1
masthead
25. dubna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Doprava uhlí po Labi. Také v posledním
týdnu poměry dopravy labské pro uhelný obchod
se nezlepšily; intensivní nedestatek lodí uhelných
na překladištích labských, jenž pro některé relace
dokonce znemožňoval jednání na burse, potrval
a měl v zápětí seslabení obchodu labského, přea
to, že mocný proud labský zaručoval i největším
lodím uhelným plnou nosnost pro nejvzdálenější
stanice. Nouze o lodě měla přirozeně v zápěti
vzestupný směr sazeb dopravních, jejž lze však
považovati za překonaný, jakmile bude na pře-
kladištích více lodí k disposici. Vylíčené poměry
ovšem zdržovaly dopravu uhlí k Labi, jež ome-
zovala se jen na ono množství, jehož bylo po-
třebí pro lodě dříve už najaté. Ze záznam
o výšce vody uvádíme:
dubna: 15. 16. 17. 18. 19. 20
em. nad normálem
v Praze . . . 152 136 131 127 124 115
na Mělníce . . 197 185 170 158 145 136
v Ústi nad Lab. 249 240 226 215 198 184
Na burse ústecké zaznamenáno:
dubna: 15. 16. 17. 18. 19. 20
fen. za 1000 kg.
Praha
Mělník
ústit nad Laba
kg
6
article
do Dráždan . . 173 175 — — — —
» Magdeburku . 240 260 260 — 260 245
» Hamburku . — — 295 — — —
» Postupimi . — — — — — 365
Nutno zmíniti se o události světového významu,
jež ovšem jen nepřímo v důsledcích svých ne-
zůstane snad docela bez vlivu na odbyt českého
uhlí do krajů severního Německa, tedy na vývoz
labský; míníme zavedení vývozního cla
na uhlí anglické ve výši 1 sh na tunu,
tedy ve výši 12 K na vagoně o 10 tunách. Soudí
se všeobecně, že zdražení uhlí anglického v Evropě
bude míti zejména nyní za nepříznivé konjunk-
tury tržní na trhy evropské, především na uhelný
trh německý příznivý účinek, jenž by také vý-
vozu uhli hnědého z Čech do krajin severního
Německa prospěl, ne tak ovšem v přímé soutěž
uhlí českého s anglickým, jako uvolněním sou-
těže s uhlím německým, jemuž by připadl úkol,
hraditi úbytek dovozu uhlí anglického.
Magdeburk
Hamburk
Postupim
Německo
Evropa
Čechy
sh
7
article
Ko stavbě vodních dráh. Ředitelstvo
»Ústřední společnosti hospodářské« rozesílá hospo-
dářským spolkům provolání, v němž se ukazuje na
brzké parlamentní projednávání projektů vodních
dráh. »Jako jiní zájemníci, uznává i Ústřední spo
lečnost hospodařsků pro král. české návrh vládní za
velice důležitý i musí vítati s potěšením, že tímto
krokem by zahájeno bylo řešení otázky dopravy
vodní. Ačkoli však nutno návrh zákona na zřízení
průplavů pokládati za prospěšný veškeré výroběa
tržbě, má Ústřední společnost hospodářská za to, že
nelze odlučovati stavbu kanálů těchto
vůbec od celkové úpravy našeho vod-
ního hospodářství a že projektované průplavy
nabyly by pravého významu pro domácí výrobua
tržbu teprve po předcházející soustavně
provedené úpravě řeka toků a řádném
provedení všech úkolů a potřeb melio-
račních. Po přesvědčení jak valného shromáždění,
tak i ředitelstva Ústřední společnosti hospodářské,
stěžovaly a docela obrožovaly by účely průplavů
naše zanedbané a neupravené řeky a toky a bez
předchäzejícího upravení těchto řek neselkalo by se
zřízení průplavů s úspěchem tak žádoucím, jaký se
8
article
všeobecně očekává. Základem racionálního hospodař-
ství vodního může býti jen upravování řek i zasta-
vování bystřin, pak zakládání vodojemů k zadržování
a pravidelnému rozvádění vod a používání vody
k účelům melioračním. Teprve po splnění těchto
podmínek může stavba průplavů výhodnou se státi,
jako doplnění a dokončení sítě splavných řek. Hydro-
grafické poměry království českého jsou dle výroků
vynikajících odborníků tak příznivými, jak jen se dá
mysliti, lak že by se celé síti řek dalo použiti netoliko
k vytvoření celé soustavy důležitých vodních cest,
nýbrž dala by se i výtečně přizpůsobiti k zavodňování
a odvodňování půdy, jak to v žádné jiné zemi není
možným. Bohužel sloužila do té doby celá síť našich
řek téměř bez výminky toliko k tomu, aby každo-
ročně vracejícími se záplavami tisíce hektarů nej-
lepší a nejúrodnější půdy rolí a luk vlasti našl
zpustošila nebo nadobro odplavila a život i statei
lidský ohrožovala. Organisace našeho vodního hospo-
dářství jest ovšem úkol nesnadný, vyžadující mnoho
času i hmotných obětí, neboť musí býti napraveno, c
po věky bylo zanedbáváno. Čechy mají 4 milliony
jiter orné půdy a 1.200.000 jiler luk a pastvin
asi čtvrtina vší orné půdy jest bařinou nebo po
třebuje aspoň rozhodně drenáže. K odvodnění
plochy uvedené bylo by třeba asi 50 mill. zlatých
melioračního kapitálu. Jak zkušenost učí, zůroč
se každé racionálně provedené odvodněnía
zejmena zařízení drenáží značným procentem
Čechy
Hydro
9
article
Kdybychom brali za základ jen nejnižší zůro-
čení, uniká národnímu jmění naší země zane
dbáním jen této nutně žádoucí meliorace (nehledě
k pastvinám) do millionů čítající obnos ročních
důchodů. Oč přiznivějším by se musil utvářiti obran
našich hospodařských poměrů, kdybychom přírodou
dobře rozdělenou siť našich řek přiměřeně upravili
účelům hospodářství, průmyslu a obchodu co nejlépe
možná služebnou učimili a všechny odpadky měst
továren hospodářství zase zpět přiváděli! Při upra
vování našich řek musí se postupovati soustavně.
