ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5c193ab0-6601-11dc-a6ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: person 70, place 35, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Fraze, ve čtvrtek dne 14. února 1901.
Fraga
3 masthead
Číslo 45.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí ser v Praze v admninistraei na naěsíe n čivrt leta. . . . 6 K — s dvejí čenáškou něs n tvr lata . . . . 7 K ooi ve úllnlkáchí za měete . . . . . . 2 K 30h Pošton: a měsle rrt i . . . . 9 Konn s dvojí zisilke- na něsí na čtvrt lets . . . 11 K s0i
Praha Pošton
5 article Těžké stiny.
Těžké stiny. Uherský pan ministr Daranyi má jistě hodně závistníků. Na jeho zahraniční kollegy doléhají stále tíživěji otázky budoucí úpravy obchodních a celních smluv, zatím co veliké dva nepřátelské tábory, zemědělci a průmysl- níci, formulují své požadavky a doprovázejí je výstrahami a nadějemi. Pan Daranyi těchto trýzní nezná. Jemu tleskají oba tá- bory, oba stejně ochotně a ze srdce. Necht dopadne to s novým kursem celním a ob- chodně-politickým v Německu jakkoliv, necht nahromadí povolané korporace této poloviny říšské sebe více dobrých zdání a návrhů, nechť ohání se vídeňské vlády sebe více hospodářskými slovy — pan Daranyi ví, že Uhrám bude vždycky dobře. Ma klidné svědomí. Má ve všem a všudy němého spojence — dualism a celní unii, spojence, který ho neopustí, nechť ho i pan ministr odpuzuje neb chválou přikrývá. A toho také pan ministr dovede využíti. Nezapomíná, že důslednost není příkazem státníků, a že vždy bude posuzován podle výsledků. A proto dovedl se stejně vážnou tváří obírati se otáz- kou zrušení celní jednoty s touto polovinou říše, jako nyní zase s důrazem její zacho- vání v popředí staví. Jeho kalkulace jest prosta. »M á -l společné celní území s Rakou- skem vůbec nějakou cenu pro Uhry, pak jest jen v zajištění svobodného odbytiště pro naši (uherskou) zemědělskou výrobu,a to také pouze v tom případu, dojde-li na účinnou ochranu její celními sazbami. Proto nutno také co nejostřeji odmítnouti požadavek zmírnění cel obilních, vyslovený rakouskými průmyslníky.« Jak patrno, má paň Daranyi snadnou úlohu. Bud nezvýší Německo svých cel zemědělské vý- roby a pak nenastane v dnešním příznivém hospodářském vývoji Uher žádná změna.
Daranyi Německo Uhry Raka M á
6 article
Zvýší-li Německo svá cla země- dělská, pak musí se dostati Uhrám od- škodnění na druhé polovině říše, ovšem při zvýšení zemědělských tarifů cel- ních pro celé rakousko-uherské celní území. Uhersko si asi rozmyslí, aby své zemědělské výrobky posílalo na německé trhy po zvý- šení celních sazeb, a sotva asi podnikne soutěž s Amerikou a Ruskem, jež si dove- dou i třeba snížením cen udržeti svou pro- dejní schopnost v Německu. Ozve-li se protest proti této politice, která má vydati naše zemědělstvív šanc Uhrám, má pan Daranyi zase snadnou zbraň v průmyslovém vývozu na- šem do Uher. Při tom všem má však uher- ská vláda i souhlas svého průmyslu zabez- pečený. Jednak jde při rakouském vývozuo řadu tovarů, kterých uherský průmysl dosud nevyrábí nebo vyrábí v nepatrném množství, jednak dovedou uherské vlády i při svobod- ném trhu zdaňovacími i doprav- ními výhodami, skytáním sub- vencí a prováděním hesla »svůj k svému« při státních odbírká ch vyzbrojiti uherský průmysl víe než dostatečně k vítězné sou- těži, a není pochyby, že neopo- menou využíti vlády uherské těchto prostředků i při zvýšeno obilních cel německých naproti obilí našemu na našich trzích. Že by snad rakouské vlády se staraly o to, aby podobně usnadnily boj našemu země- dělství u nás doma, o tom se nikomu ani nesní.
