ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5a3846c0-8f0c-11dd-97ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 39, person 77, org 3, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
rnAeJ« ,snonh oc anlie
3 masthead
V Praze, v pátek 21. února 1913.
Praha
4 masthead
vlanstov svli
5 masthead
el nělatomta snenn vphni
6 masthead
Číslo 5l.
7 article
Na rannl a večerní listy předplácí se V Praze v administracii na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —b s dvojí donáškou na měsic. . . . . . 2 K 54h na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filtálkách na měsle. . . . . 2 K 80 Poštou: na měslo. na čtvrt feta . . . . 9 K 60 s dvojí zásllkou na měsle, na čtvrt ieta : . . 1 K 9
Praha
8 article Česko-německé jednání.
Česko-německé jednání. Hochenburgrovým výnosem přeruše- né dohodování mezí Čechy a Němci pře- stalo zajímati veřejnost, plně zaujatou Balkánem, rakouskou politikou protisrb- skou a těžkými toho všeho následky v na- šem hospodářském životě. Ale bída české- ho království je čím dále tím hrozivější a vláda odhodlala se dáti popud k dalšímu jednání prohlášením svého stanoviska k o- tázkám vnitřního jazyka českého, a ku po- žadavkům německým ohledně dvojjazyč- nosti všech státních úřadů v Praze a ohledně nacionalisování úřadnictva. Zdá se, že prohlášením svým dílu dohody valně neposloužíla. Na české straně je oprávněná rozhořčenost ohledně nejasného a neurči- tého formulování stanovíska vládního k o- tázkám, ve kterých víc než kdy jindy zá- leží na naprosté přesnosti pojmu i jeho vý- razu, jakož i nad tím, že v některých otáz- kách šla se svými nároky na udržení dosa- vadního stavu dál, než toho opravdové po- třeby státní správy nezbytně vyžadují, a Němcí jsou rozezlení, jak dočítáme se v je- jtch listech, poněvadž vláda nechce jasně výsloviti, že v t. zv. reservátech má býti užito slov německý jazyk, jak to učinil Bienerth, že nechce vyhověti požadavku Němců, aby státní správa prohlásila dvoj- Jazyčnost svých úřadů v Praze za naprostou státní nezbytnost, a že nechce přistou- piti na rozdělení úřadnictva státního podle národností.
Hochenburgrův Němec Čechy Balkán Praha
9 article
Ovšem mezi Němci a Čechy je veliký rozdíl. Němcí vystupují se svými stížnost- mi jednotně, jako s požadavky německého národa, neútočí na členy dohodovacího výboru, nýbrž snaží se jejich postavení vš silou podepříti, poněvadž mají tolik pocti- vosti k německé věci, že vidí jen nebezpe- čí porážky v otázkách, které německý lid v Čechách tak houževnatě, třeba po na- šem názoru neoprávněně, žádal, a že jim ani nenapadne mysliti při tom na vzájemné rozpory strannické. Jinak u nás. Na základě falešných zpráv německých listů o obsahu dohody Jazykové, posud necelé a neúplné, zahrno- váni jsou členové dohodovacího výboru ta- kovými nadávkami, že je člověku stydno za český tisk. A ovšem s velikým zadosti- učiněním se konstatuje zmar vyrovnání Jakoby v Čechách bylo všecko v pořádku jakoby nebyla ochromena naše autonomie nebyl sněm po čtyry roky nedělným, jako- by netonulo české království v největší bí- dě, jakoby netrpěly všecky naše instituce kůlturní a hospodářské nečinností zemské- ho zákonodárství, jakoby zuboženě poměry veškerých záležitosti veřejných v říši ne- žádaly nápravy, jedině možné poctivou do- hodou česko-německou, jakoby zbědova- ný stav našeho obchodu a průmyslu, naše- ho živnostnictva nevolal úpěnlivě po ener- gické činnosti zákonodárné, po mírua klidu!
