ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5c2066a0-6601-11dc-9bc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 129, place 26, org 3, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NáRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. února 1901.
4 masthead
Číslo 45.
5 article
pochvala a pollesk v pravo. Hluk v levo.) Tímje podán důkaz, že všeněmecký svaz vyměřoval pánůn z levice cestu. Kdo se vyzná v politice, může již dnes uhodnout, kam vede cesta levice. (Hlučná po chvala v pravo.) Předseda (zvonf). Prosím za pokoj a pana řečníka žádám, by odůvodňoval jen pilnost. (Bouřlivý odpor u Čechů. Nepokoj. Posl. dr. Stránský (pokračuje): Nelze ovšen opomenouti, že liberální velkostatek projevil nevol proti programu všeněmeckého svazu. Poslanec Hořica: Hráli si na slepou báb půl dne Posl. dr. Stránský (pokračuje): V projevu této nevole bylo praveno, že program všeněmeckého svazu je nedůstojným zadáváním samostatnosti téte říše. (Hlučné hlasy: Slyštel v pravo.) Po vydaln podpoře, klaré doznal všeněmecký svaz také u libe rálního velkoslatku, který pomáhal budovat se Schi nererovci německé spoluručenství, můžeme se roz pomenout jen na slova německého básníka Hleina. HIlasy u Všeněmců: Židovského básníka. Posl. dr. Stránský (pokračuje) »Und blamirl mich nicht, mein schönes Kind, und grüss' mich nicht unter den Linden, bpe wenn wir wieder zu hause sind, wird sich schon alles finden.« (Mne, dítě zlalé, neblamuj a nezdrav mne na procházce, eaž budem doma pospolu, sonopak půjde všecko hladce. (Bouřlivá poclivala v pravo) Tředseda (k čečníkovi): Mluvíte již 25 minut Musím vás ještě jednou požádat, abyste jen odůvod ňoval pilnost. (Bouřlivý odpor v pravo.) Posl. Brzorád: To je pěkný předseda! (K b Vetterovi)« Buďte zticha radějí vyl Posl. Březnovský : Toho nestrpíme! (Trvaly hluk. Odpor u Čechů.) Posl. dr. Stránský (pokračuje): Dle toho ne můžeme věřiti v upřímnost nevole německého velko- statku. (Hlučný soublas u Čechů.) Je pozoruhodno že hlavní orgán levice »Naue Freie Presse« ..
Čecho Posl doktor Stránský Hořica Hlein Und Linden Brzorád Vetter Březnovská Frei
6 article
Posměch u Všeněmcův a hlasy: To je vat hlavní orgán Posl. dr. Strinský (pokračuje): Nadláváte po- řád na »Neue Freie Pressev, ale člete ji všichnia nemůžefe bez ní žiti, (Hlučná pochvala a potlesk v pravo.). . jest a zůstává vedoucím orgánem ně- mecké levice. To si nedám vymluvit. »Neue Freie Presse« rozčilovala se proto, ze v programu všeně meckého svazu je řeč o hnutí »Pryč od Říma« a také proto, že v programu tom bylo ohlášeno, že němečt radikálové se nezúčastní žádných projevů loválních. Pro přičienění Rakouska k německé říši se však »Neue Freie Presse« nerozčilovaln pranie. (Pochvala v pravo.) Z toho, pánové, lze souditi, že páni v re- dakci »N. Fr. Presse« zcela dobře vědí, jaký je stě a že jsou s tímto směrem srozuměni. (Hlučný po tlesk a pocbvala v pravo.) Poslanec Iro: My nejsme žádnými pokrylci, al vy předstíráte víastenectví! (Hlučný souhlas u vše německého svazu.) Poslanec Březnovský: Ale, pane Jiroušku co pak že jste ze stal najednon tak černožlatým (Hlučná veselost u Čechů a hlasy na Ira: Jděte do blázince s no m z v
Posl doktor Strinský Nadlávat Březnovská Jiroušek Čecho Ir Řím Rakousko Neue Frei Pressev Neue Frei Presse Neue Frei Presse
7 article
Poslanec dr. Stránslcý (pökračuje): Naším přesvědčením je, že celá levice, vyjma antisemity. snaží se krýti pelitickou kontrabandu všeněmeckého svazu vlajkou rakouské státní myšlenky. (Hlučná po- chvala u Čechů. Odpor v levo.) Žádáte-li státní něm činu v zájmu jednoty řiše a v zájmu státní služby v zájmu armády a jiných činitelů, není to pravaa (Hlučný souhlas u Čechův. Pánové z liberálníh velkostatku a z levice denné byli v nejvýšších sfé rách a prosili tam, aby jen zrušili jazykové výnost a Němcům se učinily koncessea potom že již udě- lají požádek. Kde je tento pořádek? Kdo pak vyse posílen z voleb? (Hlučná pochvalá u Čechů.) Pra- víte-li, že »jako přední činitel vrátili se zástupcové němeclého lidu do sněmovny«, pak je to zásluhou nikeliv Bärnreithra neb Grábmavra, nýbrž Wolfa a Schönerera. (Hlučná pochvala u Čechů.) Čí pouze bylo záslubou, že bylo kapitulováno před terrorismem levice? To bylo zásluhou jen oněch lidí, kteří sem zanesli terrorismus. (Hlučná pochvala a potlesk na pravo.) Nejsmutnější věcí však při tom je, že toto politické hnutí proti samostatnosti říše není počátkem nové érg, nýbrž je ovocem ústavy, která byla při- krojena na prospěch německé nadvlády, je snahou vlád a syntémů, které usilovaly jen o to, by v Ra- kousku němectví bylo rozmazleno, hýčkáno a favo- risováno. (Hlučný souhlas u Čechů.) Pání radikálové mezi Němci pravili: »Málli býti Rakousko již ně- mecky ovládáno, ať je již ovládáno německy a dů- kladně, potom ať se nalezá též v německé říši.
doktor Stránslcý Čecho Čechův Němec Grábmavra Wolf Schönerer Rakousko
8 article
(Pochvala u Čechů.) Poslanec Stein (volá): Věak my se již do N mecka dostanem a vy s námi! Poslanec Iro: Německé piklhaubny vám už bu- dou slušet! Poslanen dr. Stránský: Nikoli, já tvrdím, že říše se nalezá v nebezpečí. To vyslovano je v sam trůnní řeči. Tam se praví: »Chraňte tento ctihodný stát, který poskytuje svým národům stejné ochranyl« V tránní řeči nepraví se pouze: »Chraňte ústavu, nebo určitá politická zřízení !“ Komu pak svědčí tato slova trůnní řeči? Podoba se, že na jistých místech dospěli k přesvědčení, že nejde již jen o vnitřní češtinu, nýbrž o stát sám. (Hlučny souhlas u Čechů.) V každém parlamenté jsou různé strany, avšak strana ve státé a v parlamentě, která pracuje k tomu, by stát připravila o jeho samostatnost, nebyla by trpěna nikdel (Dlonhotrvající demonstrativní pochvala a potlesk v pravo.
