2
masthead
NáRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. února 1901.
5
article
pochvala a pollesk v pravo. Hluk v levo.) Tímje
podán důkaz, že všeněmecký svaz vyměřoval pánůn
z levice cestu. Kdo se vyzná v politice, může již
dnes uhodnout, kam vede cesta levice. (Hlučná po
chvala v pravo.)
Předseda (zvonf). Prosím za pokoj a pana
řečníka žádám, by odůvodňoval jen pilnost. (Bouřlivý
odpor u Čechů. Nepokoj.
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Nelze ovšen
opomenouti, že liberální velkostatek projevil nevol
proti programu všeněmeckého svazu.
Poslanec Hořica: Hráli si na slepou báb
půl dne
Posl. dr. Stránský (pokračuje): V projevu
této nevole bylo praveno, že program všeněmeckého
svazu je nedůstojným zadáváním samostatnosti téte
říše. (Hlučné hlasy: Slyštel v pravo.) Po vydaln
podpoře, klaré doznal všeněmecký svaz také u libe
rálního velkoslatku, který pomáhal budovat se Schi
nererovci německé spoluručenství, můžeme se roz
pomenout jen na slova německého básníka Hleina.
HIlasy u Všeněmců: Židovského básníka.
Posl. dr. Stránský (pokračuje)
»Und blamirl mich nicht, mein schönes Kind,
und grüss' mich nicht unter den Linden,
bpe
wenn wir wieder zu hause sind,
wird sich schon alles finden.«
(Mne, dítě zlalé, neblamuj
a nezdrav mne na procházce,
eaž budem doma pospolu,
sonopak půjde všecko hladce.
(Bouřlivá poclivala v pravo)
Tředseda (k čečníkovi): Mluvíte již 25 minut
Musím vás ještě jednou požádat, abyste jen odůvod
ňoval pilnost. (Bouřlivý odpor v pravo.)
Posl. Brzorád: To je pěkný předseda! (K b
Vetterovi)« Buďte zticha radějí vyl
Posl. Březnovský : Toho nestrpíme! (Trvaly
hluk. Odpor u Čechů.)
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Dle toho ne
můžeme věřiti v upřímnost nevole německého velko-
statku. (Hlučný soublas u Čechů.) Je pozoruhodno
že hlavní orgán levice »Naue Freie Presse« ..
Čecho
Posl
doktor
Stránský
Hořica
Hlein
Und
Linden
Brzorád
Vetter
Březnovská
Frei
6
article
Posměch u Všeněmcův a hlasy: To je vat
hlavní orgán
Posl. dr. Strinský (pokračuje): Nadláváte po-
řád na »Neue Freie Pressev, ale člete ji všichnia
nemůžefe bez ní žiti, (Hlučná pochvala a potlesk
v pravo.). . jest a zůstává vedoucím orgánem ně-
mecké levice. To si nedám vymluvit. »Neue Freie
Presse« rozčilovala se proto, ze v programu všeně
meckého svazu je řeč o hnutí »Pryč od Říma« a také
proto, že v programu tom bylo ohlášeno, že němečt
radikálové se nezúčastní žádných projevů loválních.
Pro přičienění Rakouska k německé říši se však
»Neue Freie Presse« nerozčilovaln pranie. (Pochvala
v pravo.) Z toho, pánové, lze souditi, že páni v re-
dakci »N. Fr. Presse« zcela dobře vědí, jaký je stě
a že jsou s tímto směrem srozuměni. (Hlučný po
tlesk a pocbvala v pravo.)
Poslanec Iro: My nejsme žádnými pokrylci, al
vy předstíráte víastenectví! (Hlučný souhlas u vše
německého svazu.)
Poslanec Březnovský: Ale, pane Jiroušku
co pak že jste ze stal najednon tak černožlatým
(Hlučná veselost u Čechů a hlasy na Ira: Jděte do
blázince s
no m
z v
Posl
doktor
Strinský
Nadlávat
Březnovská
Jiroušek
Čecho
Ir
Řím
Rakousko
Neue Frei Pressev
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
7
article
Poslanec dr. Stránslcý (pökračuje): Naším
přesvědčením je, že celá levice, vyjma antisemity.
snaží se krýti pelitickou kontrabandu všeněmeckého
svazu vlajkou rakouské státní myšlenky. (Hlučná po-
chvala u Čechů. Odpor v levo.) Žádáte-li státní něm
činu v zájmu jednoty řiše a v zájmu státní služby
v zájmu armády a jiných činitelů, není to pravaa
(Hlučný souhlas u Čechův. Pánové z liberálníh
velkostatku a z levice denné byli v nejvýšších sfé
rách a prosili tam, aby jen zrušili jazykové výnost
a Němcům se učinily koncessea potom že již udě-
lají požádek. Kde je tento pořádek? Kdo pak vyse
posílen z voleb? (Hlučná pochvalá u Čechů.) Pra-
víte-li, že »jako přední činitel vrátili se zástupcové
němeclého lidu do sněmovny«, pak je to zásluhou
nikeliv Bärnreithra neb Grábmavra, nýbrž Wolfa
a Schönerera. (Hlučná pochvala u Čechů.) Čí pouze
bylo záslubou, že bylo kapitulováno před terrorismem
levice? To bylo zásluhou jen oněch lidí, kteří sem
zanesli terrorismus. (Hlučná pochvala a potlesk na
pravo.) Nejsmutnější věcí však při tom je, že toto
politické hnutí proti samostatnosti říše není počátkem
nové érg, nýbrž je ovocem ústavy, která byla při-
krojena na prospěch německé nadvlády, je snahou
vlád a syntémů, které usilovaly jen o to, by v Ra-
kousku němectví bylo rozmazleno, hýčkáno a favo-
risováno. (Hlučný souhlas u Čechů.) Pání radikálové
mezi Němci pravili: »Málli býti Rakousko již ně-
mecky ovládáno, ať je již ovládáno německy a dů-
kladně, potom ať se nalezá též v německé říši.
doktor
Stránslcý
Čecho
Čechův
Němec
Grábmavra
Wolf
Schönerer
Rakousko
8
article
(Pochvala u Čechů.)
Poslanec Stein (volá): Věak my se již do N
mecka dostanem a vy s námi!
Poslanec Iro: Německé piklhaubny vám už bu-
dou slušet!
