1
masthead
8. ledna 1903. Číslo 8.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Šluknova do Sohlandu. Ministr dr. Wittel
odpověděl, že se o splnění této žádosti
kterou uznává oprávněnou, zasadí, a vyslovi
očekávání, že jednání s dráhou severní bude
míti náležitý výsledek.
Z odborů zemědělské rady.
Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Loni v listo-
padu a prosinci zasedalo v ministerstvě orby
několik odborů zemědělské rady.
Odbor pro organisaci o podporování země-
dělských společenstev jednal ve schůzích 20
listopadu a 17. m. m. o výměře a způsobu
státní dolace pro hospodářská společenstva.
Odbor pro krupobitní pojišťování usnesl se
21. listopadu po zevrubné debatě navrhnoui
plenu zemědělské rady mnohě zásady, jichž
použiti by se mělo, pojišťování doporučiti, aby
docílilo se přiměřeného a celkem stejnoměrného
zařízení dobrovolného pojišťování. Zavedení po
vinného pojišťování považovalo se tehda za ne
provedné.
Ve schůzi odborové 4. m. m. rokovalose
o referentské v ministerstvě obchodu vypraco-
vané předloze stran používání veřejných kom-
munikací a cizího majetku pro vedení státníhe
telegrafu a přenášení elektrické síly.
Odbor pro předlohu o úpravě obchodus
strojeným hnojivem, krmivem a osivem v usta
vující schůzi 11. m. m. rokoval o zásadáel
předlohy, jež se má předložiti ministerstvu orby.
Wittel
Šluknov
Sohland
Vídeň
odbor zemědělský rada
5
article
Obchodně politický odbor konal schůzi 18.
m. m., v níž rokováno a usnášeno se o sesla
vení materiálu a j. předběžných pracích a otáz
kami, jež vztahují se k obchodním smluvám.
Výpravné řízení pro rychlozboží.
Z Vídně, 7. ledna. (C.-B.) Dnem 1.t
m. doplňuje se dosavadní výpravné řízení pro
rychlozboží v lokální dopravě státních drah r
kouských frankovacími známkami.
Mimo 50hal. známky (základní) zavádějí
se přirážkové známky k zapravování dopravníeh
poplatků.
Dále zavádí se pásmová sazba a) pro zá-
silky obyčejného rychlozboží do 10 kg až na
200 km. 50 h., přes 200 km. až do 400 km.
1 K. Do 20 kg na 100 km. 50 h., přes 100
až do 200 km. 1 K; b) pro zásilky levnějš
nebo zvlášť levné rýchlodopravy do 10 kg n
400 km. 50 h., přes 400—800 km. 1 K; do
20 kg na 200 km. 50 h., přes 200—400
km. 1 K.
K vypovězení obchoduích smluv.
n. Z Eerlína, 7. ledna. Spolková rad
usnesla se ve dnech nejblíže příštích vypovědět
obchodní smlouvu s Italií a zahájit
v té příčině nové jednání.
Úpadek státních finanei franconz-
ských.
Z Paříže, 7. prosince. (C.-B.) Výtěžek
nepřímých daní a monopolů v r. 1902 zůs ta-
o 87,848.000 franků za rozpočtem.
Vídeň
Paříž
Italia
kg
km
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Rakousko-nherské vyrovnání.
Česká společnost národohospodářská pokračovala
včera za četného účastenství ve svých rozhovorových
večerech věnovaných otázkém rakousko-uherského
vyrovnání
Schůzi zahájil místopředseda společnosti p. dr
J. Preiss a udělil slovo referentovi panu cís. r. P.
Procházkovi, řediteli zemské banky král. českého
„O ctázce hankovni-
Dnes, kdy po dlouhých jednáních zúčastněných
ministerstev se zdařilo konečně odkliditi rozpory vy-
rovnací, stojíme již třetí rok na půdě obnoveného
privilegia banky, na kterém asi parlamenty sotva ce
změní. Ale i tak jest zajímavo, sledovati metamor-
fosy ve vývoji rakousko-uherské banky. Boj mezi
oběma říšskými polovinami vyžadoval vždy jisté oběti
se strany této říšské poloviny a nelze neuznati, že
hospodářská politika pherská byla pro národ ma-
darský velice úspěšna — platí to i pro banku.
Bankovní privilegium končilo 31. prosincem 1897,
bylo ale až do roku 1899 oběma vládami v souhlasu
s bankou prodlužováno. Teprve r. 1899, kdy bylo
zjevno, že nebude vyrovnání parlamentně vyřízeno.
prodlouženo privilegium zákonně (u nás cís. naříze-
ním) na dalších deset let, s podmínkou, že privilegium
pozbude platnosti, nebude-li po r. 1907 obnovena celní
a obchodní jednota říše. Prodloužení privilegia podmí-
něno bylo ale žadou změn statulu, a zároveň sjednáno
mezi bankou a oběma ministerstvy zřízení 20 nových
filiálek (10 v Předlitavsku, 10 v Uhrách) a vydávání
bankovek po 10 K, přechodní lo zařízení, které asi
provedením placení holovými odpadne. Datší sjednáni
týkala se vkladu zlatých mincí nového ražení oběma
vládami, ocenění nemovitostí banky (zvláště na přání
uherské) a předevšín otázky umoření diuhu 80 mll
zl, v příčině klerého při vyrovnání z 1867 jednáno
nebylo.
J Preiss
P Procházka
Rakousko
Předlitavsko
Uhry
zemský banka
7
article
Řečník líčí polom osudy umořování tohoto dluhu.
které konec konců spojeno bylo se značnými obětmi
z reservního fondu bankovního. Dnes zbývá z něhio
30 mill. zl., výhradný to bezůročný dluh Předlitavske
splatný při ukončení privileje bankovního. Na umo-
ření tohoto dluhu přikazána i daň z oběhu bankovek
nekontingentovaných. Valná hromada banky podrobila
se změnám statutu a dva dny po valné hromadě bylo
privilegium prodlouženo u nás cís. nařízením,
Uhrách zákonem.
Druhá řišská polovina využila každé obnovy pri-
vilegia ke změně stanov, která by jl lépe vyhovovala.
Činila tak nejen co do správy, ale i co do úřadnictva.
