ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5adef9b0-71f9-11dc-9555-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 82, place 54, org 5, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
30. prosince 1904. Číslo 360.
4 article
p odstoupení Körhrově, jež až do posledních dnů prohlašoval za vyloučené, se nerozpisuje. »N. Reforma« připojuje ke zprávám o událo- stech vídeňských následující poznámku : » Sluší uznati, že dr. Körber má mnoho vlastnostl, kvalifikujících ho za chefa vlády v takovém státě, jako jest Rakousko; jest pilný pracovník, má dobrou vůli, aby zákonodárství vpravil na koleje pokrokové, ba v tomto “ směru nelze mu upříti i některých zásluh. Mezi nynějšími členy kabinetu těžko bylo by nalézti muže, který by se aspoň tak dobře hodil za předsedu minister- stva. Ale ani z toho nenásleduje, že by nynější předseda kabínetu byl nenahraditelný. V ústav- ních státech nemají takového významu ani osoby nejvíce vynikající. V našem případě proti do- brým stránkám nynějšího premiera stojí dávno již celá řada vlastností nepříznivých. Z nich na prvém místě sluší uvésti tu okolnost, že ztratil důvěru četných politických stran a že Čechové vořejně prohlásili, že nevěří ani v dobrou vůli Körbrovu. Dr. Körber přese všechny své dobré vlastnosti přežil se již v Rakousku. A proto zájem státu i národů vyžaduje, aby ustoupil místo svěží síle.«
doktor Körber Čecho Rakousko
5 article
V Praze, 29. prosince. (Z opposi ční c kruhů uherských.) Dnes konala s v Pešti konference strany neodvislosti, jíž s účnstnil též výkonný výbor spojených oppo- sičních stran a z dissidentů hr. Jul. Andrássy a bývali ministři dr. Wlassics a Darányi. Ne- malý dojem způsobila zpráva, že hr. Apponvi a jeho přívrženci jsou na skoku do strany ne- odvislosti. Ostatně také dissidenti značně se přiblížili ke stanovisku státoprávní opposice. Na včerejším banketě opposičních stran hr. Štěp. Karolyi prohlásil, že stál dosud na podkladě vyrovnání z r. 1867. Tento základ jest však nyní olřesen. Proto dá se předvídati budoucnost, v níž pronikne myšlenka neodvislosti. Nezví- tězíme-li nyní úplně, pravil řečník, musíme opustiti basis r. 1867. Hr. Jul. Andrá sey pravil členům strany neodvislosti: »Vaše politik není moje politika, ale příkoří, jež se stalo vám porušením ústavy, stalo se i mně. Žasnu, jak hluboko již klesla mohutná kdysi tvrz vyrovnání z r. 1867. Má-li toto vyrovnání zapotřebí tako- vých obranných prostředků, jakých se uživalo za éry Bachovy, pak vyrovnání z r. 1867 po- zbylo oprávněnosti.«
Jula Andrássy Wlassics Darányi Štěp Karolyi Bachův Praha Pešť Hradec spojený oppo
6 article
Ze Záhřeba, 27. prosince. (Uher sk ex-lex a Chorvatsko.) Chorvatský sněm sehválil dne 5. prosince finanční vyrovnání s Uhrami, jak se o ně v létě dohodly obě kralevinské deputace. Ale, má-li se vyrovnání státi zákonem, musí býti také přijato sněmov- nou uherskou, což se dosud nestalo. Proto »Pester Lloyd« v jedné z posledních úvah situaci v Uhrách poznamenal, že ex-lex, který v Novém roce nastane v Uhrách, stihne také Chorvatsko, ježto pro rok 1905 není ani deí- nitivného, ani zatímného finančního vyrovnání uhersko-chorvatského. Dosnd bývalo zvykem, že kdykoli se rozpouštěl sněm uherský, rozpoušte se také sněm chorvatský a proto se očekávalo. že počátkem příštího roku budou nové volby také v Chorvatsku. Úřadní »Narodne Novine sdělují však ve vánočním čísle, že tentokrát není nijaké příčiny k rozpuštění chorvatského sněmu, poněvadž tento pracuje pravidelně. Sněm své úkoly vykonal v čas a zemská vláda má zákonitý podklad, aby mohla uhraditi samo- správné potřeby země. Chorvatsku prý nehroz tedy nijaký stav ex-lex. Proti názorům úřad- ního listu vystupuje »Agr. Tagbl.«, který uzná za správný výklad »Pester Lloydu« a pokud se týče flnančního vyrovnání, praví: »Dokud toto vyrovnání nebude přijato v Uhrách a schváleno králem, zůstane usnešení sněmu chorvatského pouhou makulaturou a v nejlepším případě cen- ným aktovým materiálem pro budoucnost.«
