2
masthead
V Fraze, ve čtvrtek dne 14. února 1901.
Fraga
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí ser
v Praze v admninistraei
na naěsíe
n čivrt leta. . . . 6 K —
s dvejí čenáškou
něs
n tvr lata . . . . 7 K ooi
ve úllnlkáchí
za měete . . . . . . 2 K 30h
Pošton:
a měsle
rrt i . . . . 9 Konn
s dvojí zisilke-
na něsí
na čtvrt lets . . . 11 K s0i
Praha
Pošton
5
article
Těžké stiny.
Těžké stiny.
Uherský pan ministr Daranyi má jistě
hodně závistníků. Na jeho zahraniční kollegy
doléhají stále tíživěji otázky budoucí úpravy
obchodních a celních smluv, zatím co veliké
dva nepřátelské tábory, zemědělci a průmysl-
níci, formulují své požadavky a doprovázejí
je výstrahami a nadějemi. Pan Daranyi
těchto trýzní nezná. Jemu tleskají oba tá-
bory, oba stejně ochotně a ze srdce. Necht
dopadne to s novým kursem celním a ob-
chodně-politickým v Německu jakkoliv, necht
nahromadí povolané korporace této poloviny
říšské sebe více dobrých zdání a návrhů,
nechť ohání se vídeňské vlády sebe více
hospodářskými slovy — pan Daranyi ví, že
Uhrám bude vždycky dobře. Ma
klidné svědomí.
Má ve všem a všudy němého spojence
— dualism a celní unii, spojence,
který ho neopustí, nechť ho i pan ministr
odpuzuje neb chválou přikrývá. A toho také
pan ministr dovede využíti. Nezapomíná, že
důslednost není příkazem státníků, a že vždy
bude posuzován podle výsledků. A proto
dovedl se stejně vážnou tváří obírati se otáz-
kou zrušení celní jednoty s touto polovinou
říše, jako nyní zase s důrazem její zacho-
vání v popředí staví.
Jeho kalkulace jest prosta. »M á -l
společné celní území s Rakou-
skem vůbec nějakou cenu pro
Uhry, pak jest jen v zajištění
svobodného odbytiště pro naši
(uherskou) zemědělskou výrobu,a
to také pouze v tom případu, dojde-li
na účinnou ochranu její celními
sazbami. Proto nutno také co nejostřeji
odmítnouti požadavek zmírnění cel obilních,
vyslovený rakouskými průmyslníky.« Jak
patrno, má paň Daranyi snadnou úlohu. Bud
nezvýší Německo svých cel zemědělské vý-
roby a pak nenastane v dnešním příznivém
hospodářském vývoji Uher žádná změna.
Daranyi
Německo
Uhry
Raka
M á
6
article
Zvýší-li Německo svá cla země-
dělská, pak musí se dostati Uhrám od-
škodnění na druhé polovině říše,
ovšem při zvýšení zemědělských tarifů cel-
ních pro celé rakousko-uherské celní území.
Uhersko si asi rozmyslí, aby své zemědělské
výrobky posílalo na německé trhy po zvý-
šení celních sazeb, a sotva asi podnikne
soutěž s Amerikou a Ruskem, jež si dove-
dou i třeba snížením cen udržeti svou pro-
dejní schopnost v Německu.
Ozve-li se protest proti této politice,
která má vydati naše zemědělstvív
šanc Uhrám, má pan Daranyi zase
snadnou zbraň v průmyslovém vývozu na-
šem do Uher. Při tom všem má však uher-
ská vláda i souhlas svého průmyslu zabez-
pečený. Jednak jde při rakouském vývozuo
řadu tovarů, kterých uherský průmysl dosud
nevyrábí nebo vyrábí v nepatrném množství,
jednak dovedou uherské vlády i při svobod-
ném trhu zdaňovacími i doprav-
ními výhodami, skytáním sub-
vencí a prováděním hesla »svůj
k svému« při státních odbírká ch
vyzbrojiti uherský průmysl víe
než dostatečně k vítězné sou-
těži, a není pochyby, že neopo-
menou využíti vlády uherské
těchto prostředků i při zvýšeno
obilních cel německých naproti
obilí našemu na našich trzích.
Že by snad rakouské vlády se staraly o to,
aby podobně usnadnily boj našemu země-
dělství u nás doma, o tom se nikomu ani
nesní.
Daranyi
Německo
Uhry
Uhersko
Amerika
Rusko
7
article
»Hospodářský« pan Körber má jiné sta-
rosti a zlí jazykové praví, že jest proto jen
hospodářským, že jím býti nedovede. Proto
snad ty opsané obsahy učebnic národo-
hospodářské politiky v zahajovací řečia
proto ta nápadná zamlklost k hospodářským
událostem v Německu a Uhrách. Nejvýše
uslyšíme zase něco o jednotném státu, státní
raisoně nebo něco podobného, ale passiva
té raisony a této bezecílné politiky zaplatí
naše české zemědělstvo v první řadě. A se
zemědělstvem ostatní široké vrstvy národa.
