Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LISTY-

3

9. prosince 1909. Číslo 339

4 article

politiku, ktorá může býti na prospěch jich ná- roda. Velice ostře proti „Poln. Korresp.“ vystu- puje „Kur. Lwow.“. Z článku této polské kore- spondence rakoušti Prušáci mohou prý vyvodit následující závěr: „Poněvadž Poláci se vrátil ke spolku s Pruskem a veřejně osvědčují, že jsou hotovi pocelovati císaře Viléma, kdekol bude chlit, neni třeba ohlížeti se na požadavky Slovanské jednoty. Přejí-li si však Slované re konstrukce, ať se udeří v prsa, jako učinili Po- láci a slíbí slavnostně psí věrnost Prušákům pak budeme moci vyjednávati s nimi o vnitřní politice.“ Jestliže projev, uveřejněný v ,„ Poln. Korr.“ — píše dále „Kur. Lwow.“ — vyšel sku- tečně od Poláka, pak jsou přípustny, jen dvě nožnosti. Buď je ten, kdo hlásá takové zásady, člevěk nepříčetný, šílenec, anebo vládou najatá krestura, jíž se užívá na zkřížení polské poli- tiky a úmyslného ostouzení polského jména před cizinou. Neboť jen dokonalý ničema podejme se takové úlohy; jen duše nízká a podlá může v době, kdy se nad polským národem vznáší vy- vlástnění Poznaňska, líčiti Poláky jako přátele spolku s Pruskem. Jen vládou najatý intrikán nůže kopati propast mezi polským kolem a ji- nými národy slovanskými z toho důvodu, že tito nenávidi Prušáků. Jen nepřítel ústavního života v Rakousku může takovým způsobem spolupůso- biti při rozbíjení parlamentu, na jehož dělnost pracuje prof. Glabiňski už několik, měsíců. V Praze, 8. prosince. (Hr. Jan Zichy opět na obzoru.) Není tomu dávno, psalo se v pešťských listech, že bar. Burián půjde za nedlouho na odpočinek a pro úřad společného ministra financí a vrchního správce zabraných zemí že je vyhlédnut hr. Jan Zichy. Dnes do- cházejí z Pešti zprávy, že dr. Wekerle vyjednává s hr. Janem Zichyem, aby se uvázal v jeho dě dietví a převzal vedení státní správy v Uhrách.

Poln Polák Prusek Vilém Slovan Glabiňski Zich doktor Wekerle Zichy Poznaňsko Prusko Rakousko Praha Hradec Pešť Uhry Prušák

5 article

Včera sešli se dr. Wekerle a hr. Andrássy u Ko šuta na poradu a po schůzee bylo novinářům sděleno, že se valně zlepšily naděje kabinetu Zichyova. Nepřihodí-li se prý v dalším vyjed- nůvání nic nepředvídaného, možno s velikou pravděpodobností očekávati, že Zichyův kabinet se uskuteční. Povede-li vyjednávání k cíli, při- bude dr. Wekerle koncem tohoto týdne do Vídně na slyšení a současně bude panovníkem přijat také hr. Jan Zichy jako předurčený ministerský předseda. Nový kabínet byl by pak v brzku jme- nován. Ministerstvo Zichyovo vyloučilo by ze svého programu všechny sporné otázky a zavá- zalo by se provésti bez jakýchkoli koncesí vo- lební opravu a zatímný rozpočet. Podpora ny- nější koalice (rozumí se bez Justhovy skupiny. byla by mu zabezpečena. Někteří nynější mini- stři přešli by také do nového kabinetu.

doktor Wekerle Andrássy ko Zichyův Zich Justhův Vídeň

6 article

Hr. Jan Zichy, bývalý předseda klerikálni strany lidové a nyní člen strany ústavní, jest, jak známo, důvěrníkem areiknížete následníka Františka Ferdinanda, čímž by byl dánt i směo jeho politiky- V Praze, 7. prosince. (Recídiv a „N ár Listů“.) Krakovský „Swiat Slowiaňski“ za- bývá se v prosincové knížce naší statí o Slovan- ské jednotě, vytištěnou koncem října. Psali jsme tehdy, že kdyby se uklidnil spor mezi Poláky Rusy haličskými, Rusko by nemělo výmluvy. že Poláci jednaji v Haliči nebratrsky s Malo- rusy a snáze by došlo ke smíru rusko-polskému v říši ruské, načež by Rusko mohlo snáze uplat- niti také svůj vliv na Balkáně, poněvadž bal- kánští Slované by nemohli ukazovati na nebra- trské jednání Rusů s Poláky v říši ruské. Psali jsme to vše s dobrým úmyslem, netušíce, že se tím dopouštíme opětně „erimen laesae“. Krakov- ský měsíčník nám vytýká, že rozeznáváme v Ha- liči Rusy a Ukrajince. To prý je perfidie! Nemů- žeme si pomoci. Dokud budou v Haliči politické strany, z nichž jedna má orgánem „Prikarp. Rus“ a „Galičanin“ a druhá „Dilo“ atd., mu- síme činiti rozdíl mezi haličskými Rusy a Ukra- jinci, ač ti i oni jsou příslušníci kmene malo- ruského. Druhou naší vinou, „recidivou“ je, že nevylučujeme ruský národ z rodiny slovanské, ba dokonce uznáváme, že ruskému národu při- padne důležitá úloha v řešení osudů slova- ských. Ale nezapomínáme činiti rozdíl mezi Ru- skem a Ruskem, mezi ruským národem a ruskou vládou. Vláda je dnes a zejtra nebude, ale národ zůstane. Redakce „Sw. Slow.“ byla by naše stanovisko seznala i ze stati, proti niž vystupuje, kdyby ji byla čtla v originále a ne- spokojila se zkomoleným výňatkem z jiného — tušíme poznaňského — polského listu.

