ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5a1c6b50-70ac-11dc-99e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 52 celkem · entity: person 45, place 100, org 30, work 14
1 masthead
8. ledna 1903. Číslo 8.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
Šluknova do Sohlandu. Ministr dr. Wittel odpověděl, že se o splnění této žádosti kterou uznává oprávněnou, zasadí, a vyslovi očekávání, že jednání s dráhou severní bude míti náležitý výsledek. Z odborů zemědělské rady. Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Loni v listo- padu a prosinci zasedalo v ministerstvě orby několik odborů zemědělské rady. Odbor pro organisaci o podporování země- dělských společenstev jednal ve schůzích 20 listopadu a 17. m. m. o výměře a způsobu státní dolace pro hospodářská společenstva. Odbor pro krupobitní pojišťování usnesl se 21. listopadu po zevrubné debatě navrhnoui plenu zemědělské rady mnohě zásady, jichž použiti by se mělo, pojišťování doporučiti, aby docílilo se přiměřeného a celkem stejnoměrného zařízení dobrovolného pojišťování. Zavedení po vinného pojišťování považovalo se tehda za ne provedné. Ve schůzi odborové 4. m. m. rokovalose o referentské v ministerstvě obchodu vypraco- vané předloze stran používání veřejných kom- munikací a cizího majetku pro vedení státníhe telegrafu a přenášení elektrické síly. Odbor pro předlohu o úpravě obchodus strojeným hnojivem, krmivem a osivem v usta vující schůzi 11. m. m. rokoval o zásadáel předlohy, jež se má předložiti ministerstvu orby.
Wittel Šluknov Sohland Vídeň odbor zemědělský rada
5 article
Obchodně politický odbor konal schůzi 18. m. m., v níž rokováno a usnášeno se o sesla vení materiálu a j. předběžných pracích a otáz kami, jež vztahují se k obchodním smluvám. Výpravné řízení pro rychlozboží. Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Dnem 1.t m. doplňuje se dosavadní výpravné řízení pro rychlozboží v lokální dopravě státních drah r kouských frankovacími známkami. Mimo 50hal. známky (základní) zavádějí se přirážkové známky k zapravování dopravníeh poplatků. Dále zavádí se pásmová sazba a) pro zá- silky obyčejného rychlozboží do 10 kg až na 200 km. 50 h., přes 200 km. až do 400 km. 1 K. Do 20 kg na 100 km. 50 h., přes 100 až do 200 km. 1 K; b) pro zásilky levnějš nebo zvlášť levné rýchlodopravy do 10 kg n 400 km. 50 h., přes 400—800 km. 1 K; do 20 kg na 200 km. 50 h., přes 200—400 km. 1 K. K vypovězení obchoduích smluv. n. Z Eerlína, 7. ledna. Spolková rad usnesla se ve dnech nejblíže příštích vypovědět obchodní smlouvu s Italií a zahájit v té příčině nové jednání. Úpadek státních finanei franconz- ských. Z Paříže, 7. prosince. (C.-B.) Výtěžek nepřímých daní a monopolů v r. 1902 zůs ta- o 87,848.000 franků za rozpočtem.
Vídeň Paříž Italia kg km
6 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Rakousko-nherské vyrovnání. Česká společnost národohospodářská pokračovala včera za četného účastenství ve svých rozhovorových večerech věnovaných otázkém rakousko-uherského vyrovnání Schůzi zahájil místopředseda společnosti p. dr J. Preiss a udělil slovo referentovi panu cís. r. P. Procházkovi, řediteli zemské banky král. českého „O ctázce hankovni- Dnes, kdy po dlouhých jednáních zúčastněných ministerstev se zdařilo konečně odkliditi rozpory vy- rovnací, stojíme již třetí rok na půdě obnoveného privilegia banky, na kterém asi parlamenty sotva ce změní. Ale i tak jest zajímavo, sledovati metamor- fosy ve vývoji rakousko-uherské banky. Boj mezi oběma říšskými polovinami vyžadoval vždy jisté oběti se strany této říšské poloviny a nelze neuznati, že hospodářská politika pherská byla pro národ ma- darský velice úspěšna — platí to i pro banku. Bankovní privilegium končilo 31. prosincem 1897, bylo ale až do roku 1899 oběma vládami v souhlasu s bankou prodlužováno. Teprve r. 1899, kdy bylo zjevno, že nebude vyrovnání parlamentně vyřízeno. prodlouženo privilegium zákonně (u nás cís. naříze- ním) na dalších deset let, s podmínkou, že privilegium pozbude platnosti, nebude-li po r. 1907 obnovena celní a obchodní jednota říše. Prodloužení privilegia podmí- něno bylo ale žadou změn statulu, a zároveň sjednáno mezi bankou a oběma ministerstvy zřízení 20 nových filiálek (10 v Předlitavsku, 10 v Uhrách) a vydávání bankovek po 10 K, přechodní lo zařízení, které asi provedením placení holovými odpadne. Datší sjednáni týkala se vkladu zlatých mincí nového ražení oběma vládami, ocenění nemovitostí banky (zvláště na přání uherské) a předevšín otázky umoření diuhu 80 mll zl, v příčině klerého při vyrovnání z 1867 jednáno nebylo.
