ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 58d07750-660c-11dc-9bbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 110, place 60, org 18, work 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
rin
3 masthead
NÁRODNK LISTY
4 masthead
25. dubna 1901.
5 masthead
Číslo 113.
6 article
Rokuje se dále zevrubně o poplatkové nevelle. Při § 3. ujali se slova posl. Ofner a No ske a po nich ministr financí dr. Röhm Rawrerk, jenž dovozoval, že § 3. je nejdůježitější a nejzají- mavější z celé předlohy. Odchyluje se nejvíce cís. nařízení; všecky tři minoritní zpravodajové sou- hlasí v tom, že povoluje více slev než výbor. Mi- nistr rozbíral celou věc i zrušení slevy. Špatný slav stavebních živností v mnohých městech není zaviněn pouze zvýšením poplatkových sazeb. Za příznivých poměrů nebývalo by se na to ani dhalo. Výbon učinil snad více, než bylo třeba k nápravě poměrů. Ministr není v té věci fiskalistou. Lze-li odpomoci skutečné katastofě, musí se tak státi, třeba se způ- sobil úbytek, avšak nesmí býti tuze velký. Proto svolil k některým slevám, ale dalekosáhlejším ná- vrhům odporuje. Potom vyličoval vznik nynější před- lohy a soudí, že sněmovna schvalujíc dobře rozvá- žený výborový návrh poskylne stavební živnosti čeho potřehuje a zříká se zodpovědnosti za protaho- vání nebo dokonce zmar zákona přílišnými usne- šeními. Po posl. Wrabetzovi posl. Berks navrhí konec debaty o § 3., což přijato.
Ofner doktor Röhm Rawrerk
7 article
Slovo má ještě jediný řečník pro § 3., poslane Rotter. Rokování přerušuje se. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden od pověděl na Wohlmeyerův dotaz po stížnoslec na krajský soud sv.hypolitský obranou jeho funkcio- nářů; na Hoferův po řízení u okresního soudu vildátejnského (pro urážku na cli), že se tam nevyřklo ani jediné slovo české a jen farář Vrba užil několik slov latinských, jež soukromý žalobce považoval za česká; na dotazy po hájení zájmů stavu advokát- ského, že opatření justiční správy nejsou nepřátel- ská. Stesky spočívají dle ministrova náhledu v samotně reformě nového civilního procesu. Je povděčen, že stálá delegace advokátských komor rakouských zvol 12členný výbor, jenž bude zastupovati přání advokát ského slavu na konferenci, již ministr záhy svolá. Potom přikázány různé návrhy příslušným výbo rům a odbyty některé formálnosti. Předseda hrabě Vetter odpověděl na včarejš Bergerův dotaz po čtení dotazů, že předsednictvo je nezadržuje a vyprošuje ši takovou výčitku.
Rotter Hoferův Vrba Steska Vetter Bergerův
8 article
Posl. Zázvorka (k dotazu na předsedu) Táži se p. hr. Vettra, proč nedal hlasovat o proto- kolování interpellace na návrhy českým jazyken učiněné. K uplatnění češtiny dojde zde buď s jeho soublasem nebo přes jeho hlavu, Sliby, které dal, že dostojí svým povinnostem, byly nicolny. Bylo by lépe, kdyby on a oba místo předsedové místo slibu byli dali kauci. Slíby nic neváží a průpověď: »Slovo dělá muže!« stalase pochybnou. Předseda má býti žalován, že nepln zákon. Doufám, že se ještě napraví a táži se ho. je-li ochoten dáti hlasovat o měm návrhu, aby in- terpellace byly v plném znění položeny do steno- grafického protokolu. Odstrkovat se nedáme. Bu deme uplatňovat svá přání, až jim bude vyhověno Budeme se říditi podle slov písma: »Tlučte a bude vám otevřeno !« Posl. Fresl: Ne . . . Ulučte, ale natlučte? Posl. rada V. Hrubý: To se může stát. T se ostatně vám již stalo. Předseda hr. Vette r neodpovídá. Posl. Zázvorka: Proč neodpovídáte? Posl. Rataj (k dolazu na presidenta): Podal jsem zde interpullaci na předsedu ministerstva dra- Körbra, jako správce ministerstva vnitra ve pří- čině zneužití úřadní moci okresním hejtmanem v Strakonicích, který dal rolníka Josefa Boukala na 24 hodiny zavříti do vězení, že odepřel podpis na protokolu, ve kterém měl stvrditi nepravdu. Minulo již několik dní a k této interpellaci nebyla dána žádná odpověď. Tato interpellace není ještě pře- ložena, což jest proti jednacímu řádu, který stanoví. že se mají interpellace přečísti v týž den, kdy byly podány. Táži se tudiž presidenta, zda-li chce zrašit. své rozhodnutí o neněmeckých interpellacích.
