ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 591cc290-660c-11dc-b951-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 25, person 45, work 3, org 1
1 masthead
Ročník XXXU.
2 masthead
nnc
3 masthead
V Praze, v sobotu dne 27. dubna 190.
Praha
4 masthead
Mžsodí onn
5 masthead
Číslo 115.
6 masthead
ls ánolb
7 article
Na ranní a odpol. listy předplácí zo: 1 9ee v Praze v sdministraci měsj 5k n na čtvrt leta . ! . s dvojí donáško na n dvt lt . . 7K 0 ve aench aK sok na měsíe . . Poštoui na měkie. . . . . . el na čtvzt leta “ . . . s drejí zásilkou na čtvrt leta na naěe
Praha
8 title
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
9 article Anglie v tísni.
Anglie v tísni. Jahůdky anglické války v jižní Africe uzrávají, avšak chuť jejich jest ostrá a trpká. Ani obrovské finanční síly Anglie, ani hospo- dářské poměry její, ani mohutné postaven vládní strany v zemi a v parlamentě nen s to vymknouti se pronikavým účinkům jejím. Finanční účinky, jak je nezastřeně vylo žil kancléř pokladu »černý Michael« Hicks- Beach, zarazily i Angličany, zvyklé jinak na obrovské číslice. Vyjadřují se stručně taktoe Předně vzrosti státní dluh anglický za posledního půldruhého roku o 635 mill. lib. šterl., čili o 1524 mill. kor.; za druhé výdaje na válku v jižní Africe dosáhly již výše 153 mill. lib. šterl., čili 3672 mill. kor.; za třeti finanční rok minulý skončil pro anglický roz- počet deficitem 55 mill. lib. šterl., čili 1320 mill. kor., za čtvrté uzavřena k uhražení to- hoto deficitu půjčka 60 mill. lib. šterl., čili 1440 mill. kor., a za páté k témuž účelu podány návrhy na zvýšení daní o 11 mill. lib. sterl. čili o 264 mill. kor. ročně!
Jahůdka Angličan Anglie jižní Afrika černá Michael Hicksbeach
10 article
Při tom nelze zapomenouti, že stav na bojišti nikterak neposkytuje Anglii naděje, ž v době nedaleké vojska její nadobro zlom odpor statečných obránců jihoafrických repu- blik, tak že finanční ztráty anglické ještě ne jsou nikterak ukončeny touto imposontní řa dou číslic. Proto vším právem zvola! Ha court, když vyslechl výklad finančního mi nistra, že »mezi současníky v Anglii není pamětníka takového žalostného rozpočtu.« Vedle tohoto trapného účinku na finance anglické zavládlo všeobecné přesvědčení, že anglická armáda ve svém nynějším útvaru naprosto nevyhovuje ani nejskromnějším po- žadavkům, a reorganisace její všeobecně za nezbytnou uznávaná otevírá nejenom per spektivu na další vzrůst nákladů branných, ale což v Anglii jest ještě vážnější, otřásá základem svobod anglických, jež doposud nesrovnávaly se se zásadami na pevniněo všeobecné branné povinnostl uznanými.
Anglie
11 article
Nutnost, zvýšiti daně, zasahuje pak rovněž vážně do hospodářských názorů an- glických, dotýkáť se ve vážných oborech volné tržby a mimo to, pomýšlejíc i na zvý- šení daně z příjmů, způsobuje silný rozruch ve středních a nižších třídách. Nové zvýšení daně uvaluje o 1/1 větší daň příjmovou na poplatníky, čímž má se opatřiti ročně 4.75 mill. lib. šterl., čili asi 114 mill. kor.; zavádí se nová daň z dovozu cukru, jež má vynésti ročně 5 mill. lib. šterl. čili 120 mill, kor.; uvaluje se vývozné clo na uhlí po jednom šilinku z tuny. V r. 1900 vyveženo bylo z Anglie přes 44 million tun uhlí a počítá se výnos tohoto vývozného cla na 2 mill. lib. šterl. čili 48 mill. kor. Anglický kancléř pokladu mimo to ve výkladu svém dále zjistil smutnou pravdu, že pro nejbližší doby nelze se naditi nija kého výnosu ze zlatých dolů jihoafrickýeh a že rovněž jest naprosto nejisto, kdy skonč válka s africkými republikami a jakých ná- kladů ještě bude vyžadovati. »Nešťastným obyvatelům Anglie«, volají zoufale »Daily News«, nezbývá, leč platiti, platit a opět platiti a tato trapná válka dle slov Balfourových stojí Anglii již dvakráte tolik, jako stála válka krymská. Za takových okolností není divu, že obliba nynějšího kabinetu Salisburyova v lidu rychle klesá, ježto čím dále tím všeobecněji se pociťuje, že zapletlo Anglii lehkomyslně do dvou válečných podniků, v Africe av Číně, z nichž vzniká světové velmoci angli- cké ode dne ke dni více nesnází. Při prvním hlasování parlamentu o no- vých daních bylo také již patrné ochabování vládní strany; clo na dovoz cukru dosáhl většiny pouze 60 hlasů, clo na vývoz ubl pak jen 44. Jádro strany sice vydrželove sněmovně, ale jinak jest se smýšlením lidu.
