ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5b393240-1b66-11e9-b427-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 31, person 18, org 3, work 2
1 masthead
Číslo 227.
2 masthead
V Praze, dne 19. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Bedakce, administrace erpedice Praha. Pštrossova ulíce, číslo 200—II Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku
Pštrossův Praha
5 article KAl
KAl vždy o dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1125. Slunce vychází ve 4 hodiny 56 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 10 minut večer.
Kala
6 title
UCKt
7 article Neděle: Sv Ludvíka T o l.
Neděle: Sv Ludvíka T o l. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Josefa u angl. pannen od 17.—20. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. K 2.80 čtyrtletně . . . K 8.40 K 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 8.— celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . celoročně... . K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- lie. Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně K 52.80 Telef. administrace 1l26.
Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belgie Anglie ita svazek Ludvík T svatý . Josef
8 article
Dnešní číslo jest o 12 stranách. Příští číslo vyjde v pondělí v obyčej- nou hodinu polední.
9 article Velmoci v Pekingu.
Velmoci v Pekingu. Svět je příjemně překvapen zprávou, že vojska spojenců pochodem v poměrech velice nepřízni- vých dosti urychleným dorazila k hlavnímu městu říše středu a že je po krátkém, ač tvrdošijném boji i vydobyla. Žpráva je tím potěšitelnější, že tam nalezla zástupce velmocí ještě na živu. Radost tato bude zajisté smírně působiti i na srdce chra- brých vojínů, že nebudou bráti krutou odvetu na bezbranném obyvatelstvu, jakož se často stávalo a dosud stává. Hlavní účel tohoto památného ta- žení byl by tedy šťastně dosažen. Pravíme hlavní, jsou však tu ještě účely vedlejší. Císařovna, ne- šťastná to původkyně celého povstání, podle do- šlých zpráv prchla prý a o mladém císaři se neví. Kdyby se o něm vědělo, bylo by snadné jej na trůn posaditi a stráží spojených vojsk obklopiti.
Peking
10 article
Uznal by ho národ 300milionový? Na otázku tuto těžko je odpovídati. Především třeba uvážiti, že Čína není říší jednolitou, a že je příliš rozsáhlou, než aby rozhodnutí spojenců mohlo býti do všech vzdálených krajů rozhlášeno. A čím dále od hlavního města ohromné říše, tím báječněji budou tam všecky možné i nemožné zprávy vyzní- vati. Leč na okolnost tuto spojenci nemohou bráti ohledu. Spokojí se prozatím obsazením nejčelnějších měst na 20—30 zeměpisných mil od moře; dále asi vojska jejich odvažovati se nebudou. Dost možná, že řádění čínských hord proti cizincům tím krutěji nastane uvnitř. Úkol spojenců byl tudíž jen z malé části dosažen S kým budou velmoci vyjednávati, když nemají v moci císařovnu, v níž je soustředěna všecka moc? Dle toho zdá se nám, že okkupace čínského území bude trvati ještě dlouho, tak dlouho, až se císařovně zalíbí s velmo- cemi vyjednávati a mír uzavříti. Čím déle bude okkupace čínského území trvati, tím více bude se rozdělení Číny podobati, proti kterémuž velmoci až nápadně horlivě se ohrazují. V příčině té velmi podezřele zní telegram z Londýna, došlý včera od- poledne, jenž zní: »Daily Graphic« se dovídá, že admirál Seymour vydal rozhodný rozkaz, již ted anglické vojsko dáti v Šangaji vyloditi. Návrh k tomu nevyšel prý původně od anglické vlády, nýbrž od čínských úřadů (). Odpor proti vylo
Seymour Čína Londýn Daily Graphic
11 article
dění anglického vojska vyšel hlavně od francouz- ského a amerického konsula. Musíme totiž věděti, že Angličané již dávno mají zálusk na Šangaj, jenž prý svým územím velice podobá se Egyptu. Podle toho by si Angličané vyhlédli nejkrásnější kus Číny. A čínská vláda prý jim sama kousek ten nabídla! Co tedy Francouzům a Američanům do toho! Jest zde vidět vychytralou politiku jak Čí- ňanů, tak i Angličanů. Oněm běží o rozkmotření velmocí a těmto o nabytí nejtučnějšího kusu Číny. Číňané doufají, že až se velmoci do sebe pustí, oni je všechny šmahem vyženou. Slovem, celistvost Číny jest již bajkou. Rusko nestavělo nadarmo že- leznici přes Mandžursko. Jakmile ji jednou dostav bude ji chrániti před poškozením, což znamená trvalou ruskou posádku v Mandžursku. A Němci? Ti jsou na kus země jako posedlí, ti, jakmile jen dostanou posily, kiaočauské území rozšíří na celou provincii. Rozumí se, že pak ani Francie, ani Ame- rikáni nezůstanou pozadu a budou se děliti dále. A což Japonci?
