ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58c94b60-660c-11dc-a693-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 30, person 89, org 3
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 25. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 113.
4 article
Na ranní a odpol. listy pled, lse l v Praze v sdelnisč rael na čtvrtlta. . . 6 K — s dvejí desářko . . o0 ve slialácki g k so na ně i ke . Peštont na. . 9 k oo dvojí sisinven na ni za avrs let
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Pryč od Rakouska!
Pryč od Rakouska! Ve všech úvahách, v nichž časopisy německo-nacionální či, jak podle vlastního názvosloví politického a státního správně se jmenují, všeněmecké, totiž prušácké, se svíjejí pod kritikou, kterouž rakouský následník trůnu, arcivévoda František Ferdi- nand, před týdnem vystihl pravou, poli- tickou povahu hesla »Pryč od Říma !«, napořád jeví se úmyslné, úzkostlivé obchá- zení jádra věci. Arcivévoda František Ferdi- nand pravil zcela určitě, že heslo »Pryč od Říma !« jest totožné s heslem »Pryč od Ra- kouska !«. Timto projevem strhl hlasatelům »Pryč od Římal« škrabošku náboženskou a ukázal, že vlastní jejich zastíraná tváři jest politická, pověděl, že za jejich agitací protiřimskou vězí skutečná politik protirakouská. A to bylo, jest a zů- stane jádrem výroku arcivévodova. A to- muto jádru jeho výroků všeněmecký, pru- šácký tisk v Řakousku vyhýbá se a bojí se o ně zavaditi. Znamení politické velezrády, kteréž sám následník rakouského trůnu provolávačům »Pryč od Říma!« vpálil na čelo, opravdu je pálí až do kosti. Kdyby byl býval přesvěd- čen, kdyby byl uznal a i veřejně řekl, že toto heslo jejich má obsah a směr toliko náboženský, byl by mohl odsouditi je sebe důrazněji a rozhodněji, nebylo by to na ně způsobilo velikého dojmu. V duchu byli by se ještě radovali, že i on nechal se oklamat jejich praporečkem náboženským, a na venek snad byli by ho politovali, že také se dal mezi klerikály.
Ferdi Římal Rakousko Řím
7 article
Však arcivévodovi následníku Františku Fer- dinandovi o náboženskou stránku hesla »Pryč od Říma«, provolávaného pruskými jednateli, vůbec nešlo a nejde, on proti jejieh ať mínění ať přesvědčení náboženskému vůbec nic nemá, on náboženské účely a snahy jejich nechal zcela stranou, on jen pravil, že heslo jejich »Pryč od Říma«, pro nášené právě v Rakousku a právě v těchto časech, znamená na vlas totéž jako »Pryčod Rakouska«, a proti této po- litické, státní povaze a proti rakouské pravdě jejich protiřímského hesla pravil že ani není možno postaviti dosti hrázi! Ale o tom nechtějí mluvit, to usilují umlčet a rozpisují se o všeličems ji- ném, co k jádru věci nepatří. Zvláště se na- máhají najíti toho vinníka, jenž arcivévodov Františku Ferdinandovi prý našeptal, co má říci. A tu ovšem že se shodli v tvrzení, že to neudělal nikdo jiný, než nějaký český fendál a klerikál. Tím pak nadáli se, že ne- příjemnou věc nadobro odbyli.
František Fery František Ferdinand Řím Rakousko
8 article
Jaká v takovém tvrzení jejich jest urážk arcivěvody následníka? Jako by on sám neměl zdravé oči a zdravý rozum, zdravý úsudek, aby sám nedovedl vidět a posoudit, kam všeněmecké heslo »Pryč od Říma« právě v Rakousku směřuje a jako by teprv měl potřebí nějakého našeptávače, který by ho upozornil, že heslo »Pryč od Říma« právě v Rakousku znamená něco více a něco jiného, než v kterékolivjiné zem a říši evropské, že znamená »Pryč od té říše, v níž on někdy má zasednouti na trůn.« Všeněmci v Rakousku už musejí dovo- liti následníku trůnu, aby si utvořil o jejich úmyslech, podnicích a směrech svůj vlastní úsudek, a nesmějí se opovážit, aby ho po- kládali k tomu za neschopna. Jestliže vše- chen rozumný a nepředpojatý svět už dávno seznal, že pod svým heslem »Pryč od Říma« nepracují pro nikoho jiného, než pro Prusko, nemohou upírati ani následníku trůnu schopnost, aby nabyl o nich téhož pře- svědčení, a nemohou mu upírati práva, aby toto své přesvědčení o nich veřejně řekl.
