2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. prosince 1904. Číslo 360.
4
article
p odstoupení Körhrově, jež až do posledních
dnů prohlašoval za vyloučené, se nerozpisuje.
»N. Reforma« připojuje ke zprávám o událo-
stech vídeňských následující poznámku : » Sluší
uznati, že dr. Körber má mnoho vlastnostl,
kvalifikujících ho za chefa vlády v takovém
státě, jako jest Rakousko; jest pilný pracovník,
má dobrou vůli, aby zákonodárství vpravil na
koleje pokrokové, ba v tomto “ směru nelze mu
upříti i některých zásluh. Mezi nynějšími členy
kabinetu těžko bylo by nalézti muže, který by
se aspoň tak dobře hodil za předsedu minister-
stva. Ale ani z toho nenásleduje, že by nynější
předseda kabínetu byl nenahraditelný. V ústav-
ních státech nemají takového významu ani osoby
nejvíce vynikající. V našem případě proti do-
brým stránkám nynějšího premiera stojí dávno
již celá řada vlastností nepříznivých. Z nich na
prvém místě sluší uvésti tu okolnost, že ztratil
důvěru četných politických stran a že Čechové
vořejně prohlásili, že nevěří ani v dobrou vůli
Körbrovu. Dr. Körber přese všechny své dobré
vlastnosti přežil se již v Rakousku. A proto
zájem státu i národů vyžaduje, aby ustoupil
místo svěží síle.«
doktor
Körber
Čecho
Rakousko
5
article
V Praze, 29. prosince. (Z opposi ční c
kruhů uherských.) Dnes konala s
v Pešti konference strany neodvislosti, jíž s
účnstnil též výkonný výbor spojených oppo-
sičních stran a z dissidentů hr. Jul. Andrássy
a bývali ministři dr. Wlassics a Darányi. Ne-
malý dojem způsobila zpráva, že hr. Apponvi
a jeho přívrženci jsou na skoku do strany ne-
odvislosti. Ostatně také dissidenti značně se
přiblížili ke stanovisku státoprávní opposice. Na
včerejším banketě opposičních stran hr. Štěp.
Karolyi prohlásil, že stál dosud na podkladě
vyrovnání z r. 1867. Tento základ jest však
nyní olřesen. Proto dá se předvídati budoucnost,
v níž pronikne myšlenka neodvislosti. Nezví-
tězíme-li nyní úplně, pravil řečník, musíme
opustiti basis r. 1867. Hr. Jul. Andrá sey
pravil členům strany neodvislosti: »Vaše politik
není moje politika, ale příkoří, jež se stalo vám
porušením ústavy, stalo se i mně. Žasnu, jak
hluboko již klesla mohutná kdysi tvrz vyrovnání
z r. 1867. Má-li toto vyrovnání zapotřebí tako-
vých obranných prostředků, jakých se uživalo
za éry Bachovy, pak vyrovnání z r. 1867 po-
zbylo oprávněnosti.«
Jula
Andrássy
Wlassics
Darányi
Štěp
Karolyi
Bachův
Praha
Pešť
Hradec
spojený oppo
6
article
Ze Záhřeba, 27. prosince. (Uher sk
ex-lex a Chorvatsko.) Chorvatský sněm
sehválil dne 5. prosince finanční vyrovnání
s Uhrami, jak se o ně v létě dohodly obě
kralevinské deputace. Ale, má-li se vyrovnání
státi zákonem, musí býti také přijato sněmov-
nou uherskou, což se dosud nestalo. Proto
»Pester Lloyd« v jedné z posledních úvah
situaci v Uhrách poznamenal, že ex-lex, který
v Novém roce nastane v Uhrách, stihne také
Chorvatsko, ježto pro rok 1905 není ani deí-
nitivného, ani zatímného finančního vyrovnání
uhersko-chorvatského. Dosnd bývalo zvykem, že
kdykoli se rozpouštěl sněm uherský, rozpoušte
se také sněm chorvatský a proto se očekávalo.
