4
masthead
25. dubna 1901.
6
article
Rokuje se dále zevrubně
o poplatkové nevelle.
Při § 3. ujali se slova posl. Ofner a No ske
a po nich ministr financí dr. Röhm Rawrerk,
jenž dovozoval, že § 3. je nejdůježitější a nejzají-
mavější z celé předlohy. Odchyluje se nejvíce
cís. nařízení; všecky tři minoritní zpravodajové sou-
hlasí v tom, že povoluje více slev než výbor. Mi-
nistr rozbíral celou věc i zrušení slevy. Špatný slav
stavebních živností v mnohých městech není zaviněn
pouze zvýšením poplatkových sazeb. Za příznivých
poměrů nebývalo by se na to ani dhalo. Výbon
učinil snad více, než bylo třeba k nápravě poměrů.
Ministr není v té věci fiskalistou. Lze-li odpomoci
skutečné katastofě, musí se tak státi, třeba se způ-
sobil úbytek, avšak nesmí býti tuze velký. Proto
svolil k některým slevám, ale dalekosáhlejším ná-
vrhům odporuje. Potom vyličoval vznik nynější před-
lohy a soudí, že sněmovna schvalujíc dobře rozvá-
žený výborový návrh poskylne stavební živnosti
čeho potřehuje a zříká se zodpovědnosti za protaho-
vání nebo dokonce zmar zákona přílišnými usne-
šeními.
Po posl. Wrabetzovi posl. Berks navrhí
konec debaty o § 3., což přijato.
Ofner
doktor
Röhm Rawrerk
7
article
Slovo má ještě jediný řečník pro § 3., poslane
Rotter.
Rokování přerušuje se.
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden od
pověděl na Wohlmeyerův dotaz po stížnoslec
na krajský soud sv.hypolitský obranou jeho funkcio-
nářů; na Hoferův po řízení u okresního soudu
vildátejnského (pro urážku na cli), že se tam nevyřklo
ani jediné slovo české a jen farář Vrba užil několik
slov latinských, jež soukromý žalobce považoval za
česká; na dotazy po hájení zájmů stavu advokát-
ského, že opatření justiční správy nejsou nepřátel-
ská. Stesky spočívají dle ministrova náhledu v samotně
reformě nového civilního procesu. Je povděčen, že
stálá delegace advokátských komor rakouských zvol
12členný výbor, jenž bude zastupovati přání advokát
ského slavu na konferenci, již ministr záhy svolá.
Potom přikázány různé návrhy příslušným výbo
rům a odbyty některé formálnosti.
Předseda hrabě Vetter odpověděl na včarejš
Bergerův dotaz po čtení dotazů, že předsednictvo je
nezadržuje a vyprošuje ši takovou výčitku.
Rotter
Hoferův
Vrba
Steska
Vetter
Bergerův
8
article
Posl. Zázvorka (k dotazu na předsedu)
Táži se p. hr. Vettra, proč nedal hlasovat o proto-
kolování interpellace na návrhy českým jazyken
učiněné. K uplatnění češtiny dojde zde buď s jeho
soublasem nebo přes jeho hlavu,
Sliby, které dal, že dostojí svým povinnostem,
byly nicolny. Bylo by lépe, kdyby on a oba místo
předsedové místo slibu byli dali kauci. Slíby nic
neváží a průpověď: »Slovo dělá muže!« stalase
pochybnou. Předseda má býti žalován, že nepln
zákon. Doufám, že se ještě napraví a táži se ho.
je-li ochoten dáti hlasovat o měm návrhu, aby in-
terpellace byly v plném znění položeny do steno-
grafického protokolu. Odstrkovat se nedáme. Bu
deme uplatňovat svá přání, až jim bude vyhověno
Budeme se říditi podle slov písma: »Tlučte a bude
vám otevřeno !«
Posl. Fresl: Ne . . . Ulučte, ale natlučte?
Posl. rada V. Hrubý: To se může stát. T
se ostatně vám již stalo.
Předseda hr. Vette r neodpovídá.
Posl. Zázvorka: Proč neodpovídáte?
Posl. Rataj (k dolazu na presidenta): Podal
jsem zde interpullaci na předsedu ministerstva dra-
Körbra, jako správce ministerstva vnitra ve pří-
čině zneužití úřadní moci okresním hejtmanem
v Strakonicích, který dal rolníka Josefa Boukala na
24 hodiny zavříti do vězení, že odepřel podpis na
protokolu, ve kterém měl stvrditi nepravdu. Minulo
již několik dní a k této interpellaci nebyla dána
žádná odpověď. Tato interpellace není ještě pře-
ložena, což jest proti jednacímu řádu, který stanoví.
že se mají interpellace přečísti v týž den, kdy byly
podány. Táži se tudiž presidenta, zda-li chce zrašit.
své rozhodnutí o neněmeckých interpellacích.
Posl
Zázvorka
V Hrubá
Rataj
Körbr
Boukal
Strakonice
9
article
Přeseda hr. Vetter neodpovídá.
Hlučný odpor u národních socialistůa
agrárníků.
Posl. Stein (na ně volá): K čertu, ne-
křičlel
Posl. Wolí: Nerozčilujte se tak! To by vám
škodilo.
Předseda uděluje slovo posl. Bergrovi. (Odpor
mezi českými radikály.)
