ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5a447bc0-8f0c-11dd-9366-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: person 19, place 70, org 19, work 30
1 masthead
21. února 1913. Číslo 51.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
Obsazení Tetuanu. Z Madridu, 20. února. (K. k.) Listy pro- jevují uspokojení nad tím, že Tetuan byl obsazen bez krveprolití a spatřují v tom šťastné znamení pro provedení úkolu Španělska v Marokku. Čínská válečná porada o tažení protí Mongolsku. Z Mukdenu, 20. února. (Spb. Ag.) Dle jedné informace budou z rozkazu Juanšika- jova guvernéři tří mandžurských provincií, ja- kož i velitelé divisí a jiné vyšší vojenské osobnosti povolání ke konci tohoto měsíce do Čukčunu, aby se zúčastnili válečné rady o polním tažení proti Mongolsku. Revoluce v Mexiku. Z Mexika, 20. února. (K. k.) Kongres sešel se ke zvláštnímu zasedání a zvolil Huertu prozatímním presidentem. Byla ob- jevena už četná spiknutí. Generál Francesco Romera byl zatčen. Není jisto, zdali Madero půjde do vyhnanství, poněvadž považuje se za zodpovědného za smrt plukovníka Říve- rola a poněvadž generál Huerta připisuje mu dva atentáty, které podnikl na jeho osobu
Tetuan Francesco Romero Huerta Madrid Španělsko Maroko Mongolsko Mukden Čukčun Mexiko Říve Aga
5 title
Národní hospodár.
6 article JIŘÍ VALENTA ředitel Varšavské průmyslové bankye
JIŘÍ VALENTA ředitel Varšavské průmyslové bankye Hospodářská situace v král. polském na počátku r. 1913. Naděje, skládané do roku 1912, že do- brou sklizní napraví to, co r. 1911 způsobil, bohužel se nesplnily. Z počátku zdálo se, že tomu tak bude. Ještě počátkem léta stála úroda na polích skvěle. Nastoupivší v po- zdějším létě studené a deštivé počasí způso- bilo ale veliké škody, v Rusku tím citelnější, poněvadž tam žně začínají značně pozdějí než na západě. A tak se potvrdila stará zkuše- nost, že slabé žně nebývají v Rusku ojedi- nělým úkazem jednoho roku. K pohromám ži- velným přidružily se kalamity, speciálně zvláštními poměry ruskými zaviněné. Špatné beztak cesty staly se stálými dešti úplně ne- schůdnými a úroda, kterou nebylo možná od- vézti do stodol, hnila na polích. Zvláště těžco byli stíženi řepaři v jihozápadní Rusi. Před- časnými mrazy zamrzlá řepa nemohla býtí pro neustávající deště ze značné části svežena do továren a leží dosud na polích, propadajíc rozkladu. Deficit sklizně řepní čini v Rusku 35% proti roku loňskému — značný to úbytek důchodu hospodářského, pováží-li se, že normální produkce ruská činí na 2 mi- liony tun, tedy asi o čtvrtinu více, než ra- kouská produkce cukru. Podotknouti dlužno. že království polské zasaženo bylo pohromou živelní jen v míře poměrně neznačné, ale ono pocifuje ovšem každé oslabení spotřebn síly ruského imperia a to tím spíše, poněvadž dědictví, které ostalo z roku minulého, byl velmí špatné.
Valent Rusko jihozápadní Rus
7 article
Celé první půlletí r. 1912 vyznačovalose ve Varšavě a království polském nevese- lou liquidací obchodů, uzavřených v r 1911. A možná říci, že bylo hůře, než jak se koncem roku 1911 dalo předvídati. Střední velkoobchod varšavský, zvláště v oboru ma- nufakturním a kožním, vykazoval největší po- čet úpadků, jednak, že odvětví ta ztratila u klientů vnitroruských nejvíc peněz, jednal poněvadž obchodníci tohoto oboru byli také finančně nejslabší. Se směšně malým kapitá- lem zakládány obchody, které se mohly udr- žeti jedině vysokým úvěrem. A úvěr ten ochotně poskytován různými „bankéry“ a Vzájemnými úvěrními spolky (naše záložny), jež opět nemajíce jináče podmínek existence, sháněly svou klientelu ve vrstvách slabýcha nejslabších obchodníků. Hesla kooperativy ve věcech peněžních, vítaného s radostí ve ve- řejnosti a podporovaného i samou vládou, vy- užito bylo jednotlivci k účelům osobním. Za- kládány ústavy, pro něž nebylo skutečné po- třeby, pouze proto, aby někteří pánové mohli míti dobře placená místa, pro která začasté neměli ani obchodní, ani mravní kvalifikace.