Němec Čecho Čechy
10 article
Páni, kteří mají plná ústa slibů a laci- ných frází pro ubohý, trpící lid, jásají nad tím, že vláda ohrozila dílo dohody, na kterém sami svými zástupci tak dlouho bez protestů spolupracovali, a sice zrovna tenkrát, když z české strany činěny byly ústupky, a z kterého vyskočili beze všt vnitřní příčiny, k údivu všech účastníků, jen, protože musíli poslechnouti nezodpo- vědných „politiků“ svých výkonných vý- borů. Ba víc. Kdyby nebylo pana Schreine- ra, který štval proti dohodě, poněvadž doufal, že baron Bienerth bude oktroyova- ti jazykový zákon i ohraničení okresů po- dle své famosní předlohy, a kterému se podařilo zjednati si v poslaneckém klubu německém většinu dvou hlasů pro zamít- nutí tehdejšího dojednání, měli by dnes Němci národnostní senáty v zemském vý- boru a my — pivní dávku. A proti tomu neprotestovali radikální hrdinové — zrov- na naopak! Ale když jeden z těch „sta- rých neschopných posluhů“ dr. Kramář prosadil, že se zemské zřízení musilo spo- jiti s nejpalčivější otázkou českou, s jazy- kovou otázkou u úřadů státních, a když víc než kdy jindy bylo zapotřebí podpory zástupců umírněných stran českých po- slanci radikálními, tu páni beze vší příčí- ny z jednání vyskočili, jen protože se je- jich agitatoři báli o popularitu.
Schreine Bienerth Němec doktor Kramář
11 article
A dnes jásají nad zdarem jednání! Ko- likrát jsme už jásali nad svou hrdinností, pak jsme těžce pykali své nepolitfské pře- náhlenosti! Celá historie českéhozápasu je plna takových husarských kousků. Nění zde možno, abychom je vypočítávalia stačí vzpomenouti, jak jsme jásali, když jsme vyhodili své ministry z kabinetu Beckova. Ale my máme privilej, ničemu se ze svých chyb nenaučiti. Lid je nadšen papírovou radikálnosti — a to je pro volby to hlavní. Výš nejde ctižádosť našich ra- dikálních stran. Nevíme, zda je konec dohodování. O tom rozhodnou vážní mužové, vědoucí so- bě své těžké zodpovědnosti před soudem historie a svých povinností k svému ná- rodu. Vláda dobře ví, že čeští poslanci ne- Hají souhlas k žádným ústupkům Němcům, nebude-li zjednáno českému národu plné právo jazykové, vláda ví, že Čechové nepři- stoupí na žádné omezení platnosti českého jazyka, které není naprosto nezbytné a s kte- řým posud smiřovali se všichni čeští po- litikové, i radikální, a jestli v této věci ne- ryhoví požadavku českých poslanců pak musí převzíti zodpovědnost za nezdar jednání. Ale především musejí čeští vy- jednávačí jasně a určitě, do nejmenších podrobností znáti stanovisko vlády, aby nebyli v nebezpečí, že nějaký nový výnos Matajův připraví je o to, za co by zaplatili Němcům ústupky v otázce zřízení zem- ského.
Beckův Čecho Němec Lido
12 article
Uvidí-li pak, že vláda českému náro- du nechce dáti, na co má plné právo, pak nebudou ti „lokajové ani chvilku v roz- pacích, aby prohlásili celé jednání dohodo- vací za skončené, odvolali všecky ústupky posud učiněné, a s klidným vědomím pocti- vě vykonané povinnosti bojovali dál, pev- ně odhodlání nepovoliti, ať děje se co děje, dokud nebude českému národu dáno, co při vší smířlivosti má a musí míti za napro- sto nutné v zájmu své národní cti a své budoucnosti. Totéž co pro vládu, platí i pro Němce. Nás neustraší hrůzami další obstrukce. My nejsme dost nesvědomití, abychom na účet českého lidu a českého království starali se jen o popularitu své strany, a proto s největším sebezapřením jsme jednali a dokázali ochotu k vážným ústupkům, pokud jsmeje mohli srovnatis opravdovým prospěchem národa a králov- ství, ale my s největším klidem opustíme jednání, jakmile by od nás Němci žádali něco, coby poškodilo naše národní zájmy co by bezprávným učinilo naše menšiny. nebo co by poškodilo celistvost království. Nás neleká, že by nás „nahoře“ mohli pro- hlásiti za nesmířlivé, my bojíme se jenom jednoho: abychom si nemusili nikdy vyčí- tati, že jsme ze strachu před zodpovědno- stí, z bázně o falešnou popularitu a o man- dáty poškodili zájmy českého národa, a- nebo že jsme z bázně před obtížemi bojů a zápasů v čemkoliv opravdu zadali pro- spěchům českého lidu. Tak jednají a mají po našem skromném scudu jednati vážní, poctiví mužové — aby nás tak nazývala nestranná budouc- nost, to je naší jedinou ctižádostí. Známe přiliš dobře „srdce a ledví“ našich pravých i falešných radikálů z Prahy i z Brna, aby- chom mohli býti dotčení jejich surovým nadávkami. Nedosahují výše našeho opo- vržení.
