1
masthead
21. února 1913. Číslo 51.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
lynský, mnoho generálů, důstojníků, duchovních a
poslanců obou sněmoven. Valná hromada byla
začata haličsko-ruskou hymnou »Pora, pora za
Rus svatuju«, již obecenstvo vyslechlo stojíc. Na
to arcibiskup Antonij Volynský měl řeč na thema
»Pravoslaví a unie v Haliči«. Po něm dr. Vergun
promluvíl o ruském národním hnutí v Haliči
v době od r. 1890—1913. Obecenstvo uspořádalo
Vergunovi demonstrativnou ovaci.
Ohlasy německého zbrojení.
Vůči skutečnosti, že po provedení německé-
ho vojenského zákona z r. 1913 bude síla německé
armády převyšovati francouzskou o 35 proc., poci-
ťuje se v celé francouzské veřejnosti nezbytná
nutnost, aby tento ohromný nepoměr byl odstra-
něn. Listy všech stran kromě sociálně demokra-
tické zabývají se velmi vážně chystanými návrhy
vlády a také nový president Poincaré pod tlaken
všeobecného dojmu silně ve svém poselství akcen-
toval nutnost vojenské pohotovosti Francie.
Poros
Rus
Antonij Volynský
Vergun
Poincaré
Halič
Francie
5
article
Dřívější ministr vojenství Millerand poukazuje
v „Tempsu“, že za svého úřadování musil již za-
ujmouti stanovisko k německé vojenské reformě
na jaře r. 1912. Byla tehdy usnesena nutná a do-
statečná opatření, ale již tehdy se přesvědčil o nut-
nosti rozmnožiti francouzskou jizdu a pracoval
právě na předloze, když odešel z ministerstva. Z
něho však se problém ještě neobjevil v celé síle.
jaké nabyl od několika dnů „Jsou-li zprávy tisku
správny a přikročí-li Německo k opatřením, která
se ohlašují, praví Millerand, „pak budeme musi
jednati, neztrácejíce klidu, ale ani času.“ Vzhle-
dem k ohlášeným protestům socialistů proti fran-
couzským vojenským předlohám uvádí Millerand.
že v Německu byly nové úvěry přijaty jen po tří-
denní debatě v parlamentě. Kdyby tam byli chtěli
socialisté prováděti vážnou oposici, bylo by to
nešlo tak rychle. Francouzští socialisté nesmějí
tedy říci, že svou oposicí proti vojenským zákonům
napodobují jen své německé kolegv.
Millerand
Německo
6
article
V Anglii komentuje tisk dále neobyčejné se-
silování německé armády a v tisku unionistickém
pociťuje se více méně určitě, že Anglie nemůže
vůči tomuto zjevu zůstati lhostejnou. Ještě roz-
hodněji, než včera citovaný „Morning Post“, píše
v tom směru „Evening Standard“
„Anglie nemůže zapomenouti, že její povin-
nost, její čest i její zájem ji zavazují podporovati
Francii. Základem britské politiky jest zabrániti
kterékoli mocnosti, aby se stala převládající na
pevnině evropské, a tuto politiku zachováme stů
co stůj.“
Naproti tomu je tisk liberální velmi zdrželivý.
neplaiduje-li přímo pro přátelství s Německem
jako na příklad „Daily Chronicle“. Vládní „West-
minster Gazette“ praví
„Námořní a vojenský rozpočet anglický rovná
se skoro rozpočtu německému. Žádá se na nás
nejen, abychom napodobovali mocnosti evropské
nýbrž i abychom je překonali, hromadíce oběti
na oběti. Mluví se nám mnoho o evropské rovno-
váze a našich povinnostech v tomto směru; ale
chceme věděti, zdali bychom nevyšli ze zápasu
oslabení.
Anglie
Francie
Německo
Morning Post
Daily Chronicle
Westminster Gazette
7
article
Se zbrojením Německa souvisí v jistém smyslu
také nová vojenská reforma v Belgii, kterou dle
prohlášení ministerského předsedy Brocqueville ve
sněmovně má býti polní armáda do r. 1918 zvýšena
na 170.000 mužů a armádní kadry se zvýší až o
40% nynějšího stavu. Nedávno prohlásil totiž Broe-
queville v tajné schůzi sněmovny, že jisté velmoeh
žádaly Belgii, aby uvedla svou armádu v takový
stav. který by jí dovoloval hájiti neutralitu země.
Proti komu by Belgie mohla býti nucena hájit
svou neutralitu, je zřejmo. Bruselský dopisovate
„Daily Mail“ uvádí, že nedávno prohlížel v Arden-
nách železniční trať Malmedy—Stavelot, která se
tehdy opravovala. Malmedy je spojeno železnicís
německým vojenským táborem v Elsenbohrnu,
Kolínem, Koblencí a Trevírem. Vozba na této trat
mezl Německem a Belgií neuhradí nákladů na ni
ale Německo chce tudy v případu války vrhnout
vojsko do Francie přes Belgii.
Stavelot
Německo
Belgie
Arden
Malmeda
Elsenbohrn
Kolín
Koblence
Trevír
Francie
Brocqueville
8
article
Schůze voličů v Hradci Králové.
Schůze voličů v Hradci Králové.
[Dokončení.)
Na úterní veřejné schůzi voličů, svolané měst
skou radou královéhradeckou, promluvil o slu-
žební pragmatice
říšský posl. Lad. Čech.
