3
masthead
26. dubna19010 Csslo 1t4
Csslo 1 t
4
article
a sice od pp. Karla Peiskra a Antonfna Kardise
v Mostě. Také tilo znalci prohlásili, že dovětek ne
psal Berger. Nález p. Stěhule odporuje posudku ..
Předseda: Mám za to, že podobné kritiso
vání náleží spíše do resume
Dr. Eisenbach: Navrhuji tedy, aby tito znalo
byli k soudu předvoláni. Mimo to žáďám, aby by
předložen seznam členů Ústřední Matice školské
z něhož vyjde na jevo, že nejen p. Stěhufe, ale i pan
dr. Notejí jsou čieny Mafice.
Pan dr. Šámal ohradil se především prot
dolým zdáním, které byly opatřeny pouze na čá-
stečném materiálu Dále ohradil se proti takovému
způsobu vystupování, jaký právě byl zde slyšen
Je- p. Stčhule prohlašován za strannického, pak must
býti zamítnuti i ti oslatní, prokuraturou doporučovaní
poněvadž oni se nalezají ve státní službě. Pozoru
hodno jest, že o totožnosti židle dříve finanční pro-
kuratuta nepochybovala a teď najednou o tom po-
chybuje. Žádá li však prokuratura zjištění v tom
směru, pak doporučuji za znalce p. J. Dvořáka
čalonnika v Praze a soudního znalce, jakož my vždy
žadáme o dobré zdání jen soudní znalce. Návrh n
zjištění totožnosti stylu zdi se rovněž bezpředmětný.
Styl podobných spisů je stejný. Pan zástupce pro
kuratury má příl-žitost vyžádati si od tohoto soudu
třeba 20 teslamentů od různých osob a nalezne mnobá
slova v nich úplně stejná, poněvadž jsou to ustálené
již formy styla. Tvrzení Panznerové nelze rovně
tak důvěřovati, poněvadž ona tvrdila, že hrob vy-
koupila sama a zatím vyšto na jevo, že hrob zaplati
p. Panzner. Dodávám, že přičí se všemu řádu, aby
soukromými dobrými zdáními bylo bojováno, Vy
padá to jako hrozba proti soudu, aby jinak neroz
hodl než dle těchto soukromých dobrých zdání
Ostatně drubý pan zástupce prokuratury pravil, ž
tomu nevěří, že to psal Scbnell.
Peisker
Berger
doktor
Eisenbach
Stěhufe
Notet
Šámal
J Dvořák
Panzner
Most
Praha
Antonfn Kardis
5
article
Dr. Fried: To je mě osobní mínění!
Pan dr. Šámal žádá ještě soud, aby vzal znalce
p. Stěhule do ochrany proli úlokům, na jeho nestran-
nost činěným. Todolýká dále, že nelze pochopovali.
proč by z měsla, půl millionu obyvalelů čílajícího
bylo nutno povolávati znalce až z Berlína nebo ze
Šl. Hradce. O znalci Langenbruckovi pan zástupee
prokuratury nemohl uvésti nic jiného, než že jí zasla
prospekt, v němž se vychvaluje. Stejně musím od-
mílnouti způsob, jakým pan zástapce prokuratury
dotkl se tu opět pana dra. Molejla.
Předseda oznámil, že p. dr. Motejl předloži
soudu dne 22. dubna prohlášení, které mu vydala
finanční prokuralura a v němž uvádí se, že finanční
prokuratura neváhá dáti prol lášení, že nemůže je
viniti z toho, že on byl ve spojení s nějakým ne-
správným počináním.
Při čtení prohlášení vyskočil zásíupce prokura
tury a činil výtku, že se spis čte.
doktor
Fried
Šámal
Motejl
Berlín
Hradec
6
article
Předseda (klidně): Vytýkejte lol
Po přečtení prohlášení pravil dr. Eisenbach, že
vytknutí předpojatosti neni ž dnou urázkou. Každ
osoba de jeho náhledu je předpojatá, je-li ve spolku
Soud odebral se na to k poradě o učinčných
návrzích. Po prohlášení usnesení v příčině navrho-
vaných dalších důkazů, ve kterém o některých ná-
vrzích finanční prokuratury prohlášeno, že o kone-
čném jich připuštění nebo nepřipustění později se
rozhodne, volal záslupce finanční prokuratury dr-
Fried hlasem rozčileným, že návrhy jejich šmahem
soud zavrhuje, čemuž druhý zástupce dr. E' senbach
posupným smícbem a různými výkříky přizvukoval
Pan předseda vrchní rada Böhm nelibě dojat
palrně rozechvěn tázal se, zda má to býti snad ob
viňování z nějaké předpojatosti?
Na to dr. Eisenbach drsným hlasem volal, že
mu pan předseda něco imputuje, čeho jest dalek
žádal tento svůj výlev miti v protokolu. Později od
toho však upustil.
Na to o 1/22. hod. odpol. líčení odročeno na á.
hod. odpolední.
Fried
doktor
E senbach
Böhm
Eisenbach
7
article
Po zahájení odpoledního líčení byla především
vyslýchána pí. Vilémina Plakyicová, ovdovělá
Panznerová. Měla vypovídati o některých okolnostech,
z dřívějšího výslechu nedosti jasných. Pravila, že
jednoho dne šla s Bergrem na olšanský hřbitov. Na
cestě v Kanálské zahradě dal jí Berger peníze se žá-
dosti, aby dala obnoviti hrob jeho otce a strýčkůa
zároveň aby vyplatila hrob onen na vždy. Rozmluva
tato slala se v měsíci květnu v roce 1881. Po smrt
Bergra navětivila ouen nárožní dům, v němž Bergen
bydlel a dověděla se od p. Lhotky, že prý Berget
napsal testament a že ho ukrýl v ku hyni pod dlaž-
dičkami. Svědkyně se pousmála a pravila, že to asi
není pravda, poněvadž jednou Berger řekl, že testa-
ment nemá hotový. Dále vypravuje svědkyně, že
jednou, asi 2—3 roky před smrtí, chystal se Berger
na výstavu do Paříže a žádal ji, aby mu střežila za-
hradu. Ona se tázala, máli vše v pořádku a tu
Herger odvětil: »Jest o vše postaráno, také o tebe!e
Z této okolnosti by se přece dalo souditi, že Berge
testament napsul.