Naše zemědělstvo má za sebou
léta těžkých krisí. Jeho vývozní schop-
nost obmezila se na ječmen (slad), chmel
dobytek. Pěstění obilnin jest mu na-
mnoze znemožněno soutěží lacinějšího ciziho
obilí a cizí mouky, při níž by se domácí
produkci nehradily ani náklady výrobní.
Zemědělské hospodářství Čech opouští staré
polaření a hledá nové způsoby hospodářské.
A k tomu druží se ustavičný úbytek pra-
covních sil, neupravené vodní poměry a
zkostnatělý systém berniční —
jaký div, že těžké stíny zapadají do rolni-
ckých statků. Odlidňování jižních Čech, které
novým sčítáním lidu ve zhoršené míře bylo
konstatováno, a náš ústup v rolnických
okresích Litoměřicka nutí k vážným my-
šlénkám.
V těžké této situaci snaží se stlačiti Ně-
mecko náš dovoz, pokud zbyl z lepších dob
a Uhry strojí se k ještě důraznější soutěži
na domácích trzích. Této soutěži a dle uher
ského pojetí jediné jí má býti vhodným po-
mocníkem zvýšení obilních tarifů celních.
V této dusivé atmosféře vstupuje české ze-
mědělství do nového století.
Vzhledem k Německu rolnictvo své po-
žadavky již formulovalo, ale tenkráte byla
situace jiná a snažší. Vzmach německých
zemědělců a Uhry jí zhorsily. Ale zároven
ozývají se i v této polovině říše protesty
proti požadavkům zemědělským,
pronášené organisací velkého
Körber
Německo
Uhry
Čechy
Litoměřicko
8
article
průmyslu, který jest tak blízek vídeň-
ským kruhům vládním a který má proti če-
skému zemědělství v Rakousku ještě i ted
nedosti doceněnou výhodu, že jest — ně
mecký. Vídeňským vládám při sdělávání
nových obchodních smluv o hospodář-
skou potenci českého člověka
nepůjde, vždyť tak snadno by skřížila
centralistní plány! V těchto těžkých chvílích
může český zemědělec spoléhati jen na
sebe a ostatní vrstvy národní.
Jen v tomto celku může dojíti ochranya
pomoci. O tom pochýby není, že zájmy če-
ského zemědělce se se zájmy zeměděleů
ostatních zemí této poloviny říše přes zdán
livou podobnost nekryjí.
Je proto v zájmu českého zemědělstva,
které nemá za sebou mocné podpory vlád
a trůnů, jak tomu v Německu, které je částí
malého národa, zápasícího o základy svého
národního života, vhodno a správno toto
těžké postavení ještě zhoršovati vyvolává-
ním stavovského boje v lůně národa?
Rakousko
Německo
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze pátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 13. února.
Sněmovna poslanecká se dne
sama zmrzačila. Zbavila se hlav
ního práva konstitučního, práva,
dáti odpověď na trůnní řeč, která je v Rakousku
jednou za 6 let, a která je — v tom se ne-
rozcházeli hlasatelé všech stran, naopak souhla-
sili a jsou všichni za jedno — politickým aktem
vlády, práva, jež právě s největší důkladnost
vykonává sněmovna, korunou jmenovaná, sně
movna panská, kde je přece smysl pro preroga-
tivy parlamentní méně vývinut, nežli ve sboru
lidem voleném. Jsme tedy svědky zvláštního
zjevu, že sněmovna dolní dává se předstihnout
v zastávání a hájení práv ústavních a parla-
mentních sněmovnou pairskou.
Poslanecká sněmovna nezod-
poví trůnní řeč nižádnou adre sou,
nýbrž jen projevem loyality, jako se stalo roku
1891. Tytéž ruce, které byly činnými tenkráte.
působily úspěšně také nyní. Starý pletichář
všudybyl bar. Chlumecký před deviti léty
vymohl ve šlechtickém kasině pozdě po půlnoei
jednoho dne květnového souhlas polských vůdců.
by nedošlo k žádné adrese, protože tehdá troj-
nohá většina, ze které se potom vyvinula koa-
liční, nemohla se na žádné dohodnouti, a protože
nechtěl, aby světu poskytlo se divadlo, že jsou
v majoritě tě neshody vnitřní, zásadní a pro-
gramové.