J Preiss P Procházka Rakousko Předlitavsko Uhry zemský banka
7 article
Řečník líčí polom osudy umořování tohoto dluhu. které konec konců spojeno bylo se značnými obětmi z reservního fondu bankovního. Dnes zbývá z něhio 30 mill. zl., výhradný to bezůročný dluh Předlitavske splatný při ukončení privileje bankovního. Na umo- ření tohoto dluhu přikazána i daň z oběhu bankovek nekontingentovaných. Valná hromada banky podrobila se změnám statutu a dva dny po valné hromadě bylo privilegium prodlouženo u nás cís. nařízením, Uhrách zákonem. Druhá řišská polovina využila každé obnovy pri- vilegia ke změně stanov, která by jl lépe vyhovovala. Činila tak nejen co do správy, ale i co do úřadnictva. Poslední stanovy přivodily úplnou paritu mezi oběma polovinami nejen co do správy a disposice nad prostředky, ale výborná politika uhersků směřovala i k tomu, aby banka sloužila nejvíce prospěchům jejím Poměry byly jí v tom nápomocny. Byly to doby, kdy bankovní sazba byla pro nás vysokou, pro Uhry ale vílanou. Tyto okolnosti přivodily, že banka, kters dlíve stála celou svou tradicí na půdě télo poloviny řiše, přesunula těžisko do obou a snad přesune je i více do Uher, Politika uherská chce banky využíli k podporo- vání tamního rozvoje hospodářského. Již 1. čl. nových slanov ukládá bance v odperu s dosavadním stanove- ním i povinnost, sloužiti zemědělství, po přání agrár- ních Uher a sice výslovně stejným způsobem v obou polovinách. Novým statutem ukládá se bance ale pře- devším uhájení platů hotovými, jakmile budou naři- zeny. Plyňe to z nových poměrů a ukládá to bance nové a značně oběti. Sluší uznati, že v posledních 3 létech přinesla banka v tomto směru oběti veliké Opatřila si zlato a loni uvedla v oběh na zkoušku i mince, aniž zákonitě k tomu povinnována. Úprava platů hotovými spadá ovšem v jednání vyrovnací.
Uhry
8 article
Paragmafem 2. nových stanov připuštěny i hypo- teční obchody. V tomto směru stojí banka úplně v Uhrách. Hypoteční oddělení řízeno dosud z Vídně. ale novým statutem bance se ukládá, aby v Pešti pro hypoteční obchody se zástavními listy zřídila zastupi- telství, které se bezpochyby změní v druhě samostatné oddělení hypolečních zápůjček. Z hypotečních zápůj- ček banky bylo koncem 1900 v Předlitavsku umistěno 26 mill. zl., v Uhrách 84 mill. zl.: z předlitavských 26 mill. zl. bylo v Čechách půjčeno 41.000 zl., n Moravě 102.000 zl.. Do konce 1901 hypoteční zápůjčky v Předlitavsku klesly na 37 mill. K, v Uhrách stouply ze 168 na 262 mill. K. Takto ale vyčerpána možnost další emisse zástavních listů. Nízké obnosy hypote- čních zápůjček v Čechách bance vytýkati nelzet plyne to z rozvoje hypotečního čvěru u nás. Úrokoví míra bsnkovní byla v Uhtách vítanější než u nás. § 4. přináši změnu co do akciového kap tálu, který zvýšen z prostředků rešervního fondu o 30 mill. K na 210 mill. K, což znamenalo sesilen banky a bylo náhradou, že stát ubtral pro sebe uve- deným způsobem z reservních fondů banky. Dalš změna nastoupila § 23., jednajícím o složení generální rady. Dříve bývala volena z lůna akcionéřů, pouze co do 4 členů (z 12) byla valná hromada vázána návrhy vlád obou polovin říšských.
Uhry Vídeň Pešť Předlitavsko Čechy Morava
9 article
Posledním privilegiem zavedena ale i zde úpln parita; valná hromada musí voliti po 6 členech gene- rální rady z obou říšských polevin, při čemž zvolení nemusí býti členy valně hromady (t. j. a kcionáří). § 13. nových stanov stanoví, že valná hromad má se konati buď ve Vídní nebo v Pešt, dle toho, z které říšské poloviny bude více složeno k valné hromadě akcil. Při § 24. (volba revisorů) stanoveno že mezi pěti revisory maji býti přislušnici obou říš- ských polovin. V § 25. praví se, že jednotná sazba pro eskont a lombard stanoví se generální radou pro obě říšské poloviny; generální rada na dále podává valné hromadě zprávy výroční bez spprobece guver- néra a vládních komisařů. Trvání funkce generálního guvernéra obmezeno na 5 let, ale vlády mohou ho opětně navrhnouti. Novým slavným slibem guverněr náměstkové jeho i generální radové zavazují se i plne konati úkoly, které bance v obou říšských polovinách stejnou měrou přísluší, význačné to novum. To budiž pobídkou i našim hospodářským činite- lům, aby věnovali více pozornosti otázkám banky.
Vídeň Peštátný
10 article
Speciálně naše ckresní hospodářské zá- ložny měly by si více všimneuti ustanovení o há- jení zemědělských zájmů bankou — nemůže býti přec lepšího prostřednika mezi naším rolníkem a bankou nad ně! Bylo by jich povinností, aby se u banky do- méhaly výměry úvěru. To platí i o meravský cl kontribučenských záložnách. flečník obírá se pak uslaneveními o schůzích ge nerální rady o jejím usnášení se, výměře úvěrů, upravení agendy generálního sekretáře, o disciplinárn moci nad úřadnictvem. Vláda vyhradila si rozhodný vliv na vedení banky ustanovením § 52. stanov, dlo něhož mohou vládní komisaři činiti námitky proti sne- sením valné hromady, generální rady i akčního komi- télu, když odporují zákonům, statutu banky neb zájmům té které poloviny říšské. § 53. upraveno nové rozhodování sporů mezi ban- kou a vládou té které poloviny, o jejíž zájmy v daném připadu jde. § 55. dovoluje se bance eskontovati směn- ky finanční správy obou polovin říšských k obstará- vání komisionářských obchodů pro státní správu bez- platně). Řečník dotýká se potom obchodů banky uvádí speciálně ty, které souvisí s úpravcu valuly. Tato ustanovení mají zvláště za účel, aby banka dostala do svých rukou obchod s devisami a cízí va- lutou. Co se týče jazyka vyhlášek banky slanoví ze jen němčina a madarština. Není důvodu, proč by ne- směly díti se i v ostatních jazycích říše.