Posl. Rerger prohlašuje, že křesťanští sociá-
lové potupili ho pro nevinný výkřik. Nechce navrho-
vati dosazení kárného výboru, aby nerušil sněmovní
práce; budou-li se však potupy se strany křesťan-
ských sociálův opakovati, bude nucen on a jeho
přátelé užíti pěstního práva. Táže se před
sedy, domluví-li se v příští schůzi předsedů s před
sedou křesťansko sociální strany, aby jeho stran
upustila od tupení. (Pokřik mezi křesťanskými so-
ciály; hluk.)
Předseda prohlašuje, že bude kárati urážky
— pokud je v hluku zaslechne — jako dosud, ale
pro budoucnost nemůže se zavazovati k ničemu a
zůstavuje dotazovateli na vůli, aby neprovokoval
poznámkami, jež mohou urážeti. (Odpor mezi Vše-
němcí.)
Konec schůze o 6. hod. 30 min. večer, příšt
bude v pátek.
Bude se pokračovati v dnešním jednacím po-
řadu.
Vetter
Posl
Stein
Bergr
10
article
Poslanci Karbus a Šrámek podali petici
Jednoty českoslovanských železničních zřízenců a žá-
dali o připojení její k dnešnímu stenografickému
protokolu.
K odůvodnění návrhu toho uvedl posl. Karbus
některé důvody, vyňaté z petice, a sice pravil:
Povolané kruhy měly by věnovati největší pozor-
nost přáním zřízenců dráh, neboť nejedná se pouze
o klid a pokoj celé řady rodin, ale zároveň o zaji-
štění postavení klidnějšího lidem, kteří zastávají
službu nejvýše zodpovědnou a na řádném vykoná-
vání jich funkce záleží bezpečnost tisíců cestujícího
obecenstva.
Dosavadním odmítavým chováním vůči přáním
těchto železničních zřízenců berou na sebe činitel
povolaní značnou zodpovědnost, a to tím spíše, že
mezi požadavky jest celá řada otázek, které by se
při dobré vůli snadno dali prověsli. Na př.: Proč
stěžuje se zřízencům železničním činnost ve prospěch
jich organisací, když dnes jedině správný postup
práce ke zlepšení pouze řádnými organisacemi pro-
věsti lze? Vyskytují se i případy, kdy pilní pracov-
níci ve směru organisačním bývají stiháni a práce
jim ztěžována.
Karbus
Šrámek
11
article
Dále vede se oprávněná stížnost proti nedosta-
tečnému vyšetřování řádnými odborníky při výskyt-
nuvších se nehodách, kdy obyčejně nejméně vinný
bývá trestán.
Jak neupravenou jest doba pracovní, přímo zří-
zence vysilující, bez dostatečných, vlastně skoro žád-
ných přestávek odpočinkových. Při vysilující službě
železničních zřízenců mělo by býti postaráno o roční
dovolenou, každému zajištěnou, o řádné upravení ne-
mocenského a úrazového pojišťování zřízenců želez-
ničních, neboť i zde jeví se mneho mezer na úkor
jich. Aby všem železničním sřízencům zaručena byla
nejméně po 20 letech pense, má se rozuměti samo
sebou, neboť tím leprve nabudou řádného klidu
uspokojení ve příčině budoucnosti a tím i náležite
chuti a vytrvalosti v zodpovědném povolání svém.
Veškeré opravy služehní mají se díti čistě a vý
hradně za spolupůsohení důvěrníků, zvolených zři
zenci, čímž zajistí správnost a oprávněnost různých
instrukcí, neboť v opačném případě vydávají se před-
pisy mnohdy neprovedilelné.
Z těchto několika důvodů žádám, aby petice námi
podaná doslovně otištěna byla v dnešním stenogra-
fickém protokolu.
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. dubna. (O vzájemném
poměru českých stran) uveřejňuje
»Pester Lloyd« pražský dopis, o němž redakce
poznamenává, že pochází z kruhů mladočeských.
Pisatel předesílá, že nynější taktický obrat české
delegace neznamená deflnitivní zažehnání ob-
strukce, nýbrž jen dočasné příměři, jež se uká-
zalo potřebným, poněvadž při politice »rozbíjení-
mohly by nyní pod všeobecnými troskami po-
chovány býti také některé naše statky, jichžsi
musíme vážiti a k nimž Ineme s láskou. Ale
přes to ani nyní není ještě úplně vyloučena
obstrukce »šťavnatá« ani »suchá«, a mýlil by
se, kdo by se domníval, že česká delegace
hodlá od nynějška ve svém parlamentním boji
stříleti jen slepými patronami. Vážný případ
může nastati každým okamžikem, neboť o ho-
tovém míru nemůže býti ještě řeči. Nastálý
nyní klid zbraní může však vedení mladočeské
strany přijíti dobře v hod, poněvadž v brzku
nadejdou nově sněmovní volby v Čechách.
k nimž se už nyní činí nálada ve straně kleri-
kální a staročeské, s nimiž — jakož i s agrár-
níky se strana svobodomyslná niká v hoji.