Daranyi Německo Uhry Uhersko Amerika Rusko
7 article
»Hospodářský« pan Körber má jiné sta- rosti a zlí jazykové praví, že jest proto jen hospodářským, že jím býti nedovede. Proto snad ty opsané obsahy učebnic národo- hospodářské politiky v zahajovací řečia proto ta nápadná zamlklost k hospodářským událostem v Německu a Uhrách. Nejvýše uslyšíme zase něco o jednotném státu, státní raisoně nebo něco podobného, ale passiva té raisony a této bezecílné politiky zaplatí naše české zemědělstvo v první řadě. A se zemědělstvem ostatní široké vrstvy národa. Naše zemědělstvo má za sebou léta těžkých krisí. Jeho vývozní schop- nost obmezila se na ječmen (slad), chmel dobytek. Pěstění obilnin jest mu na- mnoze znemožněno soutěží lacinějšího ciziho obilí a cizí mouky, při níž by se domácí produkci nehradily ani náklady výrobní. Zemědělské hospodářství Čech opouští staré polaření a hledá nové způsoby hospodářské. A k tomu druží se ustavičný úbytek pra- covních sil, neupravené vodní poměry a zkostnatělý systém berniční — jaký div, že těžké stíny zapadají do rolni- ckých statků. Odlidňování jižních Čech, které novým sčítáním lidu ve zhoršené míře bylo konstatováno, a náš ústup v rolnických okresích Litoměřicka nutí k vážným my- šlénkám. V těžké této situaci snaží se stlačiti Ně- mecko náš dovoz, pokud zbyl z lepších dob a Uhry strojí se k ještě důraznější soutěži na domácích trzích. Této soutěži a dle uher ského pojetí jediné jí má býti vhodným po- mocníkem zvýšení obilních tarifů celních. V této dusivé atmosféře vstupuje české ze- mědělství do nového století. Vzhledem k Německu rolnictvo své po- žadavky již formulovalo, ale tenkráte byla situace jiná a snažší. Vzmach německých zemědělců a Uhry jí zhorsily. Ale zároven ozývají se i v této polovině říše protesty proti požadavkům zemědělským, pronášené organisací velkého
Körber Německo Uhry Čechy Litoměřicko
8 article
průmyslu, který jest tak blízek vídeň- ským kruhům vládním a který má proti če- skému zemědělství v Rakousku ještě i ted nedosti doceněnou výhodu, že jest — ně mecký. Vídeňským vládám při sdělávání nových obchodních smluv o hospodář- skou potenci českého člověka nepůjde, vždyť tak snadno by skřížila centralistní plány! V těchto těžkých chvílích může český zemědělec spoléhati jen na sebe a ostatní vrstvy národní. Jen v tomto celku může dojíti ochranya pomoci. O tom pochýby není, že zájmy če- ského zemědělce se se zájmy zeměděleů ostatních zemí této poloviny říše přes zdán livou podobnost nekryjí. Je proto v zájmu českého zemědělstva, které nemá za sebou mocné podpory vlád a trůnů, jak tomu v Německu, které je částí malého národa, zápasícího o základy svého národního života, vhodno a správno toto těžké postavení ještě zhoršovati vyvolává- ním stavovského boje v lůně národa?
Rakousko Německo
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze pátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 13. února. Sněmovna poslanecká se dne sama zmrzačila. Zbavila se hlav ního práva konstitučního, práva, dáti odpověď na trůnní řeč, která je v Rakousku jednou za 6 let, a která je — v tom se ne- rozcházeli hlasatelé všech stran, naopak souhla- sili a jsou všichni za jedno — politickým aktem vlády, práva, jež právě s největší důkladnost vykonává sněmovna, korunou jmenovaná, sně movna panská, kde je přece smysl pro preroga- tivy parlamentní méně vývinut, nežli ve sboru lidem voleném. Jsme tedy svědky zvláštního zjevu, že sněmovna dolní dává se předstihnout v zastávání a hájení práv ústavních a parla- mentních sněmovnou pairskou. Poslanecká sněmovna nezod- poví trůnní řeč nižádnou adre sou, nýbrž jen projevem loyality, jako se stalo roku 1891. Tytéž ruce, které byly činnými tenkráte. působily úspěšně také nyní. Starý pletichář všudybyl bar. Chlumecký před deviti léty vymohl ve šlechtickém kasině pozdě po půlnoei jednoho dne květnového souhlas polských vůdců. by nedošlo k žádné adrese, protože tehdá troj- nohá většina, ze které se potom vyvinula koa- liční, nemohla se na žádné dohodnouti, a protože nechtěl, aby světu poskytlo se divadlo, že jsou v majoritě tě neshody vnitřní, zásadní a pro- gramové.
Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
10 article
Tytéž důvody přiměly jej teď, obno- viti stejný pokus. Společná adresa německých pokrokovců s antisemity, společná adresa anti- semitů se všeněmeckým svazem byla předem čirou nemožností. To postihl říkovický pán. Proto vydána jím parola: »Adresu žád- nou!« Jeho úsilí provázeno zdarem, třeba ne- podporovali ho Poláci. Podporovala je však celým nátlakem vláda dra Körbra. Je to zjev věru paradoxní, že proti- ústavní této akci propůjčili se za nástroj zároveň ti, kdož osobují sobě predikát ústavo- věrných: páni z německého velkostatku. Jako na niti, vpuštěné do šťávy cukerní, zachycují se krystaly, tak lapeny na podnět jejich, drem. Bärnreitherem dnes formálně podaný tlumočený, by sešlo z adresy, a sněmovna pře- stala na vyslání presidia k císaři s projevem loyality, německé strany levice, a všichni mluvči těchto stran, které skoro 3 roky mařily nej plodnější práci, předstihovali se dnes navzájem v opakování závěrečných slov z dramatu »Žena Claudiova«: »K dílu !« Nad míru zajímavým bylo hlasování, kterým zamítnuty byly polský a český návrh na z vo- lení adresního výboru a na vypracován adresy. Pro návrhy ty povstalo 175 poslanců. Se- děním ukázalo odpor 150; 100 poslanců ne- hlasovalo. Celá stará pravice spojila se a k ne přidali se také Vlacho vé. Kdyby návrhy na podání adresu byly se podaly jako normální. jakými byly návrhy na adresu v dobách minu- lých, bylo by dosazení adresního výboru s úko- lem, vypracovati adresy, přijato většinou 25 hlasů.
Polák Körbr Bärnreither Claudiův
11 article
Vzhledem na 18 návrhů pilných musily se tyto jindy normální návrhy proměniti v pilné. Ke schválení návrhu pilného je však třeba většiny dvoutřetinové. Té nebylo. Návrh socišlních demo- krátů na pouhou politickou debatu o trůnní řeči tolikéž zamitnut. Podporovali jej pouze Če- chové. Stante coneluso celá sněmovna, vyjma cociální demokraty a Všeněmecký svaz, pak hlasovala prol pilnost návrhu Bärnreithe- rova, by tak umožníla rozpravu. Ta hned začala. Zejtra bude skončena. S ní zá- roveň celá letošní debata o trůnní řeči, celá letošní výprava pro adresu. Z diskuse o pilnosti a z diskuse meritorní buďlež tady zachyceny jen některé hlavní mo- menty. Z Čechů zasáhl do oné fulminantní řeč- dr. Stránský. Tomuto mluvčímu, který slu čuje všechny dary oratora: vyďatný a vytrvalý orgán, útočnost, pathos, parátnost k odrazu, humor a vtip, připadl úkol, promluviti první če- ský projev v nové sněmovně. Nalezl proň vhodný tón a pravé akcenty Nemohly býti jiné nežli válečné, a kritika ny- nějšího stavu politiky vnitrorakouské, vládou Körberovou způsobená, jiná, leč zdrcující. Byla rýsována jen v konturách markantních, ale názorných. Poslanec za Nové Město moravské nen mužem bledé bázně. Má zmužilost promluviti
Čecho Stránský Körberův Nová město
12 article
věci nepřijemné a nejchoulostivější. Vyložil vznik, dosah, povahu a povážlivost krajního ně- meckého hnuti v Rakousku a jeho nebezpečí. Nesmlčel a nezatajil, kým bylo fedrováno, kým povolováno, kým posilněno. Pověděl vše to ne- pokrytě a bez obalu. Bouřili se sice páni ze »Všeněmeckého svazu«, kteréžto jmeno samo již je programem, ale víme: pro pravdu se lidé hněvávají nejvíce. Místopředseda českého klubu nodal se zastrašiti jejich terrorem ani horlivostí s kterou hr. Vetter jej vyrušoval. Nový pan předseda se vůbe počíná vybarvovati a klonit trochu záhy, ale viditelně na levo Slíbil zachovávati jednací řád a býti neodvislým na všechny strany. Ale již je patrno, že po kládá za přední svůj úkol, obmezo- vati svobodu slova, k tomu v parla- mentě, který 9 měsíců byl odsouzen k mlčení Kromě toho prozradil dvě vlastnosti, které předseda míti nemá, ani kdyby nebyl šlechticem: nemístnou citlivost, pokud se týká osoby vlastní a nedostatek citu a šetrno st k jiným. Socišlního demokrata Schuh- maiera volal k věci. Beze všeho důvodu. Ten ho žádal, aby na křesle předsednickém nebyl tak tuze rytmistrem jako spiše předsedou. Za to dostal důtku. Tu by nebyl udělil žádný předehůdce pana Morice z Lilie. Kdo chce býti předsedou v poslanecké sněmovně, ve které je zkažen vzduch německou revoltou a jejími vý- střednostmi, musí také, k tomu nevinné věci, umět snésti. To je jedna dnešní afféra pana hraběte Vettera. Horší pro něj byla jiná.
