ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 59265f80-660c-11dc-ac70-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 70, place 100, org 12, work 4
1 masthead
27. dubna 1901. Císlo 115.
2 masthead
NÁROpNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3
4 article
Žďár. Nové Město, Bystřice n. Perštýnem, Kunštát, Bobkovice, Blánsko a Tišnov V minulě schůzi podali posl. dr. Pacák a sou druzi následující pilný návrh za příčinou škod způsobených dne 9. t. m. průtrží mračen v některých obcích okresu kutnohorského a čáslav- ského Dne 9. dubna t. r. v úterý odpoledne strhla se nad řadou obcí okresu kutnohorského a čá- slavského veliká průtrž mračen, jež delší dobu trvala a na polích i staveních velké škody způsobila. Nejen zimní i jarní osení bylo úplně zničeno, ale i země z polností úplně odplavena, tak že škoda jest veliká. — Touto průtrží mračen postiženy byly v o kr e su kulnohorském následující obce Bylany, Hořany, Miskovice, Mezho- lezy, Hora Kutná, Sedlec, HIIzov, Malín, Cirkvice, Habrkovice, Záboř, Nov Dvory, Přítoka; v čáslavském okresu obce Vrdy. Sobolusky, Bílý Podol, Vla čice Výčapy, Podbořany, Zbyslava Semteš, Litošice- Vousnice, Buřičany Bumbálka, Loučice, Starkoč, Chotusice Bojmany. Činíme tudiž návrh Slavná sněmovno račiž se usněsti I. C. k. vláda se vyzývá dáti tento případ rychle vyšetřiti a poškozeným odpomoci, event. ústavní úvěry si pro to vyžádati. II. Ve formálním ohledu navrhujeme tento návrh co nejrychleji projednatí a rozpočtovému výboru veškerým zkrácením přikázati.
doktor Pacák Hora Přítok Semteš Bumbálek Žďár Nová město Bystřice Kunštát Bobkovice Blánsko Tišnov Bylany Hořany Miskovice Mez Sedlec HIIzov Malín Cirkvice Habrkovice Záboř Vrdy Bílá Podol Výčapy Podbořany Litošice Vousnice Loučice Starkoč Chotusice Perštýn Nova Dvůr
5 article
Vládní předloha o vodních dráhách. Po značném nátlaku parlamentním předlo žila vláda konečně návrh zákona o vodních dráhách. Nese znamení chvatu a jest v pod- statě své více méně pouhým slibem, jehoz vyplnění záleží na blahovůli vládní. Její záslu- hou — a snad jedinou — bude, že dostane se otázka vodních dráh konečně k parlament- nímu projednání. Tak, jak předloha zní, jest rozhodným pro skutečně provedení stavby kanálové z aru- čení zemských a ostatních pří spěvků (8 1. a zvláště 5. osnovy.) A právě tento předpoklad narazí na neudržitelné a bídné finanční poměry zemi a má býti vítano u účinnou zbraní v rukách vlády Na jejím názoru a rozhodnutí konec konců bude záviseti, zda jest to které sjednání o pří spěvku zemském hotovo a postačitelno, ona může nesankcionováním úmluvy té oddalovat stavbu průplavů a regulací a nabýti nového — jistě ne malého prostředku — k novým »kon- cessím« a transakcím. Základem každého — i zajišťovacího — zákona jest jasnost a určitost. A těch právě osnova vládní nemá. Když již bude nutno. aby země k stavbě přispěly, což jest při bíd- ných jich poměrech finančních hodně problema- tické a pochybné, pak musl stanovení příspěvku zemského a právomoc vlády ve směru tomto zcela jinak býti vymezeny. Ale nejen to: z na- šeho českého stanoviska musíme nezvratně trvat na tom, aby stavbě vodních dráh předcházela regulace a úprava našich řek a nutné meliorace.
6 article
Tato připravná base musí býti dána, aby prů- plavy byly zakončením systematicky připravené vodní sítě a probihaly kraji k tomu uzpůsobe- nými a vyzbrojenými. Ještě celou řadu výtel lze uvésti proti předloze vládní — bude na parlamentu, aby předlohu nejen doplnil a opravil, ale aby z ní také odstranil veškerá zadní vrátka, kterými by vláda — a nemusí to býti jen Körbrova — mohla unikati svým povinnostem Osnova sama zní: Se svolením obou sněmoven nařizuji takto § 1. Stavbu vodních dráh a t a) průplavu dunajsko- oderského ; b) průplavu z Dunaje do Vltavy u Budě- jovic a kanalisace Vltavy z Budějovicdo Prahy; c) průplavu z dunajsko-oderského kanálu k hornímu Labi a kanalisace této části Labe až k Mělníku; d) splavného spojení dunajsko-oderského kanálu s poříčím Visly a až k splavné, části Dněstru provede stát s podmínkou, že zúčast- něná království a země, jež mají k přispěvkům zavázati i ostatní interessenty, jakož i města Vídeň a Praha skytnou přiměřené přispěvky.