Balfourová Anglie africký republika Afrika Čína
12 article
Sotva toto hlasování vešlo v obecnou známost, ihned rozproudila se obrovská agi- tace proti novým daním, a což jest zvláště překvapující, do řad nespokojenců, ba tak- řka v čelo jejich postavil se nejkonservativ- nější denník »Standard«, kterýž zvláště prudce útočí na zvýšení daně z příjmů, nazývaje to ukrutností proti oněm třídám obyvatelstva. kteréž i tak válkou nejvíce škod utrpěly. Uveřejňuje denně četné projevy z kruhů poplatníků, z nichž některé vyznívají v hrozbu že »střední třídy musí se spojiti v obrovskou ligu ke vzájemné obraně«. Nejrychleji dostavili se na bojiště majitel uhelných dolův a dopravních podniků, kteří jednak zamýšlejí obmeziti těžbu uhlí, jednak se obávají úbytku dopravních nákladů. Proto že tyto skupiny jsou dávno přesně organiso- vány, namáhá se vláda všemožně, aby odpor jejich přitlumila a také již prohlásil kancléř pokladu deputaci majitelův uhelných dolů, že »vezme příznivý ohled na dodávky již uzavřené« a svolil mimo to, aby se utvořil zvláštní výbor ze středu majitelů dolů, který by s vládou se radil o žádoucích opatřeních Sliby těmito stává se ovšem výnos ze cla na vývoz uhlí pro letošek valně pochybným protože dodávky uhlí zpravidla se uzavíraj na delší lhůty. Kromě toho povolnosť vlády oproti maji telům dolů ještě více roztrpčila široké vrstvy lidu, kteréž právem na to ukazují, že tězba uhlí v posledních letech nahrnula milliony do kapes majitelův uhelných dolů.
13 article
Obrovský účet, jejž vláda anglická před- ložila o válce ještě neukončené, uvedl patrně i chladnokrevné Angličany do nemalých ne- snází a při tom se nedají dosud ani dohled- nouti veškeré následky, jež tato podceňovaná výprava proti jihoafrickým republíkám bude míti pro rozvoj moci anglické. Dnes již ani přátelé Anglie nepochybují, že válka v jižn Africe náleží k nejosudnějším podnikům, do jakých se kdy pustili Angličané. Situace vnitřní v Anglii stává se čím dále tím kritičtější, a nepřekvapilo by ni kterak, kdyby se přiostřila v krisi minister- skou. Zejmena pokládá se postavení ministra financí — kancléře pokladu Hieks-Beache za otřesené. Nejpovážlivější jest pro vládu angli- ckou smýšlení Londýna, kterýž zvláště ve svém mohutném obchodu se pokládá z ohrožený a staví se okázale proti záměrům vlády. Při, tuhé organisaci vládní strany v parlamentě nelze ovšem očekávati náhlého rozuzlení a možná dosti, že ani nenastane částečné obnovení ministerstva, protože by odstoupení jednotlivce mohlo způsobiti tříštěn vládní většiny, a opposice také ani po tom netouží, aby se dostala k veslu, dokud ne- bude aspoň válka africká nějakým způsobem odklizena. To jest ale také nejdelší lhůta jakáž se dává nynějšímu anglickému mini sterstvu. Anglie svým válečným rozpočtem vkro- čila do nového období, jež nikterak není na prospěch jejího postavení; a nemá ani útě chy válečných států, že za obrovské milliony ověnčila skráně své slávou!