Posl Zázvorka V Hrubá Rataj Körbr Boukal Strakonice
9 article
Přeseda hr. Vetter neodpovídá. Hlučný odpor u národních socialistůa agrárníků. Posl. Stein (na ně volá): K čertu, ne- křičlel Posl. Wolí: Nerozčilujte se tak! To by vám škodilo. Předseda uděluje slovo posl. Bergrovi. (Odpor mezi českými radikály.) Posl. Rerger prohlašuje, že křesťanští sociá- lové potupili ho pro nevinný výkřik. Nechce navrho- vati dosazení kárného výboru, aby nerušil sněmovní práce; budou-li se však potupy se strany křesťan- ských sociálův opakovati, bude nucen on a jeho přátelé užíti pěstního práva. Táže se před sedy, domluví-li se v příští schůzi předsedů s před sedou křesťansko sociální strany, aby jeho stran upustila od tupení. (Pokřik mezi křesťanskými so- ciály; hluk.) Předseda prohlašuje, že bude kárati urážky — pokud je v hluku zaslechne — jako dosud, ale pro budoucnost nemůže se zavazovati k ničemu a zůstavuje dotazovateli na vůli, aby neprovokoval poznámkami, jež mohou urážeti. (Odpor mezi Vše- němcí.) Konec schůze o 6. hod. 30 min. večer, příšt bude v pátek. Bude se pokračovati v dnešním jednacím po- řadu.
Vetter Posl Stein Bergr
10 article
Poslanci Karbus a Šrámek podali petici Jednoty českoslovanských železničních zřízenců a žá- dali o připojení její k dnešnímu stenografickému protokolu. K odůvodnění návrhu toho uvedl posl. Karbus některé důvody, vyňaté z petice, a sice pravil: Povolané kruhy měly by věnovati největší pozor- nost přáním zřízenců dráh, neboť nejedná se pouze o klid a pokoj celé řady rodin, ale zároveň o zaji- štění postavení klidnějšího lidem, kteří zastávají službu nejvýše zodpovědnou a na řádném vykoná- vání jich funkce záleží bezpečnost tisíců cestujícího obecenstva. Dosavadním odmítavým chováním vůči přáním těchto železničních zřízenců berou na sebe činitel povolaní značnou zodpovědnost, a to tím spíše, že mezi požadavky jest celá řada otázek, které by se při dobré vůli snadno dali prověsli. Na př.: Proč stěžuje se zřízencům železničním činnost ve prospěch jich organisací, když dnes jedině správný postup práce ke zlepšení pouze řádnými organisacemi pro- věsti lze? Vyskytují se i případy, kdy pilní pracov- níci ve směru organisačním bývají stiháni a práce jim ztěžována.
Karbus Šrámek
11 article
Dále vede se oprávněná stížnost proti nedosta- tečnému vyšetřování řádnými odborníky při výskyt- nuvších se nehodách, kdy obyčejně nejméně vinný bývá trestán. Jak neupravenou jest doba pracovní, přímo zří- zence vysilující, bez dostatečných, vlastně skoro žád- ných přestávek odpočinkových. Při vysilující službě železničních zřízenců mělo by býti postaráno o roční dovolenou, každému zajištěnou, o řádné upravení ne- mocenského a úrazového pojišťování zřízenců želez- ničních, neboť i zde jeví se mneho mezer na úkor jich. Aby všem železničním sřízencům zaručena byla nejméně po 20 letech pense, má se rozuměti samo sebou, neboť tím leprve nabudou řádného klidu uspokojení ve příčině budoucnosti a tím i náležite chuti a vytrvalosti v zodpovědném povolání svém. Veškeré opravy služehní mají se díti čistě a vý hradně za spolupůsohení důvěrníků, zvolených zři zenci, čímž zajistí správnost a oprávněnost různých instrukcí, neboť v opačném případě vydávají se před- pisy mnohdy neprovedilelné. Z těchto několika důvodů žádám, aby petice námi podaná doslovně otištěna byla v dnešním stenogra- fickém protokolu.
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. dubna. (O vzájemném poměru českých stran) uveřejňuje »Pester Lloyd« pražský dopis, o němž redakce poznamenává, že pochází z kruhů mladočeských. Pisatel předesílá, že nynější taktický obrat české delegace neznamená deflnitivní zažehnání ob- strukce, nýbrž jen dočasné příměři, jež se uká- zalo potřebným, poněvadž při politice »rozbíjení- mohly by nyní pod všeobecnými troskami po- chovány býti také některé naše statky, jichžsi musíme vážiti a k nimž Ineme s láskou. Ale přes to ani nyní není ještě úplně vyloučena obstrukce »šťavnatá« ani »suchá«, a mýlil by se, kdo by se domníval, že česká delegace hodlá od nynějška ve svém parlamentním boji stříleti jen slepými patronami. Vážný případ může nastati každým okamžikem, neboť o ho- tovém míru nemůže býti ještě řeči. Nastálý nyní klid zbraní může však vedení mladočeské strany přijíti dobře v hod, poněvadž v brzku nadejdou nově sněmovní volby v Čechách. k nimž se už nyní činí nálada ve straně kleri- kální a staročeské, s nimiž — jakož i s agrár- níky se strana svobodomyslná niká v hoji.