tedy od upravení pramenišť a příloků k upraven
řek a od úpravy řek teprve ke stavbě průplavů.
10
article
Jednoduché a prosté provedení kanálů zdá se být
dílem nehotovým, pokud upraveny nebudou toky
řek, kteréž by jinak stavby kanálové za dosti male
povodně stále obrožovaly a mařily. Z důvodů
těchto usneslo se ředitelstvo Ústřední společnosti
hospodářské pro král. České zvláštním pamělním
spisem ke sborům zákonodárným naléhati na to.
aby před zřízením projektovaných průplavů prove-
dena byla soustavná úprava řek a jejich přitoků
provedeny potřebné meliorace.« Zároveň upozorňuje
U. hosp. zpol. jednoty zemědělské na význam před-
lohy kanálové. »Ohromný kapitál má býti věnován
na zřízení průplavů, o nichž není jisto, zdali by ne-
sloužily jen zájmům kapitalistickým a zdali by ne-
umožnily Uhrám a zemím pobalkánským, aby levnou
vodní cestou zaplavovaly naše země svými hospo-
dářskými plodinami. Jest proto netoliko žádoueno
nýbrž i nutno, aby veškeré kruhy zemědělské věno-
valy této věci bedlivou pozornost a aby hleděly
v otázce této životní své zájmy obhájiti a ředitelstvo
oddává se naději, že zemědělské spolky, majíce na
zřeteli prospěchy zemědělské a prospěchy celé země
solidárně připojí se k akci, kteron Ústřední společ
Uhry
hospodářský pro král
11
article
nost hospodářská pro král. české zahájila a že
stejným anebo podobným způsobem u c. k. vládya
sborů zákonodárných domáhati se budou toho, aby
soustavná úprava českých řek a provedení programu
melioračního nebyly odlučovány od otázky stavby
průplavů, nýbrž aby tyto úkoly řešeny byly napřed
a tvořily základní kámen tohoto dalekosáhlého pod
niku.« Ukazovali jsme již několikráte na ony po-
třeby, na něž oběžník Ústřední společnosti klade
důraz, a upozorňovali několikráte na nezbytno
úpravu českých řek a toků vůbec
potřebné práce meliorační, jako na nutné
podmínky kanalisace, má-li prospěti v plné míře
rolnictvu, ale současně jsme také zdůvodňo vali
prospěch, který kanalisací vzejde prů
myslu a obchodu. Vítáme i akci hospodářské
společnosti, ježto povede k úvaze o věci samé.
Náme jen jednu obavu, z jednostran-
nosti. Byli bychom akci tuto s tím vělší radosti
pozdravili, kdyby se nebyla obmezila jen
a pouze na zemědělské kruhy, ale
obrátila se i k třídám ostatním, ne-
zemědělským. U nás nejen v politických věcech,
ale i hospodářských tak rádo se přebání! Jedno-
stranné posuzování otázky vodních dráh
může snadno vésti k jich zamítání vůbe ca
12
article
může věsti k zbyfečným bojům tam, kde mobla
pronikavá úvaha a usuzování ze všech
okolností vésti kůčinnému vypraco-
vání a pochopení našeho dopravního
a regulačního programu. Připravuje se
akce bank a jiných peněžních ústavů, velikých
závodů a podniků, odborníků, živnostníků a jiných
interessentů vodních drah, jíž má býti dán základa
směr našemu hospodářskému postupu ve příčině pro-
jektovaných staveb, aby snad německý kapitál ne-
těžil zase sám, kde mohla naše práce něsti skvostné
ovoce. Nadějeme se proto, že v akci tět
setkáme se i s naším zemědělstvem.
