ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58f90df0-660c-11dc-8656-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 55, person 104, work 4, org 5
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 26. dubna 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 14.
4 article
Na ranhí a odpol. listy předplácí ses v Praze v admjnistrai n čtvrt láta. . 6 K — s drojí denáškee nn.. :. : 1K8 vo nlisktch! , K oo na měsle psteu: za něsíe ra . . ! . K o s drají zisilko a měsí nk čivrt leta
Praha
5 article Dvé zajímavých řečí.
Dvé zajímavých řečí. Dvě řeči rozdílné tónem jak noc a den, ale velice charakteristické pro náladu pa- nující tou dobou ve Vídni a v Berlině střetly se náhodou v jeden den. Zoufalá to řeč měšťanosty vídeňského na úpadkem rakouského smýšlen a citu v Cislajtánii, a mládenecky veselá germánská řeč císaře něme ckého Viléma II. na buršáckém ko mersu v Bonnu. Ve vídeňském VII. okresu (» Neubau«) hojně shromážděné měšťanstvo vídeňské při- pravilo purkmistru Vídně vřelou ovaci za to, že byl onehdy od Všeněmců v parla- mentě vídeňském hanebně uražen. Dr Lueger na to odpověděl obnivou pole- mikou proti katilinárským těm existencím, jež mohou od let nezkáraně páchati zde zřejmou velezrádu na této říši, až ny ní již troufají si na život její hnáti všeobecným útokem anájezde m. »Jest zapotřebí, aby všíchni, kdož ra- kousky cítí a smýšlejí, srazili se bez rozdílu svého příslušenství strannického v jeden šik!« volá dr. Lueger, »neboť dříve všeho nadání hrozí Rakousku nebezpečí propa- gandy pangermánské.« Tušil jeho příšti, ale že by tak rychle příkvačilo, nemyslil. Ale dnes všeobe- cný ten útok pangermánů na Ra- kousko nadešel! V poslanecké sně- movně mluví všichni, jen ti, kdož rakousky cítí a smýšlejí, nemluví, a promlu v í-li — bývají ukřičeni. Sociální demo- kraté jsou republikány, ale Všeněmci jsou nejpodlejšími zrádci vlasti, jakých si mysliti lze. A s těmito Všeněmci uzavírá předseda úmluvy, poněvadž hrozili obstrukcí. »Myslím, že musí být z venčí do parlamentu vnesena myšlenka, že tento par- lament jest parlamentem rakouským a že veškeré to všeněmecké křiklounství musí býti s ve- škerou rozhodností odmrštěno.
Vilém II Lueger doktor Tušil Vídeň Berlín Bonn Rakousko
6 article
Hluboko jsme poklesli v. Ra- kousku, tak hluboko, že uzaví- rají se s nepokrytými vlasti- zrádci formální smlouvy. Onisi mohou tropiti, co chtějí, oni mohou urážeti i arcivévody do libosti. Nuže, boj tomuto vnitřnímu nepříteli, ven s ním z parlamentu, ze škol, ze stavu soudcovského, ven s ním z Rakouska !« — Tak horlil a naříkal dne 24. t. m. ve Vídni týž purkmistr Lueger, který sám pro- hřešil se proti myšlence rakouské nejhrub- ším způsobem, nechtěje v metropoli Rakouska přiznati rovného občanského práva usedlým tam tisícům a tisícům slovanských občanů této říše, jen aby mohl lživě vydávat Vídeň za město ryze německé jak Frankfurt nebo Berlín. Sám dračí setbu ně meckého nacionalismu ve Vídni rozséval. nyní děsí se té saně všeněmecké, která z ní vzešla. Spal pan dr. Lueger déle čtvrtstoletí. že neviděl od Sedanu ten příboj pangermán- ských vln v břehy Rakouska? Kdo podepsal svatodušní program německý. kdo vlezl do německého souručenství, ten nemá valně práva hroziti se dnes z toho nebezpečí a generálního útoku Všeněmců na byt Rakouska.
Lueger doktor Rakousko Vídeň Berlín Sedan Frankfurt
7 article
Kdo sám tak dlouho s vlky ve shodě žil, tomu Wolf odtuší, že se zkrkavčil a ten sotva strhne za sebou milliony zdejších Němců pod vztýčený svůj prapor černožlutý. o uražených Slovanech rakouských ani ne- mluvě. Tito odpovědí Luegrovi tak, jako mu odpověděla Praha: »Nechť se Vídeň dříve naučí býti k nám spravedlivou, stojíl o naši pomoc !« Nuž, zatím co takto naříkal starosta Vídně nad nebezpečím pangermánského hnutí ohrožujícího budoucnost Rakouska — tam na Rýně v Bonnu císař německý Vilém II. dlel mezí studenty německými na veselém jich kommersu a uváděje mezi ně jako no- vého »komilitona« svého syna, korunního to prince německého, proslovil k nim jarobujnou pragermánskou řeč, že by ohni vější a němečtější nedovedl pronésti ani Wolf ani Schönerer.