že počátkem příštího roku budou nové volby
také v Chorvatsku. Úřadní »Narodne Novine
sdělují však ve vánočním čísle, že tentokrát
není nijaké příčiny k rozpuštění chorvatského
sněmu, poněvadž tento pracuje pravidelně. Sněm
své úkoly vykonal v čas a zemská vláda má
zákonitý podklad, aby mohla uhraditi samo-
správné potřeby země. Chorvatsku prý nehroz
tedy nijaký stav ex-lex. Proti názorům úřad-
ního listu vystupuje »Agr. Tagbl.«, který uzná
za správný výklad »Pester Lloydu« a pokud se
týče flnančního vyrovnání, praví: »Dokud toto
vyrovnání nebude přijato v Uhrách a schváleno
králem, zůstane usnešení sněmu chorvatského
pouhou makulaturou a v nejlepším případě cen-
ným aktovým materiálem pro budoucnost.«
Lloyd
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
7
article
Ze Záhřeba, 26. prosince. (Droben
chorvatské opposice.) Nedávno jsme
sdělili, že pokroková mládež chorvatská se o
trhuje od chorvatské strany práva a ustaví se
jako samostatná politická strana, jíž bude orgá-
nem časopis »Pokrěte. V čele pokrokové mlá-
deže stojí dosavadní spolupracovník »Obzorue
dr. Heimrl a redaktor »Nar. Obrany« dr. Lor
kovič. Nyní sděluje Štěp. Radič, že se svými
nejbližšími přáteli nepřistoupí k nové pokrokové
straně, nýbrž že založí zvláštní selskou demo-
kratickou stranu. S pokrokovci prý nesouhlas
proto, že si za hlavní úkol vytkli boj s kleri-
Z Lublaně, 26. prosince. (Slovině ti n
v terstském magistrátě. — Slo-
vinští socialisté.) Advokát dr. Gregorin
povšimnul si, že jmena slovinských voličů
v terstských volebních listinách jsou tištěna ne-
správně; vynechány při nich všechny změkčo-
vací značky. Na slížnost, podanou místodrží
telství, kn. Hohenlohe nařídil terstskému magi-
strátu, aby jmena slovinských voličů opravil
zprávu o tom podal jich zástupci s lovin-
ským přípisem. Takové nařízení dáno byl
terstskému magistrátu již několikrát a zůstalo
vždy marným. Také nyní magistrát odpověděl
místodržitelství, že až dosud úřadoval jen vlašsky
a nemůže tedy vyhověti místodržitelovu nařízení
Jest tedy otázka, najde-li kn. Hohenlohe pro-
středky, aby terstský magistrát donutil k plněn
zákona. — Jihoslovanská sociální demokracie
měla tyto dni schůzi v Lublani. Bylo ustano-
veno, aby vedení strany bylo z Terstu přeložen
do Lublaně a také orgán strany »Rdeči prapore
aby se vydával v Lublani.
doktor
Heimrl
Štěp
Gregorin
Hohenlohe
Rdeč
Záhřeb
Nara
Lublaň
Terst
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 29. prosince.
Krvavé demonstrace v Hoskvě.
V Moskvě, 19. prosince. Nedělní d-
monstrace nebyly tak hladké, jak se z počátku
mělo za to. Pravili-hi jsme v minulém dopise,
že to byly bouře až dosud nejmocnější z po-
sledních dob, nemýlili jsme se, naopak dodá-
váme: došlo při nich k takovým koncům, kte-
rých lze jenom litovati. Obětmi nedělních bouři
stali se studenti i veřejná stráž. Ze s tudent-
stva zabito 10 a z policistů 3, dva
strážníci a jeden komisař. Množ-
ství raněných a zatčených. Obě
strany totiž užily střelné zbraně.
V Moskvě zavládlo po nedělní krvavé de-
monstraci rozechvění myslí a třeba dodati, že
studentstvo nesetkalo se s tím vý-
sledkem, jakého očekávalo, nebot
valná čásť moskevského obyvatelstva
revoluční podnikání jeho zavrhuje.
Vysvitne to ostatně zřejměji z vypravovaného
Předešlé své sdělení poněkud opravujem
a sice pokud se tkne místa, kde demonstrace
začaly. Nedělní bouře nevytrysknuly totiž pře
domem generál-gubernatora, nýbrž jedině pře
kavárnou Filíporou na Tverské ulici, kde
bylo ústřední stanoviště a vznět dirigujícího
nejsilnějšího zhluku.
Demonstrace, jak už sděleno, byly připr-
vovány na širokém podkladě. V čele stál tak
zvaný »moskevský komitét strany so-
ciálně-revoluční«, který vedl celou akci.
maje ku pomoci podřadné komitéty a kroužky,
které tvoři především vysokoškolské studentstvo
všech kategorií, jmenovitě, pokud se odnášl
k agitaci; z tohoto při poslední revoltě vynikli
zvláště studenti hospodářského institutu v petro-
rozumovském sadu.
Praha
Moskva
tverský ulice
Filípora
hospodářský institut
10
article
Tentokráte byl učiněn pokus o demonstrace
současně v několika částech Moskvy. Poslední
týden ve všech částech města — nikoli pouze
na vysokých učilištích — rozhazovány byly le-
táky různého obsahu a s konečným vybídnutím
k nedělní revoltě.
Na proklamacích vyzývalo se k odporu
proli rozsudku nad vrahy ministra Pleva, poně
vadž rozsudek je prý nespravedlivý; v jiných
proklamacích zase brojilo se proti samodržav-
nému zřízení ruskému, v druhých zase ohnivé
horování pro svobodu vůbec a socialistickou
zvláště.