Bude to i v jeho prospěchu a v prospěchu celé věci
národní. Naše zemědělstvo trpí již po staletí obrovské
škody a újmy záplavami krajů, nedostalkem melio-
rací a regulací, platí krvavě za hříchy státu. Ono
má právo na odpomoc a této odpomoci do-
sáhne jen tím účinněji, bude-li v jednom
šiku s ostatními vrstvami národa. A že
slanovisko našich zemědělců dojde pochopení na
všech stranách, o tom není pochyby. Doufáme tedy,
že zříme voběžníku hospodářské spo-
lečnosti jen počátek akce zemědělstv
s ostatními vrstvami národními.
Návrh celního tarifu průmyslového. Prů-
mysl této poloviny říše připravuje se pilně na příšti
smlouvy obchodní a celní. Sdlili jsme již obšírně
organisaci samu, dnes můžeme členáře seznámiti
s obsahem prvého elaborátu komitétu spojených ko
mor obchodních a ústředního spolku průmyslníků.
13
article
Veřejnosti se návrhy pamětního spisu tajily a to
hodně pečlivě: při stycích »Neue Freie Presse« s ví-
deňským průmyslovým světem není však divu, že
orgán vídeňské bursy přináší tresť memoranda. Ten-
dence memoranda samého jest přísně ochra-
nářská, zvýšení cla jest alfou a omegou jeho vý-
vodů a důvodů. To konečně nepřekvapuje u prů-
myslu, který na domácích trzích trpí zahraničnou
soutěží a který především o okupaci tuzemských
tržišť usiluje, olázkou jest však jen, zda veškerá ona
odvětví průmyslové výroby, která se ochrany domá-
hají, také skutečně podávají dosti záruk, že zvýšen
cla povedou skutečně jen a jen k sesílení průmyslo-
vému a ne k monopolisaci. Neboť jen tenkráte,
mají li cla účel skutečné ochrany domácího prů-
myslu, ochrany, abych tak řekl, tvůrčí, lze je snésti
a doporučiti; nikdy však, mají-li jen pomáhati k vý-
dělkům spekulaci a škodili spotřebě. S toho hlediska
— jistě pokrokového a spravedlivého — budeme po-
suzovati veškeré celní zvyšovací akce. Memorandum
zmíněné obírá se průmyslem kožním, kaučukovým,
linoleovým, papírovým (a tiskopisů), zboží pleleného
a stužkového. Žádá u všech zvýšení cla. Nejpronika-
vější u pletených rukavic. U koží a koženého zboží
činí se pokus vytvořiti úplně nové tarifní schema.
Má býti sáhnuto k dělení dle druhu kůže, zpraco
vání a užití. Zvýšení v této kategorii navrhuje se
jen mírné a to vzhledem k obuvnictví a ru-
kavičkářství. Návrh na zvýšení cla linoleového
má pomoci jedině terstské továrně (D). — Po-
vážlivým jest návrh ve příčině papíru a tiskopisů.
Nejpronik
Neue Frei Presse
14
article
Následkem vzrůstajícího dovozu papíru navrhuje se
skoro ve všech bodech zvýšení cla (i u lapet), ale
nejen to: memorandum obsahuje mezi jiným i prvý
pokus cla na tiskopisy (na papír v knihách«). Ne
smělý ovšem, máť na mysli pouze clení učebnic pro
národní a střední školy, vydání uherských nebo ra-
kouských zákonů a rak. uherských zvláštních vydání
časopiseckých. Proti podobným návrhům nutno se
ovšem důrazně ohraditi. Máme u nás už dosti na
policejním obtížení tisku. Že ostatně u nás na př.
nalezla tolik obliby německá vydání rakouských zá-
konů, toho příčinou jest jen a jen jich láce proti
drahotě vydání tuzemských. A tak jest tomu i
ostatních tiskopisů. Škoda, že rakouský průmyslnický
komitét nevydává své prace také tiskem. Při bez
důvodném a potřebám průmyslu jen škodícím tajení
nutno souditi na základě časopiseckých zpráv, obme-
zených místem a upravených dle tendencí listu.
Ostatně ani v Rakousku nemá průmysl tolik síly
aby snad mohl diktovati své požadavky, i u nás
musí bráti zření na ostatní třídy. A právě proto by
přímé, jasné a zdůvodněné vyslovení stanoviska pro-
spělo jen jeho obhajcům. Pak bychom snad také
poznali mouivy navrhovatelů, proč tak úzkostlivě s
stále jejich elaborát vrací k potřebám Vídně. Při
nových obchodních smlouvách přece nepůjde o umělé
pěstění Vídně jako výrobního a hospodařského centra,
ale o něco zcela jiného!
Zvýšení cel obilních v Americe. Jak se
nám sděluje, stoupla v New Yorku cena pšenice skoro
o 2 ct. 1 b. a sklesly zásoby obilní as o 2 mill. b.
Také Německem probíhá tendence na zvýšení obil-
ních cen. Prozatím ovšem nelze očekávati, že stane
se tak také u nás. Americké i německé stoupání
obilních cen jest výsledkem spekulace a nikoli da
ných poměrů. Podnět k němu daly nepříznivé zprávy
osení z Německa a nenspokojující počasí.