Vetter Schuh Moric Rakousko všeněmecký svaz poslanecký sněmovna
13 article
Dr. Kramář, který dnes mluvil dva- kráte, ujav se slova po druhé, po několika mi- nutách prosil, aby mohl pokračovati zejtra ve svých výkladech, protože mu není dobře. Je tradicí sněmovny, vždy zachovávanou, žádosti takové vyhověti hned, beze všeho ex praesidio co nejochotněji. Nynější presi- dent, jakkoli bylo slybeno českým poslancům, že schůze bude skon- čena po rozpravě o pilnosti ná- vrhů o vypracování adresy, jakkoli mu není nepovědomo, že dr. Kramář teprve nedávno povstal po několikanedělní nemoci a že nemůže dlouho státi, nepovolil mu respiria, nýbrž chtěl se zeptati sněmovny, chce-li tato povoliti dru. Kramářovi, co povoliti bylo nejen jeho právem, ale také pov in- ností. Dr. Kramář důkladně jej za- hanbil. Resignoval na to, co bylo při- znáno nebožtíku Neuwirthovi za debaty o nápravě měny, ba nežádal ani, by se mu, jako se stalo dru. Bareutherovi, dovolilo mluviti sedě. Jsou věci, které nejsou zakázány, ale jsou věci, které nejsou přikázány a náleží také mezi imponderabilia. Vystihnouti, co se v určitých situacích sluší a patří, k tomu ovšem třeba taktu. Postup hr. Vettera vzbudil na českých lavicích hluboký odpo a nejhlubší nevoli. Varujeme ho. Chce-li snad p. hr. Vetter míti taneček, jen ať to řekne. Dr. Kramář měl odvahu strhnouti roušku s nedávné minulosti levice a zároveň posvítiti na předstíranou její ochotu ke práci. Měl kromě toho mužnost pověděti také podmink u, z které my Čechové svoliti chceme k normálním poměrům: jen po re- stituci práva nám daného. Mluvil tónem srdečným a vroucím. Řeč jeho byla plna ohnivosti a zvučelov ní hluboké rozechvění a silné roztrpčení pro vše, co se národu českému stalo a děje.
doktor Kramář Vetter Čecho
14 article
Druhá řeč poslance za městskou skupinu táborskou byla pernou polemikou prot trůnní řeči. To byla její negativní část. V positivní povznesl se k veliké výši, se které promluvil o politice v pravdě rakouské státnické, a na které prohlásil s celou rozhod- nosti, že český národ, poučen toli ka zklamáními, nedá se zkonejšiti uchlácholiti nějakými slovy, ně- jakými sliby, nějakým klamným ujišťováním, že jsou si kdesi vě- domi důležitosti a kulturni výše národa českého. Dr. Kramář, krátce řečeno, rozplaši domněnku, kterou snad někde chovají, jakob bylo lze českou delegaci zase obe lstiti, uvésti do křivé a šikmé si tuace a splatiti ji potom za všechny její věrné služby opětným černým nevdě kem a zpáčením českého národa k metám dávno již předstižený m.
