2
masthead
V Praze, v pátek dne 26. dubna 190l.
Praha
4
article
Na ranhí a odpol. listy
předplácí ses
v Praze v admjnistrai
n čtvrt láta. . 6 K —
s drojí denáškee
nn.. :. : 1K8
vo nlisktch! , K oo
na měsle psteu:
za něsíe
ra . . ! . K o
s drají zisilko
a měsí
nk čivrt leta
Praha
5
article
Dvé zajímavých řečí.
Dvé zajímavých řečí.
Dvě řeči rozdílné tónem jak noc a den,
ale velice charakteristické pro náladu pa-
nující tou dobou ve Vídni a v Berlině
střetly se náhodou v jeden den. Zoufalá to
řeč měšťanosty vídeňského na
úpadkem rakouského smýšlen
a citu v Cislajtánii, a mládenecky
veselá germánská řeč císaře něme
ckého Viléma II. na buršáckém ko
mersu v Bonnu.
Ve vídeňském VII. okresu (» Neubau«)
hojně shromážděné měšťanstvo vídeňské při-
pravilo purkmistru Vídně vřelou ovaci za
to, že byl onehdy od Všeněmců v parla-
mentě vídeňském hanebně uražen. Dr
Lueger na to odpověděl obnivou pole-
mikou proti katilinárským těm existencím,
jež mohou od let nezkáraně páchati
zde zřejmou velezrádu na této říši, až ny ní
již troufají si na život její hnáti
všeobecným útokem anájezde m.
»Jest zapotřebí, aby všíchni, kdož ra-
kousky cítí a smýšlejí, srazili se bez rozdílu
svého příslušenství strannického v jeden
šik!« volá dr. Lueger, »neboť dříve všeho
nadání hrozí Rakousku nebezpečí propa-
gandy pangermánské.«
Tušil jeho příšti, ale že by tak rychle
příkvačilo, nemyslil. Ale dnes všeobe-
cný ten útok pangermánů na Ra-
kousko nadešel! V poslanecké sně-
movně mluví všichni, jen ti, kdož rakousky
cítí a smýšlejí, nemluví, a promlu v í-li
— bývají ukřičeni. Sociální demo-
kraté jsou republikány, ale Všeněmci jsou
nejpodlejšími zrádci vlasti, jakých si mysliti
lze. A s těmito Všeněmci uzavírá předseda
úmluvy, poněvadž hrozili obstrukcí.
»Myslím, že musí být z venčí do
parlamentu vnesena myšlenka, že tento par-
lament jest parlamentem rakouským
a že veškeré to všeněmecké
křiklounství musí býti s ve-
škerou rozhodností odmrštěno.
Vilém II
Lueger
doktor
Tušil
Vídeň
Berlín
Bonn
Rakousko
6
article
Hluboko jsme poklesli v. Ra-
kousku, tak hluboko, že uzaví-
rají se s nepokrytými vlasti-
zrádci formální smlouvy. Onisi
mohou tropiti, co chtějí, oni mohou urážeti
i arcivévody do libosti. Nuže, boj tomuto
vnitřnímu nepříteli, ven s ním z parlamentu,
ze škol, ze stavu soudcovského, ven s ním
z Rakouska !« —
Tak horlil a naříkal dne 24. t. m. ve
Vídni týž purkmistr Lueger, který sám pro-
hřešil se proti myšlence rakouské nejhrub-
ším způsobem, nechtěje v metropoli Rakouska
přiznati rovného občanského práva usedlým
tam tisícům a tisícům slovanských občanů
této říše, jen aby mohl lživě vydávat
Vídeň za město ryze německé jak
Frankfurt nebo Berlín. Sám dračí setbu ně
meckého nacionalismu ve Vídni rozséval.
nyní děsí se té saně všeněmecké, která z ní
vzešla. Spal pan dr. Lueger déle čtvrtstoletí.
že neviděl od Sedanu ten příboj pangermán-
ských vln v břehy Rakouska? Kdo podepsal
svatodušní program německý.
kdo vlezl do německého souručenství, ten
nemá valně práva hroziti se dnes z toho
nebezpečí a generálního útoku Všeněmců na
byt Rakouska.
Lueger
doktor
Rakousko
Vídeň
Berlín
Sedan
Frankfurt
7
article
Kdo sám tak dlouho s vlky ve shodě
žil, tomu Wolf odtuší, že se zkrkavčil a ten
sotva strhne za sebou milliony zdejších
Němců pod vztýčený svůj prapor černožlutý.
o uražených Slovanech rakouských ani ne-
mluvě. Tito odpovědí Luegrovi tak, jako mu
odpověděla Praha: »Nechť se Vídeň dříve
naučí býti k nám spravedlivou, stojíl
o naši pomoc !«
Nuž, zatím co takto naříkal starosta
Vídně nad nebezpečím pangermánského hnutí
ohrožujícího budoucnost Rakouska — tam
na Rýně v Bonnu císař německý Vilém
II. dlel mezí studenty německými na veselém
jich kommersu a uváděje mezi ně jako no-
vého »komilitona« svého syna, korunního to
prince německého, proslovil k nim jarobujnou
pragermánskou řeč, že by ohni
vější a němečtější nedovedl pronésti
ani Wolf ani Schönerer.