Dunaj Vltava Buda Labe Mělník Visla Dněstr Vídeň Praha Budějovicdo Praha
7 article
§ 2. Vláda nechť zahájí bez odkladu vy- jednávání s účastněnými zemskými zastupitelstvy a městy Vídní a Prahou za účelem stanoveni těchto příspěvků. Pro tato průpravní vyjednávání užito budi všeobecných nákladových rozpočtů po ruce jsoucích. Zemskému zákonodárství připadá péčeo příspěvky ze zemských prostředků a stanovení způsobu, jakým zavázati k příspěvkům interes- senty v tom kterém království a zemi (okresy. obce a jiné interessenty). Přispěvky mohou býti placeny buď na- jednou hotové nebo v ročních lhůtách nebo v formě ročních příplatků k nákladům vzrostlým státu z opatření stavebního kapitálu anebo zři- zováním jednotlivých staveb projekty určených (přístavů, příjezdů, přístavišť atd.), postoupením půdy, zřízením věcných práv a postupem vod- ních práv, dodáváním surovin a vůbec jinými věčnými i pracovními úkony.
Vídeň Praha
8 article
§ 3. Přiměřeným způsobem nutno upravit jednotné vedení prací v § 1. blíže určených, při čemž zvláště nutno dbáti o utvoření porad- niho sboru odborníků a zástupců interessentů. § 4. Stát spravuje vodní cesty, jež se dl § 1. zříditi mají, stanoví a vybírá platy a po- platky za užití vodních dráh a k nim patřícíeh staveb. § 5. Se stavbou v § 1. označených vod- ních dráh, ve příčině jichž učiněna právoplatná ujednání s interessenty o příspěvcích 8§ 1. a2. předpokládaných, budiž počato nejděle v roce 1904. Potřebné práce předběžné buďtež tím způ- sobem v čas provedeny, aby bylo lze tuto lhůtu dodržeti a stavbu nejdéle během dvaceti le dokončiti. § 6. Zřizovací náklady vodních dráh § 1., pokud nejsou hraženy přispěvky zemi, obcí interessentů, buďtež opatřeny nezdanitelnou, nej- výše čtyřmi ze sta zúročitelnou půjčkou, znějíeí ve měně korunové a umořitelnou v devadesáti letech. Vláda se zmocňuje, aby vydala z této půjčky ve stavební periodě od 1904 do konce 1912 maximální obnos dvě stě padesát millionů korun nominálních. Výtěžku takto získaného smí býti užito jen k úhradě nákladů stavebních na vodní dráhy § 1. § 7. Úhrada nákladů na stavby po r. 1912 budiž v čas určena zvláštním zákonem. § 8. Vláda se zmocňuje, aby platně určil tracu a technické provedení, v § 1. uvedených vodních dráh. Každá odchýlka od programu co do stavb vodních dráh § 1. určeného a každé rozšíření programu nad rámec § 1. potřebuje zvláštníh zákonného povolení. S 9. Ministr financí podejž před početím stavby (§ 5.) k ústavnímu projednání návrhyo úhradě umořovacího břemena půjčky této. § 10. Potřebné obnosy pro předchozí práce buďtež ročně zařaděny v rozpočet státní.
9 article
§ 11. Stavbám v § 1. označeným přísluš právo vyvlastňovaci, při čemž plati zásady zá- kona z 18. února 1878 č. 30 ř. z. o vyvlast- ňování za účelem stavby a provozování želez- ných dráh. Veškeré záležitosti, které se vztahují na určení a provedení projektů těchto staveb, jakož i sem spadající rozhodnutí přísluší v právomoe ministerstva obchodu, jemuž provedení stavby připadá. Bližši ustanovení vydána budou cestou na řízovací. §. 12. Smlouvy, knihovní vklady, podání a jiné listiny, jimiž se za účelem zajištění sta- veb v § 1. tohoto zákona uvedených nabývá vlastnictví k půdě, zřízují věcná práva, postu- pují vodní práva, zaručuje dodávání stavebního a provozovacího materiálu, konají platy anebo zajišťují jiné, jakékoli příspěvky, anebo činí ujednání za účelem opatření kapitálu anebo stavby označených projektů, vyjímaje jednání, prováděná cestou soudního jednání sporného, konečně uzavírají půjčky se zeměmi, městy Prahou a Vídní, okresy a obcemi za účelem získání potřebných kapitálů pro příspěvky n vodní dráhy (§ 1.), jsou kolků a poplatk prosty. Těchže výhod poživají interessenty činěná podání, plány a jiné spisy, jimiž se připravuje provedení těchto staveb v technickém neb finanč- ním směru. § 13. Provedení tohoto zákona ukládám celému Svému ministerstvu. — Potud text zákona. Jak patrno, jest také řinanční jeho stránka zeela ji- nak navrhována, než jak původně vláda prohlašovala a prohlašovati dala. Dle návrhu tohoto jest vláda ochotna věnovati na stavbu průplavů a regulací do r. 1912 celkem 25 mill. kor. Který průplav bude prvý prováděn a jak — to vše leži v rukou vlády, která dostane peníze. Po té stránce čeká parlament důkladná práce opravná.
