1
masthead
27. dubna 1901. Císlo 115.
2
masthead
NÁROpNÍ LISTY.
4
article
Žďár. Nové Město, Bystřice n. Perštýnem,
Kunštát, Bobkovice, Blánsko a Tišnov
V minulě schůzi podali posl. dr. Pacák a sou
druzi následující pilný návrh za příčinou škod
způsobených dne 9. t. m. průtrží mračen v některých
obcích okresu kutnohorského a čáslav-
ského
Dne 9. dubna t. r. v úterý odpoledne strhla se
nad řadou obcí okresu kutnohorského a čá-
slavského veliká průtrž mračen, jež delší dobu
trvala a na polích i staveních velké škody způsobila.
Nejen zimní i jarní osení bylo úplně zničeno,
ale i země z polností úplně odplavena, tak že škoda
jest veliká. —
Touto průtrží mračen postiženy byly v o kr e su
kulnohorském následující obce
Bylany, Hořany, Miskovice, Mezho-
lezy, Hora Kutná, Sedlec, HIIzov, Malín,
Cirkvice, Habrkovice, Záboř, Nov
Dvory, Přítoka;
v čáslavském okresu obce
Vrdy. Sobolusky, Bílý Podol, Vla
čice Výčapy, Podbořany, Zbyslava
Semteš, Litošice- Vousnice, Buřičany
Bumbálka, Loučice, Starkoč, Chotusice
Bojmany.
Činíme tudiž návrh
Slavná sněmovno račiž se usněsti
I. C. k. vláda se vyzývá dáti tento
případ rychle vyšetřiti a poškozeným
odpomoci, event. ústavní úvěry si pro
to vyžádati.
II. Ve formálním ohledu navrhujeme tento návrh
co nejrychleji projednatí a rozpočtovému výboru
veškerým zkrácením přikázati.
doktor
Pacák
Hora
Přítok
Semteš
Bumbálek
Žďár
Nová město
Bystřice
Kunštát
Bobkovice
Blánsko
Tišnov
Bylany
Hořany
Miskovice
Mez
Sedlec
HIIzov
Malín
Cirkvice
Habrkovice
Záboř
Vrdy
Bílá Podol
Výčapy
Podbořany
Litošice
Vousnice
Loučice
Starkoč
Chotusice
Perštýn
Nova Dvůr
5
article
Vládní předloha o vodních
dráhách.
Po značném nátlaku parlamentním předlo
žila vláda konečně návrh zákona o vodních
dráhách. Nese znamení chvatu a jest v pod-
statě své více méně pouhým slibem, jehoz
vyplnění záleží na blahovůli vládní. Její záslu-
hou — a snad jedinou — bude, že dostane
se otázka vodních dráh konečně k parlament-
nímu projednání.
Tak, jak předloha zní, jest rozhodným
pro skutečně provedení stavby kanálové z aru-
čení zemských a ostatních pří
spěvků (8 1. a zvláště 5. osnovy.) A právě
tento předpoklad narazí na neudržitelné a bídné
finanční poměry zemi a má býti vítano u
účinnou zbraní v rukách vlády
Na jejím názoru a rozhodnutí konec konců
bude záviseti, zda jest to které sjednání o pří
spěvku zemském hotovo a postačitelno, ona
může nesankcionováním úmluvy té oddalovat
stavbu průplavů a regulací a nabýti nového —
jistě ne malého prostředku — k novým »kon-
cessím« a transakcím.
Základem každého — i zajišťovacího —
zákona jest jasnost a určitost. A těch
právě osnova vládní nemá. Když již bude nutno.
aby země k stavbě přispěly, což jest při bíd-
ných jich poměrech finančních hodně problema-
tické a pochybné, pak musl stanovení příspěvku
zemského a právomoc vlády ve směru tomto
zcela jinak býti vymezeny. Ale nejen to: z na-
šeho českého stanoviska musíme nezvratně trvat
na tom, aby stavbě vodních dráh předcházela
regulace a úprava našich řek a nutné meliorace.
6
article
Tato připravná base musí býti dána, aby prů-
plavy byly zakončením systematicky připravené
vodní sítě a probihaly kraji k tomu uzpůsobe-
nými a vyzbrojenými. Ještě celou řadu výtel
lze uvésti proti předloze vládní — bude na
parlamentu, aby předlohu nejen doplnil a opravil,
ale aby z ní také odstranil veškerá zadní vrátka,
kterými by vláda — a nemusí to býti jen
Körbrova — mohla unikati svým povinnostem
Osnova sama zní:
Se svolením obou sněmoven nařizuji takto
§ 1. Stavbu vodních dráh a t
a) průplavu dunajsko- oderského ;
b) průplavu z Dunaje do Vltavy u Budě-
jovic a kanalisace Vltavy z Budějovicdo
Prahy;
c) průplavu z dunajsko-oderského kanálu
k hornímu Labi a kanalisace této části Labe
až k Mělníku;
d) splavného spojení dunajsko-oderského
kanálu s poříčím Visly a až k splavné, části
Dněstru provede stát s podmínkou, že zúčast-
něná království a země, jež mají k přispěvkům
zavázati i ostatní interessenty, jakož i města
Vídeň a Praha skytnou přiměřené přispěvky.
Dunaj
Vltava
Buda
Labe
Mělník
Visla
Dněstr
Vídeň
Praha
Budějovicdo Praha
7
article
§ 2. Vláda nechť zahájí bez odkladu vy-
jednávání s účastněnými zemskými zastupitelstvy
a městy Vídní a Prahou za účelem stanoveni
těchto příspěvků.