Praha
Čechy
Pester Lloyd
13
article
A právě v tomto boji hodí se pak svobodo-
myslné straně dle mínění pisatelova dobře ty
síly, jež si za nynějšího příměří ušetří. Zmíniv
se dále o nedávném vyzvání hr. Nostice, jenž
straně staročeské nabídl spojenství s klerikály,
pisatel přechází k výtce, učiněné Mladočechům,
že jich nynější politika jest pouhá kopie bývalé
politiky staročeské a že by tedy Mladočeší měli
odstoupiti a vedení české politiky svěřiti opět
bývalé straně Riegrově a Mattušově. » Nen
naším účelem — poznamenává pisatel — vy-
vraceli na tomto místé ony výtky, ale patrný
rozdíl v politice obou stran našel by se lehce.
připomeneme-li si, že Staročeši byl
stranou ne zeela provedených
punktací, kdežto Mladočeši jsou
stranou odvolaných sice, ale přece
již vydaných jazykových nařízení.
Nostic
Mladočešit
Riegrův
Mattušův
Nena
14
article
Velkokříž na prsou rakouského premiera může
býti důkazem, že vyřízené vládní předlohy ne-
byly přece tak laciné, jako ony »ostružinys
z dob nebožtika hr. Taaffa.«
V Praze, 23. dubna. (Všeněmečt
důvěrníci ze západních Čech) sešli
sev neděli v Plané, aby se za předsednictv
Irova dohodli o programu veřejné schůze vše-
německého lidu, jež bude svolána do Plan
2. června. Ustanoveni řečníci, kteří na sjezdu
promluv o »vysokých cilech všeněmeckých«,
o všeněmecké hospodářské politice, o antisemi-
tismu, o nebezpečí, hrozícím z Říma (bude mlu-
viti Schönerer!) a o příštích volbách do sněmu
království českého. Vzhledem k tomulo posled-
nímu bodu ustanoveno, že německá radikáln
strana postaví své vlastní kandidáty ve všech
německých okresíeh západních Čech; že za
kandidáty mohou býti vyhlédnuti jen takoví
Taaff
Irův
Praha
Čechy
Planá
Řím
Schönerer
15
article
Němci, kleří podeplšou Schönererův »základni
program«, jejž v březnu podepsali také nově
zvolení radikální poslanci říšské rady, při čemž
sděleno, že dle zpráv místních důvěrníků všechny
ony poslanecké mandáty se západních Čech, jež
se doposud nacházejí v rukou židovsko-liberální
a Pradovy (nacionální) strany, přejdou na jisto
v držení Všeněmců. Na konec přijata ještě ob-
šírná resoluce proti nově se tvořicí straně ně-
meckých agrárníků, poněvadž strana taková je
prý nejen zbylečna, nýbrž i škodna, ježto nej-
lepší agrární program dávno už rozvinul sám
Schönerer. Podobná akce, jaká už zahějent
v severozápadních Čechách, bude nade vší po-
chybnost zahájena také v severovýchodních Če-
chách, tak že při přištích volbách bude něme-
ckým liberálům vyhlášen boj od Všeněmců na
celé čáře.
Ze Lvova, 20. dubna. (Střední školy ha-
ličské.) Dle úřadního výkazu má Halič nyní 3
gymnasia a 7 reálek. Nově zřízeno letos gymnasiun
v Dembici a reálka v Krosně; mimo to v Kolomyji
odloučeny ruské paraflelky od polského ústavua
zřízeny jako samostatné úplné gymnasium ruské. Na
všech gymnasiích bylo r. 1900 16.464, na reálkách
2561 žáků. Dle národnosti bylo na všech ústavech
15.248 Poláků, 3363 Malorusů, 408 Němců a ostatní
různých národností: dle náboženství bylo 11.749 řím-
ských katolíků, 3501 řeckých katoliků (uniatů), 110
protestantů, 3626 židů a zbytek připadá na Armény
a pravoslavné. Všichni židé, jak vidno, počítání tu
k národnosti polské. Co do jazyka vyučovacího
byly všechny ústavy polské až na čtyři gymnasia
(ve Lvově, v Kolomyji, v Přemyšli a v Tarnopoli)
jež mají za vyočovací jazyk maloruštinu, a dvě (ve
Lvově a v Brodech) s vyučovacím jazykem ně-
meckým.
Němec
Polák
Armén
Čechy
Lvov
Halič
Kolomýt
Přemyšl
Brod
Malorus
řecký katolikos
16
article
Vzhledem k tomu, že na všech středních školách
haličských studuje pouze 408 Němců, zdálo by se.
že pro ně úplně postačí dvě úplná gymnasia, ježto
v Haliči na jedno gymnasium připadá průměrně 560
a na jednu reálku 413 žáků. Ale městské zastupi-
telstvo v Sňatyně, městě, ležícím na bukovinských
hranicích a obydleném skoro rovným dílem od Po-
láků, Rusů a židů, jest jiného náhledu, neboť dle
»Galič.« stalo se tam právě usnesení, aby se ve
městě zřídilo obecní nižší gymnasium s vyučovacím
jazykem německým Prvá třída nového poněmčo-
vacího ústavu, zřízeného z obecních peněz, má býti
otevřena na podzim.
Z Pešti, 21. dubna. (Peštské obyvatel-
stvo dle jazyka.) Ředitel městského statisti-
ckého úřadu Körössy uveřejníl další podrobnosti
o letošním sčítání lidu. Dle téťo zprávy přiznalo se
letos k obcovacímu jazyku maďarskému 559.965
čili 796 proc. obyvatelů, k jazyku německému
98.515 (14 proc.), k jazyku slovenském u 24.091
(3.4 proc.), k jiným jazykům 20.877 (3 proc.) oby-
vatelů. Počet Němců se za poslední desetiletí ztenči
o 17.038, počet Slováků o 3035. Zmizelí Slováci zn
přeli svou národnost; zmizeli »Němcic byli ovšem žide
Slovák
Halič
Galič
Pešť
slovenský u 24.091
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. dubna.