Varšava
8 article
Dokud byly peníze všude ochotně půjčovány a klienti eventuální protesty ve Vzájemném úvěrním spolku A. platití mohli výpůjčkou u Vzájemného úvěrního spolku B., neb di- skontem u některého quasi-bankéře, šlo vše dobře; jakmile ale se Vzájemné úvěrní spolky a „bankéři“ začali v protestech tak říkajíc dusiti a nemohlí dostátí ani vlastním závaz- kům žirovým, bylo zle. Dva ze vzájemných úvěrních spolků zastavily úplně činnost a usnesly se na liquidaci. Hlavní položkou aktiv jsou zásoby nevyplacených protestovaných směnek. Další vzáj. úvěrní spolky budou as následovati, neboť podobné nezdravě zjevy objevují se i na venkově. Katastrofálních ná- sledků, jako pád záložen mělnické neb svato- václavské, úpadky ty (možno-li při vnucené liquidaci mluviti o úpadku) míti nebudou a síce z té jednoduché příčiny, poněvadž po- stižené vzájemné úvěrní spolky získaly jen málo vkladů, takže široké vrstvy s sebou str- ženy nebudou. Ani banky nejsou zcela bez viny. Příliš lehce poskytovaly některým vzá- jemným úvěrním spolkům úvěr. Jakmilese sestoupilo několik lidí a vymohlo si povolení k založení nového vzáj. úvěrního spolku, opa- třilo si nutné tiskopisy a razítka, již povolo- ván jim ochotně v bankách rediskontní úvěr
spolek A . platití spolek B
9 article
Nabyté zkušenosti přispějí zajistě k ozdra- vění poměrů na několik let — než banky na ulrpěné ztráty a zkušenosti — zapomenou. Obchodní krisí r. 1912, která se přesunula i do r. 1913, v Polsku nejvíce snad trpí lodžští továrníci bavlněného zboží. Surovina byla drahá a i při nízkých cenách odbyt vázne. Když obmezení dnů pra- covních nepřivodilo ozdravění, přikročeno k ostřejším opatřením — ku propouštění děl- nictva, ano některé menší závody zastavily úplně výrobu. Dle novinářských zpráv činí počet nezaměstnaného dělnictva 40.000 lidí Povážlivé tyto úkazy vzbudily i pozornost vládních orgánů, které se počínají o pomě- rech — informovati. Až informace budou skončeny, bude nepochybně již po krisi. Dobře daří se metalurgii — podpo- tované nepřímo jak co do udržení cen, tak co do normování výroby kartelovou organi- sací hutnickou „Prodanieta“. Uhlí i kok i nadále jsou drahé a poptávka převyšuje na- bídku. Velepříznivá konjunktura hornoslez ských uhelen přenáší se přirozeně i do sou- sedního revíru rusko-polského. Cukrova- rům přijdou vhod vysoké poměrně ceny trhu domácího, když vývoz, na kterém pohraniční oblasť polská ve vynikajícím stupní v letecl normálních participuje, následkem nízkých cen zahraničných mimo Finsko a Persii téměi jest znemožněn. Obchod s dřevem udržuje se posud na příznivé výši, ač očekávané oslabení stavebního ruchu v Německu, hlav- ním to odbytišti zdejšího dřeva, způsobí ne pochybně brzy zhoršení konjunktury.
Cukrův Polsko Finsko Persie Německo
10 article
Ruchstavební jest ve Varšavě na- dále velmí čilý a má zdravý svůj důvod ve skutečném nedostatku bytů a veliké opoždě- nosti zařízení sanitárních, zvláště na předmě stích — nezdravý pak důvod v lichvě bytové Nesouť domy ve Varšavě následkem ohromně vyšroubovaných činží a poměrně nevysokých daní 8 i více procent! A tak množí se zvolna ve Varšavě ony obludné šestipatrové domy. které sice jsou opatřeny zdvižemi, elektrickým osvětlením a jinými nejnovějšími vymoženost- mi, ale které zvolna vypudí svou výší úplně sluneční svit z ulic a bytů nižších pater. Obchod s kůžemi nemůže se dosu zotaviti přes značné zlepšení cen z těžké kri- se, kterou v r. 1912 prošel. Zrovna v posled ních dnech stalo se insolventními několik re- nomovaných dříve firem a protesty z Ruska hromadí se opět v povážlivé míře. Totéž plati o odboru galanternímamanufaktur- ním i spřízněných odvětví. Obchody tohoto druhu nalézají se — vyjímajíc něco málo firem prvotřídních — v rukou velmi slabých a proto padaly houfně při prvních silnějších otřesech loňské obchodní krise. Obchody se zbožím ozdobnickým zvláště s druhy, určenými pro spotřebu zá- možnějších vrstev, trpí prý též i prohlášeným boykotem židovským, mnohé firmy zajisté iz jiných branží najdou v boykotu vítanou příle- žitost k zamýšlenému zkrácení věřitelů. Skoro se zdá, jakoby každý rok nějaký podobný dů- vod přišel nesolidnímu kupectvu vhod. Loni byl to „národní smutek“, letos to je „židovský boykot“. Poměrů vzdálenějšímu čtenáři třeba příčinu hnutí toho, povstavšího z pohnutek po- litických, které počíná buditi i zájem importu- jících zahraničných firem — poněkud ob- jasniti.