11 article
Důležité jsou zmněny ce do obchodů eskomptních Dříve banka eskomptovala směnky splatné v rakousko- uherské monarichii — dnes „splatné v území platnosti těchto stanov,“ tedy i v Bosné i Hercegovině. Tim naznačuje se, že banka míní i tam rozšiřiti své ob- chody. Eskompt všech bankovních ústavů děje se „z pravidla“ jen za jednotnou sazbu, generální radou stanovenou, z pravidla prolo, aby nebyl vyloučen soukromý diskont. Dle nového statutu dáno Eance právo eskontovat směnky splatné v území platnosti stancv. Třeba ne- zněly na korunovou měnu. Bance novým přivilegiem povoleno také přijímati vklady a sice — a to je vý- značné novum — na úrok. Pomýšlí se zde patrně na eventualitu, jaká nastala své doby v Anglii, kdy banka byla nucena vypůjčiti si zlato z Francie. Po- vinnost k směně vyslovena úplně. Úhradní povinnost bankovek zůstala nezměněna. Cirkulace bankovek do 400 mil. K nad kovovou úhradu dovolena bez zda- nění; nad tento obnos nastupuje 56 zdanění dle vzo- ru německého, který s dobře osvědčil. V § 87. sta- noveno, že částka z oběhu vzatých a do 6 let nepre- sentovaných bankovek připadá státu. Co do rozdělení zisku, vyhraženo dříve 55 akcionárům, což sniženo novým statutem na 4%, ze zbytku připadalo 8 % re- servnímu fondu (nyní 10%) a 25% pensijnímu fondu Z dalšího zbytku dostalo se o poloviny akcionářům poloviny říšským polovinám, nyní přesahuje-li zbytek 6%, připadá akcionářům jen 14. Mezi obě poloviny dělí se výtěžek bankovní dle daňové povinnosti banky v té které polovině říše (dříve v poměru 30 :70).
Anglie Francie
12 article
Práva a povinnosti hypolečního oddělení upra- veny zvláštním dodatkem. Jak uvedeno, uloženo bance, aby r. 1900—2 zřídila 10 v Předlitavsku a v Uhrách rovněž tolik filiálek. Banka již v prvém roce skoro dostála této povinnosti. U nás poukazovalo se na to. že všech nových 10 filiálek můlo by býti v zemíeh českých a Zemská banka král. českého zvláštním po- dáním navrhovala pro Čechy 7 nových filiálek (v Ml. Boleslavi, Chrudimi, Karlových Varech, Trutnově Pardubieích, Ústí n. Lab. atd.). Banka, ač věc vyšetřo- vala, zřídila v Čechách jen 3 (Pardubice, Trulnov, Úst Moravské interessované kruhy volaly po filiál- kách pro Prostějov, Kroměříž, Moravskou Ostravu Jihlavu, Znojmo a Uherské Hradistě. Banka zřídila ale filálky jen v Moravské Ostravě a Jihlavě. Z de seti nových připadlo na země české jen 5. Není ale pochybnosti, když se budou interessované korporac ucházeti, že bude jich lze u nás více zříditi— právo k tomu banka má. Mladě Boleslavi, Chrudimi Karlovým Varům a jiným městům filiálky značně prospěly a sice zvláště po zavedení platů hotovými Na Moravé platí to zvláště o Prostějově, Kroměříži Znojmě, Uherském Hradiští a j.
Pardubiee Hradiský Předlitavsko Uhry Čechy Boleslav Chrudim Karlová Vary Trutnov Ústí Pardubice Trulnov Kroměříž Znojmo Ostrava Jihlava Prostějov zemský banka kách pro Prostějov moravský Ostrava Jihlava Kroměříž Znojmo
13 article
Rečník dolýká se potom rychlého zavedení no vých bankovek, připuštění výhodného eskontován neakceptovaných tratt a poukázek ve zlatě způsobi lých ku placení ela. Žirové řízení patrně po zave dení platů hotovými stoupne. O žirovém řízení vy dává banka seznamy, kde uvedeny všechny firmy zúčastněné, seznamy, které obíhají v celé říši, že že naše firmy účastní se jen nedostatečněl Řečník končí přehledem obchodů banky za plat. nosti nového statutu. Vzrůst eskontních obchodů Uhrách jest jen novým dokladem hospodářského sl- lení Uher. (Potlesk.) Předsedající dr. Preiss děkuje řečníku. Otáz kám vyrovnání bude společnost věnovati ještě jeden večer a sice debatě o referálech přednesených. Na příštím debatním večeru (ve středu 14. ledna) zaháji rozhovor koncipista obchodní komory pan dr. Theodor Živanský »O rozvoji obyvatelstva v z- mích českých hěhem posledních deseti
doktor Preiss Živanský Uhry
14 article
České záložny v Čechách, na Moravě a ve Slez sku r. 1901. Pan J. Schreyer, tajemník Jednoty zálo žen, vydal právě svou dohru »Statistiku českých zá- ložen v zemích českých« za r. 1901. V uvedeném roce bylo v zemích českých záložen s ručením ne obmezeným 178, obmezeným 462, starších spolků záloženských 13, okresních záložen hospodářskýeh 124, úhrnem tedy 777 záložen. Nově zřízeno byle v r. 1900 14 záložen, 12 v Čechách. 2 na Moravě Dle zemí rozvrhují se záložny tyto následovně V Čechách záložen s ruč. neobm. 68, obmez. 25 k tomu spolků záložen. 10, okr. záložen hospodář 124. Na Moravě záložen s ruč. neobm. 107, obmez. 190, spolky záložen. 2. Ve Slezsku záložen s ruě. neobm. 3, obmez. 9, spolky záloženské 1. Vedle toho nalezá se na Moravě veliký počet kontribučenských záložen s kmenovým jměním 24 millionů korun.