Wolf
Němec
Vilém II
Schönerer
Praha
Vídeň
Rakousko
Rýn
Bonn
8
article
Vzpomínaje domnělé slávy a mohutnost
dávných Germánů od časů Karla Velikého
až po říši německého císaře Barbarossy —
nadhodil si bistoricko-politickou otázku: proč
že z veškeré té slávy na konec nebylo nic
Proč že stará ta římsko-německá říše tak
zkomírala? A odpověděl k ní resolutně: Po-
něvadž tato stará římská říše německého
národa nebyla založena na zá-
kladě přísně národním, nýbrž na
myšlence universální, která nedopouštěla,
aby se rozvila ve smyslu něme-
cko-národním. Podstata národa
záleží v jeho ohraničení na ve-
nek, odpovídajícím jeho osob-
nosti a plemenné svéráznosti.
Takž musi la záře Barbarossovy staré říše
pohasnouti, poněvadž její světovost překážela
krystalisačnímu processu německého národa
jako celku. Počalať se krystallisovati
menší, jádra ve formy silných knížectví,
z nichž povstávaly samostatné státy, jejichž
panovníci pak octli se pohříchu brzy ve
sporu s císaři německými, sloužícími světo-
vosti německo-Hmské říše. I vznikla závist
a řevnivost knižat proti císaři, šlechty a
měst a sedlákův mezi sebou a tou zá-
vistí celá slavná říše se rozeštvala a roz-
padla. Ale v prsou národa německého na štěstí
zůstala stará živá touha po sjednocení svém
a bůh seslal mu konečně Velkého Víléma
Veliký
Barbarossa
Barbarossův
9
article
věrné sluhy (Bismarka a Moltka), kteří to
veliké dílo sjednocení šťastně vykonali.
»Nyní jste Germány v německé
zemi, občany přesně ohraniče-
ného národal« plesal nadšeně císař
Vílém II. uprostřed— jásajících buršův
»Nádherně rozkvetlá říše rozkládá se před
vámi! Buďte nadšeni blahostí a vděkem
a rozpáleni pevným, mužný m
úmyslem, jako Germáni pro
Germánii pracovat, ji zvelebit
posílit a nésti. Budoucnost vás očekává
a bude sil vašich potřebovati, ale nikoliv
abyste je v kosmo politických
snech promařili, anebo je dali do
služeb jednostranných, strannických směrů,
nýbrž abyste pracovali na upevnění ná-
rodní myšlenky a naších ideálů
Dále nabádal císař přítomně k lásce ke
Spasiteli, v níž koření láska k rodičům,
k domovu a vlasti, a končil: »Pak odoláte
všelikým svodům, především ješitnosti a zá-
visti a budete moci říci: »My Němci bo-
jíme se jen boha a nikoho jinéh
na světě.« Budu-li viděti takovou ge
neraci kol svého syna seskupenou, pak
zavru klidně oči. Pak »Německo, Ně
mecko nade všels v nlno
Netřeba dokládat, že vzbudila takováto
řeč panovníkova mezi studenty německými
nesmírný jásot, jakož i v širých massách
lidu německého dojde radostného ohlasu
Neníť malou věcí, jde-li vládce veliké říše
mezi mládež a vhodí-li mezi ní takovýto ná-
rodní ton ... Avšak co řeknou jí ti neně
mečtí národové, zabraní v dnešní říši ně
meckou: tedy Poláci, Dánové šlesvičtí a
Germán
Němec
Polák
Dán
Germánie
Německo
Netřeba
Moltka
10
article
Francouzové elsašti? Důsledně a logicky
měl by je po této řeči Vilém II. propustit
ze svazku své říše, má-li tato býti po jeho
smyslu a touze přesně německo- ná-
rodní, prosta všech příměsků jinonárodních
A dále: co řeknou všickni ti němečt
králové a knížata slyšíce, jakým neštěstím
pro slávu a mohutnost staré německé říše
byla existence těch její malých souverenníeh
knížectví a států zárlivých na moc císařovu
A konečně co má o ní souditi Rakousko
Může si z ní vyčísti pro sebe utěšlivou bez
pečnost anebo pochybnou a tesknou neji
stotu? Jako delfický orakul zní příslušná ta
věta řeči Vilémovy: »Podstatou ná-
roda jest jeho ohraničenost na
venek, jest osobnost národa od-
povídající jeho plemenné svéráznosti.«
Znamená to spokojení se s ny
nějšími hranicemi říše německé dle
slibu posedanské proklamace císaře Viléma l
ze dne 18. ledna 1871, že hodla býti » vezdy
rozmnožitelem říše, nikoli však
válečným dobýváním, nýbrž ve skut-
cích míru, v oboru blahobytu, svobody a
mravův« — anebo vězí za tím stajený smysl
oněch historických slov pruského korunního
prince Friedricha: »Posledním
cílem německé politiky mus
býti, aby německý císař sta
se císařem Němců«? Nedávno dal pak
císař Vilém II. na bránu restaurované tvrze
římské v Saalburku vtesati tento nápis
»Antonio Pio, Imperatori Romanorum
Guilelmus II, Imperator Germanorum-,
t. j. »Antoniovi Zbožnému, císaři Římanův —
Vilém II. císař Germánův«.
