1
masthead
30. prosince 1904
2
masthead
Přiloha Národmeh Listn
6
article
Úkoly a methody.
—rv— Věda literárních dějin má sotva
jedne století činnosti za sebou, ale vystřídala
už řadu „method“. Byla zprvu pouhou biblio-
Brafil. Sbírka titulů, spořádaná dle obsahu,se
skromnými poznámkami, znamenala první po-
kus o soustavu. Později sloučena data literatury
s daty současných dějin a literárni historikové
domnívali se tu býti na vrcholi svého díla-
Slavný svého času Gerwinus nevěřil v budoue-
nost literatury. Pokládal za jisté, s obdobím
klassiků že i literatura se „vyžila“, že ji na
stane nutnost, poležeti si nějaký čas ladem. P
historicích nastupovali k dílu v dějepisu písem
nictva filosoťové a estetikové. A po
nich filologové s přímou svojí methodou přes
ného srovnávání, která podnes zabývá tegie pra
covníků.
Na letošním „Congress of arts and science“
v St. Louisu přednášel prof. Minor o novějšíe!
úkolech a methodách literární historie
Methoda ovšem závisi na předmětu a třeba se
vystříhati, aby se nestala účelem sama sobě
aby místo přesného postupu neprovozoval vy
šetřovatel jen duchaplnou hříčku s methodou.
V desateru staré literálně-filologické methody
právem stálo: „nebudeš bráti nadarmo jméno
methody“. A vtipný krilik namítal starým Hege-
liánům, zkamenělým v methodě mistrově: „Co
je methoda?“ Methoda je duch. Kdo ducha ne-
má, methody nemá. Míti methodu, znamená:
nikdy se nedat ovládnouti předmětem, ale s ám
předmět ovládat, býti v něm a přece — na
ním. ..
Míťa metoda
St . Louis
Congress of arts and science
7
article
Za hlavní prostředek filologické kritiky po-
kládán paralelismus. Sluší jen nepře-
ceňovat jeho dosah. Někdo nalezl u novověkého
klassika větu: „Život není statek nejvyšší“
chtěje odtud vyvozovati jako základní ideu sply
nutí ducha nové doby se starokřesťanskou
askesí, cřehlédl, že na jiném místě u téhož
klassika nalezá se výrok zcela opačného smyslu
„Žíti je přece nejvyšší dar života.“ Ne slep
kult, ale kritický postup v traktaci spousty para-
lelismů náleží k nejtěžším úkolům moderní filo
logie, jak mimo jiné ukázal nedávný spor o „Ba-
bel a bibli“ nebo poslední pokus o výklad nor-
dické „Eddy“ ze vzorů antických.
Zvláštní pozornost náleží ovšem inter
pretaci.
Nestačí vystihnouti pouhý logický smysl
textu, spolurozhodující i spojitost a situace, ze
které mluví básník nebo jeho osoba. Nemalého
významu nabyly dobou příslušné vědy pomocné.
zvláště v oboru kritických vydání. Vědecký pro-
zpyt kráčí spolu páži v páži s pomocný m
vědami a doplňují se navzájem. Ani zblou
dění na cestě nesmí se lekati, kdo je veden
pravým pudem výzpytným. I bludné stezky při
spívají k ohledání krajiny. A jak ve všech obo-
rech i v literární historii dělba práce do-
chází svého významu. Množství pracovníků je
zaměstnáno, pravé moře knih a spisů vychází.
Edda
pomocný m věda
8
article
Právem se dnes tážeme, je-li posledním účelem
studia vskutku pouhé — spisování knih?
K čemu mám studovati? Abych sám něco vč-
et, aneb ubych — peal? Ukazuje se právem
na jisté následky, které měl v zápěli známý roz-
květ seminářů na vysokých školách. Bylo
poukázáno, že se tu jako v pařeništích pěstuje
předčasné a domýšlivé pisalkářství. Není zcola
zdravé a normální, jak se tu a tam stává, že mla-
ďounel lidé vydávají knihy, svědčící o příšer-
ném „ovládání látky“, pronášejíce s plnou ji
stotou úsudky, že by ku poznání všech věci
o nichž se vyjadřují, bylo zapotřebí více let, než
obnáší spisovatelovo celé stáří. Často upřímný
otazník, malá nejistota, nedostatečný detail, pů-
sobil by přesvědčivěji, než ta přesně vysoustru-
hovaná hotovost, docílená zručným, nacepova
ným sbíráním, obracením listů, opisováním atd
Všeobecně nápadným v podobných pracech
je skutečný nedostatek vlastní lektury
hlavních děl a velkých period. Čte se nejraději
ad hoc a s určitým záměrem. Kritisuje se ukva-
peně a popisuj nedostatečně. Umění ana-
lysy v novější době povážlivě upadá. Princi,
dělby práce i v literární historii má své meze.
9
article
Je tu podobně jako v přírodovědě. Není ovšem
třeba opakovati všecky pokusy a výzkumy svých
předchůdcův. Ani literárnímu historikovi nen
potřebí, aby se pročital všemi prameny, jež
předehůdci už byly vyčerpány, ale žádný oprav-
dový pracovník v oboru literární historie ne-
smí si odpustit, aby svoji práci začínal četbou
hlavních děl všech období literatury.
třeba už nesčíslněkráte bylo o nich pojednáno
Často v pracecn, které se tváří nejvěde
čtěji, pronášeny bývají tenem plné jistoly
a platnosti literární úsudky jen mechanicky při
biané, přenášené ze spisů do spisů, nijak ne-
srovnalé s dnešními hledisky a vědomostmi
Ovšem na úkor vědecké spolehlivosti.
Nejhlavnějším kusem práce pravého lite-
rárního historika zůstává četba. Jen po-
měrně menší čásť svého času může svědomitý
literární historik věnovati vlastní své odborn
činnosti.
10
article
České spisy.
* Bohdan Kaminský. Na viole d'amour
Verše. Nakl. F. Šimáček. Kniha básní svěží
zvučné, dokonalé formy, zpěvných, lahodných, bez
děčně se zamlouvající svým lib zvukem. Jsou to mi
lostné reminiscence rázu převahou elegického, vzpo
mínky, vyznívající v klidnou resignaci, prostou trp
kosti a stesku. Verše provanuté vroucí upřímnost
při vší své elegičnosti jsou prodchnuty láskou
k živolu.