Pravil nejprve, že zákon ten po čtyř
leta zabýval silně nejen úřadníky a zřízence, ný-
brž také poslance různých stran, které dlouho
dlouho nebyly rozhodnuty, jak v příčině tohoto zá-
kona se mají zachovati. Mínění bylo velice roz-
dílné. Byli stoupenci zásady nepřijímati zákon
který skýtal četné hmotné výhody, a sice pro ji-
sté paragrafy, které do jisté míry omezovaly
koaliční svobodu státních úřadníků. Ale nelze
přehlédnouti, že žádný zákon, který upravuje ne-
jen práva, ale i povinnosti určitých stavů, ne-
může pozůstávati ze samých výhod, nýbrž mus
obsahovati také některé méně příjemné stránky
pro interesovaný stav. Poslanecká sněmovna
usnesla se proto na zákoně dle přání úřadnictva
ale panská sněmovna neschválila názor poslane-
cké sněmovny, nýbrž upravila pragmatiku tak
jak to vláda chtěla ve výboru. Říšská rada octla
se pak na novo před otázkou přijati zákon tak
jak vyšel z panské sněmovny změněný, nebo jeh
zamítnouti, t. j. odsunouti jej do doby nedozírné.
Hradec Králové
Čechy
9
article
Pojednávaje o všeobecných stránkách služební
pragmatiky praví řečník, že jest pravda, že nent
dokonalým dílem, jako v této říší nemůže být
nic dokonalého, poněvadž jest vše zbudováno n
kompromisu, jelikož říše naše sestává z více ná-
rodů, které mají různé zájmy. Tak ku příkladu
Slovinci řekli, že nemají na pragmatice zájmu, po-
něvadž nemají vlastně státního úřadnictva. Za to
ny více než kterýkoli jiný národ vrhli jsme se
na dráhu úřadnickou. Jest tedy přírozeno, že slu-
žební pragmatika byla kompromisem mezi národy
a stavy, a že musela býti také jistým kompromi-
sem mezi oběma sněmovnami a mezi vládou,
konečně, že se nemohlo přehlídnouti, že osnova
bez sankce nemůže se státi zákonem.
10
article
Dnes stojíme již před zákonem hotovýma
možno tudíž s větším klidem o něm pojednati.
Řečník praví, že byl referentem o služební prag-
matice ve dvou sněmovních obdobích, a že vždy
zastával stanovisko, že žádný záken není dělán pro
věčnost, že nemůže se dobýti vše najednou. Nedá
se však popříti, že služební pragmatika jest vel-
kým pokrokem, a že se automatickým postupemj
zavedeným, tvoří cenná vymoženost celého státní-
ho života.
Co jsme předvídali, stalo se. Na říšské rad
byli jsme rozděleni v různé tábory a nebylí jsme
svorni, ale věděli jsme, jak daleko můžeme jiti
Mně bylo známo, že bez § 32. pragmatika nemůže
býti, a že žádná vláda nemůže ji předložiti k
zankci, kdyby tento paragraf nebyl v ní proveden.
Při služební pragmatice střetly se dvě pro-
tivy. Jedna byla tou, která co nejvíce slibuje, ale
nestará se o to, z čeho se to bude krýti a platiti,
a když přijde k hlasování o krytí, zaujme opět dru-
hé stanovisko, poněvadž pro krytí nemá smyslu.
(Výborně. Hlučná veselost.) Ta druhá hledí, aby co
slibí, mohla také splniti. Úřadnictvo dnes vidí, že
služební pragmatika stala se předmětem politi-
ckého obchodu, a že byla otázkou dema gogie,
11
article
pozná, že u nás velmi mnoho na tom záleží, aby-
chom měli co nejvíce nespokojenců, poněvadž prá-
vě v kruzích zoufalých najdou se nejsnáze stou-
penci pro myšlenky oněch stran. (Výborně. Po-
tlesk.)
Ale přiznejme, že ani úřadnictvo samo svě
záležitosti nevedlo dobře. Měl jsem jako referent
příležitost seznati mínění státního úřadnictva,
nebylo nic těžšího, než se vyznati v tom, co jest
jeho mínění. Každý úřadník chtěl něco jiného,
nejvíce chybovali vůdcové organisací úřadnictva.
kteří jsou oprávnění a ještě více si osoboval
oprávněnost mluviti jménem státního úřadnictva.
Tak ku příkladu, když se začala projednávat
služební pragmatika, jistá část státních úřadníků
v Terstu zahájila pasivní resistenci a tím utvr-
dila vládu, že jest třeba zajistiti se proti pasívní
resistenci. A za druhé: schůze v radnici vídeňské
v předvečer jednání o služební pragmatice v pan
ské sněmovně a demonstrace pouliční ve Vídni
měly za následek, že byl přijat dodatek knížete
Schwarzenberga o pasivní resistenci.
Schwarzenberg
Terst
Vídeň
12
article
Jest také pravda, že doba k projednávání
služební pragmatiky nebyla vhodnou, a nebylo
možno odložiti jí na dobu příznivější. Politická
situace na říšské radě, kterou ovládá dnes miní
sterstvo úřadnické, a velká rozháranost stran, př
níž není možno sehnati kompaktní většinu, to ne-
byla příhodná doba k projednávání takového zá-
kona, ale přes to nutno uznati, že jistě poznalo
státní úřadnictvo, že má řadu přátel dvojího dru-
hu, jedny, kteří mu chtěli služební pragmatiku dát
co nejrychleji, třeba ne tak dobrou, poněvadž byli
přesvědčení, že není možno hned dosíci všeho,
druhé přátelé, kteří slibovali jim věci, o nichž
předem věděli, že kdyby byly přijaty, znamenalo
by to vlastně znemožnění služební pragmatiky.
Všechno má své hranice, a vláda musela s
usnésti na hranici v ohledu věcném i hmotném.
13
article
Jednalo se o úhradu, která vyžadovala zaveden
nových dávek a nových daní. Musel tu býti zjed-
nán soulad, a to není jenonr povinností vlády.
nýbrž také poslanců, aby při svém hlasování ne
hlasovali vždy jen pro to, co je nejpopulárnější.
nýbrž aby hlasovali také pro to, co jest možné
a co by uskutečnění neznemožňovalo. (Výborně.