J Schreyer Čechy Morava Slezsko Český záložna spolek záloženský 1
15 article
Reservní fondy českých záložen s ruč. neobmez.a obmez. a spolků záloženských činily v celku korun 24,050.607.17, na Moravě v celku 10,092.538.27 a ve Slezsku 273.415.42, úhrnem tedy K 34,416.560.g6 Mimo to vykazují záložny ještě jiných fondů v Če chách K 1,820.062.59, na Moravě a ve Slezsku ko run 461.765.74, v celku K 2.281.828.33, lakž činii vlastní jmění jejich s připočtením závodních podilo koncem roku 1901 K 55,652.078.12. Přibývání vlast ního jmění záložnám nepocházi tak z množení se podílů závodních jako spíše z rychlého vzrůstán fondů reservních. Reservní fond a fondy ztrálov okresních záložen hospodářských činily koncem roku 1901 s různými fondy celkem K 2.897.944, r. 1900 K 2,396.277. Vklady obnášely culkem v zemích če- ských K 230,015.568.66, z nichž vybráno korun 217,786.942.08, zůstatek dosahl K 623,781.016.20 V celku bylo o 12,228.626.58 korun více vloženo než vybráno. Vklady vzrostly i s úroky kapital, o 34.350.520 korun. Jelikož tento přírostek vkladů rovná se 5.79 proc. stavu začátečného, průn črná míra však asi 415 procent obnášela, bylo více vloženo než vybráno, pravým opakem k r 1200, Roku 1901 použilo úvěru u jiných ústavů 26e
Morava Slezsko
16 article
záložen, na konci roku bylo však v závaznosti 206 Tyto záložny opatřily sobě úvěrem v zemích českých korun 37,700.531.76 a okresní záložny hospodářské korun 7.845.789.37. Poměr vlastního jimě n k cizímu u obe. záložen, jenž od r. 1886 z 8.74 do r. 1894 na 10.10 postoupil, od té doby směrem sestupným se bral tak, že r. 1898 na 9.51 klesl. sloupl v r. 1899 na 9.63, v r. 1900 na 9.78, r 1901 na 9.98. Že u záložen moravských v celku poměr nepříznivější se jeví, toho příčinou jsou ně- které záložny, ponejvíce výdělkářské, jež s pranepa- trným základem závodních podllů počaly, aniž by další členy přijímaly, nebo reservní fond dostatečne množily; u záložen těch jeví se následkem toho takový nepoměr vlastního jmění k ci- zímu, že působí nepříznivě i na celek ačkoliv u velké většiny záložen moravských, zejmena u svépomoených, poměr ten se neliší od poměru zá ložen českých. Půjček poskytnuto v Čechách při obč. zál. korun 225,096 295.77, z toho splaceno ko- run 210,119.884.63, na Moravě korun 100,295.827 50 splaceno korun 92.631.629.89, ve Slezsku korun 2,625.13278, splaceno korun 2,418.253 17, při okr. zál. korun 46,572.251.93, z nichž splaceno korun 43,608.292 69. Půjček přibylo v Čechách při obč. zál. korun 14.976.411.14, na Moravě korun 7,664.197. 61. ve Slezsku korun 206.87961, při okr. zál. korun 2,963.95924, v celku korun K 25,811. 447.60. Veškerý cizí kapitál obč. záložen obnáší korun 555.767.985 půjčky pouze korun 503,547.772, mají tedy obč. zá- ložny mimo vlastní kapitál 55.65 millionů korun ještě korun 52,220.000 vydlužených peněz jinak ulo- ženo nežli v půjčkách (roku 1900 korun 45. 338).
Čechy Morava Slezsko
17 article
U záložen okresních je vedle jmění cizího ještě část kmenového jmění (2.421 mil. korun) v půjčkách ulo- žena. Při obč. zál. bylo dáno úvěru osobního korun 196,811646.93, hypotečního korun 296,866.589..35 zástavou krytého korun 9,869.536.34, v celku kornn 503,547.772.62. Jak při občanských tak při okresních záložnách hospodářských ubylo opět úvěru osobnímu a přibylo úvěru hypoteč- nímu. Přiblížíli se k hlavním dvěma skopinám záložen občanských, vykazuje úvěr osobní v Čechách 35.72 proc, na Moravě 44.88 proc., úvěr hypoteční pak v Čechách 61.85 proc., na Moravě 54.07 proe.
Čechy Morava
18 article
Půjčnjí tedy záložny české větší měrou na hypoteky. nežli záložny moravské, ano, některé záložny takou měrou na hypoteky půjčují, že jejich směneční zá- soba je nad míru nepatrná. Míra úroková vkladů po- hybovala se mezi 31/290—51/s%, půjček 4—99% (l. V celku mělo 35.4 proc. všech záložen vklady ne dražší nežli za 4 proc., dalších 51.3 proc. nejvýše za 41/2 a 13.3 proc. přes 41/2 proc. V Čechách pla- tilo do 4 proc. 41.5 proc. všech záložen, na Moravě a ve Slezsku pouze 25.1 proc, do 41/2 platilo v Če- chách 466 proc., na Moravě 54 4 proc. všech záložen; přes 412 proc. platilo v Čechách 92 proc. všech zá- ložen, na Moravě 20 procent. Vyšší sazba při zálož- nách moravských má příčinu v tom, že je na Mo- ravě poměrně mnoho malých záložen. Bilančn přebytky obnášely při obč. zál. v Čechách korun 1,849 931.49, na Moravě korun 726.535.09, ve Slezsku korun 15.079.61, úhrnem korun 2,591.546.19, při okr.
Čechy Morava Slezsko
19 article
zál. hospod. korun 759.548.96. Výtěžek obnášel při obč. zál. v Čechách korpn 3,108. 834.50, na Mo- ravě korun 1.425.341.55, ve Slezsku korun 30.903.80 úhrnem korun 4,565.079.85, při okr. zál. hospod. ko- run 798393 41. Číslice zisku občanských záložen je o 210.000 korun větší roku předešlého. Odečteme-li od zisku toho obnos 2,587.000 korun jakožto pěti- procentní úrok z počátečního stavu jmění vlastního a rozvrhneme-li zbytek zisku na jmění cizí, obdržíme 35.5 h získu při každých 100 K cizího jmění proti 36.8 r. 1900, 40 r. 1899, 41.1 r. 1898 a 421/2 h roku 1897 a 46 h v letech předešlých, což ukazuje na postupující zlevnění úvěru. Odečlou-li se od výtěžku obč. záložen tuto vyšetřeného remunerace teprve ze zisku udělené, které vlastně do správních výloh by náležely, pak ztráty a odpisy, jež z výtěžku dotyčného roku uhraditi bylo nutno, zbude vždy ještě výtěžek čistý v obnosu 3,871.000 korun, jenž se rovná 7.48 proc. zúrokování jmění vlastního. Poněvadž však za nynějších poměrů, jelikož účelem záložen není.