Zich František Ferdinand Polák Rus Ukrajinec Hradec Praha Rusko Halič Mala Balkán Krakov Nemo Rus Swiat Slowiaňski Slovan

7 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 8. prosince. Poláci a Ruzové nyni. »Petersburgers Zeitoog« uveřejnil článek o Varšavě, v němž se mimo jmé llčl poměi mezi Poláky a Rusy, jak se tvoři nynt, o r. 1905 Pisatel, jejž zajisté aikdo nabude pode- zírati z podjatosti, píšea V rusko-polských poměrech nadešel pod statný obrat. Poslanec hosudarstvenné dumy Babianski měl pravdu, když v třeti dumě pravil: »Za dvě lela naděje a víry ve svobodu všlchni národové v Rusku více se spojih než za celé stoleti repressalií.« Až do r. 1905 pa- novala v Polsku nesmiřitelná nenávist všebo ruského. Poláci nenávidéli nejen byrokracii, nýbrž i ruský národ, ruskou inteligenci, ano i ruskou řeč. Nyní jest jinak. Utvořilo se nové ovzduší, v němž nenávist bledne. Poláci, jejichž politické instinkty jsou velmi citlivé a silně vy- vinuté, od událostí posledních let mnohému se naučili — snad víc, než mnohá ruská strana. Revolučné fráze zde dohospoda- řily. Poláci jsou zaujati snahou zařiditi se pro pokojnou kulturnou práci, jež je za nynějších poměrů možna. Co se, v Ruském Polsku na tom poli koná, zasluhuje nejvyšší pozoroosti.

Polák nyňa Petersburgers Zeitoog Rus Babianski Praha Varšava Rusko Polsko

8 article

Především musí býti zminěno to silné hnuti, které smětuje proti klerikalismu a Řimu. Polské reformačné snahy, které invasí jezovitů, kteří se polských škol zmocnili, byly oslabeny, procitly novou si l o u, Polští reformátoři pracují nyní o to, a by pol- skou národní myšlenku odloučil od katolické etrkve, Vydatné podpory dostává se polským reformátorům od mladě, ale již velmi rozšířené sekty mariavitů. Mariavitismu, jejž Řím proklel, když se mu nedal podrobiti ruská vláda nečiní žádných obliz Jitření na Černé Hoře. Záhřebský »Obzor« přináší zprávu z Ce- tyně, že následkem vojenských poprav v Kola- šíně nastalo jitření mezi východními plemeny černohorskými, Kuči, Bratonožiči a Vasojevici, z nichž pocházeli popravení spiklenci. Ve čtvrtek se na Cetyni rozneslo, že Kuči a Bratonožiči s pozdvihli a táhnou na Cetyň. V pátek pak byl povolána katunská brigáda d zbraně. Z katunské nahije pocházi panující dynastie

Kuč Bratonožič Vasojevice Řím Černá hoře

9 article

Země růží. Z Bělehradu, 4. prosince. Den ode dne procházi tudy větší počet mohamedánských vy- stěhovalců z Bosny a Hercegoviny, kteří ze staré vlasti odeházejí do Tprecka, aby se Mladoture o ně postarali a nová bydliště jim vykázali, kdyz Rošnu a Hercegovinu prodali Rakousko- Uhersku. Miulý týden přeplavilo se sem po Dunají laďkou šest Bosňáků z Kozarce. Ubožáci po starém srbském způsobu »uskočili« bez vědomí úřado když marně se doprošovali o výdání průvodníeh lishn. Sléžují si velice na libovůli rak.uh. úrad- nietva a praví, že se zabraněmu obyvatelstvu vede tak, že by massami se vystěhovalo, kdyby smělo a mělo kam. Z Kozarce se vystěhoval již 130 rodin. Bosenská »Krajina« (severozá- padní okrajiha) se vylidňuje a na místo domo- rodeň přícházejí cizí kolonistě.: Němci, Madtar a Židě. Vystěhovalci také vypravovali, že v po- sledních dnech v obou zabraných zemích byl zatčeno mnoho srbských předáků. Bosenská vláda prý závidí bánu Ranchoví vavřínů, kterých si dobyl pověstným »velezrádným« procesem zá- hřebským a chce dle jejich výroku — něee podobného přivésti na jevisté. ptán sě Anketa franconzského listu o Slovanech a Němcích. 4olo

Rošn Hercegovina Bosňák Němec Madtar Žida Bělehrad Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Kozarac