Pro tato průpravní vyjednávání užito budi
všeobecných nákladových rozpočtů po ruce
jsoucích.
Zemskému zákonodárství připadá péčeo
příspěvky ze zemských prostředků a stanovení
způsobu, jakým zavázati k příspěvkům interes-
senty v tom kterém království a zemi (okresy.
obce a jiné interessenty).
Přispěvky mohou býti placeny buď na-
jednou hotové nebo v ročních lhůtách nebo v
formě ročních příplatků k nákladům vzrostlým
státu z opatření stavebního kapitálu anebo zři-
zováním jednotlivých staveb projekty určených
(přístavů, příjezdů, přístavišť atd.), postoupením
půdy, zřízením věcných práv a postupem vod-
ních práv, dodáváním surovin a vůbec jinými
věčnými i pracovními úkony.
Vídeň
Praha
8
article
§ 3. Přiměřeným způsobem nutno upravit
jednotné vedení prací v § 1. blíže určených,
při čemž zvláště nutno dbáti o utvoření porad-
niho sboru odborníků a zástupců interessentů.
§ 4. Stát spravuje vodní cesty, jež se dl
§ 1. zříditi mají, stanoví a vybírá platy a po-
platky za užití vodních dráh a k nim patřícíeh
staveb.
§ 5. Se stavbou v § 1. označených vod-
ních dráh, ve příčině jichž učiněna právoplatná
ujednání s interessenty o příspěvcích 8§ 1. a2.
předpokládaných, budiž počato nejděle v roce
1904.
Potřebné práce předběžné buďtež tím způ-
sobem v čas provedeny, aby bylo lze tuto lhůtu
dodržeti a stavbu nejdéle během dvaceti le
dokončiti.
§ 6. Zřizovací náklady vodních dráh § 1.,
pokud nejsou hraženy přispěvky zemi, obcí
interessentů, buďtež opatřeny nezdanitelnou, nej-
výše čtyřmi ze sta zúročitelnou půjčkou, znějíeí
ve měně korunové a umořitelnou v devadesáti
letech.
Vláda se zmocňuje, aby vydala z této
půjčky ve stavební periodě od 1904 do konce
1912 maximální obnos dvě stě padesát millionů
korun nominálních.
Výtěžku takto získaného smí býti užito
jen k úhradě nákladů stavebních na vodní
dráhy § 1.
§ 7. Úhrada nákladů na stavby po r. 1912
budiž v čas určena zvláštním zákonem.
§ 8. Vláda se zmocňuje, aby platně určil
tracu a technické provedení, v § 1. uvedených
vodních dráh.
Každá odchýlka od programu co do stavb
vodních dráh § 1. určeného a každé rozšíření
programu nad rámec § 1. potřebuje zvláštníh
zákonného povolení.
S 9. Ministr financí podejž před početím
stavby (§ 5.) k ústavnímu projednání návrhyo
úhradě umořovacího břemena půjčky této.
§ 10. Potřebné obnosy pro předchozí práce
buďtež ročně zařaděny v rozpočet státní.
9
article
§ 11. Stavbám v § 1. označeným přísluš
právo vyvlastňovaci, při čemž plati zásady zá-
kona z 18. února 1878 č. 30 ř. z. o vyvlast-
ňování za účelem stavby a provozování želez-
ných dráh.
Veškeré záležitosti, které se vztahují na
určení a provedení projektů těchto staveb, jakož
i sem spadající rozhodnutí přísluší v právomoe
ministerstva obchodu, jemuž provedení stavby
připadá.
Bližši ustanovení vydána budou cestou na
řízovací.
§. 12. Smlouvy, knihovní vklady, podání
a jiné listiny, jimiž se za účelem zajištění sta-
veb v § 1. tohoto zákona uvedených nabývá
vlastnictví k půdě, zřízují věcná práva, postu-
pují vodní práva, zaručuje dodávání stavebního
a provozovacího materiálu, konají platy anebo
zajišťují jiné, jakékoli příspěvky, anebo činí
ujednání za účelem opatření kapitálu anebo
stavby označených projektů, vyjímaje jednání,
prováděná cestou soudního jednání sporného,
konečně uzavírají půjčky se zeměmi, městy
Prahou a Vídní, okresy a obcemi za účelem
získání potřebných kapitálů pro příspěvky n
vodní dráhy (§ 1.), jsou kolků a poplatk
prosty.
Těchže výhod poživají interessenty činěná
podání, plány a jiné spisy, jimiž se připravuje
provedení těchto staveb v technickém neb finanč-
ním směru.
§ 13. Provedení tohoto zákona ukládám
celému Svému ministerstvu. —
Potud text zákona. Jak patrno, jest také
řinanční jeho stránka zeela ji-
nak navrhována, než jak původně vláda
prohlašovala a prohlašovati dala. Dle návrhu
tohoto jest vláda ochotna věnovati na stavbu
průplavů a regulací do r. 1912 celkem 25
mill. kor. Který průplav bude prvý prováděn
a jak — to vše leži v rukou vlády,
která dostane peníze. Po té stránce
čeká parlament důkladná práce opravná.
Praha
Vídeň
10
article
V odůvodnění předlohy se praví:
Vláda předkládajíc osnovu zákona o stavbě vod-
ních cest k ústavnímu projednání jest sí vědoma.