Wolf Němec Vilém II Schönerer Praha Vídeň Rakousko Rýn Bonn
8 article
Vzpomínaje domnělé slávy a mohutnost dávných Germánů od časů Karla Velikého až po říši německého císaře Barbarossy — nadhodil si bistoricko-politickou otázku: proč že z veškeré té slávy na konec nebylo nic Proč že stará ta římsko-německá říše tak zkomírala? A odpověděl k ní resolutně: Po- něvadž tato stará římská říše německého národa nebyla založena na zá- kladě přísně národním, nýbrž na myšlence universální, která nedopouštěla, aby se rozvila ve smyslu něme- cko-národním. Podstata národa záleží v jeho ohraničení na ve- nek, odpovídajícím jeho osob- nosti a plemenné svéráznosti. Takž musi la záře Barbarossovy staré říše pohasnouti, poněvadž její světovost překážela krystalisačnímu processu německého národa jako celku. Počalať se krystallisovati menší, jádra ve formy silných knížectví, z nichž povstávaly samostatné státy, jejichž panovníci pak octli se pohříchu brzy ve sporu s císaři německými, sloužícími světo- vosti německo-Hmské říše. I vznikla závist a řevnivost knižat proti císaři, šlechty a měst a sedlákův mezi sebou a tou zá- vistí celá slavná říše se rozeštvala a roz- padla. Ale v prsou národa německého na štěstí zůstala stará živá touha po sjednocení svém a bůh seslal mu konečně Velkého Víléma
Veliký Barbarossa Barbarossův
9 article
věrné sluhy (Bismarka a Moltka), kteří to veliké dílo sjednocení šťastně vykonali. »Nyní jste Germány v německé zemi, občany přesně ohraniče- ného národal« plesal nadšeně císař Vílém II. uprostřed— jásajících buršův »Nádherně rozkvetlá říše rozkládá se před vámi! Buďte nadšeni blahostí a vděkem a rozpáleni pevným, mužný m úmyslem, jako Germáni pro Germánii pracovat, ji zvelebit posílit a nésti. Budoucnost vás očekává a bude sil vašich potřebovati, ale nikoliv abyste je v kosmo politických snech promařili, anebo je dali do služeb jednostranných, strannických směrů, nýbrž abyste pracovali na upevnění ná- rodní myšlenky a naších ideálů Dále nabádal císař přítomně k lásce ke Spasiteli, v níž koření láska k rodičům, k domovu a vlasti, a končil: »Pak odoláte všelikým svodům, především ješitnosti a zá- visti a budete moci říci: »My Němci bo- jíme se jen boha a nikoho jinéh na světě.« Budu-li viděti takovou ge neraci kol svého syna seskupenou, pak zavru klidně oči. Pak »Německo, Ně mecko nade všels v nlno Netřeba dokládat, že vzbudila takováto řeč panovníkova mezi studenty německými nesmírný jásot, jakož i v širých massách lidu německého dojde radostného ohlasu Neníť malou věcí, jde-li vládce veliké říše mezi mládež a vhodí-li mezi ní takovýto ná- rodní ton ... Avšak co řeknou jí ti neně mečtí národové, zabraní v dnešní říši ně meckou: tedy Poláci, Dánové šlesvičtí a
Germán Němec Polák Dán Germánie Německo Netřeba Moltka
10 article
Francouzové elsašti? Důsledně a logicky měl by je po této řeči Vilém II. propustit ze svazku své říše, má-li tato býti po jeho smyslu a touze přesně německo- ná- rodní, prosta všech příměsků jinonárodních A dále: co řeknou všickni ti němečt králové a knížata slyšíce, jakým neštěstím pro slávu a mohutnost staré německé říše byla existence těch její malých souverenníeh knížectví a států zárlivých na moc císařovu A konečně co má o ní souditi Rakousko Může si z ní vyčísti pro sebe utěšlivou bez pečnost anebo pochybnou a tesknou neji stotu? Jako delfický orakul zní příslušná ta věta řeči Vilémovy: »Podstatou ná- roda jest jeho ohraničenost na venek, jest osobnost národa od- povídající jeho plemenné svéráznosti.« Znamená to spokojení se s ny nějšími hranicemi říše německé dle slibu posedanské proklamace císaře Viléma l ze dne 18. ledna 1871, že hodla býti » vezdy rozmnožitelem říše, nikoli však válečným dobýváním, nýbrž ve skut- cích míru, v oboru blahobytu, svobody a mravův« — anebo vězí za tím stajený smysl oněch historických slov pruského korunního prince Friedricha: »Posledním cílem německé politiky mus býti, aby německý císař sta se císařem Němců«? Nedávno dal pak císař Vilém II. na bránu restaurované tvrze římské v Saalburku vtesati tento nápis »Antonio Pio, Imperatori Romanorum Guilelmus II, Imperator Germanorum-, t. j. »Antoniovi Zbožnému, císaři Římanův — Vilém II. císař Germánův«. Srovnejme s tímto lapidárně výmluvným nápisem saalburským dnešní bonnskou řeča zvláště její závěrečná slova plná germán ského ohně ..., zdaž nemusí nám bez děky přijíti na mysl potutelný ten úsměv Bismarkův, s jakým kdys odpovědě! k otázce, proč že r. 1866 nezabral zemí českých: »Musil jsem kus práce zůstavit přece také budoucím, aby neměli dlouhou chvíli.