Praha Vídeň
10 article
V odůvodnění předlohy se praví: Vláda předkládajíc osnovu zákona o stavbě vod- ních cest k ústavnímu projednání jest sí vědoma. že tím má býti v Rakousku inaugurována nove epocha v rozvoji dopravy. Rozvoje toho máme nutně zapotřebí a cesty vodní jsou dle zkušenosti jinde nabytých vhodným prostředkem k urýchlení tohoto rozvoje. Dosud připadá u nás na dopravu vodní asi 5.7 proc. a na dopravu železniční 943 proc., proto že přirozené cesty vodní náležejí nám jen v horních tocích a umělých cest vodních — kanálů — nemáme vůbec. Otázka má-li býti stav tento pokládán za trvalý a mátli národní hospodářství Rakouska navždy po- strádati výhod laciné dopravy vodní, byla už dávno předmětem veřejné diskusse. Budiž tu poukázáno jen na vládní předlohu z r. 1872 ve příčině kon- cessionování kanálu dunajsko oderského, na jednání z let devadesátých s jistým družstvem rovněž ve příčině koncessionování kanálu dunajsko-oderského na udělení různých předběžných koncessí k před- běžným technickým pracím pro rozličné kanály, na jednání a usnesení sněmů a obecních zastupitel- stev atd. Potřeba a přání, aby zřízeny byly cesty vodní. rostly nejen intensivně, ale také extensivně. N místo určilých jednotlivých projektů kanálových nastoupil ve velkých rysech rozvržený jednotný program cest vodních. Jednotlivé fáse ve vývoji ce- lého problému byly zřejmě v souvislé spojitosti podmiňovaly se vzájemně. Jest samozřejmo, že in- tervence státu, bez které zajisté by celý program nikdy nemohl býli proveden, bude požadováno také pro kanál dunajsko-oderský, o jehož realisaci zají maly se také soukromé kruhy hospodářské, poně vadž při kanálu tomto bude lze hned z počátku po- čítati na velkou hromadnou dopravu uhlí.
Rakousko
11 article
Předloženou osnovou zákona splněn jest slib daný předsedou ministerstva jmenem vlády dne 20 března r. 1901. Předlohou vládní zajišťuje se zákonně stavba asi 1600 až 1700 km. vodních cest, dílem zřízením umělých kanálů, dílem kanalisováním řek. Náklady budou uhraženy státem za přispění zúčastně- ných království a zemí a jiných inter- essentů, jakož i měst Vídně a Prahy Na finanční účastenství jmenovaných činitelů klade vláda rozhodující váhu. Jednotlivé korporace učinily již dříve usnesení ve prospěch stavby vodních cest a prohlásily na- mnoze též ochotu, finančně přispěti k jich provedení. Nyní nadešla doba, kdy jest jim sliby dané splniti. Vláda jest přesvědčena, že materiální podpora zú- častněných činitelů nebude odepřena v okamžiku. kdy stát hodlá jejich nabídek použiti. Celkový náklad na stavby ty jest rozpočten okrouhle na 750 millionů korun, ale v předložené osnově se nežádá ještě povolení obnosu toho. Před- loha vládní omezuje se pouze na věcné vymezení stavebního programu (kanál dunajsko-oderský, du- najsko-vitavsko-labský, spojení z východu na západ mezi oběma a komunikující s tím průplav v Haliči a na určení doby, do kdy mají býti stavby prove- deny (1904—1924), stanoví modus půjčky, kterouse má po odečtení příspěvku interessentů hraditi podíl nákladů na stát připadající a určuje se podil ten v první periodě stavební od r. 1904 do r. 1912 n 250 millionů korun.
Vídeň Praha Halič km
12 article
Odhodlala-li se vláda podáním předlohy uchopii se iniciativy k řešení otázky vodních cest v Rakou- sku, jest si vědoma toho, že není náhodou, že otázka ta přišla u nás poměrně pozdě na denní pořádek že také dnes ještě jeví se ve vážných a odborných kruzích pro kanály v Rakousku ne snad nepřátelství ale dosti značný skepticismus. Vyslovuje se namnoze pochybnost. zdali v Rakousku následkem poměrů pří- rodních možno očekávati finanční rentabilitu kanálů. především pak hospodářský výsledek pro obecné blaho. Vláda uznává technické obtíže, jež bude třeba při řešení otázky té překonati, ale na druhé straně má za to, že pevná vůle mnoho přemůže. Předlože- nou osnovou zákona má se zjednati jistota, že jest zde vůle dilo ono provésti.
Raka Rakousko
13 article
Proti osnově té dá se snad namítnouti z jedné strany, že obsahuje příliš mnoho a z druhé strany zas, že obsahuje příliš málo. Mnoho proto, že zna- mená plné engažování na mnoha ještě hypothetických podkladech a málo proto, že v zákoně nejsou zodpo- věděny ještě nerozřešené otázky. Kdyby však měly býti v zákoně vyřízeny otázky technické i pořadu staveb se týkající, a kdyby dříve než budou rozře- šeny, nemělo býti vysloveno engažování, pak by ne- mohl býti vůbec zákon závazného rázu v dohledné době vydán. Při té příležitosti budiž také dotčeno pronese- ných přání, jež přesahují rámec programu této osnovy jako jsou na př. odbočky ve Slezsku směrem východ ním k Těšínu a západním k Opavě a poboční kanály do Brna a jiných měst moravských. Jakkoliv má vláda sympatie pro přání tato, musí přece trvati na tom, že rozšíření stavebního programu v této osnově uvedeného, jest nepří- pustno. Tou dobou jedná se výhradně jen o sta- novení velkých základních trati vodních cest v Ra kousku, jichž další rozvětvení a přípojení k těmto základním tratím se ponechati musí pozdějšímu vý- voji, stejně jako se také dříve stalo u síti že lezniční.