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
10
article
Tytéž důvody přiměly jej teď, obno-
viti stejný pokus. Společná adresa německých
pokrokovců s antisemity, společná adresa anti-
semitů se všeněmeckým svazem byla předem
čirou nemožností. To postihl říkovický pán.
Proto vydána jím parola: »Adresu žád-
nou!« Jeho úsilí provázeno zdarem, třeba ne-
podporovali ho Poláci. Podporovala je
však celým nátlakem vláda dra
Körbra.
Je to zjev věru paradoxní, že proti-
ústavní této akci propůjčili se za nástroj
zároveň ti, kdož osobují sobě predikát ústavo-
věrných: páni z německého velkostatku. Jako
na niti, vpuštěné do šťávy cukerní, zachycují se
krystaly, tak lapeny na podnět jejich, drem.
Bärnreitherem dnes formálně podaný
tlumočený, by sešlo z adresy, a sněmovna pře-
stala na vyslání presidia k císaři s projevem
loyality, německé strany levice, a všichni mluvči
těchto stran, které skoro 3 roky mařily nej
plodnější práci, předstihovali se dnes navzájem
v opakování závěrečných slov z dramatu »Žena
Claudiova«: »K dílu !«
Nad míru zajímavým bylo hlasování, kterým
zamítnuty byly polský a český návrh na z vo-
lení adresního výboru a na vypracován
adresy.
Pro návrhy ty povstalo 175 poslanců. Se-
děním ukázalo odpor 150; 100 poslanců ne-
hlasovalo. Celá stará pravice spojila se a k ne
přidali se také Vlacho vé. Kdyby návrhy na
podání adresu byly se podaly jako normální.
jakými byly návrhy na adresu v dobách minu-
lých, bylo by dosazení adresního výboru s úko-
lem, vypracovati adresy, přijato většinou 25 hlasů.
Polák
Körbr
Bärnreither
Claudiův
11
article
Vzhledem na 18 návrhů pilných musily se tyto
jindy normální návrhy proměniti v pilné. Ke
schválení návrhu pilného je však třeba většiny
dvoutřetinové. Té nebylo. Návrh socišlních demo-
krátů na pouhou politickou debatu o trůnní řeči
tolikéž zamitnut. Podporovali jej pouze Če-
chové. Stante coneluso celá sněmovna, vyjma
cociální demokraty a Všeněmecký svaz, pak
hlasovala prol pilnost návrhu Bärnreithe-
rova, by tak umožníla rozpravu.
Ta hned začala. Zejtra bude skončena. S ní zá-
roveň celá letošní debata o trůnní řeči, celá
letošní výprava pro adresu.
Z diskuse o pilnosti a z diskuse meritorní
buďlež tady zachyceny jen některé hlavní mo-
menty. Z Čechů zasáhl do oné fulminantní řeč-
dr. Stránský. Tomuto mluvčímu, který slu
čuje všechny dary oratora: vyďatný a vytrvalý
orgán, útočnost, pathos, parátnost k odrazu,
humor a vtip, připadl úkol, promluviti první če-
ský projev v nové sněmovně.
Nalezl proň vhodný tón a pravé akcenty
Nemohly býti jiné nežli válečné, a kritika ny-
nějšího stavu politiky vnitrorakouské, vládou
Körberovou způsobená, jiná, leč zdrcující.
Byla rýsována jen v konturách markantních, ale
názorných.
Poslanec za Nové Město moravské nen
mužem bledé bázně. Má zmužilost promluviti
Čecho
Stránský
Körberův
Nová město
12
article
věci nepřijemné a nejchoulostivější. Vyložil
vznik, dosah, povahu a povážlivost krajního ně-
meckého hnuti v Rakousku a jeho nebezpečí.
Nesmlčel a nezatajil, kým bylo fedrováno, kým
povolováno, kým posilněno. Pověděl vše to ne-
pokrytě a bez obalu. Bouřili se sice páni ze
»Všeněmeckého svazu«, kteréžto jmeno samo
již je programem, ale víme: pro pravdu se lidé
hněvávají nejvíce. Místopředseda českého klubu
nodal se zastrašiti jejich terrorem ani horlivostí
s kterou hr. Vetter jej vyrušoval.
Nový pan předseda se vůbe
počíná vybarvovati a klonit
trochu záhy, ale viditelně na levo
Slíbil zachovávati jednací řád a býti neodvislým
na všechny strany. Ale již je patrno, že po
kládá za přední svůj úkol, obmezo-
vati svobodu slova, k tomu v parla-
mentě, který 9 měsíců byl odsouzen k mlčení
Kromě toho prozradil dvě vlastnosti, které
předseda míti nemá, ani kdyby nebyl šlechticem:
nemístnou citlivost, pokud se týká osoby vlastní
a nedostatek citu a šetrno st
k jiným. Socišlního demokrata Schuh-
maiera volal k věci. Beze všeho důvodu.