Francouz Vilém II Vilém l Friedrich Němec Pio Antonius Římanův Germánův Bismarkův Musil Rakousko Vilémov Imperatori res Guilelmus II
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. dubna. Francouzský tisk o projevu arci- vévody Františka Ferdinanda. Převzeti prolektorátu katolického spolk školského p. arcivévodou následníkem a jeho výrok proti agitaci »Pryč od Říma« vzrušily do velké míry i žurnalistiku francouzskou. Listy nacionalistické a s nimi i katolické se staví se svými sympatiemi na stranu arci- vévodovu a rakouských katoliků. »Libre Parole« praví, že dosah to- hoto projevu jest nesmírný jak v ohledu po- litickém, tak v ohledu náboženském. Neboť ná- sledník trůnu habsburského plaíduje veřejně před celým světem za naprostou neodvislost své staroslavné monarchie. »Eelair« dí, že enunciace arcivévodova odhaluje celému světu slabé stránky trojspolku, ona jest přímým odmitnutím nizkého poklon kování offieiálních krühů před mladým Hohen- zolleroveem, ona vyrozumívá Evropu, že otázk nástupnická se neřeší při pěnících se pohárech šampaňského, a že světoborné záměry císaře Viléma křížiti bude pevná vůle rakouského ná- slednika trůnu. Tomu zajisté dnes i v Berlíně rozumějí. Nechť francouzská diplomacie v tom vidí vzácný příkaz a důležitý živel pro řešení těžkých problémů budoucnosti. »La Patrie« praví: »František Fe dinand získal naše srdee, a my jsme pře- svědčeni, že až tento řízný prine vstoupí na trůn habsburský, rázem učiní konec pruso- filské politice vídeňské.« Podobně se vyslovuje Cassagnacova »Auto- rité«, royalistický »Soleil« a nacionalistická »Presse«. Listy vládní míní, že allokuce arci vévodova má veliký politický význam, znamenát
František Ferdinand Vilém František ferrum Praha Řím Evropa Berlín Le Patria
12 article
pevnou vůli následníka trůnu vybočiti z uje tých kolejí a tradicionální politiky rakouské. Ale shodují se všechny v tom, že slova t znamenají posilu i klerikalismu. Klademe zde úsudky francouzského tisku z důvodů zřejmých bez poznámky.
13 article Delcassé na Rusi.
Delcassé na Rusi. Návštěva francouzského ministra zahra ničních záležitosti v Petrohradě jest pochopitelně provázena živou pozornosti veškeré žurnalistiky evropské. Výklad officiosní přinesl, jak již známo, pařížský »Figaro«, který pravil, že tato cesta za nynějších poměrů jest vysvětlitelna. V Evropěvyvstávají černá mračn na Balkáě. V Asii spěje krise sice ke konci, ale bude ještě dlouho trvati, než bude úplně zažehnána. I jinde situace stává se ne- jistou a jest proto potřebí, aby oba státy byly na stráži svých společných zájmů. A proto pan Delenssé odjel do Petrohradu, aby se svýmí ruskými kollegy o všem tom porokoval, Kromě toho podá pan ministr výklad svých ná- hledů samotnému carovi, který si vysoce prý váží státnického nadání p. Deleasséova. Čtenál vi, že úsudky neodvislých listů francouzských, námi již citované, poněkud jiný dávají výklad cestě ministrově; dle jich soudu V chce pan Deleassé odstraniti jistou trpkost dvorních krubů ruských nad věcmi minulými a odstraniti jich nedůvěru k budoucím plánům Francie. V pravdě ale Rusko i Francie pokládaly za vhodno ma- nifestovati opět jednou, že přes některé snad různosti o běžných otázkách politických zákl ad dvojspolku trvá na dále a že kdo by spolehali na jeho trhliny, budovali by na dlouhý ještě čas na písku sypkém. Budoucnos ovšem ale záviseti bude jak od energie ruské vlády, tak od upřímnosti vlády francovízské Co se národův obou týče, u těch myšlenka dvojspolku nebyla zviklána nikdy an na ekamžik. A tento moment vyváží často i všechny okamžité apatie neb i chybné kroky státníkův.
