2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
pled, lse
l v Praze v sdelnisč rael
na čtvrtlta. . . 6 K —
s dvejí desářko
. . o0
ve slialácki g k so
na ně i ke .
Peštont
na. . 9 k oo
dvojí sisinven
na ni
za avrs let
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6
article
Pryč od Rakouska!
Pryč od Rakouska!
Ve všech úvahách, v nichž časopisy
německo-nacionální či, jak podle vlastního
názvosloví politického a státního správně se
jmenují, všeněmecké, totiž prušácké,
se svíjejí pod kritikou, kterouž rakouský
následník trůnu, arcivévoda František Ferdi-
nand, před týdnem vystihl pravou, poli-
tickou povahu hesla »Pryč od Říma !«,
napořád jeví se úmyslné, úzkostlivé obchá-
zení jádra věci. Arcivévoda František Ferdi-
nand pravil zcela určitě, že heslo »Pryč od
Říma !« jest totožné s heslem »Pryč od Ra-
kouska !«.
Timto projevem strhl hlasatelům »Pryč
od Římal« škrabošku náboženskou a
ukázal, že vlastní jejich zastíraná tváři jest
politická, pověděl, že za jejich agitací
protiřimskou vězí skutečná politik
protirakouská. A to bylo, jest a zů-
stane jádrem výroku arcivévodova. A to-
muto jádru jeho výroků všeněmecký, pru-
šácký tisk v Řakousku vyhýbá se a bojí se
o ně zavaditi.
Znamení politické velezrády, kteréž sám
následník rakouského trůnu provolávačům
»Pryč od Říma!« vpálil na čelo, opravdu je
pálí až do kosti. Kdyby byl býval přesvěd-
čen, kdyby byl uznal a i veřejně řekl, že
toto heslo jejich má obsah a směr toliko
náboženský, byl by mohl odsouditi je
sebe důrazněji a rozhodněji, nebylo by to na
ně způsobilo velikého dojmu.
V duchu byli by se ještě radovali, že
i on nechal se oklamat jejich praporečkem
náboženským, a na venek snad byli by ho
politovali, že také se dal mezi klerikály.
Ferdi
Římal
Rakousko
Řím
7
article
Však arcivévodovi následníku Františku Fer-
dinandovi o náboženskou stránku hesla
»Pryč od Říma«, provolávaného pruskými
jednateli, vůbec nešlo a nejde, on proti jejieh
ať mínění ať přesvědčení náboženskému
vůbec nic nemá, on náboženské účely
a snahy jejich nechal zcela stranou, on jen
pravil, že heslo jejich »Pryč od Říma«, pro
nášené právě v Rakousku a právě
v těchto časech, znamená na vlas totéž jako
»Pryčod Rakouska«, a proti této po-
litické, státní povaze a proti
rakouské pravdě jejich protiřímského
hesla pravil že ani není možno postaviti
dosti hrázi! Ale o tom nechtějí mluvit, to
usilují umlčet a rozpisují se o všeličems ji-
ném, co k jádru věci nepatří. Zvláště se na-
máhají najíti toho vinníka, jenž arcivévodov
Františku Ferdinandovi prý našeptal, co má
říci. A tu ovšem že se shodli v tvrzení, že
to neudělal nikdo jiný, než nějaký český
fendál a klerikál. Tím pak nadáli se, že ne-
příjemnou věc nadobro odbyli.
František Fery
František Ferdinand
Řím
Rakousko
8
article
Jaká v takovém tvrzení jejich jest urážk
arcivěvody následníka? Jako by on sám
neměl zdravé oči a zdravý rozum, zdravý
úsudek, aby sám nedovedl vidět a posoudit,
kam všeněmecké heslo »Pryč od Říma« právě
v Rakousku směřuje a jako by teprv měl
potřebí nějakého našeptávače, který by ho
upozornil, že heslo »Pryč od Říma« právě
v Rakousku znamená něco více a něco
jiného, než v kterékolivjiné zem
a říši evropské, že znamená »Pryč od
té říše, v níž on někdy má zasednouti na
trůn.«
Všeněmci v Rakousku už musejí dovo-
liti následníku trůnu, aby si utvořil o jejich
úmyslech, podnicích a směrech svůj vlastní
úsudek, a nesmějí se opovážit, aby ho po-
kládali k tomu za neschopna. Jestliže vše-
chen rozumný a nepředpojatý svět už dávno
seznal, že pod svým heslem »Pryč od Říma«
nepracují pro nikoho jiného, než pro
Prusko, nemohou upírati ani následníku
trůnu schopnost, aby nabyl o nich téhož pře-
svědčení, a nemohou mu upírati práva, aby
toto své přesvědčení o nich veřejně řekl.