V sobotu konala se hlavní porada revoluč
ného komitétu a v něj se sbíhajieích agitačných
kroužků; při této poradě dána jedním z vůdců
otázka, má-li studentstvo tentokráte
demonstrovati ozbrojeno anebo beze
zbraně: zbraní tou rozuměny revolvery, dýky
a nože. Většina shromáždění však ozbrojení
zavrhla. Za to však se značným souhlasem
přijat návrh, aby, jestliže z demon-
strujících studentů o nedělních
revoltách bude některý zabit —
byl usmrcen moskevský generá
gubernator Sergěj Alexandrovi
moskevský oberpolicmajstěn
Trepov. Následkem toho panuje o životy
těchto neustálá obava a četnictvo je bez př-
stávky na nohou.
Nedělní revolta, která se měla opakovati
i v pondělí — v den jmenin carových — měl
kromobyčejný dosavadních demonstrací průběh.
Stráž bezpečnosti, které se dostaly do rukou
některé letáky a proklamace, byla o všem zpra-
vena, jenom to jí ušlo, kde bude ústřední
vznětné stanoviště, poněvadž věděla, že na ně-
kolika stranách bouře jsou chystány.
Pleva
Alexandrov
Moskva
Stráž
11
article
Policie byla pohotově, takže i četnictvo
ve dvorci generál-gubernátora v Černyševském
pereulku připraveni kozáci. Zhluk vypukl u
jmenované již kavárny Filipova. Tato byla ihned
uzavřena. Tu zhluk studentů všech kategorií
i kursistek po dvanácté hodině vyrostl na mo-
hutný zástup. Zástup vůčihledě mohutněl. K jedné
hodině proud jeho za zvuků revolučných písní
se hnul a jakmile dal se na pochod, rozvinuty
četné rudé prapory, prosté i s nejrozmani-
tějšími hesly, asi těmi, kterými končily prokla-
mace. Proud, stále a stále se sesilující přilivem
z okolních ulic, dal se na pochod směrem do-
lejší části Tverské ulice, ač se byl zatím už
rozvinul až na »Strastnou ploščaď«. Policie
četnictvo dosud klidně patřily na průběh, kráče-
jíce po stranách a v předu demonstrujících zá-
stupů, takže v občanstvu ozývaly se hlasy
»Dnes se demonstruje za ochrany policie«.
Stráž demonstrujícím nepřekážela.
Měla příkaz, pokud nebude na po-
licii útočeno, nepodnikati ničeho.
Když se zástupy přivalily k Černyševskému
pereulku, který s jedné strany obemyká paláe
generalgubernatorský (s druhé strany Tverská
ulice), policie se zastavila, nechtic dovoliti dále
postupovati a obracejíc směr demonstrantů na-
zpět ke Strastnému náměstí a Tverskému bul-
váru. A tu studenti sami zdvihli hole
a za křiku a řevu počali bíti do
policie.
Černyševský
tverský
kavárna Filipův
12
article
vívava, v cizozemských novinách začerněné stati
a vystříhané články znovu počínají se objevovati
I nálada občanstva je proti studentům. Měli jsme
v průběhu těchto dní přiležitost mezi lidem sly-
šeti úsudky, jichž nejčastějším refrainem bylo a
»Kdybych tam byl býval, »jej bogu« (na mou
duši), sám byl bych bil studenty!«
Měli jsme náhodou příležitost vyslechnout
rozhovor zúčastněných studentů a nejspíše členů
agitačního a revolučního komitétu: Ku po-
divu, jak povrehní jsou jejich ná-
zory, nikterak do hloubky věci ne-
zasahující; s politováním, avšak
nelze při nejlepšl vůli jinak, než
úradutunazvati výstižnýmruským
charakteristikonem: »baltovň a« a
česky, cheete-li: plácání.
Studenty rozvášněné však smutný výsledk
nedělní popolední demonstrace neodstrašil.
Tentýž den večer a na druhý den učiněny
opět pokusy na různých stranách města vznítiti
demonstrace. Ale policie bděla. Následkem toho
v zápěti všechno udušeno a jenom na čísle za-
tčených přibylo. V pondělí asi z 80 zatčených
ve vazbě ponecháno 23.
13
article
Po celé nedělní odpoledne policie byla po-
hotově a na různých místech neustále v roz-
množeném stavu procházela. Nejvíce však vyni-
kalo to na Tverské ulici. Tam jmenovaná ka-
várna, před níž bylo jeviště »buntu«, byla po
celou ostatní čásť dne zavřena a od Strastné
ploščadi až do domu generál-gubernátora tvořily
stráž silný kordon policistů i kozáků. Na začátku
té ulice, při vchodu ze jmenovaného náměstí do
Tverské ulice, stál řetěz strážníků s několika ko-
misary; bděli nad pořádkem a pravidelným prou-
děním obecenstva.