Varšava Rusko
11 article
Varšava volí dva poslance; 30.000 pravo- slavných volí jednoho t. zv. poslance menšiny — a 800.000 ostatních také jednoho. (Varšava měla 31. prosince 1911 443.138 katolíků a 301.268 židů a así 17.000 evangelíků.) Volební census způsobil, že mezi voliteli měli židé vět- šinu (volba je dvoustupňová). Kandidát pol- ských stran dopustil se té neprozřetelnosti, že se prohlásil síce pro zásadní rovnoprávnost židů v celém císařství, ale proti rovnocennosti židovských volíčů v autonomních zastupitel- stvech městských. židé nevolili sice násled- kem toho žida ze svého středu, ale E. Jagellu socialistu, který však nemá ve společnosti pol- ské nejmenších sympatií. Potom prohlášen proti židům boykot, kte- rý z počátku nabýval i forem dosti ostrých Tak dle zpráv novinářských usnesly se ně- které rodiny polské v Dabrové, že nebudou jísti na vánoce ryb, poněvadž prodavači byli vesměs židé. Boykot jest ostrou zbraní v ru- kou zkázněného společenstva, účinnou ale pouze tehdy, není-lí pouhým heslem, vrženým agitací v dav, nýbrž tkví-li hluboko v přesvěd- čení každého jednotlivce, A pro boykot to- hoto druhu zdá se mi býti v království pol- ském málo podmínek.
E Jagella Varšava polo
12 article
Obchodní krise r. 1912 v době, kdy s zdálo, že snad již nastává zlepšení, přiostřena pochmurným přízrakem možné evropské vál- ky. Sotva vypukla válka balkánská, nastal prudký pokles kursů na burse petrohradskéa baissa přenesla se ovšem i na místní bursu varšavskou, která kursy své zařizuje dle ten- dence peněžního trhu hlavního města. Rok 1912 vyznačoval se ostrou krisí spo- třební a úvěrní— o peníze nebyla vlast- ně nouze. Nastavší obchodní nejistota a hrozivé symptomy téže, t. j. hromadění se protestů,u nichž ani žalobou nebylo možná dosíci zapla- cení. Časy takové jsou pro ústavy peněžní nej- nepříznivějšími. V dobách krisí peněžních vy- dělávají banky následkem drahoty peně značně více, než v časech normálních a mají tak náhradu za ztráty utrpěné; při krisí úvěrní jakou postiženo bylo Polsko v r. 1912 a kte- rou dodnes nemožno považovati za ukončenou, nemohly se banky obejítí bez ztrát, za něž nebylo ekvivalentu, neboť úroková míra zů- stala poměrně nízkou. Státní banka jen vá- havě následovala za druhými cedulovými ban- kami kontinentálními a teprve 16. prosince m. r. zvýšila sazbu na tříměsíční směnky nae procent. Neboť teprve hrozivá situace zahra- niční zostřila krisi úvěrní na krisi peněžní. aniž by ale tatáž dostihla ostrosti, jako na př. v Rakousku neb i Německu. Poměrný klid státních orgánů přivodil povlovné uklid- nění, ale nastoupení poměrů normálních ne- lze očekávati, dokud nepomine nebezpečí vál- ky. V Rusku nebylo žádného rozčilování oby- vatelstva poplašnými zprávami, žádného od- volávání záložníků ze středu rodin, všechny přípravy konány klidně a poměrně — lacino.
Polsko Rakousko Německo Rusko
13 article
Ruská 4 proc. renta znamená dnes 92.70 peníze. Kurs ten přivoděn jest částečně i prostředky umělými, vytažením z oběhu ji- ných částí státního dluhu, ale jest příznačným. že něco takového vůbec jest možným. Mnoho psáno v novinách zahraničných možnosti povstání v král. polském, které by musilo míti na život hospodářský účinek fatál ní. Já v ně nevěřím a nevidím také žádných známek, které by jen zdaleka o něčem podob- ném svědčily. Mládež má právo bavití se fan- tasiemi, ale mezi lidmi vážnými nebudev Polsce nikoho, kdo by jen zdaleka chtěl vy- staviti nešťastnou tu zemi té ohromné bídě, v jaké se ocila po r. 1863. Války rozhodují se dnes rychlopalnými děly, massami vojska lepší organisací těchže — povstalecké sbory k vítězství nepomohou a pro případ porážky daly by pouze záminku ke katastrofě, o níž ani uvažovati nechci. Situace hospodářská v král. polském jest stísněná, zlepšení může přijíti pouze z vnitro- zemí. V Rusku musí býti lépe, má-li býti iv Polsku dobře. Nejprve ale musí se vrátit víra v trvalý mír. Bez té není vyjasnění vůbec možným. Bilance Rakouského úvěrního ústavu.
