3
masthead
26. dubna 1901.
5
article
soudu brněnského závydání posl, Hybeše (rel
posl. Sláma).
Potom ustanoveni referenty posl. Hirsch
immunitní záležitosti Wolfově, Korol ve věci ryt
Walewského.
Zemědělský výbor (předseda hr. Zedtwilz)
rokoval povšechně o hospodářských spole-
čemnstve cih.
Ministr orby bar.Giovanelli poukazova
na ponenáhlé zlepšování předlohy od r. 1893. Spo-
lečenstva mají býti skutečnými zastupitelstvy země
dělských zájmů. Proto výloučeno zřizování rento-
vých statkův a pořízen rámcový zákon říšský
jednotlivé snémy mohou je přizpůsobovati potřebám
svých zemí. Ministr doporučuje předlohu. Příští in
teressové zastoupení odhorné je podmínkou prove
dení »grárních oprav.
Debaly zúčastnili se poslanci Iro, Peschka.
Fink, Gniewosz, Kühshelm a Zázvor ka
již vyslovili se pro povinná společenstva a Fü rst
proti nim. Také předseda hr. Zadtwitz přimlouv
se za předlohu.
Posl. Povše podá v příšlí schůzi závěrečnou
zprávu.
Hybeš
Hirsch
Wolfův
Korol
Walewski
Peschek
Fink
Gniewosz
Kühshelm
Posl
spo
6
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Sněm království českého. Pání v
Vídni rozhodli o plánu, dle něhož má postupo-
vati jednání na říšské radě. Ustanoveno přímo
s matematickou přesnosti, mnoho-li má býti do
15. června, kdy slavná sněmovna má se v tomto
zasedacím období sejíti naposled, schůzí, shodli
se natom, co se do té doby vyříditi má aco
ne, a ustanovili, mnohoili na každý předmět má
býti věnováno schůzí. Jak pěkně výjímá se to
všechno na papíře! Však stačí k tomu slovo,
z něhož vyvine se intermezzo, zintermezza
událost, která zatarasí na celý den i na dva
proud jednání tak důkladně, že neunikne jím
ani jediný sebe menší paragraf. V Rakousku
rozvrh parlamentní prácel! — A kdyby všechno
tak se odehrálo, jak to ujednáno a napsáno,
kde zůstala doba pro z asedání sněmovn
určená ?Kdož pak bybáse o sněmy starnll
Sněm je v této centralistické říši pátým kolem
u vozu. Kdyby sněmů nebylo, jak by Němci a
vláda, — což v Rakousku je pořád
jedno a totéž — zajásali ! Uvésti jea
absurdum bylo by dle jejich pomyslu nejzaslou-
žilejší praci. Mohou ale poslanci čeští snésti,
aby se jim opět nedodrželo, co jim bylo sli
beno? Jakkoli sněmy nynější nejsou sněmy,
na jaké činímenároky jmenem nezadatelných
svých práv, spatřujeme v nich přece jen zbytky
bývalé šamostatnosti české a symboly našeho
stálního práva.Však i v jiném ohledu jsou
sněmy korporacemi významnými, již proto, že
jsou lidu mnobembližší a přístupnější než vi-
deňský parlament a že výsledky sněmovní práce
jsou viditelnější, význačnější a prospěšnější nez
je ovoce sněmování vídeňského. Nechť si sněm
jen v malých rozměrech praeuje, rolnik, živnost-
ník pocitůje blahodárně následky této práce
z Vídně přicházejí jen předpisy o vzrůstu dan
obmezování našich právs a urážky našemu národu.
Němec
Vídeň
Rakousko
7
article
Toto bagatelisování nejbolestněji se dotýká če-
ského lidu a jest mu novým a výstražným do-
kladem vídeňské neupřímnosti. Jaké jsou věci.
které položeny byly nav repertoire říšské rady ?
Takové povětšině, jež svou důležitosti nemohou
se nijak rovnati výzňamu rozpočtu zemského.
Měslcem dubnem konči povolené pro královstv
české provisorium. Analogie o základních
předpisech ústavních neplatí a žádná jn-
stance na světě nemohla by donutiti poplat
níka, aby platil po 30. dubnu naň připa-
dající přirážky zemské. Centralistické odstrko-
vání sněmu je nejvýmluvnějším toho
dokladem, že ve Vídní kurs je starý
že marně jsou naděje v nějaký obrat.
Bude-li trvati říšská rada do 15. června, mnoho-li
času v nejparnější době roční zůstane pro sněm
království českého? Vždyť počátkem července
počínají v Čechách již žně, jež vyžadují př
prav, nad nimiž vrchní dohled musí míti rol-
níci-poslanci zrovna tak, jako rolníci ostatní.
Proč nemohou prý býti zemské sněmy konány
na podzim? Poněvadž by nejvyšší maršálel
k vůli honbám žádného velkostatkáředo
Prahy nedostal, ale žně nemají býti překážkou
prací sněmovních. Žádáme důrazně za sněm.
jemuž vhodná doba vykázána býti musí. Nech
čeká říšská rada, která jiže tři měsíce je shro-
mážděna, aniž by se vykázati mohla nějakým
úspěchem. Té by nebylo škodal
Vídeň
Čechy
Praha
8
article
— O zemském rozpočtu král. českého
rokováno bylo v minulém sezení zemského vý-
boru a schváleny návrhy v příčině prodloužení
provisoria a projektovaného zvýšení zemské při-
rážky. K referátu o této věci včera uveřejně-
nému sluší dodati, že návrh přísedícího zem-
ského výboru pana dra. V. Škardy, jednohlasně
přijatý, měl tento obsah! 1. Zemský výbor se
usnáší, že bude zemská přirážka v posavadní
výši vybírána nadále v měsících k v ělt nua
červnu pod výhradou dodatečného schválení
sněmem. 2. Zemský výbor oznamuje usnesení
to vládě se žádostí, aby co nejdříve po-
starala se o svolání snému království českého,
by tento mohl zemské hospodářství uspořádat
a s připomenutím, že zemský výbor zodpověd-
nost za tu okolnost, že nebylo lze provisorium
vyříditi způsobem ústavním, jenž odpovídá zem-
skému zřízení, zůstavuje c. k. vládě. Dodatečný
návrh hraběte Schönborna, jenž byl též
jednomyslně schválen, zněl v ten smysl, aby
c. k. vláda byla požádána, by usnesení od-
stavce 1. vymohla nejvyšší schválení.