10 article

Ve známém pařížském týdenníku »L'Op nien« uveřejnil 4. tumi náš dopisovatel pan P. Roche verre zajímavou anketu o novo- slovanském hnutf a o pangermanismu. Pan Ro- choverre správně vystihuje postup německého usurpatoratví proti Slovanům, zejména protíl Če- chům. Praví, že otázal se vymikajících muže slovanských, eo soudí o nynějším poméru růz- ných slovanských národů k Teutonům. Znaloat těchto otázek je zejméná důležitá pro Francii. Německo rídbis výše své moci politické a ho- spodářské potlačování Slovanů. Podporovalo Ra- kousko v annexi Bosný a Hercegoviny, přivodilo konflikt říše habsburské s Růskemy všude půso- bilo na oslabenl Slovanů. Jeho intrikami se při ostřuje neblahý rozpor rusko-polský. Jedine aliance franeouzsko-ruská může býti potřebnou protivahou protictižádostem germánským. Vzhle- dem k těmto důležitým poměrům všeobecné po- btiky rozeslal p. Rochevarre svůj dotaz násle dujícím osobnostem slovanským: pp. Borzen- dovi, Dmowskému, Prokopu Grégrovi, Kramá- řovi, Sergěji Šarapovovi, Vergunovi, Wodzin- skému, Zdsechowskému a Zwanovi. Dotaz zní: »Jaké jsou pocity Slovanů vůč Němcům ?« Zaznamenáváme stručně podslatný obsal odpovědi: Polský poslancc druhé a třetí dumy Dmowski vzpominá na slavný boj Poláko proti německému řádu. Když Polsko zajisulo si vítězství, umiklo jehdy nepřátelství německo- polské. Profesor jagellonské university Z d ie chowski píše, že ani Kollar, ani Šafařík, ani jejieh stoupenci necitili zášť k německému ná- rodu, Původní panslavismus neznal národního nepřátelství. lo

P Roche ro Slovan Teuton Prokop Grégr Šarapov Vergun Wodzin Němec Dmowski Kollar Šafařík Francie Německo Polsko Slovan Jedine aliance

11 article

Antonín do Zwan soudí též, že když p roku 1863 pastala nesmířitelna roztržka mezi Poláky a Rusy, že se zmírnil styk s Němei v Poznani. Německá řeč stala se u Poláků, ne- návidějících Rusy, skoro tak oblíbenou jako trančtia. Oproti těmto výrokům konstatuje pan Ro- cheverre, že od poslední třetiny 19. stol. úžasně vzrostlo u slovanských národů smýšlení proti- německé. Tento výbuch napřátelstvl následoval krátce po vítězství Pruska nad Francil. Tuto okolnost francouzský publicista zřejmě vyzna čuje. Slova svá dokládá pan Rocheverre touto odpovědí Prokopa Grégra: Od r 1871 náro německý není tím, co byl za dob Sehillerových a Gosthových. Od r. 1871 doba humanismu ideslismu zmízela z této země. Theoris Momm- senovy a Nietzschovy ovládají duše Němců jichž povaha se změnila ve smyslu hruběho materialismu. Neštěst! Francie roku 1870—1871 bylo pro Slovany nej větší pobromou, neboť od svého vítězstv Němci, dychtící po nadyládě nad Slovany, za hájili útočnost s neuvěřitelnou zuřivostl.

Antonín Polák Rus ro Rocheverre Prokop Grégr Sehillerový Gosthový Nietzschův Němec Neštěst Poznaň Theoris Momm Francie Slovan

12 article

Dmowski užnává rovněž, že od vítěz- sví r. 1871 rozvinul se v Německu dnch chan- vinismu a nesnášelivosti, který činí Němee nesnesitelnými jiným národům, zejména od nieh odvislým. Prof. Zdíechowski nepohliží na ny nější dobu tak jako na idylické začátky slavismu Německo prohlašuje za zem, kde kultura od 1870 ustoupila drzému a divokému militarismu. Boj s Teutony vešel do takově fase, kde není více místa pro umirněnost. Ruský publicista a místopředseda Slovanské společnosti Sergj Šarapov posuzuje olězku s blediska mezinárodní politiky. Nevěří v mož nost války států neb jejich skupin proti osamo- cenému Německu. Poláci v Poznani i v králov- ství jsou smrtelnými nepřáteli Němců. V. Ra kousku pak, zejména v říšské radě, špatn politikové polští udržuji ještě přátelství s Němei a zamezují, aby Rakousko se stalo slovanským státem. Ale toho příčinou je pouze bratro- vražedná politika Rusů proti Po- lákům, jež je vedena z Berllna Ruský spisovatel konči: Srbové, Bulhaři, Chor- vaté, Černohorci podobně jako Češi a Slovác jsou rozhodnými odpůrci Teutonů a za žádných okolností se jejich smýslení nezmění.

Dmowski profesor Zdíechowski Teuton Polák Němec Rus Srba Bulhar Černohorec Čech Německo Poznaň Rakousko Sergj Šarapov