Srovnejme s tímto lapidárně výmluvným
nápisem saalburským dnešní bonnskou řeča
zvláště její závěrečná slova plná germán
ského ohně ..., zdaž nemusí nám bez
děky přijíti na mysl potutelný ten úsměv
Bismarkův, s jakým kdys odpovědě!
k otázce, proč že r. 1866 nezabral zemí
českých: »Musil jsem kus práce zůstavit
přece také budoucím, aby neměli dlouhou
chvíli.
Francouz
Vilém II
Vilém l
Friedrich
Němec
Pio
Antonius
Římanův
Germánův
Bismarkův
Musil
Rakousko
Vilémov
Imperatori res Guilelmus II
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. dubna.
Francouzský tisk o projevu arci-
vévody Františka Ferdinanda.
Převzeti prolektorátu katolického spolk
školského p. arcivévodou následníkem a jeho
výrok proti agitaci »Pryč od Říma« vzrušily do
velké míry i žurnalistiku francouzskou. Listy
nacionalistické a s nimi i katolické se
staví se svými sympatiemi na stranu arci-
vévodovu a rakouských katoliků.
»Libre Parole« praví, že dosah to-
hoto projevu jest nesmírný jak v ohledu po-
litickém, tak v ohledu náboženském. Neboť ná-
sledník trůnu habsburského plaíduje veřejně
před celým světem za naprostou neodvislost své
staroslavné monarchie.
»Eelair« dí, že enunciace arcivévodova
odhaluje celému světu slabé stránky trojspolku,
ona jest přímým odmitnutím nizkého poklon
kování offieiálních krühů před mladým Hohen-
zolleroveem, ona vyrozumívá Evropu, že otázk
nástupnická se neřeší při pěnících se pohárech
šampaňského, a že světoborné záměry císaře
Viléma křížiti bude pevná vůle rakouského ná-
slednika trůnu. Tomu zajisté dnes i v Berlíně
rozumějí. Nechť francouzská diplomacie v tom
vidí vzácný příkaz a důležitý živel pro řešení
těžkých problémů budoucnosti.
»La Patrie« praví: »František Fe
dinand získal naše srdee, a my jsme pře-
svědčeni, že až tento řízný prine vstoupí na
trůn habsburský, rázem učiní konec pruso-
filské politice vídeňské.«
Podobně se vyslovuje Cassagnacova »Auto-
rité«, royalistický »Soleil« a nacionalistická
»Presse«.
Listy vládní míní, že allokuce arci
vévodova má veliký politický význam, znamenát
František Ferdinand
Vilém
František ferrum
Praha
Řím
Evropa
Berlín
Le Patria
12
article
pevnou vůli následníka trůnu vybočiti z uje
tých kolejí a tradicionální politiky rakouské.
Ale shodují se všechny v tom, že slova t
znamenají posilu i klerikalismu. Klademe zde
úsudky francouzského tisku z důvodů zřejmých
bez poznámky.
13
article
Delcassé na Rusi.
Delcassé na Rusi.
Návštěva francouzského ministra zahra
ničních záležitosti v Petrohradě jest pochopitelně
provázena živou pozornosti veškeré žurnalistiky
evropské. Výklad officiosní přinesl, jak již
známo, pařížský »Figaro«, který pravil, že tato
cesta za nynějších poměrů jest vysvětlitelna.
V Evropěvyvstávají černá mračn
na Balkáě. V Asii spěje krise sice ke
konci, ale bude ještě dlouho trvati, než bude
úplně zažehnána. I jinde situace stává se ne-
jistou a jest proto potřebí, aby oba státy byly
na stráži svých společných zájmů.