Dr. Eisenbach žádal, aby sporný dovětel
byl předložen svědkyni, zda pozná, že je zujmen
písmeno »A« a »Vs totožné s těmi, jak je psal Berge
v dop sech, ji zaslaných.
Plakyicová
Panznerová
Bergr
Berger
Eisenbach
Olšanský hřbitov
Bergen
Paříž
8
article
Pan dr. Šámal ohražuje se proti tomu, poně
vadž svědkyně po 20 lelech dojista se nebude na je
notlivé obrysy písmen pamafovati-
Soud rozhoduje, že se má dovětek svědkyn
předložit.
Svědkyně prohlíží dovětek a praví: »To nen
jeho písmo! Možná že to psal, ale v ně
jakém rozčitení!« (Veselost v posluchačstvu.
Dr. Eisenbach táže se svědkyně, zda viděla
někdy Bergra psáti v rozčilení. (Opětná veselost.)
Svědkyně: Nikoli.
Přikročuje se k výslechu znalců v oboru čalou
nictví a sice pp. Ludvíka Engla, továrníka koží na
Král. Vinohradech, a Josefa Dvořáka, majitel
čalounického závodu v Praze. Znalci odnesli židl
do poradní síně, kde ji podrobili důkladné prohlídce.
V inventárníku bylo zapsáno, že Berger měl židle.
potažené červenon, saflánovou koží. Na to podali na-
sledující dobrozdání
Židle je z ořechového dřeva, na hnědo leštěná
okrasy tvaru starodávného, sedadlo je potaženo kože
ným plátnem barvy hnědé, které béltem doby zčen-
nalo. Vyčalounována je slamou a koudelí. Kožený
polah nazývá se tnké samorické kožené plátno«. Po-
pis tento nesouhlasí s tím, co je uvedeno v inven-
táři, neboť tam je uvedeno, že židle je potažena čer-
venou safiánovou koží. Znalci potvrdili však, že židle
byla již jednou potažena, neboť o tom svědčí zbytky
látky. Potal nynější na židli není původním, nýbrž
druhým.
Další otázka zněla, kdy byla židle nově potažena.
zda před či po roce 1881. Znalec p. Dvořák uvedl
že druhé polažení židle se stalo před více lety. Po-
dobný potah může vydrželi třeba 30. Jet. Závisí to
ovšem od toho, jak židle bylo použilo, zda víceči
méně, kde stála, zda na slunci či ve vihku. Přesně
však nelze udali, před kolika lety byl potah zhoto-
ven. Znalec p Engel podotýká, že potah židle nena
svědčuje valnému stáří, poněvadž barva není přílis
vyhledlá.
doktor
Šámal
Eisenbach
Engl
Král
Dvořák
Berger
Engel
Praha
Potala
9
article
Položena pak otázka, zda popruhy židle při no-
vém potažení bylo nutno utáhnouti. Pan Dvořák
pravil, že popruby jsou motouzové, velmi trvanlivé.
takže nemusely být vyměnény neb utahovány při
vyměnění potahu. Druhý znalec pravil však, že po-
pruhy při každě opravě povlaku židle musí se rovné
opraviti. Aby se zjistilo, zda s popruhy židle bylo
hnuto, znalci potah židle z části rozpárali a zjistili,
že při druhém měnění potahu nebylo s popruhy poo
sedadlem židle ani hnuto. Způsob vycpání židle je
takový, že umožňuje delší zachování židle. Sláma na
potah neúčinkuje tak zhoubně jako péra, která po
jisté době povlak protrhávají. Poněvadž o dobrozdání
tom dr. Eisenbach ještě vyslovil pochybnost, byl po-
vlak židle úplné odpárán, načež potvrdilo se opět do,
co p. Dvořák již dříve uvedl, že totiž popruhy ne-
byly posunuty. Druhý znalec p. Engei uvedl, ž
o tom dobrozdání podati nemůže, poněvadž není od-
borníkem pro posouzení práce, nýbrž jen materiálu.
Po úplném odhalení povlaku seznali znalci, že po-
vlak byl dervenohnědé barvy. K dotazu zástupce
prokuratury udal p. Dvořák. že obyčejný znalec,
který není čalouníkem, může při povechním zkou-
mání za to míti, že židle potažena jest kůží safiáno-
vou. Tomuto názoru rozhodně opřel se druhý znalec.
poněvadž známky saflánové kůže jsou docela jiné.
které soudní odhadce musí rozpoznati
Dr. Fried žádá za zjištění z odevzdací listiny
že v pozůstalosti po B. Schnellovi neshledána žádná
židle, pokrytá safiánoven koží, nýbrž že se tam
vvádějí židlc, potažené voskovým plálnem. Ti
Dvořák
Sláma
doktor
Eisenbach
Engei
Fried
B Schnell
10
article
snažil se prokázati, že židle, u B. Schnella nale-
zené, nejsou totožné se židlemi, popsanými v bytě
rytmistra Bergra.