Praha Čechy Pester Lloyd
13 article
A právě v tomto boji hodí se pak svobodo- myslné straně dle mínění pisatelova dobře ty síly, jež si za nynějšího příměří ušetří. Zmíniv se dále o nedávném vyzvání hr. Nostice, jenž straně staročeské nabídl spojenství s klerikály, pisatel přechází k výtce, učiněné Mladočechům, že jich nynější politika jest pouhá kopie bývalé politiky staročeské a že by tedy Mladočeší měli odstoupiti a vedení české politiky svěřiti opět bývalé straně Riegrově a Mattušově. » Nen naším účelem — poznamenává pisatel — vy- vraceli na tomto místé ony výtky, ale patrný rozdíl v politice obou stran našel by se lehce. připomeneme-li si, že Staročeši byl stranou ne zeela provedených punktací, kdežto Mladočeši jsou stranou odvolaných sice, ale přece již vydaných jazykových nařízení.
Nostic Mladočešit Riegrův Mattušův Nena
14 article
Velkokříž na prsou rakouského premiera může býti důkazem, že vyřízené vládní předlohy ne- byly přece tak laciné, jako ony »ostružinys z dob nebožtika hr. Taaffa.« V Praze, 23. dubna. (Všeněmečt důvěrníci ze západních Čech) sešli sev neděli v Plané, aby se za předsednictv Irova dohodli o programu veřejné schůze vše- německého lidu, jež bude svolána do Plan 2. června. Ustanoveni řečníci, kteří na sjezdu promluv o »vysokých cilech všeněmeckých«, o všeněmecké hospodářské politice, o antisemi- tismu, o nebezpečí, hrozícím z Říma (bude mlu- viti Schönerer!) a o příštích volbách do sněmu království českého. Vzhledem k tomulo posled- nímu bodu ustanoveno, že německá radikáln strana postaví své vlastní kandidáty ve všech německých okresíeh západních Čech; že za kandidáty mohou býti vyhlédnuti jen takoví
Taaff Irův Praha Čechy Planá Řím Schönerer
15 article
Němci, kleří podeplšou Schönererův »základni program«, jejž v březnu podepsali také nově zvolení radikální poslanci říšské rady, při čemž sděleno, že dle zpráv místních důvěrníků všechny ony poslanecké mandáty se západních Čech, jež se doposud nacházejí v rukou židovsko-liberální a Pradovy (nacionální) strany, přejdou na jisto v držení Všeněmců. Na konec přijata ještě ob- šírná resoluce proti nově se tvořicí straně ně- meckých agrárníků, poněvadž strana taková je prý nejen zbylečna, nýbrž i škodna, ježto nej- lepší agrární program dávno už rozvinul sám Schönerer. Podobná akce, jaká už zahějent v severozápadních Čechách, bude nade vší po- chybnost zahájena také v severovýchodních Če- chách, tak že při přištích volbách bude něme- ckým liberálům vyhlášen boj od Všeněmců na celé čáře. Ze Lvova, 20. dubna. (Střední školy ha- ličské.) Dle úřadního výkazu má Halič nyní 3 gymnasia a 7 reálek. Nově zřízeno letos gymnasiun v Dembici a reálka v Krosně; mimo to v Kolomyji odloučeny ruské paraflelky od polského ústavua zřízeny jako samostatné úplné gymnasium ruské. Na všech gymnasiích bylo r. 1900 16.464, na reálkách 2561 žáků. Dle národnosti bylo na všech ústavech 15.248 Poláků, 3363 Malorusů, 408 Němců a ostatní různých národností: dle náboženství bylo 11.749 řím- ských katolíků, 3501 řeckých katoliků (uniatů), 110 protestantů, 3626 židů a zbytek připadá na Armény a pravoslavné. Všichni židé, jak vidno, počítání tu k národnosti polské. Co do jazyka vyučovacího byly všechny ústavy polské až na čtyři gymnasia (ve Lvově, v Kolomyji, v Přemyšli a v Tarnopoli) jež mají za vyočovací jazyk maloruštinu, a dvě (ve Lvově a v Brodech) s vyučovacím jazykem ně- meckým.