Potlesk. )
V dalším uvádí řečník změny, které na před-
loze služební pragmatiky provedla panská sněmov-
na, vytýká jejich výhodnost nebo neprospěch pro
úřadnictvo a zabývá se pak a objasňuje zevrubně
výtky, které se proti služební pragmatice proná-
šejí, načež vypočítává, co všechno mimo zákon
tento bude souviseti se zavedením služební prag-
matiky. Až se tak stane, bude třeba opatřiti také
potřebné peníze, oč přičiňuje se všemožně fi-
nanční výbor, a řečník doufá, že služební pragma-
tika zavedena již bude 1. dubna tohoto roku. Pro
kategorie úřadnictva smluvního zavede se služební
pragmatika cestou nařizovací, což stane se také
pro úřadnictvo Iondové.
Jest jisto, že řada vysloužilých úřadníků če-
ká na zavedení služební pragmatiky, a že jak-
mile tato vejde v právní moc, půjdou do výslužby
Také vláda bude poněkud více toho dbáti, aby
vysloužilí úřadnici žádali o výslužbu. Tím uprázdní
se velká řada míst, takže s časovým postupem
současně provede se nejen hmotná úprava, nýbrž
také obsazení míst ve vyšších třídácí.
A nyní suďte, co jsme měli činiti. Byli jsm
jako Herkules na rozcestí. Mohli jsme buď vzíti, co
se nám dává, nebo prosaditi odiosní pragmatiku
A tu zdálo se přece jen býti velkou zodpovědností
zamítnouti něco, co representuje 32 miliony korun.
14
article
Obrátili jsme se proto přímo na státní úřadnictv
a žádali jsme je, aby samo projevilo své mínění.
Úřadnické korporace provedly pak hlasování mezi
členstvem, a my svolali zástupce úřadnických kor-
porací, načež se ukázalo, že vzdor vehementní agi-
taci ží státních úřadníků přeje si uzákonění prag-
matiky třeba jenom takové, jakou je. Naše strana
prohlásila pak, že jest ochotna říditi se hlasová-
ním úřadnictva, a že se tedy zasadíme, aby slu-
žební pragmatika stala se zákonem. Slovo své jsme
také dodrželi, a myslím, že nezasloužíme proto vý-
čitek, poněvadž jsme učinili, co si většina úřad-
nietva přála. (Výborněl Potlesk.)
Mluvilo se mnoho o odiosních paragrafech
ale když je začnete rozbírati nepředpojatě, řeknete
si, že obsahují mnoho, co v poměru zaměstnavatele
a zaměstnance jest přirozeno, a co každý sou-
kromý zaměslnavatel od svého zaměstnance žádá.
To týká se zejména § 25., před kterým strach byl
přehnaný. Byl to více strach umělý, který mě
vehnati úřadníky tam, kam je chtěly jisté strany
dostati.
Když jsem převzal referát o služební pragma-
tice, neučinil jsem zajisté nic hrozného ani proli
zájmům národa ani proti zájmům úřadnictva. (Vý-
borněl Potlesk.) Aspoň ta četná uznání, kterých
se mi dostalo z kruhů úřadnických, svědčí o tom.
15
article
Když jsem seznal výhody služební pragmatiky, řekl
jsem si konečně otevřeně: Ano, já ji přivedu pod
střechu. A také jsem se přičinil, že se zákonem
stala. [Výborně! Výborněl Hlučný pollesk.)
Služební pragmatika není sice ještě zákonem.
poněvadž se jedná o krytí, ale to se děje pilně a
seriosně za součinnosti našich poslanců. Pracujeme
k tomu, aby služební pragmatika mohla vejítiv
platnost a až se tak stane, jsem jist, že úřadnictv
řekne, že se pro ně pracovalo vážně a seriosně
bez ohledu a třeba i s obětováním vlastní popula-
rity. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Pan prof. Rejthárek praví, že Králové Hradec
příčiněním posl. dra. Franty zařaděn byl v jediném
roce do II. třídy aktivních přídavků, zač vyslovila
mu na sklonku minulého roku veřejné díky městská
rada i starosta p. dr. Ulrich, což však se musí zdů-
razniti i na této schůzi. [Výborně!) Dru. Frantov
přísluší nejvřelejší dík za veškeré jednání a inter-
vence u příslušných činitelů a za zdůraznění tohot
požadavku.
profesor
Rejthárek
Franta
doktor
Ulrich
Králové Hradec
16
article
Řečník dále prohlažuje, že je splnomocněn míst-
ním odborem státních úřadníků, aby mu přednesl
jejich nejvřelejší dík a že vřelý dík úřadnictva
platí též posl. Čechovi za všechnu oddanost, se
kterou vynaložil všechny své síly, aby služební
pragmatika stala se skutkem. K díku tomutoje
řečník splnomocněn zmíněným odborem.
Ke slovu přihlásili se potom realisté profesoř
pp. Fílip a Granát (z Kostelce n. Orl)), kteří vy-
slovili se proti schválení služební pragmatiky v ny-
nějším znění a pronášeli pak známé obvyklé výtky
proti postupu delegace svobodomyslné na říšské
radě i ve vyjednávání a Němci.
Sociální demokrat živnostník p. Beneš pro-
mluvil o služební pragmatice se stanoviska malého
živnostnictva, při čemž prokázal velkou sečtělos
a zapamalování si věci, ovšem často klamných
nepravdivých.
Vývody těchto řečníků zodpověděny a na pra-
vou míru uvedeny byly posl. drem. Frantou i posl
Čechem. Odpovědi obou poslanců byly tak přilé-
havé a pádné, že provázeny byly pochvalou
místy i veselostí.
Schůze byla polom předsedou posl. drem
Ulrichem skončena.