Němec Praha Brno
13 title
Válka na Balkáně.
Balkán
14 article Rakousko a Srbsko.
Rakousko a Srbsko. Sl—k. Z Bělehradu, 20. února. [Zvl telegr. „Nár. Listů“.) Cizí vyslanec, jenž bývá velmi dobře informován o smýšlen ve vládních kruzích v monarchii, řekl m dnes, že dle jeho domnění jest nyní nej- vhodnější okamžik k přímému vyjednávání mezi Srbskem a Rakouskem. Srbsko must dáti jako malý stát podnět vhodným způ- sobem. Veliký převrat ve smýšlení Vídně o Srbsku způsobila by prý návštěva P- šičova. Jest jisto, že by nezůstalo jen při morálních úspěších. Pašič prý by přinesl z Vídně i konkretní závazky v přičině al- bánských hranic. Sblížení velmi stěžuje prý ton srbského tisku. Nebýti této okolnosti mírumilovné krühy mohly už s rozhodno- stí podati přátelskou ruku Srbsku. Sl—k. Z Bělehradu, 20. února. (Zvl telegr. „Nár. Listů“.) Dnešní „Pravda“ sdě- luje, že Srbsko povede nyní vyjednávání s Rakouskem prostřednictvím svého vy- slance Jovanoviče ve Vídni. O čem bude vyjednáváno, list nepraví.
Rakousko Srbsko Bělehrad Vídeň
15 article
Rumunsko-bulharský spor. Přiostřený konilikt. Ze Sofije, 20. února. Dle posledních zpráv zdráhá se Rumunsko sou- hlasit se sprostředkováním velmocí a učinit jakýkoli ústu- pek, takže konflikt se opět při- ostřil. Zejtra očekávána je zde rumunská odpověď. Nezakročí-li velmoci ještě v posledním okamžiku v Ru- munsku, dlužno se připravit na pře- rušení diplomatických styků. Z Bukureští, 20. února. Oficiosní »Epoca zmiňuje se na čelném mistě o velkém stra- tegickém významu Silistrie pro Rumunsko prohlašuje, že bylo-li by Rumunsko z jakých- koli důvodů ochotno v příčině části svých požadavků ustoupiti, není v příči ně Silistrie žádný ústupek možný. Zprávy z bojiště. Z Caříhradu, 20. února. (K. k.) Úřadní zpráva vojenská pravi: Včera po půlnoei bylo na Drinopol slabě střileno. Sitnace na čáře čataldžské a na Gallipoli jest nezmě- něpa. Sl-k. Z Bělehradu, 20. února. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Z bojišť významnějších zpráv ne- došlo, ví se však, že toto ticho znamená pří- pravy k posledním rozhodným podnikům na válečných polích, jež musejí zjednati rychle jasno v příčině nejhlavnějších strategických bodů Skader, Janína, Drinopol, pro vyjasnění evropské situace nejvíce znamenají dva prvé
Janín Rumunsko Sofijá Bukurešť Silistrie Caříhrad Drinopol Bělehrad
16 article Z Drinopole.