Předstupuje svědek p. Václav Horkčie k, ve-
tešník, který židle po A. Bergrovi koupil a opět je
B. Schnellovi prodal, pravil: Židle je taláž,
kterou jsem z pozůstalosti po Ber-
grovi koupila myslím také, že i potah je ten-
týž. Od té doby uplynulo mnoho roků a nepama-
tuju se na to dosti přesně. Barva potahu nebyla
tehdy ani červená ani černá. Židle stála v bytě
Bergrově a sice v tom pokoji, kde byla pokladna
— Tímto svědectvím jest tudiž nezvratně prokázáno,
že židle pochází skutečně od Bergra.
Na to příkročeno k výslechu znalců v
oboru písma a sico především slečna Dolphine
Poppeova, graphologyně z Vídně, která podala
velmi obsálilé dobrozdání, vrcholíci v tom, že písm
dovětku není totožně s pravým pís
mem A. Bergra. Srovnavši písmo dovětku
písmem listin B. Schnella, dospěla sl. Poppeova k ne
zvratnému přesvědčení, že kodicil zůmyslně i ne
zůmyslně padělal Bedřích Schnelí, maje při tom
snahu napodobiti písmo A. Bergra
Poněvadž čas valně pokročil líčení odročeno ne
dnešek, kdy pokračovati se bude o 9. hod. dopol.
(Pokračování.)
Sňatek marnotratníka. K referátu uve-
řejněnemo dne 31. března t. r. oznamuje se nám
že o V. L. mylně bylo tvrzeno, že vydržoval celou
domácnost své býv. milenky, nynější své manželky
Pravdou jest, že nikoliv V. L., nýbrž jeden ze synt
télo rodiny, svého řemesla cukrář, malku svou pod-
poruje.
B Schnell
Bergr
Horkčie
A Bergr
Bergrův
Schnell
V L
Vídeň
Dolphin Poppeův
11
article
Dr. Verkauf a Všeněmei.
Dr. Verkauf a Všeněmei.
Z Vidně, 25. dubna. (Zvl. tel. »N. L.-)
V procesu dra. Verkaula proti sladovníku Klein
mondovi a některým všeněmeckým redaktorům od
souzeni byli Kleinmond a red. »Ostdeut. Rundsch.
Sedlak pro utrhání na cti každý na 3 měsíce do
vězení, dále odsouzeni pro zanedbání povinné pěče
všeněmečtí redaktoří, Wildner na 3 měsíce do vězení
Karel Tins ke 209 K a Vendelín Lederer ke 100
poknty. Obžalovaný Gugoth byl porotou osvobozen
Zastřelil rozvedenou manželku
doktor
Verkauf
Všeněmei
Kleinmond
Ostdeut
Tins
Lederer
Gugoth
13
article
Z Paříže, 25. dubna. (Zví. tlgr.)
Před zdejší porotou počalo dnes přelfčení a hr
Karlem Cornulierem, kterýž zastřelil nedávno man
želku svou, když odcházela od advokáta Lerouxa
Hrahě Cornulies tvrdí, že učinil tak ze žárlivesti
poněvadž prý slyšel manželku svou, jak s advokáten
oním, s nímž prý udržovála milostné pletky, při
rozchodu se líbala. Nad to uchvácen byl prý hněvem
že soud odňal mu tři dítky jeho a přiznal je roz-
vedené ženě jeho.
Obžaloba oproti temu tvrdí, že hřabě Cornulien
jedna! ze maty, že rozvodem zbaven byl příjmo
z velikého jmění hrahěnčina.
Obžalovaný činu svěho lituje a praví, že nemě
v úmyslu ženu svou zastřeliti; zachvátila prý jej
když viděl ji odcházeti od Lerouká, pravá zběsilost
takže střílel jako divý, nevěda prý ani jak a kam.
Reforma soudního vyšetřevání. Fran-
couzský dramatický spisovatel Brieux rozvířil svým
dramatem »Červený talár« otázku nynějšího soud-
nictví. Brieux, antor přemítavý a smělý, každou
svou prací chce něco dovoditi, dokázati, zasahuje do
nejpalčivějších problemů a otázek a užívá jeviště
jako tribuny, odkud hlázů své idey. Nejnovější jeho
drama »Náhradnice« mělo za následek, že veřejnost
počala si všímati — kojných, autor sám napsal řadu
výmluvných článků, v nichž dovolával se ochraný
dětí těch, které jsou nuceny prodávati své mateřské
mléko pro děti bohatých. Předešlé jeho drama »Čer-
vený talár«, které bylo též s velkým úspěchem pro-
vedeno na jevišti Národního divadla, odhaluje a bi-
čuje zlořády nynějšího soudnictví. Co aufor řeklna
účet francouzských soudeů, může se opakovati
v jiných zemích, neboť všude je mnoho pochybnosli
o dokonalosti a ideálnosti Justice a její vykonavatelů.