Slezsko východ Těšín Opava Brno
14 article
Ke konci připomíná se ještě, že termíny pro po- četí a dokončení staveb zamýšlených vodních cese v osnově zákona uvedené, neznamenají žádný prae- judic a odklad provedení nutnými uznaných regulaci řek a to tím méně, poněvadž regulování oněch říč ních tratí, které se mají v rámci programu vodních cest kanalisovati, předpokládá jich kanalisaci. V uvážení všeho dlužno počítati s tím, že ná- sledkem naší obtížné orografické konfigurace a ná- sledkem našich poměrů klimatických, jež podmiňují delší zimní přestávku v dopravě, nesplní vodní cesty v Rakousku plnou měrou to, co se namnoze od nich slibuje a nebudou tím, čím by jinde za příz- nivějších předpokladů býti mohly. Vláda, jež jest odhodlána především nepočítati na finanční renta- bilitu, nýbrž hleděti na hospodářské výsledky, má však za to, že velké dílo, jež jest předloženou osno- vou zahájeno a zajištěno, bude míti za všech okol- ností pro náš národohospodářský vývoj větší cenu nežli to, co stát za spolupřispění interessentů na do- sažení vetkého cíle toho věnovati hodlá.
Rakousko
15 article
Motivy k osnově připojené obsahují v pod statě toto: K § 1. se připomíná, že k průplavu odersko- dunajskému zhotoveny jsou již řádné moderní pro- jekty. Průplav počne z Dunaje u Vídně, sleduje tok Moravy a Bečvy, přetíná rozvodl mezi Bečvoua Odrou, sestupuje do údolí Odry a ústí u Bohumína u rozjíždky košicko-bohumínské a hornoslezské dráhy ve velký přístav. Přímé vyústění průplavu do Odry není v návrh dosud pojato, protože jest třeba do rozuměti se o něm s Pruskem. Jelikož hlavním před mětem plavby průplavem bude uhlí z uhelnodolné pánve slezské, projektuje se poboční kanál, který odbočí od hlavního u Hrušové a vyůstí u Rychvaldu ve velký přístav. Délka průplavu od Vídně do Bohu- mína obnáší 275 kilometrů a rozdíl výšky činí 125 metrů ve stoupání a 80 metrů v sestupu. V příčině dunajsko-labského průplav uvádí se, že různé projekty a studie souhlasí v tom. by vyůstil do Vltavy u Čes. Budějovíc kdežto v příčině vyůstění do Dunaje návrhy se rozcházejí. Na jedné straně žádá se, by vyústil do něho taktéž u Vídně, na druhé však chtějí, by vyústil v Horních Rakousích směrem k Lincí. Vládní předloha nezaujímá k alternativám těmto určitéko stanoviska, zejmena v nynějším okamžiku, kdy roz- řešeny dosud nejsou těžké technické problemy, ani není zahájeno vyjednávání o příspěvcích interessentů ke stavebním nákladům. Jelikož po splavnění Vitavy do Prahy — z Prahy do Ústí se již provádi — ve smyslu předlohy otevře se průplavem přímá vodní cesta z Dunaje k Severnímu moři, nebude prů- plav tento pouze jen kanálem dunajsko- vltavským. nýbrž bude míti ráz a význam mezinárodní.
Dunaj Vídeň Morava Bečva Bečvou Odra Odra Bohumín Prusko vyůst u Rychvald Vltava Horní Rakousy Praha Ústí
16 article
Splavnou příčnou vodní tratí z Přerova do Měl- níka spojí se oba zmíněné průplavy. Třeba bude však zříditi průval od Přerova až k Pardubicůma splavniti horní Labe až k jeho stoku s Vitavou. Z průplavů těchto překonati musí největší technické překážky dunajskolabský, nejmenší průplav dunaj- sko oderský. K § 2. V příčině příspěvků na stavbu obrátíse vláda přímo na zemská zastupitelstva a města Vídeň a Prahu, kdežto vyjednávání s korporacemi a inter- essenty v jednotlivých zemích přenechá zemím. Př svém vyjednávání bude vláda moci poukázati n usnesení zemských sněmů a města Vídně z posled- ních let, jimiž vyslovuje se zásadní ochota k partici- paci a která zamýšlený přispěvek částečně již i či selně naznačila. V příčině království českého odvolává se před- loha na usnesení sněmu ze dne 16. října 1884, které »Uznávaje velkou důležitost toho, aby zřízen by průplav mezi Vllavou, Dunajem a Labem, z Dunaje blíže Vídně k Budějovicům a odtud Vítavou až k Měl- níku, zemský sněm království českého zúčastní sev stavebním nákladu, na 80 mill. zl. vypočtěném, část- kou 10% kapitálu zařizovacího, jejíž splácení roz- vrhne se na více let, jestli podnik dostatečně bude pojištěn a jestli nejen finance státní, ale i král. hlav město Praha přiměřeně se zúčastní. V případě tomto má míti zúčastnění země stejná práva jako zúčast- nění státn.« V příčině příspěvku markrabství moravského do- volává se předloha usnesení sněmu moravského ze dne 7. listopadu 1889 a ze dne 7. února 1896, ve kterých se praví, že moravský zemský sněm vyslo- vuje ochotu podporovati výstavbu dunajsko oderskéh průplavu obnosem finanční síle zemi přiměřeným.