Poslanen dr. Stránský: Nikoli, já tvrdím, že
říše se nalezá v nebezpečí. To vyslovano je v sam
trůnní řeči. Tam se praví: »Chraňte tento ctihodný
stát, který poskytuje svým národům stejné ochranyl«
V tránní řeči nepraví se pouze: »Chraňte ústavu,
nebo určitá politická zřízení !“
Komu pak svědčí tato slova trůnní řeči? Podoba
se, že na jistých místech dospěli k přesvědčení, že nejde
již jen o vnitřní češtinu, nýbrž o stát sám. (Hlučny
souhlas u Čechů.) V každém parlamenté jsou různé
strany, avšak strana ve státé a v parlamentě, která
pracuje k tomu, by stát připravila o jeho
samostatnost, nebyla by trpěna nikdel
(Dlonhotrvající demonstrativní pochvala a potlesk
v pravo.
Čecho
Stein
doktor
Stránský
9
article
Taková strana nemá práva na respekt jiných
stran. My zajisté jsme ochotni, jíti vstříc po každé
stránce Němcdm, bude-li nám dáno, čeho potřebu
jeme k životu, leč hanbu, potupu a zradu tohoto
státu nesneseme. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo.)
Hlasy u Všeněmců: Vy jste denuncianti! Vy
jste udavačii
Hinsy u Čechů: To vás šimrá!
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Protestuji
proti takové důmince. Mluvím o vašem uveřejněném
politickém prográmu. My jsme oprávnění zde vy-
stoupiti proti útokům, které nečelí jen proti nám,
nýbrž proti existenci a samostatnosti státu.
Posl. Iro: Vykládejte nám o programu »Omla-
diny!«
Posl. Maštálka: »Omladina« byla potlačena.
vy však jste podporováni. To je rozdíl! (Hlučná po-
chvala a potlesk u Čechů.)
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Vládě musím
vrhnouti ve tvář výčitku, že nezůstala vládou ne-
utrální, nýbrž že uchýlila se od linic neutralitya
dalekosáhlými koncessemi, učiněnými levici, ohrozila
existenci státu. (Hlučná pochvala v právo.) To se
stalo v době, kdy parlament nebyl shromážděn. Ten-
kráte ministři Böhm-Bawerk a Spens-
Boden řádili v naších zemích způso-
bem, proti kterému my zcela rozhodn
musíme protestovati. (Hlučná pochvala
Čechů.) Byli jsme svědky, s jakou úzkostlivostí,
ba s jakou zbabělostí si vláda počí-
nala. (Obrácen k ministerským lavicím): Úklidle
jen poslední zbytky vnitřního českého jazyka a při-
pravíte půdu pro politický program (ukazuje na vše-
německý svaz) oné strany! (Bouřiivý, dlouhotrvající
potlesk a pochvala v pravo.) Kdyby jen vláda byla
při tom něčeho vyzískala pro říši. Avšak jak chladně,
jak zamítavě chová se leviče proti nadcházenís
vlády! Levice chce býti panující stranou, ale nechce
míti žádné zodpovědnosti. Obávám se, že jednou
v Rakousku bude zpívána známá ve Vídni píseň
jejížto refrén zní:
Čecho
Posl
doktor
Stránský
Maštálek
Böhm
Boden
Rakousko
Vídeň
Oml
Bawerk a Spen
10
article
»Ieh habe Alles für Dich bingegeben
und dennoch Du, Da hast mich nie geliebt.«
(»Dal jsem všecko pro tebe
a tys mne přece nemilovala.«)
(Hlučná veselost v pravo.)
Tobude konec tohoto hospodářství.
Proto věřím, že je svrchovaný čas a nutnost, bychom
se usnesli na adrese, kterou by koruně byla pově-
děna zjevná a upřímná pravda o situaci. Byl to
německý básník, který řekl: »Pověděti panovníku
pravdu, je největší loyalita.« Avšak pravda spočívá
v tom, že směr, kterým oni páni se dali, a kterým
dala se celá levice strhnouti, ba pro který je též
vláda, je nejnebezpečnějším. Nechť pan dr. Körber
vstoupí do vlaku, který jede tímto směrem, ale ať se
nedomnívá, že vlak zůstane v Podmoklí! U tohot
vlaku jako průvoděí stojí Woll a drží tabulku v ruce
s nápisem: »Směrem do Berlína !«
Hlasy u Všeněmců: To je líp, než směr d
Moskvy!
Posl. dr. Stránský (pokračuje): My nejdeme
do Moskvy. Nechte staré ohřívané kaše být a nedě-
lejle se směšnými!
Ilasy u Všeněmců: Vy se stydíte doznat
svoji minulost
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Pravda spo-
čívá v tom, že Rakousko založeno bylo proto, aby
všem svým národům stejně odměřovalo jejich práv
a aby všem svým národům stejně bylo k ochraně
Pravda spočívá v tom, že Rakousko zavésti mus
rovnoprávnost, protože pokročilá naše doba nesnese
na jedné straně nadvládu a na druhé straně otroctví.
Tato pravda budiž pověděna panovníkovi v adrese
K tomu čelí náš návrh na dosazení výboru. Doporu-
čují vám jej ke schválení. (Bouřlivý, dlouhotrvajíc
a opět se opakující potlesk a pochvala v pravo.
doktor
Körber
Posl
Stránský
Podmoklý
Berlín
Moskva
Rakousko
11
article
Řečníku se s četných stran gratuluje.)
Dlouho trvající nepokoj v celé sněmovně.)
Předseda hr. Vetter žádá řečníky, by spokojil
se odůvodňováním pilných návrhů.
Posl. Daszyňski odůvodňuje návrh, jejž po-
dali sociální demokraté na debatu o trůnní řeci.
Kdybychomžili ve spořádaných poměrech, zajist
že bychom ničeho neměli proti lomu, aby záležitos
ta byla projednána ve výboru. Dle mého mípění na-
lze však pomýšleti na to, by ve výboru bylo možno
vypracovati nějakou adresu. Praví se sice s pravé
strany této sněmovny, že homagiální city a cit sluš
nosti vůči císaři by nás měly přece donutiti, aby byl
učiněn pokus s adresním výborem a s adresou. Do-
mnívám se však, že neupřímnost neprospěje nám ani
císaři. Myslím, že Vídeň a Rakousko není ještě tolil
Byzancí, že bychom byli s to, abychom císaří v této
těžké chvíli posloužili lichopením homagiálními cily
a neupřimnostmi. A proto podali jame svůja návrh
Mohu říci upřímně: jako sociální demokraté a re-
publikáni nebudeme míti smyslu pro takový dvor-
ský ceremoniel, který mnohým lidem je základem je-
jich vlivu v tomto tak zv. jidovém zastupitulstvn
Chce dr. Stránský nám namluviti, že čeští státo-
právníci a jiní jsou lepšími vlaštenci nežli Wolf a Všc-
němci? Co chce tím dokázati, nejedná-li se mu teliku
o podezřivání a denunciaci?