Rusko Polsko
14 article
Dividenda 33 K. Z Vídně, 20. února. O dnešní bilančn schůzi správní rady Rak. úvěrního ústavu pro obchod a průmysl vydalo ředitelství toto ko- muniké: „Správní rada našeho ústavu usnesla se ve své dnešní schůzi na náš návrh navrhnou- ti valné hromadě, jež se koná dne4 dubna t. r., aby se vyplácela za rok 1912 dividenda 33 K na akcii, 1 mil. K vložil se do mimořádného reservního fondu, 600.000 K do pensijního fondu a obnos 2,334.000 převedl se na účet nynějšího roku. Výsledky konsorciálních obchodů jsou, pokud byly dne 31. prosince 1912 úplně vyřízeny, zúčtovány uzávěrce tohoto roku.“ — V r. 1912 byly vyúčtovány: syndikát pr 4 proc. rak. státní pokladní poukázky z roku 1912 a pro 4 proc. rak. korunovou rentu lit. B. Em. 1912; syndikát pro akcie Amsterodam- ské banky Em. 1912, pro akcie Ganzovy elek- trářské akc. spol. v Pešti a pro akcie Pražské akciové strojírny dříve Ruston Bromovský Ringhoffer z r. 1911; dále garanční syndiká pro akcie C. k. priv. všeob. rak. ústavu pr pozemkový úvěr z r. 1912, Společnosti pro mléčný průmysl z r. 1912 a škodových závodů. akc. spol. v Plzní z r. 1912.
B em Ganzův Ruston Bromovský Ringhoffer Vídeň Amsterodam Pešť Plzeň ústav pro obchod em škodový závod . akciový . společenský
15 article
Ještě nevyúčtované obchody týkajíse Syndikátu pro 414 proc. král. uher. státní po- klad. poukázky z r. 1912, pro 4 proc. vídeň- skou městskou půjčku z r. 1912 a pro 4 proe prioritní půjčku Košicko-bohumínské dráhy. Čistý získ za rok 1912 činí 20,377.85 K 53 h, o 197.583 K více než za rok 1911. Různá odvětví běžného obchodu vynesla celkem: úroky 22,544.252 K 84 h, provise 7,313.072 K 37 h, devisy 809.595 K 92 h, ne- movitosti 291.835 K 62 h, dodatečné příjmy z pohledávek již odepsaných 11.354 K 19 h. celkem 30,970.110 K 94 h. Od toho nutno odečísti: služné a výlohy 10,179.079 K 37 h, z celkové daně na rok 1912 případající podíl 3,556,477 K 2 h, ztráty na po- hledávkách 97.599 K 99 h, celkem 13,833.156k 38 h, takže zbývá výtěžek 17,136.954 K 56 h. Běžný obchod vynesl tudíž, bez ohledu na zisk z obchodů z cenných papírů a konsorciálních, na akciový kapitál 150 mil. K zúročen 11.42469%. Dividenda činí jako roku loňkého opětně 33 K = 10/1s6; za r. 1909 a-1910 pla- ceno 32 K (= 10 proc.).
16 article
Podrobněji vykazují závěrečné účty (u srov- nání a r. 1911) tyto položky: Výtěžky: Žisk z cenných papírů a konsor obchodů K 1,367.000.56 (— K 1,658.329.93), úroky K 22.544.252.84 (+ K 2.493.417.73), provise (inel. zisk ze zboží) K 7,313.072.37 (-+- K 21.090.35), de- visy K 809.595.92 (+ K 108.345.10), výtěžky z re- alit K 291.835.62 1— K 40.920.16), dodatkem došle již odepsané pohledávky K 11.354.19(— K 1521.55) nevyzdvižené divídendy K 1260.— (+ K 112.— . přenos zisku K 2,131.785.63 (+. K 248 890-87), cel- kem K 34.470.157.13 (+ 1,191.084 41). Od toho výdaje: Služné K 6,719.985.98 (-+. K 683.893-54. náklady správní K 2,579.793.52 (+ K 242.573.45). odpisy nemovitostí a inventáře K 434.299.87 (— K 104.284.04), daně a poplatky K 3,815.621.24 — K 49.259.62), příspěvek k pensijnímu fondu K 445.000.— (— K 10.000.—, utrpěné ztráty na pohledávkách K 97.599 99 (+ K 22 004.97), úhrnem K 14.092.300.60 (+- K 993.501.38), tak že zbývá čistý zisk K 20,377.856.53 K 197.583.03)
jítvízum
17 article
Bilance vykazuje tyto položky: Aktiva Cenné papíry K 47,675.834.90 (+ K 7,912.202.30) portefeuille K 221,128.485.21 (+ K 23,281.370.29) pokl. hotovost K 27,411.948.41 (+ K 2,771.846.97 zálohy na cenné papíry K 58,094.845-49 (—k 22,912112.78), inventář K 874.100.— (— 180.600.—) reality K 11,205.400.— (+ K 99.900.—), účast v konsorciích K 72,463.586.67 (+- K 14,340.866.35) dlužníci K 756,253.240.49 (. K 2.507.733.99), úhr- nem K 1.195,107.441.17 (— K 27,821.207.12). Pas- siva: Akciový kapitál K 150,000.000.— (=), re- servní fond kapitálový K 62,616.044.— (—), všeob reservní fond K 30,000.000.— (+ K 6,000.000.—) mimořádný reservní fond — K 5.000.000.— zbylé divídendy K.14.094.— (— K 1340.—), akcepty a poukázky K 53.505.526.18 (— K 4.179.475.84) zúročit. vklady K 76.490.615.12 (— K 5,097.734.72) věřitelé K 801,103.305.34 (+ K 35,902.174.65) čistý zisk K 20,377.856.53 (+ K 197.5 83.03), úbr- nem K 1.195,107.441.17 - K 27,821.207.12).