Figaro Delenssé Deleassé Rus Petrohrad Asie Francie Rusko
14 article
Dle zpráv německého tisku z Petrohradu není prý hlavním předmětem porad petrohrad- ských ani nové utváření poměrův na Středozemním moři, Francií kýžené, ani otázka nové půjčky ruské, nýbrž hlavné otázka číns ká, kterouž Rusko pokládá napořád za velmi vážnou. Hrabě Lamzdorí netaji se prý tim, že v otá zee té Francie nekladla dostatečný vždy důrazna svou solidárnos s Ruskem. Delcassé bude prý to musit doznati. Diplomacie ruská jes prý dále dnes přesvědčena též, že Německo hledí v Číně způ- sobiti co možno nejvíce zá- pletek, aby Rusko bylo upou táno tam a aby odvrátilo po- zornost od blízkého Východu. Na lézti tudíž nejkratší cestu ze zmatků čínských bude prý hlavním úkolem porad petrohradských.
Lamzdorí Petrohrad Francie Rusko Německo Čína blízký východ
15 article
Dále má býti nalezen pevný podklad pro s po- lečnou akci pro připad hrozících zmatků v evropském Východě. Rusko pozoruje prj s nepokojem různé zjevý na Balkáně. Konečně má býti vyjednáváno prý také o těsnějš hospodářský a průmyslový styk obou států, zvláště pro příp a pravděpodobné celní války rusko- německé. Tak znějí informace berlínské i lz bohužel říci, že Berlín bývá někdy o proudee petrohradských lépe zpraven, než sama — Paříž. Zvláštní náhodou se stalo, že prine generá Louis Napoleon, jenž meškal dva dny u svého bratra prince Napoleona v Brusselu, přijel v týž den do Berlína, kdy republikánský ministr pan Delcassé, a že oba týmže rychlikem odjeli do Petrohradu. Pan Deleass pozval pretendenta francouzského trůnu do své společnosti a tento pozvání také přijal. n Pronásledování Poláků v Prusku, Podle polských listů poznaňských rozpu štění řady polských schůzí, provedené v posled ních dnech v bydhoštském a poznaňském okresu znamená zahájení nové úřadní praxe, která čeli k tomu, znemožniti schůze Poláků vůbec. Jsme zvědavi, budou li také proti to muto znásilňování u nás pořádány projevy pro testní?
Louis Napoleon Napoleon Delcassé Deleass Rusko Balkán Berlín Paříž Brusel Petrohrad Prusko evropský východ
16 article
Državy evropské v Africe. Francii náleží 9,771.616 km?, Angli 7,025.851 km', Egyptu 2,614.769 km2, Ne- mecku 2,427.211 km?, Belgii 2,329.200 km°, Portugalsku 2,045.436 km2, Turecku 1,032.704 km2, Italii 488.004 km“ a Španělsku 437.908 km“. Francie stojí tedy v čele, ovšem alo ve- likou čásť državy její tvoří — písčité pouště. Z parlamentních výborů. Z Vídně, 25. dubna. (C.B.) V dopolední schůzi železničního výbor za přítomnosti ministra dra. Wittka rokovalo se především o odst. 3. čl. I. »Železnice ze Lvova přes Sombor k haličsko-uher- ským hranicím (ref. posl. Stwiertni a). Debaty zúčastnili se poslanci Sylvester Gižowski. Ministr Wittek poznamenav, že nestaly s žádné námitky proti této trati, dovozoval naproti Gižowskému, že o zaměstnávání domácího dělnictva je postaráno v podmínkách správy státních železnic o zadávání železničních staveb. Zevrubný projek trati lvovsko-somborské jest úplně vypracován, takže s prací bude se moci počíti jak jen sněmovna schválí investiční předlohu. Lituje, že technick přípravy pro horskou část dráhy ze Somboru k hra- nicím valně nepokročily ale doufá, že během roku vypracuje se také tento projekt a obyvatelstvu oněch krajin zjedná se práce. Před hlasováním o čl. I. posl. Kaťtan učini prohlášení (jež podáváme na jiném místě), k němui přidružil se posl. Koliscler jmenem polskéh