V Škarda
Schönborn
9
article
— O převaze české kultuy v Ra-
kousku pronesl spravedlivé slovo známý ví-
deňský publicista Kraus, vydavatel listu »Die
Fackel«, kde v posledním čísle píše o povolání
zástupců umění a vědy do panské sněmovny,
při čemž poukazuje na úpadek némecko-rakouské
kultury. »Kdežto české umění«; píše vídeňský
publicisla, »je representováno Antonínem Dro-
řákem a Jaroslavem Vrchlickým, musilo se ně-
mecké spokojiti tím, že Vyslalo do panské sně-
movny ctihodného tvůrce offieiální plastiky. Ale
žádný znalecumění nepochybuje,
že na místě Zumbusehe vedle hu-
debníka a básníka by musil býti
povolán třetí Čech, Myslbek do
panské sněmovny, kdyby mél býti vy-
volen ne německý sochař, ale representativní
sochař Rakouska. Němci rakouští, poznavší za-
hanbující převahu produkce české v básnictví
a hudbě, a jež se zjevila i ve výtvarném umění,
když jsme ve Vídni měli přiležitost, porovnávat
výstavu pražského »Manesa« s vídeňskou »Se-
cessí«, musí si položiti truchlivou otázku, kde
jsou příčiny, jež zadržojí výkvět německé kul
Kraus
Dro
Vrchlický
Čo
Myslbek
Němec
Rakousko
Vídeň
panská sněmovna
10
article
tury v Rakousku?« Je to významný hlas z te
Vidně, jež do nedávna neznala nežli úšklebek
posměšných a sprostých kupletů z tingl- tanglo
o »české inferioritě«.
— Z Pardubic. (Pův. zpr.) Návrh Schěne-
rerův podaný na říšské radě, čelící k zavedení
němčiny jako státní řeči, vysoko vzedmul vlny
politického života v Čechách. — Spravedlivým
hněvem a rozhořčením vzkypěti musí srdce
každého upřímného Čecha nad tímto novým
příkořím Velkoněmcá, kterým svatá práva našeho
národa vůbec a českého zvlášť znásilněnaa
šlapána byla. Čin Velkoněmců příčí se veškeré
spravedlnosti, mravnosti a slušnosti, je drzou
provokscí národa nášeho a smělou zpupností
proti dvoutřetinové většině neněmeckého národa.
Což máme stále a beztrestně nechati se urážet
v nejsvětějších svých eilech ? Ještě nejsou od
činěny urážky nám zrušením jazykových na-
řízení způsobené a již opět a snad právě proto
ženou nepřátelé naši útokem na cit našich jazy
kových a národnostních práv. Snad přece neni
pravdivým rčení našich odpůrců, že český lev
má zuby vylámány1? Již je na čase, aby český
národ vyšlehl hnávem a zahěměl v spravedlivém
boji za práva jazyka a národnostní vstříc všem
škůdcům národní naší věci: Až potud —— a ne
dále! Zpupný čin Velkoněmeů nesmí zůstati bez
odvety! Vyzýváme naši delegaci na říšské radě.
aby zmařila projednávání zmíněného návrhu
dala Němcům ráznoua v pravdě českou od-
pověd! Za politický klub národní strany svo-
bodomyslné v Pardubicích: Čeněk Vančura.
předseda, dr. Vojlěch Horák, jednatel.
Čecho
Němec
Vančura
doktor
Vojlěch Horák
Rakousko
Pardubice
Čechy
11
article
— Kluby občanské. Občanský klu
v Karlíně měl dne 17. dubna výročni valnou
hromadu s přednáškou »O složení nynější říšské
rady«, kterou proslovil p. posl. Ign. Hoř i ca,
který rozobrav nynější poměry stran v parla-
mentě vídeňském, uvedl hlavní příčiny obratu
taktiky poselstva našeho. Řeč jeho vyslechnuta
s pozorností a odměněna nelíčenou pochvalou.
Po přednášce přikročeno k vyřízení pořadu valné
hromady. Zprávy jednatelská, pekladní a kuihovní
schváleny jednohlasně. Při volbě výboru zvolen
předsedou p. dr. Jan Vejvar. Do výboru zvolen
pp. Josef Beránek, Antl Čermák, Gustav Čuba
Frant. Deport, Ludvík Gaipl, Josef Kohlik, Ant
Kovářík, Rudelf Teplý a Bedřich Truneček
za náhradníky pp. Jan Bléha, Ant. Businský
Václav Hodek, Ant. Landa a Ant. Stibici; za
rerisory účtů pp. Jan Zalabák a Jan Spurný.