Lloyd Záhřeb Uhry Chorvatsko
7 article
Ze Záhřeba, 26. prosince. (Droben chorvatské opposice.) Nedávno jsme sdělili, že pokroková mládež chorvatská se o trhuje od chorvatské strany práva a ustaví se jako samostatná politická strana, jíž bude orgá- nem časopis »Pokrěte. V čele pokrokové mlá- deže stojí dosavadní spolupracovník »Obzorue dr. Heimrl a redaktor »Nar. Obrany« dr. Lor kovič. Nyní sděluje Štěp. Radič, že se svými nejbližšími přáteli nepřistoupí k nové pokrokové straně, nýbrž že založí zvláštní selskou demo- kratickou stranu. S pokrokovci prý nesouhlas proto, že si za hlavní úkol vytkli boj s kleri- Z Lublaně, 26. prosince. (Slovině ti n v terstském magistrátě. — Slo- vinští socialisté.) Advokát dr. Gregorin povšimnul si, že jmena slovinských voličů v terstských volebních listinách jsou tištěna ne- správně; vynechány při nich všechny změkčo- vací značky. Na slížnost, podanou místodrží telství, kn. Hohenlohe nařídil terstskému magi- strátu, aby jmena slovinských voličů opravil zprávu o tom podal jich zástupci s lovin- ským přípisem. Takové nařízení dáno byl terstskému magistrátu již několikrát a zůstalo vždy marným. Také nyní magistrát odpověděl místodržitelství, že až dosud úřadoval jen vlašsky a nemůže tedy vyhověti místodržitelovu nařízení Jest tedy otázka, najde-li kn. Hohenlohe pro- středky, aby terstský magistrát donutil k plněn zákona. — Jihoslovanská sociální demokracie měla tyto dni schůzi v Lublani. Bylo ustano- veno, aby vedení strany bylo z Terstu přeložen do Lublaně a také orgán strany »Rdeči prapore aby se vydával v Lublani.
doktor Heimrl Štěp Gregorin Hohenlohe Rdeč Záhřeb Nara Lublaň Terst
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. prosince. Krvavé demonstrace v Hoskvě. V Moskvě, 19. prosince. Nedělní d- monstrace nebyly tak hladké, jak se z počátku mělo za to. Pravili-hi jsme v minulém dopise, že to byly bouře až dosud nejmocnější z po- sledních dob, nemýlili jsme se, naopak dodá- váme: došlo při nich k takovým koncům, kte- rých lze jenom litovati. Obětmi nedělních bouři stali se studenti i veřejná stráž. Ze s tudent- stva zabito 10 a z policistů 3, dva strážníci a jeden komisař. Množ- ství raněných a zatčených. Obě strany totiž užily střelné zbraně. V Moskvě zavládlo po nedělní krvavé de- monstraci rozechvění myslí a třeba dodati, že studentstvo nesetkalo se s tím vý- sledkem, jakého očekávalo, nebot valná čásť moskevského obyvatelstva revoluční podnikání jeho zavrhuje. Vysvitne to ostatně zřejměji z vypravovaného Předešlé své sdělení poněkud opravujem a sice pokud se tkne místa, kde demonstrace začaly. Nedělní bouře nevytrysknuly totiž pře domem generál-gubernatora, nýbrž jedině pře kavárnou Filíporou na Tverské ulici, kde bylo ústřední stanoviště a vznět dirigujícího nejsilnějšího zhluku. Demonstrace, jak už sděleno, byly připr- vovány na širokém podkladě. V čele stál tak zvaný »moskevský komitét strany so- ciálně-revoluční«, který vedl celou akci. maje ku pomoci podřadné komitéty a kroužky, které tvoři především vysokoškolské studentstvo všech kategorií, jmenovitě, pokud se odnášl k agitaci; z tohoto při poslední revoltě vynikli zvláště studenti hospodářského institutu v petro- rozumovském sadu.