Angličan Anglie Afrika Londýn
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze třicátá sedmá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 26. dubna Jsme v době osevu, v níž s důvěrou klade rolník zrno v lůno všematky země, očekávaje. že vzejde, že vyžene do bohatých klasů a že ponese hojnou žeň. Ovšem, bude-li dobrá po- hoda, nespáli-li zárodek mráz, bude-li žádoucí teplo, slunečno a nebude-li obilí naposledy ne stojatě rozbito krupobitím a nevzroste-li na l - žalě trvalým deštěm. A k důvěře plíži se skepse, pessimism, obava, starost.
Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Obraz z přírody. Ale hodí se pro věci poměry v parlamentě. Pan dr. Körber a dr Bärnreither dali rozvrhy a plány na ně kolik neděl ve sněmovně, která žije ze dne na dne, kde každý den má svou afféru, svou náhodu a nehodu, kdy dlužno počítati s bezpo- četnými eventualitami a překvapeními, kde třeba pro každý krok raziti cestu a kde výhled za- střen jest hrozivými mraky. Dr. Pacák a dr. Kaizl varovali na konferenci důvěrníků klubů před výpočty, je jichž podklad jest vratký, kteréž jsou jako domek z karet, jejž povaliti může ve chvíl nejbližší zadutí větru. Koho z dobromyslných. prostoduchých bláhovců nepoučil předvčerejšek. zabraný úplně návrhem Pernerstoríro vým na zrušení § 64. tr. z., toho poučila dnešn schůze, ve které teprve po 613 hodinách, napl- něných rokováním o návrhu na zvláštní výbor který by zkoumal akta o týrání vojínů, přešlc se k jednacímu pořadu, že od květu k plodu je hodně daleko. Věc, o kterou šlo, má ve sněmovně sym- patie. Hlasy lidskosti naleznou v ní vždy ohilasu Řeči poslanců dra. Herolda, Hořice, Da szyňského a Holanského se nesly ve- směs vroucími akcenty, appellujícími na city humannosti a spravedlnosti. Nikoli marně, Hnuly svědomím stran. Nesehnána síce pro návrh po- třebná dvoutřetinová většina, jest však přece pozoruhodno, že se proň objevila p rostá většina 125 hlasů proti 96. Tento poměr ve své absolutnosti je morál ním ortelem nad nešetrným nakládáním s muž- stvem, ortelem všeobecným, bez ohledu na určité případy a zároveň projevem žalu a smutku, že thema, o kterém již tolik bylo stesků, tolik žalob a proseb za nápravu, jest pořád ještě ne- vyčerpatelno. Sněmovna dala tedy armádn správě memento, by přestala dodávati materiá pro rekriminace další.
doktor Körber Bärnreither Pacák Kaizl Herold Hořice
16 article
Již toto votum, již tato výstraha jsou z jímavy. Ale adresovány na určitá místa a nikol ve sněmovně, nýbrž mimo ni. Stalo se však ve sněmovně osvědčení, které jest adresováno mi- nistrům vůbec a týká se jejich poměru k zastu- pitelstvu lidu. Toto se dnes usneslo, přerušiti jednání vůbec, dokud hr. Welsershei mh, který nebyl přítomen, když se projednávala věc jeho ressortu, nepřijde a nebude poslouchati. jak se naň sluší a patří. Není sice žádného předpisu ani v zá konech, ani v jednacím řádu, že ministr jest povinen býti ve sněmovně a sledovati, cose mluví o záležitostech, jejichž správou jest po- věřen, ale jesť příkaz nepsaný, mnohem závaz- nější, než zákon psaný. Takový příkaz jest, aby člen kabinetu aspoň passivní přítomností assi stoval, nechce-li zasáhnouti přítomností aktivn do rozpravy, která týká se nejdražšího statku, která se týká životů lidských. Sněmovna dala tímto rozhodnutím bez od- poru nejen hr. Welsershaimovi, nejen nynějším ministrům, nýbrž všem ministrům ná ležité poučení, že jsou povinni respektovati to- co se ve sněmovně mluví a děje o lidu a pro lid, a že tím jsou povinni zejmena členové ka- binetu, jehož chef v jednom z bezpočetných osvědčeních svých dal ujištění, že vláda má vážnost k institucím konstitučním. O takové vážnosti však nesvědčí valně, mohlo li se odbýt první čtení půjčky invesliční, aniž ministr že- leznic uznal toho potřebu řečníky poslechnouti. O takové vážnosti nesvědčí, neobjevil-li se hr Welsersheim ve sněmovně v den, kdy se tam projednával návrh opravdu pilný, který neby právě podán, nýbrž před několika dny, takže mohl býti dobře připraven.