Čecho
Fílip
Granát
Němec
Beneš
Franta
Ulrich
Kostelec můj
17
article
Ze strany
Ze strany
Moravský odbor. Dnes schůze výboru o půl 6.
hod. odpol. v sekretariátu. Kolegové, kteří nejsou
členy výboru, též vítánií
Z Kralup. Místní organisace pořádala v neděli
16. t. m. důvěrnou schůzi voličů za předsednictví
zemského poslance pana Jindřicha Pavlička, na
níž říšský poslanec pan JUDr. Koerner podával
zprávu o obsahu t. zv. malého finančního plánu,
na říšské radě právě projednávaného a o stavu
česko-německého vyrovnání. Řeč pana poslance
vyslechnuta se všeobecným zájmem a po zodpo-
vědění několika dotazů z kruhů přítomného vo-
ličstva, byla panu dru. Koernerovi za srdečných
ovací projevena všeobecná důvěra.
Z Prahy VII. Místní organisace pořádá v pon-
dělí 24. února o půl 8. hod. večer v sále restaurace
„na Kovárně“ (Palackého třída, proti elektrárně
plenární schůzi členskou. Program:1.
Zahájení. 2. O politické situaci promluví J. Excel
JUDr. J. Fořt. c. k. ministr m. sl. 3. Čtení proto-
kolu minulé valné hromady. 4. Zpráva organisační-
ho odboru. 5. Zpráva živnostenského odboru. 6.
Zpráva všeúřadnického odboru. 7. Zpráva dělni-
ckého odboru. 8. Zpráva mladé generace. 9. Zpráva
pokladní. 10. Volba předsedy, důvěrnického sboru
a revisorů účtů. 11. Dotazy. Žádáme všecky stou-
pence, by v plném počtu zúčastnili se této schůze.
Pavliček
JUDr
Koerner
Palacký
Excel
J Fořt
Kralupy
Praha
živnostenský odbor . 6
18
title
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Orgie sprostáctví. Včera rozlila se po
vlastech českých špinavá řeka nejsprostších
nadávek proti českým členům vyrovnávacího
výboru. Lidé, kteří o věcí nemají ani ponětí,
kteří věří nejhloupější smyšlence nějakého
„Volksblattu“ nebo „Ostdeutsche Rundschau“
jako evangeliu, kterým nespokojenost če-
ských členů „osmičky je manou nebeskou
v suchopáru jejich radikálních politických
„úspěchů“ při úřadnické pragmatice a při z-
koně o vojenských povinnostech, zalévají pří-
mo potoky surových nadávek ty, kteří s ta-
kovým sebeobětováním, s takovou znalosti
věcí a pevností po celý rok hájí práva če-
ského jazyka. Píší tak, že každý řádek pro-
zrazuje, jací jsou analfabeti v obtížných otáz-
kách jazykových, svými vědomostmi nesahají
po kotníky těch, kteří v zápasu za platnost
českého jazyka uplatňují zkušenosti a prácí
celého života, ale to jim nevadí, aby s bez-
příkladnou drzostí nazývali je „vládními po-
sluhy“, kteří jsou „šťastní, že mohou nosit uni-
formu posluhů“, „neschopnými posluhy“, „lo-
kaji“, „změklými lebkami atd. Počátek ovšen
učinil orgán bývalých vládců v semilské spo-
řitelně. Radili bychom mu, aby nikoho necblé-
kal v „uniformy“ — bývají různé stejnokroje
někdy ještě méně vábivé, než uniformy po-
sluhů. A vavříny „Samostatnosti“ nedaly spet
20
article
„Českému Slovu“. Ráno psalo sice osíře, sle
odpoledne už závodilo se svým mladším dru-
hem o palmu prvenství ve sprostých nadáv-
kách. Ale to dojista nebude vaditi patronům
ani jednoho ani druhého listu, aby s velikou
emfasí mluvili o kultuře, o vzdělanosti české-
ho národa. Kdyby tak nějaký cizinec doved
čísti ušlechtilé výplody našich radikálních žur-
nálů, nebylo by divu, kdyby řekl, že ten malý
počet těch, kteří neumějí číst a psát, a jímž
se tak často chlubíme, nemá čeho litovati na
své neznalosti. Aspoň mravní hodnota těchto
vrstev zůstane ušetřena otravných vlivů, ta-
kových tiskovin, šířících jen sesurovění . ..
— Něco pro abonenty telefonu. Mnozí
abonenti telefonu jsou toho mínění, že když
chtějí mluviti meziměstsky (interurba nně)
musí míti u poštovního ředitelství jakous
kaucí (depot). Tomu tak bylo před 2 lety.
dnes však stačí zaslati prohlášení ve formě
obyčejného dopisu na c. k. správu telefonu
v Praze. V tomto prohlášení jest třeba uvé-
sti, že abonent si přeje, aby mohl mluviti
meziměstsky a že se zavazuje obnosy za tyto
rozhovory při předložení účtů měsíčně za-
praviti. Následujž podpis a číslo telefonu.
— Cyklus veřejných přednášek o české
polítice. Přednáška dra. Joseía Fořta
O českém problému státopráv-
ním, projektovaná na sobotu 22. února,
bude se konati až v sobotu 1. března.
Praha
21
article
— Divný vděk. Z Těšínska se nám píše: Ob-
tižný a vinou Poláků nesnadný česko-polský
školský sporve Slezsku, který v několika
obcích dospěl až ke školským stávkám, rozřešila
česká obec Petřvald tím, že se rozhodla převziti
soukromou polskou školu, přes to, že správní soud
právě v tomto případě prohlásil, že Petřvald
není povinen školu tuto převzíti. Každý oče-
kával, že Poláci uznají tuto ochotu a snahu Čechů
žíti s Poláky v nejlepší shodě. Polští dělníci
malorolníci to skutečně uznali a rozhodli se do
nastávajících obecních voleb jíti po boku
Čechů proti germanisujícím závodům, ale polská
inteligence, representovaná učitelstvem, zaujala
jiné stanovisko. Polští učitelé stali se dobrovoln
agitátory kandidátů závodů, t. j. Němců a rene-
gátů. Obcházejí polské voliče a místo aby v nich
probouzeli národní uvědomění, přemlouvají je, aby
volili proti Čechům Němce. — Polstí předáci ve
Slezsku prohlašují vždy, že hlavní překážkou
česko-polské dohody jest školský spor. který Po-
lákům brání postupovati společně s Čechy v jednom
šiku. V Petřvaldě byl tente školský spor odklizen
ochotou Čechů, ale polské inteligenci přes to jest
bližší a milejší Němec než bratr Slovan.