13 article

Dr. Kramář uznává přednosti vědy literatury německé, alo určilé vyjadřuje cily- jež v něm vzbuzují německé brulálnosti. »Ne- návidím, opovrhují Němci,« píše vůdce mlado české strany, »když mluvi o své svobodo myslnosti, o své civilisaci, o dobru prokazo vaném jiným, když potlačují ubohé národy slovanské ve jménu té vysoké kultury.« D Kramář projevuje své opovržení Němeům. kter odpíraji školy slovanským dětem i ( studemtům kteří vyhazují na ulici nešťastné dělníky naše domáhající se škol pro své děti. Zasluhují ne- návisti za svou lež Němci, tvrdíci, že jsou v Čechách utiskováni a ohroženi ve své ná- rodnosti. Ano, z těch všech důvodů,« píše dr. Kramář, »nenávidím je a nevidím možnost trvalého míru mezi Slovany a Teutony.« Hrabě Wodzinski, překladatel Sienkie- wicze, prohlašuje, že nepřátelství německo slovanské roste každým dnem. »Je to boj každého okamžiku a boj na smrt, právě tak v Poznani a v království polském jako v Če- chách. « P. Rocheverre líčí nynější politickou situse slovanskou, a neituje dopis Prokopa Grégra o nedělních buršáekých provokacích v Praze o ochraně bodáků četniekých a politicajtských poskylovsné vyzývavosti německé. »Je snadno předslaviti si, jak podobné události působí na mysl českou« podotýk francouzský žurnalist

doktor Kramář Němec Teuton Wodzinski P Rocheverre Prokop Grégr D Kramář Čechy Poznaň Praha Slovan

14 article

Německo-anglické stvky. 5 Berlinské listy, vždy s velkým polěšenin zaznamenávají sebe menší změnu ve smýšlen anglického lidu, jež není Němeům přátelské Tyto dny dokonce, za všeobecné vřavy volební našlo se v Londýně několik lidí, kteří se sešl na schůzi, kde se mluvilo o poměru Aeglie Německa. Předseda schůze, svolané »anglicko- německým přátelským výbórem«, lord Ouebury konststoval zlepšení poměrů mezi oběma národy v postedních letech. Angličané dle slov předse- dových téší se z entente cordiale s Francil přeji si, aby dlouho trvala. Ale v mnohýci ohledech prý Německo zacházl s An- gličany lépe nežlí Franeie! Francie činí v přistavech anghekým obchodníkům obtize. jež nepoznují v Nemecku. Lord Quebur stéžoval si na zbrojení oboů stálů a poukázn na to, že Anglie svěmu německém příboznému podala ruku přáte skou. Dobfáme, končil řečník, že jí Německ přijme. Shromáždění přijalo jednomyslně resolue tohoto znění: »Meeting téší se ze zlepšení, ježt nyní nastalo mezi Německem a Anglií a doufa, že tento příznivý stav bude vrehohti ve v zá jemném obmezení námořního zbro jenl, jež tak těžce dolehů na obě země. Mee ting ujsšťajeněmecký národ, svou dobrou vůl a sv nupřimným přáním štěstí Německul e Kromě lbrda Queburya zahřni šalmají míru německosanglického lord Conteney. Jest dva řečniei vyslovili se podobným tonemi a Si Perey Buntilng, vydavatel »Contemporarý Review« připomněl si nyní ehvíle, v nichž Německo a Anglie v poslední době společně vystoupily v zájmu lidstva. o nl

Ouebura Angličan Quebur Conteney Londýn Německo Francie Anglie Contemporarý Review

15 article

Král Leopold na sklonku života. Král belgický jest přes všechno popirán oflciální vážně nemoren. Spolehlivá brusselská »Gazetle« ujišťuje, že se revmatism králův velice zhoršil. Král zbubl velice a nemůže aní pěr v ruce udržeti Králicelé dny leži na pohovce v malém letohrádku n Stuylenbergu. Přes t král podpisuje listiny a nenastalo prý tudiž ochrauti, jak se blásalo v listech oposičních Z těchto trvá »Patriote« ale na tom, že králo zbývají dle miněni lékařův již jen a s dva měsíce života. Některými změnami v brusselské správe přecházejí teď dva z nejdůležiějsích oborů finanční správa a rozdilení veřejných praci do rukou socialistů Fournemonta a Vapdendorpa la bo k Zajimavá konfiskace zbraní. Jistý ranní list oznamuje z Bombave, že anglické válečné lodi zajaly v Perském zálivu tři obchodní lodi, které vezly 2850 ručnic 460000 patron. Chystá Německo snad nově zmatky v Persin ?

Leopold Německo Stuylenberg

16 article

Schodek v republico severoamerické. Dle výročních zpráv úřadu pokla dního skončl správa letošního roku asi sehodkem 34 milionů dolarů, při čemž nejsou vpočteny výdaje za průplav panamský z veřejný dluh. S těmito výdaji odhaduje se schodek na 73 miliony dolarů, čili skorem 400 mil. korun ! Rozpočet na řadné výdaje a příjmy na rok 1911 vykazuje přebytek 36 mil. dofarů Jestliže se výdaje na průplav panamský připo- čtou, je na místě přebytku deficit 12 mil. del Aby byly deficity kryty, bude nutno vydat buďto bony nebo pokladní poukázky. Takové dědietví zanechal Roosevelt zemi imperialist- ekou, světovládnou politikou svoul Z řecké sněmovny. Ministr finanel podal snémovně řadull osno zákonů, jichž předmětem jsou slibená opatření nospodařská. Hlavní z téchto osnov týkají s de daně lihové a zmény zákona celního. Přednáška o národě českém na Sorbonně. (Pnv. zpráva SNar. Listů.-) Z Paříže, 5. prosince.