všeobecný reservní fond
18 article
Z Vídně, 20. února. („N. Fr. Pr.") Bilance Úvěrního ústavu odpovídá výlučně běžnému obchodu. Úroky vykazovaly, poněvadž úro- ková míra byla o 1 proc. vyšší, větší příjem o 21/2 mil. Stupňování bylo by bývalo ještě větší, kdyby Úvěrní ústav následkem pohnu- tých politických poměrů nebyl si zadržel větší hotovosti. Také chyběly úrokové jouisance ze státních obchodů, které byly v minulém roce. Konečně nebyla také usnesena z velikých ho- tovostí Nestomické cukerní rafinerie žádná dividenda. Úvěrní ústav hledě k trvání těžkých poměrů, učinil veliké reservy. Stoupání pro- vise pochodí z bankovního a pravidelného bur- sovního obchodu, kdežto provise ze zboží, jme- novitě v cukru a uhlí, byly následkem slabého obchodu průmyslu na podzím nepatrné. Zisky z konsorciálních obchodů nebyly v druhém se- mestru vůbec zúčtovány, rovněž jako nezúčto- ván zůstal zisk emisse akcií lihovaru Brosche
Vídeň Francie úvěrní ústav
19 article
Úvěrní ústav musil učiniti v effektech násled- kem klesání kursů ukládacích papírů, jakož v syndikátech velké odpisy, jež činí nejméně 11/2 mil., zvláště v syndikátech vídeňské měst- ské půjčky, lvovské městské půjčky, košicko- bohumínských akcií a turecké půjčky. Stoup- nutí konsorciálních závazků o 14 mil. sluší přičísti na vrub novým syndikátům uherských pokladních poukázek, obligací mitfelwaldské dráhy, zvýšení kapitálů velkého mosteckého lihovaru, Škodových závodů a akciové společ- nosti v Rotavě-Nýdku, jakož i získání cukro- varu Primavesího, Vzrůst věřitelů je značný uváží-li se okolnost, že zahraniční pohledávky musily býti splaceny. Ústav nebyl účasten při žádném větším úpadku. Zřejmé reservy ústavu činily 92.6 mil., mimo to měl Úvěrní ústav značné latentní reservy. Vyměření dividendy jako loni sluší přičísti snaze, aby za nejisté politické situace a možného zpětného působení poměrů politických na úvěrové hospodářství domácí bylo možno zachovati zdrželivost a dalšími reservami se zabezpečiti.
Škodův Rotava Nýdek
20 article
Salgo-tarjanská uhlářská společnost. Z Pešti, 20. února. (K. k.) Dnešní řádná valná hromada Salgo-tarjanské uhlářské spo- lečnosti usnesla se ve smyslu návrhů ředi- telství, aby z čístého získu 6,398.999 K byla vyplácena divideuda 38 K, aby řádnému fondu reservnímu bylo přikázáno 300.000 K. aby fondu umořovacímu bylo přikázáno 1,100.000 K a zbytek 984.871 K aby byl pře- nesen na nový účet. Projekt vydání 41 korunové renty. Z Pešti, 20. února. Ve zdejších bankov- ních kruzích se považuje za jisto, že obě vlády se odhodlají vydat 4k% korunovou rentu. Leč vzhledem k nynějšímu zatížení mezinárodního peněžního trhu a jeho napětí bude upuštěno prozatím od okamžitého vy- dání této renty. Vyčká se vhodnější doby a změny poměrů. Konsorcium s Rothschildovou skupinou vyjednávají s oběma vládami o obou eventualitách.
Rothschildův Pešť
21 article
Divídendy. Z Peští, 20. února. (K. k. uh.) Dnes uve- řejněná bilance uherské eskontní a směnáren- ské banky vykazuje čistý zisk 4,861.261 K. Ředitelství navrhne valné hromadě, jež má býti svolána, aby se vyplácela dividenda 71/4 t. j. 30 K na akcii. Zahraníční obchod Německa. Z Berlína, 20. února. (K. k.] Zahraniční obchod Německa činil v lednu 1913 v do- vozu 5,418.671 tun proti 5,071.964 t. v lednu 1912 a ve vývozu 5,541.919 t. proti 4,849.997 tun v lednu 1912. Cena dovezeného zbož činila v lednu 921.4 proti 819.7 mil. marek cena vyvezeného zboží 752.1 proti 614.2 mi- lionu marek v roce minulém. Bankovní výkazy. Výkaz banky anglické. Z Londýna, 20. února V tomto Rozdíl o (K. k.) týdnu minulého v tisících lib, šter Zásoba celková 28.373 + 61. Oběh bankovek . . . .. 27.778 Zásoba v hotovosti . . . . 37.712 37.957
Pešť Německo Berlín Londýn
22 article Portefeuille . . . . . .. Na účet soukromníků . ..