Polák
Čecho
Němec
Slovan
Těšínsko
Ob
Slezsko
Petřvald
Čechy
22
article
— Slezské zemské dráhy prostředek komunl-
kační nebo germanisační? Z Opavy, 19. února.
Ředitelem slezských zemských drab, které mají
zejména v průmyslových krajích býti nejlepším
komunikačním prostředkem, jest zemský poslanee
dr. Ott, advokát v Bohumíně. Dr. Ott jest však
především germanisátorem a pak také ředitelem,
čili sleduje především cíle germanisační a mno-
hem méně se stará o stránku hospodářskou těchto
elektrických úzkokolejných drah. V krajích se
slovanskon většinou všude se uplatňuje němčin
a i na tratích, které vedou čistě českým územím
a spojují české obce, má němčina primát. Zřízene
jsou ovšem většinou německé národnosti. V tomto
ohledu dr. Ott vynikl, to jest jediná »silná«
stránka zemských drah. Za to finanční stránka
jest mnohem slabší, tak slabá, že dráhy jsou silně
pasivní, ač dobře by prospívaly, kdyby byly ří-
zeny odborníkem, který by byl pouze nestranným
ředitelem a ne pouze germanisátorem. Vedení
»Nordmarky« sice vděčně uznává zásluhy jdra.
Olta, jako ředitele slezských zemských drah, jiná
jest však otázka, ocení-li stejně vřele jeho čin-
nost i zemský sněm, až mu bude předložena pa-
sivní bilance.
— Zemský výbor království Českého projednal
v sezení, konaném 19. t. m. za předsednictví nejv.
maršálka zemského Ferdinanda prince Lobkovice
mimo jiné též záležitosti, z nichž z oficiální zprávy
vyjímáme: Z referátu přís. z. v. dra. Werunskě-
ho: na vědomí vzat nález správního soudu, jimž
zamítnuta byla stížnost Josefa Pachmanna ve Zru-
či o odstranění hradby podél louky č. k. 274. —
Mimo to vyřízena řada záležitostí silničních a me-
lioračních. — Z referátu přís. z. v. Adámk at
zástupci zem. výboru na pokrač. školách živno-
stenských jmenováni: Na škole ve Stankově Frant.
doktor
Ott
Olt
Ferdinand
Lobkovic
Pachmann
Opava
Bohumín
Zr
Stankův Františkův
Ilioračne
23
article
Stribl, mistr obuvnický tamže, na škole v Krucem-
burku Ladislav Binko, továrník tamže, na škole
v Borohrádku Karel Navrátil, lesmistr famže, na
škole v Miletině Frant. Rachota, řezník tamže,
na odborné pokračovací škole pro učednice žen-
ské živnosti oděvnické v Hradci Králové Slávka
Pokorná, modistka tamže. — Na vědomi vzato
sdělení místodržitelství o přivtělení pokrač. školy
živnostenské pro učednice ke škole živností žen-
ských pro šití bílého prádla a oděvu v Čes. Budě-
jovicích. — Na vědomí vzato sdělení okresního
výboru v Neveklově, že přistoupil k zřízení okr.
komise pro péči o mládež v tamním okresu. — z
referátu náhr. přís. z. v. Němce: ve věcech
okresních vyhověno bylo stížnosti Ed. Hrdličky n
soudr. o vybírání 70procentní přirážky na rok
1913 v okresu chrudimském. — Zamítnuta byla
stížnost dra. Havelky a K. Horkého o jmenování
okresního koncipisty a okres. tajemníka v Chru-
dimi. — Ve věcech stavebních vyhověno B,lo stíž-
nostem: Vladislava Durase o stavbě dvou přízem-
ních dvojdomků na č. k. 119 v Kralupech, gener.
ředitelství Buštěhradské dráhy o ohražení zahrad-
ního domku na č. k. 192-2 v Bubenči, klubu českých
turistů o přístavbě domu čp. 73 ve Zvičíně a Julia
Bunzela o předpisu dávky parcelační v Praze VII.
Binka
Navrátil
František
Pokorná
Němec
Hrdlička
Havelka
K Horký
Duras
Bunzel
Borohrádek
Hradec Králové
Čes . Buda
Neveklov
Chr
Kralupy
Bubeneč
Praha
24
article
Zamítnuta byla stížnost Terezie Niklasovéo
obývání podzemních místností v domě čp. 124v
Praze V. — Z referátu náhr. přís. z. v. dra. Pin-
kasa: ve věcech obecních vyhověno bylo stížno-
stem: rustikalistů ve Lhotě (v okrese novo-kdýň-
kém) o uložených lesních pokutách, Jos. Potužáka
a spol. v Brodě (v okr. plánickém) o platnosti
schůze obecního výboru, obce náchodské o vylou-
čení členů městské rady z ofertního řízení o obec.
dodávkách, Jos. Novotného a spol. v Dřešiněo
užívání obecního lesa a obec. úřadu v Nadslavi o
úhradě obecních vydání se strany osady Štidla. —
Zamítnuly byly stížnosti: V. Klučiny a spol.v
Střebeči o přistoupení obce Střebeše za člena vod-
ního družstva, obce Bykve-Jenšovic o směně obec-
ního pozemku, Jana Senfta v Outerý o placení
dávky vodní, Václava Houšky a spol. v Nekmíři
o užívání obec. slatku, Karla Káry v Cerhovicích
o příkrytí silniční strouhy. Václava Koudele v Plá-
ních o užívání obec. pozemku, Stanislava Hyblera
v Košťálově o úhradě nákladu na opravu cesty
č. k. 1907. — Na vědomí vzaty nálezy správního
soudu, jimiž byly zamítnuty stižnosti: obce Ouňovie
o úhradě schodku v obecním hospodářství, Josefa
Hájka ve Slatině o užívání osadního statku, Josefa
a Anny Pinkasových ve Velkém Oseku o užívání
obecního statku. — Z referátu přís. z. v. hrab.