Cornulier
Cornulies
Fran
Brieux
Paříž
Lerouká
Čer
národní divadlo
14
article
Drama Brieuxovo, přes své ostré výpady proti stavu
soudcovskému, bylo sehráno i ve dvorním divadle
vídeňském, vyvolalo velkou pozornost, spíše pro
svůj ideový obsah nežli pro svou literární cenu a
přimělo jednoho zovýznačnějších advokátů vídeh-
ských dra. Bedřícha Eibogena k výdání brožurky
»Červený talár«, v níž se pisatel dovolává reform
nynějšího způsobu seudního vyšelčování. Brieux byl
soudním referentem novinářským — bývalý žumna-
lista objevil se v dramatě »Červený taláro, jež je
více polemické nežli satyrické. Dramaticky silná
práce Brienxova má velkou cenu morální, elhickou
sociální, mnohem větší nežli básnickou, a v posta-
vách dramatu, kde vidíme soudce ovládané jedinou
snahou učiniti karieru, kteréž obětují i posvátné
zájmy Spravediností — je nejzajímavější a nejprav-
divější postava vyšetřujícího soudce Mouzona, Je to
prohnaný špllal, nesvědomitý sobec, který dovede
vyráběti důkazy viny proti nevinnému, zaplésti lstivě
inkvisita do všelikých odporů, který vyšetřovaného
trýzní a mermomocí chce z něho vynutiti neb vylá-
kati přiznání. To, co se odehrává v druhém jednání
Brieuxova dramafu, není jen napinavou a vzrušující
scénou divadelní, je velmi pravděpodobnou událostí,
jež se přihází v mnohých úřadovnách vyšetřujících
soudeů. Jvou soudcové jako Mouzon, kteří rozezná-
vají jen dvě kategorie lidt, ty kteří již byli odsou-
zeni a ti, kteří ještě nejsou. V jejich očích každý
obžalovaný je vinným a jen s litostí propouštějí
nevinné, jakoby jim byla vyrvána kořisť. Dr. Elhogen
lčí tyto zjevy, jež vyskytuji se všade a přimlouvá s
za reformu soudní praxe, aby se staly nemož-
nými přehmaty vyšetřujících soudců a la Mouzon.
Brieuxův
doktor
Elhogen
Drama Brieuxovo
Spravedinost
15
article
Má se státi něco na ochranu obžalovaných.
jsoucích ve vyšetřování. Náš trestní řád, jeho
humanní úmysly staví jej na čestné místo mezi
zákonodárnými díly naší doby, má vadu, že spolebá
na — ideální úřadníky. Proč něj neexistuje úřadník.
který na pouhé anonymní udání dá zatknouti a
v průvodu stráže po ulici věsti počestného, váženého
muže, ani vyšetřující soudce, který z kamaraderie
neb úslužnosti neodváží se nic namítnouti proti
návrhům státního náviadního i když spočívají na
dmylu, ani předseda soudního dvoru, který osvobos
zující výrok poroty pokládá za osobní urážku
Zákonodárce dal soudci všeobecnou moc. Zejmena
působnost vyšetřujícího soudce je nadmíru vše-
stranná. Kdežto v jiných funkcích je dbáno o roz
dělení práce, spojují se u vyšetřujíeího soudce vý
kony žaloce, obhajce, soukromého účastníka, soudce
i zapisovatele, neboť on též diktuje protokol
Dr. Elbogen poukazuje na nevhodnost těchto poměrů,
nepříznivých vyšetřovaným a prohlašuje, že obžalo-
vaný nemá být ponechán bez ochrany a rady, že
má títi zástopce svých zájmů od té chvíle, kdyje
zavedeno proti němu trestní řízent. Boj mezi obža-
lovaným a zástupcem vetejného právního pořádku
je nanejvýše nerovný. Dr. Elbogen navrhuje, a by
obviněný měl státého zástupce během
celého vyšetřování, aby vedle vyšetřu-
jícího soudce a zapisovatele seděl téz
obhájee, ktený má býti stálým ele-
mentem aparátu vyšetřujícího. Be
obhájce nemá se podniknouti žádné vyšetřování, ani
výslech obviněného neb svědka, ani domácí pro-
hlídka. Pak by ovšem bylo nemožno, provádění po
doktor
Elbogen
16
article
dobné věci, jako soudce Mouzen a celá historie
»Červeného taláru« by byla nemožná. Dr. Elbogen
bojuje pro svou věc též ciframi a praví, že za jediný
rok bylo v Rakousku 166.293 trestních podání pro
zločiny a přečiny. Za přestupky bylo během téhož
roku učiněno 948.165 trestních podání. Průměrný
počel osob, pro podezření zločinu neb přečinudo
vazby vzatých, obnáší v Rakousku 45.739 — a mezi
nimi je 22.162 osob, na něž nebyla vznesena obža-
loba, bývá tudiž v Rakousku ročně nevinně
do vyšelřovací vazby vzato průměrne
22.000 osob. Tito občané musí snášeti rozmary
nedostatky justice. Jménem jich dovolává se vídeňský
advokát opravy trestního řádu zvláště v oboru pů
sobnosti vyšetřujících soudců.
Elbogen
Rakousko
17
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Do rejstříku živnostenského byli zapsání
Frant. Blažek, řezník, roh Táhorské a Wenzigovy ul.
— Jan Macoun, pekař, rok Šaolské a Žitné ulice
v Jindřišské ul. č. 6. a 22., na Václavském nám
č. 5. a v Myslikově ul. č. 7. zřídil krámy ku prodej
zboží, — Mat. Egererová, modiství, na Můstku č. 9.
Ant. Hromas, řezník-obchodník, Veverkova ul. č.p
730.—VIII., — Eliška Gretschová, dámské krejčovství
Jungmannova tř. č. 5., — Aděla Goldschmidtová
živnost obchodní dle 1. odst. §. 38 ž. ř., rohi Šte
pánské a Řeznické ul., — Václav Roušar, obuvník
Růžová ul. č. 24., — Anna Petříková, živnost ob
chodní dle I. odsl. § 38. ž. ř., ulice v Jirchářích
č. 14.. — Václav Holeka, živnost obchodní dle 1. odst.
§ 38. ž. ř., Černá ul. č. 4.; na rohu Václavskéh
náměsti a ulice ve Smečkách zřídil krám ku pro-
deji zboží.
*Změny v rejstřiku živnostonském. Ji
řina Leissova, obchodnice s potravinšmi. Dlouná
tř. č. 50, ustahovila náměstkyní Terazii Licgertovou.
— Anna Kadlnsová, obchodnice dle 1. odst. § 38.