Čechy Slezsko
20 article
aby na členech vydělávaly, zúrokování pějjiprocentní jmění vlastního, totiž závodních podílův a reservních fondů dostatečným býti by mohlo a asi 2,587.000 korun by vyžadovalo, docílil se zisk nad potřebu větší o 1,284.000 korun. Rozdělí- li se zisk ten na půjčky, bylo o 0.255 prorent (r. 1900 0.247, r. 1890 0.282, r. 1898 0.32, r. 1897 0.35) dráže půjčováno, nežli nutně bylo třebu, i mohla by dle toho mira úroková ještě snížena býti. Při okresních záložnách rovná se výtěžek 5.56 proe. jmění kmenového. Výtěžek takto vypočtený rozdělen byl při občanských záložnách následovně : reserv. fondu bylo přiděleno korun 1,636.590.40, závodním podilům bylo dáno korun 1,145.522.95, rozdáno bylo korun 687.132.70, na remunerace bylo dáno korun 281.097.64, na ztráty a amort. bylo odeps. korun
21 article
412.355.52. Účet daní a poplatků vykazuje při občan- ských záložnách 1,182 960 korun. Rozdělí-li se daně a poplatky na veškerý kapitál, činily 0.19 proc. (roku 1900 0.183 proc.) Při okresních záložnách hospodář ských činí daně a poplatky úhrnem 145.631 korun. čili 0.145% (r. 1900 0.162%) veškerého kapitálu Služné, remunerace, cestovné a ostatní správní vý lohy činily při občanských záložnách kor. 2,496 076 Při okresních záložnách korun 514.222. Kapitál, jeja záložny statistikou uvedené spravují, činí u občan- ských záložen korun 621.367.299.71, u okresních zá ložen korun 99,973 06304, v celka K 721,341.067.75 i přibylo proti roku předešlému 331a millionu korun od r. 1885 455 millionů K, t. j. v průměru ročně 2 millicnů k.
22 article
Cukerní olázka, Jak se nám oznamuje, bude dne 12. t. m. svoján poradní sbor pro zdanění cukerní do ministeria financí, kde mu bude předložena osnov nového cukerního zákona a vyžádáno jeho dobré zdání. Bude-li sboru předložen současně i návrh n individuální rozvrh kentingentu, známo dosud není Vlada patrně chce osnovu nového cukerního zákona než ji předloží parlamentu, jakousi anketou inter essentů doplniti a přizpůsobiti přáním průmyslu. Jes věru již nejvyšší čas. Dnem 1. února končí lhůta k ra- tifikaci brusselské dohody. Bude tedy otázka cukerí jednou z prvých, kterou se bude pariamentu na druhý týden svolanému obírati. Dle čl. 12. konvence jesl přijetí nebo zamitnutí konvence vázáno ústavním formami toho kterého státu, vyžaduje tedy u nás par- lamentního projednání. Jak známo, byly brusselsk dohoda i nový rámcový cukerní zákon parlamentům již předloženy, v Uhrách vypracován již 1 zákon spe- ciální s individuálním rozvrhem kontingentu, zbývá tedy ještě speciální zákon cukerní pro země předlitav- ské. Ve finančním ministerstvu pracuje se prý již n osnově télo a zároveň se jednů o individušlní roz- vržení. Výsledek těchto prací má býti předložen před parlamentem zmíněně již ankelě. Obrat na trhu bavlnářském. Po hausse na trhu Bavlnářském došlo v úterý k obratu. Nejnovější úřadní zpráva zemědělské kanceláře washingtonské způsobi a na newyorské úterni hurse klesnutí cen o 13—10 bodů.
Uhry
23 article
Ple zmíněné zprávy bylo do 1. prosince 1902 celker 9.811.885 b. bavlny odzrněno; to by bylo asi 90.2 veškeré úrody, odhadovaně tenkráte úřadem země- dělským na 10,417.000 b. Ježto hnutí sklizňové potrv do srpna t. r., lze za lo míti, že zemědělský břad uve- řejní příště příznivější odhady žní. Vzhledem k malým dovozům posledních dnů bylo sice lze očekávati, že sklizeň nebude asi tak velikou, jak se v obchodních kruzich původně za to mělo, předvčerejší úřadní výkar dává však za pravdu těm, kdož počítali s větší sklizní než jak ji původní odhady udávaly. Poměrně malý dovoz nutno vysvětlili tím, že se známé konsorcium haussistů newyorských dohodlo s majiteli plantázi aby tito v zájmu stoupání cen své zásoby nokud mož. no drželi. — „Ber. Tagblattu“ kaheluje se 6. z Nov Yorku: Theodor H. Price, dosavadní vůdce haus sy na leden na bavlnářské burse newyorské a jeho klika, poklnčuji v operaci la baisse co do termínů lednových včera počatě patrně proto, aby stlačili ter míny březnově, v nichž jest klika uvedená a la baisse engagována. Prolistranů tvoři filadeiíské firmy, které se snaží přirozeně březnově terminy držeti. Koleniálni tzh víny r. 1002. Hotové zásoby vlny se kterými vstupovaly evropské trhy do r. 1902, byly malé. Ani průmyslnici neměli valných zásob. Ža- městnanost továren vlny byla uspokojivá. Zvlášt vzpamaloval se francouzský průmysl vlny z úhon let minulých. Jemné druby vln stály v popředí in terezsu a rostoncí poptávka způsobila, že na lednove dražbě londýnsbé stoupla merinská a grossbreds 2o a jemné druby ježlě více. Po londýnské dražbe nasledovalo několik týdnů klidu. Březnová dražba
Theodor Nova York
24 article
zvýšila ceny merinské onět o 5b. Větší potřeba ně- meckých továren projevila se teprve koncem března a během dubna zjednány značnější obchody česaně vlny za stoupajících cen. Že nešlo jen o zjev místní, patrno z toho, že stovpající tendencí vyzněly i ter minové trhy francouzské a belgické. Na květnove pařížské dražbě platili průmyslníci angličtí ochotně ceny o 5—10% vyšší za merinskou vlnu. Během léta panoval obchodní klid. Sjednáno jen něco málo obchodů s merinskou a česanou vinou; trh ale zu- stal následkem dobré zaměstnanosti průmyslu pev- ným. To ukázalo se zase na záříjové dražbě, kde vina merinská stoupla opět o 71/2—109%. Přadláci spotřebili své přímé dovozy a skladiště obchodníků byla ztenčena. Tak stouply hezprostředně před kolo- nlálními nákupy vlny ceny o 20—259%. Jednotlivé kupní skupiny projevily tak živou koupěchtivost, že koncem roku zbývá ku prodeji jen malá část austral- ské střiže. Zatím co německé továrny česané příze opět plnou parou pracují a poplávka nabídku převy- šující ceny ustavičně zvedá, takže vzrostly koncem roku o 25—30o, nerostly stejnoměrně obchody to- várníků. Krátké vlny jsou dnes sotva o 15—20 0 dražší než před rokem. Výhled do budoucn — tak končí zpráva — nedává příčin k obavám Vysoké ceny merinské vlny nejsou uměle vyhnány. Průmysl dokázal rozvahu a rozhled, zpracovávaje hrubé vlny, kde to bylo možno; jinak byly by ná- sledkem zmenšené světové výroby merinské viny rostoucí ooplávky ceny ještě více stoupaly. Lze se naditi normálního vývoje dalšího, protože jest všude průmysl vlny dobře zaměstnán a také politické děje neohrožují nikde hospodářského rozvoje.