Z Drinopole. Čm. Ze Sofije, 20. února. (Zvláštní telegr. „Nár. Listů“.) Místo očekávaných tří set cizích poddaných napočetli jich konsulové v Odrinu 1500. Přes teto značné číslo bulharské hlavní velitelství je ochot- no pustit všechny na svobodu, ale Šukri paša odpírá svolení z důvodů vojenských. Bojí se různých prozrazení. (Viz poslední zpřávy.)
Drinopol Sofijá
17 article O svobodu svědomí v Rusku.
O svobodu svědomí v Rusku. V hosudarstvenné dumě podalo 32 poslanců návíh zákona o zabezpečení svobody svědomív Rusku. Toleranční manifest ruský byl v jednou z prvých vlašťovek, oznamujících příchod konstituční vesny; vyšel 17. dubna 1905, půl roku před ohlá- šením konstitučního manifestu 17. října 1905. V té době všeobecného vření byla snášenlivost ve víře přivítána i řadou církežních hodáostářů růských ale již v květnu 1905 val se proti knáseplivosti volynský arcibiskup Antonij, jeden znejbojov- nějších pravoslavných hierarchů, předurčený za patriarchu ruského, bude-li tato nejvyšší církevní hodnost v Rusku po 200letém přerušení obnovena Arcibiskup Antonij jako mladý theolog vzbuzoval velké naděje a byl blízko znám i s Dostojevským. který prý si ho vzal za vzor ke svému Alešov
Antonij Dostojevský Rusko
18 article
Karamazovu. Ideálním smiřitelem západních a vý- chodních snah a duší ruského národa, jak si to představoval Dostojevský, Antonij se nestal, ale naopak, čím dále, tím silněji útočí proti ruské li- teratuře a jmenovitě proti západní kultuře, pro- klínaje toho, kdo se blíží pohanskému zápa- du. On to byl, kdo navrhl, aby řada moderních li- terátů ruských, mezi nimi takový „novokřesťan jako Merežkovský, a byla vyloučena zicírkve. Skvé- le psaný protest arcibiskupa Antonia měl potud úspěch, že vláda nařízeními značně zúžila svo- bodu vyznání, zabezpečenou tolerančním manife- stem a řadu zákonných předloh, které měly zá- sady manifestu v podrobnostech uvésti do života. z dumy odvolala. Nynější návrh 32ti dal podnět vrchnímu prokuroru pravoslavné církve, Vladi- míru Karloviči Sablerovi, aby vystoupil v zájmu dalšího omezení svobody víry: bojí se patrně, že by dosavadní pevné a pro svoboda ruského lidu osudné pouto mezi církví a státem bylo oslabeno. Pravoslavná církev převzala z Byzance úslužnost vládě a za takového panství na Rusi ještě více tu- to závislost na státě upevnila, začež navzájem ob- veo lre
Karamazov Dostojevský Antonij Merežkovský Antonius Vlad Karlovič Sabler Skvá Byzanc Rus
19 article
držela od talarských chánů značné hmotné vý- hody. Zrušení patriarchátu za Petra Velikého zřízení synodátního kolegia, které spravuje cír- kevní záležitosti pod vedením vrchního prokurora laického stavu, učinilo pravoslavnou sírkev ještě ví- ce závislou na státě. Ale byrokratismus, který se v pravoslavné církvi na Rusi zahnízdil. tak oslabil její duchovní přitažlivost, že rozkolnictví a sektářství, které více vyhovuje touze ruského člověka po opravdo- vém náboženství, stále se rozmáhá na úkor „pa- nujícího“ praveslaví. Misto, co by provedli du chovní správcové řádnou nápravu v církvi, místo co by obohatili církevní život vedle obřadové stránky i skulečným hlásáním evangelia, které je při duchovní censuře velmi omezeho, obrátili se hicrarchové o pomoc ke státu, aby nedovolil nebo aspoň znesnadníl přestupování na jinou víru a tím znovu miliony nejlepších ruských lidí vystavil pro- následování a nejistotě. Byl to přece i pro státní život nenormálni stav. když do r. 1905 nebylo dovoleno staroobřa- deckým duchovním vejili do vojenských nemocnic takže kozáci staroobřadcí, umírajíci v nemocni- cích v Mandžurii, nemohli být svými duchovním zaopatřováni ajen pozdějí za jich věrnou a hrdin- skou službu vlasti dostalo še jim té milostic ž před smrtí směli být vynešeni na dvůr nemocnie a tam zaopatřeni. K takovým zjevám minulosti mohly by vést snahy oberprokurora Sablera; který pro znemravňující vlivy nějakého Rasputina, přijí- maného ve vysokých kruzích, neměl aní slova od- souzení. Rusko jako velký stát s mnoha vyzná- nímí ke své konsolidaci potřebuje svobody v vvíře.