Čecho Stein doktor Stránský
9 article
Taková strana nemá práva na respekt jiných stran. My zajisté jsme ochotni, jíti vstříc po každé stránce Němcdm, bude-li nám dáno, čeho potřebu jeme k životu, leč hanbu, potupu a zradu tohoto státu nesneseme. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo.) Hlasy u Všeněmců: Vy jste denuncianti! Vy jste udavačii Hinsy u Čechů: To vás šimrá! Posl. dr. Stránský (pokračuje): Protestuji proti takové důmince. Mluvím o vašem uveřejněném politickém prográmu. My jsme oprávnění zde vy- stoupiti proti útokům, které nečelí jen proti nám, nýbrž proti existenci a samostatnosti státu. Posl. Iro: Vykládejte nám o programu »Omla- diny!« Posl. Maštálka: »Omladina« byla potlačena. vy však jste podporováni. To je rozdíl! (Hlučná po- chvala a potlesk u Čechů.) Posl. dr. Stránský (pokračuje): Vládě musím vrhnouti ve tvář výčitku, že nezůstala vládou ne- utrální, nýbrž že uchýlila se od linic neutralitya dalekosáhlými koncessemi, učiněnými levici, ohrozila existenci státu. (Hlučná pochvala v právo.) To se stalo v době, kdy parlament nebyl shromážděn. Ten- kráte ministři Böhm-Bawerk a Spens- Boden řádili v naších zemích způso- bem, proti kterému my zcela rozhodn musíme protestovati. (Hlučná pochvala Čechů.) Byli jsme svědky, s jakou úzkostlivostí, ba s jakou zbabělostí si vláda počí- nala. (Obrácen k ministerským lavicím): Úklidle jen poslední zbytky vnitřního českého jazyka a při- pravíte půdu pro politický program (ukazuje na vše- německý svaz) oné strany! (Bouřiivý, dlouhotrvající potlesk a pochvala v pravo.) Kdyby jen vláda byla při tom něčeho vyzískala pro říši. Avšak jak chladně, jak zamítavě chová se leviče proti nadcházenís vlády! Levice chce býti panující stranou, ale nechce míti žádné zodpovědnosti. Obávám se, že jednou v Rakousku bude zpívána známá ve Vídni píseň jejížto refrén zní:
Čecho Posl doktor Stránský Maštálek Böhm Boden Rakousko Vídeň Oml Bawerk a Spen
10 article
»Ieh habe Alles für Dich bingegeben und dennoch Du, Da hast mich nie geliebt.« (»Dal jsem všecko pro tebe a tys mne přece nemilovala.«) (Hlučná veselost v pravo.) Tobude konec tohoto hospodářství. Proto věřím, že je svrchovaný čas a nutnost, bychom se usnesli na adrese, kterou by koruně byla pově- děna zjevná a upřímná pravda o situaci. Byl to německý básník, který řekl: »Pověděti panovníku pravdu, je největší loyalita.« Avšak pravda spočívá v tom, že směr, kterým oni páni se dali, a kterým dala se celá levice strhnouti, ba pro který je též vláda, je nejnebezpečnějším. Nechť pan dr. Körber vstoupí do vlaku, který jede tímto směrem, ale ať se nedomnívá, že vlak zůstane v Podmoklí! U tohot vlaku jako průvoděí stojí Woll a drží tabulku v ruce s nápisem: »Směrem do Berlína !« Hlasy u Všeněmců: To je líp, než směr d Moskvy! Posl. dr. Stránský (pokračuje): My nejdeme do Moskvy. Nechte staré ohřívané kaše být a nedě- lejle se směšnými! Ilasy u Všeněmců: Vy se stydíte doznat svoji minulost Posl. dr. Stránský (pokračuje): Pravda spo- čívá v tom, že Rakousko založeno bylo proto, aby všem svým národům stejně odměřovalo jejich práv a aby všem svým národům stejně bylo k ochraně Pravda spočívá v tom, že Rakousko zavésti mus rovnoprávnost, protože pokročilá naše doba nesnese na jedné straně nadvládu a na druhé straně otroctví. Tato pravda budiž pověděna panovníkovi v adrese K tomu čelí náš návrh na dosazení výboru. Doporu- čují vám jej ke schválení. (Bouřlivý, dlouhotrvajíc a opět se opakující potlesk a pochvala v pravo.