Řím Rakousko Prusko
9 article
Že ta rána byla šťastná, dosvědčují sami, namahajíce se, jak by ji se sebe střásli na někoho jiného. Sami nechtějí býti a zůstati vinníky! Jak pak by bylo vůbec možno aby někdo směl obviniti a obžalovati je ze snah a ze skutků protirakouských? Jak pak je tomu dávno, že sama auto- rita vládní v Rakousku před nimi kapitulo- vala? Jak je tomu dávno, co v Rakousku osáhli veslo vládní a smějí se nazývati stra- nou, která tento stát udržuje? Jak je tomu dávno, co oni sami uznáváni jsou za nejlepší Rakušany? Co konečně na tom, že hlavní vůdce jejich teprv nedávno v parlamentě vídeňském veřejně a hlasitě zvolal, ideálem jejich že jest »jedna říše, jedna církev a jeden císař?« Oni zajistě jsou nejlepší Rakušané, poku totiž Rakousko dělá všechno, co oni mu poroučejí, pokud jim ve všem vyhovuje. pokud jim bez odporu jest ve všem k službám, Však patrno, že konečně i mimo ná- rod český jsou na světě, v Rakouskua ve Vídni lidé, kteří jejich rakouské vla- stenectví v pravém jádru jeho pro- hlédli a správně poznali, třeba se skrývalo za náboženské heslo »Pryč od Říma« Následník trůnu, arcivěvoda František Fer- dínand, už není jediny. Ale byl první, jenz prolomil led.
Rakušan František Fery Rakousko Vídeň Řím
10 article
Řím se to píše, Rakousko set čte, přiznává se konečně i v onom táboře ra- kouských Němců, jichžto zástupci před lety na radě říšské podepsali se zástupci národa českého program samosprávný a kteř od 17. října 1899 uvázli v tenatech německo- nacionálních, správně řečeno, prušáckých. I jejich časopisy prohlašují dnes veřejně, že »ruch, ženoucí se v Rakousku za heslem »Pryč od Říma«, jest mravně i hmotně podporován z Pruska, a že b bylo šílenstvím pro Rakousko aby obnovilo smlouvu trojspol- kovou, nebude-li míti záruku, že bude bezpečno proti vlastnímu spojenci.« Tak pomalu svitá i jinde. V časopisech německo-nacionálních, totiž všeněmeckých, vycházejících v Ra- kousku, vyskytla se proti následníku Fran- tišku Ferdinandovi výčitka, že učinil svj odsuzující výrok o protirakouské po- litice hlasatelův hesla »Pryč od Říma«, aby prý způsobil rozpaky a nepříjemnosti nynějšímu předsedovi ministerstva vídeň- ského dru. Körbrovi, ne-li, aby ho svrhl. Na všechen způsob arcivévoda svým památ- ným výrokem, že heslo »Pryč od Římae jest totožné s heslem »Pryčod Rakou- ska«, kteréž nemůže býti an dosti potíráno, nestotožňuje své po- litické přesvědčení s politikou dra. Körbra, která provolavače hesla »Pryč o Říma« nejen v parlamentě víden ském, ale i všude mimo něj zjev ně chrání! —
Němec Fran Ferdinand Körbr Řím Rakousko Prusko Ra
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze třjcátá šestá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 24. dubna. Za bezprostředního dojmu známého pro- jevu arciknížete Františka Ferdinanda d'Est napsali jsme, že není tato událost kamenem, který zapadne do tůně, nýbrž skutkem, jenž na rozvlněně hladině široké veřejnosti způsobí živé kruhy. Každý den, který minul po překvapu- jíeím činu následníkově, potvrdil toto rozpoznáni naše. Věci rozlily se do širokých a bouřlivých proudů ; vody při tom stále stoupají. V novinách, na schůzích a v parlamentě zabraly řeči dědiee trůnu rakouského a o jeho politickém přesvědčení veškerý volný čas a zatlačily tam skoro všechny jiné otázky, kterými jest požehnáno Rakousko. Pět hodin dnešní schůze vyplněno zas dnešní afférou, která se stala cause celébre,a nepochybně dlouho jí také zůstane. Posl. Walz a soudr., Černý a soudr. Stein a soudr. a Menger a soudr. podali dotazy na vládu, kleré se týkají různých stránek pozoruhodného debutu arciknížete a Perne rs- torfer a soudr. pilný návrh na zrušení § 64. tr. z. (urážka člena císařského rodu), jenž byl