Roosevelt Paříž řecký sněmovna Sorbonna

17 article

Pan Reně Henry, profesor na Ecole des sciences politiques, byv pozván francouzsko-slo- vanským sdružením pařížské university, měl včera na Sorbonně přednášku o národé českém. Na počátku přednášky prohlásil, že s upřim- nou radostí vyhověl pozvání francouzsko-slo van- ského sdružení, poněvadž mu toto pozvání dalo příležitost splniti vlasteneckou povinnost, nebuí Slované a Francouzi mají společného nepřítele Mimo to, pravil dále, rozhodl-li jsem se, maje volnost volby předmětu, mluviti o národě če- ském, stalo se tak proto, že ruka národa českého je nojbližší rukou, vztaženou Šlovany ke světu latinskému. Konečně při stálém šíření se něme- cké „olejové skvrny“ tvoři Čechové most a po- jítko mezi severními Slovany a Slovany na ra kouském Jihu. Pojednávaje o ethnografických poměrech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vyslovil řečník politování nad těžkou chybou. které se dopustili Slováci, oddělivše se jazykově od Čechů. Na to přešel p. Reně Henry k vlastnímu předmětu své přednášky, k dějinám českého ná roda. Déle zabýval se zejména dvěma králi če skými, slepým Janem Lucemburským, hrdinně padlým v bitvě u Kreščaku 26. srpna 1346, kdež bojoval za svého spojence, krále francouzského Filipa VI. proti Angličanům, i synem jeho Kar- lem, jenž byl vychován ve Francii a měl za choť francouzskou princeznu. Přednášející po- ukázal tu s důrazem, jak zřejmy jsou za vlády těchto králů přátelské styky, které od věků poj Čechy a Francouze. Král Karel přinesl . Paříže plán university a založil v Praze universitu dle vzoru pařížského. Nebyla to jediná trvalá vý půjčka, kterou učinil ve Francii; s králem Karlem přišel do Čech gotický sloh a burgund- ská réva byla z Francie přesazena dom české půdy.

Rena Henry Slovan Francouz Čecho Slovák Jan lucemburský Filip VI Angličan Karel severní Slovany Čechy Morava Slezsko Délos Francie Paříž Praha pařížský univerzita Sorbonna

18 article

Při tom ukázal p. René Henry svénca vela četněmu posluchačstvu projekce fotografii Ka lova Týna, Karlova mostu, chrámu sv. Víla, n němž pracoval francouzský mistr Matyáš z A rasu, mostecké věže, radnice pražské, pohle na Kutngu Horu a j. Mluvě dále o Hlusovi a jeho, době, vytknu s důrazem, že hnutí husitské bylo současně ná- boženské i národní. Šíře zmínil se též o vláde Jířího z Poděbrad, načež rychle přešel k roku 1526, kdy Ferdinand Habsburský se stal zvole ným králem českým a dále k roku 1620, kdy po bitvě na Bílé Iloře „národj český klesl v hrob“. „Němectví triumfovalo, jeden ze slo- vanských národů byl zničen. Přešed století 18., vylíčil p. René Henry probuzení národa českého v 19. štblcti. Před padesáti lety, pravil, ještě unielá skorápka ně- mectví zakrývala zrakům cizince, co žilo uvniti a uvádí za příklad, že Viollet le Duc, jenž reku 1856 dlel čtrnáct dní v Praze, mystil, žeje v zemi německé. Náhle stal se zážrak a dle krás- ných slov Alberta Sorela nastulo uvzkřišení ná- roda, jenž znova tvoři sebe sama z vlastníhe popela“. V tom okamžiku propuklo posluchačstv v bouřlivou pochvalu, projevivši takto nejupřím- něji cit solidarity a přátelství, jež pojí dusi francouzskou a českou.

René Henry svatý . víla Matyáš Ferdinand habsburský Viollet Sorel Karlov most Kutng Hora Poděbrady Praha

19 article

Přednášející pojednal pak postupně o čin nosti některých vynikajicích mužů, jako Huvj- čka, Palaekého, Riegra, Svatopiuka Čeehaa Vrchlického a ličil úporný boj Čechiů proti ger- manisnci. Není již německél skořápky a něme- ckého nátěru. Praha vepresentuje se dnes jake měšto české a ve všem jeví se postup češstvi. postup slovanství. ob k inola Přednáška vzbudila v posluchučstvu ra 49st- ný dojem a byla příjata s nadšenou pochvaln a na konec přečteny blahopřejné telegramy před sedy Národní rady dra. Podlipného a slarosly král. hlav. města Prahy dra. Groše, jež byly pět podnětem ku projevu sympatií, 1e Pierre Rocheverro.

Palaeký Riegr Svatopiuk Čeehaa Vrchlický Podlipný Groš Rocheverro Praha

20 article Valná bromada Českého ústředního spolku učitelů vysokoškolských.