17 article
Všeobecně zarazilo, ba působilo jako sen- sace, že žádost, aby všeliké řečnění ve sně- movně přestalo, dokud nedostavi se k němu ministr zeměbrany, podporována byla kolem pol ským. Toto jindy k takovým přáním zůstává chladně ledovým. Dnes musilo býti pro ně. Neboť kolu polskému hrozila v této chvíl osudná roztržka. Jeho demokraticko lidoví po- slanci totiž ohlásili, že nebude-li jim dovolen hlasovati pro povolání hr. Welsersheimbad schůze, nedají si žádnými stanovami klubovním brániti, přetrhnou všecky svazky a budou jednati, jak jim káže srdce a jak jim káže zřetel na voliče. Tato hrozba účinkovala. Vidouce nezbyt vůdcové kola polského se odhodlali, aby nebylo viděti, že klub jest v této věci nesjednoceným. dáli povel: »Všechno mužstvo na palubul« Hr. Welsersheimb přišel. Ještě více: mluvil. Ačkoli byla debata uzavřena již, jeho řečí se zase otevřela. Obé, že vyhověl usnesení sněmovny a že se ujal slova, bylo přiznáním, že se stala jim chyba, bylo pokusem odčiniti ji aspoň částečně a smazati její nemilý dojem. Ministr zeměbrany, zbrojmistr a hrabě, podrobil se vůli parlamentu, ministr k tomu. který se pokládá ve sněmovně i v kabinete toliko za delegáta vojenské správy. Snad chtě ukázati, že též on dovede se podrobitj.
Hradec
18 article
Polský klub měl den dnes rozhodně ne šťastný. Po krátkých výkladech ministrových, které nevybočily nikterak z mezí všeobecnosti, potkala polsko-haličskou delegaci nehoda druhá, kterou s ní sdílel pan Prade. Místopředseda kola polského, hr. Dzieduszycki navrhl toliž, sotva ministr usedl, konec debaty.“ To bylo proti jednacímu řádu, podle kterého jest po řeči ministrově debata opět volnou, aby se mu mohlo řádně odpověděti. Nieméně p. Prade připustil návrh, ba přijal za své stanovisko hr. Dzieduszyckého. Ale nouhájil ho. Před ná- mitkami posl. dra. Kramáře a dra. Schal ka couvl na celé čáře. Neznal-li jednací řád Prade, měl jej znáti starý parlamentář hr. D zie duszycki. Za elektrického osvětleni, teprve k sedme hodině dostala se sněmovna k poplatkové no- velle a vyřídila její polovinu. Zbývá ještě pro příští schůzi, která bude v úterý, 11. para- grafů. Posl. Bělský jako zpravodaj minoritního vota hájil toto ještě jednou ve prospěch staveb ních živností. V břitkých slovech vyvracel veškeré námitky ministra financí, kterému vytkl nejen nesprávnosti v kalkulaci, nýbrž také, že uvádí sněmovnu v tiseň pohlášením, že nepřed- loží předlohu k sankci, provede-li na výborových návrzích změnu, a že se také neujal vydání cí- sařského výnosu po stránce ústavní, a vzbuzuje takto zdání, jakoby mu záleželo na tom, aby v osnově té vládou Badenovou založené a vládou Thunovou a Kaizlovou vydané, mimo při- jemnosti pro venkovské obyvatelstvo, zůstalo něco trpkostí pro obyvatelstvo městské.