Řím
Rakousko
Prusko
9
article
Že ta rána byla šťastná, dosvědčují sami,
namahajíce se, jak by ji se sebe střásli na
někoho jiného. Sami nechtějí býti a zůstati
vinníky! Jak pak by bylo vůbec možno
aby někdo směl obviniti a obžalovati je ze
snah a ze skutků protirakouských?
Jak pak je tomu dávno, že sama auto-
rita vládní v Rakousku před nimi kapitulo-
vala? Jak je tomu dávno, co v Rakousku
osáhli veslo vládní a smějí se nazývati stra-
nou, která tento stát udržuje? Jak
je tomu dávno, co oni sami uznáváni jsou
za nejlepší Rakušany? Co konečně
na tom, že hlavní vůdce jejich teprv nedávno
v parlamentě vídeňském veřejně a hlasitě
zvolal, ideálem jejich že jest »jedna říše,
jedna církev a jeden císař?« Oni
zajistě jsou nejlepší Rakušané, poku
totiž Rakousko dělá všechno, co oni mu
poroučejí, pokud jim ve všem vyhovuje.
pokud jim bez odporu jest ve všem
k službám,
Však patrno, že konečně i mimo ná-
rod český jsou na světě, v Rakouskua
ve Vídni lidé, kteří jejich rakouské vla-
stenectví v pravém jádru jeho pro-
hlédli a správně poznali, třeba se skrývalo
za náboženské heslo »Pryč od Říma«
Následník trůnu, arcivěvoda František Fer-
dínand, už není jediny. Ale byl první, jenz
prolomil led.
Rakušan
František Fery
Rakousko
Vídeň
Řím
10
article
Řím se to píše, Rakousko set
čte, přiznává se konečně i v onom táboře ra-
kouských Němců, jichžto zástupci před lety
na radě říšské podepsali se zástupci národa
českého program samosprávný a kteř
od 17. října 1899 uvázli v tenatech německo-
nacionálních, správně řečeno, prušáckých.
I jejich časopisy prohlašují dnes veřejně, že
»ruch, ženoucí se v Rakousku za heslem
»Pryč od Říma«, jest mravně i hmotně
podporován z Pruska, a že b
bylo šílenstvím pro Rakousko
aby obnovilo smlouvu trojspol-
kovou, nebude-li míti záruku, že
bude bezpečno proti vlastnímu
spojenci.« Tak pomalu svitá i jinde.
V časopisech německo-nacionálních, totiž
všeněmeckých, vycházejících v Ra-
kousku, vyskytla se proti následníku Fran-
tišku Ferdinandovi výčitka, že učinil svj
odsuzující výrok o protirakouské po-
litice hlasatelův hesla »Pryč od Říma«,
aby prý způsobil rozpaky a nepříjemnosti
nynějšímu předsedovi ministerstva vídeň-
ského dru. Körbrovi, ne-li, aby ho svrhl.
Na všechen způsob arcivévoda svým památ-
ným výrokem, že heslo »Pryč od Římae
jest totožné s heslem »Pryčod Rakou-
ska«, kteréž nemůže býti an
dosti potíráno, nestotožňuje své po-
litické přesvědčení s politikou dra.
Körbra, která provolavače hesla »Pryč o
Říma« nejen v parlamentě víden
ském, ale i všude mimo něj zjev ně
chrání! —
Němec
Fran
Ferdinand
Körbr
Řím
Rakousko
Prusko
Ra
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze třjcátá šestá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 24. dubna.
Za bezprostředního dojmu známého pro-
jevu arciknížete Františka Ferdinanda d'Est
napsali jsme, že není tato událost kamenem,
který zapadne do tůně, nýbrž skutkem, jenž na
rozvlněně hladině široké veřejnosti způsobí živé
kruhy. Každý den, který minul po překvapu-
jíeím činu následníkově, potvrdil toto rozpoznáni
naše. Věci rozlily se do širokých a bouřlivých
proudů ; vody při tom stále stoupají. V novinách,
na schůzích a v parlamentě zabraly řeči dědiee
trůnu rakouského a o jeho politickém přesvědčení
veškerý volný čas a zatlačily tam skoro všechny
jiné otázky, kterými jest požehnáno Rakousko.
Pět hodin dnešní schůze vyplněno zas
dnešní afférou, která se stala cause celébre,a
nepochybně dlouho jí také zůstane.
Posl. Walz a soudr., Černý a soudr.
Stein a soudr. a Menger a soudr. podali
dotazy na vládu, kleré se týkají různých stránek
pozoruhodného debutu arciknížete a Perne rs-
torfer a soudr. pilný návrh na zrušení § 64.
tr. z. (urážka člena císařského rodu), jenž byl
František Ferdinand d ' Est
Posl
Černá
Stein
Menger
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
12
article
neprodleně projednán a pro jehož pilnost hlaso-
vali toliko ti, kdož jej podporovali: socialisté
někteři Všeněmci, národní socialisté a poslanei
Eman. Hrubý, Zázvorka, Malik
Breiter.