Poslední stanovy přivodily úplnou paritu mezi
oběma polovinami nejen co do správy a disposice nad
prostředky, ale výborná politika uhersků směřovala
i k tomu, aby banka sloužila nejvíce prospěchům jejím
Poměry byly jí v tom nápomocny. Byly to doby, kdy
bankovní sazba byla pro nás vysokou, pro Uhry ale
vílanou. Tyto okolnosti přivodily, že banka, kters
dlíve stála celou svou tradicí na půdě télo poloviny
řiše, přesunula těžisko do obou a snad přesune je
i více do Uher,
Politika uherská chce banky využíli k podporo-
vání tamního rozvoje hospodářského. Již 1. čl. nových
slanov ukládá bance v odperu s dosavadním stanove-
ním i povinnost, sloužiti zemědělství, po přání agrár-
ních Uher a sice výslovně stejným způsobem v obou
polovinách. Novým statutem ukládá se bance ale pře-
devším uhájení platů hotovými, jakmile budou naři-
zeny. Plyňe to z nových poměrů a ukládá to bance
nové a značně oběti. Sluší uznati, že v posledních
3 létech přinesla banka v tomto směru oběti veliké
Opatřila si zlato a loni uvedla v oběh na zkoušku
i mince, aniž zákonitě k tomu povinnována. Úprava
platů hotovými spadá ovšem v jednání vyrovnací.
Uhry
8
article
Paragmafem 2. nových stanov připuštěny i hypo-
teční obchody. V tomto směru stojí banka úplně
v Uhrách. Hypoteční oddělení řízeno dosud z Vídně.
ale novým statutem bance se ukládá, aby v Pešti pro
hypoteční obchody se zástavními listy zřídila zastupi-
telství, které se bezpochyby změní v druhě samostatné
oddělení hypolečních zápůjček. Z hypotečních zápůj-
ček banky bylo koncem 1900 v Předlitavsku umistěno
26 mill. zl., v Uhrách 84 mill. zl.: z předlitavských
26 mill. zl. bylo v Čechách půjčeno 41.000 zl., n
Moravě 102.000 zl.. Do konce 1901 hypoteční zápůjčky
v Předlitavsku klesly na 37 mill. K, v Uhrách stouply
ze 168 na 262 mill. K. Takto ale vyčerpána možnost
další emisse zástavních listů. Nízké obnosy hypote-
čních zápůjček v Čechách bance vytýkati nelzet
plyne to z rozvoje hypotečního čvěru u nás. Úrokoví
míra bsnkovní byla v Uhtách vítanější než u nás.
§ 4. přináši změnu co do akciového kap
tálu, který zvýšen z prostředků rešervního fondu
o 30 mill. K na 210 mill. K, což znamenalo sesilen
banky a bylo náhradou, že stát ubtral pro sebe uve-
deným způsobem z reservních fondů banky. Dalš
změna nastoupila § 23., jednajícím o složení generální
rady. Dříve bývala volena z lůna akcionéřů, pouze co
do 4 členů (z 12) byla valná hromada vázána návrhy
vlád obou polovin říšských.
Uhry
Vídeň
Pešť
Předlitavsko
Čechy
Morava
9
article
Posledním privilegiem zavedena ale i zde úpln
parita; valná hromada musí voliti po 6 členech gene-
rální rady z obou říšských polevin, při čemž zvolení
nemusí býti členy valně hromady (t. j. a kcionáří).
§ 13. nových stanov stanoví, že valná hromad
má se konati buď ve Vídní nebo v Pešt, dle toho,
z které říšské poloviny bude více složeno k valné
hromadě akcil. Při § 24. (volba revisorů) stanoveno
že mezi pěti revisory maji býti přislušnici obou říš-
ských polovin. V § 25. praví se, že jednotná sazba
pro eskont a lombard stanoví se generální radou pro
obě říšské poloviny; generální rada na dále podává
valné hromadě zprávy výroční bez spprobece guver-
néra a vládních komisařů. Trvání funkce generálního
guvernéra obmezeno na 5 let, ale vlády mohou ho
opětně navrhnouti. Novým slavným slibem guverněr
náměstkové jeho i generální radové zavazují se i plne
konati úkoly, které bance v obou říšských polovinách
stejnou měrou přísluší, význačné to novum.
To budiž pobídkou i našim hospodářským činite-
lům, aby věnovali více pozornosti otázkám banky.
Vídeň
Peštátný
10
article
Speciálně naše ckresní hospodářské zá-
ložny měly by si více všimneuti ustanovení o há-
jení zemědělských zájmů bankou — nemůže býti přec
lepšího prostřednika mezi naším rolníkem a bankou
nad ně! Bylo by jich povinností, aby se u banky do-
méhaly výměry úvěru. To platí i o meravský cl
kontribučenských záložnách.
flečník obírá se pak uslaneveními o schůzích ge
nerální rady o jejím usnášení se, výměře úvěrů,
upravení agendy generálního sekretáře, o disciplinárn
moci nad úřadnictvem. Vláda vyhradila si rozhodný
vliv na vedení banky ustanovením § 52. stanov, dlo
něhož mohou vládní komisaři činiti námitky proti sne-
sením valné hromady, generální rady i akčního komi-
télu, když odporují zákonům, statutu banky neb
zájmům té které poloviny říšské.
§ 53. upraveno nové rozhodování sporů mezi ban-
kou a vládou té které poloviny, o jejíž zájmy v daném
připadu jde. § 55. dovoluje se bance eskontovati směn-
ky finanční správy obou polovin říšských k obstará-
vání komisionářských obchodů pro státní správu bez-
platně).
Řečník dotýká se potom obchodů banky
uvádí speciálně ty, které souvisí s úpravcu valuly.
Tato ustanovení mají zvláště za účel, aby banka
dostala do svých rukou obchod s devisami a cízí va-
lutou. Co se týče jazyka vyhlášek banky slanoví ze
jen němčina a madarština. Není důvodu, proč by ne-
směly díti se i v ostatních jazycích říše.
11
article
Důležité jsou zmněny ce do obchodů eskomptních
Dříve banka eskomptovala směnky splatné v rakousko-
uherské monarichii — dnes „splatné v území platnosti
těchto stanov,“ tedy i v Bosné i Hercegovině. Tim
naznačuje se, že banka míní i tam rozšiřiti své ob-
chody. Eskompt všech bankovních ústavů děje se
„z pravidla“ jen za jednotnou sazbu, generální radou
stanovenou, z pravidla prolo, aby nebyl vyloučen
soukromý diskont.