Němec Polák Armén Čechy Lvov Halič Kolomýt Přemyšl Brod Malorus řecký katolikos
16 article
Vzhledem k tomu, že na všech středních školách haličských studuje pouze 408 Němců, zdálo by se. že pro ně úplně postačí dvě úplná gymnasia, ježto v Haliči na jedno gymnasium připadá průměrně 560 a na jednu reálku 413 žáků. Ale městské zastupi- telstvo v Sňatyně, městě, ležícím na bukovinských hranicích a obydleném skoro rovným dílem od Po- láků, Rusů a židů, jest jiného náhledu, neboť dle »Galič.« stalo se tam právě usnesení, aby se ve městě zřídilo obecní nižší gymnasium s vyučovacím jazykem německým Prvá třída nového poněmčo- vacího ústavu, zřízeného z obecních peněz, má býti otevřena na podzim. Z Pešti, 21. dubna. (Peštské obyvatel- stvo dle jazyka.) Ředitel městského statisti- ckého úřadu Körössy uveřejníl další podrobnosti o letošním sčítání lidu. Dle téťo zprávy přiznalo se letos k obcovacímu jazyku maďarskému 559.965 čili 796 proc. obyvatelů, k jazyku německému 98.515 (14 proc.), k jazyku slovenském u 24.091 (3.4 proc.), k jiným jazykům 20.877 (3 proc.) oby- vatelů. Počet Němců se za poslední desetiletí ztenči o 17.038, počet Slováků o 3035. Zmizelí Slováci zn přeli svou národnost; zmizeli »Němcic byli ovšem žide
Slovák Halič Galič Pešť slovenský u 24.091
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. dubna. Poláci pod pruským jhem. Dopis »Nár. Listů«. (ski.) Jaký osud hotují Němci nám Slova- nům, toho jsme my Poláci v Prusku nejkřikla- vějším příkladem. Němci chtějí, abyehom zhy- nuli ihned, ještě za této generace. Smrt po zvolná jim příliš dlouho trvá, proto užívají pro- středků násilných, aby co možná za rok neb dva Poláků v Prusku nebylo, Justičný rada Mülier ve Flensborku měl nedávno výklad, v kte rém pravil, že Polákům musejí být odňata ne- jen práva politická, nýbrž i občunská. Program hakatistův, jenž za několik dní bude programem pruské vlády, domahá se, aby Polákům nebylo dovoleno nabývat půdy i pozemkův vůbec, aby polským učitolům, hostinským, kteří mají úřadní licenci na prodej tovarův, lékařům, kterým plat se honorář z pokladen nemocenských, i všem lidem závislým od Němcův, aby nebylo dovo- leno mluviti doma s rodinami polsky, ani na ulici nebo ve veřejných místnostech. Nyní už se to déje pomoci učitelův německých, kteří vyptávají se dětí ve škole, jak mluví s rodiči. Učitelé to spisují i výkazy dávají vládě. Učitel řekne žákovi nebo žákyní: Poněvadž mluví doma polsky, neumíš i německy, nemůžeš po- kračovat a musíš propadnouti. V gymnasiich žák takový nedostane stipendií a není připuštěr k maturitě, a ve školách obecných musí zůsta do 15. nebo 16. roku, místo do 14. Nyní se projektuje, aby vláda pro polské provineie vydala úkaz, kterým budou polští ro- diče nuceni posilati do opatroven děti od4. roku; v opatrovnách mají býti 8 hodin denne a učiti se německy. Nejhanebnější úlohu hraje nyní duchovenstvo katolické v Horním Slezsku. kde vybírá dárky od Polákův na založení tako- vých opatroven, kde polské dítě od německých jeptišek neuslyší slovíčka polského i úplně se odcizí polské národnosti.
Polák Němec Němcův Polákův Praha Prusko Slezsko Flensbork
18 article
Kardinál Kopp vydal okružník svému du chovenstvu, aby v každé parafii taková opa- trovna v třech letech byla založena, aby ducho venstvo vlastním nákladem je udržovalo, ne- chce-li lid na ně platit. Duchovenstvo uvalí to na lid i s kazatelnic každě neděle upomíná o příspěvky, a lid slezský platí, neboť dosud svých duchovních pastýřů poslouchá. Proto, že patronkou Slezska je svatá Jadviga, opatrovny tyto mají jmeno »opatroven sv. Jadvigy«. Mládež mužská do roku 18. povinna jes již nyní učiti se německy v pokračovací škole čtyřikrát za týden, ale hakatisté konstatovali, že polská mládež ženská je nositelkou polské myšlenky a proto mají býti také polská děvčata po 14. roce nucena choditi do školy, aby se odnárodnila. Zajímavo je také, že v pruských školách trestá se holí, která má zákonně přede- psanou délku 50 cm a tlouštku 11 mm. Ta- kovou »názornou pomůckou« má býti do mlá- deže polské vštěpována kultura německá.
Kopp svatá Jadviga svatý . Jadviga Slezsko centimetr mm
19 article
Co se stalo s gymnasisty polskými už víte Abiturientům polským nedovoleno složiti matu- ritu a asi 200 žáků polských vyloučeno ze škol středních. Citelná to ztráta pro dorost naší intelligence. Ty žáky, kteří nechtějí vyzraditi na své soudruhy, že čítají polské knihy, trestají peněžitou pokutou, jež, je-li nedobytnou, může býti změněna v trest vězení. V některých gymnasiích vyučovali profes- soři Němci, kteří sami polsky neumějí, polskému jazyku. Nyní vyšlo vládní nařízení, aby se ani polskému jazyku nevyučovalo polsky. Vláda chtěla novým zařízením znova dokumentovati svou nenávist k jazyku polskému. V polském parlamentě chtějí poslanci naši podati slavný protest proti útisku naší národ- nosti ve formě memoranda, jež bude přeloženo do všech jazyků evropských. Nám to nepomůže ale aspoň svět se dozví, v jakém barbarském útisku žijeme. Také bude v Poznani založen denní list německý v duchu polském, aby za příkladem Irčanů, kteří také irsky neumějí přece jsou vlastenci irskými, polská myšlenka šířila se i mezi Poláky poněmčenými, nebot mnoho již zde máme Poláků, kteří, ačkoli polsky neuměji, cítí se Poláky a Německo nenávidí jako mor.