Přerov horní Labe Vídeň Praha Vllava Dunaj Budějovice
17 article
Určiti formu příspěvků ponechává se vyjedná vání. Určiti výši příspěvků vyžaduje bedlivého uvá- žení všech poměrů a předloha výše této číselně ne- stanoví: vláda domáhá se přiměřených p ří- spěvků. K § 4. Úkolem státní správy průplavů nebude by snažila se z průplavů docíliti, pokud lze, největ- šího výnosu, avšak stát bude míti právo a povinnost. by za dopravu na nových vodních dráhách vybírai poplatek a pamatoval při tom především na úhradu správních výloh a na získání příměřené kvoty pro zúročení a amortisaci investičního kapitálu. Vysvětlivky zabývají se pak finančním zajištěním navržených vodních staveb a praví, že celkový ná- klad sotva by se dal v dnešním stadiu projektu vy- počísti a že v první stavební periodě od r. 1904 do 1912 navržený obnos 250 milhonů korun při obe- zřelém provádění celého díla s těží se prostaví Ku hrazení dalšího nákladu po r. 1912 třeba bude no- vého zákona. Pro rozsáhlost a novotu navržených vodních staveb, jejichž výstavba, zařízení a provozování do- pravy jest obdobným se železnicemi, použito při nich zákona ze dne 18. února 1878 ř. z. č. 30. o vyvlast- ňování k účelům stavby a provozování vozby želez- niční, a to také proto, že dosavadní zákon vodní ku práci tak rozsáhlé nestačí. zní:
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. dubna. Boris Sarafov ve vězení. Zvláštní zpravodaj »HoB. B.« líčí svou návštěvu u Borisa Sarafova, uvězněného býva- lého předsedy Makedonského komitétu. Vy- pravuje: Dvoupatrový dům, před ním zahrada, u vrat budka, v ní voják na stráži. Po zahradě. zarostlé kvetoucími hrušemi, prochází se nevy- soký, mladý muž v kulatém klobouce. Při- stoupil k nám způsobem hospodáře, zavolal na druhého strážníka a návštěvník mu podal pí- semné dovolení k návštěvě. Byl ihned propuštěn do dvora, kde mladý muž, laskavě se usmívaje, představil se mu jako sám Boris Sarafov. Má dosti hezkou, osmahlou do olivova tvář černé, tázavé oči. Poprosil dopisovatele nahoru a uvedl jej do velké, světlé komnaty, zařízené jako úřadní kancelář. Několikrát vstoupili poli- cejní strážníci, něco vězni oznamujíce a uctivé mu salutujíce. Jeden přinesl celý vrch papírův od vyšetřovatele. Sarafov hodil je na stůl s hořkým úsměškem. O cílech Makedonského komitétu pravil Chceme Makedonii osvobodit, ale ani pro- Srbsko, ani pro Bulharsko. Dříve jsme ji chtěli dobýti pro Bulharsko, ale nyní je naším heslem: Ma- kedonie Makedoncům. V parlamentech anglickém, francouzském, italském ano i rakouském se nás ujmou. Od Ruska ničeho neočekávají. Rusko bude podporovati nynější stav dotud, dokud ne- nadejde doba rozdělení Turecka. Ta lhůtaje Sarafovu příliš dlouhá. Makedonský komitét bude pracovati dál. Přenese své středisko do Srbska, kde také bude založen Makedonský ko- mitét. Přelíčení se neleká, neboť nebylo u něho nalezeno žádných kompromitujících dokumentů. Vyšetřování jest už dokončeno, vedl je vlastně sám ministr.
Sarafov Sarafův Makedonec Praha Makedonie Srbsko Bulharsko Rusko Turecko Ma
19 article
Odškodné velmocem v Číně. Zatím, co nespokojení živlové v provincii Jantse, k nimž náležejí členové kalaovejské spo- lečnosti, vojáci propuštění ze služby, podloudní dodavatelé soli a přívrženci reform, chystají se k novému povstání, jež dle šanchajské zprávy »Morningpostu« vypukne opětně v květnu nebo v červnu: velmoci sestavují účty svých výloh, po jichž zaplacení byly by ochotny ukončiti svou výpravu v pečilském kraji. Dle pekinské zprávy »Timesů« ze dne 24. t. m. obnášejí všechny, od vyslanců sestavené požadavky, více než 65 millionů liber šterlingů. Podrobně vypo- čítávají se požadavky Ruska a Italie. Rus ko žádá prý odškodného 16.9 millionů za válečně útraty a za škody, způsobené na mandžurské dráze. Vedle toho ještě 1.2 milliony za škody, způsobené soukromým osobám. Odškodné toto zvýší se od 1. dubna za každý další měsíe o 200.000 liber. Italie požaduje náhrady 2,800.000 liber a kromě toho 100.000 liber z každý dálší měsíc, počínaje 1. květnem. Kdyby na vyklizení Pečilska nedošlo před započetim příští zimy, žádala by dalších 1,600.000 liber a kromě toho na uhrazení soukromých škod 1,140.000 liber. — Lichunčan, jak známo. ubezpečoval zástupce velmoci, že příjmy říše čínské dobře stačí na uhrazení válečných náhrad, po případě na jich umoření. Ale šanchajská »Univ. Gazette« přináší podrobná data o příjmech a výdajích činské říše a dochází k závěrku, že proti ročním důchodům v částce 88 millionů taelů stojí roční výdaje, obnášející 101 million taelů, tak že každoroční deficit obnáší 13 mil- lionů taelů. Z dosavadních svých důchodů Čína tedy nejen nemůže uhraditi své pravidelné vý- daje, nadtož aby mohla splatiti neb aspoň umo- řovati válečnou náhradu velmocem, dosahujíeí přiblížně půldruhé milliardy korun.