25 article
Proti zákonu o dovítihedinné době pracovní v do- lech. Zejtra bude se jednati u správního soudního dvo ru o stížnosti západočeské báňské akciové společnost do výkladu zákona o devítihodinné pracovní dobč v dolech. Zákon tento nabyl platnosti 1. červencen 1902. Uhlářské závody počítaly zkrácenou šichlu jak dosud pro jednotlivého dělníka. Naproti tomu žádaly ale báňské úřady při provádění zákona, že nutno v zá- konnou devítihodinnou šichtu započísti i výjezd a sjezd veškerého hornictva. Proti tomuto napočtení výjezdu do doby pracovní stěžovala si řada uhlářských společností — o prvé stížnosti bude zejtra jednáno Rozhodnutí čeká se v interessovaných kruzích s na- pjetím. Sporů těchlo, které mají dělnictvu oslabit dlouholetými zápasy získaný částečný úspěch, nebylc zapotřebí kdyby bylo při textaci zákona šetřeno více přesnosti. My na nepřesnost co do uvedené otázky upozornili ihned při předložení zákona parlamentu
26 article
Napsali jsme 15. března 1901: „Vládní osnovou sta- noví ze 9hodinná pracovní doka. Ale již čl. I. (§3 II. odst.) budí pochybnosti. „Šichta počíná dobou sjez- du, končí dokonaným výjezdem. Jest patrno, že praxe počátek šichty bude počítati od doby, kdy Horník do dolu sjede, a to tím spíše, že se klade důraz na doko- nání výjezdu. Proto si nutno přáti, aby výslovně zá- konem bylo stanoveno, že šichta počíná tím momen- tem, kdy horník nastoupí sjezd.“ To se nestalo — následky dostavily se nyní. Laxnost v textaci nových předlitavských zákonů jest pomalu příslovečnou — snad tento případ bude výstrahou pro podruhé. Srov- náme-li zákon s motivy a debatou parlamentní, nen pochyby, že sjezd i výjezd do pracovní doby započtěr býti má. Stejně má se to s otázkou, má-li vešker mužstvo, nebo jen část jeho v uvedené době sjeti i vy- jeti. Není pochyby, že duch zákona míní 9hodinnou práci vůbec, ne úzkostlivě odpočítávané vteřiny ee do práce jednotlivého horníka.
27 article
Zároby kávy. Dle hamb. statistiky vzrostly zásoby kávy v Evropě o 25.000 t. a dosáhly tím nyní 430.750 tun; viditelné zásoby světové zmenšily se naproli tomu o 9080 t. a činí 774.350 t. Různé zprávy. V Berlíně tvrdí se v interessova- ných kruzích, že Německo vypoví Během února nebo března ofchodní smlouvu se Švýcar skem. V tom případu vypověděla by azi i Italie svou smlouvu se Švýcarskem. — Porýnská lovárna kovového zboží a strojů uveřejňuje bilanci která končí ztrátou 297.000 mk. Má býti hražena od- pisy a reservním fondem. — Americký ocelář- ský trust vykazuje čistý zisk 132 míll. doll. — Americkému kongressu bude mezi jinými předložen i návrh, aby bylo americké ubelně clo na 3 měsíce zrušeno a aby byl stanoven dozor důlní. — Spolek německých mědáren zvýšil dle zprá- vy „Berl. T.“ ceny měděných plechů ze 130 na 134 mk. za 1 q. Ceny měděných rour zvýšeny ze 168 na 173 mk. Důvodem toho zvýšení jest stoupnutí cen mědi v Londýně.
Berl Evropa Berlín Německo Švýcarsko Londýn
28 article
Hospodářské družstvo statkářů a nájemců v Pra- ze. V úterý sešli se členové družstva a zvaní hostá v restaurantu p. Kolářově k důvěrné poradě o někte rých aktuálních otázkách hospodářských. Přílomné uvítal srdečnou řečí předseda družstva p. V. Černý nájem. velkost. v Hoř. Beřkovicích, načež podali re- feráty: p. J. Feldmann o brusselské konvenci cukerní p Arnošt Polák o sušení řepy a chrástu ke krmení p. M. Steindler o otázce lihového kontingentu a krmen brambory. Všechny tyte referáty daly podnět k čilé de batě, které se zúčastnil též statkář p. dr. Janovský jenž za souhlasu shromáždění a ve shodě s referenten p. Feldmannem, přimlouval se za přistoupení ke kon- venci brusselské.