Němec Polák Poznaň Německo
20 article
Potěšitelným zjevem je, že poslední útisk sjednotil Poláky v opposici a strana »ugodoveů« již nemá svého orgánu; potěšitelno je také, že dva polšti poslanci, Čarlinský a Grabovský, v par- lamentě prohlásili, že Polákům v Rusku ved se blaze naproti tomu jak je Polákům pruským Útisk Poláků v Prusku má za následek změnu v poměru Poláků ruských k vládě ruské. Vidl ruští Poláci, že naše národnost v Rusku ne hyne, a vidíme i my, že není pro nás jino spásy kromě Ruska. Makedonie pokojna. Správnost naší informace, že v Makedoni povstání nevypukne, potvrzuje také zvláštn zpravodaj »Hon. Bpeven«, schvalně vyslaný do Cařihradu a Solunu. Význam nynějšího make- donského hnutí — píše — je velmi zveličen i v cizině i v Cařihradě. V Solunu jest úplný pokoj, všecko jde před se svým obyčejným chodem. Bulhaři solunští ujišťují, že jejich ro- dáci, kteří agitovali pro vzbouření, jednali z vlast- ního podnětu a ne ve srozumění s Makedonským komitétem v Sofii. Jako vždycky, trpí nevinné obyvatelstvo. Bulhaři dosud těšili se přízni ture- ckých politických úřadů. Nyní se na ně vylilo všecko bezpráví a násilI. V domovních pro- hlidkách a zatýkání se pokračuje, žandarmové vedou si při tom krutě, ale že povstání nevy- pukne, nebude jejich zásluhou. Bylať revoluce jen romantickým snem jednotlivých agitátorův a v obyvatelstvě nemá půdy.
Polák Čarlinský Grabovská Bulhar Rusko Makedonie Cařihrad Sofie Soluna
21 article
Bulharské vraždy v Makedonii. »Iereppri BM« podávají se znam úkladných vražd a vražedných attentátů které Makedonský komitét spáchal na Srbech makedonských, aby je terrorem přinutil přiznati se k bulharské národnosti. Prvá vražda spáchána r. 1881, druhá r. 1886, třetí r. 1892, čtvrtá r. 1894, pátá r. 1895, dvě r. 1897, načež ve třech lelech následujíeích byly tak časty, že nabyly hrozeb ných rozměrů. Protože tu jde o vážný dokument prot Makedonskému komitétu, jímž dokazuje se, že toto spolčení k účelu v základě chvalitebnému pokud jde o osvobození bulharských sounáro- doveů, voli zločinné prostředky, je třeba uvést celý ten seznam. I. Makedonští Srbové, Makedon- ským komitétem zavra ždění. 1. Spiridion Crnčovič, dobrovolník v Pri lepu, zavražděn v Kumanově r. 1881. — 2. Cvetko Popovič, učitel v Lukově, zavražděn tamtéž r. 1886. — 3. Stojan Krstič, duchovní z Podgorce, zavražděn tamtéž r. 1892. — Pop Anta z Nagoričan, zavražděn tamtéž roku 1894. — 5. Blažo Popovič, duchovní z Gres- nice, zavražděn tamtéž r. 1895. — 6. Ila Pejčinovič, professor z Resna, zavražděn v So- lunu r. 1897. — 7. Anna, dcera Petra Dimi- trijeva, učitelka v Prilepu, zavraž. tamtéž r. 1897. — 8. Rista Naumovič Cica, ředítel školy Djevdjeliji, zavražděn tamtéž r. 1898. — 9. S n duchovního Nikoly, žák v Stojakově, zavražděn v Prilepu r. 1898. — 10. Andrija Vamdjeloviě. městský radní v Solonu, zavražděn tamtéž r. 1898. — 11. Dimitrij Grujanovič, řed. školy v Ochridu, zavražděn tamtéž r. 1898. — 12. Krsto Pejovič, učitel v Gostivaru, zavražděn tamtéž r. 1898. — 13. Naum Srbinovič, vůdce Srbů v Kičevě, zavražděn v Kozačině r. 1897. — 14. Petr Paševič, vážený Srb v Bašině Selu, zavražděn ve Velesu r. 1898. — 15. Hadži Jezekil, opat monastýra Lešáku, zavražděnv okolí monastýra r. 1898. — 16. Todor. Po
Srba Cvetko Popovič Krstič Ant Blaža Popovič Pejčinovič Anna Petro Rist Naumovič Stojakův Andrija Vamdjelovi Grujanovič Naum Srbinovič Paševič Srb Hadži Jezekil Lešák Todor Makedonie Lukov Podgorka Aires Resna Prilep Solon Ochrid Gostivar Bašina Selo Spiridion Crnčovič Djevdjeliji Iereppri BM Cica
22 article