ž. ř., do Nekázanky č. 7., — Moříc Eisner, Řlem
pířství, do nárožního domu Biskupské ul. a Poříčí
— Anna Rudolská, obchod s potravinami, do nárož
ního domu Vschrdovy a Řičhí ulice-
* Rešeni sociálnich poměrů pomocnictv
knihkupeckého zaznamenavá opětně jeden utěšený
případ. Nakladatel a vydavatel sbírky »České umění-
pan Bedřich Kočí v Praze, u něhož je již od zalo-
žení závodu devítihodinná frekvence zavedena.
zkrátil tuto pro letní ohdobí na osmihodinnou, takže
počínaje 1. květnem bude se v závodě tom úřado
vati od 8—12 a 2—6 hodin. Pan B. Kočí poskytuje
léž svému personálu celodenní neděiní i svátečn
klid závazně po celý rok, jakož i v látě 14denu
dovolenou, nevýjímaje z této ani sluby, ani persona
z výpravny.
František
Blažek
Táhorský
Macoun
Šaolský
Mat
Egererová
Hromas
Gretschová
Jungmannův
Goldschmidtová
Roušar
Petříková
Holek
Leissův
Licgertová
Kadlnsová
Eisner
pířství
Rudolská
Vschrdův
Bedřich
Kočí
Wenzigův ulice
Žitná ulice
Jindřišská ulice
Václavský já
Myslikov ulice
Veverkův
řeznický ulice
Černá ulice
Nekázanka
Řičhí ulice
Praha
Český uměný
18
article
Volby do hromady pomocnické při N
vém obchodním gremiu konati se budou v nedě
dne 28. t. m. o 2. hodině odpolední ve velkém vý
stavním sále »u Štajarůe. Česti voličové nechí do
staví se v počtů nejhioj nějším.
* Veřejuá schůze obchodního pomo
nictva koná se v pátek dne 26. 1. m. o půl. 8. hod-
večer v místnostech »u Černochů« (vedle obchodu
p. Stoklasy) na Hiradčanech (Úvoz) s programem
Dobrovolné zkrácení doby pracovní. Jest žádoucno
aby účasst obchodního pomocnictva byla, pokud lzr
největší.
* I. podpor. spolek dělníků čalounický ch
má schůzi dne28.t. m. o 10. hodině dopol. ve spol-
kové místnosti »u Bonů«.
* Spoločenstvo povozníků, flakristů
drožkářů na Smíchově mělo dne 16. l. m.
mimořádnou valnou hromadu. Na základě usnessni
okresní konference živnostenských společenstev n
Smíchově a dne 10. března přijat jednohlasně návrh.
by společenstvo přistoupio k okresní jednotě spo-
lečenstev. Méstská rada na Smíchové věnovala
k účelu tomuto obnos 20 K. Ze jmění společen
stevního věnováno mistrovské pokladně 759 K 68h.
Ve schůzi předneseny různé slesky na nedostatečný
dosavádní jízdní řád a poukázáno hlavně na ne-
bezpečí vrcliního vedaní elektrických dráh, jímž ma-
jetek i život povozníků jest ohrožen. Usneseno n
nebezpečí to upozorniti rochodující faktory. Usue-
seno požádati pány staviteie, aby skladku sami
obstarávali.
Česťa volič
Stoklasa
Bono
Smíchov
Spoločenstvo povozník
živnostenský společenstvo můj Smíchov
Hiradčany
19
article
* První výstava řemeslných prací učed-
nických v Česlavi pořádá se v kreslírně měšt
školy chlapacké a potrvá od 28h. dubna včetně do
5. května. Zahájena bude dne 28. dabna o 10. ho-
dině dopoledne předsedou pořadatelstva p. H. Flalou,
starostou král. města Čáslavi. Zprávu jednatelskou
o výstavě přednese pan Frant. Skočdopole, ředitei
průmyslové školy pokračovací. Slavnostní rozdilení
cen porolou výslavní přisouzených konati se bude
vneděti 5. kvůrna o 11. hodině dopoledne. Výstav
bude otevřena dopoledne od 9 do 12, odpoledne o
3 do 5 hodin a zakončí se v neděli 5. kvétna o po-
lednách. Vslup jest každému volný a bezplatný.
tavky.
* Ke stávce pekařské v Brně se ozn
muje: »Se strany vyrovnávacího komitélu, sestáva
jícího ze 4 mistrů a 4 dělníků zavedeno bude vyjed
návání, které patrně v brzku k uspokojivému resul
tátu obou stran povede.
* Z Milana, 25. dubna. (Zvl. tel. »N. L
Stávka v Janově jest ukončena. Za to zahájiii
stávku zemědělští dělníci v Bologne a 3000 dělníků
v lomech mramorových u Lucey. Voněvadž jsou
ohavy před nepokoji, bylo tam odesláno vojsko.
Z Madridu, 25. dubna. (C.-B.) Zřizenei
zdejší tramwayové společnosti zahájili stávku. Do-
prava jest úplné zastavena; remisy a kanceláře spo-
lečnosti střeženy jsou policejně.
H Flala
František
Skočdopole
Milan
N L
Čáslav
Brno
Janov
Bologne
Madrid
20
title
Válčení s Cinou.
Cina
21
article
Telegramy.
Telegramy.
Tjeneina, 24. dubna. (C.-B.) U Šanhah
kvanu nalezli Angličané zakopaných 19 polních dě
i náboje.