O zásadě, je-li nutno, by členové panovni
ckého domu byli stejně chránění trestním zá-
konem jako panovník sám, může býti bez od
poru zcela opravdově uvažováno, tím více, po
něvadž takové stejnosti nestává ve všech stá
tech. Toto thema právní bylo záhy opuštěno
na podstatu návrhu se zapomnělo úplně. Posl
Pernerstorfer již docela. Devět desetin
jeho výkladu věnováno bylo klerikalismu a kato-
licismu a jejich následkům pro intellektuelní
hmotně zájmy lidu. Nebylo tudíž divno, že de
popředí dostaly se rozpory náboženské a že kn-
Dzieduszycki a bar. Morsey reagoval
výhradně na ně. Jiný řečník zabýval se vojen
ským postavením arciknížete.
Nových momentů ve dlouhé filippice posl.
Eman
Hrubá
Zázvorka
Malik
Breiter
Posl Pernerstorfer
Morse
13
article
Pernerstorfera nabylo. Četl dokonce
svým posluchačům z dějin Webrových
o bědách, jaké v českém království měla v zá
pěti porážka bělohorská; četl Lenaua, čet
ještě jiné spisovatele. Ze svého nep ři da
skoro nic.
Po tom však došlo k tak velkým bouřím
že musil hr. Vetter jednání přerušiti, stolee
svůj opustiti a vyjíti ze zasedací síně. Němeč
bratři dostali se totiž do sebe, a málo chybělo,
že by byli páni Mayer, křesťanský socialista
a Rudolf Berger ze všeněmeckého svazu s
utkali argumenty nejpádnějšími. Drobounke
Malik dotkl se trochu nešetrně starosty víden
ského, načež stoupencí tohoto bušili pulty a du
pali, dokud nedostal důtku, za kterou štýrský
poslanec sám žádal, hrdě vypjav prsa s posou
dramatického hrdiny, který vydává obnaženou
hruď úkladníkově dýce. Byla to podivaná, jejn
komičnost účinkovala neodolatelně.
Tak bylo vždycky: vedle tragiky hned
satyra.
Dvě hodiny ještě trvala rozpráva o § 3.
poplatkové novelly. Jest málo naděje, že tatc
osnova bude skončena v příští schůzi, která
bude se konati v pátek.
Webrův
Lenau
Vetter
Němeč
Mayer
Berger
Malik
14
article
Předseda hr. Vetter zabájil schůzi v 11 ho
Předseda hr. Vetter zabájil schůzi v 11 ho
15 min. dopol.
Mezi došlými spisy jsou mezi jinými Stei
nův návrh na vydání zákona proti dalšímu pobytu
jezovitů v Rakousku, již vypovězení z Ne
mecka za Bismarka přestěhovali se houfně do Ra
kouska a také proto, že vypovězení jsouce nyní té
i z Portugalska, mohli by se přistěhovati do habs
burské říše. Navrhovatelé uvádějí několik jezovit
ských pouček a nabádají sněmovnu, by vyzvala
vládu, aby bez meškání dala prozkoumali ony po
měry a co nejdříve podala předlohu, již zakazuje
jezovitům pobyt ve všech královstvích a zemích za-
stoupených na říšské radě.
— Schönererův oznámený již návrh stran
státní němčiny, jenž po přání navrbovatelů má při-
kázati se 4Sčlennému výboru pro státní němčinu.
Dotazy podali: poslanec Tschan a spol. po
katolickém Schulvereinu, dovozujíce, že
vývinuje politickou činnost, což uznáno výrokem
arciknížete Františka Ferdinanda. Dotazovatelé táž
se, ví-li ministr, že spolek ten, ač nemá býti politi-
ckým, proti veřejně vyslovenému mínění sleduje po-
litické cíle, ba že neopřel se pochválení své politick
činnosti, ale za pochvalu ještě poníženě poděkoval
Co prý hodlá ministr učiniti, aby úřady chovaly se
příště slejně ke všem spolkům ;
Vetter
Tschan
František Ferdinand
Rakousko
Portugalsko
15
article
— Menger a spol. dotazovali se rovněž po
převzetí protektorátu nad katolickým Schulvereinem
arciknížetem Frant. Ferdinandem, vyčítajíce spolku
že snaží se o vyvrácení a odstranění školských zá
konů rakouských. Strannictví s tímto spolkem mus
rozhořčiti občany, jimž záleží na zachování těcht
zákonů. Člen císařského rodu má sice právo posta-
viti se v čelo takového agitačního spolku, avšak pří
vrženci školských zákonů rakouských jsou povinn
opřiti se snahám takového spolku. Proto třeba opravy
trestního zákona. Táží se, zda vláda hodlá záhy po
dati předlohu, jíž odstranilo by se nebezpečí, jemuž
vystavují se státní občané, hající tak důležité státn
zákony, jako jsou školské.