Ten ho žádal, aby na křesle předsednickém
nebyl tak tuze rytmistrem jako spiše předsedou.
Za to dostal důtku. Tu by nebyl udělil žádný
předehůdce pana Morice z Lilie. Kdo chce býti
předsedou v poslanecké sněmovně, ve které je
zkažen vzduch německou revoltou a jejími vý-
střednostmi, musí také, k tomu nevinné věci,
umět snésti. To je jedna dnešní afféra pana
hraběte Vettera. Horší pro něj byla jiná.
Vetter
Schuh
Moric
Rakousko
všeněmecký svaz
poslanecký sněmovna
13
article
Dr. Kramář, který dnes mluvil dva-
kráte, ujav se slova po druhé, po několika mi-
nutách prosil, aby mohl pokračovati zejtra ve
svých výkladech, protože mu není dobře. Je
tradicí sněmovny, vždy zachovávanou, žádosti
takové vyhověti hned, beze všeho ex
praesidio co nejochotněji. Nynější presi-
dent, jakkoli bylo slybeno českým
poslancům, že schůze bude skon-
čena po rozpravě o pilnosti ná-
vrhů o vypracování adresy, jakkoli
mu není nepovědomo, že dr. Kramář teprve
nedávno povstal po několikanedělní nemoci a že
nemůže dlouho státi, nepovolil mu respiria,
nýbrž chtěl se zeptati sněmovny, chce-li tato
povoliti dru. Kramářovi, co povoliti bylo
nejen jeho právem, ale také pov in-
ností.
Dr. Kramář důkladně jej za-
hanbil. Resignoval na to, co bylo při-
znáno nebožtíku Neuwirthovi za debaty
o nápravě měny, ba nežádal ani, by se mu,
jako se stalo dru. Bareutherovi, dovolilo
mluviti sedě.
Jsou věci, které nejsou zakázány, ale jsou
věci, které nejsou přikázány a náleží také mezi
imponderabilia. Vystihnouti, co se v určitých
situacích sluší a patří, k tomu ovšem třeba
taktu. Postup hr. Vettera vzbudil na
českých lavicích hluboký odpo
a nejhlubší nevoli. Varujeme ho.
Chce-li snad p. hr. Vetter míti taneček, jen
ať to řekne.
Dr. Kramář měl odvahu strhnouti roušku
s nedávné minulosti levice a zároveň posvítiti
na předstíranou její ochotu ke práci. Měl kromě
toho mužnost pověděti také podmink u, z
které my Čechové svoliti chceme
k normálním poměrům: jen po re-
stituci práva nám daného. Mluvil
tónem srdečným a vroucím.
Řeč jeho byla plna ohnivosti a zvučelov
ní hluboké rozechvění a silné roztrpčení pro
vše, co se národu českému stalo a děje.
doktor
Kramář
Vetter
Čecho
14
article
Druhá řeč poslance za městskou skupinu
táborskou byla pernou polemikou prot
trůnní řeči. To byla její negativní část.
V positivní povznesl se k veliké výši, se které
promluvil o politice v pravdě rakouské
státnické, a na které prohlásil s celou rozhod-
nosti, že český národ, poučen toli ka
zklamáními, nedá se zkonejšiti
uchlácholiti nějakými slovy, ně-
jakými sliby, nějakým klamným
ujišťováním, že jsou si kdesi vě-
domi důležitosti a kulturni výše
národa českého.
Dr. Kramář, krátce řečeno, rozplaši
domněnku, kterou snad někde chovají, jakob
bylo lze českou delegaci zase obe
lstiti, uvésti do křivé a šikmé si
tuace a splatiti ji potom za všechny její
věrné služby opětným černým nevdě
kem a zpáčením českého národa k metám
dávno již předstižený m.
doktor
Kramář
15
article
Tak rozplašila řeč dra. Kramáře jako
silný viehr mlhy, které se vznášejí mezi českou
delegací a držiteli moci v tomto státě a přispěla
k tomu, aby jasno bylo na všechny strany a
všechny směry. Práce to záslužná. V politice
jsou situace jasné vždycky nejlepší a nejvý-
hodnější.
O panu Daszyúském pronésti se mů-
žeme krátce. Osvojil si osobivost, se kterou
stoupenci a listy sociálně-demokratické zasedají
na soudnou stolici nade všemi, jakoby sam
byli personifikací veškeré dokonalosti. Taková
role, třeba je uchvácena, ukládá jakousi objek-
tivnost, ale k tomu nedovedou se vzehopiti,
Dále než k negaci se nedostanou. Zřídka kdy
k nějaké diagnose. Zajisté leckteré rozpoznán
poslance za V. kurii krakovskou bylo správné.
na př. že všecko ve vídeňském parlamentu po-
zbývá věcnosti a nabývá rázu národního.