doktor Kramář
15 article
Tak rozplašila řeč dra. Kramáře jako silný viehr mlhy, které se vznášejí mezi českou delegací a držiteli moci v tomto státě a přispěla k tomu, aby jasno bylo na všechny strany a všechny směry. Práce to záslužná. V politice jsou situace jasné vždycky nejlepší a nejvý- hodnější. O panu Daszyúském pronésti se mů- žeme krátce. Osvojil si osobivost, se kterou stoupenci a listy sociálně-demokratické zasedají na soudnou stolici nade všemi, jakoby sam byli personifikací veškeré dokonalosti. Taková role, třeba je uchvácena, ukládá jakousi objek- tivnost, ale k tomu nedovedou se vzehopiti, Dále než k negaci se nedostanou. Zřídka kdy k nějaké diagnose. Zajisté leckteré rozpoznán poslance za V. kurii krakovskou bylo správné. na př. že všecko ve vídeňském parlamentu po- zbývá věcnosti a nabývá rázu národního. S internacionálního stanoviska svého by zavázán provésti důsledky takových výroků přičiniti se o te, by na př. právo interpellační zůstalo právem interpellačním a nebylo zvráceno v bezpráví jazykové. Všeobecnostmi nikomu není spomoženo. Praktický politik a politik vůbec musí udati také způsob, jakým lze práva par- lamentní, politická a občanská zbaviti stránky
Kramář Daszyúský
16 article
národní. Toho pan Daszyúski vůbec neumí nebo nechce. Slovo ještě jen o dru. Luegrovi. Du šoval se a zapřísahal, že na jeho rozkaz žádný Čech ve Vídni ve sčítacích arších ze dne 31. prosince m. r. se neztratil. Na důkaz dodal, že se zde dokonce češti učitelé přihlásili k mateř- skému jazyku. Ovšem starosta vídeňský nemohl se zaru- čiti, zda se něco nestalo také bez jeho roz- kazu. Kdyby se tu nebyly konfiskovaly pro Němce tisíce Čechův, bylo by jejich procento zcela jině. Co chce vídeňský purkmistr námit- kou o českých učitelích? Nutila snad obec pražská německé učitele, by se hlásili česky? Víme z dob prvních zápasů pro jazykové výnosy, že horizont vůdce antisemitův o věcech v Čechách není velikým a že věřil báchorkám, jako na př., že následkem výnosů těch denun- cují se Němci, vypovídati před soudy česky. Proto nedivíme se, že opakuje po nich »hanebnosti«, spáchané prý na Němcích v Praze. Opakujeme, co jsme pověděli již několikrát: že by vídeňští Čechové byli blaženi, kdyby měli jen jednu desetinu práv, kterých užívají »ubozí« Němci v metropoli království českého. Ale je smutnou zkušeností, že tito mají víc než rovno- právnost, onino že jsou zcela bezprávnými a že právě za režimu Luegrova tento jejich bědný stav ještě se zhoršil. Mluví-li konečné purkmistn vídeňský o tom, že zdejší Čechové ho mají rádi, pak mohou to býti jen Čechové z kate- gorie oněch Hawranků, Kubikův a Jedlitschků kteří mají snad českou minulost a české jmeno, ale kteři utonuli v kotlu velkovídeňáctví, k če skému národu se nepočítají a český národ ne počitá navzájem je. Zejtra sněmovna skoncuje první politickou debatu svoji a pak odročí se přes masopustn dny do příštího čtvrtka.
Daszyúski Čo Němec Čechův Čecho Kubikův Vídeň Čechy Praha
17 article
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 20 m. dopoi. Došlé spisy: Pilné návrhy podali po- slanci: Bärnreither a sp. na loyální projev jako odpověď na trůnní řeč; — Schönerer a sp. na zrušení posledních 5 tříd domovní daně třídní á — Rapoport a sp. na stavbu vodních cest; — Eisenkolb a sp. na vyloučení Teplic a Šonova ze seznamu měst, kde činžovní daň domovní obnáší 263/2%; — Bareuther a sp. na podobné vylou- čení Františkových Lázní a Pacher a sp. za vy loučení Karlových Varů; — Wolf a sp. na odvo- lání oněch nařízení, jimiž zvyšují se od 1. února prémiové sazby territoriálních úrazoven a jimiž uva lují se vyšší břemena na průmyslové a živnostní zá vody, po revisi nebezpečnostních tříd; — Zičkan a sp. na pomoc v nouzí.
Bärnreither Rapoport Wolf Teplice Šonov Karlová Vary Františkův lázeň Pacher
18 article
Návrhy podali poslanci: Wilk a sp. n osvobození selských stavení od třídní daně domovní; — Hauck a sp. na změnu spolkového zákona ze dne 15. listopadu 1867; — Brdlík a sp. na zřízení státní české průmyslové školy v Budějovicích; — Lecher a sp. na zavedení nedělního klidu v stát- ních závodech peněžních, pojišťovacích a dopravních úřadech, soukromých kancelářích, velkoprůmyslu, to- várnách a detailním obchodu; — Maštálka a sp. na doplnění živnostenské novely z r. 1897 zavedením starobního a invaliditního pojišťování živnostenskými společenstvy a starobním a invaliditním pojišťování živnostnictva; — Seitz a sp. na pořízení discipli- nárního zákona pro učitele na veřejných školách ná- rodních a měšťanských: — Prochazka a sp. n zákonný zákaz ženské obsluhy hostinské v městech, jež mají přes 30.000 obyvatelů. Dotazy podali poslanci: Sehnal a sp. v zá ležitosti českých přípisů poštovní spořitelny (aby ře- ditelství odpovídalo na ně česky); — Bomba a sp. po jednání politických orgánů, vojska a četnictva haličských volbách naproti venkovskému obyvatelstvu — Schönerer a sp. po doplnění vládního pro gramu reformními návrhy ve prospěch zemědělství; — Hofmann a sp. po zvýšení pensí vdov po stát ních úřadnicích a Iro a sp. po gažových a pensij- ních poměrech strojníků buštěhradské dráhy.