— poslanec Wolí a spol. na ministra spra
vedlnosti po zakročení úřadním proti členu krakov
ského bratrstva pro rušení náboženství
Poslanec Březnovský a spol. podali tent
dotaz:
Jest všeobecně známo, že o bezpečnost majetku
a bezpečnost osobní v Praze jest prašpatně posta
ráno, ba došlo to již tak daleko, že osoby, jež za-
stávají veřejné čestné úřady, nejsou životem svým
před zločinci, na které bylo zavčas polici
poukázáno, na ulici jisty, jak ukazuje hrozný
případ, jenž se udál v neděli odpoledne v Praze n
veřejné promenádě.
Menger
František
Ferdinand
Wolit
Březnovská
Praha
16
article
Pro nesprávnosti ve služhě propuštěn byl zří-
zenec potravní daně Wurm. Muž tento, jenž byl více-
kráte policejně a soudně trestán, ba dvakráte byl na
pozorovací stanici pro choromyslné, vyhrožoval ve-
řejně zabitím jak administrátoru potravní daně panu
Parůžkovi, tak starostovi Prahy. Vyhrožování toto
bylo c. k. policii oznámeno a policie požádána, by
Wurma, jako osobu, jež jest všeho schopna, střežila
Vzdor tomu c. k. pražská policie“ pro bezpečnost
osob, jimž bylo smrtí vyhrožováno, ani nejnutnějších
opatření nevykonala, ač v případech, když se jedná
o politickou věc, pan vrchní pol. komisař Olič dává
pod policejní dozor mladíky sotva škole odrostlé.
Wurm
Parůžk
Olič
Praha
17
article
Propuštěný Wurm, věda o tom, že není střežen,
vykonal svoji vyhrůžku.
V neděli dne 21. t. m. čekal na administrátora
potravní daně pana Parůžka, až vyšel ze svého bytu
a jest zajímavé, že čekal v hostinci, ve které mž
domě nalezá se c. k. policejní komi
sařství, a v samě blízkosti bytu pana Parůžka
V tomto hostinci čekal Wurm a když pan Parůžek
vyšel ze svého bytu provázen svojí manželkou
dvěma syny, šel za ním a v samé blízkosti vypálii
do něho šest ran z revolveru.
Pan Parůžek, smrtelně jsa raněn, klesl a vy-
pustil ducha. Zavraždění tohoto všeobecně váženého
muže na veřejně promenádě vzbudilo po Praze zdě-
šení. a bylo odsazováno, že úřady bezpečnostní —
jadnee v čas upozorněny — nekonaly svoji povin-
nost. Ba poukazuje se k tomu, že za podobných
okolností každý se bude obávat přijati čestně úřady
když se jeho osobě nedostane ochrany.
Následkem toho táží se podepsaní:
Hodlá-li Jeho Excellence učinit
kroky, by o bezpečnost v Praze lépe
postaráno bylo
— poslanec Berger a spol. po konfiskae
»Gablonzer-Anzeiger« pro článek: »Následník pro-
mluvil:
— poslanec Hannich a spol. po delegátsk
schůzí okresních nemocenských pokladen v Čechách
svolané představenstvem svazu.
Poslanec Pernerstorfer a spol. podal piln
návrh na zrušení § 64. tr. z. (urážky členů císařské
rodiny), proto že však neměl dostatečný počet pod-
pisů, předseda tázal se, kdo podporuje tento návrh
Pro podporu povstali sociální demokraté a Vše-
němci, tak že byl podporován dostatečně.
Poslanci, jíž podali pilné návrhy, položené na
dnešní program, odvolali je a tak rokovalo se hned
o Pernerstorfově návrhu.
Wurm
Parůžek
Berger
Anzeiger
Hannich
Pernerstorfer
Praha
Čechy
18
article
Posl. Pernerstorfer prohlašuje, že jeho
strana byla ochotná v zájmu dělnosti parlamentu
nepodávati pilného návrhu, avšak zvláště za po-
slední doby je povinností jeho stranníků vysloviti
své mínění a pomýšleti na pomocné prostředky.
Pro průplavy a vodní dráhy nesmějí se jin
věci odkládati. Sociální demokraté nestojí v tét
otázce na stanovisku Všeněmců nebo některé jiné
strany. Soudí, že též arcikníže má taková práva.
jako jiní lidé a může přiznávati se třeba ke kle-
rikalismu, ale nesmí mu býti proti mysli, vystoupí-l
se proti němu takovou zbraní, jako proti komukoliv
jinému. V arciknížeti Františku Ferdinandoví vtěluje
se klerikalismus a proto třeba opříti se. Avšak
v tomto počínání brání zakázaná kritika jednání
arciknížete. Třeba rovných zbraní.