František Ferdinand d ' Est Posl Černá Stein Menger Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
12 article
neprodleně projednán a pro jehož pilnost hlaso- vali toliko ti, kdož jej podporovali: socialisté někteři Všeněmci, národní socialisté a poslanei Eman. Hrubý, Zázvorka, Malik Breiter. O zásadě, je-li nutno, by členové panovni ckého domu byli stejně chránění trestním zá- konem jako panovník sám, může býti bez od poru zcela opravdově uvažováno, tím více, po něvadž takové stejnosti nestává ve všech stá tech. Toto thema právní bylo záhy opuštěno na podstatu návrhu se zapomnělo úplně. Posl Pernerstorfer již docela. Devět desetin jeho výkladu věnováno bylo klerikalismu a kato- licismu a jejich následkům pro intellektuelní hmotně zájmy lidu. Nebylo tudíž divno, že de popředí dostaly se rozpory náboženské a že kn- Dzieduszycki a bar. Morsey reagoval výhradně na ně. Jiný řečník zabýval se vojen ským postavením arciknížete. Nových momentů ve dlouhé filippice posl.
Eman Hrubá Zázvorka Malik Breiter Posl Pernerstorfer Morse
13 article
Pernerstorfera nabylo. Četl dokonce svým posluchačům z dějin Webrových o bědách, jaké v českém království měla v zá pěti porážka bělohorská; četl Lenaua, čet ještě jiné spisovatele. Ze svého nep ři da skoro nic. Po tom však došlo k tak velkým bouřím že musil hr. Vetter jednání přerušiti, stolee svůj opustiti a vyjíti ze zasedací síně. Němeč bratři dostali se totiž do sebe, a málo chybělo, že by byli páni Mayer, křesťanský socialista a Rudolf Berger ze všeněmeckého svazu s utkali argumenty nejpádnějšími. Drobounke Malik dotkl se trochu nešetrně starosty víden ského, načež stoupencí tohoto bušili pulty a du pali, dokud nedostal důtku, za kterou štýrský poslanec sám žádal, hrdě vypjav prsa s posou dramatického hrdiny, který vydává obnaženou hruď úkladníkově dýce. Byla to podivaná, jejn komičnost účinkovala neodolatelně. Tak bylo vždycky: vedle tragiky hned satyra. Dvě hodiny ještě trvala rozpráva o § 3. poplatkové novelly. Jest málo naděje, že tatc osnova bude skončena v příští schůzi, která bude se konati v pátek.
Webrův Lenau Vetter Němeč Mayer Berger Malik
14 article Předseda hr. Vetter zabájil schůzi v 11 ho
Předseda hr. Vetter zabájil schůzi v 11 ho 15 min. dopol. Mezi došlými spisy jsou mezi jinými Stei nův návrh na vydání zákona proti dalšímu pobytu jezovitů v Rakousku, již vypovězení z Ne mecka za Bismarka přestěhovali se houfně do Ra kouska a také proto, že vypovězení jsouce nyní té i z Portugalska, mohli by se přistěhovati do habs burské říše. Navrhovatelé uvádějí několik jezovit ských pouček a nabádají sněmovnu, by vyzvala vládu, aby bez meškání dala prozkoumali ony po měry a co nejdříve podala předlohu, již zakazuje jezovitům pobyt ve všech královstvích a zemích za- stoupených na říšské radě. — Schönererův oznámený již návrh stran státní němčiny, jenž po přání navrbovatelů má při- kázati se 4Sčlennému výboru pro státní němčinu. Dotazy podali: poslanec Tschan a spol. po katolickém Schulvereinu, dovozujíce, že vývinuje politickou činnost, což uznáno výrokem arciknížete Františka Ferdinanda. Dotazovatelé táž se, ví-li ministr, že spolek ten, ač nemá býti politi- ckým, proti veřejně vyslovenému mínění sleduje po- litické cíle, ba že neopřel se pochválení své politick činnosti, ale za pochvalu ještě poníženě poděkoval Co prý hodlá ministr učiniti, aby úřady chovaly se příště slejně ke všem spolkům ;
Vetter Tschan František Ferdinand Rakousko Portugalsko