Poláci pod pruským jhem.
Dopis »Nár. Listů«.
(ski.) Jaký osud hotují Němci nám Slova-
nům, toho jsme my Poláci v Prusku nejkřikla-
vějším příkladem. Němci chtějí, abyehom zhy-
nuli ihned, ještě za této generace. Smrt po
zvolná jim příliš dlouho trvá, proto užívají pro-
středků násilných, aby co možná za rok neb
dva Poláků v Prusku nebylo, Justičný rada
Mülier ve Flensborku měl nedávno výklad, v kte
rém pravil, že Polákům musejí být odňata ne-
jen práva politická, nýbrž i občunská. Program
hakatistův, jenž za několik dní bude programem
pruské vlády, domahá se, aby Polákům nebylo
dovoleno nabývat půdy i pozemkův vůbec, aby
polským učitolům, hostinským, kteří mají úřadní
licenci na prodej tovarův, lékařům, kterým plat
se honorář z pokladen nemocenských, i všem
lidem závislým od Němcův, aby nebylo dovo-
leno mluviti doma s rodinami polsky, ani na
ulici nebo ve veřejných místnostech. Nyní už
se to déje pomoci učitelův německých, kteří
vyptávají se dětí ve škole, jak mluví s rodiči.
Učitelé to spisují i výkazy dávají vládě. Učitel
řekne žákovi nebo žákyní: Poněvadž mluví
doma polsky, neumíš i německy, nemůžeš po-
kračovat a musíš propadnouti. V gymnasiich
žák takový nedostane stipendií a není připuštěr
k maturitě, a ve školách obecných musí zůsta
do 15. nebo 16. roku, místo do 14.
Nyní se projektuje, aby vláda pro polské
provineie vydala úkaz, kterým budou polští ro-
diče nuceni posilati do opatroven děti od4.
roku; v opatrovnách mají býti 8 hodin denne
a učiti se německy. Nejhanebnější úlohu hraje
nyní duchovenstvo katolické v Horním Slezsku.
kde vybírá dárky od Polákův na založení tako-
vých opatroven, kde polské dítě od německých
jeptišek neuslyší slovíčka polského i úplně se
odcizí polské národnosti.
Polák
Němec
Němcův
Polákův
Praha
Prusko
Slezsko
Flensbork
18
article
Kardinál Kopp vydal okružník svému du
chovenstvu, aby v každé parafii taková opa-
trovna v třech letech byla založena, aby ducho
venstvo vlastním nákladem je udržovalo, ne-
chce-li lid na ně platit. Duchovenstvo uvalí to
na lid i s kazatelnic každě neděle upomíná
o příspěvky, a lid slezský platí, neboť dosud
svých duchovních pastýřů poslouchá. Proto, že
patronkou Slezska je svatá Jadviga, opatrovny
tyto mají jmeno »opatroven sv. Jadvigy«.
Mládež mužská do roku 18. povinna jes
již nyní učiti se německy v pokračovací škole
čtyřikrát za týden, ale hakatisté konstatovali,
že polská mládež ženská je nositelkou polské
myšlenky a proto mají býti také polská děvčata
po 14. roce nucena choditi do školy, aby se
odnárodnila. Zajímavo je také, že v pruských
školách trestá se holí, která má zákonně přede-
psanou délku 50 cm a tlouštku 11 mm. Ta-
kovou »názornou pomůckou« má býti do mlá-
deže polské vštěpována kultura německá.
Kopp
svatá Jadviga
svatý . Jadviga
Slezsko
centimetr
mm
19
article
Co se stalo s gymnasisty polskými už víte
Abiturientům polským nedovoleno složiti matu-
ritu a asi 200 žáků polských vyloučeno ze škol
středních. Citelná to ztráta pro dorost naší
intelligence. Ty žáky, kteří nechtějí vyzraditi na
své soudruhy, že čítají polské knihy, trestají
peněžitou pokutou, jež, je-li nedobytnou, může
býti změněna v trest vězení.
V některých gymnasiích vyučovali profes-
soři Němci, kteří sami polsky neumějí, polskému
jazyku. Nyní vyšlo vládní nařízení, aby se ani
polskému jazyku nevyučovalo polsky. Vláda
chtěla novým zařízením znova dokumentovati
svou nenávist k jazyku polskému.
V polském parlamentě chtějí poslanci naši
podati slavný protest proti útisku naší národ-
nosti ve formě memoranda, jež bude přeloženo
do všech jazyků evropských. Nám to nepomůže
ale aspoň svět se dozví, v jakém barbarském
útisku žijeme. Také bude v Poznani založen
denní list německý v duchu polském, aby za
příkladem Irčanů, kteří také irsky neumějí
přece jsou vlastenci irskými, polská myšlenka
šířila se i mezi Poláky poněmčenými, nebot
mnoho již zde máme Poláků, kteří, ačkoli polsky
neuměji, cítí se Poláky a Německo nenávidí
jako mor.