Líčí rozkvět duchovního života v Německu
dovozuje, že Rakousko až do posledního desetileii
úpělo v moci klerikalismu. Uvádí Anzengrubera
Hamerlinga jako jediné německé básníky, jíž za
poslední doby v Rakousku kvetli. (Křesťanští socia-
lové volají: Na Griliparzera jste zapomněl!)
Posl. Berger volá: Co napsal Grillparzen
o klerikalismu, měli byste si zapsati za uši!
Po těchto slovech strhla se mezi křesťanskými
sociály a Všeněmci, již obstupovali lavíce křesťan-
ských sociálů, prudká hádka a vřava, jež
vzrůstala čím dál více.
Předseda marně usiloval o pořádek a obávaje
se násilností přerušil schůzi a vyšel ze zase-
dací síně.
Posl
František Ferdinandový
Anzengruber Hamerling
Berger
Grillpardit
Německo
Rakousko
19
article
Vřava trvala zalím dál a teprv za delší chví
nastal klid.
Předseda obnovil schůzi za čtvrt hodiny a posl
Pernerstorler pokračoval ve své řeči. Liči
nebezpečí klarikalismu a činnost sv. Petra Arbnesa
Posl. Malik volal na dr. Luegra: Jen se
smějte, smějte se vlastní ostudě!
Posl. dr. L ueger (rozčileně): Takové poznámk
si vyprosíme!
Křesťanští sociálové žádají hlučně, aby posl
Malik byl volán k pořádku. Křičí a bouchaj
na pulty tak, že posl. Pernerstorfe
musí ustati ve své řeči.
Předseda praví, že neslyšel Malikovu po
známku, ale dá si předložiti stenografický protokol
Křesťanští sociálové křičí z plných hrdel
»Volejte Malika k pořádku!« a boucha j! n
pult y
Předseda praví, že z protokolu poznává Ma
likův výkřik a proto volá poslance k pořádku.
Posl. Stein (křičí): Ja opakují onen výro
proti Luegrovi.
Předseda volá Steina k pořádku.
Posl. Stein: Opakuji to ještě jednou
Konečně nastal klid a posl. dr. Perners
torfer ukončil svou řeč.
M.-p. dr. Körber prohlašuje se jmenem vlády
proti Pernerstorferovu návrhu. Považujeme, praví.
ochranu členů císařského domu dle čl. 64. tr. z. za
nutný korrelat jejich vyjmutí z obecného práva
(Souhlas), neboť obojí dohromady označuje zvláštní
postavení náležité každému příslušníku císařské ro-
diny. Na tomto vzácném starodávném zařízení vláda
nedopustí žádnou změnu.
v drebném pro dejti
raaní číslo o solě.
. . . . n z
odpoledni
Ve dlislkách na vankovší
raaní číslo. . . . 1.
edpolední . . . . . . . . 3k
Inseráty
platí sa Votově papřee.
Přečplaeení a josrty příjiná dmaini-
stzace v Mkriansé ulicl č. 3.
Tam nacháaejí se tiz ridabe
tiskárna a ezpedice „Nárednich Listt“
Rekopisy se nsvraesji.
Petro Posl
Malik
Luegr
Posl
doktor
L ueger
Malikův
Stein
Perners
Körber
Pernerstorferův
Nárednich Listt
Rekopisa
20
article
Také odůvodnění návrhu není zcela přiměřeným
Posl. Pernerstorfer narážeje na událost posledních
dní vyjádřil se, že pobízí neodolatelně k posudku
Protože kritika není možnou pro čl. 64. tr. z., neba
by byla nebezpečnou jejímu autorovi, musí býti čl.
64. tr. z. odstraněn, aby mínění mohlo se pronésti
svobodně. Ptám se: Nebyla ona událost mnohonásob
posuzována?
Jedni ji schvalovali, také souhlas a schvalování
je kritikou, jiní chovali se odmítavě — to je skutečnou
kritikou. V dobách, kdy členové císařského domu
bývali v čele vlády nebo správy velkých zemí, řeklo
se nejedno slovo o vládě a nejvyšších úřadech
v oněch zemích, jenže nepřenášela se taková taktika
na osoby. Nedotknutelnost trůnu účinkuje také na
členy čísařské rodiny. Osobní vážnost jejich nesmí
býti tangována ani slovem ani skutkem. Tak je také
v jiných monarchistických státech a právě proto
prohlašuje se vláda proti návrhu.