A proto pan Delenssé odjel do Petrohradu, aby
se svýmí ruskými kollegy o všem tom porokoval,
Kromě toho podá pan ministr výklad svých ná-
hledů samotnému carovi, který si vysoce prý
váží státnického nadání p. Deleasséova. Čtenál
vi, že úsudky neodvislých listů francouzských,
námi již citované, poněkud jiný dávají výklad
cestě ministrově; dle jich soudu V chce pan
Deleassé odstraniti jistou trpkost dvorních krubů
ruských nad věcmi minulými a odstraniti jich
nedůvěru k budoucím plánům Francie. V pravdě
ale Rusko i Francie pokládaly za vhodno ma-
nifestovati opět jednou, že přes některé snad
různosti o běžných otázkách politických zákl ad
dvojspolku trvá na dále a že
kdo by spolehali na jeho trhliny, budovali by
na dlouhý ještě čas na písku sypkém. Budoucnos
ovšem ale záviseti bude jak od energie ruské
vlády, tak od upřímnosti vlády francovízské
Co se národův obou týče, u těch
myšlenka dvojspolku nebyla zviklána nikdy an
na ekamžik. A tento moment vyváží
často i všechny okamžité apatie neb i chybné
kroky státníkův.
Figaro
Delenssé
Deleassé
Rus
Petrohrad
Asie
Francie
Rusko
14
article
Dle zpráv německého tisku z Petrohradu
není prý hlavním předmětem porad petrohrad-
ských ani nové utváření poměrův na Středozemním
moři, Francií kýžené, ani otázka nové půjčky
ruské, nýbrž hlavné otázka číns ká,
kterouž Rusko pokládá napořád za
velmi vážnou. Hrabě Lamzdorí
netaji se prý tim, že v otá zee
té Francie nekladla dostatečný
vždy důrazna svou solidárnos
s Ruskem. Delcassé bude prý to musit
doznati. Diplomacie ruská jes
prý dále dnes přesvědčena též,
že Německo hledí v Číně způ-
sobiti co možno nejvíce zá-
pletek, aby Rusko bylo upou
táno tam a aby odvrátilo po-
zornost od blízkého Východu. Na
lézti tudíž nejkratší cestu ze zmatků čínských
bude prý hlavním úkolem porad petrohradských.
Lamzdorí
Petrohrad
Francie
Rusko
Německo
Čína
blízký východ
15
article
Dále má býti nalezen pevný podklad pro s po-
lečnou akci pro připad hrozících zmatků
v evropském Východě. Rusko pozoruje prj
s nepokojem různé zjevý na Balkáně. Konečně
má býti vyjednáváno prý také o těsnějš
hospodářský a průmyslový styk
obou států, zvláště pro příp a
pravděpodobné celní války rusko-
německé. Tak znějí informace berlínské i lz
bohužel říci, že Berlín bývá někdy o proudee
petrohradských lépe zpraven, než sama —
Paříž.
Zvláštní náhodou se stalo, že prine generá
Louis Napoleon, jenž meškal dva dny u svého
bratra prince Napoleona v Brusselu, přijel v týž
den do Berlína, kdy republikánský ministr pan
Delcassé, a že oba týmže rychlikem
odjeli do Petrohradu. Pan Deleass
pozval pretendenta francouzského trůnu do své
společnosti a tento pozvání také přijal. n
Pronásledování Poláků v Prusku,
Podle polských listů poznaňských rozpu
štění řady polských schůzí, provedené v posled
ních dnech v bydhoštském a poznaňském okresu
znamená zahájení nové úřadní praxe, která čeli
k tomu, znemožniti schůze Poláků
vůbec. Jsme zvědavi, budou li také proti to
muto znásilňování u nás pořádány projevy pro
testní?
Louis Napoleon
Napoleon
Delcassé
Deleass
Rusko
Balkán
Berlín
Paříž
Brusel
Petrohrad
Prusko
evropský východ
16
article
Državy evropské v Africe.
Francii náleží 9,771.616 km?, Angli
7,025.851 km', Egyptu 2,614.769 km2, Ne-
mecku 2,427.211 km?, Belgii 2,329.200 km°,
Portugalsku 2,045.436 km2, Turecku 1,032.704
km2, Italii 488.004 km“ a Španělsku 437.908
km“. Francie stojí tedy v čele, ovšem alo ve-
likou čásť državy její tvoří — písčité pouště.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 25. dubna. (C.B.)
V dopolední schůzi železničního výbor
za přítomnosti ministra dra. Wittka rokovalo se
především o odst. 3. čl. I. »Železnice ze
Lvova přes Sombor k haličsko-uher-
ským hranicím (ref. posl. Stwiertni a).
Debaty zúčastnili se poslanci Sylvester
Gižowski.
Ministr Wittek poznamenav, že nestaly s
žádné námitky proti této trati, dovozoval naproti
Gižowskému, že o zaměstnávání domácího dělnictva
je postaráno v podmínkách správy státních železnic
o zadávání železničních staveb. Zevrubný projek
trati lvovsko-somborské jest úplně vypracován, takže
s prací bude se moci počíti jak jen sněmovna
schválí investiční předlohu. Lituje, že technick
přípravy pro horskou část dráhy ze Somboru k hra-
nicím valně nepokročily ale doufá, že během roku
vypracuje se také tento projekt a obyvatelstvu
oněch krajin zjedná se práce.