Posl. kresel: Vždyť vy mluvíten pro německé
nacionáty 1 Měl byste se stydět! (Odpor na le-
vici)
Vetter
Posl
doktor
Stránský
Wolf
Vídeň
Rakousko
12
article
Hlasy: Nerozumite mujod ss 81
Hlasy: Nerozumite mujod ss 81
Posl. Daszyňski: Nechte mne doniloviti a
uvidíte, že mluvím pro vási! Tedy nemělo-li to být
poubým podezříváním a jedná-li se jen o to, aby tu
byly konstatovány jisté směry něklerých stran v
sněmovně samé, pravím otevřeně, že velezráde
sedí na pravici, nalevjcia ve středd
bét bsně mlovny. Takové velezrádce mán každý
národ v Rakousku a tito valazrádci nazý
vají se v Rakousku vlastenel. Jsou zde
velezrádci, nechodící do čísařského hradu a je zde
ještě více velezrádců, do cfsnřskélio dvora chodicích
(Veselost a pochvala na lavicích sociálních u demo
kratů). Proto nemělo by se zde začínati s takovými
výčitkami.
Rakouský problěm spočívá v tom, jaki by se měly
tyto proudy a práva národní sloučili v organisaci
celku. Pokud vláda, národové a strany národní ne-
ludou s to, aby zodpověděli otázku: nikoli co
máme žádati a bráti, nýbrž co máme
celku dáti, nebude rakouská otá zka
rozřešena. Mustme nabýti rozůmu a nésti zol-
povědnost a říci otevřeně, že to tak v Rakousku již
je, a že nebude lépe, dokud otázka nebud
uspořádána rozumně, kompromisy
vzájemnými národními ústupky.
Posl
Rakousko
Nerozumite mujod
13
article
Dr. Stránský pravil: V télo sněmovně byla
vysoká paní, majorita, a ta byla levicí ubita. Tato
vysoká paní se však již šama před ubilím zabila
(Veselost na levici.) Ona povolala do této sně-
movny policajty. Většina, která není s to, aby
se jinak uplatnila jako parlameniní majorita, klerá
musí sihnouti k policajlské pěsti, sama se
zabila a mrtvolu možno nanejvýše zhanobři
ale zabíti ji nemožno. (Veselost a pochvala na lavi-
cích sociálních demokratů.) Tato většina, ve kter
Husité šli s bar. Dipaulem, kde své zásady po lela
poličkovali, potřebovala ještě ránu, aby byla mrtva
Tato majorita nikdy nežila, byla vždycky jen zdán-
livou majoritou, byla dubrá, aby lecčemus zabránila,
avšak nebyla dosti dobrá k životu,
Z této majority často za tmavé noci vyplížil se bar
Dipanli a jiní, a pokusili se, zdali by to nešlo nějak
jinak. Nemluvme vždycky zde pohádky, že jsme měl
zdravou majoritu, ke vládě schopnou. Proto varoji
vás před výborem adresním. Výbor ten nevypracuje
adresu, ale bude nejlepší půdou pro intriky a intri
kány. Nynější volební právo bude vždy
cky ranou pro národy, kteří nemoho
nabýti platnosti proskutečné národn
právo. Toto volební právo bude vždycky překáž-
kou lidových reforem. Třeba trůnní řeč slibovala
hory doly, dívám se na všechny tylo hory přisma-
tem privilegovaného parlamentu, a nemohu se těšiti
neboť pro lid nevykoná tato polomriv
sněmovna naprosto ničeho. Zachránil
jsme zde ještě zbytek svých práv, právo inter-
pellační.
Stránský
Dipaul
14
article
Nechte tuto sněmovnu klidně se rozvíjeti, a tu
neškodí velká politická debata ve 2 nebo 3 schůzích
a proto navrhujeme, aby se zahájila debata o
trůnní řeči.
Posl. Bärnreither odůvodňuje pilnost tohoto
návrhu: »Předsednictvu poslanecké sněmovny ukládá
se, aby poděkovalo panovníkovi ústně za povznášivá
slova, jimiž 11. t. m. zahájil říšskou radu. Zároveň
ubezpečí, že poslanecká sněmovna, poněvadž si je
vědoma své zodpovědnosli, vyhoví vybídnutí k práci
bezodkladnou skutečnou činností. Předsednictvo ztlu-
močí také důkaz nezvratné věrnosti a nejhlubší
úcty.« — Brojí proti zvolení adresního výboru z
nynějších okolností. Nemůžeť míti žádného politi-
ckého účelu. Projev loyality, jejž navrhuje, bude zá-
roveň vyjádřením, že sněmovna jest odhodlána
k práci. Doporučuje svůj návrh. (Pochvala v levo.)
Posl
Bärnreither
poslanecký sněmovna
15
article
Předseda zahajuje rokování o pilnosti
dává slovo posl. Haisrovi (proti), jenž dovozuje,
že jeho strana usnesla se hlasovali proti pilnosti
zvláště proto, že nejen trůnní řeč, ale i nejširší
vrstvy obyvatelstva by rády, aby parlament pra-
coval. Rokování o adrese nebylo by žádnou prácí
nemá také žádného smyslu. Jeho strana je pro Bärn-
reithrův návrh. (Bravol mezi řečníkovými přáteli.)
Posl. Ferjančič přimlouval se za pílnosta
zvolení výboru
Posl. Kathrein prohlašuje, že on a jeho
strana považuje dělnost parlamentu za hlavní věc
a proto budou hlasovati proti pilnosti.
Posl. Schumeier přimlouval se za návrh
posl. Daszyňského a potom zmínil se o útocích vo-
jenských osobností na občany.
Předseda volal ho proto k věci, ale Schu-
meier odsekl: »Nebuďte rytmistrem a spíš pre-
sidentem!«, pro kterýž výrok předseda volal ho
k pořádku.
Posl. dr. Fanke dovozoval, že blaho lidu
vyžaduje, aby sněmovna skutečně pracovala.