Portefeuille . . . . . .. Na účet soukromníků . .. 36.676 — 3.006 Na účet státního pokladu . 23.240 + 2.637 27.313 + 550 Zásoba bankovek. . . . . Výkaz banky francouzské. Z Paříže, 20. února (K. k.) V tomto Rozdil o týdnu minulého v tisících franků Hotovost ve zlatě . . . . 3,226.108 — 1.06 Hotovost ve stříbře . . . 628.694 —— Portefenille hl. banky a filiál. 1,710.992 — 70.300 Oběh bankovek . . . . . 5,677.293 — 77.518 Běžný účet soukromníků . . 677.195 — 35.829 Účet státního pokladu . . 1,890.961 — 3.428 Úhrnné zálohy . . . . . . 715.938 — 2.626 Výnos úroků a diskontu . . 15.209 + 865 Poměr hotovosti k oběhu bankovek 67.89 proc.
Paříž
23 article Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy „Národních Listů“.) Peněžní bursa.
24 article
Z Nov. Yorku, 20. února. Smýšlení na počátku dnešní bursy nebylo jednotné, bursy však převáž ně se zlepšily. Přednost měly akcie kanadské drá- hy, jež počaly zvýšeným kursem o 1 dol. Větš zájem se jevil o Amalgamated, které získaly dol. Jinak zvýšení kursů nepřesahovalo 1/42%. Na příznivé zprávy z Londýna a zlepšenou politickou situaci v Evropě, nastalo ještě další zlepšení. Po- zdějí nastala ochablost a nabízeny zvláště specia- lity. Také v Steels, Reading a měďových hodno- tách došlo ku prodejům. K závěru bylo smýšlení nepravidelné. Celkový obrat činil 220.000 shares, státních papírů prodáno za 1,9 mil, dol. 20. 19. Penize poslední . . . 2.50 3.50 3.75 Kabel. transt. . . . 488.— 488 10 488.20 Amalgamated. . . . 67.87 67.75 67.12 American Smelting . 69..50 70.— 63.6 American Lokomotive 36.50 Anaconda . . . .. 35.12 35.12 34.75 Atchison 101.50 101.25 101.— 100.62 Baltimore a Ohlo , 100.37 100.— 230.75 230.75 Canadian Pacific . 228.25 Chicago, Milwauke 108.— 108.25 107.25 28.75 2937 28.5 126. — Great Northern .. 126.— 125.37 Louisville a Nashville 131.75 132.12 131.— Missouri Kansas 25.50 25..50 25.50 New-York Central . a 105.— 105.— 104.50 Northern Pacitic : 115. 12 116.— 114.75 118. 12 118. 50 Pennsylvania . . . 117.6 157.87 158.75 Reading . . . .1 157.37 22.25 22.25 Rock Island . . 21.75 26.25 26.25 25.50 Southern Railway 100.50 100.75 Southern Pacific 100.25 Erie 61.37 61.87 Steel Comon . . 60 12 156.— Union Pacific . 156 87 154.75 Wabash, pref. . 9.75 10.50 103.— Steel prek. 108.— 108.25 Southern Pacit. Bd 49% 89.— 89.25
prek York Londýn Evropa Steels Reading Baltimore Chicago Louisville Nashville NewYork Central Pennsylvanie Erie American Lokomotiv 36.50 Anaconda Great Northern Missouri Kansas Northern Pacitic 100.75 Southern Pacifik Union Pacifik American Smelting rock Island Steel Comon Southern Pacit
26 article
Z Chicaga, 20. února. Pšenice. V očekávání většího přívozu z Argentiny, jakož i na zprávy blahodárných deštích, došlo k větším prodejům, jež způsobily chabé smýšlení. V dalším průběhu bylo smýšlení pevné, neboť byla dobrá poptávka po vývozním zboží. Termíny jevily zlepšení ažo ct. Kukuřice. Trh z počátku chabý na větší přívoz a koupě komisionářských firem se zlepšil a termíny stouply až o K/4 ct. Z Chicaga, 20. února. Pšenice 20. 19. 18. 17. 15. pohotová . . 103.— 103.— 103.— 105.— 107.50 na květen . . 92.87 92.50 92.50 92.87 92.37 na červenec . 91.62 91.37 91.50 91.87 91.25 na září . . . 90.12 90.12 90.37 90.50 Kukuřice č.2 pohotová . . 58.— 58.25 58.75 na květen . . 52.12 51.87 52.25 na červenec . 53.25 53.— 53.25 na září . . . 54.37 54.12 54.50 Oves č. 2 pohot. 33.50 33.50 33.50 na květen . . 34.—
Chicago Argentina
27 article
58.50 59.— 52.62 52.25 53.50 53.— 54.62 54.25 33.50 34.5
28 article
34.— 34.12
29 article
34.25 34 12
30 article
Z Nového Yorku, 20. února. Pšenice zimní . 20. 19. 18. 17. 15. pohotová . . 111.— 111.— 111.— 111.— 109,5 na květen. . 99.25 98.87 99.— 99.37 99.12 na červenec . 98.25 98.— 98.12 98.50 98.12 Kukuřice pohot. 56.75 57.25 57.25 57.— 57.— Oves č. 2 pohot. 38.75 38.75 38.75 38.75 38.25
Nový York
31 article
Bavlna. Z Nov. Yorku, 20. února. Trh počal chabě n nižší liverpoolské záznamy a na vyrovnací řízení haussiérů. Závěr byl pevný na úhrady baissy. Ter- míny se nezměnily. 20. 19. 17. 15. Pohotová. . . 12.50 12.60 12.70 12.70 12.90 13.05 na březen . » 12.11 1208 12.25 12.11 12.25 12.45 na květen . . 11.95 11.93 12.08 11.92 12.10 12.33 na červenec, » 11.86 11.83 11.96 11.83 12.04 12.2 na srpen . . . 11.75 11.71 11.86 11.68 11.88 12.0 na říjen . . . 11.46 11.44 11.47 11.28 11.41 11.6 na prosinec. „ 11.46 11.44 11.47 11.28 11.43 11.6 Z Nového Orleanu, 20. února. 20. 19. 18. 17.