že tím má býti v Rakousku inaugurována nove
epocha v rozvoji dopravy. Rozvoje toho máme
nutně zapotřebí a cesty vodní jsou dle zkušenosti
jinde nabytých vhodným prostředkem k urýchlení
tohoto rozvoje. Dosud připadá u nás na dopravu
vodní asi 5.7 proc. a na dopravu železniční 943
proc., proto že přirozené cesty vodní náležejí nám
jen v horních tocích a umělých cest vodních —
kanálů — nemáme vůbec.
Otázka má-li býti stav tento pokládán za trvalý
a mátli národní hospodářství Rakouska navždy po-
strádati výhod laciné dopravy vodní, byla už dávno
předmětem veřejné diskusse. Budiž tu poukázáno
jen na vládní předlohu z r. 1872 ve příčině kon-
cessionování kanálu dunajsko oderského, na jednání
z let devadesátých s jistým družstvem rovněž ve
příčině koncessionování kanálu dunajsko-oderského
na udělení různých předběžných koncessí k před-
běžným technickým pracím pro rozličné kanály, na
jednání a usnesení sněmů a obecních zastupitel-
stev atd.
Potřeba a přání, aby zřízeny byly cesty vodní.
rostly nejen intensivně, ale také extensivně. N
místo určilých jednotlivých projektů kanálových
nastoupil ve velkých rysech rozvržený jednotný
program cest vodních. Jednotlivé fáse ve vývoji ce-
lého problému byly zřejmě v souvislé spojitosti
podmiňovaly se vzájemně. Jest samozřejmo, že in-
tervence státu, bez které zajisté by celý program
nikdy nemohl býli proveden, bude požadováno také
pro kanál dunajsko-oderský, o jehož realisaci zají
maly se také soukromé kruhy hospodářské, poně
vadž při kanálu tomto bude lze hned z počátku po-
čítati na velkou hromadnou dopravu uhlí.
Rakousko
11
article
Předloženou osnovou zákona splněn jest slib
daný předsedou ministerstva jmenem vlády dne 20
března r. 1901.
Předlohou vládní zajišťuje se zákonně stavba
asi 1600 až 1700 km. vodních cest, dílem zřízením
umělých kanálů, dílem kanalisováním řek. Náklady
budou uhraženy státem za přispění zúčastně-
ných království a zemí a jiných inter-
essentů, jakož i měst Vídně a Prahy
Na finanční účastenství jmenovaných
činitelů klade vláda rozhodující váhu.
Jednotlivé korporace učinily již dříve usnesení
ve prospěch stavby vodních cest a prohlásily na-
mnoze též ochotu, finančně přispěti k jich provedení.
Nyní nadešla doba, kdy jest jim sliby dané splniti.
Vláda jest přesvědčena, že materiální podpora zú-
častněných činitelů nebude odepřena v okamžiku.
kdy stát hodlá jejich nabídek použiti.
Celkový náklad na stavby ty jest rozpočten
okrouhle na 750 millionů korun, ale v předložené
osnově se nežádá ještě povolení obnosu toho. Před-
loha vládní omezuje se pouze na věcné vymezení
stavebního programu (kanál dunajsko-oderský, du-
najsko-vitavsko-labský, spojení z východu na západ
mezi oběma a komunikující s tím průplav v Haliči
a na určení doby, do kdy mají býti stavby prove-
deny (1904—1924), stanoví modus půjčky, kterouse
má po odečtení příspěvku interessentů hraditi podíl
nákladů na stát připadající a určuje se podil ten
v první periodě stavební od r. 1904 do r. 1912 n
250 millionů korun.
Vídeň
Praha
Halič
km
12
article
Odhodlala-li se vláda podáním předlohy uchopii
se iniciativy k řešení otázky vodních cest v Rakou-
sku, jest si vědoma toho, že není náhodou, že otázka
ta přišla u nás poměrně pozdě na denní pořádek
že také dnes ještě jeví se ve vážných a odborných
kruzích pro kanály v Rakousku ne snad nepřátelství
ale dosti značný skepticismus. Vyslovuje se namnoze
pochybnost. zdali v Rakousku následkem poměrů pří-
rodních možno očekávati finanční rentabilitu kanálů.
především pak hospodářský výsledek pro obecné
blaho. Vláda uznává technické obtíže, jež bude třeba
při řešení otázky té překonati, ale na druhé straně
má za to, že pevná vůle mnoho přemůže. Předlože-
nou osnovou zákona má se zjednati jistota, že jest
zde vůle dilo ono provésti.
Raka
Rakousko
13
article
Proti osnově té dá se snad namítnouti z jedné
strany, že obsahuje příliš mnoho a z druhé strany
zas, že obsahuje příliš málo. Mnoho proto, že zna-
mená plné engažování na mnoha ještě hypothetických
podkladech a málo proto, že v zákoně nejsou zodpo-
věděny ještě nerozřešené otázky. Kdyby však měly
býti v zákoně vyřízeny otázky technické i pořadu
staveb se týkající, a kdyby dříve než budou rozře-
šeny, nemělo býti vysloveno engažování, pak by ne-
mohl býti vůbec zákon závazného rázu v dohledné
době vydán.