15 article
— Menger a spol. dotazovali se rovněž po převzetí protektorátu nad katolickým Schulvereinem arciknížetem Frant. Ferdinandem, vyčítajíce spolku že snaží se o vyvrácení a odstranění školských zá konů rakouských. Strannictví s tímto spolkem mus rozhořčiti občany, jimž záleží na zachování těcht zákonů. Člen císařského rodu má sice právo posta- viti se v čelo takového agitačního spolku, avšak pří vrženci školských zákonů rakouských jsou povinn opřiti se snahám takového spolku. Proto třeba opravy trestního zákona. Táží se, zda vláda hodlá záhy po dati předlohu, jíž odstranilo by se nebezpečí, jemuž vystavují se státní občané, hající tak důležité státn zákony, jako jsou školské. — poslanec Wolí a spol. na ministra spra vedlnosti po zakročení úřadním proti členu krakov ského bratrstva pro rušení náboženství Poslanec Březnovský a spol. podali tent dotaz: Jest všeobecně známo, že o bezpečnost majetku a bezpečnost osobní v Praze jest prašpatně posta ráno, ba došlo to již tak daleko, že osoby, jež za- stávají veřejné čestné úřady, nejsou životem svým před zločinci, na které bylo zavčas polici poukázáno, na ulici jisty, jak ukazuje hrozný případ, jenž se udál v neděli odpoledne v Praze n veřejné promenádě.
Menger František Ferdinand Wolit Březnovská Praha
16 article
Pro nesprávnosti ve služhě propuštěn byl zří- zenec potravní daně Wurm. Muž tento, jenž byl více- kráte policejně a soudně trestán, ba dvakráte byl na pozorovací stanici pro choromyslné, vyhrožoval ve- řejně zabitím jak administrátoru potravní daně panu Parůžkovi, tak starostovi Prahy. Vyhrožování toto bylo c. k. policii oznámeno a policie požádána, by Wurma, jako osobu, jež jest všeho schopna, střežila Vzdor tomu c. k. pražská policie“ pro bezpečnost osob, jimž bylo smrtí vyhrožováno, ani nejnutnějších opatření nevykonala, ač v případech, když se jedná o politickou věc, pan vrchní pol. komisař Olič dává pod policejní dozor mladíky sotva škole odrostlé.
Wurm Parůžk Olič Praha
17 article
Propuštěný Wurm, věda o tom, že není střežen, vykonal svoji vyhrůžku. V neděli dne 21. t. m. čekal na administrátora potravní daně pana Parůžka, až vyšel ze svého bytu a jest zajímavé, že čekal v hostinci, ve které mž domě nalezá se c. k. policejní komi sařství, a v samě blízkosti bytu pana Parůžka V tomto hostinci čekal Wurm a když pan Parůžek vyšel ze svého bytu provázen svojí manželkou dvěma syny, šel za ním a v samé blízkosti vypálii do něho šest ran z revolveru. Pan Parůžek, smrtelně jsa raněn, klesl a vy- pustil ducha. Zavraždění tohoto všeobecně váženého muže na veřejně promenádě vzbudilo po Praze zdě- šení. a bylo odsazováno, že úřady bezpečnostní — jadnee v čas upozorněny — nekonaly svoji povin- nost. Ba poukazuje se k tomu, že za podobných okolností každý se bude obávat přijati čestně úřady když se jeho osobě nedostane ochrany. Následkem toho táží se podepsaní: Hodlá-li Jeho Excellence učinit kroky, by o bezpečnost v Praze lépe postaráno bylo — poslanec Berger a spol. po konfiskae »Gablonzer-Anzeiger« pro článek: »Následník pro- mluvil: — poslanec Hannich a spol. po delegátsk schůzí okresních nemocenských pokladen v Čechách svolané představenstvem svazu. Poslanec Pernerstorfer a spol. podal piln návrh na zrušení § 64. tr. z. (urážky členů císařské rodiny), proto že však neměl dostatečný počet pod- pisů, předseda tázal se, kdo podporuje tento návrh Pro podporu povstali sociální demokraté a Vše- němci, tak že byl podporován dostatečně. Poslanci, jíž podali pilné návrhy, položené na dnešní program, odvolali je a tak rokovalo se hned o Pernerstorfově návrhu.