Při volných návrzích vyžádal si slova p. Frant
Voršilák a vylíčiv zásluhy onemocnělého
starosty p. dra. Vejvara o klub, navrhl, aby mu
projeveno bylo valnou hromadou uznání za obe-
zřetné a úspěšné řízení klubu. Návrh byl jedno-
hlasné přijat. Pan Kovátik vyslovil přání
aby kluby vzhledem k tomu, že městská rada
žádosti za udělení domovského práva v Karlině
nevyřizuje, učinil kroky, aby žádosti tyto se
v čas vyřizovaly. Návrh odkázán nově zvole-
nému výboru. Při ustavující výborové schůz
dne 21. dubna byli zvoleni: pp. Gustav Čubu,
místopředsedou, Bedrich Truneček, jednatelem,
Rudolf Teplý, zapisovatelem, Frant. Deport, po-
kladníkem a Ludvík Gaipl, knihovníkem.
v Hospodářská schůze v Ml. Boleslavi.
doktor
Vejvar
Beránek
Antl
Čuba
František
Gaipl
Kohlik
Kovářík
Truneček
Bléh
Antonín
Businská
Hodek
Zalabák
Spurná
Voršilák
Kovátikum
Bedrich Truneček
Teplá
Karlín
Boleslav
Rudelf Teplá
12
article
Píše se nám: Okresní hospoďářský
spolek ve Všelisích svolává schůzido
Mladé Boleslavi na neděli dne 28. dubna o 4a11,
hod. dopol. do místnosti okresní záložny hospo-
dářské. Myšlenka zřízení společné o le j ny
rolnické v krajině zdejší po kolik let již
udržuje se na povrchu, aniž by bylo dosud něco
určitého u věci té podniknuto. Teprve dne 9.t.
m. interessenti okresu mělnického sešli se k po-
radě, jejíž výsledek bylo usnesení, aby dalšt
porada svolána byla do Mladé Boleslaví. Není
snad pochybnosti, že poměry pro zřízení spo-
lečné olejny rolnické ve zdejší krajině jsou ve-
lice příznivé a že tato při řádném vedenía
obezřelé správě dobře prospívati by mohla. Záloží
tudíž jen na tom, aby zjistilo se, je-li dosta-
tečný zájem na věci té v rolnietvu. V připadě
že by tento zájem se jevil, potřebí bude uradii
se o zásadních některých věcech, k jichž pro-
jednání zvláštní komitét by mohl se zvoliti. —
Doufáme pevně, že rolnictvo kraje našeho my-
šlenku tuto pochopl, za zdravou uzná a prvn
sehůze této co nejčetněji zúčastní.
— Osobní. Policejní lékař na Žižkově pan
MUDr. Pihař, tyto dny odcestoval. Ordinovati počne
opět počátkem července v Husinecké ulici č. 23. na
Žižkově. — Pan IngC. Jos. Souček rodem z Plotiší
u Hradce Králové podrobil se dne 25. t. m. před
zkušební komisí státní zkoušce pro geometry a uznán
byl jednohlasně způsobilým.
— Rodinné zprávy. Slečna Berta Fresz-
lova z Král, Vinohradůa pan Josef Pospíšil
assistent rak. severo-západní dráhy v Hlinsku, slav
sňatek v pondělí dne 20. dubna o 9. hodině ranní
v chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech. — Slečna
Františka Bláhova a pan Cecil Vašíče k, člen
opery zemského divadla v Lublani, slaví sňatek
pondělí dne 29. dubna o 12. hod. polední v arcidě-
kanském chrámu v Plzni.
MUDr
Pihař
Ingc
Souček
Fresz
Král
Pospíšil
svatý . Ludmila
Bláhův
Cecil
Mladá Boleslav
Žižkov
Plotišit
Hradec Králové
Hlinsko
Lublaň
Plzeň
zemský divadlo
13
article
— Úmrtí. Dne 25. dubna zemřel v Praze, byv
raněn mrtvicl, pan Vilibald Sichreiber, c.k.
účetní rada na odp. Zesnulý byl vždy velice činným
ve spolcích humanitních a v chudinství. Od r. 1877
byl otcem chudých ve farnosti P. Marie Vítězně na
Malé straně, přes 40 let byl činným členem spolku
pro blaho nuzných dítek, v němž působii jako ta-
jemníki jako čien ředitelstva a po 10 let byl jeho
předsedou. Pohřeb koná se v sobotu dne 27. dubna
o 10. hod. dopol. z farního chrámu u P. Marie Ví-
tězné. — Včera odpoledne zemřel zde ve stáří 4
roků p. Edmund Rejsinger, člen správní rady.
ředitel pražské kanceláře Společenského pivovaru
pražských sládků a majilel pivovarů »na Slovaneche
a »u Virlů« na Karlově námčstí. Předevčírem ochu-
ravěl p. Reisinger chřipkou a choroba rozmohla s
vzdor včasnému přispění tří lékařů tak, že včera od-
poledne zemřel. Pohřeb koná se v sobotu odpoledne
z kostela u sv. Štěpána na hřbitov olšanský.
— K úmrtí Václava Brožíka. Soustrastně
projevy nad úmrtím mistra Václava Brožíka zaslal
dále rektorátu c. k. akademie umění v Praze:. ŘRedi-
telství a professorský sbor král. akademie výtvarných
umění v Brusselu, ředitelství konservatoře hudby
v Praze jmenem všech professorů, král. akademie
výtvarných umění v Mnichově, rektorat c. k. česk
vysoké školy technické v Brně jmenemi professor
ského sboru, předsednictvo »Jednoty umělců vý-
tvarných« v Praze, architekt docent Rudolf Křiže
necký, maliř Karel Javůrek, maliř c. a k. setník Karel
Tuma v Josefově, malíř Frant. Boh. Doubek v Mni
chově, maliř Beneš Knüpfer v Římě, malíř Mikulái
Aleš a malíř Theodor Hijšer v Praze.
Sichreiber
Marie
Rejsinger
Štěpán
Brožík
Křiž
Javůrek
Tuma
František
Beneš Knüpfer
Mikuláe
Aleš
Hijšer
Praha
Karlov námčst
Olšanský
Brusel
Mnichov
Josefov
Řím
kancelář společenský
akademie uměný v Praga
vysoký škola technický v Brno
14
article
— Opatřování sirotků a opuštěné mládeže.
Zemský výbor se usnesl po návrhu přísedícího pana
K. Adámka, aby byl sebrán material k vypraco-
vání zemského zákona o opatřování chudých sirotků.
opuštěné a zpuštěné mládeže a aby osnova tohotc
zákona byla sněmu v příštím zasedání podána.
