ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 58ff0470-8ea8-11dc-97c2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 32 celkem · entity: person 73, place 93, org 38, work 14
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemaědělstv
3 masthead
Obohod
4 masthead
Finaněnictví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 339. ze dne 9. prosinee 1909.
6 article Průmysl
Průmysl Obchod a zemědělství a jich zájmové zastoupen. Toto zajímavé a časové thema bylo před- mětem živé diskuse na včerejší valné hromadě Spolku velkoobchodníků s umělými hnojivy. Úvodní referát přednesl p. dr. Th. Wa age Berlína, který obmezil své výklady zvláště na příslušné poměry v Německu. Poukázal nej- prve na historický vývoj různých přednostních a zvláštních politických práv jednotlivých tříd ve státě, z nichž zejměna šlechta a držitelé vel- kých stalků požívali různých výsad na úkor ostatních výrobních a výdělečných skupin. Tím vysvětluje se i dnes převaha určitých zájmových sfér zejména na úkor obchodu, jehož daleko- sáhlý národobospodářský význam řečník podroh- něji rozebírá. V nejnovější době největší politi- cké moci těší se v Německu zemědělství, jehož převaha zabíhá do ostrých a nesnesitel- ných výstřelků hospodářských. Je zajímavo v čem spatřuje dr. Waage příčiny této přemoci: není to ani tak vývoj hístorický (privíleje šlechty a velkostatkářů), jako mnohem spíše znamenitá organisace, propracovaná do minuciěsních detailů. V Německu jsou vedle zemědělských komor a zemědělských společenstev ještě vlivno organisace centrální, tak Bund der Landwirte. dále jakožto oficiální zastoupení zemědělstva Landes-Oekenomie-Kollegium a jakožío soukro- má spolková instituce Zemědělská společnost.
doktor Th Waage Wa Berlín Německo Landes Oekenomie Kollegium zemědělský komora bund der Landwirte
7 article
Proti energické a úspěšně činnosti těchto organi- saci agrárních vystupování německých obchod- ních komor je příliš mírné a váhavé. Je charakte- ristickým dále, že hlavní peněžní prostředky těchto zemědělských organisaci neplynou z při- spěvků členských, nýbrž dobře ze % z provisí za obstarávané obchody, které tedy platiti musí obehod a průmysl, proti nimž puk agrárníci tak hezohledně vystupují. Společenstva zemědělsko v Německu, na jichž netušený vývoj řečník po- ukazuje, dnes na př. mají obrat zboží za čtvrt miliardy marek ročně. Na to probírá dr. Waage nedostatky organisací obchodnických. Aní „Hausabund“ nevyhovuje. Ukazuje, v čem kotví přičiny dosud malých jeho úspěchů a jak by měl postupovat, aby vláda slyšela i jeho nestran- ně votum. Řečník končí přáním, aby dnešní pro tivy byly v brzku smírně vyrovnány. (Pochvala.) O domácích poměrech v tom směru pro mluvil zajímavě p. dr. J. Maty s, sekr. adjunkt obchodní komory pražské. Poukázal nejprve ně- kolika hrubými črtami k tomu, jak protivy agra- rismu na jedné a městských zájmů na straně druhé jsou u nás vyhroceny v organisacích. Když letos došlo v Německu k utvoření Hlansa- bundu, byli jsme právě v přípravách pro ob- chodní smlouvy s balkánskými státy. Odpor krobo erázních proti těmio obchodním smlou- vám vyvolal na straně průmyslu, obehodu a živ- nosti protiakci, která vyvreholila v mohutně ma- nifestační schůzi v sálech vídeňského Musik- vereinu. Schůze tato byla obeslána skoro všemi rakouskými obchodními komorami, svazy prů- myslnickými a spolky všech oborů a konala se 24. června. Skoro paralelně šla akce druhá sbí- ráním podpisů pro uzavření balkánských smluv jejížto výsledek byl ten, že téměř 6000 korpo- rací žádalo o provedeni smluv obchodních. Tehdy
Waage Aní Hausabund doktor Mato Německo vídeňský Musik obchodní komora
8 article
mluvilo se u nás v tisku o rakouském Hav sa- bundu, jako vrcholné organisaci proti přehma tům agrární polítiky. Ani Hasabund německý k němuž daly podnět mimo obchodně-politické také daňově-politické záměry vlády, ani souhlas- ný projev rakouských obchodních průmyslových a živnostenských korporací v sále Musikvercinu neměl dosud takových úspěehů, jak by se dalo od tak mohutných korporací očekávat. Teprve v nejnovější době dochází z Německa zpráva, že Hansabund zakládá velký volebni fond, zprá- va, která úkoly vrcholné organisace průmyslové staví na pravou základnu. Neboť mezi organisa- cemi průmyslovými a zemědělskými panují dne důležité principiální rozdíly, totiž ty, že za or- ganisacemi agrárními stojí politická moc, kdežte za organisacemi průmyslovými taková moc ne- stojí. Poslední zbytky této politické moci drži u nás obehodní a živnostenské komory, kterým dosud přísluší právo voliti zemské poslance.