pantič, knihkupec v Prilepu, zavražděn tamté r. 1899. — 17. Cvetan Jakimovič, srbský vůdce ve Větrnici, rozsekán na kousky r. 1899. — 18. Gerasim Pandanovič, srbský vůdce Zubovcích, zavražděn tamtéž r. 1899. — 19. Toma Jovanovič, kupec ve Skoplji, zavražděn tamtéž r. 1899. — 20. Jan Nikolič, duchovní z Patorosu, zavražděn tamtéž r. 1899. — 21. Pop Delja Popovič z Grčiště, zavražděn tamtéž r. 1899. — 22. Grigorije Dimitrijevič, kupee z Dojranu, zavražděn v Surlové r. 1899. — 23. Jovan Maximovič, otec chudých v. Kratové, zavražděn tamtéž r. 1899. — 24. Jevtimije Stevanovič, duchovní z Nivičan, zavražděn tam- též r. 1898. — 25. Rista Kostič Malezan, vá- žený Srb v Orachovci, zavražděn tamtéžr. 1900. — 26. Djele Matovič, měšťan ve Velesu, zavražděn tamtéž r. 1900.— 27.—30. Bratr pop Alexy, vážený Srb v Rabově, manželka popa Alexy, dvě děti a snacha jeho rozsekáni na kousky tamtéž r. 1900. — 31. Petr, učitel ve Vladimirově, zavražděn tamtéž r. 1900. — 32. Spaso Kočevič, vážený Srb v Grušině, za- vražděn tamtéž r. 1900. — 33. Djordje Jovi- čič, vážený Srb v Nikolanech, zavražděn tam- též r. 1900. — 34. Dimko Petruševíč, ředito školy v Orachovci, zavražděn tamtéž r. 1900. — 35. Dimitrije Markovič, otec chudých v Ko- čanech, zavražděn tamtéž r. 1900. — 36. Ante Boškevič, vážený Srb v Orachově Dole, za- vraždžn na cestě r. 1900. — 37. Mita Karče- vič, učitel v Lešáku, zavražděn v Caribrode r. 1900. Jen v případě 11. a 16. vrahové došli zaslouženého trestu, v ostatních připadech vra- hové byli bulharskými soudy uznání za ne- vinné.
Jakimovič Toma Jovanovič Nikolič Delja Popovič Dimitrijevič Maximovič Kratés Jevtimij Stevanovič Rist Kostič Srb Djele Matovič Rabův Petr Markovič Ante Boškevič Prilep Patoros Grčiště Dojran Nivičany Veles Vladimirův ko Lešák Gerasim Pandanovič Zubovce Alex Spaso Kočevič Orachov Dolo Mito Karč Malezan Djordje Jovi
23 article
Článek konstatuje: Z tohoto seznamu vidno, že Bulhaři vraždí po Makedonii květ srbského národa s takovou barbarskou krve žiznivostí, na jakou se ani Turci nezmohli vraždí bezbranné učitelky, sluhy oltáře, ano I útlé děti srbských duchovních . .. II. Makedonšti Srbové, na něž Makedonským komitétem učiněn vražedný pokus. 1. Petr Dimitrijevíč, řed. školy v Prilepu, střelen r. 1897 do prsou. — 2. Mihajlo Hadži Popovič, purkmistr v Bitolji, r. 1897 bodnue nebezpečně nožem. — 3. Ilja Vučetič, professor ve Skopljí, r. 1899 raněn do hlavy. — 4. Jovan Jovičevič, ředitel v Kukuši, r. 1899 raněn no- žem do prsou. — 5. Djordje Dimitrijevič, městský radní v Dojranu, r. 1899 raněn kulí a nožem. — 6. Velimar Janikijevič, městský radní v Kruševě, r. 1899 raněn nebezpečně nožem. — 7. Jeho matka při tom zmržačena. — 8 Govedarovič, řed. školy v Serezu, r. 1899 raněn nožem. — 9. Marko Stavrič, učitel v Jablanici, r. 1899 raněn kulí. — 10. Jovan Popoviě, vážený Srb z Bělé, r. 1899 zmrzačen. — 11.—15. Pět vážených srbských měšťanů v Kumanově, r. 1899 pobodáni. — 16. Stojan Nastič, vážený Srb z Orachovee, r. 1900 raněn kulí. — 17. a 18. Dva vážení Srbové z Or chovce, r. 1900 postřeleni. — 19. Dim Dapčevič, měšťan z Velesu, r. 1899 pobodán. — 20. Dane Burčevič, též odtud, r. 1899 po- bodán. — 21. Nikola Dapčevič, též odtud,r. 1899 pobodán. — 22. Jovan Milenkevič, též odtud, r. 1899 pobodán. — 23. Teofil Djor- djevič, řemeslník z Gostivaru, r. 1900 raně nožem. — 2 4. Josef Bradič, učitel ze Zubovce, r. 1900 raněn nožem. — 25. Lazar Iljič učitel v Novém Sele, r. 1900 raněn nožem.- 26. Stanko Ivanovič, duchovní ze Skoplje, r. 1901 bodnut nožem do prsou. Seznamy tyto, praví se v článku, ještě nejsou úplny. Scházejí tu atfentáty na srbské žáky, na srbské školy a chrámy.