*Svatopluk Čech, Vétší prósa, sv. III. Se-
braně spisy. díl XVII. Nakl. F. Topič. Svazek ob
sahuje humoristický román »Kandidát nesmrtelnosti-
a řadu karikatur. »Kandidát nesmrtelnosti« zachycuje
osudy mladistvého nadšence, jenž jat ošklivostí ke
všemu všednímu a touhou po slávě literární, vrhá se
v dobrodružství, až po různých sklamáních vrátí se
do pravidelných kolejí. Pěkně líčeny jsou kruhy mla
dých literátů. Ne tolik životnosti a plastiky mají » Ka
rikatury«, pět kratších čísel a kratičká črta »Sug-
gesce pravdye.
* Vikfor Dyk. Konsc Hackenschmidův. Akta
působnosti Čertova Kopyla. Nakl. J. Otto. Předvádl
růzué typy současné mládeže. Hlavní hrdina je do-
brodruh rázu dost nebezpečného, jenž zabije svého
přítele dra. Hilaria a na konec, marně se pachtiv po
úspěchu, hyne sebevraždou. Autor posuzuje současné
proudy filosofické, literární a politické se svého sub-
jektivního stanoviska, také vůči ději nestaví se jako
objektivní pozorovatel, nýbrž jako přímý účastník.
* MUDr. Fr. Šmidrkal, Úmrtnost kojencův
její příčiny. Lidové rozpravy lékařské, red. MUD .
Kaminskij
F Šimáček
Čo
Vikfor Dyk
Konsc Hackenschmidův
Otta
Hilario
MUDr
Šmidrkal
Francie
čertův Kopyl
11
article
Lad. Haškovec. Řada V. čís. 10. Nakl. J. O t to.
Autor pojednává o předmětu na základě nejnovějších
výzkumů, racionálně ukazuje na přirozenou výživu
dítěte jako na nejlepší prostředek zachovati jeho
zdraví. Klamné bývá rozpoznávání nemocí dítěte se
strany laiků, čímž často choroba z počátku snadno
vyléčitelná povážlivě se zboršuje. Četně závady zdra-
votnické, zejmena u chudiny těžko odstranitelné.
způsobují nepoměrnou úmr'nost dětí v prvním roee
života
* N. N. Karazin, V rákosi. Román z turke
stanského života Přeložil Hadži Ibrahim S illu
stracemi autorovými. Nakl. E. Beaufort. Slovutný
illustrátor ruský jest nejen znamenitým maliřem, ale
i zábavným vypravovatelem, jenž zejmena zajímavě
a napínavě dovede líčit exoticsou přírodu asijských
držav. Osnuje napínavý děj, jenž nabývá dokonalě
plastiky věrně líčeným prostředím. Zvláště zajímavá
jsou lovecká dobrodružství v divočinách turkestan
ských, jež autor ličí dle vlastních svých zkuše-
ností.
* Divadelní hry z nakladatelstv
F. Šimáčka. Reperloir českých divadel sv. 123
Božena Vikova-Kunětická, Gop. Veselobra
třech dějstvích. — Sv. 124. Anton Pavlovi
Čechov. Višňová zahrada. Drama o čtyrech jedná-
ních. Se svolením spisovatelovým přeložil dr. Boti-
voj Prusík.
N N Karazin
Hadži
Ibrahim
E Beaufort
F Šimáček
Vikův
Pavel Čechov
doktor
Boťa
Prusík
Drama
divadlo svatý . 123
12
article
* Ilustrovaný dvoutýdenník Slovenské lidové
besedy, poučno zábavný časopis pro lid. Vydává Ka-
rol Salva v Ružomberku v Ulirách. Salvův časopis
položil si úkolem mravno poučné a národno vycho-
vatelské články, články z dějin a liter. historie, ze-
mě a národojisně, z vědy, umění, průmyslu i ob-
chodu a maje stále na mysli, že lid slovenský bez
škol, bez intelligence vedoucí upadl by znenáhlav
naprostou duševní porobu vládnoucího živlu, hodlá
časopis obeznamovat slovenský lid s českou knihou
a českou školou jako nejbližší a nejpřístupnější.
* J. Ottův Malý Slovník Naučný dvojdíl ný.
Příruční kniha obecných vědomostí. Redaktor Fr
Ad. Šubrt. Díl prvý (A—K).
Malý Slovník vytkl si úlohou, podati dle mož-
nosti největší počet hesel při nejstručnějším způsobu
vysvětlivek a nejmenším pokud možná objemu díla.
Vypočten na dva svazky, asi patnáctý díl Slovnik
Velikého. Malý Slovník Ottův chce býti i rejstříkem
Slovníka Velikého, podávaje v nejstručnější formě
obsah článků jeho a ovšem i zatímním jeho do-
plňkem. Za 17 let, od počátku vydávání Šlovníka,
zajistě mnohý údaj potřebuje opravy nebo doplnění
Také nahodil se již značný počeť hesel nových
dotud nepovšimnutých. Řídě se vytčeným úkolem
opustil F. A. Šubrt jako zpracovatel sloh původních
vysvětlivek a statí přestávaje na způsobě narážko-
vém, pomáhaje si do krajné možnosti zkratkami
snadno srozumitelnými. U věcech českých snaží s
býti úplným, ač ubíhá tím v nebezpečenství, že po
stránce biografické ocine se v zámezí, jakož mu
také bylo, ovšem tendenčně, již vytýkáno. Pokud
bylo lze kontrolovati, podává Malý Slovník údaje
veskrz přesné a věcné. Některé články doprovoděny
jsou iliustracemi, na něž nakladatelství klade asi
váhu ve druhé teprve řadě, zvláště pokud map se
— še—
týče.
Salva
Salvův
J Ottův
Šubrt
Ottův
Slovník Veliký
F A Šubrt
Ka
Ružomberok
Uliry
slovenský lidový beseda
slovenský bez škola
Francie Ada
13
article
Odborné spisy.
14
article
* Poměry všeobecných veřejných nemocnic ven
kovských v království českém na po-
čátku 20. století, a potřeba časových
reform. Zpracoval dr. Jan Dvořák, ředitel
král. české zemské porodnice.