Německo Hansabund živnostenský komora
9 article
Právo oliti poslance říšské ztratily komory při zavedení všoobecného volebního práva. Tento zbytek politické moci jest však u nás paralyso- ván téměř nadobro národnostními růz nostmi. Za této situace jest i poměrně málo vyhlídek na zlepšení v budoucnosti. Jest téměi jisto, že ani německý Hansabund přenesením působnosti na pole politické za účelém dosaženi politické moci sotva se dodělá žádoucích úspě- chů. Příčiny toho leží v hlubokých zásadních protivách v nazírání na národohospodářské úko- ly státu. Obchodnictvo jest z dobrých důvodů přívržencem liberalismu, průmyslnictvo a živ- nostnictvo ze stejně dobrých důvodů přívržen- cem ochranářské politiky. To však není jediná otázka, kde se mínění mezi účastníky Hansa- bundu tak hluboce rozcházejí, kdežto na druhe straně jsou názory jednolité. U nás jsou poměry ovšem mnohem komplikovanější různostmi na- rodnostními, které takřka vylučují každou sou- činnost ve větším slehu a vytvoření nějaké poli- tické strany, která by mehla býti pokládána se- riosně za protiváhu agrární moci politické.
Hansa bund
10 article
A přece nelze si mysliti konečný směr mezi oběma mocnými hospodářskými směry, nebu- dou-li státi proti sobě vyvrcholené dokonalé or ganisace, neboť slabost na jedné straně má v moderních zápasech hospodářských v zápětí přehmaty na straně druhé. Tohoto konečného eíle dá se dosíci u nás jen ještě dalším vybudo- váním hospodářské organisace a řečník pokládá pro svou osobu za nutné, aby tato organisace byla vybudována na podkladě národ- nostním, poněvadž jen tehdy může mít pra- vou váhu také v zápasech politických. Zkrátka. dnešní organisace průmyslu, obchodu a živností. spočívající stále na chybných základech říšských společných zájmů, musí býti přetvořena na or- ganisace národnostní, které by mohly se činně zůčastniti politických zápasů, bez kterých ne- může průmysl, obchod a živnosti nikdy dosíe náležitého zastoupení a váhy politické. Náběhy k takovým organisačním snahám jsou, bude však vyžadovati ještě mnoho práce a času, než budou vytvořeny a vyvrcholeny. (Hlučný sou- hlas.)
11 article
V debatě, jejiž podrobnosti nutno z techni- ckých důvodů pominouti, odporoval p. Fanta minění dra. Matysa, poukazuje na hospodářsky jednotnou, národnostně však různorodou organi saci sociálně-demokratickou. P. Šrimek pln souhlasil s nutností, vybudovati odborné organi- sace obchodní a průmyslové na podkladě ná- rodnostním. Z kruhů agrárnich p. Bauer, mi- stopředseda německého odboru rady zeměděl- ské, projevil mínění, že spory mezi zeměděl stvím a obchodem a průmyslem nejsou u nás tak napjaté a ostré, jako v Němeeku a že vše- cky skupiny mohou svorně spolu pracovati. Vliv agrárních kruhů neni tak značný, jak se v de batě tvrdilo, na př. pro obchodní smlouvy bal- kánské budou i agrárníci hlasovat a od 1. ledna 1910 vstoupí určitě v platnost. Proti p. Bauerov položili pp. dr. Waage a Fanta důraz na to, že převaha agrarismu na úkor ostatních oborů ho- spodářských tu skutečně jest, uvedli konkretní doklady toho (nouzová refakce, subvence n skladiště a p.) a nejde-li o hoj, jak to míní pan Bauer, tedy aspoň o nezbytnou obranu zájmo obchodních a průmyslových. Debatu skonči krátkým resumé předsedající p. Prag er, kter konstatoval nezbytnost vlivnější organisace ob chodní, tak aby požadavky a potřeby obchodu byly vládou plně respektovány, jako tomu je u nožndavků agrárních.
Fanta P Šrimek Bauer Bauerov doktor Waage Praga
12 article
Z trhů peněžních, 8. prosinee. Jakkoli nabízen směnečný materiál pohyboval se celkem v normál ních kolejích, zpevnění peněžního trhu vzhledem blízkému konci roku učinilo ve Vídni i v Ber- líně další pokroky. Soukromý diskont zpevnil v Vídni o 1/1a% na 3/136, v Berlíně o 14% na 4/s O stavu Říšské banky německé se sděluje ze do 4. t. m. daňová povinnost, jež koncem listo- padu činila 70 mil., stoupla na 75 mil, mk. Směnky a lombard klesly asi o 40 mil. (proti 27 mil. loni) naproti tomu cizí peníze poklesly rovněž značněji než loni, totiž o 33 mil. proti 15 mil. Kovový po klad poklesl stejně jako loni (asi o 20 mil.). Úče říšských listů pokladních doznal zvýšení. — Z do- vozů zlata, přibylých 7. t. m. do Londýna, nezískala Anglická banka téměť ničeho. Vyhlídky na bezprostřední snížení bankovní sazby po- kládají se za nepatrné vzhledem k novému oživen cizozemské poptávky po zlatě. Berlin. (K. k.) Pevnost bursy v Novém Yorku měla za následek, že smýšlení na burs bylo na začátku dost přívětivé. Na trhu bán- ském se kursy skoro veskrz o něco málo zlep- šily. Také banky se zvýšily. Čilejším byl obchod v amerických dráhách, při čemž dávána byla před- nost Kanadské dráze, jejíž akcie stouply o 1 proc Dále se značně zlepšily akcie všeohecné elektrářské olečnosPraršk ahrlaieahxeonětklg byla podnícena zprávami o prozatímním odbytu oce- lářského svazu a listopadovou statistikou o produkei železa v Německu. Na trhu báňském se kursy drc- bily a rovněž tak za vleklého obchodu i akcie paro- plavební a elektrářské. V ostatních oborech byl smýšlení pevnější, zejména americké dráhy byly slo dobře se ubájiti. Obchod byl však veskrz neoživený.