Čína Rusko Rus Jants Timesy Pečilsko University Italia
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Situace. Vláda skutečně má za to, že všechno je už v největším pořádku a že pře- kážky parlamentní dělnosti a klidné politické práce již jsou překonány. Je to sanguinismus, který je specificky rakouskou květinkou, právě jako ten mráz, který se zpravidla dostaví květinku spáli. Pan dr. Körber nechť se má n pozoru, aby mu ledoví muži, k nimž nemáme už daleko, parlamentní zahrádku nezpustošili. Pokud nás Čechů a zejmena mladočeských po- slanců se týče, je nynější předseda ministerstv na omylu proto, poněvadž se domnívá, že ná- sledkem některých slibených, nepopíráme že velice cenných ústupků hospodářských i kultur nich zástupci národa na to, co se přihodilo dne 17. října r. 1899, skutečně již zapomněli.
doktor Körber Čecho
21 article
Tomu není tak. Co se tehdy stalo, pálí v české hrudi a páliti nepřestane, dokud nebude to od- činěno, dokud jazyková otázka nebude definitivné rozřešena ve smyslu rovného práva. Treba jen si připomenouti, co slibovalo se, když vláda Körbrova ujala se otěží. Že otázka jazyková uvedena bude bez otáléní na jednaci pořad, aby rozřešena byla ve smyslu spravedlnosti. Zatím al nestalo se nic, naopak vydána byla trůnní řeč. jež se dá spíše vyložiti jako negace našich po- žadavků. Od té doby jakoby jazyková otázk usnula. Pardon! I dnes ještě vydávají cen- trální úřadové — a zejmena děje se tak v res- sortu finančním — nařízení, jimž nakazuje se přísné šetření státní němčiny a vyhrožuje těm, kteři by rozkazu toho neuposlechli. Jak možno také pomýšleti na odstranění jazykové křivdy která se nám děje, když zasedají v ministerstv čtyři nejrozhodnější odpůrci národa našeho. kteří v neustálém jsou styku s náčelníky nám nepřátelských stran parlamentních. Uváží- li se že z ostatních ministrů tři jsou ve věcech ná- rodních lhostejní, zbude nám jen ministr-krajan dr. Rezek, jenž přes horlivost svou a ochotu i energii odpor tak mocný ve všem překonat nemůže. Pokud budou v kabinetu ministř Spens, Böhm a Wittek, situace se nezlepšl, Körber jako chef vlády, zápasiti musí s vlivy, které všemožně se namáhají, aby jej skácely.
Körbrův doktor Rezek Böhm Wittek Körber
22 article
Körber je především Polákům strašně proti srsti a potom také naši velkostatkáři nejsou mu nakloněni. Nedají to znát sice ani ti ani oni, však tajně vedou proti němu boj neustále. Körber není ovšem člověk velikých koncepci. naopak, je to pán velmi skromný, jemuž úplně stačí, že parlament pracuje. Byly okamžiky. kdy při pomyšlení na to již si zoufal. Že povedlo se mu prosadit volbu do delegací a normálně dát si povoliti rekruty, jsou dvě věci, které ho v rozhodujících kruzích učinily oblibeným. Proto také podkopy polské a jiné, jimiž má být Körbrova vláda vyhozena do povětří, prozalím nevybuchnou. Poláci i velkostatkáři, kteři tolik se namáhali, aby české poslance přiměli zane- chati obstrukce, dnes toho již litují. Teď po- slance české proti vládě štvou a tam je posílají kam sami odvážiti se netroufají. Rozmrzelost nad Körbrem a nad jeho pevnosti proti pol- skému nalehání a polským desideriím je dnes faktem, s nimž třeba politicky účtovati. Ze- jmena nyní, kdy pan Bobrzynski, člen ha- ličské školní rady, je propuštěn, a kdy téz hrabě Piniúski, bratr místodržitelův, byl ze svého místa odstraněn. Poláci nevědí té doby, jak zařídit své jednání a nechť sito popírají sebe více, jisto je, že ve své nynější si- tuaci šťastnými se necítí. Je také podivné de- menti, jež jeden čelný člen polského klubu uveřejňuje v téže věci. »Poláci prý nejsou ani přátely Čechův ani nepřátely Němců. « Jak s touto výtečnou politikou a při tomto stano- visku pochodí, je jejich starosti. Dnes ostatně jsou pány v domě a to je právě nejcharakteri- stičtějším — »alldeutsch-křiklouni«, kolem těch se všechno točí proto, že se jich každý bojí.