Z Lendýna, 25. dubna. (C.-B.) Listům ozna
muje se z Pekina, že oddil, skládající se z angl-
ckého, francouzského a japonského mužstva, ze
Šaahajkvanu napadi tlupu čínských záškodníků
donutil ji ustoupiti, ale úplně ji nerozprášil.
n. Z Berlána, 25. dubna. Z Číny sdělujese
»Local-Anzeigrue: Postup spojeného vojska fran-
couzsko-německého pod velením generálů Lessela a
Haillauda namířen jest pruti frontě a křídlučínského
vojska, jež v síle 25.000 mužů mělo na západ ot
Hunilu obsazeny tři dobře opevněné za sebou ležíci
horské posice. Německé kolony útočné postupovaly
neschůdnými téměř soutěskami proti bráně ve svelk
zdi« u Nienčvikanu a proti třem jiným severněji le-
žícím branám.“ Gen. Lesel a ostatní důstojníci o
vrchního velitelství jsou na pravém křídle. Zdá se
ale, že nepřitel nechce klásti odporu a že nepochybně
ustonpí za »vělkou zeds.
Angličan
Lessel
Haillauda
Lendýn
Berlat
Čína
LocalAnzeigrue
22
article
Z Pekina, 24. dubna. (C.- B.) Mezinárodní
oddíl o 800 mužích pod velením plukovníka Rad-
forta opustil Šanhoikovu, aby potrestal lupičskou
četu, jež byla znpředla boj se selninou 4. pendžab-
ského pluku u Tunina, při kterémžto boji byl major
Browning padl. Lupiči kladli zpočátku oddílu Rad-
fortovu odpor, uprchli ale konečně, jsouce Radfurtem
stiháni, do hor, když byli zanechali 50 mrtvých na
bojišti. Z vojska Radfortova padlo 6 Angličanů, 2 Ja
ponci a 1 Francouz. Mrtvola Browningova byla na
lezena.
w. Z Londýna, 25. dubna. Dle pekinské de-
peše Laffonovy kanceláře ze včerejáka sdělili vy-
slanci anglický, německý, francouzský a japonský
Lichunčanovi, že spojenci stanovili výši odškodného
na 65 mill. lib. šteri., ale že se spokojí obnosem
tím, jen když Čina zaplatí ho do konce června. Jinai
budou prý stály ty za každý další měsíe prodlen
žádati o 100.000 lib. šterl. více.
Z Kořína n. B., 25. dubna. (C. B.) Dle pe-
kinské zprávy »köln. Zeitung« hrabě Walderseea
šest důstojníků hlavního stanu odjudou za týden na
tři dny k ovelké zdi« a císařským hrohům.
Browning
Radfurt
Francouz
Browningův
Laffonův
Waldersee
Tunina
Londýn
Zeitung
Angličan
23
title
Válka jihoafrická.
24
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Pretorie, 24. dubna. (C. B.) Dle úřadníel
sděleni bylo na novo zajato 355 Burů a ukořistěno
386 ručnie, jedna dvanáctiliberka a 15.000 Dalko
malozrnných nábojů. Šest Burů padlo. Z Angličanů
zabit 1 a 5 ráněno.
Londýna, 25. dubna. (C.-B.) Dle z prá
večerníků z Pretorie ocitl se majon
Twyford s malým průvodem na cesti
z Mackadorpu do Lydenburgu u Rad
fonteinu v záloze. Byl zabit, družina
jeho byla pak po statečném odporu
přemožena.
Pretorius
Angličan
Londýn
Lydenburg
Bur
Dalko
25
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Z klubu českého.
Z Vídně, 25. dubna. Klub konal
schůzi dne 18. dubna a dnes. V oné sta-
noven postup při poplatkov
novelle, probrána její ustanovení a určeni
řečníci. Usneseno podati dotaz o počí
nání si městské rady vídeňské
která odmítá přípisy českých obcí. Staly se
kroky vůči tvrzení poslance Klo-
fáče pardubické schůzi.
Dnes sdělil předseda projev so-
strasti kola polského nad úmrtím
Václava Brožíka a výsledky
jednání o pracovním programu
Posl. Karbus žádá, aby volbě
úrazové pojišťovně býla věnována
klubem náležitá pozornost.
Potom rozvinula se debata o poli
tické situaci, které se zúčastnili veškeř
členové klubu. Nebyla ukončena. Návrhy
ní podané odkázány parlamentní komisi, by
o nich uvažovala a své návrhy podala klub
v nejbližší schůzi.
Z Vídně, 25. dubna. Parlamentní
komise klubu českých poslanců měla dnes
odpoledne dvouhodinnou porádu s ministrem
drem. Rezkem.
Z Vídně, 25. dubna. Rolnický
odbor klubu českých posla neu
na říšské radě projednával ve schůzi, konané
za předsednictví posl. Königa osnovu
vládní předlohy o nucených zeměděl-
ských družstvech a po debatě, které
se účastnili poslanci Jaroš, Heimrich,
Vychodil a Martinek, přijat byl ná-
vrh posl. Heimriichn, aby čeští členové
zemědělského výboru s protestem proti kom-
petenci říšské rady k řešení této záležitosti.
jež náleží výlučně do kompetence zemskýc
sněmů, vstoupili do jednání o přeďloze a
snažili se, aby bylo z předlohy vyloučeno
vše, co by usnesením říšské rady působnost
zemských sněmů omezovalo a co v předloze
té byrokratického, tak aby z říšské rady
vyšel jen opravdový rámec zákona, do kte-
rého podrobná ustanovení by vložena býti
mohla z usnesení sněmů.