— Rostaurování na Karlově Týně. V mi-
nulém sezení zemského výboru přednesl přísedíeí
p. Karel Adámek četné stížnosti na provádění obnovy
maleb a je uměleckých pamálek uvnitř Karlova Týna
a učiněna byla opatření, aby tímto t. zv. restauro-
váním neocenitelné památky na Karlově Týně ná-
kladem státu a země ničeny nebyly.
— K vítězetví českému vespolku hostin-
ských na Moravě, o němž podali jsme stručnou
zprávu telegrafickou, píše se nám z Brna ze dne 25
dubna: Po zahájení valné hromady dlouho a bouř-
livě se jednalo o tom, máli býti přijato za členy 70
českých hostinských — bylo teprve dlouho polemi-
sováno a protivnou stranou násilně zdržováno, ač
páni ti již před měsícem po zaplacení zápisného
příspěvků řádnými členy jednoty se stali, což i po-
zději, když bylo zřejmě patrno, že naši nedají se
zaskočiti ani zterrorisovati ani nekonečným prodlu
žováním jednáuí znaviti, musilo býti uznáno. A sám
německý člen to byl, jenž spravedlivě prohlásil, že.
mají-li onino členové zapraveny příspěvky a byly-li
od nich peníze přijaty, že jsoun řádnými členy
K Adámek
Adámek
Karlov Týn
Morava
Brno
15
article
Tak jim bylo z úst vlastního člověka slyšetí, jakou
novou křivdu chtějí spáchati. Přece však tepry hlasová-
ním valné hromady byli lito členové definitivně přijati
Volba předsedy vykonána pak listky, ostatní volby
akklamací. Tu počíná zářná cesta českého vítězství
Za předsedu zvolen byl překvapující většinou (108
hlasy proti 20 hlasům, soustředěným na německého
kandidáta) p. Karel Möravec, majitel hotelu a ka-
várny »Slavie«. Akklamací byla pak přijata kandi-
dátní listina, českým volebním výborem sestavená
téměř jednohlasně. Po vykonaných volbách uvítáne
bylo české vítězství pozdravným jásotem, provolává-
ním zdaru a nově zvolení členové poctěni dlouho-
trvajícím potleskem. Polom dlouholetý člen spolku M
Mazánek vyznamenán byl čestným členstvím. Pan
Bedřich Frie přes tuhý odpor druhé strany — která
zabíhala do směšností a jejíž neunavný mluvěl pan
Hugon Bulka až zonfale pro nic a za nic se napa-
roval — byl ověřen sekretářstvím jednoly ataké mu
svěřena redakce a administrace »Odborného listu«.
O tyto dvě posice sveden byl také tuhý zápas, ježto
aspoň tyto zbraně (v jejich rukou byly to skutečně
vydatné zbraně na potlačování zájmů našich lidí) po
hanebné porážce přáli si stůj co slůj pro sebe za-
chovati. Před tím již byly projednány volné návrhy
tak že tím bylo jednání vlastné ukončeno. Nově zvo
lení vřele poděkovali zaprojevenou jim volbou dů
věru a přislíbili pocfivě pracovati jak pro odborný
tak i národní význam důležilé své jednoty. Když
byly vysloveny díky bývalému výboru a jeho před-
sedovi, byla valná hromada za zpěvu vlasteneckých
písní skončena.
een vži e
Möravec
Frie
Hugon
Polom
Slavia
spolek M Mazánek
16
article
— Veřejnáschůze neodvislých socialistů
koná se v neděli 28.dubna 1901 v hostinci »U velké
Prahy« na Král. Vinohradech, Palackého třída: »Vý-
znam manifestace májové«. Řeferent Rud. Fárok.
— Na sanostatné obocné škole chlapeck
v Bubnech v I. Betřídě, která byla pro šíření spal
niček na 14 dní cravžena, počne opět pravidelné vy-
učování v pondělt dne 29. dubna l.
— Konversační večírky akademtckéh
kroužku francouzského konají se opěť každý
pátek sv Schöblově restauraci nu Peokorný ciho
v Ječné ulici.
— Dary. K uctění památky milého člena svého
p. Václava Milera, statkáře v Kadlfně, věnoval hu-
debáí kroužek tamfáž, foísto věnce na fakev, 16
»Lidové knihovně pro Kadlin a okolí«
— Očkování na Král. Vinohradech. Očko-
vání dítek dosud nepčkovaných, na Král. Vinohra-
dech bydlfcích, diti se bude lelosi každou sobotu o
4. květná do 27. července o 3. hod. odpolední
školní budově vedle radnice, v I. patře a ve školí
budově v ulici Perunově v I. patře. Tamtéž bude
i očkování opětné. Očkovati se bude jedině látkou
animální.
Král
Betřída
Peokorný
Miler
Očka
velký Praha
Palacký třída
Bubno
Perunův
17
article
Vyšetřování vrážbdné afféry malo-
utranské, které u zemského trestního soudu horlivě
se vede, dospělo nového, daležitého a pro daláí jeho
výsledky významnéhb stadia. Vyšetřující soudce
adj. z. s. p. dr. Stiasny, navrhl po dvojím vý-
slechu pachatele vraždy Wurma radní komoře, aby
tento, ježto jeho chování nemá příznaků, z nichž
by se s naprostou jistotou dalo souditi na jebo
duševní normálnost, odevzdán byl pravidelnému po-
žorování lékařskému. Radní komora za souhlasu
obou soudních lékařů, dra. Reinsberga a dra. Slavíka,
návrhu temu vyhověla a vsneslá se dodat
za zmíněnýmůčelem fnkvistfta oběm
pražským kliníkám psychialtrický m.