Vídeň Berlín Londýn Nový York Německo anglický banka lářský svaz
13 article
Denní peníze 4 až 31/2 proc. Také v dalším průběbu a ve třetí hodině bursovní nenastaly podslatnějš změny. Čijejší obraly vykazovaly jenom akcie dráhy šantunské, americké a veliké pouliční dráby berlínské Za nepatrných obratů převládala také na lrhu prů- myslových hodnoť za hotové rovněž chuť k reali- Spolek rakouských velkeobchodníků s umělými hnojivy, krmivy a semeny v Praze konal včera do poledne o 10. hodině v budově obchodní komory pražské svou VIII. řádnou valnou hromadu za velmi četné účasti členů i hostů. Valnou hromadu zaháji předseda spclku p. Jaromír Prager, uvitav př- tomné zástupce obchodní a živnost, komory v Pru- ze, bursy na zboží a cenné papíry, bursy plodinové cukrovarnického spolku, ústřední hosp. společnost pro král. české, zástupce kontrolních sťanic zeměděl rady, klubu obchodníků a průmyslníků, Nového ob- chedního gremia král. hl. města Prahy, Českého obch musea, posl. c. r. Tůmu a j. Účasmníkům roz- dána obšírná výroční zpráva, v níž se líči nejprvé kroky, které spolek podníkl proti návrhu zákona Kozlowski-Lubomirski, Podnět, učiněný na valné hromadě minulého roku, aby bylo vymoženo cla prosté odebírání kokoso- vých provazců, pokud jsou určeny k zeměděl- ským účelům, byl spolkem v zájmu četných jeho
Prager Tůma Účasmník Praha Pr plodinový cukrovarnický spolek Český obchodní muzeum KozlowskiLubomirski
14 article
přislušníků pilně sledován a zjištěno, že cla prostý dovoz kokosových provazců se dovoloval ve všech případech, kde se strany kompetentní zemědělsk rady bylo vydáno potvrzení, že tyto jsou určeny ze- mědělským účelům. Druhá velmi důležitá celní zá- ležitost týkala se vyclení rýžových odpad- ků jako rýžové mouky; ačkoliv po léta rýžové od- padky, jako krmive byly bezcelně dováženy, stalo se členu spolku, že 1 vagon tohoto krmiva byl pozasta- ven a se strany zdejšího celního úřadu prohlášen zn rýžovou mouku, podléhající clu 15 K za 100 kg. Stíž- nost příslužná nebyla dosud vyřízena. Tento pří- pad bude míti za následek principišlní změny dofyč ných ustanovení, poněvadž na příště má býti rozhod- ným při posuzování nejenom dotyčný typus, nýbrž také podstata zboží. Spolek opětně zúčastnil se růz- ných shromáždění, která se gonala v záležitosti pla- vebních poměrů na Labi v obchodní komoře.
kg
15 article
zvláště aby bylo uspíšeno olevření plavby. Prostřed- nictvím pražské obchodní komory a také přímým podáním zasadil se spolek o zřízení telefonníh spojení Prahy s význačnějšími obchodními cen- try německými a tento krok potkal se s čásťečným úspěchem. Spolek obrátil se také tohoto roku ener- gicky proti tomu, aby udílení nouzové refak cie bylo učiněno závislým na adresování zásilky na zemědělské korporace nebo obce, poněvadž takév temto roce stalo se opatření, že nouzové refakcie zá- silkám s krmivy jen za těchto podmínek byly při- znány. Nehledě k tomu, že se tímto způsobem ob- chod s krmivy nenáležitě omezuje, mají tato ustano- vení dále za následek, že obchod jest vydán různým šikanám; zejména bylo se strany okresních úřadů namnoze odepřeno potvrzení o tom, že panuje nouze. což způsobilo obchodu značné ztrály. Ankety svolané pražskou plodínovou bursou za účelem sta- novení usancí pro obehod s umělýmí hn - jivy, zúčastnili se členové spolku a výboru pp. Pra- ger. Mauthner a Heller. Dovoz falšovanýcho méně cenných hnojiv a zvláště Thomasovy strusky do Rakouska byl spolku podnětem, aby svolal letn valnou hromadu do Klatov, poněvadž zejména v ch- vodu Šumavy byly prodávány velké partie falšo- vaných hnojiv umělých. Zemědělská rada král. če- ského vyslala ředitele pokusné stanice dra. Trnka aby na valné hromadě v Klatovech v přednášee poukázal na falšovaná krmiva. Podáním na parla ment zasadil se spolek o brzké vyřízení obchodníe smluv s balkánskými státy. — Po schválení výročn zprávy přednesl pokladní výkaz p. Mauthner který rovněž bez dehatv schválen. Na te přednáee
Mauthner Heller Thomasův Trnka Praha Rakousko Klatovy Šumava obchodní komora rada král
17 article
p. Otta Schmied, vrch. farifní inspektor pražské obchodní komory. „O nových směrech naš tariíní poliťiky se zvlástním zřetelen k dopravě semen, krmiv a hnojiv.“ Před- nášející vzpomenul důležitosti postátnění soukro- mých drah, jež bude se jeviti ve zvýšené moci tarilní neboť bude umožněno provozovati jednotnou a cíle vědomou rolitiku tarifní. Stát bude ovládati klíčk Uhrám i Německu, Labe, Dunaj a celou oblast terri- torišlní cd nejzazšího západu k východu, od se- veru k jihu. V dalším promluvil řečník o sazebnfci důsledcích tarifního sjednocení, zejména o výhodách propočítání sazeb a promluvil pak podrobně o změnách, jež nastanou v dopravě semen, kr- miv a hnojiv. Výklad odměněn byl hlučnou po- chvalou — Druhá přednáška týkala se zajímavého thematu „Obehod a zemědělstvi a jich zá- jmově zastoupení“ a po úvodních výkladec p. dra. Theod. Waage z Berlína a dra. J. Ma tysa rezpředla se čilá debala. O tom referujeme n jiném místě. — Na konec vykonány volby a zvo- leni: za předsedu Jar. Prager, za místopředseduI Novotný, za jednatele Gust. Kohn, za pokladník Arn. Mauthner a za oslatní členy výboru Emil Hel ler. V. Šrámek. K. Sachsel, Ed. Fanka a Max Adler — V předvečer valně hromady dne 7. t. m. o 8. ho več. konal se přátelský večírek členů spolk v hotelu Paříž, při němž proslovil p. Ed. Fant zajímavou přednášku o Schubartu z Kleefeldu, prů- kopníku pěsťování jotelin v Rakousku. V České společnosti národohospodářské před nášeti bude v sobotu dne 11. prosince t. r. o 3. hod več. v místnostech obchodní a živnostenské komory v Praze-I., Pařížská 3, pan Richard Morawe tz. továrník z Úpice, 10 praktiekých poku sec péče o děti dělníkůe. Hosté víláni.