doktor Körber Posl Stránský Podmoklý Berlín Moskva Rakousko
11 article
Řečníku se s četných stran gratuluje.) Dlouho trvající nepokoj v celé sněmovně.) Předseda hr. Vetter žádá řečníky, by spokojil se odůvodňováním pilných návrhů. Posl. Daszyňski odůvodňuje návrh, jejž po- dali sociální demokraté na debatu o trůnní řeci. Kdybychomžili ve spořádaných poměrech, zajist že bychom ničeho neměli proti lomu, aby záležitos ta byla projednána ve výboru. Dle mého mípění na- lze však pomýšleti na to, by ve výboru bylo možno vypracovati nějakou adresu. Praví se sice s pravé strany této sněmovny, že homagiální city a cit sluš nosti vůči císaři by nás měly přece donutiti, aby byl učiněn pokus s adresním výborem a s adresou. Do- mnívám se však, že neupřímnost neprospěje nám ani císaři. Myslím, že Vídeň a Rakousko není ještě tolil Byzancí, že bychom byli s to, abychom císaří v této těžké chvíli posloužili lichopením homagiálními cily a neupřimnostmi. A proto podali jame svůja návrh Mohu říci upřímně: jako sociální demokraté a re- publikáni nebudeme míti smyslu pro takový dvor- ský ceremoniel, který mnohým lidem je základem je- jich vlivu v tomto tak zv. jidovém zastupitulstvn Chce dr. Stránský nám namluviti, že čeští státo- právníci a jiní jsou lepšími vlaštenci nežli Wolf a Všc- němci? Co chce tím dokázati, nejedná-li se mu teliku o podezřivání a denunciaci? Posl. kresel: Vždyť vy mluvíten pro německé nacionáty 1 Měl byste se stydět! (Odpor na le- vici)
Vetter Posl doktor Stránský Wolf Vídeň Rakousko
12 article Hlasy: Nerozumite mujod ss 81
Hlasy: Nerozumite mujod ss 81 Posl. Daszyňski: Nechte mne doniloviti a uvidíte, že mluvím pro vási! Tedy nemělo-li to být poubým podezříváním a jedná-li se jen o to, aby tu byly konstatovány jisté směry něklerých stran v sněmovně samé, pravím otevřeně, že velezráde sedí na pravici, nalevjcia ve středd bét bsně mlovny. Takové velezrádce mán každý národ v Rakousku a tito valazrádci nazý vají se v Rakousku vlastenel. Jsou zde velezrádci, nechodící do čísařského hradu a je zde ještě více velezrádců, do cfsnřskélio dvora chodicích (Veselost a pochvala na lavicích sociálních u demo kratů). Proto nemělo by se zde začínati s takovými výčitkami. Rakouský problěm spočívá v tom, jaki by se měly tyto proudy a práva národní sloučili v organisaci celku. Pokud vláda, národové a strany národní ne- ludou s to, aby zodpověděli otázku: nikoli co máme žádati a bráti, nýbrž co máme celku dáti, nebude rakouská otá zka rozřešena. Mustme nabýti rozůmu a nésti zol- povědnost a říci otevřeně, že to tak v Rakousku již je, a že nebude lépe, dokud otázka nebud uspořádána rozumně, kompromisy vzájemnými národními ústupky.
Posl Rakousko Nerozumite mujod
13 article
Dr. Stránský pravil: V télo sněmovně byla vysoká paní, majorita, a ta byla levicí ubita. Tato vysoká paní se však již šama před ubilím zabila (Veselost na levici.) Ona povolala do této sně- movny policajty. Většina, která není s to, aby se jinak uplatnila jako parlameniní majorita, klerá musí sihnouti k policajlské pěsti, sama se zabila a mrtvolu možno nanejvýše zhanobři ale zabíti ji nemožno. (Veselost a pochvala na lavi- cích sociálních demokratů.) Tato většina, ve kter Husité šli s bar. Dipaulem, kde své zásady po lela poličkovali, potřebovala ještě ránu, aby byla mrtva Tato majorita nikdy nežila, byla vždycky jen zdán- livou majoritou, byla dubrá, aby lecčemus zabránila, avšak nebyla dosti dobrá k životu, Z této majority často za tmavé noci vyplížil se bar Dipanli a jiní, a pokusili se, zdali by to nešlo nějak jinak. Nemluvme vždycky zde pohádky, že jsme měl zdravou majoritu, ke vládě schopnou. Proto varoji vás před výborem adresním. Výbor ten nevypracuje adresu, ale bude nejlepší půdou pro intriky a intri kány. Nynější volební právo bude vždy cky ranou pro národy, kteří nemoho nabýti platnosti proskutečné národn právo. Toto volební právo bude vždycky překáž- kou lidových reforem. Třeba trůnní řeč slibovala hory doly, dívám se na všechny tylo hory přisma- tem privilegovaného parlamentu, a nemohu se těšiti neboť pro lid nevykoná tato polomriv sněmovna naprosto ničeho. Zachránil jsme zde ještě zbytek svých práv, právo inter- pellační.
Stránský Dipaul
14 article
Nechte tuto sněmovnu klidně se rozvíjeti, a tu neškodí velká politická debata ve 2 nebo 3 schůzích a proto navrhujeme, aby se zahájila debata o trůnní řeči. Posl. Bärnreither odůvodňuje pilnost tohoto návrhu: »Předsednictvu poslanecké sněmovny ukládá se, aby poděkovalo panovníkovi ústně za povznášivá slova, jimiž 11. t. m. zahájil říšskou radu. Zároveň ubezpečí, že poslanecká sněmovna, poněvadž si je vědoma své zodpovědnosli, vyhoví vybídnutí k práci bezodkladnou skutečnou činností. Předsednictvo ztlu- močí také důkaz nezvratné věrnosti a nejhlubší úcty.« — Brojí proti zvolení adresního výboru z nynějších okolností. Nemůžeť míti žádného politi- ckého účelu. Projev loyality, jejž navrhuje, bude zá- roveň vyjádřením, že sněmovna jest odhodlána k práci. Doporučuje svůj návrh. (Pochvala v levo.)
Posl Bärnreither poslanecký sněmovna
15 article
Předseda zahajuje rokování o pilnosti dává slovo posl. Haisrovi (proti), jenž dovozuje, že jeho strana usnesla se hlasovali proti pilnosti zvláště proto, že nejen trůnní řeč, ale i nejširší vrstvy obyvatelstva by rády, aby parlament pra- coval. Rokování o adrese nebylo by žádnou prácí nemá také žádného smyslu. Jeho strana je pro Bärn- reithrův návrh. (Bravol mezi řečníkovými přáteli.) Posl. Ferjančič přimlouval se za pílnosta zvolení výboru Posl. Kathrein prohlašuje, že on a jeho strana považuje dělnost parlamentu za hlavní věc a proto budou hlasovati proti pilnosti. Posl. Schumeier přimlouval se za návrh posl. Daszyňského a potom zmínil se o útocích vo- jenských osobností na občany. Předseda volal ho proto k věci, ale Schu- meier odsekl: »Nebuďte rytmistrem a spíš pre- sidentem!«, pro kterýž výrok předseda volal ho k pořádku. Posl. dr. Fanke dovozoval, že blaho lidu vyžaduje, aby sněmovna skutečně pracovala.