Haškovcových »Lidových rozprav lékař-
ských« č. 56. V Praze, 1904. Sneseno je v knize
mnoho zajímavého materialu, jehož základní osnova
je asi následující: Za dnešních poměrů nebude za
jisté nikoho, kdo by nechtěl uznati velikou důležitost
instituce všeobecných veřejných nemocnic. Od roku
1881 do r. 1892 vzrosti počet veřejných nemocnic
v Čechách na 69 s 6007 postelemi. R. 1901 byly
nemocnice rozděleny v 60 polit. okresích R. 190l
v 36 polit. okresích nebyla ještě žádná veřejná ne
mecnice, tak že přes 2 milliony t. j. třetina všech
obyvatelů postrádá úplně výbod nemocničního léčení
Veliké ústavy jsou proto stále přeplněny. Na jednu
postel připadlo v Čechách r. 1901 246 léčebných
dní, z čehož jde na jevo, že jsou veř. nemocnice
v Čechách vůbec silně navštěvovány. Od r. 1896 do
r. 1898 zřízena řada nových, všem hygienickým po-
žadavkům vyhovujících ústavů. Otázka, kteří činitelé
jsou povolání zřizovati tyto ústavy, bývala ode dávna
předmětem vážných úvah. Země z počátku sama
nikdy se nezúčastnila příspěvky přímými. OJe dávna
zřizovány nemocnice toliko obcemi, později též
okresy. Zemský výbor nechlěje seslabiti obětavos
veřejnosti ustanovil r. 1887 »zapravovati pouze ne-
dobytné výlohy ošetřovací.« Druhdy byla právomo
nad nemocnicemi i dozor vyhraženy státní správě.
doktor
Dvořák
Haškovcův
Praha
Čechy
15
article
I po odevzdání do správy zemské bylo zemskému
výboru každou píď práva samosprávě zemské vybo-
jovali, až konečně právomoc zemského výboru slano-
vena v základních bodech. Předpisy a ustanoven
právních a správních poměrů nekryjí se přesně se
zákonem, v télo příčině vydaným, příčí se dokonce
i skulečným poměrům hospodářským. Tenorem vše
obecných žalob jest, že jeví se býti správní appará
všeobecných nemocnic příliš složitým, byrokraticko
centralistickým a těžkopádným.
16
article
Proto jsou žádané reformy odůvodněny. Malomo
samosprávy nemůže býti zřejměji charakterisována
než laktem, že c. k. okr. lékař vykonává právomocí
v souhlasu zemského výboru mu propůjčenou, dozor
v nemocnici všeobecné, vydržované výhradn
ze zemského fondu, kdykoli samojediný,
kdežto zemský zdravotní referent musí úřadní in-
spekci dříve oznámiti politickému úřadu
toliko za přítomnosti úřadního lékaře návštěvu
vykonati. Zeměpanský lékař má na př. právo ome-
zovati lékaře nemocničního v předpisech léků. Že
podobné omezování je na úkor nemocných, do-
svědčí každý zkušený odborník. Bylo by v zájmu
veřejných nemocnic, aby byl dozor jednolný a aby
byl vykonáván zvláštním referentem zemský m,
jakožto silou v nemocniční správě odbornou.
17
article
Proto na podněl, daný drem. Boučkem z Poděbrad
usnesli se čeští lékaři podati pelici za zřízení stá
lého referentství zemského. Dosavadní výslednie
provedené akce bylo, že zřídil zem. výbor při rele
rátu zdravotnickém r. 1899 zvláštní místo koncep
ního úřadníka zdravotního, dále r. 1903 jmenovár
prof. dr. Matiegka zdravotním inspektorem a zdra
volní referát doplněn novou lék. silou. Pokud se týče
sazeb ošelřovacích upraveny, v poslední době
zvláště pro členy nemocenských pokladen dle vzoru
moravského.
Jednou z nejzajímavějších kapitol knihy Dvořá
kovy jest kritika poměrů lékařů nemocničních.
Úprava budov nemocničních a vnitřního jich za-
řízení po stránce technicko-zdravotnické jest jednou
z nejdůležilějších. Florence Nightingale praví
»Stavitel nemocnice buď urychluje a podporuje, ane
zdržuje a zamezuje uzdravení, podle toho, jak pro
vedením stavby učinil ošetřování nemocného snad
ným či obtížným.«
Zkušenosti v této příčině nabyté snesl autor pod
záhlavím: »Hygienické vady a přednosti budov
vnitřního zařízení nemocnic v Čechách « Není úče-
lem stručného referátu probírati detailně obsah ka-
pitol. Kniha není zajímavou jen pro lékařské kruhy
a zdravotní odborníky. Olázka nemocnic je olázkou
nejširšího zájmu. Interessenti její vyskytují se už
dávno i mimo kruhy odborné. Proto možno o ní
řici, že přišla jako na zavolání.
Bouček
profesor
doktor
Matiegka
Florence Nightingal
Poděbrady
Čechy
technickýzdravotnický
18
article
Ze slovanských listů.
* V polské veřejnosti debatta o tom, mají-li byt
tělesné ostatky básníka Slowackého převezeny
do Krakova, neb ne. Z korrespondence básníkovy se
vyvozuje, že sám Slowacki si toho nepřál. Jiní uvá-
dějí citáty, že v posledních letech vyslovoval přání
aby jeho popel do vlasti byl převezen. Proto se-
stoupil se výbor, jenž k tomu účelu vydal literární
almanach »Slowackému!«
* Režisér krakovského divadla Ad. Wale w sk
— u nás hráli se jeho „Křižáci“ — zpracoval fanta-
stickou báchorku „Královna Tater“. V době
předvánoční těšila se velkému úspěchu u malého di
váctva. Loni stejné popularitě těšila se Walewského
„Popelka“
* Polský romanopisec W. St. Reymont před-
čítal v Krakově III. díl svého románu „Chtopi“. Chlop
býval buď idealisován, nebo líčen v černějších nad
skutečnost barvách. Reymont první předvádí tye
realisticky věrný.
* Rusínské divadlo ve Lvově začne s
stavěti 1. dubna 1905 a v říjnu má býti firmou Hellmer
4 Fellner odevzdáno.
Slowacký
Walewski
Popelka
Reymont
Krakov
Lvov
divadlo Ada
Tatra
Hellmer 4 Fellner
19
article
* Slovanský klub v Krakově, za veden
univ. prof. dr. M. Zdziechowského, neúnavně pořádá
přednášky o slovanských otázkách. Posledně P. Bozy-
durowicz o katolické renaissanci v Čechách
* Lublaňská obrázková revue „Slovan“ při-
náší článek o českém dramatikovi dru. F. Štolbovi
o spisovatelce Gabr. Preissově. Vřele psané články
provázeny jsou portrety spisovatelů, „Slovan“ vším
si všeho českého. Polovina referátů hiterárních jest
o literatuře české.