Haisr
Posl
doktor
Fanke
16
article
Mluvě o jazykových poměrech byl zakřikován
národními poslanci českými.
Posl. Malfatti prohlásil, že Vlaši budou hla-
sovati pro návrh ryt. Jaworského, aby měli příle-
žitost přednésti své stížnosti. Propadnesli však tento
návrh, budou hlasovati pro Bärnreitherův, aby se
rozpočtová debata neodkládala.
Posl. dr. Lueger pravil, že adresa neskoncuje
se tak jako tak. Jen bospodářské záležitosti svedou
strany.
Budeme-li jednou mluviti o skutečné otázce
chlebové, nebude žádného rozdílu v tom, náleží-li
kdo k tomu či onomu národu. Každý se bude sna-
žiti, by nalezl pokud možno to nejlepší pro svůj
národ. Nahoť hlad bolí stejně žaludek Čecha, Němce
Poláka i Slovince. (Veselost.)
Posl. Eman. Hrubý: Ale Čech při hladě must
ješté pozbýti své národnosti. (Posměch na levicí.)
Posl. dr. Lneger: To přece není pravda.
Víděl jste nějakého Čecha, kterému by byla ukradena
jeho národnost? (Hlučná veselost.)
Posl. Fressl: Ve Vídni několika stům tisícůn
Čechů15 p
Posl
Vlach
Jaworský
Bärnreitherův
doktor
Lueger
Čecho
Němec
Polák
Eman
Hrubá
Čo
Lneger
Vídeň
17
article
Posl. dr. Lueger: Ale co vám nenapadá ! Ze
ptejte se jen vídeňských Čechů, jak ti mne maj
rádi! (Bouřlivá veselost.) Nikomu se národnost ne
krade. Němec, který by si dal svou národnos
ukrásti, byl by zkrátka zbabělcem, který by nezaslu
hoval ani býti na světě. A o Čechovi platí totéž
Vím, že vedení mladočeské strany telegrafovalo mi
nistr- presidentovi, že ve Vídni lidé jsou donucování
přiznati se k německé obcovací řeči. Prohlašuji vám
však jako starosta říšského a sídelního města Vídně.
že jsem nikoho nedonucoval příznati se k některému
jazyku.
Pohlašuji, že nikdo, na koho jsem měl vliv, ni-
komu nehrozil ani nevykonával na nikoho nátlak.
Nejlepší důkaz je tento: Vite, že učitelé
učitelky měšťanských škol udali, če
skou obcovací řeč. (Bouřlivé hlasy: Slyšte
Slyšte! na levici.) Kdybých byl skutečně takovým
zuřivcem a tyranem, bylo by to vůci těmto lidem
skutečně namístě, nehoťučitet vlenVídnd must
býti Němcem. (Hlučná pochvala na levici.)
Vůčí těmte byl bych mohl vystou-
piti se vší rozhodností. Nechci toho všnl
činiti, abých nevzbudil zdání, jako bych chtěl ně-
koho utlačovati nebo stihati. za ve
Vy jste slovpenci českého státního práva, já
jsem stovpencem vídeňského a dolnorakouského stát-
ního práva. U nás jsou němečtí tidé, a chceme jimi
také zůstati. (Bouřlivá pochvala a potlesk na levici.
Posl
doktor
Lueger
Čecho
Němec
Kdybý
Vídeň
slyšet slyšet
18
article
Posl. Emanuel Heubý (ptotestůje)
Posl. dr. LHeger Již se dostaneme do hádkyl
(Hlučná veselost.) Vy jste jednali s Němci v Čechách
nejhnusnějším způsohem, ale já se s vámi nechci
Hadati. Jsme přece jen dobromyslní Němci. Hádají-li
se již i semnou, co pak má říci Schönerer? (Hllučná
veselost.), til no
Za Luegrovy řeči sociální demokraté
pokříkováli. Prolo strhla se ostrá hádka mezi
nimi a křesťanskými sociály pro sesthvení voličských
seznamů ve Vídni.
Dr. Luegernavrhoval konečně, aby se
usnesl loyální projev a prohlásilo cisaři, že
»všichni jsme, neb aspoň býti máme dobrými Ra
kušany.
Posl.Lnpul pochybuje, že adresa skoncuje
se, a prolo prohašujeve jmenu rumunského klubu.
že trůnní řeč došla radostného souhlasu také v Bu
kovině, a jeho strana zůčastní se ochotně uži-
tečných prací, o něž je v parlamentě nouze. . Jinak
oprou se prý vvšenožně všelikému maření práce.
Posl
Heubý
doktor
LHeger
Němec
Schönerer
Luegrův
Luegernavrhovat
Čechy
Vídeň
19
article
Posl. fálofáě: Je skandál, že vystupují zde
vůbec strany, které nechtějí dopustiti, by na trůnní
řeč, klerá je přece jen politickým aktem, byla dána
odpověď adresou. To je svědectvím úpadku parla
mentu. Je to tím větším skandálem, poněvadž v trůnn
řeči nalezá se odstavec, že ústava byla dána z dobr
vůle. Na takovou trůnní řeč, jež jest přece jen teč
vlády, musí parlament dáli bazohlednou odpověď. Ne-
věříme, že chce vláda pracovati. Pro nás je jisto, ž
vláda chcejen míti rozpočet, delegace, rekruty a po
tom nás pěkně poslat domů. avo
Řečník pojednává pak o sčílání lidu a mluví ze
jmena o nešvarech, které se staly ve vojsku. Praví
Kolik nám bylo ukradeno duší v urmádn? Byli před
voláni důstojníci k zodpovědnosti, proč se hlásili koč
ské řeči obcovací. Jeden major osopil se na důstojníks
řka: »Proč pak jste provokoval ?. P'roč pak jalese
hlásil jako Čech?« Co pak se stalo v uzavřeném
území, o tom by se nohly vyprátětt celé kapitoly.
Posl
Čechy
20
article
My jsme také nezapomněli, jak se vláda zachovai
přistávce uhelné, kterak nejchudší didé byli okrádání
protože několik lichvářů zvýšilo ceny uhlí a okrádalo
lid. To chceme uvčsti na přetřes. Na interpellace ne-
dává vláda žádué odpovědi. Dokud tento stav treá
je parlament komedií. Máme důkazylna to, jak tajní
pollcie si počiná proti opposičním poslancům. Zůsta-
vujeme si o věcech těch pojednati podrobně v debato
meritorní.