Němec
Polák
Poznaň
Německo
20
article
Potěšitelným zjevem je, že poslední útisk
sjednotil Poláky v opposici a strana »ugodoveů«
již nemá svého orgánu; potěšitelno je také, že
dva polšti poslanci, Čarlinský a Grabovský, v par-
lamentě prohlásili, že Polákům v Rusku ved
se blaze naproti tomu jak je Polákům pruským
Útisk Poláků v Prusku má za následek změnu
v poměru Poláků ruských k vládě ruské. Vidl
ruští Poláci, že naše národnost v Rusku ne
hyne, a vidíme i my, že není pro nás jino
spásy kromě Ruska.
Makedonie pokojna.
Správnost naší informace, že v Makedoni
povstání nevypukne, potvrzuje také zvláštn
zpravodaj »Hon. Bpeven«, schvalně vyslaný
do Cařihradu a Solunu. Význam nynějšího make-
donského hnutí — píše — je velmi zveličen
i v cizině i v Cařihradě. V Solunu jest úplný
pokoj, všecko jde před se svým obyčejným
chodem. Bulhaři solunští ujišťují, že jejich ro-
dáci, kteří agitovali pro vzbouření, jednali z vlast-
ního podnětu a ne ve srozumění s Makedonským
komitétem v Sofii. Jako vždycky, trpí nevinné
obyvatelstvo. Bulhaři dosud těšili se přízni ture-
ckých politických úřadů. Nyní se na ně vylilo
všecko bezpráví a násilI. V domovních pro-
hlidkách a zatýkání se pokračuje, žandarmové
vedou si při tom krutě, ale že povstání nevy-
pukne, nebude jejich zásluhou. Bylať revoluce
jen romantickým snem jednotlivých agitátorův
a v obyvatelstvě nemá půdy.
Polák
Čarlinský
Grabovská
Bulhar
Rusko
Makedonie
Cařihrad
Sofie
Soluna
21
article
Bulharské vraždy v Makedonii.
»Iereppri BM« podávají se
znam úkladných vražd a vražedných attentátů
které Makedonský komitét spáchal na Srbech
makedonských, aby je terrorem přinutil přiznati
se k bulharské národnosti.
Prvá vražda spáchána r. 1881, druhá
r. 1886, třetí r. 1892, čtvrtá r. 1894, pátá
r. 1895, dvě r. 1897, načež ve třech lelech
následujíeích byly tak časty, že nabyly hrozeb
ných rozměrů.
Protože tu jde o vážný dokument prot
Makedonskému komitétu, jímž dokazuje se, že
toto spolčení k účelu v základě chvalitebnému
pokud jde o osvobození bulharských sounáro-
doveů, voli zločinné prostředky, je třeba uvést
celý ten seznam.
I. Makedonští Srbové, Makedon-
ským komitétem zavra ždění.
1. Spiridion Crnčovič, dobrovolník v Pri
lepu, zavražděn v Kumanově r. 1881. —
2. Cvetko Popovič, učitel v Lukově, zavražděn
tamtéž r. 1886. — 3. Stojan Krstič, duchovní
z Podgorce, zavražděn tamtéž r. 1892. —
Pop Anta z Nagoričan, zavražděn tamtéž roku
1894. — 5. Blažo Popovič, duchovní z Gres-
nice, zavražděn tamtéž r. 1895. — 6. Ila
Pejčinovič, professor z Resna, zavražděn v So-
lunu r. 1897. — 7. Anna, dcera Petra Dimi-
trijeva, učitelka v Prilepu, zavraž. tamtéž r. 1897.
— 8. Rista Naumovič Cica, ředítel školy
Djevdjeliji, zavražděn tamtéž r. 1898. — 9. S n
duchovního Nikoly, žák v Stojakově, zavražděn
v Prilepu r. 1898. — 10. Andrija Vamdjeloviě.
městský radní v Solonu, zavražděn tamtéž r.
1898. — 11. Dimitrij Grujanovič, řed. školy
v Ochridu, zavražděn tamtéž r. 1898. —
12. Krsto Pejovič, učitel v Gostivaru, zavražděn
tamtéž r. 1898. — 13. Naum Srbinovič, vůdce
Srbů v Kičevě, zavražděn v Kozačině r. 1897. —
14. Petr Paševič, vážený Srb v Bašině Selu,
zavražděn ve Velesu r. 1898. — 15. Hadži
Jezekil, opat monastýra Lešáku, zavražděnv
okolí monastýra r. 1898. — 16. Todor. Po
Srba
Cvetko Popovič
Krstič
Ant
Blaža Popovič
Pejčinovič
Anna
Petro
Rist Naumovič
Stojakův
Andrija Vamdjelovi
Grujanovič
Naum Srbinovič
Paševič
Srb
Hadži Jezekil
Lešák
Todor
Makedonie
Lukov
Podgorka
Aires
Resna
Prilep
Solon
Ochrid
Gostivar
Bašina Selo
Spiridion Crnčovič
Djevdjeliji
Iereppri BM
Cica
22
article
pantič, knihkupec v Prilepu, zavražděn tamté
r. 1899. — 17. Cvetan Jakimovič, srbský
vůdce ve Větrnici, rozsekán na kousky r. 1899.
— 18. Gerasim Pandanovič, srbský vůdce
Zubovcích, zavražděn tamtéž r. 1899. — 19.