A na všech stranách plno policistů.
Stanice tramwaye a čekárny její na Strastné
ploščadi hemžily se policejními komisary a do-
zorci, již zejmena padali do očí svými bílýmt
plášti.
V neděli večer, dovídáme se, i v ponděli,
revoluční komitét konal nové porady, jichž vý
sledkem bylo nepopustiti a na nové demonstrace
jíti se zbraněmi.
Lze tedy očekávati další bouře.
jmenovaný náměstí
tverský ulice
14
article
Otázka elsasko-lotzinská.
Nedávno jsme se zmínili na těchto místech
o projevu bratří Marguerittů, známých, romano-
pisců, pohlížejících s resignací na záležitosi
elsasko-lotrinské a zcela vzdálených výbojnosti
francouzské nacionalistické strany »odvety«.
Též z německé strany ozývají se hlasy smírne
a ve »Frankfurter Zeitungu« uveřejnil štras-
burský poslanec Blumenthal článek, v němž
prohlašuje, že »Elsasko-Lotrinsko má býti po-
jítkem mezi Německem a Francif«. Poslanee
elsaský poukazuje na to, že přes všeobecnou
tendenci míru Francie i Německo jsou rozbro-
jeny pro otázku elsasko-lotrinskou. Nutno však
pomýšleti na možnost sblížení německo-francouz-
ského, kteráž idea má i ve Francii své přívr-
žence. Ve Francii prý musí uznati, píše posl.
Blumenthal, že Elsasové a Lotriňané usmířili se
již s nynějším stavem věci a že si nepřejí
změnu za cenu války. Elsasko-Lotrinsko bylo
béhem historie příliš často jevištěm krvavých
bojů a netouží nijak, aby na dále bylo před-
mětem stálých sporů dvou mocných sousedů.
Nechtějí být překážkou mírného sblížení Francie
a Německa. »Ať se respektuje jejich individua-
lita,« končí posl. Blumenthal, »ať se jim po-
nechá svoboda a neodvislost, na niž jim dává
právo jejich vysoký rozvoj a budou vzácným
pojítkem mezi dvěma národy, kráčejícími v čele
civilisace«. Zdá se však, že toto stanovisko
najde více ohlasu v Německu nežli ve Francii
Margueritt
Blumenthal
Elsasová
Lotriňaný
Německo
Francif
Francie
Lotrinsko
Frankfurter Zeitung
15
article
Domovní prohlídka u advokáta. Noilhiama, Etery,
jak známo, společně s advokátem Henry Ro-
bertem měl Syvetona před porotou obnajovati,
měla účel, aby se zjistílo, zdali se konaly pří-
pravy k hájení Syvetona, nejen pokud se týče
spolíčkování Andréa, nýbrž i pokud se týče hro-
zicího tehdy už obvinění z přečinu proti mravo-
počestnosti a pro — zpronevěru. Noilham k to-
mu přisvědčuje. Tvrdí, že Syveton 48 hodin
před svou smrtí obdržel od jistého „dobrého
přítele“ lístek, na němž napsána byla tato -lora:
„Jen v okamžitém útěku jest spása. Státní zá-
stupce ví všechno.“ Jest ovšem nyní otázka,
zdali tento lístek skutečně byl pravý a nebyl-li
teprve dodatečně napsán. Jest ovšem možno,
že Syveton neměl valně důvěry, že se podaří
obratnosti jeho právních zástupců tomuto
úskoku dostatečně čeliti. Vyšetřující soudce pro-
hlašuje, že stále prý ještě věří v sebevraždu.
K zjištění oné okolnosti, že paní Syvetonová sku-
tečně byla nápomoena při sebevraždě svého
chotě, jest důležilo, že bylo právě nepochybně
zjištěno, že paní Syvetonová vstoupila nezamče-
nými dveřmi, vedoucími ze salonu do pracovny,
v okamžiku, kdy Syveton ležel v bezvědoml.
ro
Syveton
Syvetonová
Syvetonová sko
16
article
„Časopis „Gaulois“ k této zprávě dodává,
že Syveton obdržel den před ličením zprávu, že
bude proti němu zavedeno trestní řízení pro
sprostý zločin. Prchne-li Syveton před líčením.
nebude prý o jeho rodinnér životě učiněna nej-
menší zmínka a bude toliko in contumaciam od-
souzen. Také v tom případě, kdyby se později
do Francie navrátil, nebude prý již „obtěžo-
ván“. Několik hodin potom skončil Syveton
sebevraždou. Jest jisto, že jistí či-
nitelé přáli si, aby prchl. Vyšetřujíeí
seudce nalezl v bytě Syvetonově poslední vůli,
ve které ustanovuje svoji paní hlavní dědičkou.