Körber Polák Bobrzynski Piniúski místodržitelův Čechův Němec Körbr
23 article
Diktují prostě, čeho si přejí a poněvadž před nimi se pan Körber třese, také se zpravidla stane, oč Wolf se zasadí. Na jedné straně tento a na druhé pan Baernreither, do něhož pojednou vjela myšlénka, že jest predestinovaným spasitelem Rakouska. Rokuje neustále nejen se svými milými kollegy, nýbrž i s pány Spensem a Böhmem, i kuje vše- liké zjevně i tajné plány. Dílem jeho jest též směšný pracovní repertoir, na němž se pohla- váři větších stran včera usnesli, který ale byl v parlamentní komisi českého klubu u přítomnosti dra. Rezka velice ostře zkritisován a proti ně- muž si vyhradili čeští poslanci volnost jednání. Pracovní program ten je vlastně vyzývavostí české trpělivosti. Poslanci češti mají dnes ale již toho dost, aby bez odmluvy uznali, co zlíbilo se pánům Bärenreitherovi, Wolfovi a Spensovi jim nadiktovati. Podivná to alliance těchto tří pánů a bude míti asi také zajímavý konec. Situace je opět napjata a češti poslanci jsou na stráži. Tak jako dosud s sebou zachá- zeti a tahati nedají. Je vůbec marné namáhání nynější parlament ku práci vzkřísit, propadlť již osudu svému, jako dnešní systém.
Körber Wolf Baernreither Spens Böhm Rezek Bärenreither Rakousko
24 article
— Ryze národně-sociální manýrou vlírá se nám ústřední orgán strany »národně-sociální«. přes tu chvíli pod ruku. Před dvěma dny za- znamenal náš vídeňský zpravodaj podle své po- vinnosti o poslanci Černém zcela dle pravdya skutečnosti zprávu, že týž člen Klofáčova bratrstva podepsal minoritní votum rusínského poslance Kosa proti schválení volby bar. Lažov- ského v ten smysl, aby volba tato byla pro- zkoumána výslovně mimohaličským německým úřadníkem. Poslanec Černý zaslal nám o věci vysvětlení, kteréž jsme uveřejnili jen z dobré vůle a z něhož vysvítá nade vši pochybnost, že se věc má tak, jak ji náš zpravodaj sdělil, že však sedl poslanee Černý poslanci Kosov na lep, že si jeho minoritní votum nepřečetl. Také to jest dobrá vůle naše, věříme-li mu jeho nedokázatelné psychologické stavy. Za to od- vděčuje se nám orgán strany poslance Černého tím, že zprávu vídeňského zpravodaje našeho nazývá »nestydatou denunciací«, Od které doby jsou referáty z říšské rady nějakou a zvláště nestydatou denunciací? Jak dlouho bude ještě trpěno toto urážení žurnalistů v konání jich těžké a zodpovědné povinnosti — »žurnalisty«, kteří k péru přišli mimo povolání a nešťasinou náhodou — jak každý jeho pohyb v rukou jich dokazuje! V žurnalistické obci jiného jazyka bylo by cosi podobného nemožností !l — Z Karlových Varů, 26. dubna. (Zvl. telg. »N. L.«) Vůči zprávám časopisů o nastá- vající volbě na Smichovsku-Kladensku jsem nucen opětně prohlásiti, že mandátu bez mého souhlasu získaného bych nepřijal. Prosím tudia pány volitele, by od mé kandidatury upustili. — S dokonalou úctou: dr. Engel.
Černý Klofáčův Černá Engel Kosov Karlová Vary
25 article
— Kluby občanské. Staroměstsky občanský klub v Praze pořádá dnes v sobotu dne 27. dubna o 8. hodině večer členskou schůzi v restaurantu pana Sochůrka »v Kopmance« s přednáškou poslance pana inž. Kaftana »O uplavnění Vltavy v ob- vodu pražském a o průplavu du- najsko-vltavském«. Hosté jsou vítáni. — Osobní. Ve známých slatinných lázních Bohdanči u Pardubic, letos pro stále vzrůstající ná- vštěvu rozšířených, ordinovati bude pan MUDr. Fr. Kubr, býv. sekundární lékař pražské všeobecné ne- mocnice. — Promoce. Pan JUC. Josef Matoušek, kandidát advokacie z Košťálova v Čechách, bude dne 29. dubna t. r. o 12. hodině polední na české uni- versitě Karlo-Ferdinandově prohlášen za doktora ve- škerých práv. — Rodinné zprávy. Slečna Tonička Mai zlova a pan Alois Švihálek, stavitel v Na- chndě, slaví dnes nňatek svůj v dékanském chrámu v Náchodě. — Slečna Aninka Kripnerova a pan Jiří Linhart, poštovní asistent, slaví sňatek svuj v pondělí dne 29. t. m. o 11. hod. dop. v děkan- ském chrámu v Příbrami. — V pondělí dne 29. t. m. o půl 12. hod. polední koná se v chrámu u Franti- škánů sňatek pana Edvarda Schustera, úřadníka Zemské banky král. českého se slečnou Arnostkou Grünbergrovou, dcerou pana Ludvíka Grün- bergra, dvorního dodavatele v Praze.