Hauck Lecher Maštálek Seitz Prochazka Sehnal Hofmann státní český průmyslový škola v Budějovice
19 article
Po vyřízení došlých spisů posl. Sehuh- meier navrhoval, aby porady legitimačního výboru byly veřejné, což přijato s pochvalou. Posl. Weisskirchner navrhoval, aby živno- stenský výbor měl 48 členů (misto 37) a také tento návrh byl přijat, avšak volba tohoto výboru, jež se měla vykonati dnes, byla odročena. Ostatní vý bo- rové volby položeny na konec schůze. Sněmovna přechází k rokování o pilných návrzích. Posl. ryt. Jaworski odůvodňuje svůj pilný návrh, by se ujednala adresa jako odpověď na trůnni řeč, a žádů, by se za lím účelem zvolil 48členný výbor. Je to dávná parlamentní zvyklost a srovnáva se také s důležitostí věci, aby odpovědělo se adresou na trůnní řeč. Ve výboru vysloví se náhledy o pří- slušné odpovědi. Rokování ve výboru bude se moci též omeziti, tak že nebude trvati déle než třeba. Poslanec dr. Stránský: Účelem našeho pilného návrhu jest zodpověděti trůnní řeč adresou, ve kter udají se blediska, se kterých parlament posuzuje pohitickou situaci. Je to důsladek systému represen- tativního, aby proti názorům vládním o politické situaci byly položeny názory sněmovny a z neshod, které se jeví mezi názory obou těch činiteič, rýsována byla výslednice a dosaženo onoho dohodnutí, kterého je třeba k blahu a budoucnosti státu. Má-li toho býti dosaženo, musí se poskytnouti oběma činitelům možnost, aby se navzájem pronesli. Vláda již promluvila. Nyní jest řada na sněmovně.
Posl Jaworský doktor Stránský
20 article
Položím li si však otázku, zdali bude sněmovna sku tečně s to, aby se pronesla o stanovisku, se kterého má býti říše spravována a táži-li se sám, zdali sně movna skutečně bude způsobilou, aby takový úkol rozřešila, tedy myslím, že dotkl jsem se již nejbo- lavějšího místa parlamentního živola. (Souhla v pravo.) Obávám se totiž velice, že budeme ii třeba do- nuceni alespoň učiniti pokus, proti názorům koruny postaviti názory své, bude podán důkaz, že sněmovna nemůže miuviti. A bude-i tento důkaz podán, tedy nemůže se jednati jinak jen proto, že sněmovna trpí vadou orga- nickou, neboť jen ten nemůže mluviti kdo nemá mluvidel. Která pak jsou mluvidla parlamentu ? Je to princip majoritní. (Obrácen k levici.) Protože jste však vy, pá- nové, majoritní princip zabili a pochovali, nemůžete žasnouti, že ve chvíli, ve které je třeba parlamentu vysloviti vůči koruně názory svoje, máme před sebou parlamení němý (Hlučný souhlas v pravo) a kdyby se nas ještě více přihiásilo ke slovu, přece jen promluvi poslanci jednotlivých stran. Nedojde-li však k adrese, pak parlament jako takový nepromluví. Proto opa- kuji: Máme před sebou pariamení němý. (Hlučná pochvala v pravo.) Němý parlament je vlastně contradictio in ad jecto, ale tento němý parlament je tu a nepravím, že nedostatek mluvidel z majorilního principu jest první pravou příčinou nemoci parlamentní — nikoliv. to již je zjev průvodní. Pravá příčina choroby leži jinde: Žijeme v době, ve které myšlenka ná
21 article
V drohném prodejtr raaní číslo o sobě . . . za 8h odpolodni . . . . . . . za 2h Ve flialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h dpolední . . . . . . . . 3h Inseráty plati se hotově napřed Předplacení s inserty přijímá sdmisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a ezpodice „Nárednich Listi“ Rukoplsy se nevracsji.
