ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 58fda1d0-660c-11dc-8f73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 130, place 69, org 11, work 2
1 masthead
Strena 2.
2 masthead
MÁRODNÍLISTY
3 masthead
26. dubna 1901.
4 masthead
Číslo 114.
5 article
soudu brněnského závydání posl, Hybeše (rel posl. Sláma). Potom ustanoveni referenty posl. Hirsch immunitní záležitosti Wolfově, Korol ve věci ryt Walewského. Zemědělský výbor (předseda hr. Zedtwilz) rokoval povšechně o hospodářských spole- čemnstve cih. Ministr orby bar.Giovanelli poukazova na ponenáhlé zlepšování předlohy od r. 1893. Spo- lečenstva mají býti skutečnými zastupitelstvy země dělských zájmů. Proto výloučeno zřizování rento- vých statkův a pořízen rámcový zákon říšský jednotlivé snémy mohou je přizpůsobovati potřebám svých zemí. Ministr doporučuje předlohu. Příští in teressové zastoupení odhorné je podmínkou prove dení »grárních oprav. Debaly zúčastnili se poslanci Iro, Peschka. Fink, Gniewosz, Kühshelm a Zázvor ka již vyslovili se pro povinná společenstva a Fü rst proti nim. Také předseda hr. Zadtwitz přimlouv se za předlohu. Posl. Povše podá v příšlí schůzi závěrečnou zprávu.
Hybeš Hirsch Wolfův Korol Walewski Peschek Fink Gniewosz Kühshelm Posl spo
6 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Sněm království českého. Pání v Vídni rozhodli o plánu, dle něhož má postupo- vati jednání na říšské radě. Ustanoveno přímo s matematickou přesnosti, mnoho-li má býti do 15. června, kdy slavná sněmovna má se v tomto zasedacím období sejíti naposled, schůzí, shodli se natom, co se do té doby vyříditi má aco ne, a ustanovili, mnohoili na každý předmět má býti věnováno schůzí. Jak pěkně výjímá se to všechno na papíře! Však stačí k tomu slovo, z něhož vyvine se intermezzo, zintermezza událost, která zatarasí na celý den i na dva proud jednání tak důkladně, že neunikne jím ani jediný sebe menší paragraf. V Rakousku rozvrh parlamentní prácel! — A kdyby všechno tak se odehrálo, jak to ujednáno a napsáno, kde zůstala doba pro z asedání sněmovn určená ?Kdož pak bybáse o sněmy starnll Sněm je v této centralistické říši pátým kolem u vozu. Kdyby sněmů nebylo, jak by Němci a vláda, — což v Rakousku je pořád jedno a totéž — zajásali ! Uvésti jea absurdum bylo by dle jejich pomyslu nejzaslou- žilejší praci. Mohou ale poslanci čeští snésti, aby se jim opět nedodrželo, co jim bylo sli beno? Jakkoli sněmy nynější nejsou sněmy, na jaké činímenároky jmenem nezadatelných svých práv, spatřujeme v nich přece jen zbytky bývalé šamostatnosti české a symboly našeho stálního práva.Však i v jiném ohledu jsou sněmy korporacemi významnými, již proto, že jsou lidu mnobembližší a přístupnější než vi- deňský parlament a že výsledky sněmovní práce jsou viditelnější, význačnější a prospěšnější nez je ovoce sněmování vídeňského. Nechť si sněm jen v malých rozměrech praeuje, rolnik, živnost- ník pocitůje blahodárně následky této práce z Vídně přicházejí jen předpisy o vzrůstu dan obmezování našich právs a urážky našemu národu.
Němec Vídeň Rakousko
7 article
Toto bagatelisování nejbolestněji se dotýká če- ského lidu a jest mu novým a výstražným do- kladem vídeňské neupřímnosti. Jaké jsou věci. které položeny byly nav repertoire říšské rady ? Takové povětšině, jež svou důležitosti nemohou se nijak rovnati výzňamu rozpočtu zemského. Měslcem dubnem konči povolené pro královstv české provisorium. Analogie o základních předpisech ústavních neplatí a žádná jn- stance na světě nemohla by donutiti poplat níka, aby platil po 30. dubnu naň připa- dající přirážky zemské. Centralistické odstrko- vání sněmu je nejvýmluvnějším toho dokladem, že ve Vídní kurs je starý že marně jsou naděje v nějaký obrat. Bude-li trvati říšská rada do 15. června, mnoho-li času v nejparnější době roční zůstane pro sněm království českého? Vždyť počátkem července počínají v Čechách již žně, jež vyžadují př prav, nad nimiž vrchní dohled musí míti rol- níci-poslanci zrovna tak, jako rolníci ostatní. Proč nemohou prý býti zemské sněmy konány na podzim? Poněvadž by nejvyšší maršálel k vůli honbám žádného velkostatkáředo Prahy nedostal, ale žně nemají býti překážkou prací sněmovních. Žádáme důrazně za sněm. jemuž vhodná doba vykázána býti musí. Nech čeká říšská rada, která jiže tři měsíce je shro- mážděna, aniž by se vykázati mohla nějakým úspěchem. Té by nebylo škodal
Vídeň Čechy Praha
8 article
— O zemském rozpočtu král. českého rokováno bylo v minulém sezení zemského vý- boru a schváleny návrhy v příčině prodloužení provisoria a projektovaného zvýšení zemské při- rážky. K referátu o této věci včera uveřejně- nému sluší dodati, že návrh přísedícího zem- ského výboru pana dra. V. Škardy, jednohlasně přijatý, měl tento obsah! 1. Zemský výbor se usnáší, že bude zemská přirážka v posavadní výši vybírána nadále v měsících k v ělt nua červnu pod výhradou dodatečného schválení sněmem. 2. Zemský výbor oznamuje usnesení to vládě se žádostí, aby co nejdříve po- starala se o svolání snému království českého, by tento mohl zemské hospodářství uspořádat a s připomenutím, že zemský výbor zodpověd- nost za tu okolnost, že nebylo lze provisorium vyříditi způsobem ústavním, jenž odpovídá zem- skému zřízení, zůstavuje c. k. vládě. Dodatečný návrh hraběte Schönborna, jenž byl též jednomyslně schválen, zněl v ten smysl, aby c. k. vláda byla požádána, by usnesení od- stavce 1. vymohla nejvyšší schválení.