Testament tento napsal krátce před soubojem
s rytmistrem De Gailem.
Soudní znalci skončili včera chiemické
zkoumání vnitřností mrtvoly Syve-
tonovy a nenašli, dle depeše pařížské.
žádných stop po jedovatých lát-
kách o účineích omamujících. Znalci před-
loží pravděpodobně ještě dnes své dobrozdáni
vyšetřujícímu soudci Boncardovi. V dobrozdán
tomto činěno jest několik předpokladů, poněvadž
mezi znalci nerí s přtěině vý-
sledku zkoumání úplné jednoty.
Syveton
Syvetonův
jít Gail
Francie
Gaulois
17
article
Vojenská rada francouzská.
V Paříži proslýchá se, že ministr války
Berteaux zamýšli počátkem ledna svolati vrchní
vojenskou radu za účelem porady o provedení
zákona v příčině dvouleté prosenční služby. Na
této poradě má býti též jednáno o otázce po-
vyšování důstojnictva. Berteaux zamýšlí dřivějši
význam a váhu vrchní válečné rady — alespoň
částečně — obnoviti. Zdá se, jako by nový mi-
nistr, civilista Bartenux, hledal tak opět zblížení
s armádou, od níž ministr voják André byl se
téměř úplně odloučil.
Dohra francouzsko-vatikánského konfliktu.
Bývalý francouzský vyslanec při Vatikáně
Nisard, vstoupí dnem 1. ledna 1905 do vý-
služby. Při této příležitosti byl jmenován velko-
důstojnikem čestné legie. Protože nástupce Ni-
sardův nebudo an jmanován, atana se tím dipla-
matická roztržka Francie s Vatikánem definitivnl.
Indové proti Anglii.
Indický národní kongres, jehož porady byly
právě zkončeny, odsoudil mezi jiným tihetskou
výpravu a výlohy, tím způsobené, jakož i vy-
slání zvláštního vyslanectva do Persie a Afghani-
stanu, poněvadž se tím Indie vydává v nebez-
pečí zahraničních zápletek
André
Ind
Paříž
Vatikán
Francie
Anglie
Persie
Indie
18
article
ničeho nepořídil. Zprávy ovšem nemluví o če-
ském vítězství, však to spadá na vrub tendence
kronikářské. Nutno si tu představiti mocný vá-
lečný úspěch Čechů, doznává-li se, že ne-
zdolný Karel je nucen rychlým pochodem opu-
stiti Čechy. Karel nabyl tu přesvědčení, že
s Čechy nutno počítati jako s elementem vý-
bojným, který stojí na starých dobrých zákla-
dech, jež mu zaručují možnost osobilého če-
ského vystupování. Také jiní později se pře-
svědčili, že česká povaha je tvrdá, v základech
pevná, ale snadno přístupná popudu k expansi.
Rok 931 jako mezník dělí dvě různá ob-
dobí. Před ním poměrný klid, po něm boje
mezi Čechy a Němci. Hned po nastoupení Bole-
slava I. na trůn vypravil se Otta I. s velkým
vojskem do Čech. Je však zaskočen a vojsko
jeho potřeno. Vidukind ve svých dějinách sa-
ských líči hrůzy, které rozséval divoký Boleslav
se svým vojskem. Porážka Ottova byla pro
hrozná. 15) Mohutnost bojů dokazuje dlouhé jieh
trvání a velký rozsah. Roku 950 viděti zase
Ottu v Čechách. Vítězně postupuje s ohromnou
mocí, Boleslav necitě se proti němu dosti silným.
ustupuje, aby tím odvážněji vrhl se tam, kde
očekává rozkvět své moci, do Polska. Vidukin
líčí odpor Boleslavův i ústup drasticky. Čechove
silní a odvážní jen neradi se podrobují vůl
Boleslava, dobrého politika, jenž si nedá ují
kořist, kterou vidí v Polsku.
Čecho
Karel
Němec
Bol
Ott
Ottův
Boleslav
Boleslavův
Čechov
Čechy
divoký Boleslav
Polsko
19
article
Celá velká doba Boleslavů českých I.,m
a III. jest jediným velkým dokladem bojovnost
a rozpínavosti síly národní.
A což z konce 10. stoleti vraždění na I
bici! Řádění Vršovců proti Slavníkoveům nelz
vysvětliti jinak, než dávno utkvělým zvykem
krvelačné pomstychtivosti. O mocné energii
která vedla řady české pod Břetislavem do Polsk
r. 1038, vypravuje Kosmas, přirovnávaje Břeti
slava k vichru, který vše zachvacuje. A bojov
nost paží českých za Vrátislava II. v Polsku
Vedle zřejmé snahy o celkový úspěch hlá
se tu individuální pud po ukojení bojechtivosti
vyžadující mnohou oběť, než se cíti uklidněna
úspěchem.