Rakousko
Vídeň
Amerika
New York
Německo
15
article
Česká hospodářská společnost pro mar
krabství moravské a Odbor společenstev pro
zvelebení chovu dobytka Ústředního svazu
českých hospodářských společenstev v mar-
krabství moravském v Brně uspořádají v
dnech 13.—18. června 1901 společnou exkursi na ho-
spodářskou výslavu v Halle v Německu. Výlohy s ex-
kursí spojené jsou: jízdné tam a zpět z Brna asi 3
K, d nní útrata asi 14 K = celkem tudíž asi 90 K.
řihlášky se přijímají do 20. května v kanceláři
»Ústředního svazu« a »České hospodářské spole
nosti« v Brně, v Hradební ulici č. 18. Progtam bližší,
jakož veskeré pokyny na požádaní ochotně za pořa-
datelstvo sdělí p. J. Máša. Pro méně zámožné pp.
účastníky z řad rolnictva a pro některé pp. uč tele
hospodářských škol jest ochotna »Česká hospodařská
společnost« na podané žádosti poskytnouti přiměře-
nou cestovní podporu. Žádosti rovněž do 20. května
k předsednictvu společnosti. Na přihlášky později
došlé nevezme se zření.
Meliorace půd v okresu novobydžov-
ském. Ve příčině rychlého postupu v této otázce,
jež stejně jest důležitá pro malorolníky jako velko-
stalkáře, pro města jako velký průmysl, učinil
okresní výbor ve svém posledním zasedání, dn
1. dubna 1901 konaném, tato důležitá usnesení, jež
ovšem potřebují schválení okresního zastupitelstva
1. aby okresní zastupitelstvo ze svého středu zvolilo
zvláštní komisi meliorační, jež by ruch meliorační
řídíla; 2. aby posavadní přispěvek okresu na plány
meliorační byl zvýšen tak, by plány tyto pro ve-
škeré pozemky v okresu, meliorace potřebné, nejdéle
během pěti let mohly býti opatřeny: 3. aby náklady
na plány tyto byly — po odečtení subvence zemské
případně státní, hraženy vůbec z okresního fondu.
J Máša
Brno
Halle
Německo
16
article
takže by účastníci za plány neplati i vůbec ničeho
4. aby zastupítelský okres novobydžovský, až svého
času dojde ku provádění melioračních projektů, pře-
vzal na sebe financování projektů těchto tím způso-
bem, že by za řádné splácení melioračních výpůjček
naproti peněžním ústavům ručil zastupitelský okres
novobydžovský a jemu naproti zase byli by účastníci
zavázáni splátkami, takže v této věci byl by zaslu
pitelský okres jaksi jen prostředníkem a příslušne
položky v účtech i rozpočtech okresních pouze prů-
běžnými, nemajíce na výši přírážky žádného vlivu
O otázku financování (snadného a levného úvěru),z
celé akce meliorační nejobužnější, a o otázku
ústředního vedení, pak o počátečné bezplatné opa-
tření plánů po účastníky rozbila se mnohá slibná
akce meliorační a budou-li návrhy okresního výboru
zastupitelstvem okresním přijaty, bude otázka me-
liorace půd v okresu novobydžovském tímto způso-
bem rozřešena definitivně a co nejlěpe.
Pensljní ústav pro úřadnictvo členů
assekuračního spolku cukrovarníku
v rakousko-uherském mocnářstvív
Praze konati bude řádnou valnou hromadu ve
čtvrtek dne 16. května dopoledne o 11. hodiněv
zasedací síni Obchodní a živnostenské komoryv
Praze.
Okresní hospod. spolek zbraslavský
»Přemysl« pod Kazinem koná v neděli dne 5.
května t. r. přesně o 9. hod. dopol. řádnou valnou
hromadu v místnostech hostince »u české korunye
v Radolíně.
Česká hospodářská společnost pro mar-
krabství moravské v Brně koná na základě
změněných stanov dne 5. května 1901 o 10. hodině
dopol. v zasedací sini zemědělské rady valnou hro-
madu, na jejímž pořadu je: Volba 20 členů širšího
výboru a dvou revisorů účtů. — Hojná účast členů
je žádoucna.
Spolek pro ochranu zvířat koná dnes
o 1/28. hodině večer v místnostech restaurantu
su Choděrů« výborovou schůzi.
Přemysl
Kazin
Choděra
Praha
Brno
Pensljní ústav
Český hospodářský společnost pro mara
spolek pro ochrana
17
article
Spolek pro průmysl cukrovarnickýv
Spolek pro průmysl cukrovarnickýv
Čechách koná za příčinou oslavy svého 25letého
trvání společně s Ústředním spolkem pro průmysl
řepového cukru v rakousko-uherském mocnářství v
dnech 14. a 15 května t. r. v Praze řádnou valnou
hromadu s následujícím programem: V úterý dne
14. května o 9. hod. dopol. v zasedací sfni rady
zemědělské pro král. české valná hromada Ústředního
spolku. O 101/2 hod. společná návštěva » Muse
cukrovarnického«. Odpoledne o 2. hodině porada
o všeobecných záležitostech průmy slu
cukerního v zemědělské radě. 1. Které národo
hospodářské prospěchy přinesla by domácímu prů
myslu cukrovarnickému navržená úprava řek a prů
plavů? 2. Zpráva o dosavadní činnosti mezinárodní
komise pro jednotné methody ke zkoušení cukru.