české i německé. Předněstové obou Rěchto
ústavů, pp. prol. dr. Ruffner a dr. Pieke vyslovili jit
ochotu, vzíti na se provedení tohoto zajisté nemál
obtížného úkolu. Co nevidět bude tody Wurm do-
praven z vyšetřovací vazby ve věznici novoměstsk
do nělterého oddělení ústava choromystných. V
vyšetřování trestním bude se ovšem pokračovati.
— Změny držebností. Úřadník pan Vojtěeh
Šteinocher koupil polovinu domu č. 605—VII. v Ka
menické ulici v Bubnech-Holešovicích za 17.000 K.
Pan Ant. Stříbrný koupil od paní Marie Fárové po-
zemek č. kat. 559/5 v BubnechHolešovicích za
8000 K. Paní Marie Meibeková koupila od paní
Barbory Čuprovéddům č. 343 v Královské tříě
v Karlíně za 97.544 K, kdežto paní Čuprová pře-
vzala od ní dům č. 47 v Hrdlořezích a část pozemku
č. kat. 406/4, 408/3, 974/7 v Libni za 18.000 K
Paní Barbora Švejkarová koupila od p. Fr. Svátka
dům čís. 613 v Bořivojově ulici v Žižkově za
13.100 K.
voboděn l
doktor
Stiasna
Wurm
Reinsberg
Ruffner
Pieke
Vojtěeh
Antonín
Fára
Meibeková
Barbora Čuprovédd
Čuprová
Švejkarová
Svátek
Bubno
Holešovice
Karlín
Hrdlořezy
Libeň
Bořivojův ulice
Žižkov
18
article
Statietická zpráva z Prahy a před-
městí. V 15. týdnu t. r. od 14. do 20. dubna byla
v Praze průměrná teplota nejvyšát + 12.79 C., nej-
nižší + 29° C. V tomtéž týdnu narodily se v Praze
a 4 předměstích 203 dítky a sice v Praze 104 (29
mužského a 34 ženského pohlaví manželského pů-
vodu a 28 muž., 23 ženského pohlaví nemanžel-
ského původu (tyto vesměs v porodnici). V Karlíně
narodily se 4 dílky, na Smíchové 18, na Král. Vino-
hradech 19 a na Žižkově 48. Mrtvě narozených dítek
bylo 10. V tomtéž týdnu zemřelo 189 osob, z nichž
99 mužského a 90 ženského pohlaví; z těch byfo
Praze 134, v Karlíně 2, na Smíebové 18. na Král.
Vinohradech 9 a na Žižkově 26. Na tuberkule ze-
mřelo 49 osob.
— Letní spojení s Karlovými Vary. O
1. května jezditi budou mezi Prahou a Karlovými
Vary na buštěhradské dráze opět expresní příme
vlaky; z Prahy vyjede v 6 hod. ráno (Karlovy Vary
v 9 hod. 30 min. dopol.), který bude míti připojení
s ryehlíkem společnosti státní dráhy, odjíždějícímz
Vídně v 10 hod. 15 min. večer, z Karlových Varů
vyjede v 7 hod. 15 min, večer a bude míti spojení
s rychlíkem společnosti státní dráhy, který vyjíždíz
Prahy v 11 hodin 5 minut v noci a přijede do Vídně
v 7 hodin ráno. Vlaky tyto budou míti spací vozy
I. a II. třídy a přímé vozy I., II. a III. třídy mezi
Vídní, Prahou a Karlovými Vary. Spací vozy rych-
liků mezi Vídní a Podmokly na trati z Prahy do
Podmokel dnem 30. dubna jezditi přestanou a spací
vůz, vypravený s rychlikem odjíždějícím dne 30.
dubna v 10 hodin 15 minut večer z Vídně, pojede
přes Prahu již do Karlových Varů.
Král
Praha
Praha 104
Karlín
Žižkov
Praha 134
Karlová Vara
Karlov Vara
Vídeň
Karlová Vary
Podmokly
státní dráha
19
article
— Předlažba ulic. Ulice na Novém světě jest
pro povozy uzavřena následkem provádění předlažby
Z téhož důvodu jest uzavřena pro povozy rampa o
nádraží severozápadní dráhy na nový pifotový most
přes ostrov Štvanici.
— Na novém kameuném mostě u Národ
ního divadla postupují nyní práce velmi rychle.
aby do polovice měsíce května byla stavba dokon-
čena. V levém chodníku proti vodě jsou již položeny
roury plynové a vodní, dále elektrický městský kabel
a kabel státního telefonu a na pravém chodníku
elektrický kabel a roury pneumatické pošty. Až do
polovice mostu je levý chodník vydlážděn mosaikem.
chodník pravý teprve se upravuje a připravuje kt
vydlaždění. Jízdní dráha mostu je vydlážděna do
dvou třetin. Mýtní domky, velmi důkladně praco-
vané, jsou již dokončeny a osazují se v nich jen
okna a dvéře. Kandelábry pro obloukové lampy
vrchní vedení elektrické dráby natírají se, kteráž
práce do 1 dnů bude skončena. Na malostrauském
pobřeží jsou chodníky již dokončeny a nové kande-
lábry plynové postaveny. Dřevěné pažení na ostrově
Střeleckém bylo rozebráno.
Klamné zprávy o sebevraždě. Včer
rozšířily se po Praze i v předměstích zprávy, že prý
Arnoštka Wurmová, žena Karla Wurma, vraha admi
nistrátora p. V. Parůžka, skončila útrapy své nábl
a sice sebevraždou. Zprávy tyto byly úplně klamné
S pláčem vyvracela je Wurmová a dodávala, že na
lezá se v tak neutěšených poměrech hmotných, že
má opravdu zapotřebí skalopevného ovládání sebe
aby čin zoufalství nespáchala. Uzenářský obchod
na Palackého nábřeží musila zavřít, poněvadž neby
valně výnosný. Stěžovala si, že s oběma dítkamí
jest vydána v šanc největší bídě.