Praha Moskva tverský ulice Filípora hospodářský institut
10 article
Tentokráte byl učiněn pokus o demonstrace současně v několika částech Moskvy. Poslední týden ve všech částech města — nikoli pouze na vysokých učilištích — rozhazovány byly le- táky různého obsahu a s konečným vybídnutím k nedělní revoltě. Na proklamacích vyzývalo se k odporu proli rozsudku nad vrahy ministra Pleva, poně vadž rozsudek je prý nespravedlivý; v jiných proklamacích zase brojilo se proti samodržav- nému zřízení ruskému, v druhých zase ohnivé horování pro svobodu vůbec a socialistickou zvláště. V sobotu konala se hlavní porada revoluč ného komitétu a v něj se sbíhajieích agitačných kroužků; při této poradě dána jedním z vůdců otázka, má-li studentstvo tentokráte demonstrovati ozbrojeno anebo beze zbraně: zbraní tou rozuměny revolvery, dýky a nože. Většina shromáždění však ozbrojení zavrhla. Za to však se značným souhlasem přijat návrh, aby, jestliže z demon- strujících studentů o nedělních revoltách bude některý zabit — byl usmrcen moskevský generá gubernator Sergěj Alexandrovi moskevský oberpolicmajstěn Trepov. Následkem toho panuje o životy těchto neustálá obava a četnictvo je bez př- stávky na nohou. Nedělní revolta, která se měla opakovati i v pondělí — v den jmenin carových — měl kromobyčejný dosavadních demonstrací průběh. Stráž bezpečnosti, které se dostaly do rukou některé letáky a proklamace, byla o všem zpra- vena, jenom to jí ušlo, kde bude ústřední vznětné stanoviště, poněvadž věděla, že na ně- kolika stranách bouře jsou chystány.
Pleva Alexandrov Moskva Stráž
11 article
Policie byla pohotově, takže i četnictvo ve dvorci generál-gubernátora v Černyševském pereulku připraveni kozáci. Zhluk vypukl u jmenované již kavárny Filipova. Tato byla ihned uzavřena. Tu zhluk studentů všech kategorií i kursistek po dvanácté hodině vyrostl na mo- hutný zástup. Zástup vůčihledě mohutněl. K jedné hodině proud jeho za zvuků revolučných písní se hnul a jakmile dal se na pochod, rozvinuty četné rudé prapory, prosté i s nejrozmani- tějšími hesly, asi těmi, kterými končily prokla- mace. Proud, stále a stále se sesilující přilivem z okolních ulic, dal se na pochod směrem do- lejší části Tverské ulice, ač se byl zatím už rozvinul až na »Strastnou ploščaď«. Policie četnictvo dosud klidně patřily na průběh, kráče- jíce po stranách a v předu demonstrujících zá- stupů, takže v občanstvu ozývaly se hlasy »Dnes se demonstruje za ochrany policie«. Stráž demonstrujícím nepřekážela. Měla příkaz, pokud nebude na po- licii útočeno, nepodnikati ničeho. Když se zástupy přivalily k Černyševskému pereulku, který s jedné strany obemyká paláe generalgubernatorský (s druhé strany Tverská ulice), policie se zastavila, nechtic dovoliti dále postupovati a obracejíc směr demonstrantů na- zpět ke Strastnému náměstí a Tverskému bul- váru. A tu studenti sami zdvihli hole a za křiku a řevu počali bíti do policie.
Černyševský tverský kavárna Filipův
12 article
vívava, v cizozemských novinách začerněné stati a vystříhané články znovu počínají se objevovati I nálada občanstva je proti studentům. Měli jsme v průběhu těchto dní přiležitost mezi lidem sly- šeti úsudky, jichž nejčastějším refrainem bylo a »Kdybych tam byl býval, »jej bogu« (na mou duši), sám byl bych bil studenty!« Měli jsme náhodou příležitost vyslechnout rozhovor zúčastněných studentů a nejspíše členů agitačního a revolučního komitétu: Ku po- divu, jak povrehní jsou jejich ná- zory, nikterak do hloubky věci ne- zasahující; s politováním, avšak nelze při nejlepšl vůli jinak, než úradutunazvati výstižnýmruským charakteristikonem: »baltovň a« a česky, cheete-li: plácání. Studenty rozvášněné však smutný výsledk nedělní popolední demonstrace neodstrašil. Tentýž den večer a na druhý den učiněny opět pokusy na různých stranách města vznítiti demonstrace. Ale policie bděla. Následkem toho v zápěti všechno udušeno a jenom na čísle za- tčených přibylo. V pondělí asi z 80 zatčených ve vazbě ponecháno 23.