3. O vysušené melase. 4. Novoty ve strojnictví vzhledem
ku práci v cukrovarech. 5. K jakým úspěchům do-
spěly v posledních létech snahy po výrobě toliko
jednoho zadního výrobku? Odpoledne po valné hro-
madě návštěva rozhledny a spo ečná svačina v kavárně
»Panorama« na Petříně. Výjezd lanovou dráhou.
Večer společná návštěva Národního divadla. Ve středu
dne 15. května o 10. hod. dopol. valná hromada
Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách v za-
sedací síni staroměstské radnice. Bezprostředně po
této valné hromadě koná se na paměť 25letého trvání
spolku slavnostní shromáždění. Veškeré legilimac
pro valnou hromadu zemského spolku jsou zárove
legitimacemi k valné hromadě Ústředního spolku
Odpoledne o 1 hod. společný oběd v I. restauraci
Král. Obory, večer společná návštěva »Nového ně-
meckého divadla«.
Novota
Král
Čechy
Praha
Petřín
rada zemědělský pro král
Musa
Panorama
národní divadlo
mecký divadlo
18
article
Clo na dopisní papír a na obálky v Srbsku
Srbské ministerstvo financí vydalo oběžní nařízení
dle něhož podlehají obálky a dopisní papír s černou
obrubou, jakož i úmrtní listy s touto obrubou a uží
vanými obrazci clu dle saz. pol. 2, b), 2, gr. 1 smluv
ního tarifu; při proclívání obálek samotných (bez
papíru) nutno užiti s. p. 2, c). 2 gr.1.
Kolkování zahraničních směnek v Rusku
V cizozemsku vydané a v Rusku domicilované směnky
podlehají témuž poplatku jako směnky v Rusku vy
dané t. j. do 50 r. 10 kop., za každých dalších 100r
15 kop. Naproti tomu platí v cizozemsku splatné
jen dočasně v Rusku obíhající směnky polovinu po
platku a sice 71/2 kop. za každých 100 r., nejmenš
kolkování určeno na 10 kop. Duplikáty a kopie smě
nečné podlehají stejným poplatkům, vyjímaje exemplai
určený k akceptu, je-li zadní strana přeškrtnuta an
líci připojena poznámka »jen k akceptu«. Zahraniční
cheky a poukázky nepodlehají žádnému poplatku
nezní-li na delší nežli 5denní platební dobu.
Soutěž ruského rukodilného zboží v Ru-
munsku. Jistá rukodílná továrna v Lodi poslala
dle zprávy galatského konsulátu, svého cestujícíh
do Rumunska, kde se mu podařilo získati v různých
městech na zkoušku objednávky tištěných bavině-
ných látek a barchetů pro venkovské obyvatelstvo.
Srbsko
Rusko
Rumunsko
19
article
Konsulát podotýká, že dosáhne tato nová soutěž
značného odbytu a důsledkem toho na remunském
trhu pevně zakotví, ježto nabízí jednak své zboží ve
značně levných cenách, jednak dostává se jí od ru-
ské vlády značné podpory sníženými sazbami do
pravními a vývozními prémiemi a znameeité se při-
způsobuje tamním obchodním zvyklostem a vkusu
lidovému. Jest to prvý pokus ruských továren
v tomto směru. Z rakouského vývozu bavlně-
ných látek tištěných (celkem 21..801 q) při
padlo v r. 1900 na Rumunsko 3266 q a z cel
kového vývozu baviněného zboží vůbec (35.181
4147 q. Patrno, že vyskýtá se ruská soulěž právě
u onoho drubu bavlněného našeho vývozu, klerý
speciálně v Rumunsku nalezal největšího odbytu.
Výroční trh na hovězí dobytok v král
městě Čáslavi konati se bude dne 29. dubna 1901.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzá-
jemné výměně podané směnky, cheky, poukázky a
faktury činily od 16. do 23. dubna t. r. úhrnem
K 8.477 167.17 proti K 8.179.697.07 v soudobí roku
1900. Součet všech podání od 2. ledna 1901 obnáší
K 142.869.019.85 a vykazuje u porovnání se
K 146,080.601.50 téhož období předešlého roku
K 3,21 1.b81.65.
Rumunsko
Čáslav
20
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
Bursn.
V Praze, 24. dubna. (Pův. zpr. » N. L.«)
Při čilejším trhu uskutečněny závěrky akcií
České banky Union za K 269.—, akcií Pražské
úvěrní banky za K 660.—, akcil První česko-
moravské strojírny za K 610.—. Dále podáváno
za akcie: Živnostenské banky K 271.— peněz.