Před hlasováním o čl. I. posl. Kaťtan učini
prohlášení (jež podáváme na jiném místě), k němui
přidružil se posl. Koliscler jmenem polskéh
Angl
Wittek
Gižowski
Afrika
Francie
Egypt
Belgie
Portugalsko
Turecko
Španělsko
Vídeň
Lvov
Sombor
km
km 2
17
article
klubu, doloživ, že jeho strana také předpokládá, že
nebudou požadovány příspěvky na stavbu vodníc
dráh ani od zemí, ani od korporací.
Čl. II byl přijat potom jednohlasně.
K čl. II., jenž stanoví způsob provedení rozlič
ných tratí, podotkl posl. Kaftan, že odst.2
čl. II., jenž poskytuje možnost zabezpečiti stavbu
rakovnicko protivinské dráhy po případě cestou kon-
cesse na základě státní výnosové záruky, o čeml
má ustanovovati teprv zvláštní zákon, není dost
jasný. Tento text vzbuzuje obavu, že dle dosavad
ních zkušeností stavba této trati mohla by se zdržeti.
Rád by proto, aby se odstavec ten vynechal neb
náležité textoval.
Posl. Götz také nedůvěřuje odst. 2. čl. II.
protože stavba dráhy rakovnicko lounské a hart
bersko friedberské nemusí se provésti státním ná
kladem, nýbrž cestou koncesse a se státní záru
kou. Přimlouvá se za státní stavbu také na těchto
tratich.
Ministr dr. Wittek praví, že o tyto trati uch
zejí se již soukromníci, poskytne-li se jim státn
káruka. Na rakovnicko-lounskou trať slíbeny značné
příspěvky královstvím českým i místními interesenty
úhrnem 1.6 mill. K. Vláda nemůže dáti tenkrát ještě
žádného definitivního prohlášení, zvolí-li stavbu
státní nebo garantovanou. Žádá proto pro obě dráhy
alternativné zmocnění, aby vláda měla volnou ruku
rozhodnouti se o příhodnou dobu pro jednu nebo
druhou alternativu. Souhlasí s poslancem Kaftanem.
aby tyto dráhy byly co možná záhy vystavěny a od-
volává se na onehdejší své prohlášení ve výboru
že správa státních dráh považuje rakovnicko-lounskou
dráhu za nalehavé potřebnou a záleží jí na její
brzkém provedení. Nemůže rozhodnouti se pro tu
neb onu trať teď proto, že podobné projekty nejsou
vypracovány. Nenamítá ničeho, aby odst. 2 čl. Il
byl doplněn navrženou lhůtou do 1. října t. r.
Kaftan
Posl
Wittek
stavba dráha
18
article
Posl. Kaftan souhlasí nyní s textem čl. II.
do něhož vložena udaná lhůta, neboť provedení
těchto dráh nezávisí více na vydání zvláštního zákona
jehož včasné uskutečnění za nynějšího návalu par
lamentních prací bylo by pochybným.
Posl. Maštálka poukazoval na úspory př
stavbě tunelů jednokolejných a při volnějším postupu
prací. Pochybuje, že v udaných lhůtách bude se
moci počíti se stavbou alpských dráh a pojednával
o šhodách z ukvapeného podnikání přípravných
prací technitkých. Hartbersko - friedberskému kraji
stačí lokální dráha, státní dráha II. tř. byla by zby-
tečným luxusem. Výnosnost alpských dráh vyličována
tuze oplímisticky. Alpské dráhy nebudou hradit an
dopravní náklady, takže řádný rozpočet byl by
nucen přinášeti velké oběti.
Navrhuje resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby před-
ložila rozpočet výnosnosti turské, karavanecké, bo-
chyňské i pyhernské dráhy. Potvrzuje Kaftanovy vý-
vody o rakovnicko-lounské dráze a navrhuje vypusti
odst. 2. čl. II., vystavěti rakovnickou a hariberskou
dráhu jako státní dráhy a upustit od zřízení akciov
společností. Rakovnická dráha bude výnosným pod-
nikem. Hrubý výnos osobní dopravy místní je roz
počten na 26.000 K. z nákladů na 144.000 K a z pře
vozu zboží na 870.000 K. Nejen passivní, také aktivní
dráhy mají stavěti se jako dráhy státní
Posl. Ellenbogen krilisoval odpor mezič
II. a VIII. vládní předlohy.
Posl
Kaftan
Maštálek
Kaftanův
Ellenbogen
19
article
Čl. II. byl přijat s odst. 1. beze změny dle
vládní předlohy, v odst. 2. s dodalkem, že rakov-
nická a hartberská dráha provedou se státním ná-
kladem, nepodaří li se zadati stavby ty do 1. října
t. r. pa koncesi na základě státní záruky.