Toma Jovanovič, kupec ve Skoplji, zavražděn
tamtéž r. 1899. — 20. Jan Nikolič, duchovní
z Patorosu, zavražděn tamtéž r. 1899. — 21.
Pop Delja Popovič z Grčiště, zavražděn tamtéž
r. 1899. — 22. Grigorije Dimitrijevič, kupee
z Dojranu, zavražděn v Surlové r. 1899. —
23. Jovan Maximovič, otec chudých v. Kratové,
zavražděn tamtéž r. 1899. — 24. Jevtimije
Stevanovič, duchovní z Nivičan, zavražděn tam-
též r. 1898. — 25. Rista Kostič Malezan, vá-
žený Srb v Orachovci, zavražděn tamtéžr.
1900. — 26. Djele Matovič, měšťan ve Velesu,
zavražděn tamtéž r. 1900.— 27.—30. Bratr pop
Alexy, vážený Srb v Rabově, manželka popa
Alexy, dvě děti a snacha jeho rozsekáni na
kousky tamtéž r. 1900. — 31. Petr, učitel ve
Vladimirově, zavražděn tamtéž r. 1900. —
32. Spaso Kočevič, vážený Srb v Grušině, za-
vražděn tamtéž r. 1900. — 33. Djordje Jovi-
čič, vážený Srb v Nikolanech, zavražděn tam-
též r. 1900. — 34. Dimko Petruševíč, ředito
školy v Orachovci, zavražděn tamtéž r. 1900.
— 35. Dimitrije Markovič, otec chudých v Ko-
čanech, zavražděn tamtéž r. 1900. — 36. Ante
Boškevič, vážený Srb v Orachově Dole, za-
vraždžn na cestě r. 1900. — 37. Mita Karče-
vič, učitel v Lešáku, zavražděn v Caribrode
r. 1900.
Jen v případě 11. a 16. vrahové došli
zaslouženého trestu, v ostatních připadech vra-
hové byli bulharskými soudy uznání za ne-
vinné.
Jakimovič
Toma Jovanovič
Nikolič
Delja Popovič
Dimitrijevič
Maximovič
Kratés
Jevtimij Stevanovič
Rist Kostič
Srb
Djele Matovič
Rabův
Petr
Markovič
Ante
Boškevič
Prilep
Patoros
Grčiště
Dojran
Nivičany
Veles
Vladimirův
ko
Lešák
Gerasim Pandanovič
Zubovce
Alex
Spaso Kočevič
Orachov Dolo
Mito Karč
Malezan
Djordje Jovi
23
article
Článek konstatuje: Z tohoto seznamu
vidno, že Bulhaři vraždí po Makedonii květ
srbského národa s takovou barbarskou krve
žiznivostí, na jakou se ani Turci nezmohli
vraždí bezbranné učitelky, sluhy oltáře, ano
I útlé děti srbských duchovních . ..
II. Makedonšti Srbové, na něž
Makedonským komitétem učiněn
vražedný pokus.
1. Petr Dimitrijevíč, řed. školy v Prilepu,
střelen r. 1897 do prsou. — 2. Mihajlo Hadži
Popovič, purkmistr v Bitolji, r. 1897 bodnue
nebezpečně nožem. — 3. Ilja Vučetič, professor
ve Skopljí, r. 1899 raněn do hlavy. — 4. Jovan
Jovičevič, ředitel v Kukuši, r. 1899 raněn no-
žem do prsou. — 5. Djordje Dimitrijevič,
městský radní v Dojranu, r. 1899 raněn kulí
a nožem. — 6. Velimar Janikijevič, městský
radní v Kruševě, r. 1899 raněn nebezpečně
nožem. — 7. Jeho matka při tom zmržačena.
— 8 Govedarovič, řed. školy v Serezu, r. 1899
raněn nožem. — 9. Marko Stavrič, učitel
v Jablanici, r. 1899 raněn kulí. — 10. Jovan
Popoviě, vážený Srb z Bělé, r. 1899 zmrzačen.
— 11.—15. Pět vážených srbských měšťanů
v Kumanově, r. 1899 pobodáni. — 16. Stojan
Nastič, vážený Srb z Orachovee, r. 1900 raněn
kulí. — 17. a 18. Dva vážení Srbové z Or
chovce, r. 1900 postřeleni. — 19. Dim
Dapčevič, měšťan z Velesu, r. 1899 pobodán.
— 20. Dane Burčevič, též odtud, r. 1899 po-
bodán. — 21. Nikola Dapčevič, též odtud,r.
1899 pobodán. — 22. Jovan Milenkevič, též
odtud, r. 1899 pobodán. — 23. Teofil Djor-
djevič, řemeslník z Gostivaru, r. 1900 raně
nožem. — 2 4. Josef Bradič, učitel ze Zubovce,
r. 1900 raněn nožem. — 25. Lazar Iljič
učitel v Novém Sele, r. 1900 raněn nožem.-
26. Stanko Ivanovič, duchovní ze Skoplje,
r. 1901 bodnut nožem do prsou.
Seznamy tyto, praví se v článku, ještě
nejsou úplny. Scházejí tu atfentáty na
srbské žáky, na srbské školy a chrámy.
Bulhar
Srba
Dimitrijevíč
Hadži Popovič
Vučetič
Jovičevič
Jovan Popovi
Srb
Nastič
Burčevič
Dapčevič
Milenkevič
Djor
Bradič
Lazar Iljič
Stanko
Makedonie
Turec
Kukuša
Jablanica
Bělá
Gostivar
Nový Selo
Velimar Janikijevič
Or chovka
Dim Dapčevič
Veles
24
article
Obavy Viléma II. před attentátem.