České společnosti pro průmysl cukerní K 228.—
peněz, strojírny Daňkovy 503.— peněz, strojírny
Rustonovy K 273 50 peněz, akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 428.—
Jiné papíry jmenovány nebyly
Ofíicnální záznamy znějí:
Daňkův
Praha
Kolín
Union
21
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 . .
Teplice r. 1887
Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp
„ . , » mel. úpisy
» » , „ želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. ůvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod- Humpolec
Duchc.- Podm. dráha Em. 1869.
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
lit. B.
dto.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . ..
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.západní draha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sov. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 24. dubna. (Zvl. telefongr. »Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) V Berlině byla
nes haussa báňskýclí papírů.
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Humpolec
Vltava
Kolín
Modřany
Vídeň
Berlín
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
22
article
Podnět k ni za-
vdaly příznivé výkazy německých uhelných spo-
lečnosti zprávou o zvýšení americké ocele a
uzavření obchodu mezi německým syndikátem
uhelným a paroplavebními společnostmi. Jak se
zdá, působily příznivě také snadně poměry pe
něžní, jež byly patrny ve snížení ultimových
peněz. Silný impuls, kierý tím byl dán zdejší
burse, přemohl částečně disposice z počátku ne-
přiznivé, tak že po chabém počátku proniklo
smýšlení pevné. Pokud se neuplatnil vliv ber
linský, podnikány prodeje, jimiž se zhoršily
zvláště alpinky, kreditky a akcie státní dráhy
Chabost byla způsobena planými obavami ze
zhoršení vnitřní politické situace. Když pak
později nastala příznivější nálada, byly to téměř
výhradně kreditky a alpinky, při čemž reprisa
kreditky byla také prosperována značnými ně-
meckými koupěmi arbitrážními. Ostatně byl
úplný klid, tak že původní ztráty, jimiž byly
poškozeny také akcie místních bank, nebyly od-
činěny. Ve šraňeích byla úplná stagnace a jen
lloydovky byly pevné. Ukládací trh vzhledem
na snadné poměry peněžní byl pevný. Na
eskomptním trhu peníze nezměněny.
První bankovní akcept 35—32/1e.
Z Vídně, 24 dubna. (Závěrečně úřadn
kursy.)
rak. severozáp. dr. 492.—
Únorová renta . 98.35
polabská dráha . 514.50
společná » květ. 98.45
» stříb. 98.—
pražsko-duchcov.
spol. st. dr. rak.-uh.
Vídeň
polabský dráha
23
article
69 1.25
rakouská » zlatá 117 85
101.—
» kor. 97.50
jižní dráha.
silniční dr. lit. A. 286.—
uherská » zlatá 117.50
283.—
» kor. 92 85
848.—
182.—
dunaj. paroplaveb.
státní losy 1854
882.—
» 1860
rakouský Lloyd
1795.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. . .
1316.—
česká montan. sp.
po 100 zl.
alpská montan. sp.
474.50
státní losy 1864
503.—
rým.-muráň. spol.
losy tisské ..
rak. zbrojovka
úvěrního úsk.
vídeň. stavební sp.
vídeň. l. komun.
peštská vagonka-
turecké losy .
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
269.—
západočeská uhl.
vídeň. b. jednota
830.—
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
Lloyd
25
article
Schodnica . .
rak. úvěrní ústav
turecká tabák. rež. 297.50
698.50
uh. úvěrní banka
devisa německa . 117.55
422 50
b. pro země rak.
562.—
„ londýnská 240 2
vídeňská unionka
, pařížská . 95.40
268.50
česká b. Union
„ curyšská . 95. 2
Živnost. banka
dvacetifrank . . 19.09
3090.—
buštěhradská A .
1137.—
marka papírová . 117.55
» . 253.75
duchcov. podmok. —.—
rub
lvovskočernovická —.—
Mistní prodeje působily tísnivě. Ko-
nec na Berlín lepší
Kskontní sazby 31/s, 41/4 procenta.
x Z Vídně, 24. dubna. (Telef. »N. L. «)
(Večerní burs a.) Kreditky 698.50 (po —.—)
uherské kreditky 698.50, anglobanka 280.—
bankovní jednota 491.—, unionka 563.—
länderbanka 423.—, státní dráha 694.50, jižn
dráha 101.50, polabská dráha 515.—, severo-
západní dráha 492.75, turecké tabákové 298.—
rýmavsko-muráňské 505.—, alpinky 474.50
(po —.—), květnová renta 98.45, uherská ko-
runová 92.85, turecké losy 110.—, marky za
hotové 117.60, na ultimo 117.58. Smýšlení
upevněné.
ko
Berlín
Vídeň
úvěrní banka
26
article
Devisy.
Devisy.