V Škarda Schönborn
9 article
— O převaze české kultuy v Ra- kousku pronesl spravedlivé slovo známý ví- deňský publicista Kraus, vydavatel listu »Die Fackel«, kde v posledním čísle píše o povolání zástupců umění a vědy do panské sněmovny, při čemž poukazuje na úpadek némecko-rakouské kultury. »Kdežto české umění«; píše vídeňský publicisla, »je representováno Antonínem Dro- řákem a Jaroslavem Vrchlickým, musilo se ně- mecké spokojiti tím, že Vyslalo do panské sně- movny ctihodného tvůrce offieiální plastiky. Ale žádný znalecumění nepochybuje, že na místě Zumbusehe vedle hu- debníka a básníka by musil býti povolán třetí Čech, Myslbek do panské sněmovny, kdyby mél býti vy- volen ne německý sochař, ale representativní sochař Rakouska. Němci rakouští, poznavší za- hanbující převahu produkce české v básnictví a hudbě, a jež se zjevila i ve výtvarném umění, když jsme ve Vídni měli přiležitost, porovnávat výstavu pražského »Manesa« s vídeňskou »Se- cessí«, musí si položiti truchlivou otázku, kde jsou příčiny, jež zadržojí výkvět německé kul
Kraus Dro Vrchlický Čo Myslbek Němec Rakousko Vídeň panská sněmovna
10 article
tury v Rakousku?« Je to významný hlas z te Vidně, jež do nedávna neznala nežli úšklebek posměšných a sprostých kupletů z tingl- tanglo o »české inferioritě«. — Z Pardubic. (Pův. zpr.) Návrh Schěne- rerův podaný na říšské radě, čelící k zavedení němčiny jako státní řeči, vysoko vzedmul vlny politického života v Čechách. — Spravedlivým hněvem a rozhořčením vzkypěti musí srdce každého upřímného Čecha nad tímto novým příkořím Velkoněmcá, kterým svatá práva našeho národa vůbec a českého zvlášť znásilněnaa šlapána byla. Čin Velkoněmců příčí se veškeré spravedlnosti, mravnosti a slušnosti, je drzou provokscí národa nášeho a smělou zpupností proti dvoutřetinové většině neněmeckého národa. Což máme stále a beztrestně nechati se urážet v nejsvětějších svých eilech ? Ještě nejsou od činěny urážky nám zrušením jazykových na- řízení způsobené a již opět a snad právě proto ženou nepřátelé naši útokem na cit našich jazy kových a národnostních práv. Snad přece neni pravdivým rčení našich odpůrců, že český lev má zuby vylámány1? Již je na čase, aby český národ vyšlehl hnávem a zahěměl v spravedlivém boji za práva jazyka a národnostní vstříc všem škůdcům národní naší věci: Až potud —— a ne dále! Zpupný čin Velkoněmeů nesmí zůstati bez odvety! Vyzýváme naši delegaci na říšské radě. aby zmařila projednávání zmíněného návrhu dala Němcům ráznoua v pravdě českou od- pověd! Za politický klub národní strany svo- bodomyslné v Pardubicích: Čeněk Vančura. předseda, dr. Vojlěch Horák, jednatel.
Čecho Němec Vančura doktor Vojlěch Horák Rakousko Pardubice Čechy
11 article
— Kluby občanské. Občanský klu v Karlíně měl dne 17. dubna výročni valnou hromadu s přednáškou »O složení nynější říšské rady«, kterou proslovil p. posl. Ign. Hoř i ca, který rozobrav nynější poměry stran v parla- mentě vídeňském, uvedl hlavní příčiny obratu taktiky poselstva našeho. Řeč jeho vyslechnuta s pozorností a odměněna nelíčenou pochvalou. Po přednášce přikročeno k vyřízení pořadu valné hromady. Zprávy jednatelská, pekladní a kuihovní schváleny jednohlasně. Při volbě výboru zvolen předsedou p. dr. Jan Vejvar. Do výboru zvolen pp. Josef Beránek, Antl Čermák, Gustav Čuba Frant. Deport, Ludvík Gaipl, Josef Kohlik, Ant Kovářík, Rudelf Teplý a Bedřich Truneček za náhradníky pp. Jan Bléha, Ant. Businský Václav Hodek, Ant. Landa a Ant. Stibici; za rerisory účtů pp. Jan Zalabák a Jan Spurný. Při volných návrzích vyžádal si slova p. Frant Voršilák a vylíčiv zásluhy onemocnělého starosty p. dra. Vejvara o klub, navrhl, aby mu projeveno bylo valnou hromadou uznání za obe- zřetné a úspěšné řízení klubu. Návrh byl jedno- hlasné přijat. Pan Kovátik vyslovil přání aby kluby vzhledem k tomu, že městská rada žádosti za udělení domovského práva v Karlině nevyřizuje, učinil kroky, aby žádosti tyto se v čas vyřizovaly. Návrh odkázán nově zvole- nému výboru. Při ustavující výborové schůz dne 21. dubna byli zvoleni: pp. Gustav Čubu, místopředsedou, Bedrich Truneček, jednatelem, Rudolf Teplý, zapisovatelem, Frant. Deport, po- kladníkem a Ludvík Gaipl, knihovníkem. v Hospodářská schůze v Ml. Boleslavi.