S internacionálního stanoviska svého by
zavázán provésti důsledky takových výroků
přičiniti se o te, by na př. právo interpellační
zůstalo právem interpellačním a nebylo zvráceno
v bezpráví jazykové. Všeobecnostmi nikomu není
spomoženo. Praktický politik a politik vůbec
musí udati také způsob, jakým lze práva par-
lamentní, politická a občanská zbaviti stránky
Kramář
Daszyúský
16
article
národní. Toho pan Daszyúski vůbec neumí
nebo nechce.
Slovo ještě jen o dru. Luegrovi. Du
šoval se a zapřísahal, že na jeho rozkaz žádný
Čech ve Vídni ve sčítacích arších ze dne 31.
prosince m. r. se neztratil. Na důkaz dodal, že
se zde dokonce češti učitelé přihlásili k mateř-
skému jazyku.
Ovšem starosta vídeňský nemohl se zaru-
čiti, zda se něco nestalo také bez jeho roz-
kazu. Kdyby se tu nebyly konfiskovaly pro
Němce tisíce Čechův, bylo by jejich procento
zcela jině. Co chce vídeňský purkmistr námit-
kou o českých učitelích? Nutila snad obec
pražská německé učitele, by se hlásili česky?
Víme z dob prvních zápasů pro jazykové
výnosy, že horizont vůdce antisemitův o věcech
v Čechách není velikým a že věřil báchorkám,
jako na př., že následkem výnosů těch denun-
cují se Němci, vypovídati před soudy česky.
Proto nedivíme se, že opakuje po nich
»hanebnosti«, spáchané prý na Němcích v Praze.
Opakujeme, co jsme pověděli již několikrát: že
by vídeňští Čechové byli blaženi, kdyby měli
jen jednu desetinu práv, kterých užívají »ubozí«
Němci v metropoli království českého. Ale je
smutnou zkušeností, že tito mají víc než rovno-
právnost, onino že jsou zcela bezprávnými a že
právě za režimu Luegrova tento jejich bědný
stav ještě se zhoršil. Mluví-li konečné purkmistn
vídeňský o tom, že zdejší Čechové ho mají
rádi, pak mohou to býti jen Čechové z kate-
gorie oněch Hawranků, Kubikův a Jedlitschků
kteří mají snad českou minulost a české jmeno,
ale kteři utonuli v kotlu velkovídeňáctví, k če
skému národu se nepočítají a český národ ne
počitá navzájem je.
Zejtra sněmovna skoncuje první politickou
debatu svoji a pak odročí se přes masopustn
dny do příštího čtvrtka.
Daszyúski
Čo
Němec
Čechův
Čecho
Kubikův
Vídeň
Čechy
Praha
17
article
Předseda zahájil schůzi v 11 hod. 20 m. dopoi.
Došlé spisy: Pilné návrhy podali po-
slanci: Bärnreither a sp. na loyální projev
jako odpověď na trůnní řeč; — Schönerer a sp.
na zrušení posledních 5 tříd domovní daně třídní á
— Rapoport a sp. na stavbu vodních cest; —
Eisenkolb a sp. na vyloučení Teplic a Šonova
ze seznamu měst, kde činžovní daň domovní obnáší
263/2%; — Bareuther a sp. na podobné vylou-
čení Františkových Lázní a Pacher a sp. za vy
loučení Karlových Varů; — Wolf a sp. na odvo-
lání oněch nařízení, jimiž zvyšují se od 1. února
prémiové sazby territoriálních úrazoven a jimiž uva
lují se vyšší břemena na průmyslové a živnostní zá
vody, po revisi nebezpečnostních tříd; — Zičkan
a sp. na pomoc v nouzí.
Bärnreither
Rapoport
Wolf
Teplice
Šonov
Karlová Vary
Františkův lázeň
Pacher
18
article
Návrhy podali poslanci: Wilk a sp. n
osvobození selských stavení od třídní daně domovní;
— Hauck a sp. na změnu spolkového zákona ze
dne 15. listopadu 1867; — Brdlík a sp. na zřízení
státní české průmyslové školy v Budějovicích; —
Lecher a sp. na zavedení nedělního klidu v stát-
ních závodech peněžních, pojišťovacích a dopravních
úřadech, soukromých kancelářích, velkoprůmyslu, to-
várnách a detailním obchodu; — Maštálka a sp.
na doplnění živnostenské novely z r. 1897 zavedením
starobního a invaliditního pojišťování živnostenskými
společenstvy a starobním a invaliditním pojišťování
živnostnictva; — Seitz a sp. na pořízení discipli-
nárního zákona pro učitele na veřejných školách ná-
rodních a měšťanských: — Prochazka a sp. n
zákonný zákaz ženské obsluhy hostinské v městech,
jež mají přes 30.000 obyvatelů.