Rasputin Rus Rusko
20 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Finanční výbor. Boj o prohlídku knih dokonán. (Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů«.) Z Vídně, 20. února. Největší potíž celé finanční reformy byl dnes večer překonána. Po několikadenu debatě o povinné prohlidce knih vykonalo se pozdě večer dlouhé a komplikované hla- sování o věci té- Došlo několikrát k tuhým bojům, jejichž výsledky byly místy překvapující Hlavní zápas sveden o to, zda pro- hlídka konati se máv instaníci první, či ve druhé. Rozhodnuti vyznělo pro druhou instanci a to ještě za četných a pronikavých kautel a výhrad, referentem drem. Lichtem navržených. Návrh, aby se prohlídka knih konala již v instanci prve, byl zamitnu't 36 proti 10 hlasům. Potom přijat byl návrh, aby se prohlídka knih konala v instancí druhé 38 hlasy proti 7. Všichni poslanci čeští, vyjma dra. Strán- ského, hlasovali pro prohlidku v tělo druhé instanci. Kromě dra. Stránského hlaso- vali proti prohlídce kníh také ve druhé instanci poslanci dr. Kuranda, dr. Neu- mann (Vídeň), dr. Gross, Ussai, dr.
doktor Stránský Kuranda Gross Ussai Vídeň Neomann
21 article
Budzynovský a dr. Krafit. Překvapením bylo přijetí návrhu posl. prof. dra. Funka při hlasování dle jmen, dle kterého nemá být otázka, zdali knihy řádně jsou vedeny, zůstavena volnému uva- žování úřadům finančním, nýbrž musí být v pochybách řádné vedení knih kon- statováno znalci z oboru účet- nckého. Návrh ten schválen 28 proti 10 hlasům (Proti němu hlasovali křesťanšlí sociálové a slovinští klerikálové.) Přijat dále návrh posl. Hummra, do- plněný drem. Funkem k § 276., kterým poskytují se rozsáhlé kautely pro zachování tajemství obchod- ního. Přijata též resoluce dra. Lichta a dra. Rašína, že nesmí být užíváno skutečností, které zjištény byly V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . zae večerní . . . . . . . za fb Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . 5b Inseráty plati se botově napřed. Předplneení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., B. Tam nacházají se též redakce. tiskárna a expedice „Národních Listů“.
doktor Krafit profesor Funk Hummra
23 article
Rukopisy se nevracoil
24 article
prohlídkou kníh, pro vyměřo- vání jiných daní, poplatků a ta 19 proti 17 hlasů m. Nadmíru zajímavé bylo hlasování o re- roluci dra. Stölzla, kterou vyzývá se vláda, aby způsobem nepokrytým ve svém původním nařízení zdůraznila, že nesm konati se prohlídka knih jinde leč tam, kde pochyby zvláště odůvlodněné, pokud týká se správ- nosti údajů, k tomu nutí a tak potom jen v případech důleži- tých. Při hlasování ukázala se rovnost hlasů, 118= proti 18. Předseda výboru dr. Urban dirimoval svým hlasem na prospěch přijetí návrhu Stölzlova. Návrhy námi již ohlášené stran prohlídky knih, jak byly dnes výborem finančním při- jaty dlažno doplniti ještě v ten rozum, že úsne- sení, podle kterého má být důkaz knihami pro- veden, stáli se musí majoritou jednoho hlasu nad polovici a kdyby měl být důkaz opakován, žeje třebakitomu 3/2 vět- šiny komise. Útraty prohlídky platiti bud státvždycky, odvolá-li seúřadi po- platník jenom teh dy, nabídne-li s ám důkaz knihami neb podá-li odvolání a ukáže-li se. že knihy vedeny byly v podstatných zápisech nesprávně. Přijata také resoluce dra. Rašína a dra. Lichta, že má se dát do průvodního výnosu ustanovení, podle kterého úřad má se odvolat jen, jestliže odhadní komise podstatně roz- hodla jinak, než úřad navrhoval a možno-li očekávat, že bude mit odvolání úspěch. Pro řízení přijat návrh dra. Rašína, že pří odvolání se úřadu má poplatník právo podat vyjádření proti odvolání tomu.