Haisr Posl doktor Fanke
16 article
Mluvě o jazykových poměrech byl zakřikován národními poslanci českými. Posl. Malfatti prohlásil, že Vlaši budou hla- sovati pro návrh ryt. Jaworského, aby měli příle- žitost přednésti své stížnosti. Propadnesli však tento návrh, budou hlasovati pro Bärnreitherův, aby se rozpočtová debata neodkládala. Posl. dr. Lueger pravil, že adresa neskoncuje se tak jako tak. Jen bospodářské záležitosti svedou strany. Budeme-li jednou mluviti o skutečné otázce chlebové, nebude žádného rozdílu v tom, náleží-li kdo k tomu či onomu národu. Každý se bude sna- žiti, by nalezl pokud možno to nejlepší pro svůj národ. Nahoť hlad bolí stejně žaludek Čecha, Němce Poláka i Slovince. (Veselost.) Posl. Eman. Hrubý: Ale Čech při hladě must ješté pozbýti své národnosti. (Posměch na levicí.) Posl. dr. Lneger: To přece není pravda. Víděl jste nějakého Čecha, kterému by byla ukradena jeho národnost? (Hlučná veselost.) Posl. Fressl: Ve Vídni několika stům tisícůn Čechů15 p
Posl Vlach Jaworský Bärnreitherův doktor Lueger Čecho Němec Polák Eman Hrubá Čo Lneger Vídeň
17 article
Posl. dr. Lueger: Ale co vám nenapadá ! Ze ptejte se jen vídeňských Čechů, jak ti mne maj rádi! (Bouřlivá veselost.) Nikomu se národnost ne krade. Němec, který by si dal svou národnos ukrásti, byl by zkrátka zbabělcem, který by nezaslu hoval ani býti na světě. A o Čechovi platí totéž Vím, že vedení mladočeské strany telegrafovalo mi nistr- presidentovi, že ve Vídni lidé jsou donucování přiznati se k německé obcovací řeči. Prohlašuji vám však jako starosta říšského a sídelního města Vídně. že jsem nikoho nedonucoval příznati se k některému jazyku. Pohlašuji, že nikdo, na koho jsem měl vliv, ni- komu nehrozil ani nevykonával na nikoho nátlak. Nejlepší důkaz je tento: Vite, že učitelé učitelky měšťanských škol udali, če skou obcovací řeč. (Bouřlivé hlasy: Slyšte Slyšte! na levici.) Kdybých byl skutečně takovým zuřivcem a tyranem, bylo by to vůci těmto lidem skutečně namístě, nehoťučitet vlenVídnd must býti Němcem. (Hlučná pochvala na levici.) Vůčí těmte byl bych mohl vystou- piti se vší rozhodností. Nechci toho všnl činiti, abých nevzbudil zdání, jako bych chtěl ně- koho utlačovati nebo stihati. za ve Vy jste slovpenci českého státního práva, já jsem stovpencem vídeňského a dolnorakouského stát- ního práva. U nás jsou němečtí tidé, a chceme jimi také zůstati. (Bouřlivá pochvala a potlesk na levici.
Posl doktor Lueger Čecho Němec Kdybý Vídeň slyšet slyšet
18 article
Posl. Emanuel Heubý (ptotestůje) Posl. dr. LHeger Již se dostaneme do hádkyl (Hlučná veselost.) Vy jste jednali s Němci v Čechách nejhnusnějším způsohem, ale já se s vámi nechci Hadati. Jsme přece jen dobromyslní Němci. Hádají-li se již i semnou, co pak má říci Schönerer? (Hllučná veselost.), til no Za Luegrovy řeči sociální demokraté pokříkováli. Prolo strhla se ostrá hádka mezi nimi a křesťanskými sociály pro sesthvení voličských seznamů ve Vídni. Dr. Luegernavrhoval konečně, aby se usnesl loyální projev a prohlásilo cisaři, že »všichni jsme, neb aspoň býti máme dobrými Ra kušany. Posl.Lnpul pochybuje, že adresa skoncuje se, a prolo prohašujeve jmenu rumunského klubu. že trůnní řeč došla radostného souhlasu také v Bu kovině, a jeho strana zůčastní se ochotně uži- tečných prací, o něž je v parlamentě nouze. . Jinak oprou se prý vvšenožně všelikému maření práce.
Posl Heubý doktor LHeger Němec Schönerer Luegrův Luegernavrhovat Čechy Vídeň
19 article
Posl. fálofáě: Je skandál, že vystupují zde vůbec strany, které nechtějí dopustiti, by na trůnní řeč, klerá je přece jen politickým aktem, byla dána odpověď adresou. To je svědectvím úpadku parla mentu. Je to tím větším skandálem, poněvadž v trůnn řeči nalezá se odstavec, že ústava byla dána z dobr vůle. Na takovou trůnní řeč, jež jest přece jen teč vlády, musí parlament dáli bazohlednou odpověď. Ne- věříme, že chce vláda pracovati. Pro nás je jisto, ž vláda chcejen míti rozpočet, delegace, rekruty a po tom nás pěkně poslat domů. avo Řečník pojednává pak o sčílání lidu a mluví ze jmena o nešvarech, které se staly ve vojsku. Praví Kolik nám bylo ukradeno duší v urmádn? Byli před voláni důstojníci k zodpovědnosti, proč se hlásili koč ské řeči obcovací. Jeden major osopil se na důstojníks řka: »Proč pak jste provokoval ?. P'roč pak jalese hlásil jako Čech?« Co pak se stalo v uzavřeném území, o tom by se nohly vyprátětt celé kapitoly.