doktor Vejvar Beránek Antl Čuba František Gaipl Kohlik Kovářík Truneček Bléh Antonín Businská Hodek Zalabák Spurná Voršilák Kovátikum Bedrich Truneček Teplá Karlín Boleslav Rudelf Teplá
12 article
Píše se nám: Okresní hospoďářský spolek ve Všelisích svolává schůzido Mladé Boleslavi na neděli dne 28. dubna o 4a11, hod. dopol. do místnosti okresní záložny hospo- dářské. Myšlenka zřízení společné o le j ny rolnické v krajině zdejší po kolik let již udržuje se na povrchu, aniž by bylo dosud něco určitého u věci té podniknuto. Teprve dne 9.t. m. interessenti okresu mělnického sešli se k po- radě, jejíž výsledek bylo usnesení, aby dalšt porada svolána byla do Mladé Boleslaví. Není snad pochybnosti, že poměry pro zřízení spo- lečné olejny rolnické ve zdejší krajině jsou ve- lice příznivé a že tato při řádném vedenía obezřelé správě dobře prospívati by mohla. Záloží tudíž jen na tom, aby zjistilo se, je-li dosta- tečný zájem na věci té v rolnietvu. V připadě že by tento zájem se jevil, potřebí bude uradii se o zásadních některých věcech, k jichž pro- jednání zvláštní komitét by mohl se zvoliti. — Doufáme pevně, že rolnictvo kraje našeho my- šlenku tuto pochopl, za zdravou uzná a prvn sehůze této co nejčetněji zúčastní. — Osobní. Policejní lékař na Žižkově pan MUDr. Pihař, tyto dny odcestoval. Ordinovati počne opět počátkem července v Husinecké ulici č. 23. na Žižkově. — Pan IngC. Jos. Souček rodem z Plotiší u Hradce Králové podrobil se dne 25. t. m. před zkušební komisí státní zkoušce pro geometry a uznán byl jednohlasně způsobilým. — Rodinné zprávy. Slečna Berta Fresz- lova z Král, Vinohradůa pan Josef Pospíšil assistent rak. severo-západní dráhy v Hlinsku, slav sňatek v pondělí dne 20. dubna o 9. hodině ranní v chrámu sv. Ludmily na Kr. Vinohradech. — Slečna Františka Bláhova a pan Cecil Vašíče k, člen opery zemského divadla v Lublani, slaví sňatek pondělí dne 29. dubna o 12. hod. polední v arcidě- kanském chrámu v Plzni.
MUDr Pihař Ingc Souček Fresz Král Pospíšil svatý . Ludmila Bláhův Cecil Mladá Boleslav Žižkov Plotišit Hradec Králové Hlinsko Lublaň Plzeň zemský divadlo
13 article
— Úmrtí. Dne 25. dubna zemřel v Praze, byv raněn mrtvicl, pan Vilibald Sichreiber, c.k. účetní rada na odp. Zesnulý byl vždy velice činným ve spolcích humanitních a v chudinství. Od r. 1877 byl otcem chudých ve farnosti P. Marie Vítězně na Malé straně, přes 40 let byl činným členem spolku pro blaho nuzných dítek, v němž působii jako ta- jemníki jako čien ředitelstva a po 10 let byl jeho předsedou. Pohřeb koná se v sobotu dne 27. dubna o 10. hod. dopol. z farního chrámu u P. Marie Ví- tězné. — Včera odpoledne zemřel zde ve stáří 4 roků p. Edmund Rejsinger, člen správní rady. ředitel pražské kanceláře Společenského pivovaru pražských sládků a majilel pivovarů »na Slovaneche a »u Virlů« na Karlově námčstí. Předevčírem ochu- ravěl p. Reisinger chřipkou a choroba rozmohla s vzdor včasnému přispění tří lékařů tak, že včera od- poledne zemřel. Pohřeb koná se v sobotu odpoledne z kostela u sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — K úmrtí Václava Brožíka. Soustrastně projevy nad úmrtím mistra Václava Brožíka zaslal dále rektorátu c. k. akademie umění v Praze:. ŘRedi- telství a professorský sbor král. akademie výtvarných umění v Brusselu, ředitelství konservatoře hudby v Praze jmenem všech professorů, král. akademie výtvarných umění v Mnichově, rektorat c. k. česk vysoké školy technické v Brně jmenemi professor ského sboru, předsednictvo »Jednoty umělců vý- tvarných« v Praze, architekt docent Rudolf Křiže necký, maliř Karel Javůrek, maliř c. a k. setník Karel Tuma v Josefově, malíř Frant. Boh. Doubek v Mni chově, maliř Beneš Knüpfer v Římě, malíř Mikulái Aleš a malíř Theodor Hijšer v Praze.