*Tolstoj vesvém odporu proti válce našel ná-
sledovníka v chorvatském básníku Begoviéi, jenz
vydal řadu znělek „Život za cara“. Je to vášnivý pro-
test proti válce rusko-japonské. Národnostní otázka
leží mu s cesty. Ke konci jde přes bojiště zjevení —
postava Tolstého, varovně volající: „Nezabiješ!“
* S velkým úspěchem vypravena na lublaňském
divadle „Princezna Pampeliška“ Jar. Kvapila. Titulní
úlohu hraje slč. Spurná, Honzu p. Dobrovolný, princ
p. Tišnov, krále p. Boleška — sami Čechové.
* Největší literarní historik ruský Alexander
Pypin zemřel v Petrohradě. Jeho stěžejné dílo —
společná práce s polským literárním historikem Spa-
sowiczem — »Dějiny slovanských literalur« nabylo
slávy svělové. Zvěčnělý náležel k nejstarší generaci
spisovatelské na Rusi, byl vrslevníkem Tolstého
spoluzakladatelem pokrokového listu »Sovremennik«.
profesor
doktor
M Zdziechowski
Štolba
Gabr
Preissův
Tolstoj
Tolstý
Kvapil
Spurná
Honza p
Dobrovolná
Boleška
Čecho
Alexander Pypin
Krakov
Čechy
Tišnov
Petrohrad
Spa
Rus
Slovan
Sovremennik
20
article
Přísná nestrannost a spravedlivost zjednala mu všude
hluboké sympatbie. »Tovaristvo imení Ševčenka«
Akademie krakovská a j zvol ly jej čestným členem.
Několik dní před smrtí zasvětil mu krakovský
»Slovanský klub« (řízený slavjanofllem prof. Zdzie-
chowským) česlný večer, kde o jeho činností před-
nášel A. Siedlecki. Venle »Dějin literatur slovan-
ských« největší slávy dobyl si Pypin »Literaturou
ruskou« a »Dějinami ethnografie zemí ruskýche.
* Tolstoj lázán, co soudí o otázce dělni-
cké. »S cialismus — pravil — je hloupost. Přijel k nám
z ciziny a proto se mu klaníme jako modle. Ale
socialism nen! pro nás. Naší první a poslední sta-
rosti budiž rodná půda Vše, co nás od půdy
odvádí, je zlo. Komuna a barikády jsou hloupost.
I proti boji dělnictva za zlepšení platů vyslovil se
Tolstoj rozhodně. »Příjímati za vykonanou práci vle.
než co k životu je třeba, je nedůstojno člověka
Ovšem jde tu o socialism, jejž třeba hlásati také —
Slawianin.
nahoru.
Ševčenko
Zdzie
A Siedlecký
Pypin
Tolstoj
Venlo
21
article
Z cizích revul.
Z cizích revul.
* Oskar Wilde napsal ve vězení knihu
»The Ballad of Reading Goal«, jež teprve tyto dny
byla v Londýně vydána. Sujetem je rozhovor o du
ševním rozvoji vlastním po dobu věznění básníkem
den ode dne na sobě pozorovaném. Skvělý sloh vy-
znamenává to poslední dílo.
* »Ke psychologii plagiatu« podáv
v »Litt. Echo« Leo Berg zajímavé příspěvky. Dle
soudu jeho snad každý spisovatel — i nejslavnější
— dopouští se plagiatu. Shakespeare i Mo lěre brali
odjinud celé scény, Gosthe pro Fausta převzal ze
Shakespeara celou píseň, Heine výslovně dává bás-
níku právo bráti si kde libo myšlenky. »I celé
sloupy smí si básník ke stavbě svého chrámu vy
půjčlti, jen když jeho chrám je nádherný.« Dle Ber
gova názoru lze všechno převzítí, co už jinde lépe
bylo pověděno. I citát je vlastně plagiat v nejšíiším
významu. Velmi častý je plagial bezvědomý a toho
dopouštívají se osobní přátelé, kteří v rozhovoru ne-
uvědomí si přesně, kdo co první pronesl. »Plaglal
je přirozeným právem ducha, patií ku produkci, jako
krádež patří k obchodu. Někdy je dokonce mravní
povinnosti básníka vzkřísiti dobrou myšlenku, kt rá
už před tím v rukou neumělých přišla na zmar.e
»Ale plagiat může také býti zradou a tu je odsou
zení hodný. Učenec, jenž vyláká na soudruhu t
jemství objevu a vydává objev za svůj, redaktor
jenž vydrancuje zaslaný mu rukopis a vydává svoi
elaborát za starší a j. jsou zneuživatelé důvěry
lidé podli«
* Tamtéž charakteristika vídeňských románů
Dříve byla Vídeň malým uměleckým ostrův kem
dnes má celou svoji literaturu, jež má ovšem
známky prostředností a všednosti. Vídeňské romány
jsou historky o ženě, radosti se ženou, smrti pra
ženu. Žena je obniskem, po kterém všichni vídeňšti
romanopisci se ločl.
Wild
Litt
Berg
Shakespeare
Gosth
Faust
Hein
Londýn
Vídeň
the balada of Reading Goal
22
article
* Několik dni před svými 70. narozeninam
zemřel německý básník Hans Hopíen; narozen
v Mnichově prožil tu většinu svého života. Naleže
k básnickému kruhu krále Maxa II., s Heysem aj
Sidlil v Paříži, v Benátkách, ve Vídni a v Berlíně
Nejsilnější byl v lyrice, nejslabší v dramatické tvorbě
Rmány a novely zjednaly mu popularilu.
* V »Journal of the League of the Empire« vy-
kládá romanopisec Kipling své názory o školský ch
kníhovnách. VAugili při každé téměř knihovně
veřejné je i »čítárna pro hochy«, kde do 10 hodin
večer muhou hoší místo skotačení obírati se čelbou.
Kipling podává i listinu knih, již by rád viděl v každé
školské knihovně. Jsou mezí nimi hlavně ce loplsy
spisy Marryatovy. Cookovy, Defoeavy a j. Vedle
ovšem i populárně vědecké spisy, potřebné ke vše-
obecnému vzdělání.
* »Revue des deux Mondes« a »La Grande
Revne« pojednávají o významu Shakespea ra
pro Francii. Ve Francii je Shakespeare sice
proslaven, ale málo znám. Domácí klassikové za-
tlačají jeho význam. Sláva Slakespearova daluje se
zde od r. 1828, kdy Kean a jiní angličil herci dávali
v Pařížt představení shakespearovská.