Ott Schmied Obehody Waage J ma místopředsedui Novotná Gusta Kohn Emil Hela V Šrámek K Sachsel Ed Adler Schubart Morawe Německo Labe Dunaj Berlín Paříž Kleefeld Rakousko pařížský Úpice obchodní komora živnostenský komora v Praga
18 article
Nová akc. společnost. Ministerstvo vnilra udělil v souhlasu s min. obehodu ppo Hugonu Herzfe- derovi, komerč, r. ve Vídui a E ž. bar. Poch Lettmayerovi, kupci ve Vídni, svolení ke zří- zení akc. společnosti pod firmou »Dolnorakou- ské závody kaolinové a kamenné, ak spol.« se sídlem ve Vídni a schválilo její sta- novy. Základní kapitál má činiti 500.000 K a můž býti zvýšen na 1 mil. K. Hnědouhelná doprava v listopadu. (Pův. telek zpráva.) V druhé polovici listopadové dopraven v pánvi hnědouhelné 62.697 proti 62.862 vagonům v soudobí loňském, tedy o 165 vagonů méně. Z celý listopad činila doprava tato 121.311 proti 117.44 vagonům v listopadu 1908, stoupla tedy o 3863 va- gonů. Od ledna do listopadu dopraveno 1,246. 19 proti 1,335.699 vagonům v soudobí loňském, tedy letos o 89.501 vagon méně. Lichtova zpráva cukerní. Z Magdeburku. 7. prosince. (K. k.) Licht píše v dnešní večerní zprávě: Zpracování řepy pokračovalo v celku nspo kojivě, avšak mírně počasí posledních dnů, častn vihké, bylo řepám, uloženým v krechtách, ponejvíce nepříznivo. Repy zvláště tam, kde byly složeny do krechtů velice znečistěné, stále více a více vyrůstají a klesnutí polarisace zvětšilo se tudíž tu a tam dostn značně. Avšak další kolísání číslice výnosu nebodou asi pro letošní vývobu již příliš významné, protože počet cukrovarů, kampaň ukončivších, už je dosti ve- liký a nyní den za dnem stále se zvětšuje. Z ostat- ních zemi sděluja se rovněž mírné vihké počasí, ostatně nic nového. Na Kubě pracuje se v 9 ústřed- ních továrnách (proti 3 loni). Počasí je krásné.
Herzfe Poch Lettmayer Lichtův Repa Vídeň Magdeburk Kuba
19 article
Lihová refakce. V ministerstvu železnic konal dvou let spernou, zda haličsná Iíhová relakce má býti zrušena, jak ministerstvo po delší dobu již za- mýšlelo. Ankely zůčastnili se zástupci českého, ha- ličského a dolnorakouského lihovarství. Haličské na- linerie docílily úspěchu, že nynější refakce, jež měla býti zrušena, bude na neurčitou dobu pro dloužena, což při 300.000 hl ročně při průměrn refokci 21/4 K značí výhodu 34 mil. kor. pro halič- ské lihovary. Odbyt Svazu oceláren v Německu vykázal v 1- stopadu t. r. dle předběžných dat u srovnání s říjnem pokles asi o 25.824 tun. Činil totiž cel- kem ve výrobcích A 395.000 t. proti 420.824 t. v říj- nu t. r. Úle hlavních druhů činil odbyt polotovaro ca. 180.000 t. (—3775 t. proti říjnu), formového že- leza 109.000 t. (— 20.007), železničního materiál 156.000 (— 2112)t. Bedř. Krupp akc. spol. docílila v minulém období správním hrubého výtěžku 27,375.170 mk. (loni 20,372.677) po odpisu 17,169.765 (16,528. 647) mk.; jiných příjmů vykazuje 2,167.993 mk. Celkové výdaje činily 13,935.588 mk. (12.029.115). Čisty zisk vykázán obnosem 15,607.624 (loni 18,488.170 mk., přenos z loňska 1.554.643 (100.881) mk. Vy- plácena bude opětně 8% dlvidenda Snížení cen žesezných rour v Německu. Syndi- kát plynových rour v Německu snížil ceny zvýšením rabatních sazeb průměrem o 3—5 proc.