Angličan Francouz Američan Číňan Němec Japonec Egypt Čína Rusko Francie ame
12 article
Ti v této chvíli mají na čínské půdě vojska nejvíce a měli též na vydobytí Pekingu největšího podílu. Ti též nespokojí se malým jen kouskem. V tom vězí mnoho zárodků ke sporům, avšak sluší pochybovati, že by velmoci při dělení Číny až ku zjevnému nepřátelství se rozdvojily. Čínské námořní území je tak veliké, že stačí pro všecky. Dle všeho zdá se, že velmoci od Číny odříznou celé čínské moře, a že pak Čína stane se do opravdy říší středu. A ještě jednu věc sluší uvážiti. Berlínská »Kreuzzeitung« čte Anglii levity za to, že žárlivě se dívá na vzrůst námořní moci Německa a že prý stůj co stůj se snaží svou mořevládu nejen udržeti, ale i pro budoucnost pojistiti. Tentýž list zaráží se nad výrokem anglického státníka Williama Pitta, že prý bez dovolení Anglie nesmí na moři ani jedno dělo býti vypáleno. A heslo to prý do dneška platí v Anglii. Kdož prý by se nedivil tomu, že Anglie troufá si 200.000 vojáků 10.000 kilometrů daleko dopraviti bez krytí zad, jakoby se na celém světě neměla nikoho co báti. To faktum zarážía uráží Němce, že Anglie počíná si samovládně na moři a že cítí se dosti mocnou, každé tažení jiných mocností přes moře zameziti. Co prý si Anglie jen myslí? A čím více prý Německo namahá se lod- stvo své rozmnožiti, tím houževněji prý i Anglie své lodstvo rozmnožuje. Tato žárlivost mezi Anglií a Německem je příčinou, proč Francie a Německo stále se sbližují, a že Francie zapomíná již i na Elsasko. Hamižnost Anglie svádí ostatní velmoci pod jeden deštník. V tom vězí nebezpečí budou- cnosti. Věru že ten koncert velmocí podobá se velmi děravé plachtě.
Pitt Němec Peking Čína Anglie Německo Francie
13 article Zprávy politické.
Zprávy politické. V Praze, 18. srpna. K situaci. Po včerejší ministerské radě nastalo opět ticho mezi žurnalistickými Pythiemi. Patrně toho jest příčinou dnešní slavnost rakouských národů, kdy J. Vel avuje 70. rok svých narozenin. Co se týče vaní eského sněmu, oznamuje se, že zemský vý- bor jest s přípravnými pracemi hotov, jak posl. Adá- mek v sezení téhož prohlásil. Na jeho dotaz odpo- věděl J. Exc. nejvyšší varšálek zemský kníže Jiří Lobkovic, že nezná uoby svolání sněmu. Vláda se jen dotazovala, zdali v srpnu má býti svolán, zem- ský výbor však prohlásil tuto dobu za nepříznivou pro polní práce. Ostatně bude svolání jeho záležeti na zasedání říšské rady. Dr. Škarda tamtéž pro- hlásil, že prozatimní rozpočet je schválen ne do konce září, nýbrž října. Ve schůzi byla vznesena na Jebo Excellenci nejv. maršálka prosba, aby se postaral o včasné svolání zemského sněmu. Zpráva o povolání německého ministra krajana se nepotvrzuje, jakož i ostatní zprávy sensační jsou vymyšleny, proto jest potřebí přijímbti je s reservou.
Lobkovic Praha Vela
14 article
Obecní zastupitelstvo v Uži jmenovalo bývalého ministrpresidenta a nynějšího místodržitele stýrského hr. Claryho čestným občanem a nazvalo největší náměstí jménem Chlumeckého. Katolický sjezd v Uhrách. Za protekto- rátu knížete arcibiskupa Vaszáryho koná se ka- tolický sjezd za příčinou 900leté památky zavedení křesťanství v Budapešti a zahájen byl v pátek slavnou mší sv., již sloužil arcibiskup Csas z ka. Po té ubíral se průvod s prapory do reduty, kde o 10. hodině byla schůze. Na povýšeném místě se- dělo mnoho biskupů, prelátů, magnátů a vynika- jících mužů. Hrabě Z ichy zahájil schůzi a pravil mezi jiným: »Katolické Uhry přetrvaly pustošení Tatarů, vliv reformace, turecké hospodářství a radi- kální akci církevní politiky nejnovější doby a pře- trvá všecko, dokud skupina společnosti seskupí se okolo praporu sv. Panny. Jako bylo kato- lictví kolébkou státu uherského, tak může býti i nadále jen toto v první
Chlumecký svatý Csas Hrabě Uher Tatar svatý . pannus Už Uhry Budapešť
15 article Kulturní Listy.