Či. III. přijat beze změny dle vládní předlohy
Ke čl. IV., jenž stanoví stavební lhůty, kdys
mají stavby dle možnosti provésti, navrhl poslane
Mazorana, aby turská dráha byla dostavěna do
r. 1905.
Posl. Maštálka vytýká, že vláda nevyjedná-
vala s interesenty a autonomnými korporacemi
zabezpečení finančních příspěvků a vyjednávání to
má se provést, až předloha bude zabezpečena v říšsk
radě. Stýská si, že u rakovnické dráhy postupovale
se obráceně a interesenti byli nuceni k značným
obětem. Shledává v tom nepřízeň vídeňských vlád
k českým železnicím. Rychlý postup železničních
staveb bude působiti škodně na vydání rent. Trh ne-
snese takové náhlé záplavy rentami. Proto třeba
volnějšího postupu.
Poslanec Kaftan navrhoval, aby se vyloučil
z předlohy neurčitý výraz, že stavba rakovnick
dráhy má se provésti pokud možná v roce 1902, tak
že tato lhůta bude potom řádně stanovena. Správa
státních dráh musí se postarati též v čas o cvičený
dopravní a opatrovací personál, zejmena pro dráhy
alpské, jimiž nepříznivý dopravní kvocient stätních
železnic stane se ještě nepříznivějším. Tím je vina
dosavadní organisace, centralisace a byrokratick
správa. Správě státních železnic schazí důle-
žité pojítko opatřené náležitou plnou moci: že-
lezniční ředitelstva dopravní a vhodná organisace
státního železnictví, který systém osvědčil se v cen-
tralistickém Prusku. Dosavadní dopravní řiditelstv
měla omezenou moc. Dovozuje to zevrubně na
pražském řiditelství. Uvažuje postatnění důležitých
soukromých dráh a soudí, že by se jim mnoho na
pravilo.
Posl
Maštálek
Kaftan
20
article
Ministr dr. Wittek dovozuje, proč není možné
vyhověti Mozoranovu návrhu. Stavební terminy jsou
krátké a čas kvapí. Proti vyloučení slov »poku
možná« (na něž posl. Kaftan narážel), není co na
mítati.
Vláda vynasnažuje se, aby dodržela ustanoven
stavební lhůty, avšak je možná, že stavba obtížných
alpských tratí protáhne se. Potom uvažoval přišt
správu na nových liniích a vyslovil naději, že zku
šený personál státních železnic osvědčí se také na
horských dráhách.
Poslanec Tambosi navrhl resoluci, již vlád
vyzývá se, aby turská dráha byla co možná záhy
vystavěna a hotova do roku 1908.
Čl. XV. byl potom přijat dle vládní předlohy.
z níž vynechána slova »pokud možná«. Návrhy Ma-
zoranův a Tambosův propadly.
K čl. V. o dopravě po nových dráhách ve státn
režii navrhl posl. Kolischer, aby se- vypustila
závěrečná věta odst. 1. (stran přenešení a správy
zákonem na jinou společnost.)
Čl. V. přijat potom s navrženou změnou. Či
VI. a VII. zůstaly beze změny.
První čásť zákona o nových dráhách je vyřízena
Příšti schůze bude 30. t. m. v e č er.
Wittek
Kaftan
Tambos
Tambosův
VI
Ma
21
article
Ústavní výbor rokoval dopoledne o návrzíc
Kaiserově a Bareutherově na zrušení
paragrafu 14.
Navrhovatelé Bareuther a Kaiser odů
vodňovali a doporučovali své návrhy.
Posl. Starzyňski opřel se zásadně prosté
mu škrtnutí § 14., je však pro jeho změnu, nebo
je nutna. Navrhuje, aby oba návrhy Kaiserův
Bareutherův byly přikázány 9člennému odboru.
Posl. Penerstorfer odporuje změně a při
mlouvá se za vyloučení § 14.
Posl. Marchet nepřeje politickému § 14
uznává jen »rozpočtový« § 14., ale jeho formulo
vání není možné.
Poslanec D. Abrahamowicz soudí, ž
změna resp. vypuštění § 14. souvisí se změnou jedna
cího řádu. Vláda musí často se podřizovati nejen
vůli sněmovny, ale počílati také s vůlí většiny nebo
zvůli nejmenší strany. Tato závislost neprospívá
zdravé politice. Především třeba zachovati princip
majoritní a proto třeba záruky, že ne 20, ale 1
poslanců mohou rušiti parlamentní práce.