13 article
Po celé nedělní odpoledne policie byla po- hotově a na různých místech neustále v roz- množeném stavu procházela. Nejvíce však vyni- kalo to na Tverské ulici. Tam jmenovaná ka- várna, před níž bylo jeviště »buntu«, byla po celou ostatní čásť dne zavřena a od Strastné ploščadi až do domu generál-gubernátora tvořily stráž silný kordon policistů i kozáků. Na začátku té ulice, při vchodu ze jmenovaného náměstí do Tverské ulice, stál řetěz strážníků s několika ko- misary; bděli nad pořádkem a pravidelným prou- děním obecenstva. A na všech stranách plno policistů. Stanice tramwaye a čekárny její na Strastné ploščadi hemžily se policejními komisary a do- zorci, již zejmena padali do očí svými bílýmt plášti. V neděli večer, dovídáme se, i v ponděli, revoluční komitét konal nové porady, jichž vý sledkem bylo nepopustiti a na nové demonstrace jíti se zbraněmi. Lze tedy očekávati další bouře.
jmenovaný náměstí tverský ulice
14 article
Otázka elsasko-lotzinská. Nedávno jsme se zmínili na těchto místech o projevu bratří Marguerittů, známých, romano- pisců, pohlížejících s resignací na záležitosi elsasko-lotrinské a zcela vzdálených výbojnosti francouzské nacionalistické strany »odvety«. Též z německé strany ozývají se hlasy smírne a ve »Frankfurter Zeitungu« uveřejnil štras- burský poslanec Blumenthal článek, v němž prohlašuje, že »Elsasko-Lotrinsko má býti po- jítkem mezi Německem a Francif«. Poslanee elsaský poukazuje na to, že přes všeobecnou tendenci míru Francie i Německo jsou rozbro- jeny pro otázku elsasko-lotrinskou. Nutno však pomýšleti na možnost sblížení německo-francouz- ského, kteráž idea má i ve Francii své přívr- žence. Ve Francii prý musí uznati, píše posl. Blumenthal, že Elsasové a Lotriňané usmířili se již s nynějším stavem věci a že si nepřejí změnu za cenu války. Elsasko-Lotrinsko bylo béhem historie příliš často jevištěm krvavých bojů a netouží nijak, aby na dále bylo před- mětem stálých sporů dvou mocných sousedů. Nechtějí být překážkou mírného sblížení Francie a Německa. »Ať se respektuje jejich individua- lita,« končí posl. Blumenthal, »ať se jim po- nechá svoboda a neodvislost, na niž jim dává právo jejich vysoký rozvoj a budou vzácným pojítkem mezi dvěma národy, kráčejícími v čele civilisace«. Zdá se však, že toto stanovisko najde více ohlasu v Německu nežli ve Francii
Margueritt Blumenthal Elsasová Lotriňaný Německo Francif Francie Lotrinsko Frankfurter Zeitung
15 article
Domovní prohlídka u advokáta. Noilhiama, Etery, jak známo, společně s advokátem Henry Ro- bertem měl Syvetona před porotou obnajovati, měla účel, aby se zjistílo, zdali se konaly pří- pravy k hájení Syvetona, nejen pokud se týče spolíčkování Andréa, nýbrž i pokud se týče hro- zicího tehdy už obvinění z přečinu proti mravo- počestnosti a pro — zpronevěru. Noilham k to- mu přisvědčuje. Tvrdí, že Syveton 48 hodin před svou smrtí obdržel od jistého „dobrého přítele“ lístek, na němž napsána byla tato -lora: „Jen v okamžitém útěku jest spása. Státní zá- stupce ví všechno.“ Jest ovšem nyní otázka, zdali tento lístek skutečně byl pravý a nebyl-li teprve dodatečně napsán. Jest ovšem možno, že Syveton neměl valně důvěry, že se podaří obratnosti jeho právních zástupců tomuto úskoku dostatečně čeliti. Vyšetřující soudce pro- hlašuje, že stále prý ještě věří v sebevraždu. K zjištění oné okolnosti, že paní Syvetonová sku- tečně byla nápomoena při sebevraždě svého chotě, jest důležilo, že bylo právě nepochybně zjištěno, že paní Syvetonová vstoupila nezamče- nými dveřmi, vedoucími ze salonu do pracovny, v okamžiku, kdy Syveton ležel v bezvědoml.