Německo Krupp akciový . společenský
20 article
Stalistika záložen českých v Čechácb, na Me- ravě a ve Slezsku za z. 1907. Jednota záložen vy- dala právě obvyklou svou statistiku českých záložen za r. 1907. Letos je to již druhá publikace, i lze doufali, že jednota příslušné zpracování urychlí i ve příčině r. 1908 a letoška, takže v brzku publikace ty budou vycházeti včasněji než se dálo dosud, čímž rozhodně na nesporné své ceně jen získají. Vlastní statistice za r. 1907, z níž k některým výsledkům se vrátíme pozdějí, předeslán je seznam záložen z konce r. 1908, v němž uvedeno je 161 záložen s ručením neobmezeným a 520 záložen s ručením obmezeným, v celku tedy 681 záložen zapsanýci v rejstřlk; kromě toho 12 starších spolků záložen- ských a 124 okresních záložen hospodářských úhrnem tedy 817 českých záložen. V r. 1908 byle zřízeno 16 nových záložen a to 8 v Čechách (Libe- chovice, Lužec n. VII., Náchod, Paka Stará, Pardu bice, Plzeň, Praha — zál. strojvůdců — a Žižkov — Ochrana) a 8 na Moravě (Bosonohy, 2 v Brně, Ho dolany, Holešov, Ub. Hradiště, Kopřivnice a Palko vice). Likvidaci ohlásily v r. 1908 občanská záložna v Kuklenách a Slovácká záložna v Uh. Hradišti. Dle zemí rozvrhují se záložny české taklo: záložen záložen- s ručením ských celkem neobm. obm. spolků
Libea Čechy Náchod Paka Plzeň Praha Žižkov Morava Bosonohy Brno Holešov Kopřivnice Kukleny
21 article
Čechy Morava Slezsko úbrnem 161 K tomu přistupuje v Čechách 124 okr. hosp. záložen Vedle toho je na Moravé veliký počet kontribučen- ských záložen s kmenovým jměním 24 mil. K, jichž činnost však obmezuje se posud pouze na to, že mají své kmenové jmění rozpůjčeno, aniž používaji možnosti, přijímáním vkladů činnost svou rozšířiti. jak jim to zákon dovoluje. — Vlastní jmění českýc občanských záložen činilo koncem r. 1907: 68,214.246 K, kmenové jmění okr. hosp. záložen 13.790.356 a jich fondy reservní a j. 4,858.430 K. Stav vklad koncem téhož roku činil u 757 záložen, podavšíel statist. výkazy, 773,103 640 K a vzrostl u 727 zá- ložen, u nichž srovnání lze provésti, proti r. 190e o 46.889.585 K čali o 6.46%. Půjček přibylo celkem o 40,658 015 K a činí celkový stav jich ke konei rokn 703,313. 756 K. Výroba surového železa v Německu činila dle zjíštění Spolku německých průmyslníků železářských a ocelářských v listopadu t. r. celkem 1,119.051 proti 1,112.629 t v říjnu t. r. a 930.738 t v listo- padu 1908. U srovnání s loňskem znamená tedy le tošní listopadová produkce dosti značné zvětšen asi o 190.000 tun. Na jednotlivé druhy dělí se pro- dukce listopadová takto (v závorkách údaje z loř- ského roku): litinové surové železo 231.926 (199.380 tun, Bessemerovo sur, železo 33.254 (20.856) I. Tb
Čecho Morava Bessemerův Čechy Německo
22 article
masovo sur. železo 715.332 (593.025) t. scel a zrca- dlové železo 92.118 (72.215) t, pudlované sur. železc 46.421 (44.662) t. Celková výroba sur. žereza za le- den až listopad t. r. činila v Německu 11,754.160 tun proti 10.796.985 t v soudobí loňském. O poměru obchodu k průmyslu v Rakousk přednášel ve vídeňském spolku pro kupecké zájmy dr. B. Herty. Přednášející poukázal nejprve na škodlivest hesla a »meziobchoda« (překupnictví a p.). které podivným způsobem ozývá se zrovna z oněch kruhů, které samy z největší části sestávají z pře- kupníků. Kdežto jistá odvětví detailního obchodu ben odporu jsou přeplněna, nedostává se u nás namnoze kapitálově silného velkoobchodu. Řečník líčí význam tohoto velkoobchodu v Německu, Anglii ald. a uvádi že on to je, který tvoří jakousi protiváhu proti vy lučnému ovládání trhu karteluvými organisacemi. Na dephé straně však velkoobchod má obrovský, u ná- ani zdaleka nedoceněný význam pro průmysl vou výrobo, jejíž nejdůležilějším cílem je z ny nější roztříšténosti přejíti k výrobě hroma dn a specialisaci. Odpor obchodu protí průmyslo vým kartelům prohlašuje řečník za neodůvodněný ježlo kartely sice vylučují mnohé slabé existencea obmezují volnost obchodu, naproti tomu však jeho posici upevňují skyláním ochrany cenové, rayonová ním a jiným obmazováním boje konkurenčafho.