Dle nového statutu dáno Eance právo eskontovat
směnky splatné v území platnosti stancv. Třeba ne-
zněly na korunovou měnu. Bance novým přivilegiem
povoleno také přijímati vklady a sice — a to je vý-
značné novum — na úrok. Pomýšlí se zde patrně
na eventualitu, jaká nastala své doby v Anglii, kdy
banka byla nucena vypůjčiti si zlato z Francie. Po-
vinnost k směně vyslovena úplně. Úhradní povinnost
bankovek zůstala nezměněna. Cirkulace bankovek do
400 mil. K nad kovovou úhradu dovolena bez zda-
nění; nad tento obnos nastupuje 56 zdanění dle vzo-
ru německého, který s dobře osvědčil. V § 87. sta-
noveno, že částka z oběhu vzatých a do 6 let nepre-
sentovaných bankovek připadá státu. Co do rozdělení
zisku, vyhraženo dříve 55 akcionárům, což sniženo
novým statutem na 4%, ze zbytku připadalo 8 % re-
servnímu fondu (nyní 10%) a 25% pensijnímu fondu
Z dalšího zbytku dostalo se o poloviny akcionářům
poloviny říšským polovinám, nyní přesahuje-li zbytek
6%, připadá akcionářům jen 14. Mezi obě poloviny
dělí se výtěžek bankovní dle daňové povinnosti
banky v té které polovině říše (dříve v poměru 30 :70).
Anglie
Francie
12
article
Práva a povinnosti hypolečního oddělení upra-
veny zvláštním dodatkem. Jak uvedeno, uloženo bance,
aby r. 1900—2 zřídila 10 v Předlitavsku a v Uhrách
rovněž tolik filiálek. Banka již v prvém roce skoro
dostála této povinnosti. U nás poukazovalo se na to.
že všech nových 10 filiálek můlo by býti v zemíeh
českých a Zemská banka král. českého zvláštním po-
dáním navrhovala pro Čechy 7 nových filiálek (v Ml.
Boleslavi, Chrudimi, Karlových Varech, Trutnově
Pardubieích, Ústí n. Lab. atd.). Banka, ač věc vyšetřo-
vala, zřídila v Čechách jen 3 (Pardubice, Trulnov, Úst
Moravské interessované kruhy volaly po filiál-
kách pro Prostějov, Kroměříž, Moravskou Ostravu
Jihlavu, Znojmo a Uherské Hradistě. Banka zřídila
ale filálky jen v Moravské Ostravě a Jihlavě. Z de
seti nových připadlo na země české jen 5. Není ale
pochybnosti, když se budou interessované korporac
ucházeti, že bude jich lze u nás více zříditi—
právo k tomu banka má. Mladě Boleslavi, Chrudimi
Karlovým Varům a jiným městům filiálky značně
prospěly a sice zvláště po zavedení platů hotovými
Na Moravé platí to zvláště o Prostějově, Kroměříži
Znojmě, Uherském Hradiští a j.
Pardubiee
Hradiský
Předlitavsko
Uhry
Čechy
Boleslav
Chrudim
Karlová Vary
Trutnov
Ústí
Pardubice
Trulnov
Kroměříž
Znojmo
Ostrava
Jihlava
Prostějov
zemský banka
kách pro Prostějov
moravský Ostrava Jihlava
Kroměříž Znojmo
13
article
Rečník dolýká se potom rychlého zavedení no
vých bankovek, připuštění výhodného eskontován
neakceptovaných tratt a poukázek ve zlatě způsobi
lých ku placení ela. Žirové řízení patrně po zave
dení platů hotovými stoupne. O žirovém řízení vy
dává banka seznamy, kde uvedeny všechny firmy
zúčastněné, seznamy, které obíhají v celé říši, že
že naše firmy účastní se jen nedostatečněl
Řečník končí přehledem obchodů banky za plat.
nosti nového statutu. Vzrůst eskontních obchodů
Uhrách jest jen novým dokladem hospodářského sl-
lení Uher. (Potlesk.)
Předsedající dr. Preiss děkuje řečníku. Otáz
kám vyrovnání bude společnost věnovati ještě jeden
večer a sice debatě o referálech přednesených. Na
příštím debatním večeru (ve středu 14. ledna) zaháji
rozhovor koncipista obchodní komory pan dr. Theodor
Živanský »O rozvoji obyvatelstva v z-
mích českých hěhem posledních deseti
doktor
Preiss
Živanský
Uhry
14
article
České záložny v Čechách, na Moravě a ve Slez
sku r. 1901. Pan J. Schreyer, tajemník Jednoty zálo
žen, vydal právě svou dohru »Statistiku českých zá-
ložen v zemích českých« za r. 1901. V uvedeném
roce bylo v zemích českých záložen s ručením ne
obmezeným 178, obmezeným 462, starších spolků
záloženských 13, okresních záložen hospodářskýeh
124, úhrnem tedy 777 záložen. Nově zřízeno byle
v r. 1900 14 záložen, 12 v Čechách. 2 na Moravě
Dle zemí rozvrhují se záložny tyto následovně
V Čechách záložen s ruč. neobm. 68, obmez. 25
k tomu spolků záložen. 10, okr. záložen hospodář
124. Na Moravě záložen s ruč. neobm. 107, obmez.
190, spolky záložen. 2. Ve Slezsku záložen s ruě.
neobm. 3, obmez. 9, spolky záloženské 1. Vedle toho
nalezá se na Moravě veliký počet kontribučenských
záložen s kmenovým jměním 24 millionů korun.