Posl. Rontuněuk dovozoval, kdyby chtěl zde
jíčit utrpení svého potlačovaného národa, že by
musil mluvití déle, než všichni ostatní poslanci do
hromady, myslí však, že naskytne se k tomu příle-
žitost jindy. Kopečně přimlouval se ža návrh po-
slance Jaworského
Posl. Eoanuel Irubý (agrárnik, mluví česky)
Ujímaje se slova v této snémovně, prohlašuji jmenem
svým i kollegů, že my, zástupcové české strany
agrární, hlasovali budeme pro pilnost návrin Paci-
kova. Činíme tak z té příčiny, že je povinností nejet
naší, nýbrž i všech poslanců, podrobiti zasloužené
kriticečtrůnní řeč, kritice naprosto spravedlivé, ale
i bezohledné (Pochvala), protože trůnní řeč je pro-
gramem vlády
Posl
Jaworský Posl
Eoanuel Irubý
21
article
V programu tom, v jeho části politické, spatřu-
jeme kratou urážku a těžké ponížení nejen lidu na
šeho, nýbežsi všeho Slovanstva tím, že se ve něm
vláda odvažuje mluviti o zachování řeči německ
v určitých sférách. (Pochvala.) Na lo musí býti o
pověděno jasně po čosku. Já ovšem věřím rád, ze
dr. Lneger, Bärnreither a Funke vyhýbajjí sel adresní
debatě, a že prahnou jen po »práci« a opět po prácí
vtéto sněmovně. Jsou příslušníky německého národa
jenž žije v nadbytku práv národních, a rádi by přáli
dělnosti parlamentu, aby tím docíliti nového hospo
dářského posilnění němectví z peněz českého nárada
aby vyssáli nové milliony z království českého pro
vělší slávu Vídně. (Pochvala) My však prohlašujeme,
že o dělnosti parlamentu nemůže býti ani řečí, po-
kud národnostní otázka nebude spravedlivě rozřešena,
dokud vláda a německý byrokratismus budou miti
za jediný cíl otlačovati národy slovanské a zejmena
národ český, udržovati nadvládu německou v Ra
kousku nebo vtiskovati mu ráz Rakouska německého.
(Pochvala.)
Jen v Rakousku stejně ke všem národům spra-
vedlivém, jen v Rakousku, které vyrovná se dříve
s námi na základě státního práva, může vývoi
hospodářský postupovati klidně a nerušeně, níkoli
však v centralistickém Rakonsku, které jako stát se
cíle svého minulo tím, že vyvyšuje menšinm ně-
meckou nad většinu slovanskou, a práva národa
českého na samostatnost šlapajíc nohama, urážía
provokuje národ český. (Pochvala.)
A protože vtránní řeči o šetření správedlnosti
vůči národu českému není ani slůvka, poněvadž
vláda Körbrova je vládou, která se tak těžce pro-
hřešila na národě našem, chce setrvati na scestí
pouze německé správy k úplnému zničení Rakoůska
musíme v adresní debatě pozdvihnouti svého hlasu,
hlasu žalobce i soudce bezohledného. (Pochvala.)
doktor
Lneger
Bärnreither
Funke
Vídeň
Rakousko
22
article
To pravím nejen jmenem kollegů svých, nýbrž
i jmenem všeho rolnictva českého a prohlašuji, že
ono nedalo a nedá se svěsti sladkými slovy hospo-
dářských a sociálních reform, dos trůnní řeči po-
jatých, od pevného stanoviskasvých národnícha
státoprávních snah, a chceme pro dosažení státo-
právních cílů, v jejichž splnění spatřujeme prospěch
všeho obyvalelstva v zemích koruny české, ze
všech sil, s nadšením, jež českému rolnictvu je
vlastní, a s neochabující silou pracovati. (Po-
chvala.)
Posl. dr. Hramář: Mluvil právě řečník strany
(Hrubý), která naši stranu ve volebním boji velmi silně
potírala. Neměl bych věru příčiny se ho ujati. Sly.
šíme-li však z levice takové deklamace o dělnosti
sněmovny, o ochotě ke práci a snášelivosti a nevy.
slechne-li se ani klidně řeč, kterou pronáší poslanee
svým jazykem mateřským, nač má přece právo, pak
je tím podáno jen svědectví (Obrácen k levici.), že
vaše slova jsou jen planou, lichou, nabubřelou frásí.
(Hlučná pochvala a potlesk v pravo.
Výkřiky v levo: Policie! Policajt Kramář!
Posl
doktor
Hramář
Hrubá
23
article
Posl. dr. Kramnář (pokračuje): Bylo věru po-
hnutlivo, jaké zde zpívají hymny o dělnosti sněmovny
pání z levice. Kdyby byli obyvatelé měsíce prožil
s námi zde poslední tři leta, pak, pánové, byste jím
mohli takové písně zanotovati. Protože jste však sně-
movnu zruinovali a učinili posměchem celé Evropy
nemále dnes právo, hlásati dělnost parlamentu a chtít
pracovati, protože vám to nikdo nevěří. (Hlučný sou-
hlas u Čechů.)
Hlasy na levici: Kdo pak sem uvedl policajty
Policajt Kramář!
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Odpovím vám
přímo na tyto výkřiky. Když výtržnosti zde nábyly
takové míry, že nebylo zde jako v parlamentě, nýbrk
jako v místnosti jiné, udělali zde pořádek li, kteř
jinde dělají pořádek v krčmách., (Souhlas u Čechů.
Hluk na levo.) Pan dr. Bárnreilber odávodňoval svů
návrh tím, že prý ve trůnní řeči se vyzývá ku práei
a že to není žádná polítická trůnní řeč. Je-li to pra-
vým podkladem jeho návrhu, pak je tente podkla
věru vratkým, neboť spatřuje-li se v trůnní řeči, ve
které je hymnus na ústavu, veo které v od poru s
Posl
doktor
Kramnář
Čecho
Kramář
Bárnreilber
Evropa
24
article
čl. XIX. nemluví se o rovném právu jazyků a v
které se nalézá skrytá hrozba absolutismem, resp.
změnou ústavy ..
Posl. dr. Mayreder: Aspoň tam není hrozb
policií! (Posměch u Čechů.)
Posl. dr. Kramúř: . ... nepokládá-li se t-
ková trůnní řeč za politickou, pak bych věru rán
viděl trůnní řeč politickou. (Hlučná pochvala v pravo.)