Berlinský dopisovatel »Frankfurter Zeitungue
dovídá se: »Bremským připadem zabývá se císal
Vilém II. neustále a živěji nežli veřejnosti sdě-
leno bylo. V užších politických kruzích ví se
na jisto, že panovník slovy nikol
dvojsmyslnými projevil pře-
svědčení, že v Bremách jednalo
se o dobře promyšlený a dle
určitého plánu provedený attentát
Soudním vyšetřováním nezjednán pro míněn
to žádný podklad. Zdá se proto, že Vilém m
vlastním uvažováním dospěl k ehmurnějšímu po-
jímání případu toho, kteréž liší se od výsledku
soudního vyšetřování.«
Zprávu »Frankf. Zeitungu« o velikých obavách
Víléma II. zdají se potvrzovati také zeel
neobyčejná opatření policejní.
jež vykonána byla ku dnešním
příjezdu Viléma II. do Bonnu.
Již jsme se o nich v depeši zmínili. Dodáváme
že do Bonnu svolána policie z Elberfeldu,
Düsseldorfu i Kolína. V ulicích kol universitya
v ulicích, jimiž císař z nádraží a do nádraž
pojede, zastavena po celou dobu immatrikulace
princovy doprava. Takě pro pětší zi-
stanou ulice ty po celé tři ho-
diny uzavřeny a nesmí propouštěni byt
ani obyvatelé tam bydlící. Ano, tam vůbec za
kázáno z domu po dobu pobyta císařova v měst
vycházeti.
Rozumí se, že opatření to budí velkou sen-
saci, a to nejen v Bonnu! Ostatně znám
jeho touha po cestování nutká Vilému Il.
z Bonnu k novým a novým cestám a výletůml
Zejtra odjede k návštěvě matky svén
zámek Friedrichshof.
Potom podnikne výlet na Saalburg.
Na to vrátí se do Bonnu.
Pak opět edjede k návštěvé intendanta
Hülsena do Viesbadenu.
Dne 27. dubna přijede Vilém HI. na
Vartburg.
Poto m odjede k návštěvě hraběte Görtz
do Sehlitzu.
Na konec odjede pak císař ně
mecký na návštěvu knižete Fürsiten-
berga do Donaueschingu.
Vilém II
Vilém
Frankf
il
Hülsen
Viesbadena
Vilém HI
Görtz
Bonn
Elberfeld
Düsseldorf
Kolín
Frankfurter Zeitungue
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kvota. Kvotové deputace shodly se,
jak známo, na následujíeím, dne 28. března
1901 sepsaném protokole: »Dohodnutí budiž
platným pro dobu od 1. června 1900 až do
31. prosince 1909. Tak dlouho, pokud trvati
bude celní jednota obou států monarchie, budiž
čistého výnosu čel použito v první řadě n
úhradu výloh, způsobených společnými záleží-
tostmi a jen zbytek budiž uhrazen dle kvoty.
Přispěvek ke společným výdajům cly neuhrazený
budiž v ten způsob rozvržen, že 65.6 proe.
nésti mají království a země v říšské radě za-
stoupené, 34.4 proc. země koruny uherské.«
Takové jest tedy nadělení kvolové deputace,
v níž návrhy, aby kvota vyměřena byla 50
proti 50, jakož i návrh, aby Uhrám uloženo
bylo platiti 42, padly a přijata číslice, kterou
pod nátlakem maďarským a cislajtánsko-vlád-
ním akceptovala také deputace z této poloviny
říše. »Pestar Lloyd« sám je nucen doznati, že
ale toto dohodnutí parlamentem cislajtánským
sotva bude schváleno, přes to, že prý se Uhry
odhodlaly přispívati o 3 více, než k čemu by
dle výnosu daní byly povinny. Že na uher-
ské straně nikdo neodhodlá se po-
voliti o desetinu procenta vícle, je
prý vyjednáno a marné jsou v tomto
směru všechny cislajtánské naděje.
Lloyd
Uher
Uhry
26
article
Co jiného se svým vzdorem Cislajtanie dokáže,
než to, že kvota stanovena bude bez součia-
nosti parlamentu způsobem absoluti-
stickým? A v jaké míře? Zajistév
žádné jiné, než v tě, na níž usnesla
se kvotová deputace. — Jak to »Pester
Lloyd« ví? Jak odvážiti se může tak směle
s takovou určitostí již nyní tvrditi, co zcel
jistě prý koruna učiní? Sahá snad všemohoue-
nost maďarská již tak daleko, že bez ostychu
diktovati smí koruně, co činiti má ne snad pouze
v Uhrách, nýbrž i v Cislajtanii? Jaká to urážka
pro panovníka, napřed již mu určovati, co uči-
niti má a imputovati mu, že říditi se bude tím,
na čem poď nátlakem usnesla se malou vět-
šinou kvotová deputace, co ale značnou asi
většinou zamítne snad vídeňský parlament?