Angl Wittek Gižowski Afrika Francie Egypt Belgie Portugalsko Turecko Španělsko Vídeň Lvov Sombor km km 2
17 article
klubu, doloživ, že jeho strana také předpokládá, že nebudou požadovány příspěvky na stavbu vodníc dráh ani od zemí, ani od korporací. Čl. II byl přijat potom jednohlasně. K čl. II., jenž stanoví způsob provedení rozlič ných tratí, podotkl posl. Kaftan, že odst.2 čl. II., jenž poskytuje možnost zabezpečiti stavbu rakovnicko protivinské dráhy po případě cestou kon- cesse na základě státní výnosové záruky, o čeml má ustanovovati teprv zvláštní zákon, není dost jasný. Tento text vzbuzuje obavu, že dle dosavad ních zkušeností stavba této trati mohla by se zdržeti. Rád by proto, aby se odstavec ten vynechal neb náležité textoval. Posl. Götz také nedůvěřuje odst. 2. čl. II. protože stavba dráhy rakovnicko lounské a hart bersko friedberské nemusí se provésti státním ná kladem, nýbrž cestou koncesse a se státní záru kou. Přimlouvá se za státní stavbu také na těchto tratich. Ministr dr. Wittek praví, že o tyto trati uch zejí se již soukromníci, poskytne-li se jim státn káruka. Na rakovnicko-lounskou trať slíbeny značné příspěvky královstvím českým i místními interesenty úhrnem 1.6 mill. K. Vláda nemůže dáti tenkrát ještě žádného definitivního prohlášení, zvolí-li stavbu státní nebo garantovanou. Žádá proto pro obě dráhy alternativné zmocnění, aby vláda měla volnou ruku rozhodnouti se o příhodnou dobu pro jednu nebo druhou alternativu. Souhlasí s poslancem Kaftanem. aby tyto dráhy byly co možná záhy vystavěny a od- volává se na onehdejší své prohlášení ve výboru že správa státních dráh považuje rakovnicko-lounskou dráhu za nalehavé potřebnou a záleží jí na její brzkém provedení. Nemůže rozhodnouti se pro tu neb onu trať teď proto, že podobné projekty nejsou vypracovány. Nenamítá ničeho, aby odst. 2 čl. Il byl doplněn navrženou lhůtou do 1. října t. r.
Kaftan Posl Wittek stavba dráha
18 article
Posl. Kaftan souhlasí nyní s textem čl. II. do něhož vložena udaná lhůta, neboť provedení těchto dráh nezávisí více na vydání zvláštního zákona jehož včasné uskutečnění za nynějšího návalu par lamentních prací bylo by pochybným. Posl. Maštálka poukazoval na úspory př stavbě tunelů jednokolejných a při volnějším postupu prací. Pochybuje, že v udaných lhůtách bude se moci počíti se stavbou alpských dráh a pojednával o šhodách z ukvapeného podnikání přípravných prací technitkých. Hartbersko - friedberskému kraji stačí lokální dráha, státní dráha II. tř. byla by zby- tečným luxusem. Výnosnost alpských dráh vyličována tuze oplímisticky. Alpské dráhy nebudou hradit an dopravní náklady, takže řádný rozpočet byl by nucen přinášeti velké oběti. Navrhuje resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby před- ložila rozpočet výnosnosti turské, karavanecké, bo- chyňské i pyhernské dráhy. Potvrzuje Kaftanovy vý- vody o rakovnicko-lounské dráze a navrhuje vypusti odst. 2. čl. II., vystavěti rakovnickou a hariberskou dráhu jako státní dráhy a upustit od zřízení akciov společností. Rakovnická dráha bude výnosným pod- nikem. Hrubý výnos osobní dopravy místní je roz počten na 26.000 K. z nákladů na 144.000 K a z pře vozu zboží na 870.000 K. Nejen passivní, také aktivní dráhy mají stavěti se jako dráhy státní Posl. Ellenbogen krilisoval odpor mezič II. a VIII. vládní předlohy.