York 12.60 1208 na květen 11.92 12.33 na červenec 11.44 11.43 Z Nový Orlean
32 article Pohotová. . . 12.37 1287 12.87 12'/1, 12
Pohotová. . . 12.37 1287 12.87 12'/1, 12 Různé výrobky. Z Nového Yorku, 20. února. Koks pohotový . . „ 2.50 až 3.— 2.50 až 0r-a 20. 19. 18, 17. Olovo . . . . . . . 3,75 3.75 3.75 3.75 Měď elektr. . . . . 14.87 14.87 14.87 14.50. » stand. pohotová. 14.25 14.— 14.— 14.— Zinek . . . . . . . 6.40 6.30 6.35 6.38 Cín. . . . . . . . 48.50 49.25 48.62.5 49.05 Sádlo prim. vest. . . 10.65 10.65 10.65 10.65 Vepřové maso . .. 20.75 20.75 20.75 20.75 Hovězi maso . . . 24.75 24.75 24.75 24.75 Cukr gran. . . . .. 3.48 4.25-35 4.25-35 4.42 Petrolej crude , . . 8.50 8.50 8.50 8.50 Terpentin novoyorský, 46.— 46.— 46.— 46.— Káva pohotová . . . 12.62 12.75 12.75 13.— na březen . .. 12.05 11.97 12.27 12.24 na červenec » . 12.43 12.33 12.58 12.46 na prosinec .. 12.33 12.21 12.47 12.30 Železo sur. č. 2 Foundry 17.75—18.25 17.75—18.25 » South. Foun. č. 1. 18.50—18.50 18.50—18.50 měkké 18.25—18.75 18.25—18.75 » sur. jižní č. 2. . 17.75—18. 5 17.75—18.25 Z Chicaga, 20. února. 19. 18. 17.
Zinek Sádlo Nový York 6.30 cín Hověz masa Cukr gran 4.2535 35 petrolej crude 8.50 Terpentin novoyorský 11.97 12.33 12.21 železo sur 17.75 South měkký Z Chicago
33 article
Sádlo na květen. . . 10.60 10.60 10.65 10.65 Žebírka na květen . . 10.47“ 10.50 10.55 10.52 Vepř. maso na květen. 19.773 19.80 19.85 19.57 Vltavský mlýn Bratří Poráků, akciová společnost továren papíru a lepenky v Lučo- vicích v Čechách. Dne 17. t. m. konala se se bilanční schůze správní rady uvede- né společnosti. Čistý zisk, vykázaný za rok loňský, značně převyšuje čistý zisk roku před- chozího a bude navrženo správní radou, aby po velice bohatých odpisech a dotacích pla- cena byla 7% dividenda (proti 51/22% za r. 1911). Závod jest úplně zaměstnán a rozší- ření jeho z valné části jest již skončeno. Vy- budování nových vodních sil jest jedním z nej- dokonalejších, jaké v poslední době u nás byly provedeny. Rak. báňská a hutní společnost. Rozvaha Rakouské báňské a hutní společ- nosti vykazuje čistý zisk 6,598.286 K proti loňskému čistému zisku 5,134.990 K. Hrubý výnos činí 11,752.245 K. Na odpisy připadne 5,153.958 K. Valné hromadě má býti navrže- no, aby byla vyplácena dividenda 64 K t. j. 16% proti 13%% loni. Dále má býti valné hromadě navrženo, aby akciový kapi- tál byl zvýšen s 35 mil. K na 38 mil. korun. Zemská banka království Českého počne vypláceti březnový kupon č. 33 svých 4% že- lezničních úpisů beze vší srážky, počí- najíc dnem 27. února 1913 ve všední dnyu pokladny své v Praze, ve Vídni pak u C. k. priv. rak. úvěrního ústavu pro obchod a prů- mysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky. u banky Union, u Vídeňské bankovní jednoty, u C. k. priv. Allg. Verkehrsbank, u Akciové směnární společnosti „Merkur“, u tamějších filiálek Živnostenské banky, Ústřední banky českých spořitelen a České průmyslové banky.