Wurm Parůžek Berger Anzeiger Hannich Pernerstorfer Praha Čechy
18 article
Posl. Pernerstorfer prohlašuje, že jeho strana byla ochotná v zájmu dělnosti parlamentu nepodávati pilného návrhu, avšak zvláště za po- slední doby je povinností jeho stranníků vysloviti své mínění a pomýšleti na pomocné prostředky. Pro průplavy a vodní dráhy nesmějí se jin věci odkládati. Sociální demokraté nestojí v tét otázce na stanovisku Všeněmců nebo některé jiné strany. Soudí, že též arcikníže má taková práva. jako jiní lidé a může přiznávati se třeba ke kle- rikalismu, ale nesmí mu býti proti mysli, vystoupí-l se proti němu takovou zbraní, jako proti komukoliv jinému. V arciknížeti Františku Ferdinandoví vtěluje se klerikalismus a proto třeba opříti se. Avšak v tomto počínání brání zakázaná kritika jednání arciknížete. Třeba rovných zbraní. Líčí rozkvět duchovního života v Německu dovozuje, že Rakousko až do posledního desetileii úpělo v moci klerikalismu. Uvádí Anzengrubera Hamerlinga jako jediné německé básníky, jíž za poslední doby v Rakousku kvetli. (Křesťanští socia- lové volají: Na Griliparzera jste zapomněl!) Posl. Berger volá: Co napsal Grillparzen o klerikalismu, měli byste si zapsati za uši! Po těchto slovech strhla se mezi křesťanskými sociály a Všeněmci, již obstupovali lavíce křesťan- ských sociálů, prudká hádka a vřava, jež vzrůstala čím dál více. Předseda marně usiloval o pořádek a obávaje se násilností přerušil schůzi a vyšel ze zase- dací síně.
Posl František Ferdinandový Anzengruber Hamerling Berger Grillpardit Německo Rakousko
19 article
Vřava trvala zalím dál a teprv za delší chví nastal klid. Předseda obnovil schůzi za čtvrt hodiny a posl Pernerstorler pokračoval ve své řeči. Liči nebezpečí klarikalismu a činnost sv. Petra Arbnesa Posl. Malik volal na dr. Luegra: Jen se smějte, smějte se vlastní ostudě! Posl. dr. L ueger (rozčileně): Takové poznámk si vyprosíme! Křesťanští sociálové žádají hlučně, aby posl Malik byl volán k pořádku. Křičí a bouchaj na pulty tak, že posl. Pernerstorfe musí ustati ve své řeči. Předseda praví, že neslyšel Malikovu po známku, ale dá si předložiti stenografický protokol Křesťanští sociálové křičí z plných hrdel »Volejte Malika k pořádku!« a boucha j! n pult y Předseda praví, že z protokolu poznává Ma likův výkřik a proto volá poslance k pořádku. Posl. Stein (křičí): Ja opakují onen výro proti Luegrovi. Předseda volá Steina k pořádku. Posl. Stein: Opakuji to ještě jednou Konečně nastal klid a posl. dr. Perners torfer ukončil svou řeč. M.-p. dr. Körber prohlašuje se jmenem vlády proti Pernerstorferovu návrhu. Považujeme, praví. ochranu členů císařského domu dle čl. 64. tr. z. za nutný korrelat jejich vyjmutí z obecného práva (Souhlas), neboť obojí dohromady označuje zvláštní postavení náležité každému příslušníku císařské ro- diny. Na tomto vzácném starodávném zařízení vláda nedopustí žádnou změnu. v drebném pro dejti raaní číslo o solě. . . . . n z odpoledni Ve dlislkách na vankovší raaní číslo. . . . 1. edpolední . . . . . . . . 3k Inseráty platí sa Votově papřee. Přečplaeení a josrty příjiná dmaini- stzace v Mkriansé ulicl č. 3. Tam nacháaejí se tiz ridabe tiskárna a ezpedice „Nárednich Listt“ Rekopisy se nsvraesji.