Terezia Niklasovéo
Potužák
Novotný
Senft
Houška
Kára
Koudele
Hybler
Hájek
Josef
Pinkasův
Praha
Pino
Lhota
Jos
Brod
Nadslav
Štidl
Nekmíř
Cerhovice
Košťálov
Velký Osek
obecní výbor
BykveJenšovic
25
article
Schoenborna: na vědomí vzato sdělení, že
c. k. místodržitelství vydalo vyhlášky, týkající se
podstatných předpisů zákonů na ochranu zeměděl-
ství a že rozeslalo je c. k. okresním hejtmanstvím
za účelem vyhlášení v obcích. — Z referátu náhr.
přís. z. v. Chaloupky: potvrzeno jmenování dra.
Otty Pollaka I. sekundářem a dra. Ludvika Piese-
na II. sekundářem israel. nemocnice v Praze, dra.
Václava Pultra provis. III. sekundářem nemocnice
v Kladně, a dra. Fr. Jiráska defin. obvodním léka-
řem v Ročově. — Schváleno zařadění nemocnice
Kolíně do II. tř. platové a nemocnice na Mělníce
do III. tř. platové. — Z referátu náhr. přís. z. v.
Chaloupek
Ott Pollak
Ludvik Pies
Pultr
František
Jirásek
Praha
Kladno
Ročov
Kolín
Mělník
26
article
Leglera: vyřízena řada záležitostí, týkajících se
zemských polepšoven a ubytování četnictva. —
Z referátu přís. z. v. probošta dra. Buriana: ve
věcech honebních zamítnuta byla stížnost Jos. Ja-
kobi a spol. o pronájmu honitby ve Stračí. — Na
vědomí vzaty nálezy správního soudu, jimiž zamft-
nuty byly stížnosti: honebního výboru v Nemění-
cích o rozdělení výtěžku honitby tamže, honebního
výboru ve Skupé o pronájmu honitby. J. Zemana
a spol. v Nestanicích o pronájmu honitby. Kristiny
hraběnky Thunové-Waldsteinové o úpravě výkonu
myslivosti v Liblicích a Antonína ryt. Klenky z
Vlastimilu o úpravě honebních poměrů v Miloňo-
vicích. — Ježto na stížnost honeb. výboru v Mal-
šicích bylo správním soudem zrušeno rozhodnutí
zemského výboru o pronájmu tamní honitby, byla
nyní stížnost Frant. Vodňanského v této věci po-
daná zamítnuta.
Burian
J Zeman
Kristin
Thun Waldstein
Antonín
Klenk
Vlastimil
František
Vodňanský
Liblice
Mala
27
article
— Z komíse hospodářské, konané včera z
předsednictví náměstka p. cís. r. Schröttra, schvá-
leno znovupostavení větrem vyvrácené dřevěné
hradby v ulici Libušině poděl tamního sadu. —
Anně Vondrákové propůjčeno místo stánečné po
Frant. Bočanové na nároží Bělského třídy a ulice
na Ovčinách v Praze-VII. — Na vědomí vzat se-
znam silnic v Praze-VIII., jež bude třeba v roce
1913 v náležitém stavu udržovati (štěrkováním, po-
pelováním, čištěním od bláta) a povolen k tomu
účelu příslušný náklad. — V zájmu živnostníkův
nadačním domě čp. 459-I. bydlícím, jakož i s ohle-
dem ku požadavkům veřejným, budou reklamní ta-
bulky různým způsobem v průjezdě a na průčelí
tohoto domu umístěné odstraněny a náhradou za
ně budou na vnitřních plochách hlavních vrat u-
mistény železné rámy, do kterých se veškeré re-
klamní tabulky s firmami umístí. — Doporučeno,
aby v zájmu lepšího spojení telefonického pražské-
ho živnostnictva se živnostenským referátem byla
v referátu tom zřízena přímá telefonní stanice.
Schröttra
Vondrák
František
Bočan
Libušin
Praha
28
article
Správní radě elektrických podniků přikázána žá-
dost za zlepšení osvětlení na Václavském náměstí
v okolí Vodičkovy ulice.
— Dozorstvo Obecního domu král. hlav. mě-
sta Prahy, ve schůzi, konané včera odpoledne za
předsednictví pana starosty dra. Groše, usneslo se
doporučiti radě městské, aby bylo vypsáno
veřejné ofertní řízení na opětný pro-
nájem Obecního domu. Podmínky nájemní
byly zrevidovány a doplněny dle nabytých zkuše-
ností. Bude doporučeno, aby s novým nájemcem
byla uzavřena smlouva na dobu tří let. Ná-
jemci uloží se za povinnost, aby v Obecním domě
bydlil a bude mu zakázáno provozovati současně
jinou živnost. — Dozorstvu bylo oznámeno, že i
v letošním plesovém období přes přísný zákaz
provádělo se při některých plesích fotografování
při magneslovém světle. Poněvadž kouřem, jenž se
při tom vyvijí, neobyčejně trpí jemná umělecká
výzdoba sálů, usneseno, aby na dodržení zákazu
bylo naléháno všemi prostředky.