Při té příležitosti budiž také dotčeno pronese-
ných přání, jež přesahují rámec programu této osnovy
jako jsou na př. odbočky ve Slezsku směrem východ
ním k Těšínu a západním k Opavě a poboční kanály
do Brna a jiných měst moravských. Jakkoliv má
vláda sympatie pro přání tato, musí přece trvati na
tom, že rozšíření stavebního programu
v této osnově uvedeného, jest nepří-
pustno. Tou dobou jedná se výhradně jen o sta-
novení velkých základních trati vodních cest v Ra
kousku, jichž další rozvětvení a přípojení k těmto
základním tratím se ponechati musí pozdějšímu vý-
voji, stejně jako se také dříve stalo u síti že
lezniční.
Slezsko
východ
Těšín
Opava
Brno
14
article
Ke konci připomíná se ještě, že termíny pro po-
četí a dokončení staveb zamýšlených vodních cese
v osnově zákona uvedené, neznamenají žádný prae-
judic a odklad provedení nutnými uznaných regulaci
řek a to tím méně, poněvadž regulování oněch říč
ních tratí, které se mají v rámci programu vodních
cest kanalisovati, předpokládá jich kanalisaci.
V uvážení všeho dlužno počítati s tím, že ná-
sledkem naší obtížné orografické konfigurace a ná-
sledkem našich poměrů klimatických, jež podmiňují
delší zimní přestávku v dopravě, nesplní vodní
cesty v Rakousku plnou měrou to, co se namnoze
od nich slibuje a nebudou tím, čím by jinde za příz-
nivějších předpokladů býti mohly. Vláda, jež jest
odhodlána především nepočítati na finanční renta-
bilitu, nýbrž hleděti na hospodářské výsledky, má
však za to, že velké dílo, jež jest předloženou osno-
vou zahájeno a zajištěno, bude míti za všech okol-
ností pro náš národohospodářský vývoj větší cenu
nežli to, co stát za spolupřispění interessentů na do-
sažení vetkého cíle toho věnovati hodlá.
Rakousko
15
article
Motivy k osnově připojené obsahují v pod
statě toto:
K § 1. se připomíná, že k průplavu odersko-
dunajskému zhotoveny jsou již řádné moderní pro-
jekty. Průplav počne z Dunaje u Vídně, sleduje tok
Moravy a Bečvy, přetíná rozvodl mezi Bečvoua
Odrou, sestupuje do údolí Odry a ústí u Bohumína
u rozjíždky košicko-bohumínské a hornoslezské dráhy
ve velký přístav. Přímé vyústění průplavu do Odry
není v návrh dosud pojato, protože jest třeba do
rozuměti se o něm s Pruskem. Jelikož hlavním před
mětem plavby průplavem bude uhlí z uhelnodolné
pánve slezské, projektuje se poboční kanál, který
odbočí od hlavního u Hrušové a vyůstí u Rychvaldu
ve velký přístav. Délka průplavu od Vídně do Bohu-
mína obnáší 275 kilometrů a rozdíl výšky činí 125
metrů ve stoupání a 80 metrů v sestupu.
V příčině dunajsko-labského průplav
uvádí se, že různé projekty a studie souhlasí v tom.
by vyůstil do Vltavy u Čes. Budějovíc
kdežto v příčině vyůstění do Dunaje návrhy se
rozcházejí. Na jedné straně žádá se, by vyústil
do něho taktéž u Vídně, na druhé však chtějí, by
vyústil v Horních Rakousích směrem k Lincí. Vládní
předloha nezaujímá k alternativám těmto určitéko
stanoviska, zejmena v nynějším okamžiku, kdy roz-
řešeny dosud nejsou těžké technické problemy, ani
není zahájeno vyjednávání o příspěvcích interessentů
ke stavebním nákladům. Jelikož po splavnění
Vitavy do Prahy — z Prahy do Ústí se již provádi
— ve smyslu předlohy otevře se průplavem přímá
vodní cesta z Dunaje k Severnímu moři, nebude prů-
plav tento pouze jen kanálem dunajsko- vltavským.
nýbrž bude míti ráz a význam mezinárodní.
Dunaj
Vídeň
Morava
Bečva
Bečvou Odra
Odra
Bohumín
Prusko
vyůst u Rychvald
Vltava
Horní Rakousy
Praha
Ústí
16
article
Splavnou příčnou vodní tratí z Přerova do Měl-
níka spojí se oba zmíněné průplavy. Třeba bude
však zříditi průval od Přerova až k Pardubicůma
splavniti horní Labe až k jeho stoku s Vitavou.
Z průplavů těchto překonati musí největší technické
překážky dunajskolabský, nejmenší průplav dunaj-
sko oderský.
K § 2. V příčině příspěvků na stavbu obrátíse
vláda přímo na zemská zastupitelstva a města Vídeň
a Prahu, kdežto vyjednávání s korporacemi a inter-
essenty v jednotlivých zemích přenechá zemím. Př
svém vyjednávání bude vláda moci poukázati n
usnesení zemských sněmů a města Vídně z posled-
ních let, jimiž vyslovuje se zásadní ochota k partici-
paci a která zamýšlený přispěvek částečně již i či
selně naznačila.
V příčině království českého odvolává se před-
loha na usnesení sněmu ze dne 16. října 1884, které
»Uznávaje velkou důležitost toho, aby zřízen by
průplav mezi Vllavou, Dunajem a Labem, z Dunaje
blíže Vídně k Budějovicům a odtud Vítavou až k Měl-
níku, zemský sněm království českého zúčastní sev
stavebním nákladu, na 80 mill. zl. vypočtěném, část-
kou 10% kapitálu zařizovacího, jejíž splácení roz-
vrhne se na více let, jestli podnik dostatečně bude
pojištěn a jestli nejen finance státní, ale i král. hlav
město Praha přiměřeně se zúčastní. V případě tomto
má míti zúčastnění země stejná práva jako zúčast-
nění státn.«
V příčině příspěvku markrabství moravského do-
volává se předloha usnesení sněmu moravského ze
dne 7. listopadu 1889 a ze dne 7. února 1896, ve
kterých se praví, že moravský zemský sněm vyslo-
vuje ochotu podporovati výstavbu dunajsko oderskéh
průplavu obnosem finanční síle zemi přiměřeným.