Wurmová
Wurm
V Parůžek
Palacký
předlažba ulice
Praha
20
article
Náhlá úmrtí. V Josefovské třídě v páté části
včera dopoledne klesla na dlažbu 74letá dělnice
Anna Čurdová, bydlieí v čís. 34—V, a za chvíli sko-
nala. K nařízení lékaře byla mrtvola převezena do
pathologického ústavu. — V domě č. p. 39—V. ze-
mřel včera náhle 75 roků starý kočí Jan Schirner
Za účelem zjištění příciny smrti byla mrtvola rovněž
dopravena do pathologického ústavu.
— Nehody a úrazy. V Rademachrově továrně
v Libšicích zaměstnaný 31letý dělník Jan Novák
přistoupil včera dopoledne k nádržce, sírovým plyo
nem naplněné, a chtěl otevřít záklopku. V tomtéž
okamžiku nastal výbuch a Novák utrpěl unikajícím
plynem těžké popáleniny v obličeji a zejmena n
očích. Novák byl odvezen k ošetřování do pražské
všeobecné nemocnice. — V Kuklových lomech v Bě-
lukách u Smíchova včera dopoledne utrhl se balvan
a sřítil se k onomu místu, kde byl 19letý dělní
Frant. Koča zaměstnán tlučením šťěrku. Balvan za-
sáhl levounohu mladíka a rozdrtil ji. Zmrzačený
odvezen rovněž do nemocnice.
— Z Dašic. (Přednáška.). Národně vzdělávac
řemeslnicko-dělnická beseda pro Dašice a okolí po
řádá v neděli dne 28. dubna o 2. hod. odpoledn
v hostinci»U cukrovaru« veřejnou lidovou před-
nášku, ve které o pokutování českého lidu po bitve
na Bílé Hoře promluví pan ředitel Václav Konvalina
— Nedělní a sváteční klid. Pp. velkodh
chodníci s kožemi a obuvnickými připravami zavedl
od 28. dubna do 29. září ve svých závodech celo-
deuní nedělní klid. — Správní výbor Nákupního a
výrobního družstva řemenářů v Praze usnesl se, že
obchodní místnost v Melantrichově ulici počínaje
1. květnem až včetně do 1. září v neděli otvírali
nebude.
Čurdová
Schirner
Nehoda
Rademachrův
Novák
Kuklův
František
Koča
Konvalina
Smíchov
Dašice
Praha
Melantrichův
všeobecný nemocnice
V dům
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
ov Obrovská katastrofi o.
= Z Frankfurtu n. M., 25. dubna. (C.- B.
Dnes odpoledne ke 24. hod. udal se veliky
výbuch kotlu v chemické továrně » Rlectron-
v Grieshéimu. Továrna jest v pll a me
nech. Hasiči a vozy odjeli na místo neštěsti
Proslýchá se, že mnoho lidí zahyziulo
Telefonni spojení do Griesheimu jest přerušeno
Z Frakfurtu, 5. dubna. O 7. hbd. ve-
čer. Obeň v Griesheimu nabývá obrovskýcl
rozmělů Každý okamžik hzle o čie
kávati výbuchy jinýchvětších
klotlů. O byvatielé Grieshei mou musí
proto obec opustiti. Až domuc dh vly-
lotěly Ho poviětř ioltřin klotle. Ve
Schwanheimu hořitři domy. Mluvín s
o 50 mrtvých a 440 raněných. Rodilel
stvo továrny povolalo veliký počet lékařů v
Griesheimu. Misto neštěstí uzavřeno jest vojáky
81. pěšího pláku.
Soudí se, ze výbuch první vznikla vopro
stoře, kdeovyrábí se bezdýmný prach.z si
Z Frankfurtu n. M., 25. dubna. (Ca-B.
Počet osob usmrcených při kntastro
v Griesheima činí 140. Také ves
Sehwanhcim na druhém břehu Mo-
hanu jest v plameneche.
Z Frankfurtu n. M., 25. dubna: (C. - B..
Frankfurt můj
Sehwanhcim
CaB
22
article
Dle posledních zpráv zahynulo prý neb bylc
raněno připožáru v Griesheimu 100 osob
Požár vznikl prý pikrinovou kyselinou.
Porotce zatčen. Z Berlfna telegrafují
Zatčení porotce uprostřed období porotního budí zde
velkou sensaci. Jedná se tu o majitele domu v Ber
llně, který se již četných přelíčení zúčastnil jak
porotce. Jebo zatčení nařízeno na základě trestního
oznámení jistého děvčete, které udalo jej pro ne-
mravný útok.
= Velký požár na Moravě. Z Brna telegra
fuje C.-B.: Včera odpoledne vypukl v domě kupce
v blízké osadě Proseči požár, jenž za silného větru
rozšířil se také na sousední obec Březinu. Vyhořelo
42 domů, 6 os6b, mezi nimi 3 děti, se zadusilo.
Při zachraňovacích pracích bylo několik osob raněno
Skoda je veliká, Jen málo pohořelých jest pojištěno
= 100 dětí ubito. Z Nov. Yorku se telegra-
fuje: Došla sem zpráva o hrozné řeži, jejíž obět
stala se kapucínská missie na Maraňonu v Brazilii
Indiané zabili tam čtyři kapucíny, sedm jeptišek
přes sto dět. Missie ta osamocena a na místě od
lehlém trvala od r. 1896. Zdá se, že jednalo se tu
o děti odejmuté Indianům za účelem obrácení jieh
na křesťanstvl.
Skoda
Morava
Brno
Proseč
York
Maraňon
Brazílie
Indianý
obec Březina
23
article
Z literatury.
Z literatury.
Román budouenosti.
22— Leží přede mnou řada článků
drobných studií z poslední doby, kritických.
osobních, polemických, referujících — a všechny
v podstatě směřují k otázce, jaký bude budoue
český román? Východiska ovšem mají různá.