Herta Německo Anglie
23 article
Zvláště podmínkové kartely působí prý velmi blaho- dárně a výchovně, snižují risíko úvěrové a vedou tak ke snížení cen, stěžují dále nové podniky bez dostatečné báse kapitálové, což opět přichází obchodu k dobru. Vykonávají li dnes ještě jakýsi llak na ob- chod, dlužno to připsali jen nedostatku kon- vencí obchodnickýeh, které v Německu maji již obrovský význam. Tam na př. je Vůčí mohutným svazům obchodních domů zrovna průmy sl hospodář- sky slabší stranou. Přednášející na konec zdůrazníl četné společné zájmy průmyslu i obchodu. Pražská obchodní a živneslenská komora pro trvající nejislotě v oboru železničních tarilů. Oko nost že mnohé železniční svavově tarily byly s plalnost od 1. ledna 1910 bez náhrady zrušeny, kteréžto opa tření učiněno bude ještě stran jiných četných svazc- vých larilo, přiměla komoru k tomu, že učinila mini- sterstvu železnic nalehavé podání, ve kterém pouka- zuje na škodlivé důsledky tohoto beztarifového stavu (zvláště na nejistotu kalkutare cen) a žádě, aby bu byly příslušné tarity neprodleně vydány, auebo aby bylo závazně prohlašeno, do jaké doby a které tarily budou započílávány. Expositura vývozního spolku ve Varšavě. K pod- poře a usnadnění obchodnich stysů s ruským Po skem rozhodl se vývozní spolek zřídili ve Varšave sxposituru. Všichni interesemli a vývozci zajisté uví- tají toto opatření sympaticky již také z toho důvodu že hude možnu prostřednictvím exp s tury vývozního spolku spolehlivé obchodní informacs opatřovati, ja koh i případnými informacemi zájmy našich vývozců n místě hájiti.
Německo Varšava
24 article
Brněnské obchodní skladišlě, akciová společnost v Brně, vyvolana v život Moravskou sgrarn a průmyslovou bankou v Brně, zahajuj právě subskripci na 1500 akcií po K 200.— v cel- kové nom. hednutě K 300.000.—. Či nuost svou za- haji dnem 1. ledna 1910 a zakoupena za tím účelem tovární realila »První moravské továrny na síllc melasová krmiva v Brně Židentcích« za podminek výhodných, jež bude pro účaly skladiště přiměřen vpravena a rozšířena. Potřeba podobného podniku již davno se poriťovala. Brno jako hlavní město markrabství moravského a jedno z nejprůmyslnějštch měst mocnářství zůslávalo v tomto směru stale ješte za městy s menším ruchem průmyslovým, která olázků řešifa. Prave toro vseďňkene potitovaniou' p- třebou však je léž prosperita budoucího podniku za- jištěna. Lhůta upisovací končí 20. proslnce t.r. a záloha při upisování akcií činí K 50.— Zbytek K 150.— je splatný do 31. ledna 1910. Přililášky a splátky na akcie příjíma Moravská agrár n a průmyslová banka v Brně, jakož i její iliálky v Kroměříži, Mor. Ostrav ě v Opavě. Akcie budou vydány do konce měsíc června 1910 a obdrží upisovatelé prozatím peklad- niční potvrzenku banky. Nárok na dividendo badou míti akcie již za rok 1910. Ve správní radě zasedajl pp.: E gun Škarda, továrník v Brně, předseda Franlišek Kupčik, majitel mlékásny v Brně, misto- předseda; dále JUDr. Felix Rudiš, advokáť v Brně. Jan V). Pokorný, továrník a poslaněc v Ivanovicích, cfs. rada Kare! Vorlíček, velkoobchodník v Brně a Fr Aschenbrenner, ředitel Moravské sgrární a průmy- slové banky v Brně. V dozorči radě přadsedou jest pan Frant. Henych, ředitet Ústředního svazu hosp společenstev v Brně a členové pp. Frant. Pokorný. prokurista Moravské »grární a průmyslové banky v Brně a Alons Šlerka, disponent téže banky.
Mor Franlišek Kupčik JUDr Rudiš Jan Pokorná Kare Vorlíček Aschenbrenner František Henych Brno Kroměříž Ostrava Opava Ivanovice akciový společnost v Brno průmyslový banka svaz hospodářský společenstvo Alon Šlerka E gun Škarda
25 article
Hospodářská situace anglických přádelen bavln je dle zpráv z Manchestru letos nejhorší v posle nich 25 letech: následkem nepříznivého vývoje cen surové baviny a hotových výrobků. Na př. z 82 z- vodů, jež jsou majethem akc. společností, vládnou- cích 7 miliony vřeten a svůj správní rok uzavíraji dnem 30. listopadu, majíce 3.1 mil. liber sterl. kapi- tálo, končí jich pouze 14 ziakem, ale 68 ztrátou cel- kem 239.900 liber šterl. čili 7.73 procent kapitálu akciového a 5.57 procent kapitálu akciového i obli- gačního, při čemž po odpočtení obligačních úroko připadá na jeden závod průměrná ztrata 2925 liben šterl. Rečené závody měly loni 15.18 procent zisku ze svého akciového kapitálu, předloní 33.86 procent Preto postižené přádelny prodloužily omezení v ýroby v červenci zavedené — dle něhož se na místě 55 7 . bodiny pracovalo pouze 40 hodin — až do února. V době té bude se ledy v sobotu a v pondělí kaž- dého týdne odpočívati. Dle zpráv, těchto přádelen došlých, také japonské přádelny omezily až do dubna příštlho roku výrobu o 27 procent.
Manchestr mil
26 article
Z německého trhu železářského. »Köln. Zlg. publikují zajímavé číslice o odbylu výrobků k nimž patří zejmena tyčové železo, válcovavý drát plecby, roury a lité a kované kusy, se strany Svazu oceláren v Německu. Z jednollivosti těchto vyplývá v celku, že odbyt letošní od července se značně zlepšil. U srovnání s výrobky A dokonce více. Řij- nový odbyt všech výrobků B činil na př. 460. 275 t. výrobků A 420.834 tun. U srovnání s celkovou č - slicí podílů syndikátem přidělených značí to u vý- robků B minus odbytu jenom o 7.07 proc., naprot tomu u výrobků A minus 18.32 proc. Tento nepemě vysvětluje se i cenovou polilikou svazu oceláren, která u výrobků A byla vůči konsumu daleko ne- ústupnější, O nynějších poměrech bosenských uveřejníle jedna vídeňská korespondence charalteristickou zprávu. Vyjímáme z ní: Nedávno byla do veřejnost dána zpráva, že při zemské vládě bosenské byl utvořeno IV. oddělení (hospodářské) a do tohoto oddělení že povoláno bylo mnoho sarajevských ob- chodníků, by sdělili, odkud kupuji své zboží. Jestliže řekli, že kupuji své zboží z Předl tavska, bylo jim naznačeno, aby příště byli pamětlivi parity obou polovin říše a aby tudíž polovicí svých objednávek ubražovali v Uhersku a polovinu v Předlitavsku.