Dotazy podali poslanci: Sehnal a sp. v zá
ležitosti českých přípisů poštovní spořitelny (aby ře-
ditelství odpovídalo na ně česky); — Bomba a sp.
po jednání politických orgánů, vojska a četnictva
haličských volbách naproti venkovskému obyvatelstvu
— Schönerer a sp. po doplnění vládního pro
gramu reformními návrhy ve prospěch zemědělství;
— Hofmann a sp. po zvýšení pensí vdov po stát
ních úřadnicích a Iro a sp. po gažových a pensij-
ních poměrech strojníků buštěhradské dráhy.
Hauck
Lecher
Maštálek
Seitz
Prochazka
Sehnal
Hofmann
státní český průmyslový škola v Budějovice
19
article
Po vyřízení došlých spisů posl. Sehuh-
meier navrhoval, aby porady legitimačního výboru
byly veřejné, což přijato s pochvalou.
Posl. Weisskirchner navrhoval, aby živno-
stenský výbor měl 48 členů (misto 37) a také tento
návrh byl přijat, avšak volba tohoto výboru, jež se
měla vykonati dnes, byla odročena. Ostatní vý bo-
rové volby položeny na konec schůze.
Sněmovna přechází k rokování
o pilných návrzích.
Posl. ryt. Jaworski odůvodňuje svůj pilný
návrh, by se ujednala adresa jako odpověď na trůnni
řeč, a žádů, by se za lím účelem zvolil 48členný
výbor. Je to dávná parlamentní zvyklost a srovnáva
se také s důležitostí věci, aby odpovědělo se adresou
na trůnní řeč. Ve výboru vysloví se náhledy o pří-
slušné odpovědi. Rokování ve výboru bude se moci
též omeziti, tak že nebude trvati déle než třeba.
Poslanec dr. Stránský: Účelem našeho pilného
návrhu jest zodpověděti trůnní řeč adresou, ve kter
udají se blediska, se kterých parlament posuzuje
pohitickou situaci. Je to důsladek systému represen-
tativního, aby proti názorům vládním o politické
situaci byly položeny názory sněmovny a z neshod,
které se jeví mezi názory obou těch činiteič, rýsována
byla výslednice a dosaženo onoho dohodnutí, kterého
je třeba k blahu a budoucnosti státu.
Má-li toho býti dosaženo, musí se poskytnouti
oběma činitelům možnost, aby se navzájem pronesli.
Vláda již promluvila. Nyní jest řada na sněmovně.
Posl
Jaworský
doktor
Stránský
20
article
Položím li si však otázku, zdali bude sněmovna sku
tečně s to, aby se pronesla o stanovisku, se kterého
má býti říše spravována a táži-li se sám, zdali sně
movna skutečně bude způsobilou, aby takový úkol
rozřešila, tedy myslím, že dotkl jsem se již nejbo-
lavějšího místa parlamentního živola. (Souhla
v pravo.)
Obávám se totiž velice, že budeme ii třeba do-
nuceni alespoň učiniti pokus, proti názorům
koruny postaviti názory své, bude
podán důkaz, že sněmovna nemůže miuviti. A bude-i
tento důkaz podán, tedy nemůže se jednati jinak jen
proto, že sněmovna trpí vadou orga-
nickou, neboť jen ten nemůže mluviti kdo nemá
mluvidel. Která pak jsou mluvidla parlamentu ? Je
to princip majoritní.
(Obrácen k levici.) Protože jste však vy, pá-
nové, majoritní princip zabili a pochovali, nemůžete
žasnouti, že ve chvíli, ve které je třeba
parlamentu vysloviti vůči koruně
názory svoje, máme před sebou parlamení
němý (Hlučný souhlas v pravo) a kdyby se nas
ještě více přihiásilo ke slovu, přece jen promluvi
poslanci jednotlivých stran. Nedojde-li však k adrese,
pak parlament jako takový nepromluví. Proto opa-
kuji: Máme před sebou pariamení němý. (Hlučná
pochvala v pravo.)
Němý parlament je vlastně contradictio in ad
jecto, ale tento němý parlament je tu a nepravím,
že nedostatek mluvidel z majorilního principu jest
první pravou příčinou nemoci parlamentní — nikoliv.
to již je zjev průvodní. Pravá příčina choroby leži
jinde: Žijeme v době, ve které myšlenka ná
21
article
V drohném prodejtr
raaní číslo o sobě . . . za 8h
odpolodni . . . . . . . za 2h
Ve flialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
dpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení s inserty přijímá sdmisl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce.
tiskárna a ezpodice „Nárednich Listi“
Rukoplsy se nevracsji.