Posl. Funke prohlašuje, že intence původc
§ 14. byly dobré, ale nemohl předvídati co se
stane. Některé vlády užily tohoto článku neopráv-
V drebném prodejít
rsuní číele o pobě . . . za Sk
vdpoleddní . . . . . . . za 2h
Ve álialkách na venkově:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Insera ty
platí se hotové zapřed
Předplaconí a inserty přijímá sůmini-
strace v Mariasské ulicí č. 3.
Tam nacháznjí ae též redake
tiskárna s ezpedice „ Národních Listá“.
Rukopisy se nevraceji.
Kaiserův
Bareuther
Kaiser
Posl
D Abrahamowicz
Funke
Inser
Mariasský ulice
národní Listat
22
article
něně. Obyvatelstvo je proto rozhořčeno a prot
třeba 8 14. zrušiti. Jeho změna byla by nesnadná
dosavadní pokusy o ni byly marny. Zrušením onoho
článku prospěje se dělnosti a pracovitosti sněmovny.
Posl. dr. Plaček souhlasil by se zrušením
§ 14., kdyby zjednal se korrelat k zamezení každé
obstrukce. Přimlouvá se, aby naložilo se s § 14. dle
návrhu posl. Starczynského.
Posl. Skene přimlouval se za omezující
znění § 14.
Posl. hr. V. Dzieduszycki je proti zne
užívání § 14. v různých případech, ale nemůže hla-
sovati pro jeho prosté škrtuutí, pokud nebude posta-
ráno, aby parlament nebyl ohromen novon obstrukcí.
Nynější jednací řád poskytuje přívržencům liberum
veta tuze velké pokušení. Sněmovní práce mohou
mařiti nejen velké strany.
Ano, i jednotlivec může vynutiti 1. čtení při kaž-
dém návrhu a tím nejnutnější porady povážlivě
zdržovati. Polemisuje dále proti dru. Funkovi. V Ra-
kousku mohou býti strany, jež nadchnou se z kte-
rýchkoli důvodů pro politiku katastrofní a právě
proto obstrukci úspěšně provádějí, ž
spekulují na převrat ústavy a vědí, že vláda
bude pak státí přímo před nutnost í, aby
ústavu porušila.
Taková krkolomná politika můžeť míti ale velmi
zkázonosné následky. Nynější právní stav
jest neudržitelným. Má býti zavedena nej-
horší ústava, jaká jen může býti. Nevýhody repu-
bliky i absolutismu mají býti spojeny, aniž ale do-
sáhne se výhod některé této ústavní formy. Řečník
jest proto pro zrušení 8 14. ale teprv, až budou
dány parlamentu ústavní podmínky životní, jež jeho
autoritu jak oproti každé vládě tak oproti každé
straně zajistí a parlamentarism náš pravdou učiní.
Posl
doktor
Plaček
Skene
V Dzieduszycký
Funk
23
article
To mohlo by umožněno býti tím, že pro před-
lohy, jež jsou pro stát nezbytny, stanovena byla by
lhůta, v níž by sněmovna musila bez ohledu na to.
jak daleko pokročilo rokování, ve zvláštním sezení.
v němž by se nesmělo o ničem znovu jednati, před-
lohu tu en bloc přijati neb zamítnouti.
Řečník uznává, že mohou býti nalezeny takl
jiné ještě cesty, abý vážnost a životní síla parla-
mentu byly zabezpečeny. Věc musí býti podrobena
důkladné poradě; bude proto hlasovati pro dosazení
subkomitétu.
Upat Treuinřels nechce se příli s Funkem
o tom, zneužívalyčli též dřívější vlády § 14. Ale
i kdyby tomu tak bývalo, skýtá nynější ústava
prostředek možnou obžalobou proti ministerstvu.
Bylo ho již opětně užito, neodpovídal-li tu ale vý-
sledek přání obžalobců, rozhodl tu právě prineip
propositní, kterýž každým přítelem parlamentarismu
uznán býti musí. Poslanec Kaiser připustil sice, že
skutečně menšina byla příčinou použití 8 14., po-
ukázal ale k tomu, že za ministerstva Clarova většina
to byla, jež donutila k použití 8 toho. V prvním pří-
padě bylo to neparlamentní, poněvadž menšina chtěla
býti většinou, v druhém případě použila většina
práva svého čeliti ministerstvu, jež jí nebylo vhod.
Kdo jest pro parlamentarism, musí býti i pro
toto právo majoritní. Většina postupovala v tomto
případě přísně parlamentně. § 14. těšil se v jedné
době veliké oblibě, kdy v parlamentu odehrávaly se
neustále nejpustší výjevy a kdy toužilo se po tom,
aby už byl konec tomu řádění a aby § 14. vstoupil
v platnost. Stoupenci řečníkovi jsou
upřímně a od srdce pro parlamenta-
rism. Parlamentarism není ale něco absolutně
dobrého, nýbrž závisí od jistých předpokladů, aby
mohl blahodárně působiti.