Posl Čechy
20 article
My jsme také nezapomněli, jak se vláda zachovai přistávce uhelné, kterak nejchudší didé byli okrádání protože několik lichvářů zvýšilo ceny uhlí a okrádalo lid. To chceme uvčsti na přetřes. Na interpellace ne- dává vláda žádué odpovědi. Dokud tento stav treá je parlament komedií. Máme důkazylna to, jak tajní pollcie si počiná proti opposičním poslancům. Zůsta- vujeme si o věcech těch pojednati podrobně v debato meritorní. Posl. Rontuněuk dovozoval, kdyby chtěl zde jíčit utrpení svého potlačovaného národa, že by musil mluvití déle, než všichni ostatní poslanci do hromady, myslí však, že naskytne se k tomu příle- žitost jindy. Kopečně přimlouval se ža návrh po- slance Jaworského Posl. Eoanuel Irubý (agrárnik, mluví česky) Ujímaje se slova v této snémovně, prohlašuji jmenem svým i kollegů, že my, zástupcové české strany agrární, hlasovali budeme pro pilnost návrin Paci- kova. Činíme tak z té příčiny, že je povinností nejet naší, nýbrž i všech poslanců, podrobiti zasloužené kriticečtrůnní řeč, kritice naprosto spravedlivé, ale i bezohledné (Pochvala), protože trůnní řeč je pro- gramem vlády
Posl Jaworský Posl Eoanuel Irubý
21 article
V programu tom, v jeho části politické, spatřu- jeme kratou urážku a těžké ponížení nejen lidu na šeho, nýbežsi všeho Slovanstva tím, že se ve něm vláda odvažuje mluviti o zachování řeči německ v určitých sférách. (Pochvala.) Na lo musí býti o pověděno jasně po čosku. Já ovšem věřím rád, ze dr. Lneger, Bärnreither a Funke vyhýbajjí sel adresní debatě, a že prahnou jen po »práci« a opět po prácí vtéto sněmovně. Jsou příslušníky německého národa jenž žije v nadbytku práv národních, a rádi by přáli dělnosti parlamentu, aby tím docíliti nového hospo dářského posilnění němectví z peněz českého nárada aby vyssáli nové milliony z království českého pro vělší slávu Vídně. (Pochvala) My však prohlašujeme, že o dělnosti parlamentu nemůže býti ani řečí, po- kud národnostní otázka nebude spravedlivě rozřešena, dokud vláda a německý byrokratismus budou miti za jediný cíl otlačovati národy slovanské a zejmena národ český, udržovati nadvládu německou v Ra kousku nebo vtiskovati mu ráz Rakouska německého. (Pochvala.) Jen v Rakousku stejně ke všem národům spra- vedlivém, jen v Rakousku, které vyrovná se dříve s námi na základě státního práva, může vývoi hospodářský postupovati klidně a nerušeně, níkoli však v centralistickém Rakonsku, které jako stát se cíle svého minulo tím, že vyvyšuje menšinm ně- meckou nad většinu slovanskou, a práva národa českého na samostatnost šlapajíc nohama, urážía provokuje národ český. (Pochvala.) A protože vtránní řeči o šetření správedlnosti vůči národu českému není ani slůvka, poněvadž vláda Körbrova je vládou, která se tak těžce pro- hřešila na národě našem, chce setrvati na scestí pouze německé správy k úplnému zničení Rakoůska musíme v adresní debatě pozdvihnouti svého hlasu, hlasu žalobce i soudce bezohledného. (Pochvala.)
doktor Lneger Bärnreither Funke Vídeň Rakousko
22 article
To pravím nejen jmenem kollegů svých, nýbrž i jmenem všeho rolnictva českého a prohlašuji, že ono nedalo a nedá se svěsti sladkými slovy hospo- dářských a sociálních reform, dos trůnní řeči po- jatých, od pevného stanoviskasvých národnícha státoprávních snah, a chceme pro dosažení státo- právních cílů, v jejichž splnění spatřujeme prospěch všeho obyvalelstva v zemích koruny české, ze všech sil, s nadšením, jež českému rolnictvu je vlastní, a s neochabující silou pracovati. (Po- chvala.) Posl. dr. Hramář: Mluvil právě řečník strany (Hrubý), která naši stranu ve volebním boji velmi silně potírala. Neměl bych věru příčiny se ho ujati. Sly. šíme-li však z levice takové deklamace o dělnosti sněmovny, o ochotě ke práci a snášelivosti a nevy. slechne-li se ani klidně řeč, kterou pronáší poslanee svým jazykem mateřským, nač má přece právo, pak je tím podáno jen svědectví (Obrácen k levici.), že vaše slova jsou jen planou, lichou, nabubřelou frásí. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo. Výkřiky v levo: Policie! Policajt Kramář!
Posl doktor Hramář Hrubá
23 article
Posl. dr. Kramnář (pokračuje): Bylo věru po- hnutlivo, jaké zde zpívají hymny o dělnosti sněmovny pání z levice. Kdyby byli obyvatelé měsíce prožil s námi zde poslední tři leta, pak, pánové, byste jím mohli takové písně zanotovati. Protože jste však sně- movnu zruinovali a učinili posměchem celé Evropy nemále dnes právo, hlásati dělnost parlamentu a chtít pracovati, protože vám to nikdo nevěří. (Hlučný sou- hlas u Čechů.) Hlasy na levici: Kdo pak sem uvedl policajty Policajt Kramář! Posl. dr. Kramář (pokračuje): Odpovím vám přímo na tyto výkřiky. Když výtržnosti zde nábyly takové míry, že nebylo zde jako v parlamentě, nýbrk jako v místnosti jiné, udělali zde pořádek li, kteř jinde dělají pořádek v krčmách., (Souhlas u Čechů. Hluk na levo.) Pan dr. Bárnreilber odávodňoval svů návrh tím, že prý ve trůnní řeči se vyzývá ku práei a že to není žádná polítická trůnní řeč. Je-li to pra- vým podkladem jeho návrhu, pak je tente podkla věru vratkým, neboť spatřuje-li se v trůnní řeči, ve které je hymnus na ústavu, veo které v od poru s
Posl doktor Kramnář Čecho Kramář Bárnreilber Evropa
24 article
čl. XIX. nemluví se o rovném právu jazyků a v které se nalézá skrytá hrozba absolutismem, resp. změnou ústavy .. Posl. dr. Mayreder: Aspoň tam není hrozb policií! (Posměch u Čechů.) Posl. dr. Kramúř: . ... nepokládá-li se t- ková trůnní řeč za politickou, pak bych věru rán viděl trůnní řeč politickou. (Hlučná pochvala v pravo.) Bylo praveno, že snad přece bude možno zd pracovati, shodneme-li se o věcných otázkách. Je-li to poslední naděje pro tuto sněmovnu, pak ať se to řekne. Sněmovna, která se bojí adresní debaty, věru opravňuje k nadějím velmi skrovným. Možno-li dnes ještě říci, že by mohlo dojíti k anomalii, že by se o politice mluvilo v adresním výboru a sou- časně při prvním čtení rozpočtu zde ve sněmovně, není to argument vážný a politický. Řekněte, pá- nové na levici, prostě, že jste nasyceni (Hlněná po chvala u Čechů.) a že nemáte příčiny mluviti o po- litice, poněvadž jate dostali, co jste chlěli a co jate na stální antoritě vynutili. Ale jsou zde jaště jiní, kterým se stalo největší bezpráví, a ti chtějí o poli- tice mluviti. (Souhlas u Čechů.) Pravite-li, že ně- mecký národ by zatratil toho, jenž nechce pracovatr paksi to vyjednejte se svým lidem, jako jste s ním vyjednali, když jste zde provozovali obstrukci. My se již vypořádali s lidem svým sami. Náš lil nám klnouti nebude. Klnul by nám, kdybychom zapomněli, že jsme byli uraženi zpu- sobem, navkterý sebevědomý náro nikdyne zpomeno. (Hiučná pochvala v pravo.