Posl Kaftan Maštálek Kaftanův Ellenbogen
19 article
Čl. II. byl přijat s odst. 1. beze změny dle vládní předlohy, v odst. 2. s dodalkem, že rakov- nická a hartberská dráha provedou se státním ná- kladem, nepodaří li se zadati stavby ty do 1. října t. r. pa koncesi na základě státní záruky. Či. III. přijat beze změny dle vládní předlohy Ke čl. IV., jenž stanoví stavební lhůty, kdys mají stavby dle možnosti provésti, navrhl poslane Mazorana, aby turská dráha byla dostavěna do r. 1905. Posl. Maštálka vytýká, že vláda nevyjedná- vala s interesenty a autonomnými korporacemi zabezpečení finančních příspěvků a vyjednávání to má se provést, až předloha bude zabezpečena v říšsk radě. Stýská si, že u rakovnické dráhy postupovale se obráceně a interesenti byli nuceni k značným obětem. Shledává v tom nepřízeň vídeňských vlád k českým železnicím. Rychlý postup železničních staveb bude působiti škodně na vydání rent. Trh ne- snese takové náhlé záplavy rentami. Proto třeba volnějšího postupu. Poslanec Kaftan navrhoval, aby se vyloučil z předlohy neurčitý výraz, že stavba rakovnick dráhy má se provésti pokud možná v roce 1902, tak že tato lhůta bude potom řádně stanovena. Správa státních dráh musí se postarati též v čas o cvičený dopravní a opatrovací personál, zejmena pro dráhy alpské, jimiž nepříznivý dopravní kvocient stätních železnic stane se ještě nepříznivějším. Tím je vina dosavadní organisace, centralisace a byrokratick správa. Správě státních železnic schazí důle- žité pojítko opatřené náležitou plnou moci: že- lezniční ředitelstva dopravní a vhodná organisace státního železnictví, který systém osvědčil se v cen- tralistickém Prusku. Dosavadní dopravní řiditelstv měla omezenou moc. Dovozuje to zevrubně na pražském řiditelství. Uvažuje postatnění důležitých soukromých dráh a soudí, že by se jim mnoho na pravilo.
Posl Maštálek Kaftan
20 article
Ministr dr. Wittek dovozuje, proč není možné vyhověti Mozoranovu návrhu. Stavební terminy jsou krátké a čas kvapí. Proti vyloučení slov »poku možná« (na něž posl. Kaftan narážel), není co na mítati. Vláda vynasnažuje se, aby dodržela ustanoven stavební lhůty, avšak je možná, že stavba obtížných alpských tratí protáhne se. Potom uvažoval přišt správu na nových liniích a vyslovil naději, že zku šený personál státních železnic osvědčí se také na horských dráhách. Poslanec Tambosi navrhl resoluci, již vlád vyzývá se, aby turská dráha byla co možná záhy vystavěna a hotova do roku 1908. Čl. XV. byl potom přijat dle vládní předlohy. z níž vynechána slova »pokud možná«. Návrhy Ma- zoranův a Tambosův propadly. K čl. V. o dopravě po nových dráhách ve státn režii navrhl posl. Kolischer, aby se- vypustila závěrečná věta odst. 1. (stran přenešení a správy zákonem na jinou společnost.) Čl. V. přijat potom s navrženou změnou. Či VI. a VII. zůstaly beze změny. První čásť zákona o nových dráhách je vyřízena Příšti schůze bude 30. t. m. v e č er.
Wittek Kaftan Tambos Tambosův VI Ma
21 article
Ústavní výbor rokoval dopoledne o návrzíc Kaiserově a Bareutherově na zrušení paragrafu 14. Navrhovatelé Bareuther a Kaiser odů vodňovali a doporučovali své návrhy. Posl. Starzyňski opřel se zásadně prosté mu škrtnutí § 14., je však pro jeho změnu, nebo je nutna. Navrhuje, aby oba návrhy Kaiserův Bareutherův byly přikázány 9člennému odboru. Posl. Penerstorfer odporuje změně a při mlouvá se za vyloučení § 14. Posl. Marchet nepřeje politickému § 14 uznává jen »rozpočtový« § 14., ale jeho formulo vání není možné. Poslanec D. Abrahamowicz soudí, ž změna resp. vypuštění § 14. souvisí se změnou jedna cího řádu. Vláda musí často se podřizovati nejen vůli sněmovny, ale počílati také s vůlí většiny nebo zvůli nejmenší strany. Tato závislost neprospívá zdravé politice. Především třeba zachovati princip majoritní a proto třeba záruky, že ne 20, ale 1 poslanců mohou rušiti parlamentní práce. Posl. Funke prohlašuje, že intence původc § 14. byly dobré, ale nemohl předvídati co se stane. Některé vlády užily tohoto článku neopráv- V drebném prodejít rsuní číele o pobě . . . za Sk vdpoleddní . . . . . . . za 2h Ve álialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Insera ty platí se hotové zapřed Předplaconí a inserty přijímá sůmini- strace v Mariasské ulicí č. 3. Tam nacháznjí ae též redake tiskárna s ezpedice „ Národních Listá“. Rukopisy se nevraceji.