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brunsel šek a kr. lh. za 100 f
„ delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
„ delší lhůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . . .
zbsl
Berlínská bursa, 24. dubna. (Z l
telefonogr. »Národních Listů«.) Na chabé zá-
znamy novoyorské zahájena byla dnešní burs
smýšlením slabším. V průběhu stimuloval dobrý
výkaz harpenské uhl. spol., tak že smýšlení se
zlepšilo. Konec bursy byl velice pevný, zejmena
pro hodnoty uhlářské, čímž i železářské papíry
ziskaly. Důvodem k tomu byly pověsti, že zá-
vody, které dříve odebíraly uhlí z Anglie, čin
nyní uzávěrky uhlí u domácích společností uhlář-
ských. Nejvíce stouply harpenské, z hodno
železářských pak bochumské na zprávu z Ame-
riky o zvýšení ceny ocelových kolejnic o 2 dol
Bankovní trh na začátku slabší, v průběhu a
ke konci lepší, tak že končí skoro včerejšími
záznamy. Na dopravním trhu byly Northerna
Kanada na Nový York slabé a nemohly se do
konce bursy zotaviti. Státní dráha a transvaal
ská slabší, paroplavební klidné, obchod v nich
malý, rovněž tak jako ve švýcarských dráhách,
jež znamenají: Gotlhardská 163.25, Union
98.10, severovýchodní 115.30, Jura 101.75. —
Kasovní trh klidný, po několika báňských hod
notách byla větší poptávka. Ze strojíren Rb
Metall o 4, Vulcan o 3, Orenstein o 1 proe.
Soukromý diskont nezměněn: 3.25 proc.
peníze na ultimo 3.62 až 3.75 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Orenstein
Amsterodam
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Anglie
ame
Jura 101.75
Vulcan
Northerno Kanada
Union 98.10
42
article
Z kasovních papírů: Concordia 284.50
Eschweiler 221.60, Geisweider 192.—, Hoch
dahl 161.10, Katovické 194 50, Wilhelm 185.—
Phönix 160 50, Rh. Stahl 171 50, Schalker Gr
374.—, Westfalia 185.50, Orenstein 147.25,
Rh. Metall 154.—, Hasper 189.—, Donners-
mark 202 50, Huldschinský 125.—, Vulcan
206.—, Bismark 237.50, Caro 123.—, Hoesch
171.10, Georg-Marie 116 40, Königsborn 168. 10,
Boesperde 123.—, Nordstern 224.—, Stadt-
berger 178.60, Kölner Bgw. 344.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 24. dubna
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 148.40, jižní
dráha 24.75, darmštadtská banka 134.25, národní
banka 127.25, dortmundské 157.—, buštěhradská B.
—.—, Northern 97.10, středomořské 99.—, meri-
dional 135 50, gotthardská 163.25, švýc. centrál. —.—,
švýc. severovýchodní 115 30, uherská zlatá —.—
uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové:
Lauřina huť 215.75, dortmundské 80.60, bochumské
200.—, gelsenkirchenské 181.25. Hibernia 185.—
harpenské 181.10, Consolidace 339. 75. — Smýšlení
pevně.
Z Frankfartu, 24. dubna. (Tlgr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 218 30, akcie společn. státní
dráhy 148 40, papírová renta 98.40, stříbrná renta
98.10, zlatá renta 100.25, uherská zlatá renta 98 90,
uherská korunová renta 93.75, lombardy 24. 80.
Smýšlení upevněné.
Z Paříže, 24. dubna. (Tlgr. závěrečné kursv.)
3pct. umořitelná renta 99.95, Bpct. renta 101.52,
31/zpct. renta 102.90, italská renta 96.35, rakouský
pozemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.—,
lombardy —.—, turecké losy 116 25, směnky na
Londýn 25.161/2, rakouská zlatá renta 99.50, uher-
ská zlatá renta 100.—, otomanská banka 553 —,
tabáková režie 326.—. Smýšlení pevná.
Trhy na zboti.
Bursa plodinová.
Wilhelm 185
Stahl
Cara 123
Georg
Boesperde
Kölner Bgw
Bursa
katovický
Westfalia
Orenstein
Huldschinský
Bismark
Hoesch
Stadt
Berlín
Paříž
Londýn
Schalker Gr
Donner
Vulcan 206
darmštadtský banka
národní banka 127.25
Hibernia 185
Geisweider 192
Phönix 160 50
Hasper 189
Marie 116 40
Northern 97.10
50
Lauřin huť 215.75
Consolidace 339
43
article
V Praze, 24. dubna.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 75—80 kg K 8.60 až K 9. 05
uherská 76 až 79 kg K 8.65 až K 9.05, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K —. - až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 71 až 73 kg K 8.80 až 8.95, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouské ja-
kosti — až 75 kg K 0.— až 9 15, vadné — až — kg
K 0 — až 0.—, ruské K 0.— až —.—; ječmen výběr
K 865 až 8.75, první jakosti K 8.50 až K 0.—,
střední K 8.15 až K 8.25, merkantilní K 8.— až
K 810, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, ove s bilý K 7.20 až 7.25, rychlik
K 7.30 až 7.35, merkantilní K 7.10 až 7.15, oves
k setí K 7.35 až K 7.50, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 6.85 až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.95 až 7.—, cinquant.