*Význam Göthových lásek na jeho
Ivorbu uměleckcu vyličen v »Nord und Süd«. Pro
brána řada žen, jež Göthe miloval a stoporáno, c
po nich znáti v básuíkově tvorbě.
Hopíen
Kipling
Cookův
Defoeava
Shakespeare
Kean
Göthův
Göth
Mnichov
Paříž
Benátky
Vídeň
Berlín
Francie
Heys
Le Grand Revne
král Maxa II
journal of the League of the empir
Nord und Süd
23
article
* Hollandská literatura ztratila oblíbsného hu
moristu J. van Maurika, jehož skizzy i k nám
pronikly. Zemfel v Amsterodamu ve věku 58 let. B
továrníkem na doutníky a k humoristickým čitám
svým čerpal material z kruhů svých dělniků. I jeho
veselohry těšily se úspěchu.
* Rosegger napsal nový román »I. N. R. I.-
historii Kristova života. A. Schönbach v »Oester
Rundschau« uveřejňuje o něm studii a sestavuje
bibliografii románů o životě Ježíšově napsaných.
* Jul. Kraus v »Gegenwart« charakterisuje praž
ského německého lyrika Huga Salusa: »Že stare
Prahy, z Prahy se stále rostoucím češstvím a stale
více mizícím ostrůvkem Židů povslal Hugo Salus. Je
příkladem assimilačního talentu západoevropských
Židů. Jsou hrdi na to, že jseu nenávidění jako
Němci, ale jen jako Němci, neboť němectví je moslem.
po němž přecházejí k zapomenutí své původní racy
Na jedné straně věrní Jehovovi, na druhé by se ne-
rozpakovali opěvali Pannu Marii a všechny svaté.
* Vznik a historii pověsti o Tannhäus
rovi podává K. Reuscher v »Nene Jahrbücher f.d
Allerthum«, seslavuje bibliografii německých děl
o Tannhäuserovi pojednávajíeích. Jen známější jména
Grillparzer, Geibl, Heine, llamerling. Wagner aj
* Důležité dílo vydal Sidney Lee: »Veleí
Angličané XVI. stoleli.« Pojednává obsáhle o Th
Moreovi, Sidneyovi, Raleighovi, Spenserovi, Baconovi
a Shakespearovi. Znamenité monografie.
* V »Le Tour du Monde« je zpráva, jak mnoho
Američanek nalezá se v mohamedánskýc
haremech. Většina vstoupila dobrovolně, zřekš
se svobody. Bývalá miss Ditson. nyní princezna
Nasrullah-Khauova, podává obšírnou zprávu o bla
ženém životě v haremu. Otevřeně vyzývá své ro
dačky, aby následovaly jejího příkladu. Příklady od
strašující uvádí o životě v haremu Emile Deschamps
Mr. Penn.
J Maurik
Rosegger
Kristův
A Schönbach
Ježíšův
Jula
Kraus
Hug Salus
Žid
Hugo Salus
Němec
Marie
K Reuscher
Tannhäuser
Grillparzer
Geibl
Hein
Wagner
Sidney Lea
Angličan
Sidney
Raleigh
Spenser
Bacon
Shakespeare
Američanka
Ditson
Deschamps
Amsterodam
Praha
Oester Rundschau
Th More
Le Tour
I . N . R . I
Nene Jahrbücher f . d Allerthum
Monde
NasrullahKhauův
Mister . Penn
24
article
Bibliografie.
* Časopis musea království českého. Roč. LXXVIIl
sv. 5. a 6. Red. Frant. Kvapil a Čeněk Zibrt. Nák!
musea království českého.
* Augustin Pánek: Dr. Franlišek Josei
Studnička, nástin jeho života i činnosti. Nákladem
Jednoty českých matematiků.
* K. H Hilar: Její bůh Vydala Modern
biblioteka na Král. Vinohradech. Roč. IIl
* Josef Lukavský: Kalich rozkoše. Verše
Nákladem K. Procházky na Král. Vinohradech.
* J. F. Karas: Pohádka duše. Lidová čítárn
v Turnově sv. IV.
* Vítězslav Hálek: Sebrané spisy seš. 10
a 11. Nákl. J. Laichtera v Praze
* F. Karel Krouský: Doba převratu. Vzpo
mínky z let padesátých a šedesátých. Nakladem
vlastním.
Red
František
Zibrt
Augustin Pánek
doktor
Franlišek
Josei Studnička
K H Hilar
Modern
Král
Lukavský
K Procházka
Hálek
J Laichter
F Krouská
Turnov
Praha
muzeum království
25
title
* Jan F. Hruška: Nové chodské bajky. Nakl
Hejda a Tuček v Praze.
F Hruška
Hejda
Tuček
Praha
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Úprava obchodního školství.
Není o tom pochyby, že otázka úpravy obcho
ního školství je nalehavou. Rovnoměrně se vzrůsten
obchodní činnosti u nás rostou i požadavky do mo
derního obchodníka kladené a, je-li zájmem naším
aby náš obchodní svět rosti a sílil, pak nutno log
cky o to dbáti, aby výchova dorostu byla co nej
lepší a nejpronikavější. Ač jednotlivé obchodní ústavy
naše vykazují úspěšnou cinnost. není celek dosu
na té výši a není tak pevně vyzbrojen, jak bys
bylo přáli. Otázka finanční, otázka učebního postupu
otázka látky vyučovací, otázka spolupůsobení prakli
ckých obchodníků při dozoru na školství toto — vše
to jsou momenty, jichž řešení jest neodkladno
Proto nutno vítati podnět českého obchodního musea
svolání ankety, otázkám těmto věnované, která ko
nána včera v místnostech pražské komory obchodni
Účasť byla hojná. Veškerá kuratoria a veškery ob
chodní školy české byly tu zastoupony-
K ankelě dostavjli se mimo jiné: Dvorní ra
prof. dr. Bráf, za Ústřední Matici školskou staro t
p. řed. Fr. Kneidl, inspektor obchod. školství pan
A. Kotěra z Plzně, p. dr. J. Řežábek, ředite
Českosl, akad. obchodní v Praze, z pp. poslanců říš-
ských p. dr. J. Fořt, p. Václav Karbus a p. dr
Fr. Fiedler, ze zemských poslanců p. red. Joseí
Anýž, p. dr. Jakub Scharf a p. Jos. Krej čík
dále řed. Zemské banky p. Frant. Prochá zka
Ministr dr. Ant. Randa telegraficky přál plný zdar
ze členů zemského výboru král. českého přísediei
pp. dvorní rada prof. dr. Jiří Pražák a hr. Vojtěc
Sch-önborn zaslali přípisy a z Brna blahopřá
inspektor obchodních škol p. šk rada K. Dolejš
Městskou radu král. hlav. města Prahy zast povali
p. J. Jirousek a p. Fr. Porlík, starosta p. dr.