Posl doktor Mayreder Čecho Kramúř
25 article
Pan dr. Funke s emfasi tu řakl, že jste přišl do sněmovný s programem, užiti všech sil pro děl- nost sněmovny. Dejte nám naše práva jazýková sněmovna bude dělnou. (Hlučný potlesk a pochvala v pravo.) Domníváte-li se však, že m všechno klidně sneseme a budeme si počinati jako hodně děti, pak se kla- mete. Nemyslefe si, že jenom vy jste oprávněni k odboji. Také my máme národní vědomí a víme, c je naší povinností. (Hlučná pochvala v pravo.) Víma také, čeho obyvatelstvo potřebuje, leč jsme párodními dost, abychom nepřistoupili na vaše svody, dokud nám nevrátíte naše prá v e a dokudnebudlau napravenyvhř lchy na nás zpáchané. Nemluvím však o nápravě, mluvím o právu a spravedlnosti. Ničeho jiného ne- cheeme. (Hlučná pochvala v pravo.) Nechceme žádných výsad a žádné nadvlády, chceme rovné právo. Dnešních poměrů v Čechách strp ěti nemůžeme, Nemůžeme snésti,s aby náš jazyk byl opěť vyloučen z vnrtřní služby, jako by bylo hanbou pro ve- řejný úřnd,o český ch podáních jednat česky. Dejte nám naše právo — to cesta, která vede k dělnosti. Pěkné fráse k nám nevykonají ani dost málo. Proto větím, že bude dobře, hudelli o dělnosti méně mtuvéno a naopak etaně-li se vše, abytato dělnost aspoň nebyla frnšena. Nechci o některých vvécech mluvili, avšak vidím, že se páni chlěji opat dáti po diktát krajních radikálů a vrci opět do sněmovny pumu. Potom budou však zodpovední z následký oni. Je samozřejmo, že hlusovati bu- dddeme pro pilnost návrhu Javorského a dra. Pacáka.
doktor Funke Javorskij Pacák Čechy
26 article
(Hllučná pochvala a potlesk v pravo. Řečníku gta- kulejí.) Předseďa hr. Vetter: Debata je skončena Bude se hlasovat o pilnosti návrhů po slaneů ryt. Jawiorskěho a Pacálkla. Pilnost těchto návrhů propadla 175 prol 150 hlasům, rovněž pilnost návrhu Daszy ňského. Pilnost návrhu Bärnreitherova byl přijata všemí proti hlasům německých radikálov a soctálních demokratův. Potom rokovalo se o podstatě Bärnreitherova návrhu. Poslanec dr. Kramář! Nemystil jsem, že budu ještě dnes nuceo ujali se slova. Bylo nám praveno. že po debatě o pilnosti bude schůze skončena. Již opět počíná se jednati způsobem, klerý ve dřívějše sněmovně vedí k výsledkům neblahý m. Protože také fysicky nejsem s to, bych mlavil dále, prosím pana předsedu, by schůzi přerušil a dal mi příle žitost, abych zejtra ve své řeči pokračoval. (Nepoko a hlasy v levo: To je obstrukce.
Vetter Bärnreitherův doktor Kramář
27 article
Předseda hrabě Vetter: Oláži se sněmovny. šílasy na českých lavicích: To je lo ka Schönererův! To je otrok Všene mcal Posl. dr. Kramář (pokynuv svým přátelům aby se utišili): Ponechal jsem laskavosti p. předsedy je-li možno schůzi nyní přerušiti. Nežádal jsem nikterak, aby se tázah sněmovny. Nenísli p. před- sedovi možno schůzi přerušiti, budu ve své řeči po- kračovati. V trůnní řeči zpívá se chvalozpěv na ústavu přece každý politický analfabeta ví, ž to s tou ústavou absolutně dále nejde A tu má vláda ještě odvahu a i naivnost velebiti takovým způsobem ústavu V trůnní řečí se praví, že byla pomocí ústavy zjednána rovnováha ve finanční správě. Je pravda, že byla zachována také v nejhorších dobách, kdy parlament nepracoval. Ale čí to zásluhou bylo, že této roxnováhy bylo dosaženo? To bylo zásluhou pravlce (Soublaa v pravo), zásluhou oněch stran, proti kterým potom bylo podniknuto vše, by majo ritu zíratily. V trůnní řeči mluví se dále o velkém. dobrodin obecné školy a vyučovací správa nemusí říci nic leč že tato škola obecná vychovává dobré pod- důstojníky. (Pochvala.) Praví se dále, že na základě této ústavy dány byly lidu politické svobody. Je ovšem svoboda v Ra- kousku; nadávaťi svobodě, osočovati ji svoboda plemenně nenávistí a ple- menných bojů. Avšak skutečné, ideální svobody občanstva na základě této ústavy není. Nemohla také vyrůsti, protože podklad ústavy té je zvráceny Nebere se v ní ohled na historické individuality království a zemí. V ústavě nynější je viditelný plán, menšině obyvatelstva tady zjednati větší zastoupení, nežli n které podle počtu a důležitosti má nárok.