Lloyd
Uhry
Cislajtanie
27
article
— Politická mravnost. Jsou lidé, již
domnívají se, že tyto dva pojmy se vylučují;
politiku a mravnost že spojiti nelze. Je to názor
z doby staroitalských drobných zápasů o drobné
zájmy, kdy každý tuctový vévoda, právě tak jako
svého dvorního šaška, měl svého kaneléře, jen
mu obstarával politickou intriku. Však dnes by
Macchianvelli už nepochodil se svou methodou.
Nechť si mluví kdo chce co chce, nechť vele-
bitelé starých časů třeba na hlavu se staví
pravdou zůstane, že veřejná mravnost šiřením
a prohloubením vzdělání se vzmáhá a že i v pe-
litice jest momenem, bez něhož se dnes, kde
politicky činným, neobejde. Však ne pouze kde
politiku řídi, nýbrž i ten, jenž pracuje v té či
oné straně, v tom či onom skuponí, jež poutá
v jedno společná myšlenka, povinen je dbáti
příkazů, jež mu ukládá veřejná mo-
rálka. Kdo té nedbá, pozbývá vůbec ná-
roku žádati, aby se jím svět vážně
zabývut. Tuto pravdu bychom co nejvřeleji do-
poručili těm tak zvaným »mladým stranáme
v národě a zejmena jojich novinářským obháj-
cům. Páni ti velice se mýlí, domnívají-li se, že
nedostatek důvodu pro své jednání dá se na-
hraditi sehnanou se všech koutů nepravdoua
klamem. Jest pravda sice, že náš lid sedá na
Macchianvelli
28
article
zvučnů hesla jako mouchy na cukr a že málo
lídí u nás, kteří by si dali práci dříve, než oní
úsudek pronesou, věc prostudovati a prozkoumati,
avšak dlouho sláva takových lidí a vůdců na-
vzdor tomu nikdy netrvá. Lid prohledne záhy
šalbu a potom je zle. Dnes, jak známo, dvě
strany derou se v popředí, strena agrárni, již
založil známý pan Alfons Šťastný a kterou vede
dnes bývalý jeho adjunkt Rataj, a strana ná-
rodních socialistův, ve kteréž postaven v čelo
pan Klofáč. Agrárníci tvrdí, že není strany
v národě, která by s nimi cítila a pro ně pra-
covala, že na sedláky vzpomene si politik český,
zejmena ale mladočeský, jen když jich má za-
potřebí. Že to do nebe volající lež, ví každý,i
nejzatvrzelejší agrárník, sledoval-li činnost mlado-
české strany od počátku a sleduje li ji dosud. Na
sněmu zasedá rolníků bez mála čtyřicet av
říšské radě jest jich celá řada a sice mužů,
kteří o svůj stav zásluh již si byli získalia
kteří dokázali, že zájmy jeho hájiti dovedou.
Není vůbec druhého stavu — a je to zcela
v pořádku, neboť známe význam jeho v národ-
ním našem životě a vývoji — jenž v publici-
stice, ve sborech zákonodárných a ve všech
jiných institucích měl by takové zastání, jako
stav selský. Že všechno snažení a namáhání
nesetkalo ze s výsledkem takovým, s nímž by
zemědělci a upřímní přátelé stavu toho mohli
býti spokojeni, za to strana svobodomyslná ne-
může. Ve vídeňském parlamentě je v minoritě
a i nejroztrpčenějšího rolníka by sotva přiměla
k tomu, aby jiným způsobem než zákonným
Šťastná
Rataj
Klofáč
Lido
29
article
vrhl se v zápas za svá práva. Stavu rolni-
ckému vede se ale zle, to nikdo nepo-
pírá, a tu ovšem nalezá každé pode-
zřívavě slovo, každý nehonetní útok, obrá-
cený proti straně svobodomyslné oporuv
mělkých, prazdných duších, jimž jde vůbec
o to jen, schladiti si na někom žáhu. Jsou t
lidé, kteří si politiku bez nadávek, podezřivání
a surovosti ani představiti nedovedou. Jsou to
lidě s nepatrným vzděláním, ale se směšně
strašnou troufalostí a s hroznou ambicí, lidé,
kteří hubou vyhazují parlamenty, státy i sy-
stémy do povětří. K nim druží se pak onen
druh plížících se v duševných nižinách kreatur,
které lidi zaujaté popuzuji a štvou a konečně
dav lidí nezvyklých mysliti, kterých ve velkých
okamžicích vždy a všude dost a již nedovedou
než volati typické : ukřižuj ho ! Tato společnost
podniká dnes útok na stranu svobodomyslnou,
aby výrvala jí důvěru, jíž v kruzích rolníků
myslících požívá. Aby pak dodala váhy svým
čistě osobním pretensím, jejichž původ hledati
jest v chorobné domýšlivosti, zahrávají si také
v ohledu národním na strašné radikály. Toť se
ví, že to šalba nejhoršího druhu, poněvadž ae
provádí v době nad jiné kritické s nejdraho-
cennějšími statky národa. Jak smýšlejí o věcech
svého národa patrno z toho, že podezřívajíce
stranu svobodomyslnou z chabosti národní,
sami ve svých orgánech
doslovně prohlašují, že jim otázka jazy-
ková je podlřízená, pro ně že má
význam jen otázka blaha hmot-
něho a že již se nedají balamutit
deklamacemi národními! A na
konec tito spasitelové lidu sel-
ského vyzývají stoupence své, aby
spojili se se Staročechy, ti že
agrárníkům dodají ducha, kdežte
oni, agrárnici, že se postarail