Valná bromada Českého ústředního spolku učitelů vysokoškolských. V únoru t. r. založená organisace českých učitelů vysokoškolských konala včera první vý- roční valnou hromadu vbuově české techniky v Praze za předsednictví dvor. r. prof. J. G olda a za přítomnosti členů z univorsity, z techniky pražské, brněnské i z vys. školy montanistické Přibrami. Po zahájení schůze podal jednatel prof. dr. O. Srdínko výroční zprávu, ze které vyjímáme toto: Členské schůze konány 4 a pojednáno byl naenicho těchto thematecha V první, 24. března, přednášel předsedn dvorní rada Goll o zastoupení vysokých. škol v zemské školní radě a jednatel prof. Srdínko přednesl nástin stavovského programu učitelů vysokoškolských. 1Va druhé, 5. června, přednášel docentí d - Hobza o otázce docentské. V třetí, 30. října v Brně, přednášeli rekto české university prof. dr. Král o druhé, česke universitě v Brně a rektor české školy techni- dké v Brně profesor inž. Zvoníček o učebných a stavebních požadaveích české vysoké školy technické v Brně. Čtvrtá členská schůze konala se 20. listo padu v Praze a referováno bylo na ní o státním rozpočtu českých vysokých škol na rok 1910. O rozpočtu university referoval prof. Schrutz o rozpočtu české vysoké školy technické v Pra ze prorektor prof. Beril a o rozpočtu české vy soké školy technické v Brně prof. List z Brna Průměrné účastenství na členských schůzích bylo 70 členů. Výbor zvolil ze svého středu různé komise z nichž uvésti sluší jmenovitě komisi stavov- skou, již předsedal prof. František Novotný z pražské techniky. Výsledkem práce této ko- mise byl elaborát nástinu stavovského programu vysokoškolského učitelstva a 4 petice, týkajíc se nékterých požadavků stavovských, kteréžlo petice předloženy byly říšské radě. Práce tétc komise stavovské setkala se s určitým zdarem.

profesor doktor Srdínko Goll Král Ing Zvoníček Schrutz Beril List Novotná Praha Virginie Brno český vysoký škola technický v Brno soký škola technický v Brno

21 article

Podařilo se totiž to, že potice ony ve formě re- solučních návrhů přijaty byly rozpočtovým vý- borem a při schválení rozpočtu doporučeny ple- nem poslanecké sněmovny vládě. Nástin programu stavovského, který byl ví borem rozšířen mezi vysokoškolské učitele ně- mecké a polské, došel příznivého přijetí a sou- hlasu celé řady kolegů polských a némeckých. Kromě komise stavovské zvolena byla n druhé členské schůzi komise docentská k sesta- veni požadavků a potřeb soukromých docentů. Výbor jest toho mínění, že „Věstník“ může se státi velice cenným a potřebným časopisem pro české kruhy vysokoškolské a obrací se se snažnou žádostí k veškerému členstvu, aby Věst- níku věnovalo svoji podporu zvláště ve formě spolupracovnictví. Vybor došel již v prvé periodě trvání spol- ku k náhledu, že nutno zříditi spolkovou kniho- vnu, a sice odbornou, která by obsahovala spisy pojednávající jednak o stavovskýcho otázkách učitelů vysokoškolských, jednak o zařízení vy sokých škol a o studiu vysokoškolském vůbec. Co se týče případů, kdy měl spolek příleži- tost ujmeuti se svých členů, sluší uvésti dva Byl to jednak připad rektora české techniky pro fesora Bertla, kdy výbor publikoval pánům čle nům známě veřejné prohlášení a připad člene spolku profesora vídeňské university Drozdy, je- hož rovněž spolek se ujal veřejným prohlášením. Spolek dle stanov svých má právo navazo- vati styky s organisacemi českého učitelstva ško středních a nižších. I k tomu naskytla se spolku příležitost dvakrát, kdy na důvěrné schůzi dele gátů všech organisací českého učitelstva pojed

Bertl spolek profesor vídeňský univerzita Drozda

22 article

náváno jednak o poměru v zemské školní radě. jednak vydán společný projev proti křivdám, páchaným na českém školství dolnorakouském. Dle stanov může spolek navazovat styky i s organisacemi učitelů jiných národů; i v tom směru zahájil spolek svou činnost, navázav styky s německými kolegy, a to jednak s docenty ně- meckými v Praze, jednak prostřednictvím profe- sorských sboru se všemi fakultami a technický- mi školami. Na české výpravě do Polska a Ruska za- stoupen byl spolek p. profesotém Kadlcem. Jaký zájem o spolek jevilo české učitelstv vysokoškolské? Z veškerých profesorů a soukromých do- centů jest 90% v našem spelku a cbybí pouze 109, t. j asi 37 profesorů a sonla. docenlů, kteří ve spolku nejsou. Někteří z té příčiny, že desud vyzvání ku přistoupení nedostali. Jakmile podaří se i doceniy v poslední době polvrzené získati, nebude absencs ona tvořiti ani 102%. Výsledek tento jest. velmi uspokojující a pře- vyšuje daleko poměry vá organisaci stfedních a nižších škol. Již v prvém období trvání spolku úmrtín utrpěli jsme ztrátu tří vynikajících členů. Jsou to: rektor vyscké školy. technické v Brně pro Líčka, profesoři české vysoké školy technické v Praze dvorní rada Lambl a dr. Domalíp. Vši- chni tři jevili zájem o spolek a členstvc zachová je zajisté v dobré paměti.