1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 9.15 až 9. 30,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—.
pohanka K 10.50 až —.—, proso K —.— a
Miýnoké výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšeničná mouka č. U K 28.50 až K 29 50,
č. 1 K 27.— až K 28 50, č. 2 K 26.— až 27.—. č. 2
—.— až K —.— č. 3 K 25.— až —.—, č. 4 K 23.—
až —.—, č. 5 K 21.— až K 21.50. č. 6 K 18 50 až
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14. —.
Žitna mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.50 až
15.—. — Pšenične otruby jemné K 11.40 az
K 11.50, hrubé K 11.40 až 11.50, otraby žitnék
12 — až K 12.20, krunice K 29.50 až —.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. e
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Praha
kg
K 28.50
az K
44
article
Semnena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 23.50 až 24 —
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K 38—— až K 39.—, holandský K —.—
až K —.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 35.— až 60—, červený K 46.— až K 52.—
konopna semena uherská K —.— až K —.—, ha-
ličska K 12 50 nž K 13.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazol
k vaření K 9.75 až K 11.—, ke krmení K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrach Viktoria K 14.—
až 14.50, k vaření žlutý K 975 až K 11.25, k vaření
zelený K 13.50 až K 14.—, ke krmení K 9.— at
0.—. čočka K 12 — až 15.—.
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.50 až K 21.50, rýžový K 30.— až K 32.—.
bramborový K 8.50 až K 11.—.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 11.— až K 13.—, bosenské 110/ 120 až 80/85
K 14.50 až K 17 75, srbské K —.— až K —.—
višně K 40.— až K 45.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K 12— až K 26.—, křížaly K 8.—
až K 9 —.
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 59.50 až K 60.—, sádlo amnerické
K —.— až K —.—, Idj K —.— až K —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 3.80 až K 4.15, nelisované K 4.—
až 4.60, cizí K 3.50 až 3.75; sláma cepy mlacená
K 3.60 až K 3.80, ke krmení K 2.80 až 3.—,
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.50 až 0.—
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 8.— až K 8.25.
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 2.40 až K 2.60, k jídlu cizi K —.— až K —.—
k palení lihu K 1.90 až K 2.—
Repka
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
K 38
Idj K
K 2
55
article
M. Z Vídně, 24. dubna. (Telfgrm. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu
effektivním byla dnes na obou stranách zdrže-
livost. Za pšenici žádali majitelé, jako včera,
ceny o 5 hal. vyšší proti sobotě. Ostatní ceny
sobotní byly nezměněny. Na trhu termínovém
smýšlení z počátku povolilo, později však se
zlepšilo. Obchod byl omezený. Kolisání kursů
nepatrné. Lhůty podzimní se zlepšily o 2—3
hal., blízké lhůty nezměněné. Pšenice na květen-
červen 7.91 až 7.92, pšenice na podzim 8.—
až 8.04, žito na jaro 8.05 až 8.04, žito na
květen-červen 7.92—7.91, žito na podzim 7.09
až 7.12, kukuřice na květen-červen 5.56,
kukuřice na červenec-srpen 5.67, kukuřice na
září-řijen 5.84 až 5.85. Odpoledne vyšší zá-
znamy berlínské měly jen nepatrný vliv n
smýšlení. Obchod byl co nejskrovnější, kursy
zlepšily se jen nepatrně. Naposledy znamenaly
pšenice na jaro 7.94 až 7.95, pšenice n
květen-červen 7.94 až 7.95, pšenice na podzim
8.06 až 8.07; žíto na jaro 8.03 až 8.04,
žito na květen-červen 7.92 až 7.93, žito n
podzim 7.13 až 7.14; kukuřice na květen-
červen 5.55 až 5.56, kukuřice na červenec-
srpen 5.66 až 5.67, kukuřice na září-řijen
5.84 až 5.85, oves na jaro 6.97 až 6.99,
oves na květen-červen 697 až 6.99, oves na
podzim 5.98—6.—, řepka na srpen-září 13.75
až 13 85, řepkový olej pohotový 35.— až
Vídeň
56
article
Z Vídně. 24. dubna. (Telegram.) Pšenice na
jaro K 7.91 až 7.92, pšenice na květen-červen K 7.91
až 7.92, pšenice na podzim K 8.03 až 8.04, žito na
jaro K 803 až 804, žito na květen-červen 7.90
až 7.92, žito na podzim K 7.11 až K 7.12, kukuřice
na květen-červen K 5.55 až 5.56, kukuřice n
červen červenec K —.— až —.—, kukuřice na
červenec srpen K 5.66 až 5.67, na září-řijen K 5 84
až 5.85, oves na jaro K 6 96 až 6.98, oves na květen-
červen K 6.96 až K 6.97, oves na podzim K 5.9
až 6.—. Smýšlení upevněné. Počasí krásné.
Vídeň