Stölzl doktor Urban Stölzlův Útrata Rašín
25 article
Celě řízení prohlídky kníh je po dnešním hlasování výboru fi- nančního upraveno tak, že posky- tuje sice linanční správě nove možnostikontroly, ževšaksouč as- ně náležitě chrání poplatníka a interesenta proti přehmatům a chikanám. ba Důkaz obchodními knihami řádně vede- nými bude závazným pro berní sprá- vu o těch údajích, které byly brány v po- pe chybnost. Hlasování trvalo dvě hodiny. Ministr fí- nancí ryt. Zaleski nebyl mu přitomen. Kor- referent o dani z osobního příjmu dr. Ren- ner, sociální demokrat, prohlásil po hlasováni že nyní netřeba, by byl korreferentem o zby- lých částech této části berní reformy a vzda se formálně svého úkolu. Zitřek bude věnován amnestila trestnímu řízení. V sobotu a v ponděli finanční výbor zasedat nebude. Ostatní dispo- sice oznamujeme na místě jiném. Bylo jíž k 9. hod. večerní, když členové finančního výboru a zástupcové vlády za vel- kého rozruchu opouštěli síň budžetní, ve které se o finanění reformě rokovalo. Při hlasování byla schválena ustanovení, na- vržená zpravodajem dřem. Lichtem o prohlídce- knih se změnami, navrženými jím v dnešní schůzi a několika pozměňovacími návrhy, podanými po- slanci Modráčkem, Abrahamowiczem, drem. Ad. Grossem, drem. Steinwendrem, drem. Dammem. Hummerem a Finkem. Návrh Rennerův: Z usnesení odhadní, po pří- padě odvolaci komise, jest poplatník povinen před- ložiti k nahlédnutí a prozkoumání svoje obchodní knihy nebo zápisky o hospodářství, jakož i smlou- vy, dlužní úpisy, kvitance, jakož i jiné v jeho majetku se nalézající spisy, jež mohou sloužiti ke zjištění skutečností, podstatných pro zdanění“, byl při hlasování dle jmen 36 hlasy proti 10 zamítnut. Posl. dra Renner problašuje, že sociální demo-
Zaleski doktor Ren Modráček Abrahamowicz Gross Damm Rennerův Posl Renner Hummer Finek
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Hlavní spis Petra Chelčického. Mezi r. 1440—1443, za bezkráloví p smrti Albrechta Rakouského, byl napsán; r. 1521, na podporu západní reformace u nás, poprvé vyšel tiskem; po stoletích, r. 1893, znovu jej vydala akademie petrohradská; nyní, po dvacíti letech, opět vychází na půdě české. Je to Chelčického proslulá „ Sie viery.“ Ze všech kusů svého programu husitství provedlo vlastně jen kus poslední, spíše při- rozený důsledek všech snah náboženských sociálních: uvolnilo, utvrdilo a zabezpečilo naši národnosta řeč. Nikdy Čechy ne- byly tak české a nikdy čeština v životě stát- ním a společenském neměla takové váhy platnosti, jako ve věku patnáctém. Ale t z veškerého rozmachu husitského byl kladný výsledek takřka jediný. Všecko ostatní uvázlo v polou cesty a zakrnělo nebo dokonce se zpětilo. O úřadní církvi kališnické je povědomo že měla také svou hierarchii, že zachovala většinu římských ceremonií a cizí jazyk ob- řadní, že omezovala svobodný výklad bible. že znovu ochotně přizpůsobovala se všemu středověkému zřízení společenskému. Z pů- vodních požadavků husitských zbyla jediné ja- kás takás zemská samospráva církevní a zbyl symbol kalicha, neustále popíraný a potíraný nepotvrzenými od kurie kompaktáty nezaru čený ani v samé zásadě. Při církvi olficiální, chráněné státem, kte- rý sám vyrostl na starých zásadách feudálních. to konec konců nepřekvapuje. Jinak se všal věc má mezí Sirotky a Tábory, kteří sociáln reformu v duchu novozákonním původně byl * Petra Chelčického Síť víry. K vy- dání upravil Emi! Smetánka. (Comenium XXII) V Praze 1912. Nákladem „Comenia“. Stran 386, Xv.