Kadlc Lambl doktor Domalíp Praha Polsko Rusko vyscký škola . technický v Brno český vysoký škola technický v Praga Líčko

23 article

Zakončuje svou zprávu vřelou žádostí k p- nům členům tohoto spolku, aby i přístí výbor podporovali tou měrou, jako se dálo v prvnín období, jakož i žádostí k těm pánům, kleří do sud členy spolku nejsou, aby do spolku vstou pili s plnou důvěrou v seriosnost cílů tohoko spolku. Po schválení zprávy této, jakož i zprávy pokladníka, archiváře a revisorů stanoven byl roční přispěvek opětně na 10 korun. Profesor dr. Jancvský naznačuje, že v příští době bude nutno příspěvek zvýšiti. Na to provodeny volby do ústředního vy- boru, jakož i do odborů a výsledek jsch jest tenlo: etv Za čieny výboru avolení byli pp.: dr. A Miřička. ř. prof. právn fakulty, dr. M. Slieber, m. prof. právn. fakulty, dr. V. Hora, s. doc. právn. fakulty, dr. V. Ja novský, ř. prof jékati řakulty, dr. J. V. Rohion, ř. prof. lékař. fakulty, dr. K. Weigner, m. prof. lék. fakulty dr. O Srdinko, m. prof. léksř. fakulty, vládní r. dr V. Rubeška, m. prof. lékař. lakulty, dr. A. Ostrčil, s. doc. lékař. fakuity, dvor. r. dr. J. Goll, ř. pro filosof. fakulty, dr. F. Vejdovský, ř. prof. filosofiek Lakulty, J. Magu. dr. J. Král. ř. prof. filosof. fakully. dr F. Groh. m. prol. filosof. fakulty. dr. B. Koučera, m. prof. fi osol. fakulty, dr. J. Jakubec, m. profeson flosof. fakalty, dr. J. Baborovský, s. doc. filosof. fa- kolty, dr. S. Hanz ik, s. doc. filosof. faknity, arch.

doktor Jancvský profesor M Slieber V Hora docent právn Rohion K Weigner Srdinko V Rubeška A Ostrčil J Goll F Vejdovský Lakulta J Mag J Král F Groh J Jakubec J Baborovská

24 article

J. Bertl, ř. prol. čes. vys. šk. techna, J. Magn. J Pre- cházka, ř. prol. čes. vys. šk. lechn , dr. A Velicb,k prol. čes. vys. šk. techn., J. Hanuš, m. prof. čes. vys. šk. techn., dr. J. Hýbl, s. doc. čes. vys. sk. techn, dr. L. Jelinek, s. doc. čes. vys. šk. techn., vasměs v Praze, dr. V. Novák, ř. prof. čes. vys. šk. techn. v Brně, dr. A. Smělý, s. doc. čes. vys. školy techn. v Brně, J. Magn. dr. J. Theurer, ř. prof. vys. školy mont. v Přibram; náhradníky: dr. E Tilach, ř. prof. právn. fakultg, dr. A. Hobza, s. doc. právn. fakulty. dr G. Kabrhel, ř. prof. lékař. faknlty, dr. J. Cister, s. doc. lékař. Iakully, dr. B. Němec, ř. prof. filosof. fakulty, dr. J. Sasta, m. prof. filosof. fakulty. L. Feller. ektor fi osof. fakulty, ing. B. Živna, ř. prof. čes. vys. šk. techn. ing J. Petělk, m. prof. čes. vys. šk. techn., L.. Šrmak. a doc. čes. vys. šk. techn. vesmě v Praze. lag. V. List, ř. prof. čes. vys. šk. techn. v Brně, dr. A Semerád, s. doc. čes. vys. Šk. techn. v Brně; revisory účtů: dr. J. Gruber, ř. prof. právn. fakulty, dr. K. Poter, ř. prof. filosof. fakulty. dr.J. Pazourck, m. prof. čes. vys. šk. techn. v Praze. Do udboru právnického zvoleni: Předseda prol. dr. L. Heyrovský, jednatel doc. dr. V. Hora. Členové výboru: Prol. dr. A. Miřička, prof. dr. M. Stieber, doc. dr. A Hobza. Náhradnící: prof. dr. E. Tilsch, prof. dr. F. Vavřínek, doc. dr. J. Hoetzel.

J Bertl J Magn doktor Hanuš J Hýbl L Jelinek V Novák profesor A Smělá Magn J Theurer E Tilach A Hobza docent právn G Kabrhel Němec J Sasta L Feller J Petělk Semerád J Gruber K Poter J Pazourck L Heyrovský V Hora Prol M Stieber Hobza E Tilsch F Vavřínek J Hoetzel Praha Brno Šk J Pre Velicb