Kulturní Listy. Pohádka o třech králích. V Praze, 18. srpna. K. — Byl jednou jeden král a ten měl velikou a krásnou říši, že jí na celém světě nebylo rovno. Tisíce lidí ze všech končin světa scházelo a sjíždělo se, aby se na krásná města, na paláce a nádherné kostely v ní podívali. Tisíce též umělců: sochařů a malířů přicházelo, aby se na nejkrásnější umělecká díla dívali a na nich se učili. — Zdálo se, jakoby, co kde dříve krásného bylo udě- láno, sem do této říše bylo sváženo. Celá říše podo- bala se velikánskému museu. A úrodná byla ta říše. Rostly v ní fíky, pomeranče a citrony, kromě všech druhů obilí. Obyvatelé zimy skoro ani ne- znali. Sotva že jedno ovoce dozrálo, již zase stromy na nové květy nasazovaly. Mnozí nemocní ze severních končin sem přicházeli, aby na mírném podnebí pod věčně usmívajícím se sluncem opět zdraví nabyli. Slovem, byl to učiněný ráj. Lidé nemusili těžce pra- covati, a proto byli veselí. Zpívali si, hráli a taučili, byli blaženi. Jejich říše byla zemí hudby a zpěvu, Vrcholem jeho štěstí byla královna, jež byla ze všech nejkrásnější. Zdálo se, že na celém světě nebylo krále šťastnějšího. A on byl též hodný, byl dobrák, jenž se ministrům mnoho do vlády nepletl. Měl dosti na tom, že byl králem té veliké říše. A vojáků měl ten král veliké množství, podle zvyku všech sousedních králů. Bylo těch vojáků na milion a kromě těch též veliké množství stráže bez- pečnosti, četníků a jiných trabantů. A protože vojáci
Praha
16 article
doma neměli co dělat, byli posíláni do dalekých zemí na vojenské výpravy, odkud ale vraceli se s velikou hanbou. Ten cizí král totiž měl také mnoho vojska, kterýmž vojsko toho krále porazil a s hanbou domů zahnal. A povstalo v té krásné a bohaté říši veliké re- ptání na to množství vojáků, protože na ně všickni lidé musili pracovati. Bylo též zapotřebí mnoho děl, kteráž byla vyráběna v jiných zemích a za něž se musilo mnoho peněz ze země posílati. Proto byly na lid uvaleny veliké daně. Reptání lidu bylo vždy větší, nespokojenost rostla. Ten král ovšem sám za to všecko nemohl. On měl dobré srdce, ale neměl vždy dobré a věrné služebníky a rádce, za jejichž hříchy musil trpěti. Nespokojenost v zemi rostla tou měrou, že srocovali se spiklenci na život králův. Král sice obklopil se velikým počtem bezpečnostní stráže, ale to všecko mu nepomohlo. Při jedné veliké slavnosti, právě když vsedal do kočáru, bylo na něho zcela z blízka třikráte vystřeleno a nežli ho dovezli do paláce, byl mrtev. Měl přes milion vojáků a na tisíce strážců a přece rukám úkladných vrahů neušel. Jeho smrt byla oplakávána ode všech dobrých poddaných a byl též jeho pohřeb velmi slavný. Ze všech končin světa sešlo se veliké množství hostí. A tu se přihodilo něco, co hrůzou naplnilo celý svět. Hladová nelítostná smrt nespokojila se pouze ži- votem krále, ona nechtěla, aby král z tohoto světa na onen svět odcházel sám, nýbrž s královskou dru- žinou, a proto navlékla to tak, aby stala se veliká srážka vozů, pod jichž troskami zůstalo na padesát lidských životů. A tak ten král opravdu neodešel na
17 article
věčnost sám, nýbrž s královskou družinou za velikého pláče a kvílení pozůstalých rodičů, vdov a sirotků. A byl jiný král, ale ne již tolik veliký jako ten první, protože neměl tak velikou říši, nýbrž o mnoho menší, tak asi jako veliký poplužní dvůr. Měl jen několik tisíc poddaných a žádných vojáků. A ti jeho poddaní byli divnými lidmi. Měli učouzené tváře, umouněné ruce, na nichž měli vyhrnuté rukávy, aby mohli pohodlněji pracovati. Skoro každý z jeho pod- daných třímal v mohutných pažích těžké kladivo, jímž bušil do železa a do ocele. Tento král neměl krásných paláců, nýbrž jen samé učazené dílny, z nichž ve dne v noci šlehal oheň. Z věžovitých komínů valil se stále černý dým. Mnozí z jeho poddaných pracovali též pod zemí, z níž vydobývali železnou rudu a jiní zase vydobývali tak zvané černé diamanty, jež po lopatách házeny byly do ohromných výhní. A z dílen toho krále vycházely nástroje příšerné - samá děla, ohromná děla, jež ze svých jícnů chrlila smrt, nic než smrt. A proto králi tomu přezděli dě- lový král. Jeho děla rozvážela se po ohromných lodích do všech končin světa, ba až do Číny, abyi tam ze svých jícnů chrlila spoustu a smrt. Nebei země otřásaly se hřměním jeho děl a smrt měla všudež hojné žně. — Škoda veliká — škoda nesmírná z těch děl — běda zemi, běda lidem, kam se dílo dělového krále zaveze. — Tak bědovali lidé, kdykoliv nová děla z jeho dílen odvážena byla. A stal se ten král velikým boháčem. Lidé mu- sili jeho děla potem svých rukou a krví svých synů
Čína Škoda veliký