Bylo praveno, že snad přece bude možno zd
pracovati, shodneme-li se o věcných otázkách. Je-li
to poslední naděje pro tuto sněmovnu, pak ať se
to řekne. Sněmovna, která se bojí adresní debaty,
věru opravňuje k nadějím velmi skrovným. Možno-li
dnes ještě říci, že by mohlo dojíti k anomalii, že
by se o politice mluvilo v adresním výboru a sou-
časně při prvním čtení rozpočtu zde ve sněmovně,
není to argument vážný a politický. Řekněte, pá-
nové na levici, prostě, že jste nasyceni (Hlněná po
chvala u Čechů.) a že nemáte příčiny mluviti o po-
litice, poněvadž jate dostali, co jste chlěli a co jate
na stální antoritě vynutili. Ale jsou zde jaště jiní,
kterým se stalo největší bezpráví, a ti chtějí o poli-
tice mluviti. (Souhlas u Čechů.) Pravite-li, že ně-
mecký národ by zatratil toho, jenž nechce pracovatr
paksi to vyjednejte se svým lidem, jako jste s ním
vyjednali, když jste zde provozovali obstrukci. My
se již vypořádali s lidem svým sami. Náš lil nám
klnouti nebude. Klnul by nám, kdybychom
zapomněli, že jsme byli uraženi zpu-
sobem, navkterý sebevědomý náro
nikdyne zpomeno. (Hiučná pochvala v pravo.
Posl
doktor
Mayreder
Čecho
Kramúř
25
article
Pan dr. Funke s emfasi tu řakl, že jste přišl
do sněmovný s programem, užiti všech sil pro děl-
nost sněmovny. Dejte nám naše práva jazýková
sněmovna bude dělnou. (Hlučný potlesk a pochvala
v pravo.) Domníváte-li se však, že m
všechno klidně sneseme a budeme si
počinati jako hodně děti, pak se kla-
mete. Nemyslefe si, že jenom vy jste oprávněni
k odboji. Také my máme národní vědomí a víme, c
je naší povinností. (Hlučná pochvala v pravo.)
Víma také, čeho obyvatelstvo potřebuje, leč jsme
párodními dost, abychom nepřistoupili na vaše
svody, dokud nám nevrátíte naše prá v e
a dokudnebudlau napravenyvhř lchy
na nás zpáchané. Nemluvím však o nápravě,
mluvím o právu a spravedlnosti. Ničeho jiného ne-
cheeme. (Hlučná pochvala v pravo.) Nechceme žádných
výsad a žádné nadvlády, chceme rovné právo.
Dnešních poměrů v Čechách strp ěti
nemůžeme, Nemůžeme snésti,s aby náš
jazyk byl opěť vyloučen z vnrtřní
služby, jako by bylo hanbou pro ve-
řejný úřnd,o český ch podáních jednat
česky. Dejte nám naše právo — to
cesta, která vede k dělnosti.
Pěkné fráse k nám nevykonají ani dost málo.
Proto větím, že bude dobře, hudelli o dělnosti méně
mtuvéno a naopak etaně-li se vše, abytato dělnost
aspoň nebyla frnšena. Nechci o některých vvécech
mluvili, avšak vidím, že se páni chlěji opat dáti po
diktát krajních radikálů a vrci opět do sněmovny
pumu. Potom budou však zodpovední z
následký oni. Je samozřejmo, že hlusovati bu-
dddeme pro pilnost návrhu Javorského a dra. Pacáka.
doktor
Funke
Javorskij
Pacák
Čechy
26
article
(Hllučná pochvala a potlesk v pravo. Řečníku gta-
kulejí.)
Předseďa hr. Vetter: Debata je skončena
Bude se hlasovat o pilnosti návrhů po
slaneů ryt. Jawiorskěho a Pacálkla.
Pilnost těchto návrhů propadla 175 prol
150 hlasům, rovněž pilnost návrhu Daszy ňského.
Pilnost návrhu Bärnreitherova byl
přijata všemí proti hlasům německých radikálov
a soctálních demokratův.
Potom rokovalo se
o podstatě Bärnreitherova návrhu.
Poslanec dr. Kramář! Nemystil jsem, že budu
ještě dnes nuceo ujali se slova. Bylo nám praveno.
že po debatě o pilnosti bude schůze skončena. Již
opět počíná se jednati způsobem, klerý ve dřívějše
sněmovně vedí k výsledkům neblahý m. Protože
také fysicky nejsem s to, bych mlavil dále, prosím
pana předsedu, by schůzi přerušil a dal mi příle
žitost, abych zejtra ve své řeči pokračoval. (Nepoko
a hlasy v levo: To je obstrukce.
Vetter
Bärnreitherův
doktor
Kramář
27
article
Předseda hrabě Vetter: Oláži se sněmovny.
šílasy na českých lavicích: To je lo ka
Schönererův! To je otrok Všene mcal
Posl. dr. Kramář (pokynuv svým přátelům
aby se utišili): Ponechal jsem laskavosti p. předsedy
je-li možno schůzi nyní přerušiti. Nežádal jsem
nikterak, aby se tázah sněmovny. Nenísli p. před-
sedovi možno schůzi přerušiti, budu ve své řeči po-
kračovati.
V trůnní řeči zpívá se chvalozpěv na ústavu
přece každý politický analfabeta ví, ž
to s tou ústavou absolutně dále nejde
A tu má vláda ještě odvahu a i naivnost
velebiti takovým způsobem ústavu
V trůnní řečí se praví, že byla pomocí ústavy
zjednána rovnováha ve finanční správě. Je pravda,
že byla zachována také v nejhorších dobách, kdy
parlament nepracoval. Ale čí to zásluhou bylo, že
této roxnováhy bylo dosaženo? To bylo zásluhou
pravlce (Soublaa v pravo), zásluhou oněch stran,
proti kterým potom bylo podniknuto vše, by majo
ritu zíratily.
V trůnní řeči mluví se dále o velkém. dobrodin
obecné školy a vyučovací správa nemusí říci nic
leč že tato škola obecná vychovává dobré pod-
důstojníky. (Pochvala.)
Praví se dále, že na základě této ústavy dány
byly lidu politické svobody. Je ovšem svoboda v Ra-
kousku; nadávaťi svobodě, osočovati ji
svoboda plemenně nenávistí a ple-
menných bojů. Avšak skutečné, ideální
svobody občanstva na základě této
ústavy není. Nemohla také vyrůsti, protože
podklad ústavy té je zvráceny
Nebere se v ní ohled na historické individuality
království a zemí.