ro Syveton Syvetonová Syvetonová sko
16 article
„Časopis „Gaulois“ k této zprávě dodává, že Syveton obdržel den před ličením zprávu, že bude proti němu zavedeno trestní řízení pro sprostý zločin. Prchne-li Syveton před líčením. nebude prý o jeho rodinnér životě učiněna nej- menší zmínka a bude toliko in contumaciam od- souzen. Také v tom případě, kdyby se později do Francie navrátil, nebude prý již „obtěžo- ván“. Několik hodin potom skončil Syveton sebevraždou. Jest jisto, že jistí či- nitelé přáli si, aby prchl. Vyšetřujíeí seudce nalezl v bytě Syvetonově poslední vůli, ve které ustanovuje svoji paní hlavní dědičkou. Testament tento napsal krátce před soubojem s rytmistrem De Gailem. Soudní znalci skončili včera chiemické zkoumání vnitřností mrtvoly Syve- tonovy a nenašli, dle depeše pařížské. žádných stop po jedovatých lát- kách o účineích omamujících. Znalci před- loží pravděpodobně ještě dnes své dobrozdáni vyšetřujícímu soudci Boncardovi. V dobrozdán tomto činěno jest několik předpokladů, poněvadž mezi znalci nerí s přtěině vý- sledku zkoumání úplné jednoty.
Syveton Syvetonův jít Gail Francie Gaulois
17 article
Vojenská rada francouzská. V Paříži proslýchá se, že ministr války Berteaux zamýšli počátkem ledna svolati vrchní vojenskou radu za účelem porady o provedení zákona v příčině dvouleté prosenční služby. Na této poradě má býti též jednáno o otázce po- vyšování důstojnictva. Berteaux zamýšlí dřivějši význam a váhu vrchní válečné rady — alespoň částečně — obnoviti. Zdá se, jako by nový mi- nistr, civilista Bartenux, hledal tak opět zblížení s armádou, od níž ministr voják André byl se téměř úplně odloučil. Dohra francouzsko-vatikánského konfliktu. Bývalý francouzský vyslanec při Vatikáně Nisard, vstoupí dnem 1. ledna 1905 do vý- služby. Při této příležitosti byl jmenován velko- důstojnikem čestné legie. Protože nástupce Ni- sardův nebudo an jmanován, atana se tím dipla- matická roztržka Francie s Vatikánem definitivnl. Indové proti Anglii. Indický národní kongres, jehož porady byly právě zkončeny, odsoudil mezi jiným tihetskou výpravu a výlohy, tím způsobené, jakož i vy- slání zvláštního vyslanectva do Persie a Afghani- stanu, poněvadž se tím Indie vydává v nebez- pečí zahraničních zápletek
André Ind Paříž Vatikán Francie Anglie Persie Indie
18 article
ničeho nepořídil. Zprávy ovšem nemluví o če- ském vítězství, však to spadá na vrub tendence kronikářské. Nutno si tu představiti mocný vá- lečný úspěch Čechů, doznává-li se, že ne- zdolný Karel je nucen rychlým pochodem opu- stiti Čechy. Karel nabyl tu přesvědčení, že s Čechy nutno počítati jako s elementem vý- bojným, který stojí na starých dobrých zákla- dech, jež mu zaručují možnost osobilého če- ského vystupování. Také jiní později se pře- svědčili, že česká povaha je tvrdá, v základech pevná, ale snadno přístupná popudu k expansi. Rok 931 jako mezník dělí dvě různá ob- dobí. Před ním poměrný klid, po něm boje mezi Čechy a Němci. Hned po nastoupení Bole- slava I. na trůn vypravil se Otta I. s velkým vojskem do Čech. Je však zaskočen a vojsko jeho potřeno. Vidukind ve svých dějinách sa- ských líči hrůzy, které rozséval divoký Boleslav se svým vojskem. Porážka Ottova byla pro hrozná. 15) Mohutnost bojů dokazuje dlouhé jieh trvání a velký rozsah. Roku 950 viděti zase Ottu v Čechách. Vítězně postupuje s ohromnou mocí, Boleslav necitě se proti němu dosti silným. ustupuje, aby tím odvážněji vrhl se tam, kde očekává rozkvět své moci, do Polska. Vidukin líčí odpor Boleslavův i ústup drasticky. Čechove silní a odvážní jen neradi se podrobují vůl Boleslava, dobrého politika, jenž si nedá ují kořist, kterou vidí v Polsku.