Köln Řij Německo Uhersko Předlitavsko A 420.834
27 article
Zemská vláda popřela toto sdělení, zmíněná kor- respondence vídeňská však na něm trvá a dle tištěných zpráv sarajevských znovu konstatuje, že v listopadu bylo do IV. oddělení zemské vlády sarajevské povoláno asi 80 sarajevských kupců. kteří buď jsou dodavateli jejími nebo s ní maji styky jiné, že byli zprvu přijati úřadníkem Brazdi- lem potom že s nimi mluvil sekční chef Mikalia že jim naznačil, kterak obchod musí míti na zřetel zásadu rakousko-uherské parity, a že tudíž jest třeba, by bosenští kupci příště polovinu svých nákupů ubražovali v Uhrách. — Věe bude prý uve- dena na přetřes v poslanecké sněmovně vídeňské.
Uhry poslanecký sněmovna
28 article
Vyclivání německých pletených rukavic v Ra- kousku. Od ledna 1908 vyclívají se v Rakousku pletené rukavice z hedvábí nebo polohedvábí nikoli dle sazeb pro rukavice, nýbrž jakožlo ozdobné zboží, což pro hedvábné rukavice značí zvýšent cla ze 1480 na 1540 K a pro polohedvábné dokonee z 650 na 1400 K. K zakročení obchodní komory v Berlině bylo při posledních celních konfetencích německo - rakouských vyhověno požadavku německému i budou napříště vyclívány dle pol. 252 c, resp. 258 c rak.-uher. celního tarifu sazbou 1400, resp. 650 K za metr. cení, a to i když jsou přistřiženy a šity, bez přirážky konfekční. Tato úleva celni vstoupí v platnost 1. lednem 1910. Trh lihu byl dle vídeňských zpráv v minulém měsíci slabý; zejmena vázl obchod s kontingento- vaným surovým jihem. Počátkem prosince se ceny jeho trochu zlepšily. Byla pak vyslovena stížnost, že za nynějších usancí je kupcům mimo prodejní místo téměř nemožno zasáhnouti do obchodu, že je tedy třeha pravidla ta změnit. — V oboru rafinn- vaného lihu jevila se větší poplávka za slabé na- bídky, což se vysvětloje slabou úrodou vína a ovoce, jež způzobila zvýšenou polřebu libu. Také po de- naturovaném a mimokontingentním lihu je živá po- plávka a ceny jeho stoupají, což se vysvětluje zdra- žením surovin.
Rakousko Berlín
29 article
Insolvence. Dle zprávy vídeňského spolku věti- telského ze dne 7. t. m. jsou insolveniní: Kohn Josel, továrník dřevěných výrobků v Leobersdorfu v Dol. Rakousích, Vass Jenö, obebodník s modním zbožím v Pešti VII, Langermann Josef Selig, ob- chodník s kožemi ve Stanislavi, Meruk Max, kůpec ve Stanistavi, Donner Hillel, kupec v Djinově, Tei- telhaum Isidor, kupec v Podwoloczysce, pozůstalos po Kalmanu Rosenfsidovi, kupci ve Vídni I, Lam- precht J. ml., prot. továrník oleje (majitel Ivan Lam- precht ml.) v Karčovině u Mariboro a Řeinold Štěpůe, obuvník ve Floridsdorfu. — Dle »P. Dlr« zastavil platy soukenická firma Max Berl v Prešpurkui passiva 120 000 K — V Turině (v Italii) je insol- ventní akciová sp lečnost sléváren kovů Fonderie Poccardi (ake. kapitál 11/4 mil. lir, dluhy 2tn mili). — Rukodílná firma Ch. Řosenberg v Focsanu (v Rumunsku) žádá o šestiměsiční přiročí; passiva převyšují prý 500.0011 fr. Většími obnosy zúčastněny jsou brněnské továrny suken a české bavinářské tkafcovny, dále německé, italské a angli- cké firmy. Firma existuje již děle 20 tet. Trhy peněžní Berlinská bursa. Z Berlína, 8. prosince. (K. k.) V 1 hod. 15 Kreditky 210.2U, státní dráha —.—, lombardy 23.10. Smýšlení klidné. Z Berlína, 8. prosince. (K. k.) Kreditky 210.20 berlinská obchodní 181.40 darmštadská banka 136.70 německá banka 248.20, diskonto komand 196. 60. drážďanská banka 162.10 národní banba 130.40 státní dráha 158.50, lombardy 23 10 Kanada 191. 90. Baltimore 117.—, dráha Henri 138 60, bochumské 250 20 dortmundské 95 40, Lauřina huť 196.40. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 216 60, harpenské 206.20. Hibernia —.— Packet. 133.60 Lloyd 102.60, dynam trust 179.40 Smýšlení klidné. Z Berlina, 8, pros. (Pův. zpráva »Nár. Listů -.) 8. pros. 7. pros.
