodnoti německé. Celá akce jazyková, podnik- nutá v panské sněmovně p. Brassem, má však ještě stránku osobní. Původeem jejim je krajan moravský, známý svým zrovna šíleným řáděním prctičeským, muž, který myslí, že dělník za mízernou mzdu prodá i svou českou důši. Tent pan Brass zahrává si v panské sněmovně na kuratora království českého, ke kteréžto“ roli nemá naprosto žádné legitimace, již proto ne že chce zbaviti jazyk náš všech práv v někte- rých obvodech t. zv. německých, kdežto něm- čina na Moravě také v krajích nejčeštějších, ve kterýeh není po celý rok slyšeti slůvka něme- zkého, požívá netoliko naprostě rovnoprávností úřadování vnějším, nýbrž téměr výhradnosti úřadování vnitřním. Němci v markrabství těží a kořistí z rovnoprávnosti obou zemských jezyků v úřadování vnějším, ale jejich zástup- zevé ve sborech zákonodárných, v Hidové sně- movně s baronem d'Elvertem v čele, ve sně- movně panské nyní dotazem Brassovým popí- rají rovné právo jazyka českého v celé třetiny království českého. Takovi jsou tito násilntei moravští, kteří, žel, ještě dnes v lecčem jsou činiteli rozhodujícími.
Badenův Brass Němec Elvert Brassův Morava
39 article
Z Vídně, 18. března (K. k) Předseda kn. Win- disch-Graetz zahájil schůzi ve 3.20 hod Mezi došlými spisy jest návrh dra. Bae- renreithelra a sp. na úpravu služebních poměrů a platů učitelských sil na stát. průmyslových ško- lách K návrhu šl. Grabmayra usneseno, aby se první čtení návrhu a úprava zemědělského úvěru pcložily na jednací pořad příští schůze. Brass podal tento dotaz, týkající se jazykové otázky: „V uvážení, že jazykově právní poměryv Rtakousku a zejména v Čechách nalézají se nyní politovění hodném zmatku, který ohrožuje jednotu správy. bezpečnost soudnictví a obchodu, jakož i ná- rodní ráz skero výbradně Němci obývané části země v Čechách.; — že vláda sama prohlásila zákonnou úpravu těchto poměrů za nutnou a ohlásila podání jazykového zákona; — že až do definitivného zá- konného uspořádání jazykov. poměrů musí býti za- chován stav, platný přeď vydáním jazykových na- řízení z r. 1907 a 1897, činí podepsaní dotaz: 1. Kdy zamýšlí vláda podaťi osnovu jazykového zá- kona k ústavnímu projednáni? 2. Jakých prostředků použila, aby zjednala status quo, porušený posled- ními událostmi?“ Dotaz jest podepsán: Brassem, Jeitielesem, Loh- meyerem. Ginzkayem, Exnerem, opatem Karlem, Stürgkhem. Čppenheimerem. Rohanem, Baerenrei- therem, Wiesnerem, Spensem, Russem. Ludwigem, Grahma yrem, landkr. Forstenbergem. Edelmannem, Schlegelem, Plenerem, Landem a Toldtem.
Brass Němec Jeitieles Ginzkay Exner Karel Stürgkh Rohan Baerenrei Wiesner Spens Russ Ludwig Grahma Edelmann Schlegel Plener Lando Toldt Vídeň Čechy
40 article
Dv. rada Ludwig odůvedňoval svůj návrh na úpravu státniho zdravolnictví. Ide- álem lékařů je prý min, zdravotnictví s lékařem v čele, avšak řečník spokojil by se zatím samostatnou ústřednou v mán. vnitra, jíž měly by se přikázati va- škeré odbory zdravotní správy, záležitosti veteri- nárpí, dozor nad potravinami a p. Přimlouvá se za zlepšení seciálních a hmotných poměrů úřadních lé- kařů a navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán 9člen- nému zvláštnímu výboru, čemuž vyhověno. Následovalo druhé čtení předlohy, kterou se zřetelem na zřízení min. veřejných prac mění se zákonná ustanovení o oboru působnosti jed- notlivých ministerstev Ref. dr. Baernreither doporučoval výbo- rové návrhy. Hr. Latour praví o předloze, která jest kom- promisem mezi nejprotilehlejšími názory o otázce. zda zřízení min. spadá do uboru legislativy, že je zá- tonodárnou zvlástností. Brojí proti důvodu, ze cbor půrobnosti je výronem práv koruny a vypro- šuje si, aby se výrazu „právo koruny“ užívalo na po- dobná cpatření, která jsou pouze úkony výkonně správy. Dále proli edloučení živnostenského školství od min. vyučování. Ministr učinil prohlášení o zaru- čené kepetenci zemských sněmů v záležitostech živnosterského vyučovšní a řečník si přeje, by pra- hléšení to bylo opskováno, aby mohlo se státi před- mětem rokování evení, se stanoviska aulonomisti- ckého. Úsřední komise pro záležilosti živnosten- ského vyučování nebyla již svolána 4 leta. Prote-
Ludwig Ref doktor Baernreither Hradec