Kolářův J Feldmann Arnošt Polák M Steindler doktor Janovský Feldmann Beřkovice
29 article
Selský archiv. Časopis pro obecné i kullorn dějiny selského stavu, zvláště moravského i slezského Ročník II. Číslo I. Red. prof. Prasek. Revue kterou jsme na tomlo místě několikráte doporučili nastupuje druhý ročník. Vykonala v prvém záslužný kus práce a připravila hojně materiálu k dějinám selského lidu českého. Prvé číslo nového ročníku přináší tyto příspěvky: Dějiny selského slavu na Moravé a ve Slezsku. A. Poměry hospodářské on r. 1200—1241., prof. Prasek; Píseň o zemských jabkách, M. Chytil; Půhončí obec na Moravě F. Slavík; Čáry a kouzla, A. Březina; Vyku- pování z roboty před 1848, Prasek a J. Pavlák Rychtářovo a panské trestání, L. Bartošek Žerna — mlýny, prof. Prasek; Zákupní rychtáři a jich povinnosti, Horňanský, Langer Prazek: Hubka, Václavek: Zvonice a kaple. Langer, Korhoň; Náš nejstarší mlynářský řád prof. Prasek; Naše selské archivy, Zábavné čtení našich předků, Všehochuť ald. K číslu přiloženv arch zpamenitého listináře. Roční předplatné 4 K (ročně 4 sešity). Administrace v Olomouci. v Národním domě. Eanky, záložny a spořitelny. Dle usnesení ředltelstva Hypoleční banky králov- ství českého ze dne 12. prosince 1902 počnou se dne 2. ledna 1903 slosované zástavní listy již dnem 12 ledna 1903 vypláceti, po případě eskomptovati a za jiné neslosované vyměňovati. Hypoteční banka pro- dává neslosované 47% a 31/4% zástavní listy, poku stačí zásoba, dle denního kursu pražské bursy.
profesor Prasek M Chytil Půhončit A Březina Vyk J Pavlák Rychtářův L Bartošek Žerna Langer Prazek Hubka Václavek Langer Korhoň Slezsko Olomouc národní dům Hypoleční banka obec na Morava
30 article
rhy peněžní. x. Z Vidně, 7. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denní bursa. Vyjma začálek bylo smýšlení na dnešní burse chabé. Nepříznivě působila chabos burs zahraničních, nabídka místní a peštské speku lace a na druhé straně účastenství se strany obe censtva. Na bankovním trhu papíry skoro vesmě zlaciněly. Jenom dolnorakouská eskomptní byl dražší. Akcie uherské banky zachovaly kursy dosa vadní. Na dopravním trhu byl skrovný obchod Státní dráha původní zisk ztratila. Též obě severo- západní a paroplavební byly trochu lacinější. Buště- hradské lit. Ba české severní dražší. Železářské vesměs klesly. Uherské cukerní akcie zdražily. Uklá- daci trh byl čilý. Společné renty nabidkami, k nima zavdala podnět eventuelní konverse, zlaciněly asi půl proc. Naposledy se však zotavily. Po uhersk korunové byla stále čilá poptávka. Řakouská inve- stiční ochabla. Uherská investiční poněkud zdražila Priority a zástavní listy byly dražší. Devisy a valuty se mnoho nezměnily, na eskompním trhu peníze snadnější. Soukromý diskort 2 5 proc. x. Z Vídně, 7. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«. (Večerní bursa.) Kreditky 691.— (po —.— oherské kreditky 733.—, anglobanka 273.50, bankovn jednota 458.—, unionka 545.50, länderbanka 398.— stální dráha 693.75, jižní dráha 61 25, polabská dr 450.50, severozápadní dráha 4445.50, turecké tahákové 337.50, rýmavsko muráňské 485.—, alpinky 386.— květnová renia 100.90, uherská korunová 98 50 turecké losy 113.50, marky za holové 117.12, n ultimo 117.11. Smýšlení chabější. Derisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 197.55 197.75, Amsterodam na delší lhůty — .—,
doktor 450.50 Vídeň Amsterodam
31 article
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—. Brassel na delší lh. —.— —.—, Německo šeka kr. lhůty za 100 mk. 117.05, 117.25, Německo na delší lhůty 117 20, 117.35, Londýn šek a kr. lh. za 10 1. st. 239 40, 239.60, Londýn na delší lhůty K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.27 h r, 95.00, Jtalie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—. Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. 95.221/2, 95.35 Paříž delší lh. —, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůtv 95 10, 95.30, delší lh. —.—, —.—, Švýcary jek 5 kr. Ih. 95.10, 95.30, delší lhůty —.—, —.— Z Vídně, 7. ledna. (Závěrečné úřadní kursv.) Únorová renta . 100.90 spol. st. dr. rak.-uh. 692 75 červenc. 100 90 jižní dráha . . 60.50 100.50 štyrsko hr.-köfl. . —.— společná » květ. » » stříb 100.85 severní dráha 120 95 rak. severozáp. dr. 445.— rakouská » zlatá » kor.
Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Vídeň Italia šek
32 article
100.50 pardubická dráha 120. 50 452 50 uherská » zlatá polabská dráha 98 50 395 — » kor. česká sev. dráha. rak. invest. renta buštěhradská A 995.— uber. 195.— 40 zást. listy Hyp. pražsko - duchcov duchcov. podmok banky král. č. ústecko-tepl. dr. 2540.— 31/2% zást l. Hyp. silniční dr. lit.A banky král č. 4% kom. diuhop. dunaj, paroplaveb. 900.— Zem. banky kr.č. 801.— rakouský Lloyd 4% žel. dl. úpisy 99.25 Zem. banky kr.ě. turecká tabák. rež. 335 50 307.— státní losy 185 rak. zbrojovka 350 — 1860 Rudolfova hut 154.50 385.50 alpská montan. sp. po 500 zl. . po 100 zl. 186.— 484. 50 rým.-muráň. spol. 250.— Poldina hut státní losy 186 433 — 1524.— losy úvěrního úst. praž. želez. sp. 437.— 1100.— vídeň l. komuno česká montan. sp. 160.— Daněk 310.— tisské losy . . 113.— západočeská uhl. turecké losy 690.50 rak. úvěrní ústav severočeská uhl. mostecka uhl. sp.