Sádlo Porák Lučo Čechy Praha Vídeň zemský banka ústav pro obchod živnostenský banka Český průmyslový banka
34 article
Česká banka v Praze konati bude letošní řádnou valnou hromadu v sobotu 8. břez- na o 1411. hod. dop. v obchodní komoře praž- ské. Na pořadu kromě obvyklých výročních zpráv a voleb je též návrh správní rady na změnu stanov. Dividenda bude, jak již oznámeno, navržena opětně 51/4 proc., t. j. 21 K na ukcii. Z trhu cukerního. V Praze, 20. února. Su- rovina. Následkem čílejší poptávky z Ameriky a zvýšením tamějších záznamů o 3 body, doznala vzpruhy též dnešní první depeše hamburská. Pod dojmem těchto zpráv zahájen též dnešní náš trh smýšlením ustáleným a cenami zotavenými za po- hotové na K 22.15 a na řijen-prosinec na K 22.65 franko Ústí. Při cenách těch došlo v poledne k obratům, ač polední Magdeburk byl v záznamech o 21/4 fen. nižší. Odpolední Hamburk přinesl rov- něž uklidnění. Na naší burse zůstala v platnosti tendence ustálená, ale trh končí pro promptní cenou K 22.10, kdežto na říjen-prosinec se původní cena K 22.65 v paritě ústecké plně udržela. Obchod s bílým zbožím zachovává cenu K 76.— za homole ze stanic továrních. Z Hamburku sděluje depeše Společnostl pro obchod se zbožím ze dne 20. t. m.- Včerejší závěrek ustálený přes silnější vybíd- ku, poněvadž jeví se dobrá poptávka následkem značnější spotřeby. Dnešní zahájení dosti pevné souhlasně s vyššími záznamy americkými o 3 bos dy. Později zavládla nálada mírně ustálená; roz- sáhlá anglická podání.
Praha Amerika Ústí Magdeburk Hamburk Český banka
35 article
Cukerní kríse v Cařihradě. Až do nedávna dovoz cukru do Cařihradu válkou netrpěl. Nyní však nastalo takové zhoršení tohoto vývozního obchodu, že možno mluviti o skutečné cukerní kri- si v Cařihradě. Ke konci staré kampaně dovozy sotva stačily k uhrazení denní potřeby, ježto vlá- da činila veliké nákupy pro vojsko. Na cařihrad- ském trhu cukerním zavládla zimničná činnosta zvláště na počátku dosáhly jednotlivé firmy znač- ných zisků. Cukerní obchod jevil se neobyčejně výnosným a proto věnovali se mu četní obchodní- ci, často i kapitálově slabé elementy. Spekulanti disponující velice malými prostředky, učinili často rozsáhlé uzávěrky. Ježto však trh ukázal se ne- způsobilým ke koupi většího množství cukrua zásoby se nahromadily, ceny značně klesly. Cukr prodává se nyní v Cařihradě o 3 franky pod terst- ským záznamem a tudíž s velikou ztrátou. Veliká část nově docházejícího zboží zůstává však jako vůbec neprodatelná ležeti. Z trhů peněžních 20. února. Dle mezitímního výkazu Říšské banky německé k 17. t. m. činil oběh kovem nehražených bankovek řečeného dne ještě 468 mil. mk. proti 175 mil. mk. loni. tedy o 293 mil. mk. více. Investice v obchodech půjčkových klesly o 25 mil. mk., kdežto hotovost stoupla o 14 mil. a cizí peníze o 26 mil. mk. Oběh bankovek zmenšil se celkem o 33 mil. mk. — Banka anglická zaznamenává tento týdenv tržbě s cizinou jako zůstatek příliv 432.000 lib. šterl. zlata. Odtok zlata do ciziny nebyl značný, činil na 300.000 lib. šterl. do Argentiny, naproti tomu však banka dovedla si tentokráte zajistiti největší část dovezeného prutového zlata, činícího celkem na 750.000 lib. šterl.
Cařihrad Argentina
36 article
Praha. Trh na dnešní večerní burse omezil s pouze na obchody akcií Škodových závod za K 812.50. Vídeň. Včera už nastavší klidnější posuzo- vání celkové situace politické bylo dnes sice sesi- lováno zprávou o opětném zahájení mírového jed- nání, čilejší ráz obchodu však dlouho nepotrval docílené už úspěchy nezůstaly neohroženy. Tlu- mícím momentem byly nepříznivé poměry peněžní zdražení kursu devis, konečně pověsti o politi- ckých manifestacích v Rumunsku. Obchod, podpo- rovaný z počátku čilejšími úhradními koupěmi, u- váznul a nastalo všeobecné, ovšem mírné oslabení. Kreditky znamenaly naposledy 619 proti 622, stát- ní dráhy 6991/4 proti 7023/4, Alpinky 1023 po 1028, Škodovky 8121/2 po 8171/4. Dobře uhájené zůstaly turecké losy. Převládající poptávka byla ve šraňku. Pražské železářské získaly 13. báňské a hutní 10, rotavo-nýdecké 10, Zenica 12, paroplavební 19. cihlářské 10, Schodnica 15, chorvatské cukerní 16 kor. Dále stouply dolnorakouské eskomptní o 10.
Škodův Schodnica Praha Vídeň Rumunsko Zenica