J Schreyer
Čechy
Morava
Slezsko
Český záložna
spolek záloženský 1
15
article
Reservní fondy českých záložen s ruč. neobmez.a
obmez. a spolků záloženských činily v celku korun
24,050.607.17, na Moravě v celku 10,092.538.27 a ve
Slezsku 273.415.42, úhrnem tedy K 34,416.560.g6
Mimo to vykazují záložny ještě jiných fondů v Če
chách K 1,820.062.59, na Moravě a ve Slezsku ko
run 461.765.74, v celku K 2.281.828.33, lakž činii
vlastní jmění jejich s připočtením závodních podilo
koncem roku 1901 K 55,652.078.12. Přibývání vlast
ního jmění záložnám nepocházi tak z množení se
podílů závodních jako spíše z rychlého vzrůstán
fondů reservních. Reservní fond a fondy ztrálov
okresních záložen hospodářských činily koncem roku
1901 s různými fondy celkem K 2.897.944, r. 1900
K 2,396.277. Vklady obnášely culkem v zemích če-
ských K 230,015.568.66, z nichž vybráno korun
217,786.942.08, zůstatek dosahl K 623,781.016.20
V celku bylo o 12,228.626.58 korun více vloženo než
vybráno. Vklady vzrostly i s úroky kapital, o
34.350.520 korun. Jelikož tento přírostek vkladů
rovná se 5.79 proc. stavu začátečného, průn črná
míra však asi 415 procent obnášela, bylo více
vloženo než vybráno, pravým opakem k r
1200, Roku 1901 použilo úvěru u jiných ústavů 26e
Morava
Slezsko
16
article
záložen, na konci roku bylo však v závaznosti 206
Tyto záložny opatřily sobě úvěrem v zemích českých
korun 37,700.531.76 a okresní záložny hospodářské
korun 7.845.789.37. Poměr vlastního jimě n
k cizímu u obe. záložen, jenž od r. 1886 z 8.74
do r. 1894 na 10.10 postoupil, od té doby směrem
sestupným se bral tak, že r. 1898 na 9.51 klesl.
sloupl v r. 1899 na 9.63, v r. 1900 na 9.78, r
1901 na 9.98. Že u záložen moravských v celku
poměr nepříznivější se jeví, toho příčinou jsou ně-
které záložny, ponejvíce výdělkářské, jež s pranepa-
trným základem závodních podllů počaly, aniž by
další členy přijímaly, nebo reservní fond dostatečne
množily; u záložen těch jeví se následkem toho
takový nepoměr vlastního jmění k ci-
zímu, že působí nepříznivě i na celek
ačkoliv u velké většiny záložen moravských, zejmena
u svépomoených, poměr ten se neliší od poměru zá
ložen českých. Půjček poskytnuto v Čechách při
obč. zál. korun 225,096 295.77, z toho splaceno ko-
run 210,119.884.63, na Moravě korun 100,295.827 50
splaceno korun 92.631.629.89, ve Slezsku korun
2,625.13278, splaceno korun 2,418.253 17, při okr.
zál. korun 46,572.251.93, z nichž splaceno korun
43,608.292 69. Půjček přibylo v Čechách při obč. zál.
korun 14.976.411.14, na Moravě korun 7,664.197. 61.
ve Slezsku korun 206.87961, při okr. zál. korun
2,963.95924, v celku korun K 25,811. 447.60. Veškerý
cizí kapitál obč. záložen obnáší korun 555.767.985
půjčky pouze korun 503,547.772, mají tedy obč. zá-
ložny mimo vlastní kapitál 55.65 millionů korun
ještě korun 52,220.000 vydlužených peněz jinak ulo-
ženo nežli v půjčkách (roku 1900 korun 45. 338).
Čechy
Morava
Slezsko
17
article
U záložen okresních je vedle jmění cizího ještě část
kmenového jmění (2.421 mil. korun) v půjčkách ulo-
žena. Při obč. zál. bylo dáno úvěru osobního korun
196,811646.93, hypotečního korun 296,866.589..35
zástavou krytého korun 9,869.536.34, v celku kornn
503,547.772.62. Jak při občanských tak při okresních
záložnách hospodářských ubylo opět úvěru
osobnímu a přibylo úvěru hypoteč-
nímu. Přiblížíli se k hlavním dvěma skopinám
záložen občanských, vykazuje úvěr osobní v Čechách
35.72 proc, na Moravě 44.88 proc., úvěr hypoteční
pak v Čechách 61.85 proc., na Moravě 54.07 proe.
Čechy
Morava
18
article
Půjčnjí tedy záložny české větší měrou na hypoteky.
nežli záložny moravské, ano, některé záložny takou
měrou na hypoteky půjčují, že jejich směneční zá-
soba je nad míru nepatrná. Míra úroková vkladů po-
hybovala se mezi 31/290—51/s%, půjček 4—99% (l.
V celku mělo 35.4 proc. všech záložen vklady ne
dražší nežli za 4 proc., dalších 51.3 proc. nejvýše
za 41/2 a 13.3 proc. přes 41/2 proc. V Čechách pla-
tilo do 4 proc. 41.5 proc. všech záložen, na Moravě
a ve Slezsku pouze 25.1 proc, do 41/2 platilo v Če-
chách 466 proc., na Moravě 54 4 proc. všech záložen;
přes 412 proc. platilo v Čechách 92 proc. všech zá-
ložen, na Moravě 20 procent. Vyšší sazba při zálož-
nách moravských má příčinu v tom, že je na Mo-
ravě poměrně mnoho malých záložen. Bilančn
přebytky obnášely při obč. zál. v Čechách korun
1,849 931.49, na Moravě korun 726.535.09, ve Slezsku
korun 15.079.61, úhrnem korun 2,591.546.19, při okr.
Čechy
Morava
Slezsko
19
article
zál. hospod. korun 759.548.96. Výtěžek obnášel
při obč. zál. v Čechách korpn 3,108. 834.50, na Mo-
ravě korun 1.425.341.55, ve Slezsku korun 30.903.80
úhrnem korun 4,565.079.85, při okr. zál. hospod. ko-
run 798393 41. Číslice zisku občanských záložen je
o 210.000 korun větší roku předešlého. Odečteme-li
od zisku toho obnos 2,587.000 korun jakožto pěti-
procentní úrok z počátečního stavu jmění vlastního
a rozvrhneme-li zbytek zisku na jmění cizí, obdržíme
35.5 h získu při každých 100 K cizího jmění proti
36.8 r. 1900, 40 r. 1899, 41.1 r. 1898 a 421/2 h roku
1897 a 46 h v letech předešlých, což ukazuje na
postupující zlevnění úvěru. Odečlou-li se
od výtěžku obč. záložen tuto vyšetřeného remunerace
teprve ze zisku udělené, které vlastně do správních
výloh by náležely, pak ztráty a odpisy, jež z výtěžku
dotyčného roku uhraditi bylo nutno, zbude vždy ještě
výtěžek čistý v obnosu 3,871.000 korun, jenž se rovná
7.48 proc. zúrokování jmění vlastního. Poněvadž však
za nynějších poměrů, jelikož účelem záložen není.