Groš
Dozorstvo
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
Praha
obecní dom
obecní dům
29
article
— Nově zvolené městské zastupitelstvo v Ko-
šířích ve schůzi, konané dne 19. února zvolilo sta-
rostou města pana Josefa Němce, velkouzenáře
a majitele domů, náměstkem starostovým pana Jo-
sefa Horu, zlatníka a majitele domu. Členy měst-
ské rady zvolení byli pp. Ferdinand Kimla, ma-
jitel domu, Adolf Pěkný, stavitel, Václav Hru-
bý, továrnik, Matěj Kolíček, majitel domu
František Šustr. mistr kominický a majitel domu
Josef Hahn, úřadník, Jaroslav Vojtěch, ma-
terialisla a majitel domu. Tomáš Hlaváče k.
majitel realit a Josef Riegel, stavitel.
— Mezinárodní úmluva o potírání pbchodu
děvěaty, ratifikovaná dne 8. července 1912 v
Vídni, byla uveřejněna včera ve „Wiener Ztg.“
Josef Němec
Kiml
Pěkná
Václav hra
Matěj kolíček
Šustr
Hahn
Jaroslav Vojtěch
Hlaváč
Riegel
Wiener Ztg
ko
Vídeň
30
article
říšs. zákoníku. Podle 1. a 2. paragrafu úmluvy za-
vazují se zúčastněné státy trestati každého, kdo by
najímal nebo unesl neplnoletou ženu neb děvče,
třeba i s jejím souhlasem, za tím účelem, aby na-
pomáhal žádosti někoho druhého, a dále každého,
kdo by ženu neb děvče plnoleté za účelem ne-
řestným najal neb unesl lstí, násilím, hrozbami,
neb změnou své tvářnosti či jiným donucovacím
prostředkem; závazek ten platí pro všechny
zúčastněné státy i tehdy ovšem, když jednotlivé
trestné činy jmenované jsou spáchány v různých
zemích. V konečném protokolu je výslovně vytče-
no, že tímto ustanovením ovšem nejsou vázány
státy zúčastněné, aby samy netrestaly i jiné trest-
né činy podobného druhu, na příklad najímání
plnoleté osoby, i když při tom nebylo použito
klamu ani nucení. Hranice mezi neplnoletostía
plnoletostí stanovena byla na 20. rok. Zákonn
tresty na všechny jmenované trestné činy mají
vždy býti újmou svobody. Odstavcem 3. zava-
zují se státy zúčastněné, provésti potřebná opatře-
ní k stíhání jmenovaných činů, po případě učiniti
sborům zákonodárným příslušné návrhy. Dle4.
odstavce mají státy francouzské republice sděliti
zákony, vztahující se na obchod s děvčaty, neb
jejich návrhy. Odstavec šestý stanoví způsob sty-
ku soudních úřadů v záležitostech tohoto druhu.
31
article
Styk ten může se díti buď přímo mezi soudními
úřady, nebo pomocí agentů diplomatických a kon-
sulárních nebo cestou diplomatickou. Zajímavé je
ustanovení jazykové ve styku úřadů cizích států
v této záležilosti. Odst. 6. stanoví: „Nebude-li
sjednána jiná úmluva, musí dožadovací dopís býti
psán v řeči úřadu dožadovaného nebo v řeči, o niž
se oba zúčastněné státy shodly, nebo býti aspoň
provázen překladem v jedné z těch řečí, který
jest ověřen diplomatickým nebo konsulárním a-
gentem dožadovacího státu nebo přísežného tlu-
močníka.“ Dle článku sedmého zavazují se státy
vzájemně si sdělovati zprávy o pofrestání těch.
kdož se provinili ve smyslu č. 1. a 2. Státy, které
k dohodě dosud nepřistoupily, mohou tak učiniti
kdykoliv. Musí to však zvláštním způsobem ohlá-
síti a teprve po šesti měsících od uložení oznámení
toho v archivu francouzské republiky stává se ta-
kový stát státem smluvným. Vystoupení z úmluvy
je vázáno na lhůtu 12měsíční.
32
article
Sdružení Ukrajinců při „Knihovně a čitár-
ně L. N. Tolstého“ pořádá v neděli 23. února o 10.
hod. dop. slavnostní akademii na pamět 52. výroči
smrti slavného básníka a bojovníka za svobodua
práva ukrajinského národa. Tarasa H. Ševčen-
ka. Program: 1. Prof. dr. Máchal: O životě a díle
T. H. Ševčenka (česky). 2. Ukázky z tvorby T. II.
ševčenka (česky). Recituje vynikající člen předni
pražské činohry. 3. J. Czyž: Ševčenko jako Ukra-
jinec a Slovan (ukrajinsky). 4. C. Kochanyj: „Bu-
waje v newoli“ (ukrajinsky). 5. H. Boczkowski:
Ševčenkovy ženské typy (rusky). 6. Kosť Woje-
widka: Recitace lyrických básní (ukrajinsky). Koná
se v hlavní budově české techniky na Karlově
nám., sál č. IV. Dobrovolný příspěvek ve prospěch
sbírky na stavbu pomníku T. H. Ševčenka v Ky-
— Klub přírodovědecký v Praze koná v ne-
děli dne 22. února o 10. hod. dopolední týdenni
schůzi ve velké posluchárně v Kaulichově domě
(Karlovo náměstí čís. 21). Na programu jest: 1.
Sdělení p. univ. asistenta dra. Boh. Ježka:
»O organisaci vědecké práce« a 2. refe-
rát p. PhC. J. Sv. Procházky: »Z biologle
kamenouhelné flory«. Hosté vítáni.
— Jednota českých střádalů v Praze svolává
valnou hromadu na sobotu 22. února o 6. hod.
večerní do malého sálu Měšťanské besedyv
Praze-II., Vladislavova ulice, při čemž bude ko-
nána zajímavá přednáška c. k. okr. škol. insp. p.
Al. Černého z Jičína: »Kterak praco-
vati k žádoucímu rozšíření sn ab
střádalských«. Hojná účast členů i těch, jiz
jimi se státi hodlaj“, žádoucna.
— Spolek pro zbudování pomníku Svatopluku
Čechoví v Praze koná valnou hromadu 22. února o
147. ev. o 128. hod. več. v místnostech restan-
rantu Petzoldova v Praze III., Malostranské nám.