Tak na příklad mladý adept literárního Parnassu
uvažuje o tom, jaké úkoly očekávají nejmladší
naši generaci literární a dochází k závěru, že
bude jí zabývati se vytvořením nového českého
románu soeiálního, nového románu pražského
drobné, prohloubené a produševnělé novely. Lite-
rární krilik rozbírá a oceňuje naši hojnou
tvorbu románovou a dochází namnoze k vý-
sledkům ne příznivým. Referent jednoho našeho
uměleckého týdenníku konstatuje rozkvět románu
historického u nás a vytýká, že zabýváme se
příliš ceněním sourodé produkce cizí, domáci
spíše zanedbávajíce. Romanopisec, jenž má za
sebou již řadu hojně čtených děl, hájí moderní
náš román proti výtkám a z řádků jeho vy-
znívá přesvědčení, že dosáhl té dokonalosti, jaké
bylo možno dosíci v daných okolnostech. Na
konec pak jeden z mladších spisovatelů roz-
bíraje otázku nového románu, vidí v románovém
hnutí moderním v cízině »lušení nové formy«,
která vlastně je stará, a vyslovuje očekávání,
že »tu opravdově novou moderní formu brzo
objeví umělec geniální a originální«, jenž »snad
již brzo vystoupí z řad nejmladších«.
24
article
Všechny tyto enunciace ve prospěch sta-
rého i nového románu, jež, bohužel, v některých
případech nabývají příchuti osobní, svědč-
o jednom: že očekáváme dalšího rozvití českého
románu, že vývoj jeho posledními pracemi ne-
pokládáme za ukončený, a po druhé, že v genru
románovém vidíme jeden z hlavních úkolů
budoucí naší tvorby literární. Tendence tato od-
povídá vývojí literatur evropských. Již Mme, de
Staěl ve svém Essvis des fictions správně určila
dráhu, jíž se bude bráti literatura devatenáctého
věku, vidouc v románu nejvhodnější, nejbohatší
a nejumělečtější formu literatury novodobé
úsudek její dosud je platný. Stolelí dvacát
udržuje tuto tendenci. Perioda velkých básní,
nesmrielných děl Byrona, Goetha, Půškina,
v nichž uloženo nejhlubši kredo tehdejšího člo
jít Staět
Byron
Goethe
Půškin
25
article
věka a vytvořeny nejostřejšl jeho typy, ustoupila
periodě románů, v nichž Dostojevskij, Tolštoj.
Turgeněv, Drachmann atd. konstruovali typy
moderních lidí a vyslovili nejprudší bolesti
svého věku.
zlesě np e
Tedy forma románová vládne a bude vlád-
nouti v příštích letech v literátuře. Jde jen o to
nyní, určiti, jakého stupně my jsme dostihli
v tom evropském literárním vývoji, a po druhé,
do jaké míry vystihli jsme v našem románu
podstatu našeho duševního a společenského žjtl.
Tu, zdá se mi, není odpověď definitivní snad-
nou. Schází nám dosud kritické analysa našeho
románu a pak, zvláště, vylíčení jeho historického
vývoje v devalenáctémstoslt, vystižení jeho
charakteristických rysů, vyložených idef, klassi-
fikace jeho látky a srovnání se životem skute-
čným. Chceme-li přesně určiti na jedné strane
kvalitu našeho románu, oceniti jeho přednosti a
vady, a po druhé nakrešliti podrobněji budouei
jeho dráhu a úkoly, bude potřebí, abychiom sle-
dovali v jednotném vylíčení práci předchůdch,
objektivně, ale bez ohledu probrali všečhnu pro-
dukci moderní, a na konec srovnali naše idey,
tendence, techniku i látku zvolenou s vývojem
moderního románu v cizině. Odpověď podáke
pak sama sebou.
Dostojevský
Turgeněv
Drachmann
26
article
Jedno však zdá se mi již předem jisto,
že zbývá ještě dosti práce, že mnoho půdy
ještě nezoráno a pracovníů dosud není na-
bytek. Nevidím v požadavku nového sociálníko,
pražského, třeba i historiekého románu, níjaké
krítiky práce dosud výkonané. Umění není věda,
v umění nelze mluviti jako ve vědě o definiti-
ním rozřešení těch zneb oněch problémů, o vy-
čerpání určité látky, o konečném vypracování
určitých method, krátce o jistém dělení nebo
rozvrhu práce, již třeba vykonati. Pravíme li,
že budoucí produkce literární náleží po výtce
románu, a hledáme-li z daných okolností, jakým
směrem bude se bráti nový tento román, jaké
problémy bude řešiti, kterými psychologickými,
sociálními, uměleckými jevy bude se oblrati,
znamená to jen, že tak jako v cizině i u nas
o románu nebylo výřčeno ještě poslední slovo
a že od budonenosti očekáváme další vývoj.
Vývoj ten předpokládá ovšem zdokonalování,
zvláště zdokonalování formy v tom nejobsažněj-
ším slova smyslu, silnější, duševnější, hlubší,
umělečtější zachycení zivota, zdvižení určitých
principů, zdůraznění tendencf — je li správné
loto očekávání, splní-li se, to ukáže budouenost.
Tolik je jisto, že je taková snaha nutna v každé
literatuře, která nedospěla svého vrcholu. Jedná
še tedy o to, jsme-li opravdu již na vrchol,
s něhož vede cesta jen dola. Dutoit pravil, ze
ten, kdo říká, že dospěl už vreholu, chce řiei
jen tolik, že sám nemůže již dále,
na
ři sIdealiem a réalism v přírodní vědě
Sepsal dr. F. Mareš, prolessor fysiologie na praž-
ské universitě. Nákladém Fr. Řivnáče v Praze 199i.
doktor
F Mareš
Řivnáč
Praha
27
article
Filosofický spis, dílo nejen odhorné píle nže-
necké, ale i mohutné inspirace, přesvědčení ethi-
ckého. Autor vypravuje v úvodě něco z genese své
knihy. Kdyby genese té vůbec se nedolýkal, byla by
přec vypravována. Svítí z ročníků»Zivy« před rokem
1897. V měsíčníku tom dlouho zápasily spolu dra
směry: šnaha rozšířiti pojem přírodních věd také na
— duševní život clověka a úsilí zachovati přírod-
nictví v mezích tradičních, spokojiti se s popisy věcí
a dějů přírodních, beze všeho zřetele ke člověku.