Sichreiber Marie Rejsinger Štěpán Brožík Křiž Javůrek Tuma František Beneš Knüpfer Mikuláe Aleš Hijšer Praha Karlov námčst Olšanský Brusel Mnichov Josefov Řím kancelář společenský akademie uměný v Praga vysoký škola technický v Brno
14 article
— Opatřování sirotků a opuštěné mládeže. Zemský výbor se usnesl po návrhu přísedícího pana K. Adámka, aby byl sebrán material k vypraco- vání zemského zákona o opatřování chudých sirotků. opuštěné a zpuštěné mládeže a aby osnova tohotc zákona byla sněmu v příštím zasedání podána. — Rostaurování na Karlově Týně. V mi- nulém sezení zemského výboru přednesl přísedíeí p. Karel Adámek četné stížnosti na provádění obnovy maleb a je uměleckých pamálek uvnitř Karlova Týna a učiněna byla opatření, aby tímto t. zv. restauro- váním neocenitelné památky na Karlově Týně ná- kladem státu a země ničeny nebyly. — K vítězetví českému vespolku hostin- ských na Moravě, o němž podali jsme stručnou zprávu telegrafickou, píše se nám z Brna ze dne 25 dubna: Po zahájení valné hromady dlouho a bouř- livě se jednalo o tom, máli býti přijato za členy 70 českých hostinských — bylo teprve dlouho polemi- sováno a protivnou stranou násilně zdržováno, ač páni ti již před měsícem po zaplacení zápisného příspěvků řádnými členy jednoty se stali, což i po- zději, když bylo zřejmě patrno, že naši nedají se zaskočiti ani zterrorisovati ani nekonečným prodlu žováním jednáuí znaviti, musilo býti uznáno. A sám německý člen to byl, jenž spravedlivě prohlásil, že. mají-li onino členové zapraveny příspěvky a byly-li od nich peníze přijaty, že jsoun řádnými členy
K Adámek Adámek Karlov Týn Morava Brno
15 article
Tak jim bylo z úst vlastního člověka slyšetí, jakou novou křivdu chtějí spáchati. Přece však tepry hlasová- ním valné hromady byli lito členové definitivně přijati Volba předsedy vykonána pak listky, ostatní volby akklamací. Tu počíná zářná cesta českého vítězství Za předsedu zvolen byl překvapující většinou (108 hlasy proti 20 hlasům, soustředěným na německého kandidáta) p. Karel Möravec, majitel hotelu a ka- várny »Slavie«. Akklamací byla pak přijata kandi- dátní listina, českým volebním výborem sestavená téměř jednohlasně. Po vykonaných volbách uvítáne bylo české vítězství pozdravným jásotem, provolává- ním zdaru a nově zvolení členové poctěni dlouho- trvajícím potleskem. Polom dlouholetý člen spolku M Mazánek vyznamenán byl čestným členstvím. Pan Bedřich Frie přes tuhý odpor druhé strany — která zabíhala do směšností a jejíž neunavný mluvěl pan Hugon Bulka až zonfale pro nic a za nic se napa- roval — byl ověřen sekretářstvím jednoly ataké mu svěřena redakce a administrace »Odborného listu«. O tyto dvě posice sveden byl také tuhý zápas, ježto aspoň tyto zbraně (v jejich rukou byly to skutečně vydatné zbraně na potlačování zájmů našich lidí) po hanebné porážce přáli si stůj co slůj pro sebe za- chovati. Před tím již byly projednány volné návrhy tak že tím bylo jednání vlastné ukončeno. Nově zvo lení vřele poděkovali zaprojevenou jim volbou dů věru a přislíbili pocfivě pracovati jak pro odborný tak i národní význam důležilé své jednoty. Když byly vysloveny díky bývalému výboru a jeho před- sedovi, byla valná hromada za zpěvu vlasteneckých písní skončena. een vži e
Möravec Frie Hugon Polom Slavia spolek M Mazánek
16 article
— Veřejnáschůze neodvislých socialistů koná se v neděli 28.dubna 1901 v hostinci »U velké Prahy« na Král. Vinohradech, Palackého třída: »Vý- znam manifestace májové«. Řeferent Rud. Fárok. — Na sanostatné obocné škole chlapeck v Bubnech v I. Betřídě, která byla pro šíření spal niček na 14 dní cravžena, počne opět pravidelné vy- učování v pondělt dne 29. dubna l. — Konversační večírky akademtckéh kroužku francouzského konají se opěť každý pátek sv Schöblově restauraci nu Peokorný ciho v Ječné ulici. — Dary. K uctění památky milého člena svého p. Václava Milera, statkáře v Kadlfně, věnoval hu- debáí kroužek tamfáž, foísto věnce na fakev, 16 »Lidové knihovně pro Kadlin a okolí« — Očkování na Král. Vinohradech. Očko- vání dítek dosud nepčkovaných, na Král. Vinohra- dech bydlfcích, diti se bude lelosi každou sobotu o 4. květná do 27. července o 3. hod. odpolední školní budově vedle radnice, v I. patře a ve školí budově v ulici Perunově v I. patře. Tamtéž bude i očkování opětné. Očkovati se bude jedině látkou animální.