Přerov
horní Labe
Vídeň
Praha
Vllava
Dunaj
Budějovice
17
article
Určiti formu příspěvků ponechává se vyjedná
vání. Určiti výši příspěvků vyžaduje bedlivého uvá-
žení všech poměrů a předloha výše této číselně ne-
stanoví: vláda domáhá se přiměřených p ří-
spěvků.
K § 4. Úkolem státní správy průplavů nebude
by snažila se z průplavů docíliti, pokud lze, největ-
šího výnosu, avšak stát bude míti právo a povinnost.
by za dopravu na nových vodních dráhách vybírai
poplatek a pamatoval při tom především na úhradu
správních výloh a na získání příměřené kvoty pro
zúročení a amortisaci investičního kapitálu.
Vysvětlivky zabývají se pak finančním zajištěním
navržených vodních staveb a praví, že celkový ná-
klad sotva by se dal v dnešním stadiu projektu vy-
počísti a že v první stavební periodě od r. 1904 do
1912 navržený obnos 250 milhonů korun při obe-
zřelém provádění celého díla s těží se prostaví
Ku hrazení dalšího nákladu po r. 1912 třeba bude no-
vého zákona.
Pro rozsáhlost a novotu navržených vodních
staveb, jejichž výstavba, zařízení a provozování do-
pravy jest obdobným se železnicemi, použito při nich
zákona ze dne 18. února 1878 ř. z. č. 30. o vyvlast-
ňování k účelům stavby a provozování vozby želez-
niční, a to také proto, že dosavadní zákon vodní ku
práci tak rozsáhlé nestačí.
zní:
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 26. dubna.
Boris Sarafov ve vězení.
Zvláštní zpravodaj »HoB. B.« líčí svou
návštěvu u Borisa Sarafova, uvězněného býva-
lého předsedy Makedonského komitétu. Vy-
pravuje:
Dvoupatrový dům, před ním zahrada,
u vrat budka, v ní voják na stráži. Po zahradě.
zarostlé kvetoucími hrušemi, prochází se nevy-
soký, mladý muž v kulatém klobouce. Při-
stoupil k nám způsobem hospodáře, zavolal na
druhého strážníka a návštěvník mu podal pí-
semné dovolení k návštěvě. Byl ihned propuštěn
do dvora, kde mladý muž, laskavě se usmívaje,
představil se mu jako sám Boris Sarafov. Má
dosti hezkou, osmahlou do olivova tvář
černé, tázavé oči. Poprosil dopisovatele nahoru
a uvedl jej do velké, světlé komnaty, zařízené
jako úřadní kancelář. Několikrát vstoupili poli-
cejní strážníci, něco vězni oznamujíce a uctivé
mu salutujíce. Jeden přinesl celý vrch papírův
od vyšetřovatele. Sarafov hodil je na stůl
s hořkým úsměškem.
O cílech Makedonského komitétu pravil
Chceme Makedonii osvobodit, ale ani pro- Srbsko,
ani pro Bulharsko. Dříve jsme ji chtěli dobýti
pro Bulharsko, ale nyní je naším heslem: Ma-
kedonie Makedoncům. V parlamentech anglickém,
francouzském, italském ano i rakouském se nás
ujmou. Od Ruska ničeho neočekávají. Rusko
bude podporovati nynější stav dotud, dokud ne-
nadejde doba rozdělení Turecka. Ta lhůtaje
Sarafovu příliš dlouhá. Makedonský komitét
bude pracovati dál. Přenese své středisko do
Srbska, kde také bude založen Makedonský ko-
mitét. Přelíčení se neleká, neboť nebylo u něho
nalezeno žádných kompromitujících dokumentů.
Vyšetřování jest už dokončeno, vedl je vlastně
sám ministr.
Sarafov
Sarafův
Makedonec
Praha
Makedonie
Srbsko
Bulharsko
Rusko
Turecko
Ma
19
article
Odškodné velmocem v Číně.
Zatím, co nespokojení živlové v provincii
Jantse, k nimž náležejí členové kalaovejské spo-
lečnosti, vojáci propuštění ze služby, podloudní
dodavatelé soli a přívrženci reform, chystají se
k novému povstání, jež dle šanchajské zprávy
»Morningpostu« vypukne opětně v květnu nebo
v červnu: velmoci sestavují účty svých výloh,
po jichž zaplacení byly by ochotny ukončiti
svou výpravu v pečilském kraji. Dle pekinské
zprávy »Timesů« ze dne 24. t. m. obnášejí
všechny, od vyslanců sestavené požadavky, více
než 65 millionů liber šterlingů. Podrobně vypo-
čítávají se požadavky Ruska a Italie. Rus ko
žádá prý odškodného 16.9 millionů za válečně
útraty a za škody, způsobené na mandžurské
dráze. Vedle toho ještě 1.2 milliony za škody,
způsobené soukromým osobám. Odškodné toto
zvýší se od 1. dubna za každý další měsíe
o 200.000 liber. Italie požaduje náhrady
2,800.000 liber a kromě toho 100.000 liber z
každý dálší měsíc, počínaje 1. květnem. Kdyby
na vyklizení Pečilska nedošlo před započetim
příští zimy, žádala by dalších 1,600.000 liber
a kromě toho na uhrazení soukromých škod
1,140.000 liber. — Lichunčan, jak známo.