Nárednich Rukoplsa
22 article
rodní ovládá vše. Jako každá jiná veliká idea má také tato tendenci nejen se vyžíti, nejen dospěti k nejvyššímu vývoji a rozkvětu, nýbrž jeví také snahu vyloučiti každou druhou národ- nost z vlastního území. Rakousko je státem mnohojazyčným. Jestli však otázka, která způsobuje mezi námi největší neshody, ve které jsou naše zájmy nejprotichůdnější a ve které se dohodnouti můžeme jen velice těžko, je předmětem jednání centra- listického parlamentu a staví-li se otázka ta v čelo našich úkolů, pak nesmíte se diviti, že nemůžeme dospěti zde k žádné práci. (Souhlas v pravo.) To jest pravá příčina choroby parlamentu, že pánové ne- oddávají se klamu, jakoby národní spor v Rakousku mohl býti touto sněmovnou ještě rozřešen. (Hlučná pochvala v pravo.) Chceteli, aby došlo zde ku plodné práci, musí vám záležeti především na tom, aby olázky národní a jazykové dostaly se do sněmů zemských. (Hlučný souhlas v pravo.) Jen tam se můžeme dohodnouti. Zde v centralistickém parlamentě nikdy, kde spolu mluví a spolu hlasují lidé, kteří na rozřešení otázky té nemají žádného přímého zájmu. My v zemích nemůžeme navzájem druh druha klamati. Známe poměry. Ukazuji v té příčině na Moravu. Tam ve věci té jsme již pokročili a byli bychom se s Němci dohodli, kdyby pánové nezanjí- mali falešné stanovisko, že národní otázky nedají se upraviti jinde leč tady a jinak leč centralisticky.
Němec Rakousko Morava
23 article
(Hlučný soublas v pravo.) Jestliže však dospěli jsme k přesvědčení, že bez úpravy otázky té není myslitelný v Rakousku kon- stiluční režim, vídíme-li však zároveň, že po tak marných četných pokusech rozřešení věci té zde jest nemyslitelno, pak musíme dospěti k závěru, že za- stavení tohoto parlamentu jest trvalým, neodklidíme-li překážky, které jsou práci parlamentní na závadu. Promluvím teď o věci samé, totiž o podání dů- kazu, že jest nezbytně třeba, by trůnní řeč zodpo- věděna byla adresou. Je toho nezbytně proto třeba, jelikož míním, že co bylo praveno vládou v trůnní řeči, jest velikým nebezpečím pro říši v budoucnosti. (Hlučná pochvala v pravo.) Porovnejte nynější stav věcí se stavem jaký byl, když nynější vláda se ujala vesla, a řeknete, že zmatek stal se ještě větší, že poměry jsou dnes přímo chaotickými. (Hlučná po- chvala v pravo.) Nevzpomene-li si Rakousko původ- ního svého poslání a skutečných pod- minek své existence v čas, pak jde tento stát vstříc nebezpečné propasti.
Rakousko
24 article
(Hlučná pochvala v pravo.) V trůnní řeči osvojila si vláda politické myšlenky a politický program levice. Udělala-li reverenci ústavě. udělala komplimenty a koncessi levici. Postaví-li se na podklad oné politické školy, která vždy hlásala, že dlužno tak zvané umírněné elementy levice pod- porovati a vystoupiti rázně proti německému radika- lismu a nacionalismu. Táži se vás nyní, jaké úspěchy, jaké následky měla tato theorie a methoda? Můžeme nyní pře- hlédnouti bojiště a celou situaci snáze, nežli před rokem, a co vidíme? Nejen neposílení tak zvaných umírněných elementů levice, byli jsme naopak svědky toho, kterak všeněmecký svaz nabyl 21 členů. Posl. dr. Brzorád: A panství v této sně- movně. Posl. dr. Stránský (pokračuje): Faktum samo, zdali nějaká strana jest početnější čili nic, není ještě rozhodující. Nejdůležitější jest program a tu musím říci, že mně imponuje všeněmecký svaz a že ve mně budí úctu otevřenost a upřímnost, se kterou vnesl do sněmovny své ideje a jak je zastává. V programu tom se žádá přičlenění těto poloviny říše k německé říši, tudíž části monarchie k německé říši a podrobení rakouského státu rodu hohenzollernskému. (Hlučný potlesk a pochvala v pravo a bouřlivý odpor u Němců.) Hlasy: Lež! V našem programu se to tak ne- praví! Tam je řeč o připojení k německému národu.