Prade Kramář Posl Badenův Thunův Kaizlův
19 article
Minoritní návrh poslance za Staré město padl. Pro stavební živnosti poslanec tento přece alespoň ve výboru vymohl jedno procento na dobu mezi 4 a 6 lety od posledního převodu. Jest to sice málo, ale přece něco. Se zpozděním 8 dní podán konečně návrk o cestách vodních. Sdělujeme jako znění n jiném místě. Předseda ministerstva promluvil k němu stručně exposé, které neznělo žádnou fanfárou, nýbrž tonem mrzutým, a které po finanční stránce zbarveno bylo do černa. Takový úvod a průvod nedává se velkým podnikům, p kterých volalo se po půl stoleti, a jejichž pro vedení jest rozvrženo na dvě desítiletí. Sněmovna bude míti opět afféru: čestnou záležitost poslanců Šusteršiče a Steina o které rozhodne zvláštní výbor. Předseda hr. Vetter zahájíl schůzi o 11. ho 40 min. Posl. Březnovský a soudruzi táží se mi nistra spravedlnosti, proč nebyl obeslán k jednán o zmateční stížnosti Hilsnerova obhájce dra Auředníčka u kasačního soudu také zástupce sou kromých účastníků dr. Baxa. Posl. Kubr a soudr. dotazují se finančního mi nistra stran výměry daně z osobního příjmu rol níkům v král. českém, kteří dlouhotrvajícím suchem r. 1900 těžce byli poškozeni. Posl. Maštálka a soudr. podávají na mi nistra zeměbrany dotaz o případu, kde četníci ne- právem obvinili řadu obyvatel obce chotělovské z zločinu. Posl. Kubr a soudr. interpellují ministra financi stran poslupu berního inspektorátu smichov ského při žádostech za odepsání daně gruntovní za nezúročitelné státní půjčky Posl. Em. H rubý a soudr, táží se téhož mi
Šusteršič Stein Vetter Posl Březnovská Hilsnerův Auředníček doktor Baxa Kubr Maštálek
20 article
V urobuém prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h na žh odpolodní Ve alíalkích na venkové ranní člol odpolední . . . . . . . . Sb 10h Inserát plalí se hotevé zapřel. Předplacení a imerty přijímá dmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí so též rvedskce. tiskárna a ozpedice Národnich Lista“ Rukopisy so nevraonjí.
Národnich List
21 article
nistra po odepsání daně a zastavení exekue v četných obcích království českého, jakoži po okamžité pomoci těmže obcím ku zakoupení osevu. Posl. Eldersch a soudr. podávají na před- sedu ministerstva jako správce ministerstva vnitra dotaz stran voleb hromady pomocnické ke schůzi delegátů nemocenské pokladny pomocnické při spo- lečenstvu řemeslných živností v Mor. Ostravě. Posl. Herzog, Wolí, Stein, Kaspe a soudr. táží se ministrů vnitra, spravedlnosti a obchodu, dají-li nahradití dvojj azyčné tabulky na úřadech vrchlabských ta- bulkami ryze německými; posl. Herzog, Berger a soudr. dotazují se ministra spravedlnosti, je-li ochoten, přeložiti české soudee z německých obvodů soudních do če- skýchobvodů.
Posl Herzog Wolit Stein Kaspe Berger Morava Ostrava
22 article
Dotaz poslance dra. Plačka a soudruhů k ministru spra- vedlnosti pro nesprávnosti správy justiční v králov- ství českém při řízení ohledně obsazování míst úřad- nických. Dle dvor. dekretu ze dne 23. ledna 1810, sb. zák. prov., sv. 68. č. 11 a dle § 29. cís. patenlu ze dne 3. května 1853, čís. 81. říšsk. zák. (§ 19) maji při obsazování míst úřadnických u soudů rozhodo- vati především nadání, znalost a spolehlivost, vs druhé řadě pak služební léta a pořadí. Veškeré ostatní poměry a vlastnosti nemají doznati povšim- nutí, a sice ani od orgánů, které pro dotčené místo návrhy na obsazení činí, ani od těch, které místa obsazují Však praxe, kterou justiční správa v Čechách v poslední době si vyhlídla, odporuje uvedeným zá- sadním nařízením, neb dle této nemá rozhodovati způsobilost a služební pořadí, nýbrž a sice na prvním místě národnost žadatelů; neb pro úřad- nická místa uněmeckých soudů se vy- blrají uchazeči národnosti německé, češtiny neznalí a přechází se přes ža- datele národnosti české, ve službě starší, stejně neb dokonce lépe zpd- sobilé, byť němčinu sebe lépe ovlá- dali.