Kt
Brožík
Karbus
Rezek
Jaroš
Heimrich
Vychodil
Martinek
Vídeň
úrazový pojišťovna
26
article
Z Vídně, 25. dubna. Do klubu svo
bodomyslných lidových poslaneů českých do-
stavili se zástupcové Umělecké besedy, pp.
předseda Schnirch a oba bratří Lieb
scherové. Předseda pan Schnirc
ujav se slova děkoval jmenem Umělecké
besedy klubu poslanců českých za vymožen
umělecké gallerie pro království české
Praze. Blahopřál k další činnosti, aby české
delegaci podařilo se jak v hospodářských,
tak v kulturních, národních i v politických
oborech domoci pro národ český velikých
úspěchů.
Předseda klubu dr. Pacák děkuje de
putaci Umělecké besedy za uznání pravil, že
jest poselstvu velikým zadostučiněním, že
zástupcové spolku tak významného přichá-
zejí, by poděkovali poselstvu českémuza
dočasný krok, jejž učinilo, a který jest před-
mětem mnohých nezasloužených výčitek.
Poselstvo české jest si vědomo svých povin-
nosti, neustoupilo a neustoupí ani o píď od
národního programu, jest si však vědomo
svých povinností, že též vedle těchto stránek
ve veřejném životě domáhati se musí pro
národ český prospěchů kulturních i hospo-
dářských, které nikterak neklade nad na-
rodní a politické, nýbrž vedle nich. České
poselstvo jest si vědomo, že jedná jen
zájmu svého národa, a doufá, že úsilovnou
prací dospěje k vytouženým cílům.
Potom sdělili pp. Schnřrch a bratř
Liebscherové četná přání ve příčině
gallerie a po debatě, která se o nich roz
předla, a které se zúčastnili četní poslanci,
opustila deputace místnosti klubovní.
Z železničního výboru.
Z Vídně, 24. dubna. Železničn
výbor dospěl až k 8. článku investiční před-
lehy, to jest k oněm investicím, které určeny
jsou na výstroj železnic (na nové koleje na
rozšíření stanic, na nové vozivo atd.).
Schnirch
Lieb
Schnirc
doktor
Pacák
Liebscher
Vídeň
království český Praga
27
article
Hned při čl. 1., který zabezpečuje stavbu
dráh, jež mají býti nákladem státu provedeny
mezi nimi také dráha z Loun do Rakovníka.
nákladem 9 mill. K, učinil jmenem poslaneů
českých inženýr Kaftan zásadní prohlášení.
že čeští členové výboru hlasuj
pro článek ten jen v určitém
předpokladu, že bude vyhověn
všem přáním zemí koruny česke
ve příčině vodních cest a lokál
ních dr áh.
Při čl. 2., který stanoví v odstavci druhém.
že dráhy Louny-Rakovník a Hartsberg Fried-
berg mají býti vystaveny jen tenkráte nákla-
dem státním, kdyby se nepodařilo zabezpečiti
je udělením koncese na základě systému
garančního, k čemuž bylo by třeba vydání
zvláštního zákona, vyslovil se posl. Kaftan
co nejrozhodněji proti této podmínce omezu-
jící, jelikož by tím vůči obrovskému pracov-
nímu materiálu sněmovny poslanecké vydán
zmíněného speciálního zákona mohlo se od-
dáliti a navrhl buď vypuštění podmínky té.
nebo přesné ustanovení lhůty k destavbě dráhy
Louny-Rakovník.
Důvody tyto podporoval posl. Sehnal
čině na ministra železnic dotaz, jak hodla
termin ten zaručiti? Dr. Wittek odvětil.
že jest ochoten určiti termin ten do 1. října
t. r., do kterého dne zmíněná druhá eventu
alita provedena býti musí, jinak platí ustano-
vení, že dráha z Loun do Rakovníka státním
nákladem a to dle přání posl. Kafrana, určitě
do konce r. 1902 musí býti vystavena.
Potom čl. 2. tímto způsobem doplněny
jednohlasně přijat.
Ve výboru vůbec jevily se dnes účinky
předvčerejší (úterní) konference zástupců všech
stran s drem. Körbrem, který jim sděli
hlavní obsah předlohy o vollních stavbách
Kaftan
Sehnal
doktor
Wittek
Körbr
Louny
Rakovník
Hartsberg Fried
28
article
Toliko řečníkům kteří přísluší k českému
klubu, náleží zásluha, že celý zákon o inve-
stiční půjčce nebyl výborem projednán již
dnes. Posl. Kaftan pětkráte, posl. M a-
štálka čtvřikrát, posl. Sehnal jednou
ujali se slova, by zdrželi přílišnou horiivost
všech stran dotud, dokud nebude naprosté
jasno v příčině předlohy o vodních cestách,
kterou vláda zejtra sněmovně podá, tolikéž
pak v příčině zákona zabezpečujícího fokální
dráhy, který s neděle se dostane do sněmovny.
Prohlášení, kteréž učinil posl. Kaftan
jmenem českých poslanců, praví vládě, ze
sobě tito zůstavují v příčině dalších fásí zá-
kona investičního úplně volnou ruku a za-
ujmou definitivní postavení k předloze inve
stiční při druhém čtení v plenu sněmovny,
teprve až bude známo přesné a jasné znění
předlohy o vodních cestách a předlohy o lo-
kálních dráhách.
Při hlasování o čl. 1—7. se posl. Maštálka
neúčastnil, protože vláda neďostála slibu, že
předloží zákon o vodnich stavbách a dráhách
lokálních, jež do té chvíle veřejnosti jsou ne-
povědomy. Majorita, se kterou investiční před-
loha železničním výborem ve svých jednotli-
vostech přijata, nasvědčuje tomu, že také
v plénu všecky strany jsou odhodlány pro n
hlasovati a dopustiti rychlé její vyřízení, tudíž
také čeští radikálové a frakce agrárníků, je-
jichž zástupce posl. Kubr bez výhrady a ná-
mitek hlasoval pro předlohu, obsahující dráhu
volební okres jeho protínající.