V ústavě nynější je viditelný plán, menšině
obyvatelstva tady zjednati větší zastoupení, nežli n
které podle počtu a důležitosti má nárok.
Vetter
Oláž
doktor
Kramář
28
article
Praví-lí se dále ve trůnní řeči, že na základe
ústavy té pracovati mohly sněmy zemské, prak z n
to věru jako posměch. (Souhlas u Čechů.
Zemské sněmy nejsou ani s to, by řádně vyřidily
svůj rozpočet, neřku-li, aby zdatně vykonaly práee
ostátní, protože se jim k ním nedostávalo času
(Souhlas u Čechů.)
Vždyť obyvatelstvo bylo trestán
tím, že se zemské sněmy nesvolávaly.
(Slyšte! Slyšte!) Vláda v télo věci, jako v jiných
jednala podle diktátu levi cee.
Miuví-li se konečně v trůnní řeči o tom, že
ústava je zobrazením jednoty a síly říše, pak věru
dlužno jen žasnouti nad mluvou tako-
vou vůči faktu, že Bakousko je před
mětem posměchu celého světa právě
pro tuto ústavu, a že se věří v perm-
nentní krisi rakouskou a nikdo neví
jak tento stát z krise lze zachrániti.
Ústava, kterů není leč negací my-
šlenky spravedinosti, která uděluje
privilej určitým národům a třídám —
nemůže býti půdou, na které se repre-
sentuje jednota a síla státu. Proto také
je těžko vyhověti vyzvání trůnní řeči
k organickému vývoji na půdě této
ústavy, neboť organický vývoj je možným
toliko na podkladě pravém.
Čecho
Bakousko
29
article
Významno je také, kterak ve trůnní řeči mluv
se o jazykové otázce. Jsou státní filosofové
v Rakousku, kteří dovedou tlumočiti každou věc, jak
se právě pánům na levici líbí. Článek 19. státních
základních zákonů je velkou nepříjemností
pro pány na levici, a litují dne, kte-
rého bylinuceni jej povoliti. Najdou se
však theoretikové, kteří dokazují, že čl. 19. nemá býti
tak vykládán, jako jej vykládají neněmečtí národové.
totiž v ten rozum, že obsahuje úpinou rovnoprávnost
a rovnost, klerá je jím výslovně stanovena. Naopak
dokazuje se, že § 19. musí býti vykládán ne sice
proti rovnoprávnosti, avšak alespoň proti vnitř-
nímu českému jazyku úřadnímu. (Pochvala u Čechů.
Že však vláda přidala se k této theorii a
proti zřejměmu znění § 19. nemluv
ve trůnní řeči, jak bylo dosu
zvykem, o rovnoprávnosti národů, ný
brž s takovou příkrostí vymezuje pri
vilegované postavení jazyka něme
Čecho
Rakousko
30
article
ckého, toho nebylo třeba, jde-li vládě
opravdu o zkonejšení myslI. (Souhlas
Čechů.) Tak se nezkonejšují mysli uraže né ho
národall
Nedosti však toho. Co se v letě stalo v ressor
tech dra. Böhma-Bawerka a bar. Spensa,
nedosti těchto ran, proklamuje se ještě v trůnní řeči
toto nadpráví německého jazy k a.
Tobylo jednání nejen nepolitické
vzhledem na sitaaci ve sněmovně, nýbrž nepolitické
jednání, pokud jde o platnost němre-
ckého jazyka. V jazykových výnosech Ba-
denových a Gautschových naproti usta-
novením, která se týkají dosavadních zvyklostí ne-
kladli jsme žádného odporu. Zachovali jsme vůč
ním míčení. Chce-li se však, aby odpor proti takovým
poměrům byl rozdmýchán do krajností, pak jena
se učiní to, co pánové ze všpněmecké skupiny chtěji.
Pak ať se stane pokus. tuto dosa-
vadní zvyklost uzákoniti. (Souhla
u Čechů.)
Ovšem po zkušenostech, kterých jsme se dožili
za celou dobu od uzavření řišské rady, ničeho ji-
ného jsme v trůnní teči nečekali.
Citili jsme, odkud vane vítr. Viděli jsme, jak
krok za krekem pod komandem krajních Němnců bylo
vládou povolováno a jak krok za krokem bylo vy-
stupováno proti nám.
Čecho
Böhm
Bawerka
Gautschův
31
article
Bylo praveno, že jen po zrušení jazykovýeh
výnosů naslane pokoj a že budou triumfovali omír-
nění Němoci. Těmto hlasdm Sireniným bylo vyhověno,
jazykové výnosy zrušeny. Výsledek jeví se ve klubu
21 členů všeněmeckých.
Nelze se tomu diviti; když byl vládní antoritou
vavřín vítězný vtlačen na čelo právě oněm panům,
není divu, že obyvatelstvo si řekne: »Nechceme n-
koho, leč bojovníky, kteří se v zápasu za naše práva
skutečně osvěděili.« (Souhlas v pravo.) Také umirnění
Němci oddalují se stale více od toho, co dřive pra-
vili. Ve svém svatodušním programu nemluvili vý-
slovně o státní němčině, ale o jazyku sprostředko-
vacím a uznali češtinu vnitřní.
Dnes pod bičem Všeněmců jsou všichni pro
státní němčinu, ač vědí, že je to prostřédek, aby
vrženo bylo největší rozechvéní do lidu a vásck
pokojná práce stala se nemožnou. Upejpají se sice,
ale naposled povolují a na konec se vždy najde
vláda, která je chabou dost, aby povolila. O koho se
má potom táto ubohá říše opíratí? Musí býti přece
dovoleno v této sněmovně mluviti o programu strany.
která mezi Němci má nejčelnější postavení.
Němec
32
article
Pravím-li, že program této strany se přič
zájmům říše, pak musím protestovati proti tomu, by
to bylo vyhlašováno za denuncinci. Jaká pak denun-
ciace ? Jde o věci, které jsou každlému člověku po-
vědomy a které jsou vysloveny v uveřejněvém pro-
gramu a je to věru neuvěřitelný názor, volá li se na
nás, že jsme denuncianty. Máme si snad namicu-
vátí, že tento program je nevinnost, že ani nezaslu-
huje, bycbom zde o něm pojednali? Již vzhledem
k položení této říše záluží nám na zachování této
říše, třebas i v ní vedlo se nám tak špatně, jako s
vede nyní. Proto máme povinnost mluviti o každém
programu, kterým se ohrožuje existence Rakouska.