Posl doktor Brzorád Stránský Němec
25 article
Hlasy u Čechů: Jděte do Berlína! Předseda (zvoní): Prosím, aby pan řečník nebyl vyrušován. Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Nic jiného jsem neudělal, leč že jsem váš program doslovně citoval. (Hlasy u Všeněmců: To není pravda !) Ne- odvodil jsem z něho ještě důsledky. Či snad chtějí páni svůj vlastní program zapříti? (Hlasy u Všeněmců Nikoli!) Pak není příčiny, proč byste se tak roz- čilovali, čtu-li větu z vašeho programu. Hlasy u Všeněmců: Vy ji nečtete správně Denunciante! Udavači! Jděte do Palestiny, žide Žide, vypravujte, co bylo v Praze dne 18. srpna Vypravujte, jak jste v Praze dávali oprátku na sochu císaře Františka! Vypravujte, jak se za to stali Če- chové Excellencemil Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Na sjezdu podmokelském pánové výslovně řekli: »Domnáháme se buntovního poměru německo-rakouských zemí k německé říši! (Bouřlivé hlasy v pravo: Slyšte Slyšte! Odpor u Němcův a hlasy: My jsme řekli, že chceme býti za jedno s německým národemh) Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Vy jste tam dodali, že potírati budete každou vládu, která nepřijme tento program za svůj. (Hlasy: Šlyštel v pravo.) Není tedy žádné příčiny, proč by se páni pojednou styděli za svého novorozence. Poslanec dr. Schalk: My se bouříme jen proto, že překrucujete náš program Poslanec dr. Stránský: Ničeho jsem nepře- kroutil, doslovně jsem citoval. Poslanec Stein: Patří to vůbec k pilnosti Zachovejte se dle jednacího řádu, vy žide Poslanec Wolf: Zida vybrali si Čechovél Poslanec dr. Stránský: Tak vy se tedy cho- váte k svobodě slova? My si to zapamatujeme, až budete vy zase odůvodňovati vaše pilné návrhy Poslanec dr. Brzorád (ke Všeněmcům): Řicho, Prušáci!
Čecho doktor Stránský Žid František Němcův Schalk Stein Wolf Čechovél Brzorád Berlín Palestina Praha Řicho Prušák slyšet slyšet
26 article
Posl. Hořica: To jsou hrdinové svobody ! Ne- dají člověku ani mluvit! Posl. Iro: To je imperlinence! Posl. Stein: Prosím vás, pane Stránský, za- ložte klub veškerých židů této sněmovny! Posl, dr. Stránský (pokračuje): Jen nena- dávejte tolik židům ! Sbíráte v Čechách a na Moravě po venkově u židů pro své účely a zde jim spílátel Dáváte se židy krmiti, cpáti a vydržovati! Nechte jen židy hezky na pokoji! Nejste oprávněni zde proti židům vystupovat, neboť mnohý z vás by tu neseděl, kdyby židé mu nebyli pomohli k mandálu. (Hlučná pochvala a potlesk v pravo.) Předseda (zvoní): Žádám, aby pan řečník nebyl vyrušován. Posl. dr. Stránský (pokračuje): Mohlo by s mně namítnouti, že program jediné a to nikoli velké politické frakce ještě neznamená pro celou levici ničeho. Ale všeněmecký svaz nyní převzal vedení levice, on je takořka pacemakerem levice při ve- škeré její politické činnosti. (Souhlas v pravo.) Pohlédnu jen na jednotlivá stadia a na jed- notlivé fáse politiky za posledních tří jet. Za B- dena levice. Schönererovce vyjímaje, žádala jen pro- puštění vlády Badenovy. Schönerer již tenkrat žádal zrušení jazykových výnosů. Když Badeni byl pro- puštěn. levice zaujala posíci, kterou měla dříve sku- pina Schönererova, žádajíce zrušení jazykových vý- nosů. Tu pak Schönererovci zaujali novou posici. žádajíce státní němčinu. (Hlučná pochvala v pravo.) Sotva jazykové výnosy byly zrušeny, ostatní levice zaujala zase posici Schönerovcův a žádala zavedení státní němčiny. (Bouřlivá pochvala u Čechů.) Tu pak Schönererovci přišli s požadavkem přivtělení Rakouska k německé říši. (Dlouhotrvající, bouřlivá
Posl Hořica Stein Stránský doktor Badenův Baden Schönererovec Čecho Čechy Morava Rakousko