Kaiserův Bareuther Kaiser Posl D Abrahamowicz Funke Inser Mariasský ulice národní Listat
22 article
něně. Obyvatelstvo je proto rozhořčeno a prot třeba 8 14. zrušiti. Jeho změna byla by nesnadná dosavadní pokusy o ni byly marny. Zrušením onoho článku prospěje se dělnosti a pracovitosti sněmovny. Posl. dr. Plaček souhlasil by se zrušením § 14., kdyby zjednal se korrelat k zamezení každé obstrukce. Přimlouvá se, aby naložilo se s § 14. dle návrhu posl. Starczynského. Posl. Skene přimlouval se za omezující znění § 14. Posl. hr. V. Dzieduszycki je proti zne užívání § 14. v různých případech, ale nemůže hla- sovati pro jeho prosté škrtuutí, pokud nebude posta- ráno, aby parlament nebyl ohromen novon obstrukcí. Nynější jednací řád poskytuje přívržencům liberum veta tuze velké pokušení. Sněmovní práce mohou mařiti nejen velké strany. Ano, i jednotlivec může vynutiti 1. čtení při kaž- dém návrhu a tím nejnutnější porady povážlivě zdržovati. Polemisuje dále proti dru. Funkovi. V Ra- kousku mohou býti strany, jež nadchnou se z kte- rýchkoli důvodů pro politiku katastrofní a právě proto obstrukci úspěšně provádějí, ž spekulují na převrat ústavy a vědí, že vláda bude pak státí přímo před nutnost í, aby ústavu porušila. Taková krkolomná politika můžeť míti ale velmi zkázonosné následky. Nynější právní stav jest neudržitelným. Má býti zavedena nej- horší ústava, jaká jen může býti. Nevýhody repu- bliky i absolutismu mají býti spojeny, aniž ale do- sáhne se výhod některé této ústavní formy. Řečník jest proto pro zrušení 8 14. ale teprv, až budou dány parlamentu ústavní podmínky životní, jež jeho autoritu jak oproti každé vládě tak oproti každé straně zajistí a parlamentarism náš pravdou učiní.
Posl doktor Plaček Skene V Dzieduszycký Funk
23 article
To mohlo by umožněno býti tím, že pro před- lohy, jež jsou pro stát nezbytny, stanovena byla by lhůta, v níž by sněmovna musila bez ohledu na to. jak daleko pokročilo rokování, ve zvláštním sezení. v němž by se nesmělo o ničem znovu jednati, před- lohu tu en bloc přijati neb zamítnouti. Řečník uznává, že mohou býti nalezeny takl jiné ještě cesty, abý vážnost a životní síla parla- mentu byly zabezpečeny. Věc musí býti podrobena důkladné poradě; bude proto hlasovati pro dosazení subkomitétu. Upat Treuinřels nechce se příli s Funkem o tom, zneužívalyčli též dřívější vlády § 14. Ale i kdyby tomu tak bývalo, skýtá nynější ústava prostředek možnou obžalobou proti ministerstvu. Bylo ho již opětně užito, neodpovídal-li tu ale vý- sledek přání obžalobců, rozhodl tu právě prineip propositní, kterýž každým přítelem parlamentarismu uznán býti musí. Poslanec Kaiser připustil sice, že skutečně menšina byla příčinou použití 8 14., po- ukázal ale k tomu, že za ministerstva Clarova většina to byla, jež donutila k použití 8 toho. V prvním pří- padě bylo to neparlamentní, poněvadž menšina chtěla býti většinou, v druhém případě použila většina práva svého čeliti ministerstvu, jež jí nebylo vhod. Kdo jest pro parlamentarism, musí býti i pro toto právo majoritní. Většina postupovala v tomto případě přísně parlamentně. § 14. těšil se v jedné době veliké oblibě, kdy v parlamentu odehrávaly se neustále nejpustší výjevy a kdy toužilo se po tom, aby už byl konec tomu řádění a aby § 14. vstoupil v platnost. Stoupenci řečníkovi jsou upřímně a od srdce pro parlamenta- rism. Parlamentarism není ale něco absolutně dobrého, nýbrž závisí od jistých předpokladů, aby mohl blahodárně působiti.