Čecho Karel Němec Bol Ott Ottův Boleslav Boleslavův Čechov Čechy divoký Boleslav Polsko
19 article
Celá velká doba Boleslavů českých I.,m a III. jest jediným velkým dokladem bojovnost a rozpínavosti síly národní. A což z konce 10. stoleti vraždění na I bici! Řádění Vršovců proti Slavníkoveům nelz vysvětliti jinak, než dávno utkvělým zvykem krvelačné pomstychtivosti. O mocné energii která vedla řady české pod Břetislavem do Polsk r. 1038, vypravuje Kosmas, přirovnávaje Břeti slava k vichru, který vše zachvacuje. A bojov nost paží českých za Vrátislava II. v Polsku Vedle zřejmé snahy o celkový úspěch hlá se tu individuální pud po ukojení bojechtivosti vyžadující mnohou oběť, než se cíti uklidněna úspěchem. Boje českosaské, vedené v létech 1082 1087 neméně svědčí, že srdnatost česká byl co chvíli hotova vystoupiti se vší mohutností rozhodnouti, co bylo sporného mezi sočicím živly. Vratislav II. vypravuje se do Míišně rozpoutává tu divoký zápas o bytl či nebyt jedné neb druhé strany. Monumenta Germanise historica. Seriptore III. 43
Vršovec Slavníkove Břetislav Kosmas Břeťa Vratislav II Polsko
20 article Po smrti prvního českého králo r. 109
Po smrti prvního českého králo r. 109 sláva českých zbraní neutuchla. Břetislav I šířil pověst o české zdatnosti a síle všestranně. Pověst zapouští v tehdejší Evropě své kořeny. až se stává pevným přesvědčením o dokonalost českého vojenství. Vláda Břetislavova jest jedi- ným velikým rozmachem energie a statečnosti české. A tu se hlásí za cicerona náš t. zv. Dali- mil. Tim vedeni, dospíváme přesvědčení, že hlavními faktory ú spěchů českých, za obou Vladislavův a Soběslavů jsou výpravy válečné, svědčící o vojenské zdatnosti české. Boje císař Lothara a Otty Černého se Soběslavem, s vítěz- stvím Čechů u Chlumce r. 1126 16), epochální výprava Vladislava do Italie r. 1158, dobývání měst, pustošení krajů, jak čteme u Vincentia i7 pražského i Dalimila i8j a jak zajímavě svědě Vlach Otto Moren. 19) A ještě větší doba Přemyslův a Václav až do r. 1306, do smutného dne vraždy olo- mucké. Pro toto období hemží se prameny nesčet- nými doklady o schopnosti živlu k výboji i vládě.
Břetislavův Tim Lothar Ott Černý Čecho Vladislav Vlach Morena Přemyslův Václav Evropa Soběslav
21 article
Po celé 13. století nejen stále provází válečn štěsti zbraně české, ale vystupuje tu i schopnos těch, kdo jsou nositeli vůle panovnické. Zalo- žena tu sláva a moc česká tak pevně, že a bouřlivé a hnusné události po r. 1306 nemohly ji podvrátiti. Nikdy nebylo by rodu lucembur- skému možno bývalo povznésti Čechy dot míry, kdyby tu již před tím nebývalo něco, byla možnost dána pevně se opříti. Od 14. stoleti stojíme již co do povaby našich předků na pevné půdě. Není tu již sporu, není třeba diskusse. Na základech Pře- myslovci položených vzkvétá česká moc z Lucemburků, vzrůstá i za Habsburků, až v ne- blahé dekadenci zasažena smrticí ranou bělo- horskou. Tak se jeví bojovnost a sila odporu základ nou vývoje dějin českých. Dnes třeba přiznati pravdu tomu, kdo prvn se vyslovil o bojovné povaze starých Slovanů. Možno skoro bezpečně tvrditi, že někdejší pojmy naše o »holubičí povaze« jak Slovanů, tl našich českých předků jeví se býti jen výploden sentimentální fantasie. Nějaký čas, odpovidají náladě doby, mělo heslo svůj obecný kurs. Dnes možno klidně vrátiti se k dějinnému po- dání a stavěti na něm. 10) Fontes rerum bohemicarum III. 194. 11) Monumenta Germanise historica Sscriptore XVII. 666—680 Ibidem III. 96. 1) Ibidem XVIII. 603.
Čecho Habsburk Zala Lucemburk Slovan Germanis historica Sscriptore
22 article
A to byl počátek vážné srážky. Policie a žandarmerie začala se brániti, vytaženy šavle a »styěka« došla do tuhého. Nastala panika. Horkokrevná mládež vzkypěla, holemi i pěstmi dorážejíc na policisty a četníky a tito šavlemi tloukli i sekali do davu výtržníků. Vytryskla posléze i krev a mnozí ze studentů dali se na útěk, zpět po Tverské i do postranních uliček. Zatím signalisovány čety kozáků. Tito neměli daleko. Dav hrnul se a zatlačen konečně zpět až na Strastné náměsti, kde bylo více prostoru a kde se soustředily zástupy nejen studentů, než i dělnictva a obecenstva a sem v několika minutách přicválala sote kozáků. Jakmile ti se objevíli, nastal divoký shon. Obecenstvo prchalo na vše strany, také i část studentů, kdežto druhá čásť nepřestávala se práti a bíti do policie. A tu, což studenty př- kvapilo, s kozáky i občanstvo z a ča l bíti do studentů. Kozáci užili palašů krev rozpoutala rozechvění do nejvyšší míry. Zatím ocitnuly se davy na všech ulicích, b až u Nikitských Vrat — pojednou padlo několik střelných ran — bylo t se strany nerozvážného studen stva a proti usnesení hlavního revolučníh komitétu. Na to i policie užila zbraně, k čemuž dal podnět jistý zdejší »pristav« (komisař poli- cejni). Policie i kozáci sekali a bili do tlupy bez ohledu, sestávala-li ze studentů nebo obecenstva. A tím se stalo, že kromě raněných studentů kursistek byli raněni také někteří z občanstva, kteři se do rány připletli. Záhy proveden i zatčení.