Plaček Čechy
23 article
Dle bezpečných zpráv zakládá se to na tajném pokynu, který došel z lůna c. k. ministerstva spra- vedinosti. Poněvadž ale tato praxe zákonům se příčí všechny české úřadníky poškozuje, oprávněnému ná- rodnímu vědomí českému trpké příkoří činí, konečné ale také v justiční správě, ve které přísná sprave- dlnosť a největší objektivnost každým směrem roz- hodovati má. — politickým úskokům místa dává, ptají se nížepsaní: Je-li Vaše Exc. ochotna justiční správě v krát, českém ukázati k tomu, aby při řízení ohledně obsazování úřadníckých míst zacho vávala přísně zákonné předpisy a se naprosto zdržela nemístně přihlížeti při tom k tomu, jaké jest uchazeč ná- rodnosti? Posl. Reichstätter a soudruzí interpellují ministra spravedinosti stran obsazování úřadnických míst v království českém a ministra vnitra v příčině chování se okresního hejtmanství v Místku vůči če- skému obyvatelstvu. Jedná se o pilném návrhu posl. Klo- fáče a soudruhů, aby zvolen bvl 37členný výbor k vyšetření četných interpellovaných případů trý zně ní vojinů, zejmena případu Žilákova.s Předseda hr. Vetter sděluje, že posl. Wolt svěj návrh na zrušení 8 94. tr. řádu, který měl by vlastně před návrhém Klofáčovým přednosť, od- volal.
Posl Žilákův Vetter Klofáčův hejtmanství v Místek
24 article
Posl. Klofáč odůvodňuje návrh svůj napřed česky a nazývá způsob, jakým vyřizují se záležitosti vojenské a interpellace v té příčině podané a odbý- vané buď mlčením nebo několika frásemi či po- ukazem na služební řád, kouskem, který by svedl každý svobodník. Armáda — dle náhledu ministra — je netykavkou, také tehdá, volá-li těžce uražená lidskost po salisfakci. Tisicové otcův a matek mla- dých vojáků čekají na tento pilný návrh, zvláště pak česká veřejnosť, která afférou Žilákovou do kraj- nosti byla pobouřena. Řočník líči po té, jak nakládá se ve vojště s českými příslušníky. Mladý voják vstupuje tu do nepřátelské instituce, kde ho učí opovrhovati svojí národností a nutí všemožně, aby lnul k cizoté. Učiní li tak, stane se renegátem. S vojíny maďar- skými, chorvalskými a polskými nakládá se roz- hodně lépe. Nebezpečnými neněmeckými živly jsou pouze vojáci čeští a slovinští. Tím, jak s nimi s nakládá, vyvolává se v nich jen zášť proti činitelům, jež by jinak měli milovati. Byť i čeští a slovinšti vojíní německy se naučiti nemusili, vštípí se jim přece některh německá floskule. Posl. Fresl: Česky smí se vojákům jenom na- dávat Posl. Klofáě (pokračuje): Kde máte ale ten praktický úcel válečný? Nastane li válka a není-li pak času nazbyt, zajisté se bude musít najíti s če- ským mužstvem jakýsi modus vivendí. Nevychovává se tedy voják pro válku, nýbrž pro mír, který vlastní jeho krvi je nebezpečným Naše vítězná armáda utržila už německé, fran-
Posl Klofáč Žilákův Fresl
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Pekina do Tjencina. Z denníku francouzského novináře.“) 2. října 1900. Po několikadenním pobytu v Pekině nastupuji další cestu. Avšak ne na koni, nýbrž prosajičtěji, ve vozlku. Opouštím v pět hodin ráno čtvrť vyslaneckou s jedním páterem, který byl jmenován vojenským kapla- nem a cestuje rovněž do Tjencina. Monsinor nabidl mi svůj gala povoz, dvojkolku, taženou mezkem. Jedeme k čínskému velechrámu ve hlavn čtvrti, odkud každý druhý den vypravuje se vojenský průvod do Tončeů. Zařadili jsmes v čelo průvodu s naší ekypáží, a za námi nepřehledné řadě táhne se dlouhá nit povozů. nosičů a vojáků. V sest hodin konečně hýbáme se s místa. Napřed harcuje důstojník s poddů- stojníkem. Námořníci se střelci anamitskými jsou naši ochránci. Defilujeme hlučně hlavním stromořadím v krásném, rozsáhlém parku. Vzduch je nadmíru svěží a příjemný. Táhneme kol úpatí hory, zvané uhelné, a můj společník upozorňuje mne na zvláštní strom, jenž na vrcholu k obloze se vypíná. Má svou historii ten strom! Jistý císař, zonfalý nad tím, že ne- přítel zmocnil se města, oběsil se na něm,a od těch dob nešťastný strom jako spoluvinník za trest k zemi přikován. Průvod ubírá se místy. kam ještě před krátkou dobou jen málo zasvě cenců mohlo proniknouti. ho * Viz: Rev ue Bleu e, 1901.