Boje českosaské, vedené v létech 1082
1087 neméně svědčí, že srdnatost česká byl
co chvíli hotova vystoupiti se vší mohutností
rozhodnouti, co bylo sporného mezi sočicím
živly. Vratislav II. vypravuje se do Míišně
rozpoutává tu divoký zápas o bytl či nebyt
jedné neb druhé strany.
Monumenta Germanise historica. Seriptore
III. 43
Vršovec
Slavníkove
Břetislav
Kosmas
Břeťa
Vratislav II
Polsko
20
article
Po smrti prvního českého králo r. 109
Po smrti prvního českého králo r. 109
sláva českých zbraní neutuchla. Břetislav I
šířil pověst o české zdatnosti a síle všestranně.
Pověst zapouští v tehdejší Evropě své kořeny.
až se stává pevným přesvědčením o dokonalost
českého vojenství. Vláda Břetislavova jest jedi-
ným velikým rozmachem energie a statečnosti
české.
A tu se hlásí za cicerona náš t. zv. Dali-
mil. Tim vedeni, dospíváme přesvědčení, že
hlavními faktory ú spěchů českých, za obou
Vladislavův a Soběslavů jsou výpravy válečné,
svědčící o vojenské zdatnosti české. Boje císař
Lothara a Otty Černého se Soběslavem, s vítěz-
stvím Čechů u Chlumce r. 1126 16), epochální
výprava Vladislava do Italie r. 1158, dobývání
měst, pustošení krajů, jak čteme u Vincentia i7
pražského i Dalimila i8j a jak zajímavě svědě
Vlach Otto Moren. 19)
A ještě větší doba Přemyslův a Václav
až do r. 1306, do smutného dne vraždy olo-
mucké.
Pro toto období hemží se prameny nesčet-
nými doklady o schopnosti živlu k výboji i vládě.
Břetislavův
Tim
Lothar
Ott Černý
Čecho
Vladislav
Vlach
Morena
Přemyslův
Václav
Evropa
Soběslav
21
article
Po celé 13. století nejen stále provází válečn
štěsti zbraně české, ale vystupuje tu i schopnos
těch, kdo jsou nositeli vůle panovnické. Zalo-
žena tu sláva a moc česká tak pevně, že a
bouřlivé a hnusné události po r. 1306 nemohly
ji podvrátiti. Nikdy nebylo by rodu lucembur-
skému možno bývalo povznésti Čechy dot
míry, kdyby tu již před tím nebývalo něco,
byla možnost dána pevně se opříti.
Od 14. stoleti stojíme již co do povaby
našich předků na pevné půdě. Není tu již
sporu, není třeba diskusse. Na základech Pře-
myslovci položených vzkvétá česká moc z
Lucemburků, vzrůstá i za Habsburků, až v ne-
blahé dekadenci zasažena smrticí ranou bělo-
horskou.
Tak se jeví bojovnost a sila odporu základ
nou vývoje dějin českých.
Dnes třeba přiznati pravdu tomu, kdo prvn
se vyslovil o bojovné povaze starých Slovanů.
Možno skoro bezpečně tvrditi, že někdejší pojmy
naše o »holubičí povaze« jak Slovanů, tl
našich českých předků jeví se býti jen výploden
sentimentální fantasie. Nějaký čas, odpovidají
náladě doby, mělo heslo svůj obecný kurs.
Dnes možno klidně vrátiti se k dějinnému po-
dání a stavěti na něm.
10) Fontes rerum bohemicarum III. 194.
11) Monumenta Germanise historica Sscriptore
XVII. 666—680
Ibidem III. 96.
1) Ibidem XVIII. 603.
Čecho
Habsburk
Zala
Lucemburk
Slovan
Germanis historica Sscriptore
22
article
A to byl počátek vážné srážky.
Policie a žandarmerie začala se brániti,
vytaženy šavle a »styěka« došla do tuhého.
Nastala panika. Horkokrevná mládež vzkypěla,
holemi i pěstmi dorážejíc na policisty a četníky
a tito šavlemi tloukli i sekali do
davu výtržníků. Vytryskla posléze
i krev a mnozí ze studentů dali se na útěk,
zpět po Tverské i do postranních uliček.
Zatím signalisovány čety kozáků.
Tito neměli daleko. Dav hrnul se a zatlačen
konečně zpět až na Strastné náměsti, kde bylo
více prostoru a kde se soustředily zástupy nejen
studentů, než i dělnictva a obecenstva a sem
v několika minutách přicválala sote
kozáků.
Jakmile ti se objevíli, nastal divoký shon.