Nárednich
Rukoplsa
22
article
rodní ovládá vše. Jako každá jiná veliká idea
má také tato tendenci nejen se vyžíti, nejen dospěti
k nejvyššímu vývoji a rozkvětu, nýbrž jeví také
snahu vyloučiti každou druhou národ-
nost z vlastního území. Rakousko je státem
mnohojazyčným. Jestli však otázka, která způsobuje
mezi námi největší neshody, ve které jsou naše
zájmy nejprotichůdnější a ve které se dohodnouti
můžeme jen velice těžko, je předmětem jednání centra-
listického parlamentu a staví-li se otázka ta v čelo
našich úkolů, pak nesmíte se diviti, že nemůžeme
dospěti zde k žádné práci. (Souhlas v pravo.) To jest
pravá příčina choroby parlamentu, že pánové ne-
oddávají se klamu, jakoby národní spor
v Rakousku mohl býti touto sněmovnou
ještě rozřešen. (Hlučná pochvala v pravo.)
Chceteli, aby došlo zde ku plodné
práci, musí vám záležeti především na
tom, aby olázky národní a jazykové
dostaly se do sněmů zemských. (Hlučný
souhlas v pravo.) Jen tam se můžeme dohodnouti.
Zde v centralistickém parlamentě nikdy, kde spolu
mluví a spolu hlasují lidé, kteří na rozřešení otázky
té nemají žádného přímého zájmu.
My v zemích nemůžeme navzájem druh druha
klamati. Známe poměry. Ukazuji v té příčině na
Moravu. Tam ve věci té jsme již pokročili a byli
bychom se s Němci dohodli, kdyby pánové nezanjí-
mali falešné stanovisko, že národní otázky nedají
se upraviti jinde leč tady a jinak leč centralisticky.
Němec
Rakousko
Morava
23
article
(Hlučný soublas v pravo.)
Jestliže však dospěli jsme k přesvědčení, že bez
úpravy otázky té není myslitelný v Rakousku kon-
stiluční režim, vídíme-li však zároveň, že po tak
marných četných pokusech rozřešení věci té zde jest
nemyslitelno, pak musíme dospěti k závěru, že za-
stavení tohoto parlamentu jest trvalým, neodklidíme-li
překážky, které jsou práci parlamentní na závadu.
Promluvím teď o věci samé, totiž o podání dů-
kazu, že jest nezbytně třeba, by trůnní řeč zodpo-
věděna byla adresou. Je toho nezbytně proto třeba,
jelikož míním, že co bylo praveno vládou
v trůnní řeči, jest velikým nebezpečím
pro říši v budoucnosti. (Hlučná pochvala
v pravo.)
Porovnejte nynější stav věcí se stavem jaký byl,
když nynější vláda se ujala vesla, a řeknete, že
zmatek stal se ještě větší, že poměry
jsou dnes přímo chaotickými. (Hlučná po-
chvala v pravo.)
Nevzpomene-li si Rakousko původ-
ního svého poslání a skutečných pod-
minek své existence v čas, pak jde
tento stát vstříc nebezpečné propasti.
Rakousko
24
article
(Hlučná pochvala v pravo.)
V trůnní řeči osvojila si vláda politické myšlenky
a politický program levice. Udělala-li reverenci ústavě.
udělala komplimenty a koncessi levici. Postaví-li se
na podklad oné politické školy, která vždy hlásala,
že dlužno tak zvané umírněné elementy levice pod-
porovati a vystoupiti rázně proti německému radika-
lismu a nacionalismu.
Táži se vás nyní, jaké úspěchy, jaké následky
měla tato theorie a methoda? Můžeme nyní pře-
hlédnouti bojiště a celou situaci snáze, nežli před
rokem, a co vidíme? Nejen neposílení tak zvaných
umírněných elementů levice, byli jsme naopak svědky
toho, kterak všeněmecký svaz nabyl 21 členů.
Posl. dr. Brzorád: A panství v této sně-
movně.
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Faktum samo,
zdali nějaká strana jest početnější čili nic, není ještě
rozhodující. Nejdůležitější jest program a tu musím
říci, že mně imponuje všeněmecký svaz a že ve mně
budí úctu otevřenost a upřímnost, se kterou vnesl
do sněmovny své ideje a jak je zastává. V programu
tom se žádá přičlenění těto poloviny říše
k německé říši, tudíž části monarchie
k německé říši a podrobení rakouského
státu rodu hohenzollernskému. (Hlučný
potlesk a pochvala v pravo a bouřlivý odpor u Němců.)
Hlasy: Lež! V našem programu se to tak ne-
praví! Tam je řeč o připojení k německému národu.