Bulhar Srba Dimitrijevíč Hadži Popovič Vučetič Jovičevič Jovan Popovi Srb Nastič Burčevič Dapčevič Milenkevič Djor Bradič Lazar Iljič Stanko Makedonie Turec Kukuša Jablanica Bělá Gostivar Nový Selo Velimar Janikijevič Or chovka Dim Dapčevič Veles
24 article
Obavy Viléma II. před attentátem. Berlinský dopisovatel »Frankfurter Zeitungue dovídá se: »Bremským připadem zabývá se císal Vilém II. neustále a živěji nežli veřejnosti sdě- leno bylo. V užších politických kruzích ví se na jisto, že panovník slovy nikol dvojsmyslnými projevil pře- svědčení, že v Bremách jednalo se o dobře promyšlený a dle určitého plánu provedený attentát Soudním vyšetřováním nezjednán pro míněn to žádný podklad. Zdá se proto, že Vilém m vlastním uvažováním dospěl k ehmurnějšímu po- jímání případu toho, kteréž liší se od výsledku soudního vyšetřování.« Zprávu »Frankf. Zeitungu« o velikých obavách Víléma II. zdají se potvrzovati také zeel neobyčejná opatření policejní. jež vykonána byla ku dnešním příjezdu Viléma II. do Bonnu. Již jsme se o nich v depeši zmínili. Dodáváme že do Bonnu svolána policie z Elberfeldu, Düsseldorfu i Kolína. V ulicích kol universitya v ulicích, jimiž císař z nádraží a do nádraž pojede, zastavena po celou dobu immatrikulace princovy doprava. Takě pro pětší zi- stanou ulice ty po celé tři ho- diny uzavřeny a nesmí propouštěni byt ani obyvatelé tam bydlící. Ano, tam vůbec za kázáno z domu po dobu pobyta císařova v měst vycházeti. Rozumí se, že opatření to budí velkou sen- saci, a to nejen v Bonnu! Ostatně znám jeho touha po cestování nutká Vilému Il. z Bonnu k novým a novým cestám a výletůml Zejtra odjede k návštěvě matky svén zámek Friedrichshof. Potom podnikne výlet na Saalburg. Na to vrátí se do Bonnu. Pak opět edjede k návštěvé intendanta Hülsena do Viesbadenu. Dne 27. dubna přijede Vilém HI. na Vartburg. Poto m odjede k návštěvě hraběte Görtz do Sehlitzu. Na konec odjede pak císař ně mecký na návštěvu knižete Fürsiten- berga do Donaueschingu.
Vilém II Vilém Frankf il Hülsen Viesbadena Vilém HI Görtz Bonn Elberfeld Düsseldorf Kolín Frankfurter Zeitungue
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kvota. Kvotové deputace shodly se, jak známo, na následujíeím, dne 28. března 1901 sepsaném protokole: »Dohodnutí budiž platným pro dobu od 1. června 1900 až do 31. prosince 1909. Tak dlouho, pokud trvati bude celní jednota obou států monarchie, budiž čistého výnosu čel použito v první řadě n úhradu výloh, způsobených společnými záleží- tostmi a jen zbytek budiž uhrazen dle kvoty. Přispěvek ke společným výdajům cly neuhrazený budiž v ten způsob rozvržen, že 65.6 proe. nésti mají království a země v říšské radě za- stoupené, 34.4 proc. země koruny uherské.« Takové jest tedy nadělení kvolové deputace, v níž návrhy, aby kvota vyměřena byla 50 proti 50, jakož i návrh, aby Uhrám uloženo bylo platiti 42, padly a přijata číslice, kterou pod nátlakem maďarským a cislajtánsko-vlád- ním akceptovala také deputace z této poloviny říše. »Pestar Lloyd« sám je nucen doznati, že ale toto dohodnutí parlamentem cislajtánským sotva bude schváleno, přes to, že prý se Uhry odhodlaly přispívati o 3 více, než k čemu by dle výnosu daní byly povinny. Že na uher- ské straně nikdo neodhodlá se po- voliti o desetinu procenta vícle, je prý vyjednáno a marné jsou v tomto směru všechny cislajtánské naděje.
Lloyd Uher Uhry
26 article
Co jiného se svým vzdorem Cislajtanie dokáže, než to, že kvota stanovena bude bez součia- nosti parlamentu způsobem absoluti- stickým? A v jaké míře? Zajistév žádné jiné, než v tě, na níž usnesla se kvotová deputace. — Jak to »Pester Lloyd« ví? Jak odvážiti se může tak směle s takovou určitostí již nyní tvrditi, co zcel jistě prý koruna učiní? Sahá snad všemohoue- nost maďarská již tak daleko, že bez ostychu diktovati smí koruně, co činiti má ne snad pouze v Uhrách, nýbrž i v Cislajtanii? Jaká to urážka pro panovníka, napřed již mu určovati, co uči- niti má a imputovati mu, že říditi se bude tím, na čem poď nátlakem usnesla se malou vět- šinou kvotová deputace, co ale značnou asi většinou zamítne snad vídeňský parlament?