Petro Chelčický Albrecht rakouský Sirotek Smetánka Čechy Tábor Praha
27 article
položili. Demokratické opravy, které počát- kem let dvacátých století patnáctého v učení táborském stavěly se v popředí, již o dese let později, na vrcholu táborské moci a sily. nadobro jsou odstaveny. Demokrat žižka již ve svém Řádu z r. 1423 smířil se s rozdílem stavův od krále až k sedlákovi, a demokraté. socialisté i komunisté táborští, za něž ve smyslu původních obcí starokřesťanských pro- hlašovali se na počátku své organisace, záhy si už opět tvoří zákony, ukládají a vybírají daně, uznávají osobní jmění, pěstují studia scholastická, pouštějí zásadu rovnoprávnosti obou pohlaví, odříkají se ideje rovnostia bratrství všech lidí. Toto odpadnutí od původního programi husitského, hlavně pak hmotné násilí stálá negace přikázání „Nezabiješ“, k písémné činnosti povzbudily hloubavého Jihočecha Petra Chelčíckého. Svobodný, ale zajisté nezámožný sedlák Chelčický ze své dědiny u Vodňan přiváben byl do Prahy rodícím se hnutím opravným na počátku druhého desetiletí věku patnáctého.
Jihočech Petro Chelčícký Chelčický Vodňany Praha
28 article
Chodil do kaple betlemské, četl tehdejší pole- mické třaktáty a nad jiné si oblibil knihy Wielifovy, jejichž obsah, málo se znaje v Ja- tině, zevrubně si dával vysvětlovati od svých přátel. Takovým způsobem v Praze pobýva do r. 1420. Proč tehdy Prahu opustil, je pro Chelčí- ckého význačné. Již r. 1419 nesrovnává se s universitou v mínění, že Zákona božího há- jiti lze mečem, a po bitvě pod. Vyšehradem, nevolí jsa pojat nad neevangelickým a ne- apoštolským násilím, kterým se v život uvá- děly altruistické zásady Nového zákona. z Prahy navždy odchází domů. V theoretickém odporu proti branné de- fensivě i offensivě husitské Chelčický setrval po všechen průběh hnutí, i za skvělých vítěz- ství Žižkových a Prokopových, i po kafastroke lipanské, v níž spatřoval krutý, ale spravedli- vý trest boží: kdo mečem zachází, mečem
Wielifův Zákon Chelčický Žižkův Prokopův Praha Vyšehrad
30 article
Toto zásadní stanovisko, neodpor - vati zlu, nevyplývá ze studia pouhého No- vého zákona; četl jej tehdy celý národ a pře- ce bojoval. Chelčický ve svém odporu prot násilí podléhal známým naukám valden- ským, se kterýmí ž českého jihu zajisté při- šel už do Prahy a v nichž se potom doma, kde byly zakořeněny, dokonale utvrdil. Stanoviskem tím Petr Chelčický ideové- mu hnutí husitskému dal směr nadobro jiný A na stanovisku tom setrvává veškerou svou činností slovesnou. Traktátem „O trojím lidu“ asi z roku 1425 Chelčický už zjevně přecházi na pole kritiky sociální. Po té stránce odříká se i své- ho milého Wiclifa, který ještě přijímal středo- věké rozvrstvení společnosti na církev učící (kněžstvo), bojující (rytířstvo) a roboticí (sedláky). Ku práci a k lásce stvoření jsme všiclíni, ku panování a k bojování není stvo- řen nikdo: buď má platnost evangelium Kri- stovo, které hlásá bratrství všech lidí, nezná stavův a kast, zamilá násilí — anebo má platnost pohanství, které křesťanstvím se na- zývá klamně. To je stanovisko Chelčického již v tomto třetím spíse jeho, kde nadobro se odříká také strany táborské, poněvadž ve věcech víry užívá meče. Praví tlumočníc slova božího jsou jiní: apoštolsky vlídní a po- korní, milujíce lidstvo sebeobětavou láskou Kristovou, která. přemáhá svět. Tak tomu učili také Valdenšti.