Čechy
Slezsko
20
article
aby na členech vydělávaly, zúrokování pějjiprocentní
jmění vlastního, totiž závodních podílův a reservních
fondů dostatečným býti by mohlo a asi 2,587.000
korun by vyžadovalo, docílil se zisk nad potřebu
větší o 1,284.000 korun. Rozdělí- li se zisk ten na
půjčky, bylo o 0.255 prorent (r. 1900 0.247, r. 1890
0.282, r. 1898 0.32, r. 1897 0.35) dráže půjčováno,
nežli nutně bylo třebu, i mohla by dle toho
mira úroková ještě snížena býti. Při
okresních záložnách rovná se výtěžek 5.56 proe.
jmění kmenového. Výtěžek takto vypočtený rozdělen
byl při občanských záložnách následovně : reserv.
fondu bylo přiděleno korun 1,636.590.40, závodním
podilům bylo dáno korun 1,145.522.95, rozdáno bylo
korun 687.132.70, na remunerace bylo dáno korun
281.097.64, na ztráty a amort. bylo odeps. korun
21
article
412.355.52. Účet daní a poplatků vykazuje při občan-
ských záložnách 1,182 960 korun. Rozdělí-li se daně
a poplatky na veškerý kapitál, činily 0.19 proc. (roku
1900 0.183 proc.) Při okresních záložnách hospodář
ských činí daně a poplatky úhrnem 145.631 korun.
čili 0.145% (r. 1900 0.162%) veškerého kapitálu
Služné, remunerace, cestovné a ostatní správní vý
lohy činily při občanských záložnách kor. 2,496 076
Při okresních záložnách korun 514.222. Kapitál, jeja
záložny statistikou uvedené spravují, činí u občan-
ských záložen korun 621.367.299.71, u okresních zá
ložen korun 99,973 06304, v celka K 721,341.067.75
i přibylo proti roku předešlému 331a millionu korun
od r. 1885 455 millionů K, t. j. v průměru ročně 2
millicnů k.
22
article
Cukerní olázka, Jak se nám oznamuje, bude dne
12. t. m. svoján poradní sbor pro zdanění cukerní do
ministeria financí, kde mu bude předložena osnov
nového cukerního zákona a vyžádáno jeho dobré
zdání. Bude-li sboru předložen současně i návrh n
individuální rozvrh kentingentu, známo dosud není
Vlada patrně chce osnovu nového cukerního zákona
než ji předloží parlamentu, jakousi anketou inter
essentů doplniti a přizpůsobiti přáním průmyslu. Jes
věru již nejvyšší čas. Dnem 1. února končí lhůta k ra-
tifikaci brusselské dohody. Bude tedy otázka cukerí
jednou z prvých, kterou se bude pariamentu na druhý
týden svolanému obírati. Dle čl. 12. konvence jesl
přijetí nebo zamitnutí konvence vázáno ústavním
formami toho kterého státu, vyžaduje tedy u nás par-
lamentního projednání. Jak známo, byly brusselsk
dohoda i nový rámcový cukerní zákon parlamentům
již předloženy, v Uhrách vypracován již 1 zákon spe-
ciální s individuálním rozvrhem kontingentu, zbývá
tedy ještě speciální zákon cukerní pro země předlitav-
ské. Ve finančním ministerstvu pracuje se prý již n
osnově télo a zároveň se jednů o individušlní roz-
vržení. Výsledek těchto prací má býti předložen před
parlamentem zmíněně již ankelě.
Obrat na trhu bavlnářském. Po hausse na trhu
Bavlnářském došlo v úterý k obratu. Nejnovější úřadní
zpráva zemědělské kanceláře washingtonské způsobi a
na newyorské úterni hurse klesnutí cen o 13—10 bodů.
Uhry
23
article
Ple zmíněné zprávy bylo do 1. prosince 1902 celker
9.811.885 b. bavlny odzrněno; to by bylo asi 90.2
veškeré úrody, odhadovaně tenkráte úřadem země-
dělským na 10,417.000 b. Ježto hnutí sklizňové potrv
do srpna t. r., lze za lo míti, že zemědělský břad uve-
řejní příště příznivější odhady žní. Vzhledem k malým
dovozům posledních dnů bylo sice lze očekávati, že
sklizeň nebude asi tak velikou, jak se v obchodních
kruzich původně za to mělo, předvčerejší úřadní výkar
dává však za pravdu těm, kdož počítali s větší sklizní
než jak ji původní odhady udávaly. Poměrně malý
dovoz nutno vysvětlili tím, že se známé konsorcium
haussistů newyorských dohodlo s majiteli plantázi
aby tito v zájmu stoupání cen své zásoby nokud mož.
no drželi. — „Ber. Tagblattu“ kaheluje se 6. z Nov
Yorku: Theodor H. Price, dosavadní vůdce haus
sy na leden na bavlnářské burse newyorské a jeho
klika, poklnčuji v operaci la baisse co do termínů
lednových včera počatě patrně proto, aby stlačili ter
míny březnově, v nichž jest klika uvedená a la baisse
engagována. Prolistranů tvoři filadeiíské firmy, které
se snaží přirozeně březnově terminy držeti.