ubezpečoval zástupce velmoci, že příjmy říše
čínské dobře stačí na uhrazení válečných náhrad,
po případě na jich umoření. Ale šanchajská
»Univ. Gazette« přináší podrobná data o příjmech
a výdajích činské říše a dochází k závěrku, že
proti ročním důchodům v částce 88 millionů
taelů stojí roční výdaje, obnášející 101 million
taelů, tak že každoroční deficit obnáší 13 mil-
lionů taelů. Z dosavadních svých důchodů Čína
tedy nejen nemůže uhraditi své pravidelné vý-
daje, nadtož aby mohla splatiti neb aspoň umo-
řovati válečnou náhradu velmocem, dosahujíeí
přiblížně půldruhé milliardy korun.
Čína
Rusko
Rus
Jants
Timesy
Pečilsko
University
Italia
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Situace. Vláda skutečně má za to, že
všechno je už v největším pořádku a že pře-
kážky parlamentní dělnosti a klidné politické
práce již jsou překonány. Je to sanguinismus,
který je specificky rakouskou květinkou, právě
jako ten mráz, který se zpravidla dostaví
květinku spáli. Pan dr. Körber nechť se má n
pozoru, aby mu ledoví muži, k nimž nemáme
už daleko, parlamentní zahrádku nezpustošili.
Pokud nás Čechů a zejmena mladočeských po-
slanců se týče, je nynější předseda ministerstv
na omylu proto, poněvadž se domnívá, že ná-
sledkem některých slibených, nepopíráme že
velice cenných ústupků hospodářských i kultur
nich zástupci národa na to, co se přihodilo
dne 17. října r. 1899, skutečně již zapomněli.
doktor
Körber
Čecho
21
article
Tomu není tak. Co se tehdy stalo, pálí v české
hrudi a páliti nepřestane, dokud nebude to od-
činěno, dokud jazyková otázka nebude definitivné
rozřešena ve smyslu rovného práva. Treba jen
si připomenouti, co slibovalo se, když vláda
Körbrova ujala se otěží. Že otázka jazyková
uvedena bude bez otáléní na jednaci pořad, aby
rozřešena byla ve smyslu spravedlnosti. Zatím al
nestalo se nic, naopak vydána byla trůnní řeč.
jež se dá spíše vyložiti jako negace našich po-
žadavků. Od té doby jakoby jazyková otázk
usnula. Pardon! I dnes ještě vydávají cen-
trální úřadové — a zejmena děje se tak v res-
sortu finančním — nařízení, jimž nakazuje se
přísné šetření státní němčiny a vyhrožuje těm,
kteři by rozkazu toho neuposlechli. Jak možno
také pomýšleti na odstranění jazykové křivdy
která se nám děje, když zasedají v ministerstv
čtyři nejrozhodnější odpůrci národa našeho.
kteří v neustálém jsou styku s náčelníky nám
nepřátelských stran parlamentních. Uváží- li se
že z ostatních ministrů tři jsou ve věcech ná-
rodních lhostejní, zbude nám jen ministr-krajan
dr. Rezek, jenž přes horlivost svou a ochotu
i energii odpor tak mocný ve všem překonat
nemůže. Pokud budou v kabinetu ministř
Spens, Böhm a Wittek, situace se nezlepšl,
Körber jako chef vlády, zápasiti musí s vlivy,
které všemožně se namáhají, aby jej skácely.
Körbrův
doktor
Rezek
Böhm
Wittek
Körber
22
article
Körber je především Polákům strašně proti
srsti a potom také naši velkostatkáři nejsou
mu nakloněni. Nedají to znát sice ani ti ani
oni, však tajně vedou proti němu boj neustále.
Körber není ovšem člověk velikých koncepci.
naopak, je to pán velmi skromný, jemuž úplně
stačí, že parlament pracuje. Byly okamžiky.
kdy při pomyšlení na to již si zoufal. Že povedlo
se mu prosadit volbu do delegací a normálně
dát si povoliti rekruty, jsou dvě věci, které
ho v rozhodujících kruzích učinily oblibeným.
Proto také podkopy polské a jiné, jimiž má být
Körbrova vláda vyhozena do povětří, prozalím
nevybuchnou. Poláci i velkostatkáři, kteři tolik
se namáhali, aby české poslance přiměli zane-
chati obstrukce, dnes toho již litují. Teď po-
slance české proti vládě štvou a tam je posílají
kam sami odvážiti se netroufají. Rozmrzelost
nad Körbrem a nad jeho pevnosti proti pol-
skému nalehání a polským desideriím je dnes
faktem, s nimž třeba politicky účtovati. Ze-
jmena nyní, kdy pan Bobrzynski, člen ha-
ličské školní rady, je propuštěn, a kdy téz
hrabě Piniúski, bratr místodržitelův, byl
ze svého místa odstraněn. Poláci nevědí
té doby, jak zařídit své jednání a nechť sito
popírají sebe více, jisto je, že ve své nynější si-
tuaci šťastnými se necítí. Je také podivné de-
menti, jež jeden čelný člen polského klubu
uveřejňuje v téže věci. »Poláci prý nejsou ani
přátely Čechův ani nepřátely Němců. « Jak
s touto výtečnou politikou a při tomto stano-
visku pochodí, je jejich starosti. Dnes ostatně
jsou pány v domě a to je právě nejcharakteri-
stičtějším — »alldeutsch-křiklouni«, kolem těch
se všechno točí proto, že se jich každý bojí.