Chelčický Kristův Praha
31 article
Nový vydavatel „Sieti víery“ praví: „Ob- sažný a stručný traktát ,O trojím lidu' mohl by se jmenovati Malou siti': ale šíře, do niž „Siť zamilované ideje Petrovy rozkládá, způ- sob, jakým je zdůvodňuje, a mnohostrannost. s kterou je applikuje, ukazují, jak se auto s lety prohloubil. „Síť víry“ dostala název podle známého místa bíblického (Ev. Lukášovo V, 1—6). Kri- stus u břehu jezera Genezaretského sedí v ry- bářské lodici Šimonově a učí dychtivé zástu- py, jež se přihrnuly za ním. Domluviv, vyzval Šimona, aby na hlubině rozestřeli síti. „A když
Eva Šimonův Šimon Ob Petrov Lukášův V
32 article
toučínili, zahrnuli množství veliké ryb, tak ž se trhala síť jejich.“ Symbolisovaná rybářská síť Petra apoštola trhá se množstvím věři- cích — duchovní síť Petra Chelčického, t. i. neporušené slovo evangelia, trhá se množ- stvím křesťanů nepravých. I v „Síti víry“ znovu Chelčický rozvádi vše, co již pověděli předchůdcové jeho anebo co pověděl on sám; jen že to rozvádí plněji. soustavněji a drastičtěji. Také v Chelčického „Síti víry“, jakou Wiclifa a Husa, velkou úlohu hraje známé domnělé nadání císaře Konstantina, jenž jmě- ním chudé dotud církví propůjčeným zničil její ryzost a prostotu, tak že od té doby je církev dvojí: Kristova a Antikrisfova. Také v „Síti víry“ vracejí se odsudky papeže jako pozemského boha, který žádá svrchovaného panství a světských poct jako král králův; odsudky velké většiny kněžstva, jež církev pokládá za pouhý zaopatřovací ústav hmotný: odsudky církevního života zobřadnělého a ze- sětštělého. Také v „Síti víry“ opakuje se polemika proti nauce a očistci a proti pře- ceňování vlastních dobrých skutků, kterék spasení nestačují, nedoplňuje-li jich neobsáhlá milost boží. A také v „Síti víry“ zamítá se feudální zřízení společnosti, rozvrstvené v od- lišné kasty, zamítá se soustava úřadů nada- ných mocí připuzovací, zamítá se jakékoli branné násílí, obchod a řemeslo, věda a umě- ní — všecko ve jménu původního, apoštolské- ho křesťanství.
Petro Petro Chelčický Wiclifo Hus Konstantinos Kristův Antikrisfův
33 article
Co však Chelčického „Siť víry“ činí spi- sem jeho nejsoustavnějším, je část její druhá, kde postupně kritice podrobuje veškery stavy tehdejší společnosti, probíraje způsob, jakým žijí páni, města, řehole, učenci a kněží, a to- liko robolící stav selský, srdci spisovatelovu blízký, vyjímaje z obecného odsudku. Rytířů Chelčícký nenáviděl, poněvadž hojných pro- středků, nenabytých poctivou prací vlastní, užívali pouze na prospěch a k libosti těla mnichův a kněží nenáviděl, poněvadž svato- kupčili a žili neevangelicky: mistrův „kol j-
Chelčický Siť Rytíř Chelčícký jaký žít pán