Král Betřída Peokorný Miler Očka velký Praha Palacký třída Bubno Perunův
17 article
Vyšetřování vrážbdné afféry malo- utranské, které u zemského trestního soudu horlivě se vede, dospělo nového, daležitého a pro daláí jeho výsledky významnéhb stadia. Vyšetřující soudce adj. z. s. p. dr. Stiasny, navrhl po dvojím vý- slechu pachatele vraždy Wurma radní komoře, aby tento, ježto jeho chování nemá příznaků, z nichž by se s naprostou jistotou dalo souditi na jebo duševní normálnost, odevzdán byl pravidelnému po- žorování lékařskému. Radní komora za souhlasu obou soudních lékařů, dra. Reinsberga a dra. Slavíka, návrhu temu vyhověla a vsneslá se dodat za zmíněnýmůčelem fnkvistfta oběm pražským kliníkám psychialtrický m. české i německé. Předněstové obou Rěchto ústavů, pp. prol. dr. Ruffner a dr. Pieke vyslovili jit ochotu, vzíti na se provedení tohoto zajisté nemál obtížného úkolu. Co nevidět bude tody Wurm do- praven z vyšetřovací vazby ve věznici novoměstsk do nělterého oddělení ústava choromystných. V vyšetřování trestním bude se ovšem pokračovati. — Změny držebností. Úřadník pan Vojtěeh Šteinocher koupil polovinu domu č. 605—VII. v Ka menické ulici v Bubnech-Holešovicích za 17.000 K. Pan Ant. Stříbrný koupil od paní Marie Fárové po- zemek č. kat. 559/5 v BubnechHolešovicích za 8000 K. Paní Marie Meibeková koupila od paní Barbory Čuprovéddům č. 343 v Královské tříě v Karlíně za 97.544 K, kdežto paní Čuprová pře- vzala od ní dům č. 47 v Hrdlořezích a část pozemku č. kat. 406/4, 408/3, 974/7 v Libni za 18.000 K Paní Barbora Švejkarová koupila od p. Fr. Svátka dům čís. 613 v Bořivojově ulici v Žižkově za 13.100 K. voboděn l
doktor Stiasna Wurm Reinsberg Ruffner Pieke Vojtěeh Antonín Fára Meibeková Barbora Čuprovédd Čuprová Švejkarová Svátek Bubno Holešovice Karlín Hrdlořezy Libeň Bořivojův ulice Žižkov
18 article
Statietická zpráva z Prahy a před- městí. V 15. týdnu t. r. od 14. do 20. dubna byla v Praze průměrná teplota nejvyšát + 12.79 C., nej- nižší + 29° C. V tomtéž týdnu narodily se v Praze a 4 předměstích 203 dítky a sice v Praze 104 (29 mužského a 34 ženského pohlaví manželského pů- vodu a 28 muž., 23 ženského pohlaví nemanžel- ského původu (tyto vesměs v porodnici). V Karlíně narodily se 4 dílky, na Smíchové 18, na Král. Vino- hradech 19 a na Žižkově 48. Mrtvě narozených dítek bylo 10. V tomtéž týdnu zemřelo 189 osob, z nichž 99 mužského a 90 ženského pohlaví; z těch byfo Praze 134, v Karlíně 2, na Smíebové 18. na Král. Vinohradech 9 a na Žižkově 26. Na tuberkule ze- mřelo 49 osob. — Letní spojení s Karlovými Vary. O 1. května jezditi budou mezi Prahou a Karlovými Vary na buštěhradské dráze opět expresní příme vlaky; z Prahy vyjede v 6 hod. ráno (Karlovy Vary v 9 hod. 30 min. dopol.), který bude míti připojení s ryehlíkem společnosti státní dráhy, odjíždějícímz Vídně v 10 hod. 15 min. večer, z Karlových Varů vyjede v 7 hod. 15 min, večer a bude míti spojení s rychlíkem společnosti státní dráhy, který vyjíždíz Prahy v 11 hodin 5 minut v noci a přijede do Vídně v 7 hodin ráno. Vlaky tyto budou míti spací vozy I. a II. třídy a přímé vozy I., II. a III. třídy mezi Vídní, Prahou a Karlovými Vary. Spací vozy rych- liků mezi Vídní a Podmokly na trati z Prahy do Podmokel dnem 30. dubna jezditi přestanou a spací vůz, vypravený s rychlikem odjíždějícím dne 30. dubna v 10 hodin 15 minut večer z Vídně, pojede přes Prahu již do Karlových Varů.
Král Praha Praha 104 Karlín Žižkov Praha 134 Karlová Vara Karlov Vara Vídeň Karlová Vary Podmokly státní dráha
19 article
— Předlažba ulic. Ulice na Novém světě jest pro povozy uzavřena následkem provádění předlažby Z téhož důvodu jest uzavřena pro povozy rampa o nádraží severozápadní dráhy na nový pifotový most přes ostrov Štvanici. — Na novém kameuném mostě u Národ ního divadla postupují nyní práce velmi rychle. aby do polovice měsíce května byla stavba dokon- čena. V levém chodníku proti vodě jsou již položeny roury plynové a vodní, dále elektrický městský kabel a kabel státního telefonu a na pravém chodníku elektrický kabel a roury pneumatické pošty. Až do polovice mostu je levý chodník vydlážděn mosaikem. chodník pravý teprve se upravuje a připravuje kt vydlaždění. Jízdní dráha mostu je vydlážděna do dvou třetin. Mýtní domky, velmi důkladně praco- vané, jsou již dokončeny a osazují se v nich jen okna a dvéře. Kandelábry pro obloukové lampy vrchní vedení elektrické dráby natírají se, kteráž práce do 1 dnů bude skončena. Na malostrauském pobřeží jsou chodníky již dokončeny a nové kande- lábry plynové postaveny. Dřevěné pažení na ostrově Střeleckém bylo rozebráno. Klamné zprávy o sebevraždě. Včer rozšířily se po Praze i v předměstích zprávy, že prý Arnoštka Wurmová, žena Karla Wurma, vraha admi nistrátora p. V. Parůžka, skončila útrapy své nábl a sice sebevraždou. Zprávy tyto byly úplně klamné S pláčem vyvracela je Wurmová a dodávala, že na lezá se v tak neutěšených poměrech hmotných, že má opravdu zapotřebí skalopevného ovládání sebe aby čin zoufalství nespáchala. Uzenářský obchod na Palackého nábřeží musila zavřít, poněvadž neby valně výnosný. Stěžovala si, že s oběma dítkamí jest vydána v šanc největší bídě.