Körber
Polák
Bobrzynski
Piniúski
místodržitelův
Čechův
Němec
Körbr
23
article
Diktují prostě, čeho si přejí a poněvadž před
nimi se pan Körber třese, také se zpravidla
stane, oč Wolf se zasadí. Na jedné straně
tento a na druhé pan Baernreither, do
něhož pojednou vjela myšlénka, že
jest predestinovaným spasitelem Rakouska.
Rokuje neustále nejen se svými milými kollegy,
nýbrž i s pány Spensem a Böhmem, i kuje vše-
liké zjevně i tajné plány. Dílem jeho jest též
směšný pracovní repertoir, na němž se pohla-
váři větších stran včera usnesli, který ale byl
v parlamentní komisi českého klubu u přítomnosti
dra. Rezka velice ostře zkritisován a proti ně-
muž si vyhradili čeští poslanci volnost jednání.
Pracovní program ten je vlastně vyzývavostí
české trpělivosti. Poslanci češti mají dnes ale
již toho dost, aby bez odmluvy uznali, co
zlíbilo se pánům Bärenreitherovi, Wolfovi a
Spensovi jim nadiktovati. Podivná to alliance
těchto tří pánů a bude míti asi také zajímavý
konec. Situace je opět napjata a češti poslanci
jsou na stráži. Tak jako dosud s sebou zachá-
zeti a tahati nedají. Je vůbec marné namáhání
nynější parlament ku práci vzkřísit, propadlť již
osudu svému, jako dnešní systém.
Körber
Wolf
Baernreither
Spens
Böhm
Rezek
Bärenreither
Rakousko
24
article
— Ryze národně-sociální manýrou vlírá
se nám ústřední orgán strany »národně-sociální«.
přes tu chvíli pod ruku. Před dvěma dny za-
znamenal náš vídeňský zpravodaj podle své po-
vinnosti o poslanci Černém zcela dle pravdya
skutečnosti zprávu, že týž člen Klofáčova
bratrstva podepsal minoritní votum rusínského
poslance Kosa proti schválení volby bar. Lažov-
ského v ten smysl, aby volba tato byla pro-
zkoumána výslovně mimohaličským německým
úřadníkem. Poslanec Černý zaslal nám o věci
vysvětlení, kteréž jsme uveřejnili jen z dobré
vůle a z něhož vysvítá nade vši pochybnost, že
se věc má tak, jak ji náš zpravodaj sdělil, že
však sedl poslanee Černý poslanci Kosov
na lep, že si jeho minoritní votum nepřečetl.
Také to jest dobrá vůle naše, věříme-li mu jeho
nedokázatelné psychologické stavy. Za to od-
vděčuje se nám orgán strany poslance Černého
tím, že zprávu vídeňského zpravodaje našeho
nazývá »nestydatou denunciací«, Od které doby
jsou referáty z říšské rady nějakou a zvláště
nestydatou denunciací? Jak dlouho bude ještě
trpěno toto urážení žurnalistů v konání jich
těžké a zodpovědné povinnosti — »žurnalisty«,
kteří k péru přišli mimo povolání a nešťasinou
náhodou — jak každý jeho pohyb v rukou jich
dokazuje! V žurnalistické obci jiného jazyka
bylo by cosi podobného nemožností !l
— Z Karlových Varů, 26. dubna. (Zvl.
telg. »N. L.«) Vůči zprávám časopisů o nastá-
vající volbě na Smichovsku-Kladensku jsem
nucen opětně prohlásiti, že mandátu bez mého
souhlasu získaného bych nepřijal. Prosím tudia
pány volitele, by od mé kandidatury upustili. —
S dokonalou úctou: dr. Engel.
Černý
Klofáčův
Černá
Engel
Kosov
Karlová Vary
25
article
— Kluby občanské. Staroměstsky
občanský klub v Praze pořádá dnes
v sobotu dne 27. dubna o 8. hodině večer
členskou schůzi v restaurantu pana Sochůrka
»v Kopmance« s přednáškou poslance pana inž.
Kaftana »O uplavnění Vltavy v ob-
vodu pražském a o průplavu du-
najsko-vltavském«. Hosté jsou vítáni.
— Osobní. Ve známých slatinných lázních
Bohdanči u Pardubic, letos pro stále vzrůstající ná-
vštěvu rozšířených, ordinovati bude pan MUDr. Fr.
Kubr, býv. sekundární lékař pražské všeobecné ne-
mocnice.
— Promoce. Pan JUC. Josef Matoušek,
kandidát advokacie z Košťálova v Čechách, bude dne
29. dubna t. r. o 12. hodině polední na české uni-
versitě Karlo-Ferdinandově prohlášen za doktora ve-
škerých práv.
— Rodinné zprávy. Slečna Tonička Mai
zlova a pan Alois Švihálek, stavitel v Na-
chndě, slaví dnes nňatek svůj v dékanském chrámu
v Náchodě. — Slečna Aninka Kripnerova a pan
Jiří Linhart, poštovní asistent, slaví sňatek svuj
v pondělí dne 29. t. m. o 11. hod. dop. v děkan-
ském chrámu v Příbrami. — V pondělí dne 29. t. m.
o půl 12. hod. polední koná se v chrámu u Franti-
škánů sňatek pana Edvarda Schustera, úřadníka
Zemské banky král. českého se slečnou Arnostkou
Grünbergrovou, dcerou pana Ludvíka Grün-
bergra, dvorního dodavatele v Praze.