Koleniálni tzh víny r. 1002. Hotové zásoby vlny
se kterými vstupovaly evropské trhy do r. 1902, byly
malé. Ani průmyslnici neměli valných zásob. Ža-
městnanost továren vlny byla uspokojivá. Zvlášt
vzpamaloval se francouzský průmysl vlny z úhon
let minulých. Jemné druby vln stály v popředí in
terezsu a rostoncí poptávka způsobila, že na lednove
dražbě londýnsbé stoupla merinská a grossbreds
2o a jemné druby ježlě více. Po londýnské dražbe
nasledovalo několik týdnů klidu. Březnová dražba
Theodor
Nova York
24
article
zvýšila ceny merinské onět o 5b. Větší potřeba ně-
meckých továren projevila se teprve koncem března
a během dubna zjednány značnější obchody česaně
vlny za stoupajících cen. Že nešlo jen o zjev místní,
patrno z toho, že stovpající tendencí vyzněly i ter
minové trhy francouzské a belgické. Na květnove
pařížské dražbě platili průmyslníci angličtí ochotně
ceny o 5—10% vyšší za merinskou vlnu. Během
léta panoval obchodní klid. Sjednáno jen něco málo
obchodů s merinskou a česanou vinou; trh ale zu-
stal následkem dobré zaměstnanosti průmyslu pev-
ným. To ukázalo se zase na záříjové dražbě, kde
vina merinská stoupla opět o 71/2—109%. Přadláci
spotřebili své přímé dovozy a skladiště obchodníků
byla ztenčena. Tak stouply hezprostředně před kolo-
nlálními nákupy vlny ceny o 20—259%. Jednotlivé
kupní skupiny projevily tak živou koupěchtivost, že
koncem roku zbývá ku prodeji jen malá část austral-
ské střiže. Zatím co německé továrny česané příze
opět plnou parou pracují a poplávka nabídku převy-
šující ceny ustavičně zvedá, takže vzrostly koncem
roku o 25—30o, nerostly stejnoměrně obchody to-
várníků. Krátké vlny jsou dnes sotva o 15—20 0
dražší než před rokem. Výhled do budoucn
— tak končí zpráva — nedává příčin k obavám
Vysoké ceny merinské vlny nejsou uměle vyhnány.
Průmysl dokázal rozvahu a rozhled, zpracovávaje
hrubé vlny, kde to bylo možno; jinak byly by ná-
sledkem zmenšené světové výroby merinské viny
rostoucí ooplávky ceny ještě více stoupaly. Lze se
naditi normálního vývoje dalšího, protože jest všude
průmysl vlny dobře zaměstnán a také politické děje
neohrožují nikde hospodářského rozvoje.
25
article
Proti zákonu o dovítihedinné době pracovní v do-
lech. Zejtra bude se jednati u správního soudního dvo
ru o stížnosti západočeské báňské akciové společnost
do výkladu zákona o devítihodinné pracovní dobč
v dolech. Zákon tento nabyl platnosti 1. červencen
1902. Uhlářské závody počítaly zkrácenou šichlu jak
dosud pro jednotlivého dělníka. Naproti tomu žádaly
ale báňské úřady při provádění zákona, že nutno v zá-
konnou devítihodinnou šichtu započísti i výjezd a
sjezd veškerého hornictva. Proti tomuto napočtení
výjezdu do doby pracovní stěžovala si řada uhlářských
společností — o prvé stížnosti bude zejtra jednáno
Rozhodnutí čeká se v interessovaných kruzích s na-
pjetím. Sporů těchlo, které mají dělnictvu oslabit
dlouholetými zápasy získaný částečný úspěch, nebylc
zapotřebí kdyby bylo při textaci zákona šetřeno více
přesnosti. My na nepřesnost co do uvedené otázky
upozornili ihned při předložení zákona parlamentu
26
article
Napsali jsme 15. března 1901: „Vládní osnovou sta-
noví ze 9hodinná pracovní doka. Ale již čl. I. (§3
II. odst.) budí pochybnosti. „Šichta počíná dobou sjez-
du, končí dokonaným výjezdem. Jest patrno, že praxe
počátek šichty bude počítati od doby, kdy Horník do
dolu sjede, a to tím spíše, že se klade důraz na doko-
nání výjezdu. Proto si nutno přáti, aby výslovně zá-
konem bylo stanoveno, že šichta počíná tím momen-
tem, kdy horník nastoupí sjezd.“ To se nestalo —
následky dostavily se nyní. Laxnost v textaci nových
předlitavských zákonů jest pomalu příslovečnou —
snad tento případ bude výstrahou pro podruhé. Srov-
náme-li zákon s motivy a debatou parlamentní, nen
pochyby, že sjezd i výjezd do pracovní doby započtěr
býti má. Stejně má se to s otázkou, má-li vešker
mužstvo, nebo jen část jeho v uvedené době sjeti i vy-
jeti. Není pochyby, že duch zákona míní 9hodinnou
práci vůbec, ne úzkostlivě odpočítávané vteřiny ee
do práce jednotlivého horníka.
27
article
Zároby kávy. Dle hamb. statistiky vzrostly zásoby
kávy v Evropě o 25.000 t. a dosáhly tím nyní 430.750
tun; viditelné zásoby světové zmenšily se naproli
tomu o 9080 t. a činí 774.350 t.
Různé zprávy. V Berlíně tvrdí se v interessova-
ných kruzích, že Německo vypoví Během února
nebo března ofchodní smlouvu se Švýcar
skem. V tom případu vypověděla by azi i Italie svou
smlouvu se Švýcarskem. — Porýnská lovárna
kovového zboží a strojů uveřejňuje bilanci
která končí ztrátou 297.000 mk. Má býti hražena od-
pisy a reservním fondem. — Americký ocelář-
ský trust vykazuje čistý zisk 132 míll. doll. —
Americkému kongressu bude mezi jinými předložen
i návrh, aby bylo americké ubelně clo na
3 měsíce zrušeno a aby byl stanoven dozor důlní. —
Spolek německých mědáren zvýšil dle zprá-
vy „Berl. T.“ ceny měděných plechů ze 130 na 134
mk. za 1 q. Ceny měděných rour zvýšeny ze 168 na
173 mk. Důvodem toho zvýšení jest stoupnutí cen
mědi v Londýně.
Berl
Evropa
Berlín
Německo
Švýcarsko
Londýn
28
article
Hospodářské družstvo statkářů a nájemců v Pra-
ze. V úterý sešli se členové družstva a zvaní hostá
v restaurantu p. Kolářově k důvěrné poradě o někte
rých aktuálních otázkách hospodářských. Přílomné
uvítal srdečnou řečí předseda družstva p. V. Černý
nájem. velkost. v Hoř. Beřkovicích, načež podali re-
feráty: p. J. Feldmann o brusselské konvenci cukerní
p Arnošt Polák o sušení řepy a chrástu ke krmení
p. M. Steindler o otázce lihového kontingentu a krmen
brambory. Všechny tyte referáty daly podnět k čilé de
batě, které se zúčastnil též statkář p. dr. Janovský
jenž za souhlasu shromáždění a ve shodě s referenten
p. Feldmannem, přimlouval se za přistoupení ke kon-
venci brusselské.