Zákon o vodních cestách.
Z Vídně, 25. dubna. Zákon o cestách
vodních bude zejtra podán buď počátkem,
buď koncem schůze, dle toho, vráti-li se mini-
sterský předseda dr. Körber z Pešti ráno nebo
odpoledne.
Průplavy mají býti vystaveny pro lodi
o 600 tunách. Na Dunaji plují lodi o 600 az
800 tunách.
Posl
Kaftan
Sehnal
Maštálek
Kubr
doktor
Körber
Vídeň
Pešť
Dunaj
29
article
Katolicism.
Z Vídně, 25. dubna. Dnes odpoledne
pokračováno v konferenci zástupců klubu
konservativního velkostatku, klubu polského,
klubu katolického čentra a klubu slovanského
centra ve příčině opatření proti útbkům na
katolickou církev, ve sněmovně poslanecké
podnikaným.
Konference dnešní se zúčasťnili: posl
dr. Metall, hr. Parish, hr. Serényi
a prine Schwarzerg, dr. Kathrein,
bar. Morsey, opat Treuiníels, ryt.
Jaworski, hr. Dziedusíz vciki, hr.
Pálffy, Skéne, dr. Šusteršič. Také
předseda poslanecké sněmnovny br. Vette
byl přítomen. Posk dr. Kern omluvil svou
nepřítomnost účastenstvím ve výborech sou-
časně zasedajících, dr. Lueger pozváním
na hostinu u japonského vyslance.
Konference dospěla sice k věcným ste-
skům, ale nebyla formálně zakončena. Stane
se tak teprve zejtra dopoledne, načež budou
usnesení vyhlášena.
Nové sdružení parlamentní.
Z Vídně, 25. dubna. Na podnět posl.
Ferjančiče sejdou se zejtra dopoledne
poslanci, kteří náleží ke stavu soudcovskému,
by sa ustavili ve zvláštní volné sdružení,
jehož účelem bude hájiti zájmy stavu soud-
covského. Jsou to posl. ryt. Eugen
Abrahamowicz, Bohosievič, bar,
D'Elvert, Gižovský, dr. Ferjančič
dr. Jabloňský, Lupul, Krulikov-
ský, dv. r. Ploj, dr. Sláma, dr. Potů-
ček, dr. Schlegel a Vencajz.
Metall
Parish
Serényi
Schwarzerg
doktor
Kathrein
Morse
Treuiníels
Jaworský
Pálffy
Skéne
Šusteršič
Kern
Lueger
Abrahamowicz
Bohosievič
bar
D Elvert
Gižovský
Ferjančič
Jabloňský
Lupul
Krulikov
Ploj
Sláma
Pot
Schlegel
Vencajz
Vídeň
Vett
30
article
Říšský soud.
Z Vídně, 25. dubna. Slovínci, jak po-
vědomo, podali proti složení volební listiny
při volbách do říšské rady v okresu celjském
několik stížností pro porušení volebního práva.
Říšský soud stížnosti ty prohlásil za bezdů-
vodné. Jednání o jedné stížnosti bylo odro-
čeno, poněvadž jest potřebí nového šetření.
Německo-pokroková strana.
Z Vídně, 25. dubna. Výkonný
výbor německých pokrokových
poslanců na sněmu králo vstv
českého konal zde dnes schůzi.
Dostavili se posl. Siegmund, Rich-
ter, Fournier, dr. Werunsky,
Schreiner, dr. Urban, dr. Schůcker,
Taschek, Nietsche, dr. Maly.
Konference zabývala se organisací strany
v království českém. Usneseno organisaci tu
doplniti a změniti dle osnovy navržené drem.
Urbanem. Kromě toho usneseno svolati
schůzi důvěrníků německé pokrokové strany
v království českém na květen do Prahy;
předloží se jí změna organisačního statutu k
schválení.
Na sjezdu tom bylo též pojednáváno
o všeobecných volbách na sněm království
českého a přípravách k nim. Konečně do-
staly se na přetřes důležité hospodářskéa
kulturní požadavky Němců v království če-
ském a bylo vysloveno, že splnění jejich je
v zájmu německého lidu v království českém
nezbytné. Rokování trvalo 9 hodin. Zejtra
se v něm bude ještě pokračovati.
Siegmund
Rich
Fournier
doktor
Werunsky
Schreiner
Urban
Schůcker
Taschek
Nietsche
Malo
Němec
Vídeň
Praha
31
article
Pracovní program.
Z Vídně, 25. dubna. Klub kato-
lického centra ve večerní své poradě
rokoval o kalendariu posl. Bärnreithrá pro
sněmovní práci v jarním zasedánía
siehválil je.
Ruský jazyk v Bukovině.
Z Vídně, 25. dubna. Církevně národní
jeden ústav ve Lvově zaslal právnické fa
kultě university černovické ruský dotaz ve
příčině stipendia. Rektorát university černo-
vické prohlásil, že podání to vyříditi nemůže,
poněvadž je ruské, kdežto vyučovacíma
jednacím jazykem university černovické je
němčina. Zmíněný ústav podal proti tomuto
rozhodnutí stížnost k ministerstvu vyučování
a když byla zamítnuta, k říšskému soudu
pro porušení čl. XIX. ústavy. O žádosti
jednáno dnes. Zástupce stížnosti dr. Křiža-
novský dobazoval, že universita, jakkoliv
je její jednací řeč německá, byla povinna
podání rusky sepsané výříditi, poněvadž
ruský jazyk je v Bukovině jnzykem zemským
a v Černovicich jazykem v zemi obvyklým.
doktor
Křiža
Vídeň
Bukovina
Lvov
univerzita černo