Obecenstvo prchalo na vše strany, také i část
studentů, kdežto druhá čásť nepřestávala se
práti a bíti do policie. A tu, což studenty př-
kvapilo, s kozáky i občanstvo z a ča l
bíti do studentů. Kozáci užili palašů
krev rozpoutala rozechvění do nejvyšší míry.
Zatím ocitnuly se davy na všech ulicích, b
až u Nikitských Vrat — pojednou padlo
několik střelných ran — bylo t
se strany nerozvážného studen
stva a proti usnesení hlavního revolučníh
komitétu. Na to i policie užila zbraně, k čemuž
dal podnět jistý zdejší »pristav« (komisař poli-
cejni).
Policie i kozáci sekali a bili do tlupy bez
ohledu, sestávala-li ze studentů nebo obecenstva.
A tím se stalo, že kromě raněných studentů
kursistek byli raněni také někteří z občanstva,
kteři se do rány připletli. Záhy proveden
i zatčení.
Kozák
23
article
Zatčeno množství výhradně studentů
a studentek. Avšak všichni kromě 43 —
vůdců nedělní revolty — propuštěni po vý-
slechu ihned na svohodu — dříve se t a
nedělo. Ba mnozí ze studentů raněných byl
odneseni v »účertky« (strážnice), kde obvázán
a propuštěni. Mnozí z raněných hledali pomo
n nejbližších lékařů, takže v proudění ke kon
schylující se revolty bylo viděti mnohé z d-
monstrujících i ze strážníků s obvázanými hla-
vami a rukami.
Pokud jsme mohli zjistiti, policie v té pří-
čině zachovala úplnou mlčelivost. Výsledkem
demonstrací je množství zatčených (do věznice
poblíže našeho obydlí v neděli večer přivezeny
tři kočáry zatčených a tolik i druhý den ráno).
kteří rozvážení po různých věznicích, 10 stu-
dentů a 3 policisté jsou zabiti. Tak
udávají sami studenti, kdežto policie zabite
popírá. Ze zatčených část bude obžalována
a souzena, část ihned policejně potrestána pr
porušení veřejného pořádku a pokoje.
Universita byla uzavřena, rovněž i technik
a vysoké »inženýrské učilišlě«, jakož i vyšší
hospodářský ústav. Z techniky a inženýrské školy
nás ubezpečují, že celý prvý kurs bude
z trestu relegován na rok, ze studentů
ostatních kursů pak ti, jichž jména jako demon-
strantů zjištěna budou, také rok vyleučeni a po
roce musejí se podrobiti novým zkouškám.
V celku přesmutný to výsledek ze snažen
nerozvážné mládeže studujíeí.
Kolik bude zase zmařených existenci, svo-
bodnějšímu hnutí, které se zdálo zavládati, to
pouze uškodí, ostatně je to zřejmo; po petro-
hradské a moskevské demonstraci censura opět
začiná strašiti, ač před uím byla nad obyčej sho-
24
article
Ruský projev pro Italii.
»Paris« uveřejňuje v článku »Rusko
Italie« řeč p. Čerepa Spiridoviče, čest-
ného předsedy ligy celto-slovanské a předsedy
moskevské slovanské společnosti, pronesenou při
oslavě Petrarkova jubilea v pařížské Sorbonně.
Ruský řečník učinil nadšené prohlášení sympati
slovanských pro Italii. Vzletnými slovy velebil
slávu kultury italské, jejíž nehynoucí ozdobou
je básník Petrarka. »Italie je zosobněním, po-
dobně jako její latinská sestra Francie, krásy
velikosti v jejich největší ušlechtilosti. Slovanské
sympatie jsou věrny Itulii, každý Slovan cí
náklonnost k Italii, této matce tolika velkých
mužů, kteří jsou největší chloubou lidstva:
Virgila, Horace, Marca Aurela, Däntea, Petrarky
Michel-Angela, Leonarda da Vinci, Verdiho, Gu-
ribaldiho !«
Čerep Spiridovič prohlásil se zápalem, že
myšlenka sblížení slovansko-italského je jeh
nejdražším přáním a cílem jeho osobní snaby
Rusko, jež nijaký zájem neodděluje od Itali
vítá Italy vždy srdečně jako přátely. »A proto«
pravil dále, »je mi zvláště milo, že jako čestný
president ligy celto-slovanské, předsedu slovanské
společnosti moskevské, i čestný člen spolko
slovanských v Čechách, Srbsku, Bulharsku atd.
mohu zde veřejně prohlásiti veškeré své sym-
patie pro slavnou Italii! Přináším pozdrav bra-
trský z Ruska a jsem zajisté též tlumočníkem
všech 180,000.000 Slovanů, kteří cítí podobn
a jsou hotovi volati: »Ať žije vlasť Petrarkova
Paris
Čerepa Spiridovič
Petrarkův
Petrarka
Horace
Marc Aurel
Dänte
Michel
Angel
Leonard Vinci
Verdi
Čerep
Italos
Rusko
Francie
Čechy
Srbsko
Bulharsko
Sorbonna
Italia
25
article
Ať zije Italie !«
Ať zije Italie !«
Aléra Syvetonova.