Vetter Oláž doktor Kramář
28 article
Praví-lí se dále ve trůnní řeči, že na základe ústavy té pracovati mohly sněmy zemské, prak z n to věru jako posměch. (Souhlas u Čechů. Zemské sněmy nejsou ani s to, by řádně vyřidily svůj rozpočet, neřku-li, aby zdatně vykonaly práee ostátní, protože se jim k ním nedostávalo času (Souhlas u Čechů.) Vždyť obyvatelstvo bylo trestán tím, že se zemské sněmy nesvolávaly. (Slyšte! Slyšte!) Vláda v télo věci, jako v jiných jednala podle diktátu levi cee. Miuví-li se konečně v trůnní řeči o tom, že ústava je zobrazením jednoty a síly říše, pak věru dlužno jen žasnouti nad mluvou tako- vou vůči faktu, že Bakousko je před mětem posměchu celého světa právě pro tuto ústavu, a že se věří v perm- nentní krisi rakouskou a nikdo neví jak tento stát z krise lze zachrániti. Ústava, kterů není leč negací my- šlenky spravedinosti, která uděluje privilej určitým národům a třídám — nemůže býti půdou, na které se repre- sentuje jednota a síla státu. Proto také je těžko vyhověti vyzvání trůnní řeči k organickému vývoji na půdě této ústavy, neboť organický vývoj je možným toliko na podkladě pravém.
Čecho Bakousko
29 article
Významno je také, kterak ve trůnní řeči mluv se o jazykové otázce. Jsou státní filosofové v Rakousku, kteří dovedou tlumočiti každou věc, jak se právě pánům na levici líbí. Článek 19. státních základních zákonů je velkou nepříjemností pro pány na levici, a litují dne, kte- rého bylinuceni jej povoliti. Najdou se však theoretikové, kteří dokazují, že čl. 19. nemá býti tak vykládán, jako jej vykládají neněmečtí národové. totiž v ten rozum, že obsahuje úpinou rovnoprávnost a rovnost, klerá je jím výslovně stanovena. Naopak dokazuje se, že § 19. musí býti vykládán ne sice proti rovnoprávnosti, avšak alespoň proti vnitř- nímu českému jazyku úřadnímu. (Pochvala u Čechů. Že však vláda přidala se k této theorii a proti zřejměmu znění § 19. nemluv ve trůnní řeči, jak bylo dosu zvykem, o rovnoprávnosti národů, ný brž s takovou příkrostí vymezuje pri vilegované postavení jazyka něme
Čecho Rakousko
30 article
ckého, toho nebylo třeba, jde-li vládě opravdu o zkonejšení myslI. (Souhlas Čechů.) Tak se nezkonejšují mysli uraže né ho národall Nedosti však toho. Co se v letě stalo v ressor tech dra. Böhma-Bawerka a bar. Spensa, nedosti těchto ran, proklamuje se ještě v trůnní řeči toto nadpráví německého jazy k a. Tobylo jednání nejen nepolitické vzhledem na sitaaci ve sněmovně, nýbrž nepolitické jednání, pokud jde o platnost němre- ckého jazyka. V jazykových výnosech Ba- denových a Gautschových naproti usta- novením, která se týkají dosavadních zvyklostí ne- kladli jsme žádného odporu. Zachovali jsme vůč ním míčení. Chce-li se však, aby odpor proti takovým poměrům byl rozdmýchán do krajností, pak jena se učiní to, co pánové ze všpněmecké skupiny chtěji. Pak ať se stane pokus. tuto dosa- vadní zvyklost uzákoniti. (Souhla u Čechů.) Ovšem po zkušenostech, kterých jsme se dožili za celou dobu od uzavření řišské rady, ničeho ji- ného jsme v trůnní teči nečekali. Citili jsme, odkud vane vítr. Viděli jsme, jak krok za krekem pod komandem krajních Němnců bylo vládou povolováno a jak krok za krokem bylo vy- stupováno proti nám.
Čecho Böhm Bawerka Gautschův
31 article
Bylo praveno, že jen po zrušení jazykovýeh výnosů naslane pokoj a že budou triumfovali omír- nění Němoci. Těmto hlasdm Sireniným bylo vyhověno, jazykové výnosy zrušeny. Výsledek jeví se ve klubu 21 členů všeněmeckých. Nelze se tomu diviti; když byl vládní antoritou vavřín vítězný vtlačen na čelo právě oněm panům, není divu, že obyvatelstvo si řekne: »Nechceme n- koho, leč bojovníky, kteří se v zápasu za naše práva skutečně osvěděili.« (Souhlas v pravo.) Také umirnění Němci oddalují se stale více od toho, co dřive pra- vili. Ve svém svatodušním programu nemluvili vý- slovně o státní němčině, ale o jazyku sprostředko- vacím a uznali češtinu vnitřní. Dnes pod bičem Všeněmců jsou všichni pro státní němčinu, ač vědí, že je to prostřédek, aby vrženo bylo největší rozechvéní do lidu a vásck pokojná práce stala se nemožnou. Upejpají se sice, ale naposled povolují a na konec se vždy najde vláda, která je chabou dost, aby povolila. O koho se má potom táto ubohá říše opíratí? Musí býti přece dovoleno v této sněmovně mluviti o programu strany. která mezi Němci má nejčelnější postavení.
Němec
32 article
Pravím-li, že program této strany se přič zájmům říše, pak musím protestovati proti tomu, by to bylo vyhlašováno za denuncinci. Jaká pak denun- ciace ? Jde o věci, které jsou každlému člověku po- vědomy a které jsou vysloveny v uveřejněvém pro- gramu a je to věru neuvěřitelný názor, volá li se na nás, že jsme denuncianty. Máme si snad namicu- vátí, že tento program je nevinnost, že ani nezaslu- huje, bycbom zde o něm pojednali? Již vzhledem k položení této říše záluží nám na zachování této říše, třebas i v ní vedlo se nám tak špatně, jako s vede nyní. Proto máme povinnost mluviti o každém programu, kterým se ohrožuje existence Rakouska. Chtějí li páni, abychom se postavili nastano- visko, že dlužno program všeněmecký posuzovat jen policií nebo státním zástupcem, pak snižují svůj program sami. Tak veledůležitým tento program ne- pokládám, naopak mám jej za program, který má velký dosáh nejen pro nynější okamžik, nýbrž i pro celou budoucnost této říše v Evropě. To je myšlenka, která nemá býti pouze slyšena státním zástupcem, nýbrž posuzována každým politikem a zkoumána do posledních důsledků.