Sochůrek
Ing
Kaftan
MUDr
Kubr
JUC
Matoušek
Tonička
Švihálek
Kripnerův
Linhart
Schuster
Grün
Praha
Vltava
lázeň Bohdaneč
Pardubice
Francie
Košťálov
Čechy
Náchod
Příbram
Franti
Staroměstsko občanský klub
zemský banka král
Arnostka Grünbergrova
KarlaFerdinandův
26
article
— Úmrtí. Karel Bačkovský, mladistvý
literát, zemřel 24. t. m. v Chrudimi. Po dlouhé cho-
robě, po životě trudném, který v posledních měsícich
podobal se spíše pozvolnému umírání, zemřel vysoce
nadaný jinoch, jenž upozornil na sebe mnohými bás-
němi, drobnými pracemi i články krilickými, prozra-
zujícími rozhodný talent spisovatelský, ducha jem-
ného, nevšední sečtelost a znalost literatur román-
ských. Jeho básně, uveřejněně po různu v časopi-
secb, zvláště v »Lumiru«, »Zlaté Prazer, byly provanuly
náladou hlubokého smutku, neboť v nitru mladého
básníka po léta odehrávala se bolestná tragedie zne-
náhlého odumírání s vědomím neodvratného, brzkého
skonu. Život se před ním rozvíral plný nadějí a ho-
rečně a dychtivě toužil jeho duch po činnosti a po-
znání, jakoby v tušení brzkého konce chtěl co nej-
více vykonati. Byl neobyčejně vzdělán, ovládal ně-
kolik evropských jazyků a zejmena byl důkladným
znalcem italské literatury moderní, o níž psával
články do »Lumíra«, kde zejmena uveřejnil brillantní
statě o ď'Annunziovi. Karel Bačkovský studoval práva,
ale již po několik měsíců, když marně byl hledal na
jihu záchrany podrytého zdraví, musil zanechati na-
máhavé práce a žil u svých rodičů v Chrudimi. —
V Běrunicích u Král. Městce zemřela 25. dubna po
dlouhé a trapné nemoci plicní Márinka Obešlova,
dcera řídícího učitele, ve věku 21 let.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá-
tek dne 26 dubna za předsednictví starosty p. dra.
Bačkovský
Lumír
Annunzio
Král
Obešlův
Chrudim
Běrunice
Městec
zlatý Prazer
27
article
Srba a náměstka p. dra. Friče.) Zakoupení Kin-
ského zahrady a sousedních pozemků šl. Wal-
deka a p. Pištěka bylo předmětem společného jed-
nání obcí pražské a smíchovské, jež vedlo ku přizni-
vému výsledku. Rada městská usnesla se navrhnouti
sboru obecních starších, aby celý komplex zakou-
pen byl společně s obcí smíchovskou
za úhrnnou cenu 919.500 K, z níž připadá na za-
hradu Kinského 740.000 K, na pozemek šl. Waldeka
Srba
Frič
Pištěk
Kinský
Waldek
28
article
130.000 K a na parcellu p. Pištěka 49.500 K. Trhová
cena zahrady uznána radou městskou za zvláště
příznivou, při čemž konstatována jednak vzácná
ochota hrabat Kinských vůči obci pražské, jednak
vzdány díky starostovi dru. Srbovi a náměstku
jeho inž. Neubertovi za obezřetně a výhodné
provedení této záležitosti. Praha i Smíchov získají
v době nejkratší nový a výhodně položený veřejný
sad s krásným rozhledem, jenž bude obecenstvem
zajisté hojně používán. Aby se Kinského zahrada
učinila přístupnou, bude zřízen jeden vstup přímo
proti Chotkově ulici vedle budovy Újezdských kasá-
ren. Tak zvaná »hladová zeď« bude na několika mí-
stech probourána, ovšem tak, aby vzhled její ne-
trpěl. Obec pražská bude usilovati o koupi Újezd-
ských kasáren, na jejichž místě by mohla být posta-
vena umělecká galerie, jejíž obrysy by z nového
kamenného mostu značně vystupovaly. — Na
úpravu pláně letenské s přislušnou komu-
nikací z obvodu assánačního vypracoval stavební
úřad konkurenční podmínky, v nichž ustanoveno, že
o všech věcech konkurenčního jednání rozhodovati
bude osmičlenná porota, do níž městská rada vyslala
dva členy ob. starších, m. r. arch. Pasovského
a K. Vlčka, za soupisnou komisi bude v ní zase-
dati arch. Gregor; mimo radnici dožádáni budou,
aby do poroty vstoupili proť. Jos. Zitek, prol.
Koula, arch. A. Wiehl a Bělský. Lhůta kon-
kursní vypsána bude na 4 měsíce. Nejlepší plány
odměněny budou třemi cenami a sice 3000, 2000
1000 K. — Sdělen byl přípis paní Míny šl. Broží-
kové, adresovaný panu slarostovi, tohoto znění;
»Pane starosto královské Prahy ! V hrozném neštěstí,
Pištěk
Kinská
Srba
Neubert
Pasovský
K Vlček
Gregor
Koula
A Wiehl
Bělský
Mína
Praha
Smíchov
Chotkov
Újezd