profesor
doktor
Bráf
František
Kneidl
A Kotěra
J Řežábek
J Fořt
Karbus
Fiedler
Anýž
Scharf
Jos
Antonín
Randa
Jiří Pražák
K Dolejš
J Jirousek
Plzeň
Praha
Brno
Francie
27
article
Vlad. Srb omluvil se písemně. Za obchod. komora
pražskou pp. vicepresident inž. Léon Bondy, vl
rada dr. R. Hotowetz, dr. Josef Gruber a dr
V. Schuster, za komoru plzeňs kou p. dr. Drti-
na a za komoru česko budějovickou p. dr. Albere
Maysl, zastupující zároveň kuratorium obch. školy
dveutřídní, za Vývozní spolek pro Čechy, Morávu
Slezsko předseda p. J. Votruba Z gremií zastou
pena byla: gremium pražské, žižkovské, karlínské
Jed ota obchodních gremii, gremnium král. vinohrad-
ské, kolinské, mělnické a vyškovské, obchod spolek
»Merkur« zastupoval p. nám starosty A. Machá-
ček a Klub samostatných obchodníků a průmyslníků
p. Fr. Tům a
Předseda obchodního musea p. František rye
Rašín zahájil jednání, srdečně pozdraviv přílomné.
K jeho návrhu zvoleni za místopředsedy schůze pp
Gustav Adámek a J. Fišara, ředitel obchodn
akademie v Brně, zapisovatefem p. prof A. Pížl.
Nežli předsedající udělil slovo referentovi, v
žádal si pan dvorní rada prof. dr. Albln Brá
slovo jakožto z ůstupceministerstva vyu čo-
vání, aby stručnými slovy tlumočil živý zájem mi
nistra kultu a vyučování pro tuto ctázku, který
s největší pozorností výsledky této porady sleduje
prosi, aby pak o průběhu a výsledku ceté porady
byl zpraven.
Vlad
Srb
Ing
Léon Bond
doktor
R Hotowetz
Gruber
V Schuster
Alber
J Votruba
A Machá
František
Rašín
Adámek
J Fišar
A Pížl
profesor
Albln
Brno
spolek pro Čechy
obchodn akademie
28
article
Referent p. J. Řivnáč, spoluchef firmy Holey-
šovský a Řivnáč v Praze, navrhovatel ankety: My-
šlenka reorganisovati obchodní školství není novou.
vznikla ze skutečné potřeby, diktována jsouc přímo
poměry a byla propagována již od mnoha let různým
znateli poměrů našeho školství obchodního. Selká-
váme se již před léty, zejmena od roku 1897, s růz-
nými články o tomto předmětu. Návrh, jejž učinil
jsem na svolání této ankety vyšel vlastně z in-
teressovaných kruhů a tlumočil jsem jej to-
liko za tím účelem, aby jednak sborům professorským
škol obchodních, jednak kuratoriím těchto škol a vy-
nikajícím i vlivuplným činitelům byla poskytnuta
možnost, zaujati k olázce této své stanovisko a pe
vzájemné výměně názorů a dohodě vysloviti věcné
požadavky, jež by k žádoucí úpravě školství obchod-
ního přispěly. Že otázku tuto České obchodní museum
nerozvinulo předčasně, ale v pravý čas, tomu již na-
svědčuje ta okolnost, že sbory učitelské zvláště ně-
meckých škol obchodních zabývaly se jí již na svém
sjezdě v měsíci červenci min. roku, konaném v Úst
n. L., kdež vyslovily se pro zveřejnění školslví ob
chodního. Přistupuje k referátu samému, netajím se
tim, že, chtěje dospěti k positivnímu věenému vý-
sledku, obmezil jsem se na posouzení této otázky to-
liko se stanoviska pedagogického a národohospodář-
ského, dolknuv se jen mimochodem, pokud jevi lo se
nutným, stanoviska politického. Ve svém předběžném
J Řivnáč
Praha
Holey
Řivnáč
29
article
referátě, jejž uveřejnil jsem v „Obchodních Listech“
poukázal jsem již k tomu, že jest to požadavek spra-
vedlnosti, aby vzhledem k nestejné plodnosti a různé
intelligenci v jednollivých rodinách, a tudíž i k ne-
stejnému nákladu výchovy, při stejné prémli umo-
řovací, jež obsažena jest ve mzdě neb služném jedno-
tlivých vrstev výdělkových, nesl náklad výchovy mlá-
deže vlastně celek společnosti. Zveřejněním obchod-
ního školství a úpravou školného přiblížili bychoms
značně k tomuto postulátu. Avšak jsou ještě jino
důvody, jež mě k požadavku veřejné výchovy vedou
jest to nutná jednotnost, jíž každá organisace vy-
žaduje a sice v tomto případě jednotnost školství dl
způsobu, jenž nejlepším se osvědčil. Dále jsou to ide-
ové a výchovné zájmy školství, jež nesmějí býti závis-
lými na finančních poměrech těch kterých vzdělava-
cích ústavů, má-li školství dostáti účelům výchovy
naší mládeže tak, jak to prospěch celku vyžaduje. N
poslední jsou to ale zájmy stavu obchodního a prů-
myslu, jež vyžadují reorganisaci našeho školství, ji
lze jen tehdy účinně prověsti, nebudou-li školy ob-
chodní odkázány na zdroj příjmů, jenž plyne zvláště
z výše školného. Školy obchodní nesmějí býti podniky
jako každý jiný podnik, který musí náklad svůj uvěsti
v soulad s příjmy svými. Jak častým jest stesk,ž
obchodu a průmyslu věnuje se jen malý zlomek naši
mládeže. U našich konacionálů shledáváme pravý
opak toho. Tak navštěvuje v Čechách, na Moravě a v
Čechy
Morava
30
article
Slezsku obchodní akademie, obchodní školy dvou-
třídní, obchodní školy dívčí a pokračovací, jež státem
jsou subvencienovány 5928 frekventantů, z těch jest
2378 národnosti české, kdežto by návštěva škol ob
chodních národností českou měla vzhledem k čísel-
nému poměru obou národností v zemích českých do
sáhnouti počlu asi 7000 frekvenlantů. Příčina zjevu
toho jest, že náš obchod a průmysl nalezá se teprv
ve vývoji a že scházejí mu tradice celých generací ob
chodních. Jsem toho náhledu, že kdybychom také my
jinochům nadaným, již by se vykázati mohli prospě-
chem výborným, poskylli se zřetelem k finančním
poměrům jich rodičů — avšak bez dosavade nutného
průkazu nemajetnosti — studia bezplatného a snižo
vali školné postupně vůbec na úroveň školného
ostalních škol středních, že nastala by pak žádoue
náprava. Jak známo, obnáší školné na školách prů
myslových toliko 28 K ročně. Dosavadní způsob osvo
bozování od školného na základě průkazu nemajel
nosti nezdá se mi býti dostačitolným. Jednak činí
sleva průměrně jen malé procento, jednak jsou čelně
rodiny, jež se sice vysvědčením nemajetnosti vy-
kázati nemohou, jimž však vydání na akademickou
výchovu obchodní, která činí bez pomůcek okrouhle
1000 korun, jest vzhledemn k jich rozpočlu nedostupno.