Rakousko Evropa
33 article
Podívá-li se čiověk na vývoj Německa, škutečně překvapující a vidí-li se, jakého světového postavení dobylo Německo a jak obrovskými kroky kráčí na cestě ke světové moci, pak dlužno si říci, že všeně mecký program je věcí, která nás zajímáa o kturé musíme mluviti, avšak se stanoviska politického, ni koli se stanoviska policie, Byl by to malicherný člo- věk, ba zločinec, který by si přál, by prográm vše- německý byl stihán policií. Takovým způsoberi ještě nikdy nebyl sprovozen se světa velký ruch lidový. Avšak na slepou babu sobě zde zahrávati nemůžeme. Vzpomeňme- sinn na známý rozsudek vídeňského zemského soudu. Musím upřímně říci, že mám hlubokou úctu k mužnosti těchto soudců. Tito nbodvislí, prozfraví a objektivní soudcové hleděli dále a myslili politicky jhsněji, než mnozí politikové, kteří se zabývají politikou každý den. My politikové lpíme na každé denní sensací. Celá sněmovna je dnes naplněna myšlenkou o ne- německých interpellacích. A při těchto všedních sta- rostech zapomíname na velkécíle politické. Neodvislí soudcové však, kteří nejsou ve všed- ním rozruchu, vyřkli přísně a správně, že program posl. Schöuerera, resp. neněmeckého svázu, nemůže býti pazván velezrádným. Nemůže býti nazván vele- znádným program, který je přímým dů- sledkem toho, co vláda činí od 17. října 1899. (Pochvala a potlesk u Čechů.) Dva německé státy, jeden silný a druhý slabý, nemohou vedle sebé obstáti.
Čecho Německo
34 article
Rakonsko by pozbylo své base, kdyby přestal býti baštou všech svých náradů a kdyby zvílézila myšlenka, že Rakousko má býti státem německým. (Hlučná pochvala v právo.) Dětá-lí se již politika, musí býti promýšlena důsledně. Čekali jste snad, že dobromyslný český národ, který se dá tak snadno přemluviti a kterému místo dobrých skutků dána jenom dobrá slova, dá se opět zkonejšiti dobřen slovy neb lichocením, řekne-li se mu, že jeho dů- ležitost je uznána atd., atd.? Tyto časy již mánulyl Přes příliš často byl tento český národ již zklamán, než aby mohl ještě věřití v dobrá slova. A kdyby na krásně víru měl, též na druhé straně děje se vládami vše, by tato víra úplně nevznikla. Jsme vyzývání, bychom zde zastávali své hospodář- ské zájmy. Ano, máme velké hospodářské zájmy. Což pak nám ta vělebená dělnost poslanecké sně- movny, ač tato pracovala 35 let bez obstrukce, při- nesla skutečně hospodářský ráj? Pan dr. Luege sám řekl, že jsme se při práci dobře shodli. Nevi- díme však žádných výsledků hospodářské práce. Právě centralistické zákonodárství bylo největší překážkou zdárné činnosti. Připomínám jen, k jakým výsledkům vedla soustavná práce hospodářská v Ně- mecku, vykonaná na základě nejvělší decentralisace. Tam je dělnost v jednotlivých centrech, kde viditelny jsou výsledky práce a kde z nich lid těží.
doktor Luege Rakousko
35 article
My vždy uznávali, že jsou jisté věci společné, které společnými zůstati musí pro nás všecky, avšak kromě jiných zde musíme často řešiti otázky, které nás pranic nezajímají, ba po kterých nám praničeho není. Jsou veliké protivy mezi jednotlivými obvody hospodářskými, tak že je nemožno zachovati tuto centralisaci, nemá-li býli zachována vzhledem na účely politické. Dejte nám aspoň autonomistické vy- budování ústavy, mluvíte-li o hospodářské práci na českém sněmu, také v úzkých mezích, kterých mu popřáno, pracuje se mnchem lépe a za lepši shody obou národností, než je možno zde. Na této, národními vášněmi rozervané půdě, v této říšské radě, ve které bylo tříletou obstrukci vše překoceno, kde následkem falešných volebních řádů nemůže se uplatniti majorita obyvatelstva, kde ani nerozhoduje většina vůbec, nýbrž menšina — jak tu ehcete dospěti k úspěšné činnosti? Myslíte-li. že parlament nemůže se vzchopiti k vyšší myšlence, než ke projevu loyality a parafrási trůnní řeči, pak věru politická úroveň této sněmovny je velmi nízkou.
36 article
Proto musí zde býti promluveno vážně a ne- předpojatě o hlavním zlu dnešní situace. K tomu měla sloužiti adresní debata. Nechiceme, leč s celou upřimností vysloviti zde své politické myšlénkya dáti odpověď na trůnní řeč. Domníváme se, že nej- lepší vlastenectví spočívá v tom, nezakrývati něco všeobecným pláštěm loyality, nýbrž v tom, aby se poctivě a zjevně řeklo, jak má býti situace této říše zlepšena, a jak může býti tato říše ještě zachrá- něna. To je pravý patriolismus. Onen patriotismus však, který spočívá jen v tom, že se pořád usnášejí projevy loyální, není činorodý patriotismus, jenž jest povinnosti každého poslance. Nemáte zde práva pochybovati o našem vlastenectvi a také žádné příčiny. Pro návrh Bärnreithrův nemůžeme ovšem hla- sovali, nýbrž budeme donucení, abychom mužně řekli, kterak se díváme na politický slav této říšea podati ještě návrh, ve kterém projevujeme, jaks představujeme odpověď na trůnní řeč.
Bärnreithrův