Petro Posl Malik Luegr Posl doktor L ueger Malikův Stein Perners Körber Pernerstorferův Nárednich Listt Rekopisa
20 article
Také odůvodnění návrhu není zcela přiměřeným Posl. Pernerstorfer narážeje na událost posledních dní vyjádřil se, že pobízí neodolatelně k posudku Protože kritika není možnou pro čl. 64. tr. z., neba by byla nebezpečnou jejímu autorovi, musí býti čl. 64. tr. z. odstraněn, aby mínění mohlo se pronésti svobodně. Ptám se: Nebyla ona událost mnohonásob posuzována? Jedni ji schvalovali, také souhlas a schvalování je kritikou, jiní chovali se odmítavě — to je skutečnou kritikou. V dobách, kdy členové císařského domu bývali v čele vlády nebo správy velkých zemí, řeklo se nejedno slovo o vládě a nejvyšších úřadech v oněch zemích, jenže nepřenášela se taková taktika na osoby. Nedotknutelnost trůnu účinkuje také na členy čísařské rodiny. Osobní vážnost jejich nesmí býti tangována ani slovem ani skutkem. Tak je také v jiných monarchistických státech a právě proto prohlašuje se vláda proti návrhu. Konečně prohlašuje ministerský předseda, ž státní funkcionáři ve schůzích a shromážděních ne- měli nijakých zvláštních rozkazů. Posl. hr. V. Dzleduszycki prohlašuje s jmenem svých přátel proti pilnosti Pernerstorferova návthu. Sám navrhovatel tušil asi, že jeho návrh nestane se zákonem. Na Pernerstorferovy vývody nebude odpovídati a nebude pouštěti se do boje, neboť již při odůvodňo- vání návrhu udály se trapné scény, tak že schůze musila se přerušiti, Účelem návrhu je, porušiti příměří v národním zápasu a rozpoutati ve sněmovně boj náboženský. Nesmí se také dopustit, aby politické spory zasahovaly až k trůnu a nejvyšší osobnosti byly do nich zatahovány.
Posl V Dzleduszycký Pernerstorferův
21 article
K návrhu posl. bar. Ludwigstorřfa debata uzavírá se a zvoleni hlavní řečníci poslanci Malik (pro) a Morsey (proti návrhu). Posl. Malik nechce býti považován za řím- ského katolíka, neboť je starokatolíkem. Katolický Schulverein je spolkem nejen politickým, ale také velice nebezpečným. Osvědčování politického smý- šlení je zakázáno každému aktivnímu důstojníkovi, tedy také každému aktivně sloužícímu arciknížeti. Řečník končí těmito slovy: Arcikníže skládá přísahu věrnosti císaři, nabude-li hodnosti vojenské. Žádám jako člověk a státní občan, aby muž, který kdysi bude povolán na trůn říše, vzdal se veškerých pro- jevů politických takovým způsobem, abych měl vě- domi, že státi bude nade mnou nestranný panovník. Žádati to mám právo, jelikož si nedám nikdy vnutiti smýšlení a také nikdy žádné lásky i kdyby deset- kráte stála na papíře. Poslanec Morsey vychvaluje arciknížete, že za- ujal takové postavení. (Pochvala ve středu.) Katolický Schulverein není politickým spolkem. (Smích a po- křiky mezi Všeněmci.) Líčí činnost spolku a připo- míná, že ocil se v rozporu s episkopátem, jenž soudil, že zadává ze svého zásadného stanoviska ve školské otázce. Rekne se snad něco proto, že anglický král je náčelníkem zednářské lože ? (Pokřik a vřava mezi Všeněmci.) Mezi poslanci Steinem a Šusteršič em vznikla prudká hádka. Místopředseda Prade: Poslanec Stein nemá slovo. Račte dbáti svobody slova a odbýti si své soukromé rozmluvy mimo zněmovnu. Hádka mezi oběma jmenovanými poslanci ne- ustává a účastňují se jí také jiní Všeněmci. Místopředseda Prade volá k pořádku poslanc Steina a Šusteršiče.