Kolářův
J Feldmann
Arnošt Polák
M Steindler
doktor
Janovský
Feldmann
Beřkovice
29
article
Selský archiv. Časopis pro obecné i kullorn
dějiny selského stavu, zvláště moravského i slezského
Ročník II. Číslo I. Red. prof. Prasek. Revue
kterou jsme na tomlo místě několikráte doporučili
nastupuje druhý ročník. Vykonala v prvém záslužný
kus práce a připravila hojně materiálu k dějinám
selského lidu českého. Prvé číslo nového ročníku
přináší tyto příspěvky: Dějiny selského slavu na
Moravé a ve Slezsku. A. Poměry hospodářské on
r. 1200—1241., prof. Prasek; Píseň o zemských
jabkách, M. Chytil; Půhončí obec na Moravě
F. Slavík; Čáry a kouzla, A. Březina; Vyku-
pování z roboty před 1848, Prasek a J. Pavlák
Rychtářovo a panské trestání, L. Bartošek
Žerna — mlýny, prof. Prasek; Zákupní rychtáři
a jich povinnosti, Horňanský, Langer
Prazek: Hubka, Václavek: Zvonice a kaple.
Langer, Korhoň; Náš nejstarší mlynářský řád
prof. Prasek; Naše selské archivy, Zábavné čtení
našich předků, Všehochuť ald. K číslu přiloženv
arch zpamenitého listináře. Roční předplatné
4 K (ročně 4 sešity). Administrace v Olomouci.
v Národním domě.
Eanky, záložny a spořitelny.
Dle usnesení ředltelstva Hypoleční banky králov-
ství českého ze dne 12. prosince 1902 počnou se dne
2. ledna 1903 slosované zástavní listy již dnem 12
ledna 1903 vypláceti, po případě eskomptovati a za
jiné neslosované vyměňovati. Hypoteční banka pro-
dává neslosované 47% a 31/4% zástavní listy, poku
stačí zásoba, dle denního kursu pražské bursy.
profesor
Prasek
M Chytil
Půhončit
A Březina
Vyk
J Pavlák Rychtářův
L Bartošek Žerna
Langer Prazek
Hubka
Václavek
Langer
Korhoň
Slezsko
Olomouc
národní dům
Hypoleční banka
obec na Morava
30
article
rhy peněžní.
x. Z Vidně, 7. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Vyjma začálek bylo smýšlení na
dnešní burse chabé. Nepříznivě působila chabos
burs zahraničních, nabídka místní a peštské speku
lace a na druhé straně účastenství se strany obe
censtva. Na bankovním trhu papíry skoro vesmě
zlaciněly. Jenom dolnorakouská eskomptní byl
dražší. Akcie uherské banky zachovaly kursy dosa
vadní. Na dopravním trhu byl skrovný obchod
Státní dráha původní zisk ztratila. Též obě severo-
západní a paroplavební byly trochu lacinější. Buště-
hradské lit. Ba české severní dražší. Železářské
vesměs klesly. Uherské cukerní akcie zdražily. Uklá-
daci trh byl čilý. Společné renty nabidkami, k nima
zavdala podnět eventuelní konverse, zlaciněly asi
půl proc. Naposledy se však zotavily. Po uhersk
korunové byla stále čilá poptávka. Řakouská inve-
stiční ochabla. Uherská investiční poněkud zdražila
Priority a zástavní listy byly dražší. Devisy a valuty
se mnoho nezměnily, na eskompním trhu peníze
snadnější.
Soukromý diskort 2 5 proc.
x. Z Vídně, 7. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 691.— (po —.—
oherské kreditky 733.—, anglobanka 273.50, bankovn
jednota 458.—, unionka 545.50, länderbanka 398.—
stální dráha 693.75, jižní dráha 61 25, polabská dr
450.50, severozápadní dráha 4445.50, turecké tahákové
337.50, rýmavsko muráňské 485.—, alpinky 386.—
květnová renia 100.90, uherská korunová 98 50
turecké losy 113.50, marky za holové 117.12, n
ultimo 117.11. Smýšlení chabější.
Derisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 197.55
197.75, Amsterodam na delší lhůty — .—,
doktor 450.50
Vídeň
Amsterodam
31
article
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—.
Brassel na delší lh. —.— —.—, Německo šeka
kr. lhůty za 100 mk. 117.05, 117.25, Německo na
delší lhůty 117 20, 117.35, Londýn šek a kr. lh.
za 10 1. st. 239 40, 239.60, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.27 h r,
95.00, Jtalie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—. Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.221/2, 95.35 Paříž delší lh.
—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůtv
95 10, 95.30, delší lh. —.—, —.—, Švýcary jek
5 kr. Ih. 95.10, 95.30, delší lhůty —.—, —.—
Z Vídně, 7. ledna. (Závěrečné úřadní
kursv.)
Únorová renta . 100.90
spol. st. dr. rak.-uh. 692 75
červenc.
100 90
jižní dráha . . 60.50
100.50
štyrsko hr.-köfl. . —.—
společná » květ.
» » stříb
100.85
severní dráha
120 95
rak. severozáp. dr. 445.—
rakouská » zlatá
» kor.
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
Italia šek
32
article
100.50
pardubická dráha
120. 50
452 50
uherská » zlatá
polabská dráha
98 50
395 —
» kor.
česká sev. dráha.
rak. invest. renta
buštěhradská A
995.—
uber.
195.—
40 zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov
duchcov. podmok
banky král. č.
ústecko-tepl. dr.
2540.—
31/2% zást l. Hyp.
silniční dr. lit.A
banky král č.
4% kom. diuhop.
dunaj, paroplaveb.
900.—
Zem. banky kr.č.
801.—
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
99.25
Zem. banky kr.ě.
turecká tabák. rež.
335 50
307.—
státní losy 185
rak. zbrojovka
350 —
1860
Rudolfova hut
154.50
385.50
alpská montan. sp.
po 500 zl. .
po 100 zl.
186.—
484. 50
rým.-muráň. spol.
250.—
Poldina hut
státní losy 186
433 —
1524.—
losy úvěrního úst.
praž. želez. sp.