První směr přirozeně zasahal v obor »humanitní«.
Péra v »Živě« patrně se křížila, ale osobnosti byty
stranou, pěkně zakryty ideami. Neslyšeli jste o
učenců poukazy — na páté čítanky a p. Ale v tom
blesk a blesk a — oznámení na konci kteréhosi
čísla: Prof. Marež s časopisem, který založil se louči
— Po sedmileté práci v něml
Tedy směr zastupovaný prol. Marešem v redakci
padl! Ale v literatuře padnouti nemůže. Čekali jšte
od té doby od fysiologa Mareše dílo vysloveně —
filosofické. A po třech letech očekávání dílo taková
leží před vámi. Obsahuje mnohou odpověď doda-
točnou na otázky, které se namanuly. »Neobracím e
proli osobám, nýbrž proti doktrinám. Osob si vážhn,
dle jejich charakteru«, čteme na konci úvodu.
Živa
profesor
Marež
Mareš
28
article
Objemnou knihu Marešovu (420 stran) jistě po-
zorně čísti budou soudruhové spisovátelovi, přírodo-
zpytci, jimž zdá se být adresována. Ale my bychom
sobě přáli, aby sludovali ji i jiní, pro něž také byla
— myšlena. Je to převážné slovo, hluboce prom-
šlené i vroucně cílěně, jež mělo by se rozlěbati
široce po Čechách. Je to právě díto filosafickáa
život na nás žádá, abýchom všichni byli »filosofy«;
Komenský již před dvěma sty padesáti lety věři!, že
filosofy, »pansofy«, býti — můžeme
Pravil jsem: »převážně slovo«. Opravdu »slovot;
jedna myšlenka proplétá se všemi úvahami spisovk-
telovými, ať již po referentsku podává myšlenky ji-
ných, ať je kritisuje, ať sám vykládá; jedna mohulná
idea drží všechno to těžké, pečlivě členěné stavivo
literární pohromadě, jen že jeví se nám v pohledech
nejrozmanitějších a novými a novými útvary nás
unáší.
Marešův
Komenský
Čechy
29
article
Zdánlivě vrtoch učenecký: Co vlastně vímer
Nač můžeme bezpečně se postaviti a říci: To jest
jisto, neochvějno — to víme? Kde jsou počátky na-
šich svěde? A jsou také nějaké jejich konce? Bu-
deme věděti stále víc a více, až pojednou všechny
zámky záhad před námi samy spadnou, otevrou se
oči naše a budeme jako bohové?
Kolem tohoto vrtochu točí se celá moderní po-
renaissanční filosofie, Descartem počínajícíl
Mareš se na tyto otázky odpovědí svých de-
pracoval. Nepotřebujete ani znát historii jeho studi
— co konečně těch několik dat bio- a bibliografi-
ckých může vám pověděl? — na jeho slohu po-
znáváte, jak pracoval a — prožíval: z jeho slohu
cítite tep krve a hluboký dech — »eest i'hommele
»Bolest jest z hlavních zdrojů intelligence, budí
úvahu a obezřetnost.« Na přednesu Marešově cítfte.
jak ty otázky také bolely a že nebyly jen tak nad-
hozeny jako parádní théma, aby učenec ukázal.
o čem všem může mluvit a jakou má po ruce biblio-
thěku.
Descartes
Mareš
Marešův
30
article
Víme tedy již najisto, že: co smysly vnimám
a co na základě těchto vněmů rozumem si sestroju-
jeme, není svět a život, jakým je o sobě bez našich
smyslů a bez našeho rozumu, že všechno to jest
jenom výtvorem, panoramatem mozku, orgánu naší
intelligence, naší představou. — I hmota jest jen
abstrakcí našeho mozku! — Schopenhauer povědě
o tomto názoru filosofickém, jenž má minulost tisíce
let starou, že má význam axlomu Euklidova: každý
za pravý mosí jej uznati, jakmile mu perozumi; vac
ne každý mu porozumí, kdo jednou jej uslyší.« (Po-
známky sk idealistnímu názoru základnímu«.) Nejen
Řekové eleatští i Číňané již podstatu jeho si uvědo-
movali, věříce v pořádek věcí smysly a rozumem
lidským nepojatný! Ale proto nelze nikde z knihy
jej — vyčísti, musí býti vždy znovu tvořen, musi
zvolna vyrůstat za bolesti člověka, který poznává,
jak i smysly svými, tím, co hmatá, je — klamán.
Tento starý filosofický pojem o světě jakožto
sfainomenu« mozku, vsnu našeho bdění«, vyložil
Mareé všestranně až — kevidenci. Máť po ruce talik
demonstrací ze svého speciálního oboru přírodni-
ckého; fysiologie nervů, těchto hlavních pomocníků
orgánu naší intelligence, jest dokonce jeho — ko-
níčkem.
Ovšem jest toto filosofické přesvědčení jenom
parafrasí Sokratovského »že ničeho nevíme«.
Ale není to nauka, o niž mohl by opírati se —
nihilismus. Naopak jest to fundament vědy, která
něčemu chce, snaží se býti prospěšnou, chce sloutili
životu, tvořit. — Jím vymezena vědě sféra, v níž
Schopenhauer
Euklidův
Řek
Číňan
Mareé
32
article
divy může dělat. Ale nesmí chtíti dělat divy tam