Nemine téměř dne, aby aféra Syvetonova
nepřinesla nových momentů. Ovšem při opět-
ném nedostatku místa lze pro české členářstvo
zaznamenati zalím jen stručně skutečné události
a hypotés o podezření, s obou stran přímo se
rojících, ponechati zatím stranou.
Po návratu Lemaitrově z Antverp do Pařiž
ujišťuje se jeho přáteli, že tento předseda nacio-
nalistické ligy jest svou výpravou velice spo-
kojen. Papíry, jež nalezl v peněžní schránce
paní Syvetonové v bance antverpské, nejsou pa-
píry peněžními, ale jsou prý přece papíry cenné,
protože paní Syvetonovou silně kompromitují.
Při nedávné prohlídce v bytu Syvetonově
musila paní Syvetonová soudci Boucardovi ze-
vrubně znázorniti, jak její muž zemřel, v jaké
poloze jej nulezla atd. Při tom chovala se ale
vdova úplně chladně a bez všelíkého hlubokého
pohnuti.
Při domovní prohlídce u advokáta Noil-
hama, přítele a právního zástupce rodiny Syve-
tenovy, zabaveny četné listiny. Advokát Bour-
dilon podal proti domovní prohlídee protest.
Provedení franko-siamské smlouvy.
Z Bangkoku, hlavního města Sinmu, sdě-
luje se ze dne 27. t. m., že odevzdání území,
které bylo na základě francouzsko - siamské
smlouvy vráceno Siamu, stane se formálně dne
30. t. m. Francouzové mají během 10 dnů od
této lhůty Čatabon vykliditi. Setnina vojska ji
Čatabon opustila.
Alér Syvetonův
Syvetonův
Syvetonová
Boucard
Noil
Francouz
Čatabon
Antverpy
Bangkok
Sin
Siam
Italia
26
article
Hrozíci konflikt marocko-francouzský.
Offieiosně vyhlašuje se v Paříži, že z Tou-
lonu budou do Marokka vyslány dva obrněnci
a to »Charlemagne« a »Jéna«. Budou je pro-
vázeti dva křižáky. Ve válečném přístavu tou-
lonském jeví se zvýšená činnost. Neprospěje-li
tato demonstrace lodní na březích marockých,
přikroči nepochybně Francis k dálším opatřením.
Potom ale byl by se úplně zdařil plán Anglie,
že franeouzské síly vojenské budou aspoň čá-
stečně upoutány nákladnou výpravou osadní
v době, kdy se rozhodovati bude jinde o udá-
lostech, na nichž jest Francie již i jako člen
dvojspolku interesována.
Francis
Paříž
Maroko
Anglie
27
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Z Hranic na Moravě, 29. prosince.
(Zvl. tel. »N. L.«) Všemi 16 hlasy českými, ze
třiceti, zvoleni dnes v prvním sboru čeští kandi-
dáti. Němci nevolili. Nové zastupitelstvo města
Hranic bude tedy i na dále zúplna v rukou
českých.
Ze zprávy této vychází na jevo, že Němci
hraničtí svou stížností ke správnímu soudu ne-
smrtelně se napálili a že den, kterého ji podali,
zaznamenají na definitivně poslední straně své
hranické historie jako den pyramidální blamáže.
Sklapnutí ošemetného jich plánu, spoléhajíclho
na to, že budou nařízeny zůplna nové volby
obecní ve všech třech sborech, jest pomyslné
nejdokonalejší, ba ještě více než to. Třiletí no-
vého obecního zastupitelstva, veskrze českého,
jak vyšlo z červencových voleb loňského roku,
počítá se znova ode dne včerejší opětné volby,
takže se prodlužuje o celých 16 městců, účinek
to, jehož se páni kverulanti nenadáli. V mysli
jich skvěla se již stará německá sláva města
Hranie a div že nepomýšleli na stavbu vítězně
brány pro býv. svého purkmistra dra. Plachkého,
kterýž svá stará a jak známo, dosti hřišná kolena
odvezl zatím navždy do Olomouce. Své stížnosti
postavili ostatně hraničtí renegáti pozadí monu-
mentální tím, že se k nové volbě vůbec ne-
dostavili. Dokázali takto, že jim šlo pouze o pro-
vedení bezpráví, a když to se jim nepodařilo,
že nestojí o čest formálně vzdanou zákonu novou
volbou v prvním sboru. Je to snad první případ
na Moravě, kdy zřejmé právo nebylo př
Němec
Hranice
Morava
Hranie
Olomouc