Wurmová Wurm V Parůžek Palacký předlažba ulice Praha
20 article
Náhlá úmrtí. V Josefovské třídě v páté části včera dopoledne klesla na dlažbu 74letá dělnice Anna Čurdová, bydlieí v čís. 34—V, a za chvíli sko- nala. K nařízení lékaře byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — V domě č. p. 39—V. ze- mřel včera náhle 75 roků starý kočí Jan Schirner Za účelem zjištění příciny smrti byla mrtvola rovněž dopravena do pathologického ústavu. — Nehody a úrazy. V Rademachrově továrně v Libšicích zaměstnaný 31letý dělník Jan Novák přistoupil včera dopoledne k nádržce, sírovým plyo nem naplněné, a chtěl otevřít záklopku. V tomtéž okamžiku nastal výbuch a Novák utrpěl unikajícím plynem těžké popáleniny v obličeji a zejmena n očích. Novák byl odvezen k ošetřování do pražské všeobecné nemocnice. — V Kuklových lomech v Bě- lukách u Smíchova včera dopoledne utrhl se balvan a sřítil se k onomu místu, kde byl 19letý dělní Frant. Koča zaměstnán tlučením šťěrku. Balvan za- sáhl levounohu mladíka a rozdrtil ji. Zmrzačený odvezen rovněž do nemocnice. — Z Dašic. (Přednáška.). Národně vzdělávac řemeslnicko-dělnická beseda pro Dašice a okolí po řádá v neděli dne 28. dubna o 2. hod. odpoledn v hostinci»U cukrovaru« veřejnou lidovou před- nášku, ve které o pokutování českého lidu po bitve na Bílé Hoře promluví pan ředitel Václav Konvalina — Nedělní a sváteční klid. Pp. velkodh chodníci s kožemi a obuvnickými připravami zavedl od 28. dubna do 29. září ve svých závodech celo- deuní nedělní klid. — Správní výbor Nákupního a výrobního družstva řemenářů v Praze usnesl se, že obchodní místnost v Melantrichově ulici počínaje 1. květnem až včetně do 1. září v neděli otvírali nebude.
Čurdová Schirner Nehoda Rademachrův Novák Kuklův František Koča Konvalina Smíchov Dašice Praha Melantrichův všeobecný nemocnice V dům
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. ov Obrovská katastrofi o. = Z Frankfurtu n. M., 25. dubna. (C.- B. Dnes odpoledne ke 24. hod. udal se veliky výbuch kotlu v chemické továrně » Rlectron- v Grieshéimu. Továrna jest v pll a me nech. Hasiči a vozy odjeli na místo neštěsti Proslýchá se, že mnoho lidí zahyziulo Telefonni spojení do Griesheimu jest přerušeno Z Frakfurtu, 5. dubna. O 7. hbd. ve- čer. Obeň v Griesheimu nabývá obrovskýcl rozmělů Každý okamžik hzle o čie kávati výbuchy jinýchvětších klotlů. O byvatielé Grieshei mou musí proto obec opustiti. Až domuc dh vly- lotěly Ho poviětř ioltřin klotle. Ve Schwanheimu hořitři domy. Mluvín s o 50 mrtvých a 440 raněných. Rodilel stvo továrny povolalo veliký počet lékařů v Griesheimu. Misto neštěstí uzavřeno jest vojáky 81. pěšího pláku. Soudí se, ze výbuch první vznikla vopro stoře, kdeovyrábí se bezdýmný prach.z si Z Frankfurtu n. M., 25. dubna. (Ca-B. Počet osob usmrcených při kntastro v Griesheima činí 140. Také ves Sehwanhcim na druhém břehu Mo- hanu jest v plameneche. Z Frankfurtu n. M., 25. dubna: (C. - B..
Frankfurt můj Sehwanhcim CaB
22 article
Dle posledních zpráv zahynulo prý neb bylc raněno připožáru v Griesheimu 100 osob Požár vznikl prý pikrinovou kyselinou. Porotce zatčen. Z Berlfna telegrafují Zatčení porotce uprostřed období porotního budí zde velkou sensaci. Jedná se tu o majitele domu v Ber llně, který se již četných přelíčení zúčastnil jak porotce. Jebo zatčení nařízeno na základě trestního oznámení jistého děvčete, které udalo jej pro ne- mravný útok. = Velký požár na Moravě. Z Brna telegra fuje C.-B.: Včera odpoledne vypukl v domě kupce v blízké osadě Proseči požár, jenž za silného větru rozšířil se také na sousední obec Březinu. Vyhořelo 42 domů, 6 os6b, mezi nimi 3 děti, se zadusilo. Při zachraňovacích pracích bylo několik osob raněno Skoda je veliká, Jen málo pohořelých jest pojištěno = 100 dětí ubito. Z Nov. Yorku se telegra- fuje: Došla sem zpráva o hrozné řeži, jejíž obět stala se kapucínská missie na Maraňonu v Brazilii Indiané zabili tam čtyři kapucíny, sedm jeptišek přes sto dět. Missie ta osamocena a na místě od lehlém trvala od r. 1896. Zdá se, že jednalo se tu o děti odejmuté Indianům za účelem obrácení jieh na křesťanstvl.
Skoda Morava Brno Proseč York Maraňon Brazílie Indianý obec Březina
23 article Z literatury.