Funk Kaiser Clarův
24 article
Řečník jest pro to, aby předpoklady ty se opět obnovily, aby parlament mohl vyvíjeti opět výdat- nou a blahodárnou činnost. Místo bezúčelných roz- prav vratme se raději k tomuto pořádku a ku práci a § 14. nebude nás pak již znepokojovati. Posl. A. Ferjančič prohlašuje, že lze při- pustiti, kdyby § 14. nebylo, že by parlamentní krise nebyla se snad tak dlouho vlekla, to ale nevěde ještě k závěrku, že musí neb může býti zrušen. Nemá příčiny vlád hájiti, ale spravedlivě musí prý uznati, že nepoužívaly § 14. zlomyslně. Rukama lomíce zapřísahaly parlament, by konal povinnost. svou a předlohy vyřizoval. I koruna z- kročila. Poměry nejsou dle toho a upokojení nena- stalo ještě do té míry, aby se mohlo přikročiti k zru- šení aneb i jen k změně § 14. Pravil li zase již poslanec Funke, že jazyková nařízení nutila prý Němce k sebeobraně, dlužno právem poukázati, že při úpravě jazykových otázek nebylo nikdy užito — laké hr. Badenem — jiné cesty nežli nařizovací.
Posl A Ferjančič Funke Němec Baden
25 article
Posl. Kaiser poukazuje oproti jedné výtce dra. Plačka k tomu, že koncem prosince loni podán byl příslušný pilný návrh a že také posl. Lemisch podal návrh, aby sněmovna vyslovila své pře- svědčení, že § 14. nelze užiti pro odvod nováčkův a pro rozpočet. Čechové prý ale tenkrát stranu řeč- níkovu opustili Posl. ryt. Jaworski prohlašuje, že jeho strana nepřeje si nic žádoucněji, než aby § 14. v te formě, jak jest v ústavě, stal se postradatelným. K tomu zapotřebí jest ale jistých podmínek, jež dříve nastati musí. Jest to především změna jednacího řádu. Strana řečníkova nemůže se nijak prohlásiti pro zrušení § 14., kdyby ale vyšel z porad subkomitétu návrh. kterýž by byl s to § 14. nahraditi, hlasovala b pro něj. Posl. Malfatti souhlasí s dosazením subkomi- tétu. Dotyčný návrh posl. Starzynského byl na to přijat. Do komitétu zvolení poslanci Bärenreilhe Kaiser, Marchett, Ferjančič, Starzynski, Grabmnayr. Plaček a Trapp.
Posl Kaiser Plaček Čecho Jaworský Starzynský Bärenreilh Kaiser Marchett Ferjančič Starzynski Grabmnayr Trapp
26 article
V sociálně-politickém výboru problásii posl. Kolischer, že přejal svěřený sobě referát smí-li uvésti ve zprávě odchylné své mínění a po případě dle něho ve sněmovně hlasovati, k čemut výbor svolil. Posl. dr. Fořt podal resoluei, jíž vláda vyzývá se k obsáhlé akci, aby zamezilo se v některých uhel- ných obvodech pití lihovin, stavěly se zdravé děl- nické byty, zřizovaly pokračovací školy pro mladé dělníky, omezilo zaměstnávání děvčat. v uhelnách. zřizovaly pro ně hospodyňské školy a p. způsobem bylo pečováno o povznešení duchovní i mravní délnictva. Resoluce, rokování o níž zúčastnili se poslanc Hořica, Kolischer, Hortis a Kink, byla příjata. Potom přidělovány referáty. Školský výbor rokoval o návrzích na po- řízení disciplinárního zákona učitel- ského. Ve svobodném sdružení zástupcův agrárních zájmů posl. Fink zavedl rokování o předloze stran obchodu a prodeje margari nu Posl. Dyk rozváděl svůj návrh na větší od- pisy pozemkové daně při živelních po- hromách. Oprávněnost tohoto návrhu uznávala se vše obecně a usneseno jednohlasně přičiniti se, aby v tom smyslu působilo se na vládu. V odboru pro pozemštění požárního pojišťování prohlásil odb. řed. Wolí, že mate- niál k posouzení celé věci bude předložen výboru do 14 dní Porada odložena zatím do té doby. Imnnnitní výbor vyhověl žádosti okres. soudu libereckého za vydání posl. Pernerstor- Ira (ref. posl. Berger), jihlavského za vydäní posl. dra. Stránského (ref. posl. Pantůček) a zem
Posl doktor Fořt Hořica Kolischer Hortis Kink ský Fink Dyk Ir Berger Stránský Pantůček