Slezsko obchodní akademie
31
article
což má za následek, že rodiny takové mnohdy nada-
ného hocha nuceny jsou věnovati studiu středoškol
skému, jež jest měně nákladným. Na školy obchodní
pak dostavují se velmi zhusta jinoši, jimž se v první
řadě jedná o dosažení práva jednoroční služby. Do
savadní pokusy dociliti nápravy různými publikacemi
přednáškami a literalurču zábavnou věcí celkem jen
málo prospějí. Neznám příčiny, proč bychom na státu.
jenž věnoval v roce 1903 školství průmyslovému
8,678.824 korun, naproti tomu školství obchodnímu
loliko 524.750 korun, nepožadovali tolik, kolik vzhle-
dem k výsledkům sčítacím, jež předsevzaly komory
o živnostech obchodních, i vzhledem k poplatnost
kruhův obchodních k vydržování jich škol nezbytne
jest zapotřeb
Uvědomime-li si dále účel výchovy na obchodních
školách, jenž nemá mimo své čistě praktické a od-
borné poslání postrádati zřetele k momentům sociál-
ním a elhickým, nabudeme přesvědčení, že třeba před
nost dáti vyučovací melhodě individuální. Jsou-li ale
jednotlivé třídy na školách četněji navštíveny, nei
to prospěch vyučovací dovoluje, jak může sebe svě-
domitější učitel těmto nárokům dostáti? Ač vydán by
ministerstvem vyučování cestou nařizovaci normativ
shledáváme stále ještě v některých třídách obchodních
škol více žáků, než účelům výchovným sloužiti může.
Poměry takové nejsou žádoucí — znamenají zkrácení
32
article
žactva — přetížení učitelstva a pochybný výsledek
Bude-li však zjednána v tom směru náprava —
bude míti v zápětí rovněž zvýšení nákladů našich škol
obchodních. Uvažujeme-li o silách učitelských, do-
spějeme k podobnému závěru.
Bude-li dále učitelstvo obchodních škol zabezpe-
čeno normální smlouvou, slanovící jeho povinnosti
k představeným, kollegům a žactvu, jakož i vzhledem
ke školnímu řádu, určujícímu počet vyučovacích hodin,
regulujícímu jeho postup, výpověď, honorář a pensi, bu-
de-li dále postaráno o jednotnou způsobilost sil uči-
telských zřízením seminářů pro učitele s ohiedem
na jednotlivé kalegorie škol obchodních, pak myslím,
že můžeme se spolehlivě nadíti, že u větší míře ne
dosavade vynikající a zvláště schopné síly vyučovací
školství obchodnímu získány budou a pak možnose
i naditi ještě lepších výsledků vyučovacích na pro-
spěch obchodu a průmyslu našeho. Že by výchovným
cílům bylo dále poslouženo udělením stipendií ce-
stovních a studijních učitelům škol obchodních, o lom
nelze pochybovati
33
article
I v tomto směru jeví se nutnou úprava. Z toho
co řečeno, patrno, že jest nutna úprava školného,
osvobozování od školného s tím souvisící, stupňování
požadavku kvalifikace žactva, že dlužno uvažovali,
zda dosavade stanovený počet žactva v jednotlivých
třídách neměl by býti při jednotlivých před-
mětech ještě redukován, a že posléze jeví se nulnou
jednotná úprava služebných a hmotných poměrů uči-
telstva na školách obchodních s úpravou reciprocity
mezi jednollivými obchodními školami. Kdyby taklo
školství obchodní mělo býti opraveno, vyskytl by se
bez ohledu na dosavadní subvence, podpory a úroky
z fondů as příbližný schodek při obchodních školách,
dosaváde státem subvencionovaných, v zemích če-
ských a sice při českých školách obchodních 667.28
kor., při německých školách obchodních 681.296 K
celkem 1,348.580 K.
34
article
Subvence státní a zemské českým školám ob-
chodním poskytované, obnášejí K 190.300 a odhadují-l
subvence škol německých na tutéž sumu, jeví se ne-
uhražené vydání okrouhle as sumou K 1,000.000 a
naskytuje se otázka, jak tento schodek uhraditi
Především sáhl bych — dokud nebude otázka
tato definitivně rozřešena — k prostledkům své-
pomocným. Po nabytých zkušenostech s Tonnerovým
fondem a i jinde, možno říci, že jedna z hlavních
překážek umístění našeho dorostu v cizině, jest ne-
znalost jazyků cizích. fiečník uvádí tu opravné ná-
vrhy
Jak známo, spadá do působnosti kuratorií při do
savadním svébytném školství obchodním, finanční
správa jednollivých ústavů a s lím spojené stanovení
výše školného, vymezení slevy a prominutí školněho.
ustanovení počtu žacíva, jež ústav přijímá, systemi-
scvání učitelských míst a přijímání sil učiteiských.
dohled nad vyučováním a jeho rozdělením. O slovách
a prominuti školného nemajetným a kvalifikovaným
posluchačům rozhodují kuratoria k návrhu sborů pro-
fessorských — o ustanovení sil učitelských a rozdělení
vyučování rozhodují rovněž kuratoria k návrhům ře-
dítelů jednotlivých ústavů.