Sochůrek Ing Kaftan MUDr Kubr JUC Matoušek Tonička Švihálek Kripnerův Linhart Schuster Grün Praha Vltava lázeň Bohdaneč Pardubice Francie Košťálov Čechy Náchod Příbram Franti Staroměstsko občanský klub zemský banka král Arnostka Grünbergrova KarlaFerdinandův
26 article
— Úmrtí. Karel Bačkovský, mladistvý literát, zemřel 24. t. m. v Chrudimi. Po dlouhé cho- robě, po životě trudném, který v posledních měsícich podobal se spíše pozvolnému umírání, zemřel vysoce nadaný jinoch, jenž upozornil na sebe mnohými bás- němi, drobnými pracemi i články krilickými, prozra- zujícími rozhodný talent spisovatelský, ducha jem- ného, nevšední sečtelost a znalost literatur román- ských. Jeho básně, uveřejněně po různu v časopi- secb, zvláště v »Lumiru«, »Zlaté Prazer, byly provanuly náladou hlubokého smutku, neboť v nitru mladého básníka po léta odehrávala se bolestná tragedie zne- náhlého odumírání s vědomím neodvratného, brzkého skonu. Život se před ním rozvíral plný nadějí a ho- rečně a dychtivě toužil jeho duch po činnosti a po- znání, jakoby v tušení brzkého konce chtěl co nej- více vykonati. Byl neobyčejně vzdělán, ovládal ně- kolik evropských jazyků a zejmena byl důkladným znalcem italské literatury moderní, o níž psával články do »Lumíra«, kde zejmena uveřejnil brillantní statě o ď'Annunziovi. Karel Bačkovský studoval práva, ale již po několik měsíců, když marně byl hledal na jihu záchrany podrytého zdraví, musil zanechati na- máhavé práce a žil u svých rodičů v Chrudimi. — V Běrunicích u Král. Městce zemřela 25. dubna po dlouhé a trapné nemoci plicní Márinka Obešlova, dcera řídícího učitele, ve věku 21 let. — Z městské rady pražské. (Schůze v pá- tek dne 26 dubna za předsednictví starosty p. dra.
Bačkovský Lumír Annunzio Král Obešlův Chrudim Běrunice Městec zlatý Prazer
27 article
Srba a náměstka p. dra. Friče.) Zakoupení Kin- ského zahrady a sousedních pozemků šl. Wal- deka a p. Pištěka bylo předmětem společného jed- nání obcí pražské a smíchovské, jež vedlo ku přizni- vému výsledku. Rada městská usnesla se navrhnouti sboru obecních starších, aby celý komplex zakou- pen byl společně s obcí smíchovskou za úhrnnou cenu 919.500 K, z níž připadá na za- hradu Kinského 740.000 K, na pozemek šl. Waldeka
Srba Frič Pištěk Kinský Waldek
28 article
130.000 K a na parcellu p. Pištěka 49.500 K. Trhová cena zahrady uznána radou městskou za zvláště příznivou, při čemž konstatována jednak vzácná ochota hrabat Kinských vůči obci pražské, jednak vzdány díky starostovi dru. Srbovi a náměstku jeho inž. Neubertovi za obezřetně a výhodné provedení této záležitosti. Praha i Smíchov získají v době nejkratší nový a výhodně položený veřejný sad s krásným rozhledem, jenž bude obecenstvem zajisté hojně používán. Aby se Kinského zahrada učinila přístupnou, bude zřízen jeden vstup přímo proti Chotkově ulici vedle budovy Újezdských kasá- ren. Tak zvaná »hladová zeď« bude na několika mí- stech probourána, ovšem tak, aby vzhled její ne- trpěl. Obec pražská bude usilovati o koupi Újezd- ských kasáren, na jejichž místě by mohla být posta- vena umělecká galerie, jejíž obrysy by z nového kamenného mostu značně vystupovaly. — Na úpravu pláně letenské s přislušnou komu- nikací z obvodu assánačního vypracoval stavební úřad konkurenční podmínky, v nichž ustanoveno, že o všech věcech konkurenčního jednání rozhodovati bude osmičlenná porota, do níž městská rada vyslala dva členy ob. starších, m. r. arch. Pasovského a K. Vlčka, za soupisnou komisi bude v ní zase- dati arch. Gregor; mimo radnici dožádáni budou, aby do poroty vstoupili proť. Jos. Zitek, prol. Koula, arch. A. Wiehl a Bělský. Lhůta kon- kursní vypsána bude na 4 měsíce. Nejlepší plány odměněny budou třemi cenami a sice 3000, 2000 1000 K. — Sdělen byl přípis paní Míny šl. Broží- kové, adresovaný panu slarostovi, tohoto znění; »Pane starosto královské Prahy ! V hrozném neštěstí,
Pištěk Kinská Srba Neubert Pasovský K Vlček Gregor Koula A Wiehl Bělský Mína Praha Smíchov Chotkov Újezd