Z literatury. Román budouenosti. 22— Leží přede mnou řada článků drobných studií z poslední doby, kritických. osobních, polemických, referujících — a všechny v podstatě směřují k otázce, jaký bude budoue český román? Východiska ovšem mají různá. Tak na příklad mladý adept literárního Parnassu uvažuje o tom, jaké úkoly očekávají nejmladší naši generaci literární a dochází k závěru, že bude jí zabývati se vytvořením nového českého románu soeiálního, nového románu pražského drobné, prohloubené a produševnělé novely. Lite- rární krilik rozbírá a oceňuje naši hojnou tvorbu románovou a dochází namnoze k vý- sledkům ne příznivým. Referent jednoho našeho uměleckého týdenníku konstatuje rozkvět románu historického u nás a vytýká, že zabýváme se příliš ceněním sourodé produkce cizí, domáci spíše zanedbávajíce. Romanopisec, jenž má za sebou již řadu hojně čtených děl, hájí moderní náš román proti výtkám a z řádků jeho vy- znívá přesvědčení, že dosáhl té dokonalosti, jaké bylo možno dosíci v daných okolnostech. Na konec pak jeden z mladších spisovatelů roz- bíraje otázku nového románu, vidí v románovém hnutí moderním v cízině »lušení nové formy«, která vlastně je stará, a vyslovuje očekávání, že »tu opravdově novou moderní formu brzo objeví umělec geniální a originální«, jenž »snad již brzo vystoupí z řad nejmladších«.
24 article
Všechny tyto enunciace ve prospěch sta- rého i nového románu, jež, bohužel, v některých případech nabývají příchuti osobní, svědč- o jednom: že očekáváme dalšího rozvití českého románu, že vývoj jeho posledními pracemi ne- pokládáme za ukončený, a po druhé, že v genru románovém vidíme jeden z hlavních úkolů budoucí naší tvorby literární. Tendence tato od- povídá vývojí literatur evropských. Již Mme, de Staěl ve svém Essvis des fictions správně určila dráhu, jíž se bude bráti literatura devatenáctého věku, vidouc v románu nejvhodnější, nejbohatší a nejumělečtější formu literatury novodobé úsudek její dosud je platný. Stolelí dvacát udržuje tuto tendenci. Perioda velkých básní, nesmrielných děl Byrona, Goetha, Půškina, v nichž uloženo nejhlubši kredo tehdejšího člo
jít Staět Byron Goethe Půškin
25 article
věka a vytvořeny nejostřejšl jeho typy, ustoupila periodě románů, v nichž Dostojevskij, Tolštoj. Turgeněv, Drachmann atd. konstruovali typy moderních lidí a vyslovili nejprudší bolesti svého věku. zlesě np e Tedy forma románová vládne a bude vlád- nouti v příštích letech v literátuře. Jde jen o to nyní, určiti, jakého stupně my jsme dostihli v tom evropském literárním vývoji, a po druhé, do jaké míry vystihli jsme v našem románu podstatu našeho duševního a společenského žjtl. Tu, zdá se mi, není odpověď definitivní snad- nou. Schází nám dosud kritické analysa našeho románu a pak, zvláště, vylíčení jeho historického vývoje v devalenáctémstoslt, vystižení jeho charakteristických rysů, vyložených idef, klassi- fikace jeho látky a srovnání se životem skute- čným. Chceme-li přesně určiti na jedné strane kvalitu našeho románu, oceniti jeho přednosti a vady, a po druhé nakrešliti podrobněji budouei jeho dráhu a úkoly, bude potřebí, abychiom sle- dovali v jednotném vylíčení práci předchůdch, objektivně, ale bez ohledu probrali všečhnu pro- dukci moderní, a na konec srovnali naše idey, tendence, techniku i látku zvolenou s vývojem moderního románu v cizině. Odpověď podáke pak sama sebou.
Dostojevský Turgeněv Drachmann
26 article
Jedno však zdá se mi již předem jisto, že zbývá ještě dosti práce, že mnoho půdy ještě nezoráno a pracovníů dosud není na- bytek. Nevidím v požadavku nového sociálníko, pražského, třeba i historiekého románu, níjaké krítiky práce dosud výkonané. Umění není věda, v umění nelze mluviti jako ve vědě o definiti- ním rozřešení těch zneb oněch problémů, o vy- čerpání určité látky, o konečném vypracování určitých method, krátce o jistém dělení nebo rozvrhu práce, již třeba vykonati. Pravíme li, že budoucí produkce literární náleží po výtce románu, a hledáme-li z daných okolností, jakým směrem bude se bráti nový tento román, jaké problémy bude řešiti, kterými psychologickými, sociálními, uměleckými jevy bude se oblrati, znamená to jen, že tak jako v cizině i u nas o románu nebylo výřčeno ještě poslední slovo a že od budonenosti očekáváme další vývoj. Vývoj ten předpokládá ovšem zdokonalování, zvláště zdokonalování formy v tom nejobsažněj- ším slova smyslu, silnější, duševnější, hlubší, umělečtější zachycení zivota, zdvižení určitých principů, zdůraznění tendencf — je li správné loto očekávání, splní-li se, to ukáže budouenost. Tolik je jisto, že je taková snaha nutna v každé literatuře, která nedospěla svého vrcholu. Jedná še tedy o to, jsme-li opravdu již na vrchol, s něhož vede cesta jen dola. Dutoit pravil, ze ten, kdo říká, že dospěl už vreholu, chce řiei jen tolik, že sám nemůže již dále, na ři sIdealiem a réalism v přírodní vědě Sepsal dr. F. Mareš, prolessor fysiologie na praž- ské universitě. Nákladém Fr. Řivnáče v Praze 199i.