Konečně prohlašuje ministerský předseda, ž
státní funkcionáři ve schůzích a shromážděních ne-
měli nijakých zvláštních rozkazů.
Posl. hr. V. Dzleduszycki prohlašuje s
jmenem svých přátel proti pilnosti Pernerstorferova
návthu. Sám navrhovatel tušil asi, že jeho návrh
nestane se zákonem.
Na Pernerstorferovy vývody nebude odpovídati a
nebude pouštěti se do boje, neboť již při odůvodňo-
vání návrhu udály se trapné scény, tak že schůze
musila se přerušiti, Účelem návrhu je, porušiti příměří
v národním zápasu a rozpoutati ve sněmovně boj
náboženský. Nesmí se také dopustit, aby politické
spory zasahovaly až k trůnu a nejvyšší osobnosti
byly do nich zatahovány.
Posl
V Dzleduszycký
Pernerstorferův
21
article
K návrhu posl. bar. Ludwigstorřfa debata
uzavírá se a zvoleni hlavní řečníci poslanci Malik
(pro) a Morsey (proti návrhu).
Posl. Malik nechce býti považován za řím-
ského katolíka, neboť je starokatolíkem. Katolický
Schulverein je spolkem nejen politickým, ale také
velice nebezpečným. Osvědčování politického smý-
šlení je zakázáno každému aktivnímu důstojníkovi,
tedy také každému aktivně sloužícímu arciknížeti.
Řečník končí těmito slovy: Arcikníže skládá přísahu
věrnosti císaři, nabude-li hodnosti vojenské. Žádám
jako člověk a státní občan, aby muž, který kdysi
bude povolán na trůn říše, vzdal se veškerých pro-
jevů politických takovým způsobem, abych měl vě-
domi, že státi bude nade mnou nestranný panovník.
Žádati to mám právo, jelikož si nedám nikdy vnutiti
smýšlení a také nikdy žádné lásky i kdyby deset-
kráte stála na papíře.
Poslanec Morsey vychvaluje arciknížete, že za-
ujal takové postavení. (Pochvala ve středu.) Katolický
Schulverein není politickým spolkem. (Smích a po-
křiky mezi Všeněmci.) Líčí činnost spolku a připo-
míná, že ocil se v rozporu s episkopátem, jenž
soudil, že zadává ze svého zásadného stanoviska ve
školské otázce. Rekne se snad něco proto, že anglický
král je náčelníkem zednářské lože ? (Pokřik a vřava
mezi Všeněmci.)
Mezi poslanci Steinem a Šusteršič em
vznikla prudká hádka.
Místopředseda Prade: Poslanec Stein nemá
slovo. Račte dbáti svobody slova a odbýti si své
soukromé rozmluvy mimo zněmovnu.
Hádka mezi oběma jmenovanými poslanci ne-
ustává a účastňují se jí také jiní Všeněmci.
Místopředseda Prade volá k pořádku poslanc
Steina a Šusteršiče.
Malik
Morse
Posl
Stein
em
Šusteršič
22
article
Poslanec Morsey (pokračuje ve své řeči)
polemisoval s poslancem Pernerstorferem, jsa často
přerušován od Všeněmců a sociálních demokratů, jež
místopředseda Prade volá proto k pořádku a zá-
roveň pobádá řečníka, aby se držel věci. Mo rsey
prohlašuje konečně: Jsme vždy odhodláni k obraně,
bude-li nám boj vnucen. (Pochvala ve středu.)
Následují věcné opravy.
Posl. Menger považuje za nezbytnou změnu
§ 64. tr. z. a není pravdivé tvrzení ministerského
předsedy, že ustanovení onoho článku je nerozlučná
od monarchické ideje. V § 64. sluší rozeznávati
schvalování proti urážkám a skutečnostem. Této
ochrany je dle jeho náhledu třeba. Charakteristickým
pro rakouské právo jest ochrana proti porušení úcty.
Posl. dr. Stránský: Ale ne v § 64.
Posl. Menger: Mýlíte se.
Posl. dr. Stránský: Není pravda; v § 63.
a ne 64.
Morse
Pernerstorfer
Posl
Menger
doktor
Stránský
23
article
Posl. Menger: Taková nevědomost! (Veselost.)
Treslní ustanovení pro porušování úcty k arcikní-
žatům, jež staví se v čelo agitačních spolků poli-
tických, musí se odstraniti ze zákona. Soudí, že
návrh sluší přikázati výboru. (Hlučná pochvala-)
Posl. Tschan nejša ve sněmovně, přišel o slovo.
Posl. Kloláč: My, kteří jsme tento návrh pod-
porovali, budeme také proň hlasovati, ba přáli by-
chom si, aby zrušen byl také 8 63. tr. z.