Kozák
23 article
Zatčeno množství výhradně studentů a studentek. Avšak všichni kromě 43 — vůdců nedělní revolty — propuštěni po vý- slechu ihned na svohodu — dříve se t a nedělo. Ba mnozí ze studentů raněných byl odneseni v »účertky« (strážnice), kde obvázán a propuštěni. Mnozí z raněných hledali pomo n nejbližších lékařů, takže v proudění ke kon schylující se revolty bylo viděti mnohé z d- monstrujících i ze strážníků s obvázanými hla- vami a rukami. Pokud jsme mohli zjistiti, policie v té pří- čině zachovala úplnou mlčelivost. Výsledkem demonstrací je množství zatčených (do věznice poblíže našeho obydlí v neděli večer přivezeny tři kočáry zatčených a tolik i druhý den ráno). kteří rozvážení po různých věznicích, 10 stu- dentů a 3 policisté jsou zabiti. Tak udávají sami studenti, kdežto policie zabite popírá. Ze zatčených část bude obžalována a souzena, část ihned policejně potrestána pr porušení veřejného pořádku a pokoje. Universita byla uzavřena, rovněž i technik a vysoké »inženýrské učilišlě«, jakož i vyšší hospodářský ústav. Z techniky a inženýrské školy nás ubezpečují, že celý prvý kurs bude z trestu relegován na rok, ze studentů ostatních kursů pak ti, jichž jména jako demon- strantů zjištěna budou, také rok vyleučeni a po roce musejí se podrobiti novým zkouškám. V celku přesmutný to výsledek ze snažen nerozvážné mládeže studujíeí. Kolik bude zase zmařených existenci, svo- bodnějšímu hnutí, které se zdálo zavládati, to pouze uškodí, ostatně je to zřejmo; po petro- hradské a moskevské demonstraci censura opět začiná strašiti, ač před uím byla nad obyčej sho-
24 article
Ruský projev pro Italii. »Paris« uveřejňuje v článku »Rusko Italie« řeč p. Čerepa Spiridoviče, čest- ného předsedy ligy celto-slovanské a předsedy moskevské slovanské společnosti, pronesenou při oslavě Petrarkova jubilea v pařížské Sorbonně. Ruský řečník učinil nadšené prohlášení sympati slovanských pro Italii. Vzletnými slovy velebil slávu kultury italské, jejíž nehynoucí ozdobou je básník Petrarka. »Italie je zosobněním, po- dobně jako její latinská sestra Francie, krásy velikosti v jejich největší ušlechtilosti. Slovanské sympatie jsou věrny Itulii, každý Slovan cí náklonnost k Italii, této matce tolika velkých mužů, kteří jsou největší chloubou lidstva: Virgila, Horace, Marca Aurela, Däntea, Petrarky Michel-Angela, Leonarda da Vinci, Verdiho, Gu- ribaldiho !« Čerep Spiridovič prohlásil se zápalem, že myšlenka sblížení slovansko-italského je jeh nejdražším přáním a cílem jeho osobní snaby Rusko, jež nijaký zájem neodděluje od Itali vítá Italy vždy srdečně jako přátely. »A proto« pravil dále, »je mi zvláště milo, že jako čestný president ligy celto-slovanské, předsedu slovanské společnosti moskevské, i čestný člen spolko slovanských v Čechách, Srbsku, Bulharsku atd. mohu zde veřejně prohlásiti veškeré své sym- patie pro slavnou Italii! Přináším pozdrav bra- trský z Ruska a jsem zajisté též tlumočníkem všech 180,000.000 Slovanů, kteří cítí podobn a jsou hotovi volati: »Ať žije vlasť Petrarkova
Paris Čerepa Spiridovič Petrarkův Petrarka Horace Marc Aurel Dänte Michel Angel Leonard Vinci Verdi Čerep Italos Rusko Francie Čechy Srbsko Bulharsko Sorbonna Italia
25 article Ať zije Italie !«