Funk
Kaiser
Clarův
24
article
Řečník jest pro to, aby předpoklady ty se opět
obnovily, aby parlament mohl vyvíjeti opět výdat-
nou a blahodárnou činnost. Místo bezúčelných roz-
prav vratme se raději k tomuto pořádku a ku práci
a § 14. nebude nás pak již znepokojovati.
Posl. A. Ferjančič prohlašuje, že lze při-
pustiti, kdyby § 14. nebylo, že by parlamentní krise
nebyla se snad tak dlouho vlekla, to ale nevěde
ještě k závěrku, že musí neb může býti zrušen.
Nemá příčiny vlád hájiti, ale spravedlivě musí prý
uznati, že nepoužívaly § 14. zlomyslně.
Rukama lomíce zapřísahaly parlament, by konal
povinnost. svou a předlohy vyřizoval. I koruna z-
kročila. Poměry nejsou dle toho a upokojení nena-
stalo ještě do té míry, aby se mohlo přikročiti k zru-
šení aneb i jen k změně § 14. Pravil li zase již
poslanec Funke, že jazyková nařízení nutila prý
Němce k sebeobraně, dlužno právem poukázati, že
při úpravě jazykových otázek nebylo nikdy užito —
laké hr. Badenem — jiné cesty nežli nařizovací.
Posl
A Ferjančič
Funke
Němec
Baden
25
article
Posl. Kaiser poukazuje oproti jedné výtce
dra. Plačka k tomu, že koncem prosince loni podán
byl příslušný pilný návrh a že také posl. Lemisch
podal návrh, aby sněmovna vyslovila své pře-
svědčení, že § 14. nelze užiti pro odvod nováčkův
a pro rozpočet. Čechové prý ale tenkrát stranu řeč-
níkovu opustili
Posl. ryt. Jaworski prohlašuje, že jeho
strana nepřeje si nic žádoucněji, než aby § 14. v te
formě, jak jest v ústavě, stal se postradatelným.
K tomu zapotřebí jest ale jistých podmínek, jež
dříve nastati musí.
Jest to především změna jednacího řádu. Strana
řečníkova nemůže se nijak prohlásiti pro zrušení
§ 14., kdyby ale vyšel z porad subkomitétu návrh.
kterýž by byl s to § 14. nahraditi, hlasovala b
pro něj.
Posl. Malfatti souhlasí s dosazením subkomi-
tétu. Dotyčný návrh posl. Starzynského byl na to
přijat. Do komitétu zvolení poslanci Bärenreilhe
Kaiser, Marchett, Ferjančič, Starzynski, Grabmnayr.
Plaček a Trapp.
Posl
Kaiser
Plaček
Čecho
Jaworský
Starzynský
Bärenreilh Kaiser
Marchett
Ferjančič
Starzynski
Grabmnayr
Trapp
26
article
V sociálně-politickém výboru problásii
posl. Kolischer, že přejal svěřený sobě referát
smí-li uvésti ve zprávě odchylné své mínění a po
případě dle něho ve sněmovně hlasovati, k čemut
výbor svolil.
Posl. dr. Fořt podal resoluei, jíž vláda vyzývá
se k obsáhlé akci, aby zamezilo se v některých uhel-
ných obvodech pití lihovin, stavěly se zdravé děl-
nické byty, zřizovaly pokračovací školy pro mladé
dělníky, omezilo zaměstnávání děvčat. v uhelnách.
zřizovaly pro ně hospodyňské školy a p. způsobem
bylo pečováno o povznešení duchovní i mravní
délnictva.
Resoluce, rokování o níž zúčastnili se poslanc
Hořica, Kolischer, Hortis a Kink, byla
příjata.
Potom přidělovány referáty.
Školský výbor rokoval o návrzích na po-
řízení disciplinárního zákona učitel-
ského.
Ve svobodném sdružení zástupcův
agrárních zájmů posl. Fink zavedl rokování
o předloze stran obchodu a prodeje margari nu
Posl. Dyk rozváděl svůj návrh na větší od-
pisy pozemkové daně při živelních po-
hromách.
Oprávněnost tohoto návrhu uznávala se vše
obecně a usneseno jednohlasně přičiniti se, aby v tom
smyslu působilo se na vládu.
V odboru pro pozemštění požárního
pojišťování prohlásil odb. řed. Wolí, že mate-
niál k posouzení celé věci bude předložen výboru do
14 dní
Porada odložena zatím do té doby.
Imnnnitní výbor vyhověl žádosti okres.
soudu libereckého za vydání posl. Pernerstor-
Ira (ref. posl. Berger), jihlavského za vydäní posl.
dra. Stránského (ref. posl. Pantůček) a zem
Posl
doktor
Fořt
Hořica
Kolischer
Hortis
Kink
ský
Fink
Dyk
Ir
Berger
Stránský
Pantůček