Vyličiv skutky náboženské persekuce po bitvě
bělohorské pravil řečník : Pro mne jest určitou udá-
lostí, že arcikníže převzal protektorát nad katolickým
spolkem školským nikoli ze své vůle, nýbrž z roz-
kazu císařova. Dar jednoho millionu na galerii umě-
leckou jest nepatrnou částí toho, co bylo království
českému v minulosti vzato.
Posl. Schneider za všeobecné veselosti
předčítal úryvky z Eisenmengerova překladu tal-
mudu.
Posl. Schuhmeier: To je světlo věků.
(Smích)
Pilnost Pernerstorferova návrku propadla
Hlasovali pro ni sociální demokraté, všeněmci, ně-
kolik »divochů« a čeští radikálové a sám návrh
přikázán potom právnímu výboru.
Posl
Menger
Schneider
Schuhmeier
Pernerstorferův
uma
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 24. dubna.
Praha
25
article
Lidský důmysl je nevyčerpatelný, pokud jde
o sestrojování nových a nových zábav. Kulfurn
historie probrala již nejednu stránku lidského
života a nebyla by to věru kniha nezajímavá,
v níž by se pojednávalo o tom, jak průběhem
věků lidstvo se bavilo. Nebyly to jen honby na
divokou zvěř a rytířské kratochvíle, tak zvan
sedání, jimiž krátili si naši národní čeští oficit
v dávných stoletích čas. Ti ostatní, již neměli času
zúčastnit se turnajů a kteří rovněž pociťovali
touhu rozveseliti se, bavili se také něčím, třeb
o tom nemáme žádných zápisů.
Tak i v dobách pozdějších předci naši pří
jemným způsobem se bavili. Však všechny jejich
zábavy, nechť jsou jakéhokoliv rázu, připomínají
půlky se zbraní v ruce a točí se zpravidla
to, kdo vyhraje. Nechť již to šach či dáma.
vše jedno: hry trpělivostní byly vždy jen vý-
hradou dam, muži od věků bavili se vždy jen
rvačkou, v nejrůznější podobě. Zvláštní tichá,
nikoho nerušící a přece plná prý půvabů je zá-
bava, jež v poslední době teprve vypučela v plný
květ, zábava sběratelská.
Není snad tak nová, jak by se mysliti mo-
hlo, však s takovou intensivností, s jakou se
sbírá dnes, nesbíralo se dosud nikdy.
Nechtějmež zabihati do dávno minulých
dob a z historic vylupovati jednotlivé zajímavé
26
article
zjevy vášně sběrací, není jich mnoho, aspoň
ne pokud jde o jednotlivce. V dobách klassi-
ekých i ve středověku sbíraly zejmena státy.
země, obce, především ale panovníci a dnes
ještě tvoří to, co průběhem věků nasbírali, nej-
drahocennější a nejskvostnější čásť velikých svě-
tových sbírek.
O tomto sběratelství, jež toliko v určitém
se nese směru a kteréž nelze při seriosníma
důležitém významu jeho vřaditi mezi zábavy,
mluviti nechci, nýbrž pouze o tom drobném,
k němuž netřeba tisíců, ba ani ne set a v němž
tisícové lidí žijí a nalezají tolik příjemností, ž
snadně získá si všech ostatních.
Je pravda, že mezi sběratele druhého genru
vplíží se nepozorovaně též mnohý podivín.
V první polovině tohoto století, žil na př.
v Praze jistý šlechlic, jenž marotu měl sbí-
rati — kalhoty. Kde nějaké, ne snad zvláštní,
nýbrž jen nápadné objevily se spodky, tam byl
druhého dne hrabě R., aby je mnohdy za
drahé dost peníze koupil. Když zemřel, zůstala
po něm gallerie tří set párů různých kalhot.
Nedávno zemřelý velkoprůmyslník pražský,
liboval si v tom, v čem liboval si Karel pátý:
sbíral hodinky, kapesní i jiné. Zanechal cel
hodinové museum a pokud víme, namáhal se
navzdor pokročilé mechanice zrovna tak marně,
aby všechny mu šly stejně, jako korunovaný
jeho předchůdce.
Se zvláštní zálibou sbírali a sbírají mnozí
lidé speciální druhy živočichů. Nejoblibenější
v ohledu tom byli a jsou dosud — broucia
Karel
Praha
27
article
motýlové, domácí i exotičtí. Pokud vím, má
u nás nejskvělejší sbírku brouků a motýlů
prof. dr. Schöbl, který nesbíral pouze pro zá-
bavu, nýbrž zvláště ze zájmu vědeckého.
Založiti si sbírku pěkných koní neb sbírku
nejvzácnějšího skotu bavilo by mne nejvíc, však
k tomu se mi nedostává některého ze Schwar
zenbergských neb Liechtensteinských panství
Těšila by mne takováto živá sbírka mnohem
víc, než sebe krásnější kollekce trilobitů.