25 article

Revisoři účtů: prof. dr. V. Funk, doc. dr. F. Wevr. Do odhoru filosofického zvoleni: předseda prof. dr. F. Vejdovský, jednatel prof. dr. F. Grob. Čienové výboru« prof. dr. J. Král, prof. dr. B. Kučera, doc. dr. J. Baborovský. Náhradníci: prof. dr. B. Ne- mec, prof. dr. J. Šasta, doc. dr. S. Hanzlík. Revisoři účtů: prof. dr. Jan Krejčí, doc. dr. B Bydžovský. Do technického odboru v Praze zvoleni předseda prof. B. Procházka, jednatel prof. J. Hanuš. Členové výboru: prof. dr. A. Kllr, prof. dr. J. Theu- rer, doc dr. J. Jetínek. Náhradníci: prof. ing B. Živna prof. ing. J. Pottík, doc. dr. J. Hýbl. Rovisoři účtů prof. dr. J. Pazourek, doc. ing. L.. Si mek. Do odboru tékařského zvolení: předseda prof.j dr. V. Janovský, jednatel prof. dr. K. Wetgner Členové výboru: prof. Dr. J. V. Robon, prof. dr. V Rubeška, doe. Dr. A Ostrčil. Náhradníci: prof. dr. G. Kabrhel, prof. dr. O. Schrotz, doc. dr. J. C'sler. Revisoři účtů: prof. dr. R. Kimta, prof. dr. F. Scherer- Když byli rektor techniky Procházka, prol. Ja- novský a prof. Gruber vzdati diky funkcionátům spolku, ukončil předseda dv. r. Goli valnou bromadu Nově zvolený výbor uslavil se takto: předsedou zvolen opětné dv. r. prof. dr. J. Goll, místopředsedy prof. arch. J. Berti, prof. dr. V. Janovský a prol. dr. V. Novák (Brno) jednatelem prof. dr. O. Srdfnko, po- kladníkem prol. dr. V. Weigner, zapisovatelem prof dr. B. Kučera a doc. dr. V. Hora, archivářem prot J. Hanuš.

profesor doktor V Funk docent F Wevr F Vejdovský F Grob J Král Kučera J Baborovská J Šasta S Hanzlík Krejčí Bydžovský Procházka Hanuš A Kllr Theo J Jetínek Ing J Pottík J Hýbl J Pazourek V Janovský K Wetgner Robon V Rubeška Ostrčil G Kabrhel Schrotz J C sler R Kimt F Scherer Gruber J Goll arch J Berti V Novák Srdfnko V Weigner V Hora Praha Brno Ing B

26 article Na milionový dar Ústřední Matio školské

Na milionový dar Ústřední Matio školské přispěli: úřadnictvo při regulaci středního Labe v Praze K 331.70, z domu čp. 487 na Král. Vino- hradech 11.4, učitelský sbur obecní a měšť. školy u nejsv. Trojice v Praze 16.—, při přateiském večírk honební společnosti v Suchomastech u Vožechů 9.24. při posvícenské zábavě v Přepychách 4. —, sbon dobrov. hasičů ve Výrově 4.—, »Litomyšlský Obzor 122.55, sbírka v hostinci p. Hofmana v Úpohlavech 2.50, R. Pazderník, prof. v Pardubicích 24.50, obee Koleč 134.—, v hostinci u nádratí v Sobotce 7.21, V. F. Mejde 25.—, F. Tonner, zem. kontrolor na Zhraslavi 4.—, z pokl. č. 637 v Hodolanech 15.50, čten -pěv. spolek »Jaroslav« v Černoviři 100.—, prol. sbor c. k. gymnasia ve Strážníci 50.—, St. Cilia v Želetavě 10.—, I. odd. divčího útuíku chudé škol. mladeže v Libni 1.32, dr. J. Marek, scholástik u sv.

Král Hofman R Pazderník profesor Mejde F Tonner Jaroslav doktor Marek Praha Suchomasty Úpohlavy Pardubice Koleč Sobotka Hodolany St . Cilia Želetava Libeň Vožech

27 article

Víta v Praze 50.—, z pokl. v ChoPisicích 13.—, při svatbě p. Fr. Lojky a Marie Kunaškově v Bludov —, obec Chomutičky 4.40, při svatbě manželů Tdlitátových v Žamberku 5.—, při schůzi obecníh zastupitelstva v Hřebečníkách 2.50, odbor »Sokolae v Maiteyru 14.—, obec Choltrce 67. -, ochot. div spolek ve Vamberku 100.—, Českoslov. obchod. be- seda na Smíchově 10 —, sdružené spolky školy tachlovické 10—, učitelská jednota v Lipnici 20.—— odbor Národní jedanty v Radešínské Svratce 47.—, úřadnicka besoda v Praze III.-IV. 20.—, spolek absol průmyslové školy v Praze 10.—, výpravna městsk spořitelny v Praze 200.—, odbor v Blatné 571.80 z pokladničky v Břežanech 10.—, městský důcho v Březnici 1000.—, odbor ve Vys. Veselí 10.60, obe Holetín 20.—, hospodářská beseda ve. Chvojene 51.32, pošumavská záložna na Horách Kašperských 110.—, občanská záložna v Jincích 15.—, okr. výbor v Hořicích 500.—, obec Mysletín 13.25, obec Boukov 6 —, okr. sdruž. dorostu čes. ven. v Jaroméři 25.30, odbor v Jičíně 200.—, obec Dobropůl 60.—, obe Brzotice 5.—, spolek katolických tovaryšů v Netoli- cích 8.57, z pokl. čís. 2170 v Tampli 2.60, spořitelní a záložní srolek v Rohozné 5.—, odbor na Březo- vých Horách 114.40, při svathě pana F. Hartman v Rousinově 5.46, obec Mladějovice 27.30, čtenářsko.

Vít Lojek Kunaškův Veselý Březa F Hartman Praha Bludov Žamberk Hřebečníky Vamberk Smíchov radešínský Svratka Blatná Břežany 10 Březnice Jince Hořice Boukov Jičín Netoli Tampli Rohozná Mladějovice obec Chomutička spolek škola tachlovický 10 spolek absol průmyslový škola v Praga hospodářský beseda obec Mysletín spolek katolický tovaryš Choltrka 67 východ hora Rousinov