Ukrajinec
Tolstý
profesor
doktor
Máchal
T H Ševčenko
J Czyž
Ševčenko
Uker
H Boczkowski
Ševčenkův
Ježek
Procházka
Černý
Svatopluk Čechový
Petzoldův
Karlov já
Ka
Praha
Karlův náměstí
Vladislavův ulice
Jičín
malostranský já
Slovan
Kaulichův dům
II
Ruska
Kosť Woj
33
article
— Přednášky. »Jaroslav Vrchlicky
v posledním období svého tvořeni«, je
thema přednášky prof. dra. Arne Nováka
na třetím večeru redakčního kruhu »Snahy, který
se koná v pondělí dne 24. února o 8. hod. več.
v sále dra. J. Grégra v Obecním domě pražském.
Na programu jsou mimo to recitace básníkových
veršů, jež vybral Otakar Theer a jež recituje
sl. Marie Nechlebova. Vstupenky po 2 K (křesla).
po 1 K (sedadla) a po 50 hal. (k stání) majn
v předprodeji nakladatelstvi: Fr. A. Urbánek (Fer-
dinandova třida, u Národního divadla) a Joseí
Spr nger (Praha I., nároží Jilské a Karlovy ulice,
filiálka na Král. Vinohradech, Valdek), jakož i ad-
ministrace »Snahy«, Praha II., Marianská ulice
č. 3. Il. posch. — V umělecko-průmyslo-
věm museu (Sanytrová) přednáší v neděli 23,
února pan prof. dr. Fr. Back, ředitel zem. musea
v Darmstadtu: »Tvary přírodní ve výtvarném
umění« (německy). Přednáška provázena bude
skioptickými obrazy. Výstava miniatur a drobněj-
ších podobízen jest otevřena denně od 10. do 3.
hod. zdarma. Katalog 50 hal. — V Ženském
klubu českém přednáší dnes o půl 8. hod.
sl. MUDr. Nevšímalova: »O výchově dítěte od
nejútlejšího věku do 6 let«. — O ruchu žen-
skem v cizině jednati se bude ve příslušném
odboru Svazu čes. spolků ženských za předsed-
nictví MUDr. Anny Bayerové v sobotu 22. t. m.
o 5. hod. v měšť. škole ve Vladislavské ul. (Jen
členky a zvané.) — V sociologické sekei
bude referovati v sobotu 22. t. m. v 5 hod. odpo-
ledne JUDr. Straka: »O bytové reform
v různých zemích evropských«. — Hy-
gienická sekce Svazu osvětového se
Společností přátel veřejného zdra-
votnictví pořádá dnes v pátek 21. února ve
1/28. več. ve škole u Trojice ve Vladislavově ul.
v Praze přednášku p. MUDra. Lud. P. Procházky:
Vrchlicka
profesor
doktor
Novák
J Grégr
Theer
Nechlebův
A Urbánek
Král
Nevšímalův
MUDr
Bayer
JUDr
Straka
Mudra
P Procházka
Francie
Fery
Praha
Karlov ulice
Valdek
marianský ulice
Darmstadt
Vladislavský ulice
Vladislavův ulice
národní divadlo
Joseum Spr nger
Praha II
svaz če
svaz osvětový se
obecní dům
34
article
»Otázka bytová«. Vstupné 20 hal. Dělníci a stu-
dující 10 hal. Šatna zdarma. — Inženýr chemie
Ottomar Toužimský a stavitel Čeněk Lorene ko-
nají v neděli 23. t. m. přesně o 10. hod. dopol.
v posluchárně elektrotechnického ústavu (česká
technika v zadní dvorní budově) demonstrační
přednášku o zkapalnění radiové ema-
nace a zkapalnění radioaktivniho
vzduchu, při čemž toto zkapalňování na dvou
různých přístrojích provedeno bude. Dochvilná
návštěva vítána. — Beseda »Jablonský« a
Občanský klub v Praze na král. Hrad-
čanech pořádají v úterý 25. února o 8. hodině
večerní v kreslírně hradčanské měšťanské školy
chlapecké přednášku »O zahradních městech«,
kterou prosloví p. architekt Vladimír Zákrejs.
— Změny držebností. Nákupní společnost kon-
sumnických družstev koupilo od továrníka p. Al.
Breye dům čp. 55. se zahradou v Palackého tř.
v Karlíně za 152.000 K. — Pp. Josef a Marie Schej-
balovi koupili od p. Frant. Máši dům čp. 954-VIIl.
v Libní za 27.400 K. — Pp. Frant. a Marie Mal-
chinských koupili od pp. Ant., Josefa a Aloisie
Fricových dům čp. 374-VIII., „u Možných“, na ná-
roží Královské třídy a Hejdukovy ul. v Libní za
68.000 K. — Pp. Karel a Hedvika Bergmannovi
koupili od p. Bohumila Dolejše dům čp. 411-III.
trublářskou dílnou na nároží Tyršova nám. a Ho-
rymírovy ul. v Libni za 72.000 K. — Pan Rudolí
Pick koupil od pp. Karla a Anny Císařových po-
zemek čk. 251/69 v Líbní za 6000 K. — Pp. Karel
a Rudolf Deylovi převzali od pí. Aloisie Deylové
dům čp. 172-VIII., v Prokopově ul. ve Vysočanech
za 28.500 K. — Pp. Vojtěch a Anna Königovi kou-
pili od pí. Viktorie Dolejšové dům čp. 244 ve Vy-
Toužimský
Loren
Jablonski
Zákrejs
Brey
Josef
Schej
František
Máša
Marie Mala
Fricová
Karel
Bergmann
Dolejš
Tyršův
Císařův
Deyl
Vojtěch
König
Praha
Palacký třída
Karlín
Libeň
Hejdukův ulice
Prokopův ulice
občanský klub
Rudolit Pick
elektrotechnický ústav
36
article
sočanech za 65.000k.