Vass Selig Max Donner Isidor Kalman Rosenfsid P Dlr Berl Henri 138 60 Lloyd 102.60 Dolo Rakousy Pešť Stanistav Djinov Tei Podwoloczyska Vídeň Karčovina Maribora Turin Rumunsko Berlín Kanada Baltimore spolek věť Řeinoldávie Štěpů Ch darmštadský banka německý banka drážďanský banka Lauřin huť 196.40 Hibernia Kohn Josel ml Italia Fonderie Poccardi
30 article
Bakouské kreditky. . . . . . 210.25 210.10 Státní dráha . . . . . . . 158.50 158 50 Lombardy . . . . . . . . 23 20 23.20 Diskonto . . . . .. . . . 196 60 196.60 Německá banka. . . . . . . 243.30 248 25 181 3 Obchodní společnost . . . . . 181.37 Drážďanská banka. . . . . . 162 10 161.30 Bnchamské ocalárnu . . . .. 251.0 20 95.8 Dortmund. Union lit. C.. . . . 95.50 206.30 Harpenská uhl. spol. . . . . . 206.25 216 87 Gelsenkirchen . . . . . . . 216.62 Consolidace . . . . . . . . 412.50 1 413.50 Německo lucemb. spol. . . . . 212 10 211.75 Rynské ocelárny . . . . . . 184.10 184 75 Plönix. . . . . . . . . . 212 25 212.30 Hoheniohe . . . . . . . . 225.50 225.30 Rombacher . . . . . . . . 17675 177.— Kanada . . . . . . . . . 192.— 1 191.10 Baltimore . . . . . . . . . 117 — 116 10 . . . . . . . 133.60 183.6 Packet 102 60 103 75 Severoněmecký Lloyd . . . . 129.50 113.— Varšavsko-vídeňská dráha . . Meridiona! . . . . . . . . 131.40 189.50 187.40 Velka beriínská pouliční dráha . 181.10 171.20 Německá zámořská . . . . . 231.— dismark . . . . . . . . . 266.50 265.50 Concordia 206.50 Německo rakouské hornické . . 314 — 315 80 Donnersmark . . . . .. 200 75 200 40 Eschweřer . . . . . . .. 190.— 189 50 Geiswetdské . . . . . . . 271.60 271.25 Hoesch . . . . . . . . . 260 25 260 25 Katovické . . . . . . . . 228 75 Otavi . . . . . . . . . . 228.50 245.75 Slemens a Halske . . . . . . 245.10 Soukromý diskont. . . . . . 41/29%0 Ruské papíry v Berlině.
Lloyd Velek Concordia Dortmund Německo Kanada 191.10 Baltimore Varšavsko Geiswetdský Berlín 196.60 německý banka drážďanský banka Rynský ocelárna Halske Diskonto Bnchamský ocalárn Eschweřer
31 article
Živnost. banky) Z Berlína, 8. pros. (Zpráva 8. pros. 7. pros. 99.40 99 40 41/sprocentní ruská renta 1905 4procentní ruská renta 1902 . . 91.25 91.50 Petrohradská diskontní banka . . 180.25 179.— petrohradská mezinárodní banka . 162 75 168. 60 raská banka pro vnější obchod . 159.— 159.— Sibiřská obchodní banka . . . 222.75 223.50 Z Hamburku, 8. prosince. (K. k.) Rak. střibrná, renta 98.60, rakouská zlatá renta 99.30, uberská zlata renta 95.30, italská renta 104.—, kreditky 210.25, losy z r. 1860 172.—, státní dráha 158 25, lombardy 23.20, stříbro 70 75 zboží, 70 25 peníze. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 8. prosince. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 210.20 akcie společnosti státní dráhy 158 50 lombardy 23.—, papír. renta —.—., stří- brná renta 98.85, rak. zlatá renta 99.70, 4 o rak. korun. renta 94 85, uherská zlatá renta 95.30, uher. korunová renta 92.30. Smýšlení stálé. Z Frankfurtu, 8. prosince. (Dodat bursa.) Úvěrní akcie 210.20, státní dráha 158.50, lombardy 23.— Pařížská bursa. Z Paříže, 8. prosince. (Počáteční bursa.) Bproc renta 99.07. Smýšlení pevné. Petrohradská bursa. Z Palrohzadu, 7. prosince. (Zpráva Zivnost. bankr.) 7. pros. 6. pros. 463.— Diskontní . . . . . . . . . 459 — 316.— 313.— Baku . . . . . . . 4075.— Caspienne . . . . . . . . . 4025.— 122.— 120. — Sormovo . . . . . . . . 226 — 225.— Rusko-čínská banka . . 320.—— 318 — Ruská průmyslová banka . . . 139 — 138.— Petrohradské metallurgické . . 160.— 158.— 108.— 109.50 Putilovské železo . . . . .. 204.— 202 — 520.— 525.— Pojišťovna Salamandra . . . . 155.— 155.—— Druhá pojištovna proti ohni . . 122.— 119 — Ruská proli ohni . . . . . . Kolomna Fénix. (K. k.) Směnka Z Nového Yorku, 7. prosince. nn Londýn 484.30. Střibro 511/4
Sormův Fénix Berlín Hamburk Frankfurt Paříž Bak Rusko Kolomna Nový York petrohradský diskontní banka obchodní banka průmyslový banka Putilovský železo NN Londýn zpráva Zivnost
32 article
Baaky, záložuy a spořitelny- Městská spořilelna přibramská měla v listopadu t. r. 277.509 K vkladů a 303.085 K výplat, tedy vý- plat o 26.026 K více než vkladů Spořitelna města Přeštic měla za listopad t.e 64.900 K vkladů a 66.157 K výplat.
Přeštice