Posl
doktor
Brzorád
Stránský
Němec
25
article
Hlasy u Čechů: Jděte do Berlína!
Předseda (zvoní): Prosím, aby pan řečník
nebyl vyrušován.
Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Nic jiného
jsem neudělal, leč že jsem váš program doslovně
citoval. (Hlasy u Všeněmců: To není pravda !) Ne-
odvodil jsem z něho ještě důsledky. Či snad chtějí
páni svůj vlastní program zapříti? (Hlasy u Všeněmců
Nikoli!) Pak není příčiny, proč byste se tak roz-
čilovali, čtu-li větu z vašeho programu.
Hlasy u Všeněmců: Vy ji nečtete správně
Denunciante! Udavači! Jděte do Palestiny, žide
Žide, vypravujte, co bylo v Praze dne 18. srpna
Vypravujte, jak jste v Praze dávali oprátku na sochu
císaře Františka! Vypravujte, jak se za to stali Če-
chové Excellencemil
Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Na sjezdu
podmokelském pánové výslovně řekli: »Domnáháme
se buntovního poměru německo-rakouských zemí
k německé říši! (Bouřlivé hlasy v pravo: Slyšte
Slyšte! Odpor u Němcův a hlasy: My jsme řekli, že
chceme býti za jedno s německým národemh)
Poslanec dr. Stránský (pokračuje): Vy jste
tam dodali, že potírati budete každou vládu, která
nepřijme tento program za svůj. (Hlasy: Šlyštel
v pravo.) Není tedy žádné příčiny, proč by se páni
pojednou styděli za svého novorozence.
Poslanec dr. Schalk: My se bouříme jen
proto, že překrucujete náš program
Poslanec dr. Stránský: Ničeho jsem nepře-
kroutil, doslovně jsem citoval.
Poslanec Stein: Patří to vůbec k pilnosti
Zachovejte se dle jednacího řádu, vy žide
Poslanec Wolf: Zida vybrali si Čechovél
Poslanec dr. Stránský: Tak vy se tedy cho-
váte k svobodě slova? My si to zapamatujeme, až
budete vy zase odůvodňovati vaše pilné návrhy
Poslanec dr. Brzorád (ke Všeněmcům): Řicho,
Prušáci!
Čecho
doktor
Stránský
Žid
František
Němcův
Schalk
Stein
Wolf
Čechovél
Brzorád
Berlín
Palestina
Praha
Řicho
Prušák
slyšet slyšet
26
article
Posl. Hořica: To jsou hrdinové svobody ! Ne-
dají člověku ani mluvit!
Posl. Iro: To je imperlinence!
Posl. Stein: Prosím vás, pane Stránský, za-
ložte klub veškerých židů této sněmovny!
Posl, dr. Stránský (pokračuje): Jen nena-
dávejte tolik židům ! Sbíráte v Čechách a na Moravě
po venkově u židů pro své účely a zde jim spílátel
Dáváte se židy krmiti, cpáti a vydržovati! Nechte
jen židy hezky na pokoji! Nejste oprávněni zde
proti židům vystupovat, neboť mnohý z vás by tu
neseděl, kdyby židé mu nebyli pomohli k mandálu.
(Hlučná pochvala a potlesk v pravo.)
Předseda (zvoní): Žádám, aby pan řečník
nebyl vyrušován.
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Mohlo by s
mně namítnouti, že program jediné a to nikoli velké
politické frakce ještě neznamená pro celou levici
ničeho. Ale všeněmecký svaz nyní převzal vedení
levice, on je takořka pacemakerem levice při ve-
škeré její politické činnosti. (Souhlas v pravo.)
Pohlédnu jen na jednotlivá stadia a na jed-
notlivé fáse politiky za posledních tří jet. Za B-
dena levice. Schönererovce vyjímaje, žádala jen pro-
puštění vlády Badenovy. Schönerer již tenkrat žádal
zrušení jazykových výnosů. Když Badeni byl pro-
puštěn. levice zaujala posíci, kterou měla dříve sku-
pina Schönererova, žádajíce zrušení jazykových vý-
nosů. Tu pak Schönererovci zaujali novou posici.
žádajíce státní němčinu. (Hlučná pochvala v pravo.)
Sotva jazykové výnosy byly zrušeny, ostatní levice
zaujala zase posici Schönerovcův a žádala zavedení
státní němčiny. (Bouřlivá pochvala u Čechů.) Tu
pak Schönererovci přišli s požadavkem přivtělení
Rakouska k německé říši. (Dlouhotrvající, bouřlivá
Posl
Hořica
Stein
Stránský
doktor
Badenův
Baden
Schönererovec
Čecho
Čechy
Morava
Rakousko