Lloyd Uhry Cislajtanie
27 article
— Politická mravnost. Jsou lidé, již domnívají se, že tyto dva pojmy se vylučují; politiku a mravnost že spojiti nelze. Je to názor z doby staroitalských drobných zápasů o drobné zájmy, kdy každý tuctový vévoda, právě tak jako svého dvorního šaška, měl svého kaneléře, jen mu obstarával politickou intriku. Však dnes by Macchianvelli už nepochodil se svou methodou. Nechť si mluví kdo chce co chce, nechť vele- bitelé starých časů třeba na hlavu se staví pravdou zůstane, že veřejná mravnost šiřením a prohloubením vzdělání se vzmáhá a že i v pe- litice jest momenem, bez něhož se dnes, kde politicky činným, neobejde. Však ne pouze kde politiku řídi, nýbrž i ten, jenž pracuje v té či oné straně, v tom či onom skuponí, jež poutá v jedno společná myšlenka, povinen je dbáti příkazů, jež mu ukládá veřejná mo- rálka. Kdo té nedbá, pozbývá vůbec ná- roku žádati, aby se jím svět vážně zabývut. Tuto pravdu bychom co nejvřeleji do- poručili těm tak zvaným »mladým stranáme v národě a zejmena jojich novinářským obháj- cům. Páni ti velice se mýlí, domnívají-li se, že nedostatek důvodu pro své jednání dá se na- hraditi sehnanou se všech koutů nepravdoua klamem. Jest pravda sice, že náš lid sedá na
Macchianvelli
28 article
zvučnů hesla jako mouchy na cukr a že málo lídí u nás, kteří by si dali práci dříve, než oní úsudek pronesou, věc prostudovati a prozkoumati, avšak dlouho sláva takových lidí a vůdců na- vzdor tomu nikdy netrvá. Lid prohledne záhy šalbu a potom je zle. Dnes, jak známo, dvě strany derou se v popředí, strena agrárni, již založil známý pan Alfons Šťastný a kterou vede dnes bývalý jeho adjunkt Rataj, a strana ná- rodních socialistův, ve kteréž postaven v čelo pan Klofáč. Agrárníci tvrdí, že není strany v národě, která by s nimi cítila a pro ně pra- covala, že na sedláky vzpomene si politik český, zejmena ale mladočeský, jen když jich má za- potřebí. Že to do nebe volající lež, ví každý,i nejzatvrzelejší agrárník, sledoval-li činnost mlado- české strany od počátku a sleduje li ji dosud. Na sněmu zasedá rolníků bez mála čtyřicet av říšské radě jest jich celá řada a sice mužů, kteří o svůj stav zásluh již si byli získalia kteří dokázali, že zájmy jeho hájiti dovedou. Není vůbec druhého stavu — a je to zcela v pořádku, neboť známe význam jeho v národ- ním našem životě a vývoji — jenž v publici- stice, ve sborech zákonodárných a ve všech jiných institucích měl by takové zastání, jako stav selský. Že všechno snažení a namáhání nesetkalo ze s výsledkem takovým, s nímž by zemědělci a upřímní přátelé stavu toho mohli býti spokojeni, za to strana svobodomyslná ne- může. Ve vídeňském parlamentě je v minoritě a i nejroztrpčenějšího rolníka by sotva přiměla k tomu, aby jiným způsobem než zákonným
Šťastná Rataj Klofáč Lido
29 article
vrhl se v zápas za svá práva. Stavu rolni- ckému vede se ale zle, to nikdo nepo- pírá, a tu ovšem nalezá každé pode- zřívavě slovo, každý nehonetní útok, obrá- cený proti straně svobodomyslné oporuv mělkých, prazdných duších, jimž jde vůbec o to jen, schladiti si na někom žáhu. Jsou t lidé, kteří si politiku bez nadávek, podezřivání a surovosti ani představiti nedovedou. Jsou to lidě s nepatrným vzděláním, ale se směšně strašnou troufalostí a s hroznou ambicí, lidé, kteří hubou vyhazují parlamenty, státy i sy- stémy do povětří. K nim druží se pak onen druh plížících se v duševných nižinách kreatur, které lidi zaujaté popuzuji a štvou a konečně dav lidí nezvyklých mysliti, kterých ve velkých okamžicích vždy a všude dost a již nedovedou než volati typické : ukřižuj ho ! Tato společnost podniká dnes útok na stranu svobodomyslnou, aby výrvala jí důvěru, jíž v kruzích rolníků myslících požívá. Aby pak dodala váhy svým čistě osobním pretensím, jejichž původ hledati jest v chorobné domýšlivosti, zahrávají si také v ohledu národním na strašné radikály. Toť se ví, že to šalba nejhoršího druhu, poněvadž ae provádí v době nad jiné kritické s nejdraho- cennějšími statky národa. Jak smýšlejí o věcech svého národa patrno z toho, že podezřívajíce stranu svobodomyslnou z chabosti národní, sami ve svých orgánech doslovně prohlašují, že jim otázka jazy- ková je podlřízená, pro ně že má význam jen otázka blaha hmot- něho a že již se nedají balamutit deklamacemi národními! A na konec tito spasitelové lidu sel- ského vyzývají stoupence své, aby spojili se se Staročechy, ti že agrárníkům dodají ducha, kdežte oni, agrárnici, že se postarail