Ať zije Italie !« Aléra Syvetonova. Nemine téměř dne, aby aféra Syvetonova nepřinesla nových momentů. Ovšem při opět- ném nedostatku místa lze pro české členářstvo zaznamenati zalím jen stručně skutečné události a hypotés o podezření, s obou stran přímo se rojících, ponechati zatím stranou. Po návratu Lemaitrově z Antverp do Pařiž ujišťuje se jeho přáteli, že tento předseda nacio- nalistické ligy jest svou výpravou velice spo- kojen. Papíry, jež nalezl v peněžní schránce paní Syvetonové v bance antverpské, nejsou pa- píry peněžními, ale jsou prý přece papíry cenné, protože paní Syvetonovou silně kompromitují. Při nedávné prohlídce v bytu Syvetonově musila paní Syvetonová soudci Boucardovi ze- vrubně znázorniti, jak její muž zemřel, v jaké poloze jej nulezla atd. Při tom chovala se ale vdova úplně chladně a bez všelíkého hlubokého pohnuti. Při domovní prohlídce u advokáta Noil- hama, přítele a právního zástupce rodiny Syve- tenovy, zabaveny četné listiny. Advokát Bour- dilon podal proti domovní prohlídee protest. Provedení franko-siamské smlouvy. Z Bangkoku, hlavního města Sinmu, sdě- luje se ze dne 27. t. m., že odevzdání území, které bylo na základě francouzsko - siamské smlouvy vráceno Siamu, stane se formálně dne 30. t. m. Francouzové mají během 10 dnů od této lhůty Čatabon vykliditi. Setnina vojska ji Čatabon opustila.
Alér Syvetonův Syvetonův Syvetonová Boucard Noil Francouz Čatabon Antverpy Bangkok Sin Siam Italia
26 article
Hrozíci konflikt marocko-francouzský. Offieiosně vyhlašuje se v Paříži, že z Tou- lonu budou do Marokka vyslány dva obrněnci a to »Charlemagne« a »Jéna«. Budou je pro- vázeti dva křižáky. Ve válečném přístavu tou- lonském jeví se zvýšená činnost. Neprospěje-li tato demonstrace lodní na březích marockých, přikroči nepochybně Francis k dálším opatřením. Potom ale byl by se úplně zdařil plán Anglie, že franeouzské síly vojenské budou aspoň čá- stečně upoutány nákladnou výpravou osadní v době, kdy se rozhodovati bude jinde o udá- lostech, na nichž jest Francie již i jako člen dvojspolku interesována.
Francis Paříž Maroko Anglie
27 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Z Hranic na Moravě, 29. prosince. (Zvl. tel. »N. L.«) Všemi 16 hlasy českými, ze třiceti, zvoleni dnes v prvním sboru čeští kandi- dáti. Němci nevolili. Nové zastupitelstvo města Hranic bude tedy i na dále zúplna v rukou českých. Ze zprávy této vychází na jevo, že Němci hraničtí svou stížností ke správnímu soudu ne- smrtelně se napálili a že den, kterého ji podali, zaznamenají na definitivně poslední straně své hranické historie jako den pyramidální blamáže. Sklapnutí ošemetného jich plánu, spoléhajíclho na to, že budou nařízeny zůplna nové volby obecní ve všech třech sborech, jest pomyslné nejdokonalejší, ba ještě více než to. Třiletí no- vého obecního zastupitelstva, veskrze českého, jak vyšlo z červencových voleb loňského roku, počítá se znova ode dne včerejší opětné volby, takže se prodlužuje o celých 16 městců, účinek to, jehož se páni kverulanti nenadáli. V mysli jich skvěla se již stará německá sláva města Hranie a div že nepomýšleli na stavbu vítězně brány pro býv. svého purkmistra dra. Plachkého, kterýž svá stará a jak známo, dosti hřišná kolena odvezl zatím navždy do Olomouce. Své stížnosti postavili ostatně hraničtí renegáti pozadí monu- mentální tím, že se k nové volbě vůbec ne- dostavili. Dokázali takto, že jim šlo pouze o pro- vedení bezpráví, a když to se jim nepodařilo, že nestojí o čest formálně vzdanou zákonu novou volbou v prvním sboru. Je to snad první případ na Moravě, kdy zřejmé právo nebylo př
Němec Hranice Morava Hranie Olomouc