doktor F Mareš Řivnáč Praha
27 article
Filosofický spis, dílo nejen odhorné píle nže- necké, ale i mohutné inspirace, přesvědčení ethi- ckého. Autor vypravuje v úvodě něco z genese své knihy. Kdyby genese té vůbec se nedolýkal, byla by přec vypravována. Svítí z ročníků»Zivy« před rokem 1897. V měsíčníku tom dlouho zápasily spolu dra směry: šnaha rozšířiti pojem přírodních věd také na — duševní život clověka a úsilí zachovati přírod- nictví v mezích tradičních, spokojiti se s popisy věcí a dějů přírodních, beze všeho zřetele ke člověku. První směr přirozeně zasahal v obor »humanitní«. Péra v »Živě« patrně se křížila, ale osobnosti byty stranou, pěkně zakryty ideami. Neslyšeli jste o učenců poukazy — na páté čítanky a p. Ale v tom blesk a blesk a — oznámení na konci kteréhosi čísla: Prof. Marež s časopisem, který založil se louči — Po sedmileté práci v něml Tedy směr zastupovaný prol. Marešem v redakci padl! Ale v literatuře padnouti nemůže. Čekali jšte od té doby od fysiologa Mareše dílo vysloveně — filosofické. A po třech letech očekávání dílo taková leží před vámi. Obsahuje mnohou odpověď doda- točnou na otázky, které se namanuly. »Neobracím e proli osobám, nýbrž proti doktrinám. Osob si vážhn, dle jejich charakteru«, čteme na konci úvodu.
Živa profesor Marež Mareš
28 article
Objemnou knihu Marešovu (420 stran) jistě po- zorně čísti budou soudruhové spisovátelovi, přírodo- zpytci, jimž zdá se být adresována. Ale my bychom sobě přáli, aby sludovali ji i jiní, pro něž také byla — myšlena. Je to převážné slovo, hluboce prom- šlené i vroucně cílěně, jež mělo by se rozlěbati široce po Čechách. Je to právě díto filosafickáa život na nás žádá, abýchom všichni byli »filosofy«; Komenský již před dvěma sty padesáti lety věři!, že filosofy, »pansofy«, býti — můžeme Pravil jsem: »převážně slovo«. Opravdu »slovot; jedna myšlenka proplétá se všemi úvahami spisovk- telovými, ať již po referentsku podává myšlenky ji- ných, ať je kritisuje, ať sám vykládá; jedna mohulná idea drží všechno to těžké, pečlivě členěné stavivo literární pohromadě, jen že jeví se nám v pohledech nejrozmanitějších a novými a novými útvary nás unáší.
Marešův Komenský Čechy
29 article
Zdánlivě vrtoch učenecký: Co vlastně vímer Nač můžeme bezpečně se postaviti a říci: To jest jisto, neochvějno — to víme? Kde jsou počátky na- šich svěde? A jsou také nějaké jejich konce? Bu- deme věděti stále víc a více, až pojednou všechny zámky záhad před námi samy spadnou, otevrou se oči naše a budeme jako bohové? Kolem tohoto vrtochu točí se celá moderní po- renaissanční filosofie, Descartem počínajícíl Mareš se na tyto otázky odpovědí svých de- pracoval. Nepotřebujete ani znát historii jeho studi — co konečně těch několik dat bio- a bibliografi- ckých může vám pověděl? — na jeho slohu po- znáváte, jak pracoval a — prožíval: z jeho slohu cítite tep krve a hluboký dech — »eest i'hommele »Bolest jest z hlavních zdrojů intelligence, budí úvahu a obezřetnost.« Na přednesu Marešově cítfte. jak ty otázky také bolely a že nebyly jen tak nad- hozeny jako parádní théma, aby učenec ukázal. o čem všem může mluvit a jakou má po ruce biblio- thěku.
Descartes Mareš Marešův
30 article
Víme tedy již najisto, že: co smysly vnimám a co na základě těchto vněmů rozumem si sestroju- jeme, není svět a život, jakým je o sobě bez našich smyslů a bez našeho rozumu, že všechno to jest jenom výtvorem, panoramatem mozku, orgánu naší intelligence, naší představou. — I hmota jest jen abstrakcí našeho mozku! — Schopenhauer povědě o tomto názoru filosofickém, jenž má minulost tisíce let starou, že má význam axlomu Euklidova: každý za pravý mosí jej uznati, jakmile mu perozumi; vac ne každý mu porozumí, kdo jednou jej uslyší.« (Po- známky sk idealistnímu názoru základnímu«.) Nejen Řekové eleatští i Číňané již podstatu jeho si uvědo- movali, věříce v pořádek věcí smysly a rozumem lidským nepojatný! Ale proto nelze nikde z knihy jej — vyčísti, musí býti vždy znovu tvořen, musi zvolna vyrůstat za bolesti člověka, který poznává, jak i smysly svými, tím, co hmatá, je — klamán. Tento starý filosofický pojem o světě jakožto sfainomenu« mozku, vsnu našeho bdění«, vyložil Mareé všestranně až — kevidenci. Máť po ruce talik demonstrací ze svého speciálního oboru přírodni- ckého; fysiologie nervů, těchto hlavních pomocníků orgánu naší intelligence, jest dokonce jeho — ko- níčkem. Ovšem jest toto filosofické přesvědčení jenom parafrasí Sokratovského »že ničeho nevíme«. Ale není to nauka, o niž mohl by opírati se — nihilismus. Naopak jest to fundament vědy, která něčemu chce, snaží se býti prospěšnou, chce sloutili životu, tvořit. — Jím vymezena vědě sféra, v níž
Schopenhauer Euklidův Řek Číňan Mareé
31 article
České spisy-
32 article
divy může dělat. Ale nesmí chtíti dělat divy tam