Pekina Tjencina Tonče Rev ue Bleo e
26 article
U vrat parku vystavena na odiv mrtvola Člověk, s rukama a nohama svázanýma, nalézá se zde zhroucen v klečieí poloze. Prsa, pro vrtána kulemi, jsou potřisněna čerstvou ješte krví. Bezpochyby nějaký loupežník, jejž vojenská správa dala zastřeliti a nechala jej zde na vý- strahu ostatním. Vycházíme z města. Naše kolona rozvinuje se pomalu po silnici. Bavime se s páterem který také prodělal zdejší bouře. Po dvacát slyším již ty hrůzostrašné historie z doby obléhání. K 10. hodině dorazili jsme na velmi frek- ventovanou křižovatku, kdež dáno znamení k del- šímu pohovu, aby zvířata i lidé si oddechli Rozložili jsme se na trávníku a posnídali, po zvavše do našeho středu též důstojnika. Pak uhýbáme na schátralou cestu, pře cházíme po bílém mostě u Palikao, u něho kdysi generál Montaban porazil jízdu tatarskou. a po dvou hodinách dorazili jsme šťastně do Tončeů.
Montaban
27 article
Poněvadž nás telegram předcházel, nalezl jsme vše připraveno k další dopravě. Pro pana pátera uchystána byla lodice. Ubytovatel ihneu nás přejal a dal naloditi naše zavazadla. Za půl hodinky bylo vše hotovo. Služba je zd dokonale zorganisována. Dostalo se nám džunky s dřevěnou střechou, poskytující příjemný útulek. Jsme sami dva s pěti čínskými kuli, bez všelikého průvodu a beze zbraní. Za tři dny budeme v Tjencině, nebo po proudu jde to zrychleným tempem, jemuž kuli všemožně vesly napomáhají. Uvelebivše se v lodi, konáme přehlídku zásob na potravináoh. Pan páter měl skopovou kýtu, dvě kuřata, šest lahví vína, kávu, koňak tnqbog cukr a jině drobnosti, a já minerální vodu šunku, konservy a sýr. Neumřeme tedy hlady Ostatně cestou jsou stanice, kde nás zásobí pří ležitostně chlebem a masem. Zasedli jsme tedy k tabuli, poněvadž dlouhým, sehnutým sezením v kariole zapomněli jsme již na dobré snídan na trávníku. Na takovéto cestě není lepších společníků nad míssionáře. Čím více jsem je poznával, tím více jsem obdivoval jejich duševní svěžesta morální sílu. l tču e
28 article
Vypravování, jak jinak být nemůže, točt se většinou kolem různých historek z obležení. Můj společník líčí mi opět jednu episodu. Dea námořníci bretoňští, oba z jedné vesnice důvěrní přátelé, bojovali v našem oddělení stále pospolu. Jednou večer jeden z nich, vraceje se umdlen ze svého stanoviště, vrhl se na lůžko Nesťasínou náhodou spousť u pušky zavadila o nějaký předmět, rána výšla a kule zasáhla nešťastného přítele. Jako šílený rozběhl se druhý vojín k svému kapitánu a vypravoval mu celou přihodu. Oba byli hodní, stateční vojáci, nej- méně dvacetkrát stáli druh vedle druha v ohni divajíce se smrti ve tvář — nebylo tedy po- chyby, jak kapitán rozhodne. Poslal ho zpět na své místo a druhého zanesl jako padlého před nepřitelem. Raněného dostal v opatrování náš missionář Bohužel nebylo mu pomoci. Plíce byly zasažený a dech se pravidelně krátil. Neodvratný kone byl jen otázkou času. Ale i v horečce myslel raněný stále na to jak to asi dopadlo s jeho přitelem. Zádal, aby ho směl naposled ještě viděti A když přišel k němu a vypravoval mu roz