Největšího snad rozpjetí domohla se vášeň,
jež pořádala honbu na známky poštovní. Ne-
jenom že vzniklo zvláštní obchodní odvětví
jež výhradně zabývalo se koupí a prodejem po-
štovních známek, vzácných i neznámých, ba
mnozí fanatikové snažili se povýšiti sbírání to
na jistý vědecký slupeň, dokazujíce, že se jím
šiří vědomí zeměpisné a že se sbíráním těchto
známek svět sbližuje.
profesor
doktor
Schöbl
28
article
Nemám dosti odvahy to popřiti, ale zdá
se mi, že by geografii dalo se naučiti způsobem
poněkud jednodušším, než filatelistickým.
Světovou armádu tvoří dnes — sběrači
sběratelky pohlednic. Celá zeměkoule je dnesv
moci těchto nebezpečných lidí. Není vesničky
dosti mizerné, aby jí nebyli uchvátili, není roze-
klaného skaliska, bublavého potůčku, není roz-
bité opuštěné chaty, aby se ji nebyli zmocnili,
A vl bůh, že nezoufám ještě nad osudem
Nansenovým. Jsem přesvědčen, že evropské
akademie věd a zeměpisné společnosti jednoho
krásného dne budou překvapeny pohlednicem
s poznámkou: »Pozdrav ze severní točny!«
Nansenův
evropský akademie věda
29
article
Co jsou franemagoni proti velkolepé, obrov
ské organisaci sběračů a sběratelek pohledo-
vých lístků! Co chytrá protiorganisace jesuit
ská? Nevalné hloučky malomocných lidí,
porovnání se společností sběratelů pohlednie
Divím se, že policie organisaci tu trpi, nebo-
kdyby chtěla, svět by na rub obrátiti mohla.
Mějmež na mysli pouze to, co mimoděk
již vyvolala.
Nejen že obohatila státy milliony za franka-
turu, vyvolala aneb oživila veliké odvětví umě-
leckého průmyslu ! Jen si povšimněme, na jaký
stupeň dokonalosti vyšinula se již výroba po-
hledových lístků!
A mějme na mysli též hospodářský efekt té
drobotiny, kterou nás obtěžuje polygrafické umění
Co lidí se dnes živí výrobou a prodejem pohled
nic! A jest-li se honosili filatelisté tím, že spor
jejich přispivá valně k šíření zeměpisných vědo-
mostí, platí to dojista v míře daleko větší o po-
hlednici. Byl jsem své doby jejím odpůrcem.
Přiznám se k tomu. Pokládal jsem ji původně
za dotěrnou hračku. Dnes ale doznávám, že pů-
vodní můj soud byl přikrý. Změnil jsem své
mínění zejmena, když zpozoroval jsem, jak po
hledníce povzbuzují touhu cestovní a jak svádějí
lidi, aby lraneček svázali, portmonku naplnils
a potom hajdy do světa. A čím více bude mezi
námi lidí, kteří byli trochu dále než v Záběhlicíeh
nebo v Horních Počernicích, tím lépe pro nás.
Znal jsem jině ještě sběratele.
Jeden založil si album ze samých parte.
Černým aksamitem potažená kniha, jejíž přední
Horní Počernice
30
article
deska vyzdobena byla stříbrným prostičkým kří-
žem. Uvnitř pak jedno černě vroubené oznámení
po druhém. A v oznámeních těch jeden po druhém
klesá v hrob. Tak mnohý podepsán v předu
jako truchlicí, jenž zprávu podává o smrti mile-
ného druha, aby o několik stránek dále sám se
s námi rozloučil.
Smutná sbírka
Ještě smutnější založil si ale nešťastník,
jenž sám v manželství nedobře pochodil. Kol-
lekci snubních prstenů.
Každý týden obcházel vetešníky a mim
to nevynechal jediné dražby v zastavárně. Všude
pátral po těch zlatých kroužeích, jež v plne
září štěstí před oltářem nastrčeny byly na prst,
aby za několik let s něho byly staženy zlým
osudem a vyměněny snad za — chleb, po něm
volaly hladové děti.
Co by každý takový prstýnek mohl vy
pravovati
Sběratel také po tom pátrá. Návodem
k tomu jsou začáteční písmena a datum d
prsténku vryté.
Však počal jsem psáti toto povídání, maje
v úmyslu uvažovati o tom, jak se dnes p.t.
publikum baví a kde zatím jsem se ocftil?
Na pólu docela opáčném. Ale tak je to ji
v životě našem. Všechno je tak blízkým, zlý
osud i štěstí. Vizte, jak utrpení s rozkoší na-
vzájem si podávají ruce.