Poldin Daněk Rudolfův hut
33 article
700.— b. angto-rakouska 545.— vídeň. stavební sp 154 — vídeňská unionka Schodnica . .. 630 — b. pro země rak. 732.— uh. úvěrní banka peštska vagonka 487.50 devisa německá . 117.07 bank. spolek . 934.— r. úst. pro úv. poz pařížská . 95.22 247.— „ curyšská . 95.10 česká b. Unicn „ londýnská 239.45 Živnost. banka rak.uh. banka . 1540.— dvacetifrank 19.05 roln. úvěr. banka 260.— marka papírová . 117 0 lvovskočernovicka 568.— .253.— rubl Eskoniní sazby 21/2— 3 3/a proe. Po začáteční pevnosti byl další průběh chabý na prodeje arbitrážní bylo smýšlení slisněno. Doda- tečná bursa: kroditky 691, státní dráha 693.75, slpinky 386. V Praze, 7. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. jy Na dnešní burse nerozvinul se zcela žádný obcho a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 255.50, České banky »Union« K 247.—, Česk spořečnosti pro průmysl cukerní K 147.—, strojírny Daňkovy K 312.—, Hospod. úvěrní banky K 204.—, Zajišťovací banky K 172. —, Rakousko-uherské banky K 1517.— peněz Ostatní papiry zůstaly nepovšímnuty. Ofseiální záznamy znějí
Daňkův Doda Praha Rakousko úvěrní banka Český banka roln
34 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovic 1893. » » Plzně r. 1886 » » Teplice r. 188 » » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. » „ » » mel. úpisy » » » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy by- poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha . . » 1872 dto. Místní dráha Německý Brod- Humpoleca Česká montanní Em. 1896 . Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čachy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko-teplická dráha . . Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A.) Člit B. Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vltavě a Labi Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně Podolská cementárna . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v C. Budějovicích První česká všeoh. zajišť. banka Strojnická spol. dř Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dt. Ruston) První českomorav. tov. na stroje
Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy německý Brod Duchcovsko Vltava Kolín Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka Čacha moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový
35 article
Berlinská bursa, lledna. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Velice pevné záznamy a velké obraty na burse novoyorské zavda y podnět k dobréma smýšlení zdejšího trhu. V popředí obchodu byly zase hodnoly báňské, z nichž železárny kupovány byl na pověsti o udánlivém zvýšení cen nosičů v Hor- ním Slezsku. Bursa skončila slaběji, zvláště pro hod- noty rakouské, jež klesaly na peštské prodeje, pod- nikané jak ve Vídni tak zde. Domácí bankovní ho- noty zůstaly poměrně klidné. Na trhu dopravním stoupla značněji Kanada, kdežlo paroplavební povo- lovaly. Kasovní trh dosti pevný. Renty pevné, toliko rakouské zvláště pak společná v soublasu s Vídní a s různými zprávami o nemoci císařověa kombinacemi ohledně Macedonie značněji nižší. Soukromý diskont ne měněn: 21/2 proc. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 218 60, 218.—, Diskonta 192 90, 192.25, Německá hanka 213 60, 213 37, Ob- chodní společnost 158.75, 158.25, Drážďanská bank 146.40, 146.12, Spanělské exterieury —.—, 88.50 Bochumské ocel. 181 90, 181 75, Lauřina huť 214.10,.
Bursa Slezsko Vídeň Kanada Makedonie Ob Lauřin huť 214.10 158.75 drážďanský banka
36 article
214.50, Dortmund Union lit. C. 69.50, 72.50, Har- penské uhl. doly 172.50, 169 37, Gelsenkirchensk uhl. doly 173.25, 173 12. Hibernia 171. 10, 171.12 Consolidace 344.50, 343.50, Severoněmecký Lloy 96.—, 95.25. Hamb.-amer. dopravní spol. 98. 90, 97.50, Kanada 135.75, 134.62, Transvaal 166.— 166.—, turecké losy 123 90, 124.25. Z kasovních papírů: Concordia 267.—, Esch- weiler 215.50, Geisweider 148.—, Hochdahl 150 75 Katovické 205.—, Wilhelm 175.75, Phönix 126 50, Rh. Stahl 145.50, Schalker Gr. 355.—, Westfalia 120.—, Orenstcin 122 75, Rh. Metal! 75.50, Haspen 155.—, Donnersmark 205.—, Huldschinský 102.— Vulcan 205.—, Bismark 221.50, Caro 92.50, Hoesnh, 149.75, Georg Marie 104 —, Königsborn 137.75, Nord- stern 240.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 7. ledna C.-B.) Kreditky 217.90, státní dráha 148.50, jižn lráha 16.40. Diskonto 192.25, německá b. 213.40, obchodní b. 158.40, drážďanská b. 146.10, darmštadt- ská banka 136.25, národní banka 118.50, dráha Dortmund-Gronau —.—, Henri 100.60, Tränsvaai 166.—, Kanada 134.75, Gotthard. 179 75, Lloy 95.75, Packet 97.40. — Za hotové: Lauřina but 214.50, dortmundské 72.50, bochumské 181.—, gel- senkirchenské 173.10, Hibernia 171.10. harpenské 169 40. Censolrdace 343.75. — Smýšlení ochablé. Z Frankfurtu, 7. ledna. (Dodatečná bursa.) Úve akcie 218 20, stální dráha 148 50, lombardy v. 40.
Esch Wilhelm 175.75 Stahl Cara 92.50 Hoesnh Georg Marie Henri 100.60 Gotthard Dortmund Haro Hibernia Kanada Transvaal Bismark Königsborn Nord Berlín Lloy Frankfurt Consolidace 344.50 Geisweider 148 Schalker Gr . 355 národní banka Tränsvaai 166 Hibernia 171.10 Concordia 267 Phönix 126 50 Westfalia 120 loupen 155 Donnersmark 205 Huldschinský 102 Packet 97.40 Lauřin but 214.50