29 article
hodnutí kapitánovo, vzmužil se ubohýc a čel jeho se vyjasnilo. »Jsem spokojen,« pravil mu. »Měl jsem strach, že tě poženou před radu válečnou. Až se vrátíš do naší dědiny, sděl to šelrně mým starým rodičům. A pak dej sloužit za mne tahsat dll z jednu mši!« Všichni tonuli jsme v slzách, když raněný vysílen posledními slovy a ruku na prostřelenýeh prsou, usmívaje se, klidně s timto světem se rozžehnal. Večer, než dorazili jsme na stanici, byli jsme vyrušeni šumem a hlukem, a brzy na to v ohbí řeky octli jsme se uprostřed loďslva, obklopeni džunkami. Jedna z nich, velikých rozměrů, majestátně se vyjímala, nesouc na svém stožáru markantní svitilnu červenou. Byl to Lichunčan, ubírající se pod ochranou ruského vojska do Pekina. V jeho družmě nalezalose takové množství mandarinů, tajemníků a kuchtíků že padesát lodí sotva stačilo pojmouti komonstvo tohoto hodnosty. Také oni hotoví se k při- stání. Na chvili musili jsme zarazit. »Co je to za cizince na vaši lodici ?« vo lají čínsky na naše veslaře. »Francouzi!« zněla odpověd. »Dobře, jedte!« Hledíme přiraziti někde na příhodném místě a veslujeme k ohni, nedaleko na břehu rozdělanému. Je to italská hlídka, střežící zde dřiví. Desátník zve nás hned přátelsky, abychom se šli ohřát. Vzali jsme víno a jdeme se po- sadit k ohni k těmto dobromyslným lidičkám Pocházejí z okolí Milána a jsou nadšeni vyvolám-li u nich vzpomínky na Lombardsk a tamní pole rýžová, podobná zdejším.
Francouz Milán
30 article
Vojáci nerozumějí slova francouzsky, páter a já nerozumíme naopak italsky, a přece si rozumíme. Dobrá vůle, několik drobtů z italské konversace s troškou latiny — a zázrak je hotov. Podívejme se na tu latinu, přece byjí ublížil, kdo by tvrdil, že není k ničemu. Kde bych se byl nadál, že za hvězdné noci na březích Pejha bude mi dobrá k pobavení se u ohně s italskými bersaglieril 4. října 1900. Pozorujeme již z dálky tvrze tjencinské. Naši veslaři se činili. Páter s nimi rozmlouvá. »Kolik vám platí za tuto cestu?« ptá se jich. »Pětatřicet piastrů a stravu.« »A kolik asi jste vydělávali dříve ? »Dvacet piastrů a musili jsme se stravo- vati sami.« »Toť je tedy pro vás příznivá doba t nynější? »Zajisté, jsme spokojeni.« »Ale sem tam dostanete na hřbet? »Ach, z toho si nic neděláme.« To je okupační filosofie v očích šefa našich kuli. Vjíždíme do Tjencina a opět spatřujeme jeho lodní mosty a zříceniny. Vzezření od měho odjezdu se poněkud změnilo. Ve městě je mnohem více Čiňanů a situace se poněkud zlepšila. Ve čtyři hodiny plujeme kol nádraží a kotvíme u admirálství. Stačilo nám 60 hodin z Pekina sem, kdežto proti proudu do Pekina potřebovali jsme celých sedm dnl. A nyní vzhůru do Japonskal
Tjencina