437.—
1100.—
vídeň l. komuno
česká montan. sp.
160.—
Daněk
310.—
tisské losy . .
113.—
západočeská uhl.
turecké losy
690.50
rak. úvěrní ústav
severočeská uhl.
mostecka uhl. sp.
Poldin
Daněk
Rudolfův hut
33
article
700.—
b. angto-rakouska
545.—
vídeň. stavební sp
154 —
vídeňská unionka
Schodnica . ..
630 —
b. pro země rak.
732.—
uh. úvěrní banka
peštska vagonka
487.50
devisa německá . 117.07
bank. spolek .
934.—
r. úst. pro úv. poz
pařížská . 95.22
247.—
„ curyšská . 95.10
česká b. Unicn
„ londýnská 239.45
Živnost. banka
rak.uh. banka . 1540.—
dvacetifrank
19.05
roln. úvěr. banka 260.—
marka papírová . 117 0
lvovskočernovicka 568.—
.253.—
rubl
Eskoniní sazby 21/2— 3 3/a proe.
Po začáteční pevnosti byl další průběh chabý
na prodeje arbitrážní bylo smýšlení slisněno. Doda-
tečná bursa: kroditky 691, státní dráha 693.75,
slpinky 386.
V Praze, 7. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. jy
Na dnešní burse nerozvinul se zcela žádný obcho
a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky
K 255.50, České banky »Union« K 247.—, Česk
spořečnosti pro průmysl cukerní K 147.—, strojírny
Daňkovy K 312.—, Hospod. úvěrní banky K 204.—,
Zajišťovací banky K 172. —, Rakousko-uherské banky
K 1517.— peněz
Ostatní papiry zůstaly nepovšímnuty.
Ofseiální záznamy znějí
Daňkův
Doda
Praha
Rakousko
úvěrní banka
Český banka
roln
34
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893.
» » Plzně r. 1886
» » Teplice r. 188
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» „ » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy by-
poteční listy důchodkové .
Buštěhradská dráha . .
» 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod-
Humpoleca
Česká montanní Em. 1896 .
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čachy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . .
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
Člit B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v C. Budějovicích
První česká všeoh. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dt. Ruston)
První českomorav. tov. na stroje
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Duchcovsko
Vltava
Kolín
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
Čacha moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový
35
article
Berlinská bursa, lledna. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Velice pevné záznamy a velké obraty
na burse novoyorské zavda y podnět k dobréma
smýšlení zdejšího trhu. V popředí obchodu byly zase
hodnoly báňské, z nichž železárny kupovány byl
na pověsti o udánlivém zvýšení cen nosičů v Hor-
ním Slezsku. Bursa skončila slaběji, zvláště pro hod-
noty rakouské, jež klesaly na peštské prodeje, pod-
nikané jak ve Vídni tak zde. Domácí bankovní ho-
noty zůstaly poměrně klidné. Na trhu dopravním
stoupla značněji Kanada, kdežlo paroplavební povo-
lovaly. Kasovní trh dosti pevný. Renty pevné, toliko
rakouské zvláště pak společná v soublasu
s Vídní a s různými zprávami o nemoci císařověa
kombinacemi ohledně Macedonie značněji nižší.
Soukromý diskont ne měněn: 21/2 proc.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 218 60, 218.—, Diskonta
192 90, 192.25, Německá hanka 213 60, 213 37, Ob-
chodní společnost 158.75, 158.25, Drážďanská bank
146.40, 146.12, Spanělské exterieury —.—, 88.50
Bochumské ocel. 181 90, 181 75, Lauřina huť 214.10,.
Bursa
Slezsko
Vídeň
Kanada
Makedonie
Ob
Lauřin huť 214.10
158.75
drážďanský banka
36
article
214.50, Dortmund Union lit. C. 69.50, 72.50, Har-
penské uhl. doly 172.50, 169 37, Gelsenkirchensk
uhl. doly 173.25, 173 12. Hibernia 171. 10, 171.12
Consolidace 344.50, 343.50, Severoněmecký Lloy
96.—, 95.25. Hamb.-amer. dopravní spol. 98. 90,
97.50, Kanada 135.75, 134.62, Transvaal 166.—
166.—, turecké losy 123 90, 124.25.
Z kasovních papírů: Concordia 267.—, Esch-
weiler 215.50, Geisweider 148.—, Hochdahl 150 75
Katovické 205.—, Wilhelm 175.75, Phönix 126 50,
Rh. Stahl 145.50, Schalker Gr. 355.—, Westfalia
120.—, Orenstcin 122 75, Rh. Metal! 75.50, Haspen
155.—, Donnersmark 205.—, Huldschinský 102.—
Vulcan 205.—, Bismark 221.50, Caro 92.50, Hoesnh,
149.75, Georg Marie 104 —, Königsborn 137.75, Nord-
stern 240.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 7. ledna
C.-B.) Kreditky 217.90, státní dráha 148.50, jižn
lráha 16.40. Diskonto 192.25, německá b. 213.40,
obchodní b. 158.40, drážďanská b. 146.10, darmštadt-
ská banka 136.25, národní banka 118.50, dráha
Dortmund-Gronau —.—, Henri 100.60, Tränsvaai
166.—, Kanada 134.75, Gotthard. 179 75, Lloy
95.75, Packet 97.40. — Za hotové: Lauřina but
214.50, dortmundské 72.50, bochumské 181.—, gel-
senkirchenské 173.10, Hibernia 171.10. harpenské
169 40. Censolrdace 343.75. — Smýšlení ochablé.
Z Frankfurtu, 7. ledna. (Dodatečná bursa.) Úve
akcie 218 20, stální dráha 148 50, lombardy v. 40.
Esch
Wilhelm 175.75
Stahl
Cara 92.50
Hoesnh
Georg
Marie
Henri 100.60
Gotthard
Dortmund
Haro
Hibernia
Kanada
Transvaal
Bismark
Königsborn
Nord
Berlín
Lloy
Frankfurt
Consolidace 344.50
Geisweider 148
Schalker Gr . 355
národní banka
Tränsvaai 166
Hibernia 171.10
Concordia 267
Phönix 126 50
Westfalia 120
loupen 155
Donnersmark 205
Huldschinský 102
Packet 97.40
Lauřin but 214.50