Chtějí li páni, abychom se postavili nastano-
visko, že dlužno program všeněmecký posuzovat
jen policií nebo státním zástupcem, pak snižují svůj
program sami. Tak veledůležitým tento program ne-
pokládám, naopak mám jej za program, který má
velký dosáh nejen pro nynější okamžik, nýbrž i pro
celou budoucnost této říše v Evropě. To je myšlenka,
která nemá býti pouze slyšena státním zástupcem,
nýbrž posuzována každým politikem a zkoumána do
posledních důsledků.
Rakousko
Evropa
33
article
Podívá-li se čiověk na vývoj Německa, škutečně
překvapující a vidí-li se, jakého světového postavení
dobylo Německo a jak obrovskými kroky kráčí na
cestě ke světové moci, pak dlužno si říci, že všeně
mecký program je věcí, která nás zajímáa o kturé
musíme mluviti, avšak se stanoviska politického, ni
koli se stanoviska policie, Byl by to malicherný člo-
věk, ba zločinec, který by si přál, by prográm vše-
německý byl stihán policií.
Takovým způsoberi ještě nikdy nebyl sprovozen
se světa velký ruch lidový. Avšak na slepou babu
sobě zde zahrávati nemůžeme. Vzpomeňme- sinn na
známý rozsudek vídeňského zemského soudu. Musím
upřímně říci, že mám hlubokou úctu k mužnosti
těchto soudců. Tito nbodvislí, prozfraví a objektivní
soudcové hleděli dále a myslili politicky jhsněji, než
mnozí politikové, kteří se zabývají politikou každý
den. My politikové lpíme na každé denní sensací.
Celá sněmovna je dnes naplněna myšlenkou o ne-
německých interpellacích. A při těchto všedních sta-
rostech zapomíname na velkécíle politické.
Neodvislí soudcové však, kteří nejsou ve všed-
ním rozruchu, vyřkli přísně a správně, že program
posl. Schöuerera, resp. neněmeckého svázu, nemůže
býti pazván velezrádným. Nemůže býti nazván vele-
znádným program, který je přímým dů-
sledkem toho, co vláda činí od 17. října
1899. (Pochvala a potlesk u Čechů.) Dva německé
státy, jeden silný a druhý slabý, nemohou vedle
sebé obstáti.
Čecho
Německo
34
article
Rakonsko by pozbylo své base, kdyby přestal
býti baštou všech svých náradů a kdyby zvílézila
myšlenka, že Rakousko má býti státem německým.
(Hlučná pochvala v právo.) Dětá-lí se již politika,
musí býti promýšlena důsledně. Čekali jste snad,
že dobromyslný český národ, který se dá tak snadno
přemluviti a kterému místo dobrých skutků dána
jenom dobrá slova, dá se opět zkonejšiti dobřen
slovy neb lichocením, řekne-li se mu, že jeho dů-
ležitost je uznána atd., atd.? Tyto časy již
mánulyl
Přes příliš často byl tento český národ již
zklamán, než aby mohl ještě věřití v dobrá slova.
A kdyby na krásně víru měl, též na druhé straně
děje se vládami vše, by tato víra úplně nevznikla.
Jsme vyzývání, bychom zde zastávali své hospodář-
ské zájmy. Ano, máme velké hospodářské zájmy.
Což pak nám ta vělebená dělnost poslanecké sně-
movny, ač tato pracovala 35 let bez obstrukce, při-
nesla skutečně hospodářský ráj? Pan dr. Luege
sám řekl, že jsme se při práci dobře shodli. Nevi-
díme však žádných výsledků hospodářské práce.
Právě centralistické zákonodárství bylo největší
překážkou zdárné činnosti. Připomínám jen, k jakým
výsledkům vedla soustavná práce hospodářská v Ně-
mecku, vykonaná na základě nejvělší decentralisace.
Tam je dělnost v jednotlivých centrech, kde viditelny
jsou výsledky práce a kde z nich lid těží.
doktor
Luege
Rakousko
35
article
My vždy uznávali, že jsou jisté věci společné,
které společnými zůstati musí pro nás všecky, avšak
kromě jiných zde musíme často řešiti otázky, které
nás pranic nezajímají, ba po kterých nám praničeho
není. Jsou veliké protivy mezi jednotlivými obvody
hospodářskými, tak že je nemožno zachovati tuto
centralisaci, nemá-li býli zachována vzhledem na
účely politické. Dejte nám aspoň autonomistické vy-
budování ústavy, mluvíte-li o hospodářské práci na
českém sněmu, také v úzkých mezích, kterých mu
popřáno, pracuje se mnchem lépe a za lepši shody
obou národností, než je možno zde.
Na této, národními vášněmi rozervané půdě,
v této říšské radě, ve které bylo tříletou obstrukci
vše překoceno, kde následkem falešných volebních
řádů nemůže se uplatniti majorita obyvatelstva, kde
ani nerozhoduje většina vůbec, nýbrž menšina —
jak tu ehcete dospěti k úspěšné činnosti? Myslíte-li.
že parlament nemůže se vzchopiti k vyšší myšlence,
než ke projevu loyality a parafrási trůnní řeči, pak
věru politická úroveň této sněmovny je velmi
nízkou.
36
article
Proto musí zde býti promluveno vážně a ne-
předpojatě o hlavním zlu dnešní situace. K tomu
měla sloužiti adresní debata. Nechiceme, leč s celou
upřimností vysloviti zde své politické myšlénkya
dáti odpověď na trůnní řeč. Domníváme se, že nej-
lepší vlastenectví spočívá v tom, nezakrývati něco
všeobecným pláštěm loyality, nýbrž v tom, aby se
poctivě a zjevně řeklo, jak má býti situace této říše
zlepšena, a jak může býti tato říše ještě zachrá-
něna. To je pravý patriolismus.
Onen patriotismus však, který spočívá jen v tom,
že se pořád usnášejí projevy loyální, není činorodý
patriotismus, jenž jest povinnosti každého poslance.
Nemáte zde práva pochybovati o našem vlastenectvi
a také žádné příčiny.
Pro návrh Bärnreithrův nemůžeme ovšem hla-
sovali, nýbrž budeme donucení, abychom mužně
řekli, kterak se díváme na politický slav této říšea
podati ještě návrh, ve kterém projevujeme, jaks
představujeme odpověď na trůnní řeč.
Bärnreithrův