Stát si naproti tomu vyhradil cestou nařizovací
určovati úpravu učebního plánu, nutnou úroveň před-
běžného vzdělání žactva, stanoviti počel žactva v jed-
nollivých třídách, stanoviti podmínky zkušební pro
učitele, schvalovati síly učitelské i pomůcky učebně.
Posléze uděluje stát právo veřejnosti a jednoroční
služby jednotlivým školám.
Tonnerův
35
article
Kdyby nastala zákonná úprava školství obchod-
ního po stránce velejnoprávné s dosavadním pone-
cháním kuratorií, odpadla by těmlo starost o financo-
vání ústavů, čímž by kuratoriím poskytnuta byl
možnost se inlensivněji o vybudování školství a jeho
zvelebení starati. Jak známo, dospěla některá kura-
toria na krajní mez své finanční výkonnosti. Kdyby
kuratoriím — odnětím břemena financování ústavů —
bylo v jich působnosti uleveno, navrhoval bych pak,
aby inspekce ústavů stala se pro jednollivé členy
kuratorií obligalorní, jakož i podávání dobrozdání cen-
trální komisi pro obchodní školství — arcit zvláště
v tem směru, do jaké míry způsob vyučování jed-
nollivým předmětům, jakož i předměty samy prak-
tickým požadavkům vyhovují. Při správě obchodního
školství v ministerstvu kullu a vyučování jevilo by
se nutným ziídili centrální komisi pro záležitosti ob-
chodního školství sestávající ze sekcí dle jednollivých
národniosti a povolati do ní zástupce obchodnícha
živnostenských komor a vynikající příslušníky stavu
obchodního, již z loho důvodu, protože sebe dokona-
lejší způsob jednolnosti školství obchodního vyžaduje
preměn jakmile je proměnlivé podmínky života hospo-
dřského kladou. Že by za těchto opatření mohí ve
školách obchodních zavsádnouh duch formalismu, lak
že by výkonnost jich nebyla v souladu s praktickými
požadavky živola obchodního, nemám obavy
Za účelem získání zvláště kvalifikovaného žacíva
pro školy obchodní, navrhoval bych, aby se vzala pro
osvobození od školného žáků vykazujících středo-
školské vysvědčení první třídy s vyznamenáním —
s trvale stejným dalším prospěchem — za podkla
osobní daň jich rodičů a poskytlo se toto beneficium
do výše korun 5000 příjmů při čtyřčlenně rodině.
živnostenský komora
36
article
Úvážíme-li, že blahobyt a s ním souvisící kullurní
vývoj národa závislým jest nejen na zevních podmín-
kách v té které zemi přírodou daných, nýbrž i na
schopnostech a pracovní zdatnosti jednotlivcově, za-
jisté shledáme navrhovaný prostledek, jenž sicužili
má k zebezpečení zvláště vynikajících pracovníků
stavu, jenž jest povolán rozhojňovati hmotné pro-
středky národa nejen účelným, ale i spravedlivým
Jakmile by byly podmínky zdárného vývoje našeho
školství obchodního ve všech bodech zabezpečeny.
shledáváme, že by působnost a vliv dosavadních ku-
ratorií při zveřejnění našeho školství obchodního
v ničem nebyly zkráceny, nýbrž i rozhojněny
Speciálně pro sestátnění a jednotnou organisaci
našeho školství obchodního na pevněm podkladě exi-
stenčním s náležitým zletelem k jeho kuliurnímu vý-
voji jsou kromě uvedených ještě následující důvody:
Vzhledem k lomu, že učební osnova škol obchodních
přimykati se musí učební osnově škol středních, jež
jsou skorem vesměs vydržovány a z velké části spra-
vovány státem — dále vzhledem k tomu, že stát
již vlivem svým do organisace školství obchodního
s úspěchem zasáhl — vzhledem k tomu, že jednot-
nest organisace veškerého školství obchodního můža
býti pli všestrannosti styků obchodních jen obchodu
na prospěch — vzhledem k tomu, že zemské finance
rém nezaručují úpravu našeho obchodního školství
v době dozírné a že by sestátněním školství obchod-
ního v ostatních zemích nám připadla povinnost
k udržování tohoto plispívati, kdežto bychom naše
školy byli poukázáni vydržovati z prostředků vlastních
— posléze vzhledem k tomu, že by dosavadním způ-
sobem subvencionování k náležité úpravě školství ob-
chodního ve smyslu navržených oprav nemohlo do-
jíti před dobou 25 let — doporučuje se sestátnění
obchodního školství.
37
article
Naproti tomu jest obava, že by mohl stát zři-
zovati na společně útraty školy takové bez ohledu n
skutečnou potřebu jinde, tak že bychom opětně byli
poukázáni sáhnouti ke svépomoci u nás a nezdá se
mi věru měně důležitou záchrana jazyka — o níž
jedná se na školách obecních a středních — než zá-
chrana odborného vzdělání a z loho plynoucích hmol-
ných prostředků. Vzhledem k tomu, by musilo býti zá-
kenem postaráno o spolehlivý právní podklad, opráv-
ňující ke zřizování těchto škol. Olázku, jaký legis-
lativní postup při sestátnění obchodního školství
by byl správnější, ponechávám interessovaným kru-
hům, podotýkám jen, že uznali-li jsme zásadu zve-
řejnění školství obecného, středního a odborného
správnou, neznám příčiny, proč bychom právě při
školství obchodním měli býti jiného náhledu. Druhá
cesta jakou by se sestátnění školství obchodního pro-
vísti dalo, jest cesta kompromisu s jednotlivými
ústavy, při níž úprava další organisace děla by se
jako dosud cestou nařizovaci. V tom případe dopo-
ručovalo by se kollektivní vyjednávání s vládou za
účelem ochrany škol finančně slabších
Která z obou cest by byla správnější a posky-
tovala by nám větších záruk, mělo by býli předmětem
úvah k tomu povolaných kruhů poslaneckých. (Po-
tlesk)
Pan ředitel zemské banky Fr. Procházka
Valná většina kuratoria českoslovanské obchodní aka-
demie v Praze slojí zásadně proti sestátnění školství
obchodního. Není pochyby, že úpravy školství ob-
chodního nutně je zapotřebí, proč by měly však
interessované kruhy resignovati na váv na školství
tolo? Stát dosud neplnil ovšem svých povinností
k němu — přidržeti ho ke zvýšení subvencí, jest
nejlepší ceslou, jak nabyti zvýšených prostředků.
Řečník dotýká se polom podrobně výčhovy obchiodní.
Procházka
Francie
Praha