Malik Morse Posl Stein em Šusteršič
22 article
Poslanec Morsey (pokračuje ve své řeči) polemisoval s poslancem Pernerstorferem, jsa často přerušován od Všeněmců a sociálních demokratů, jež místopředseda Prade volá proto k pořádku a zá- roveň pobádá řečníka, aby se držel věci. Mo rsey prohlašuje konečně: Jsme vždy odhodláni k obraně, bude-li nám boj vnucen. (Pochvala ve středu.) Následují věcné opravy. Posl. Menger považuje za nezbytnou změnu § 64. tr. z. a není pravdivé tvrzení ministerského předsedy, že ustanovení onoho článku je nerozlučná od monarchické ideje. V § 64. sluší rozeznávati schvalování proti urážkám a skutečnostem. Této ochrany je dle jeho náhledu třeba. Charakteristickým pro rakouské právo jest ochrana proti porušení úcty. Posl. dr. Stránský: Ale ne v § 64. Posl. Menger: Mýlíte se. Posl. dr. Stránský: Není pravda; v § 63. a ne 64.
Morse Pernerstorfer Posl Menger doktor Stránský
23 article
Posl. Menger: Taková nevědomost! (Veselost.) Treslní ustanovení pro porušování úcty k arcikní- žatům, jež staví se v čelo agitačních spolků poli- tických, musí se odstraniti ze zákona. Soudí, že návrh sluší přikázati výboru. (Hlučná pochvala-) Posl. Tschan nejša ve sněmovně, přišel o slovo. Posl. Kloláč: My, kteří jsme tento návrh pod- porovali, budeme také proň hlasovati, ba přáli by- chom si, aby zrušen byl také 8 63. tr. z. Vyličiv skutky náboženské persekuce po bitvě bělohorské pravil řečník : Pro mne jest určitou udá- lostí, že arcikníže převzal protektorát nad katolickým spolkem školským nikoli ze své vůle, nýbrž z roz- kazu císařova. Dar jednoho millionu na galerii umě- leckou jest nepatrnou částí toho, co bylo království českému v minulosti vzato. Posl. Schneider za všeobecné veselosti předčítal úryvky z Eisenmengerova překladu tal- mudu. Posl. Schuhmeier: To je světlo věků. (Smích) Pilnost Pernerstorferova návrku propadla Hlasovali pro ni sociální demokraté, všeněmci, ně- kolik »divochů« a čeští radikálové a sám návrh přikázán potom právnímu výboru.
Posl Menger Schneider Schuhmeier Pernerstorferův uma
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 24. dubna.
Praha
25 article
Lidský důmysl je nevyčerpatelný, pokud jde o sestrojování nových a nových zábav. Kulfurn historie probrala již nejednu stránku lidského života a nebyla by to věru kniha nezajímavá, v níž by se pojednávalo o tom, jak průběhem věků lidstvo se bavilo. Nebyly to jen honby na divokou zvěř a rytířské kratochvíle, tak zvan sedání, jimiž krátili si naši národní čeští oficit v dávných stoletích čas. Ti ostatní, již neměli času zúčastnit se turnajů a kteří rovněž pociťovali touhu rozveseliti se, bavili se také něčím, třeb o tom nemáme žádných zápisů. Tak i v dobách pozdějších předci naši pří jemným způsobem se bavili. Však všechny jejich zábavy, nechť jsou jakéhokoliv rázu, připomínají půlky se zbraní v ruce a točí se zpravidla to, kdo vyhraje. Nechť již to šach či dáma. vše jedno: hry trpělivostní byly vždy jen vý- hradou dam, muži od věků bavili se vždy jen rvačkou, v nejrůznější podobě. Zvláštní tichá, nikoho nerušící a přece plná prý půvabů je zá- bava, jež v poslední době teprve vypučela v plný květ, zábava sběratelská. Není snad tak nová, jak by se mysliti mo- hlo, však s takovou intensivností, s jakou se sbírá dnes, nesbíralo se dosud nikdy. Nechtějmež zabihati do dávno minulých dob a z historic vylupovati jednotlivé zajímavé
26 article
zjevy vášně sběrací, není jich mnoho, aspoň ne pokud jde o jednotlivce. V dobách klassi- ekých i ve středověku sbíraly zejmena státy. země, obce, především ale panovníci a dnes ještě tvoří to, co průběhem věků nasbírali, nej- drahocennější a nejskvostnější čásť velikých svě- tových sbírek. O tomto sběratelství, jež toliko v určitém se nese směru a kteréž nelze při seriosníma důležitém významu jeho vřaditi mezi zábavy, mluviti nechci, nýbrž pouze o tom drobném, k němuž netřeba tisíců, ba ani ne set a v němž tisícové lidí žijí a nalezají tolik příjemností, ž snadně získá si všech ostatních. Je pravda, že mezi sběratele druhého genru vplíží se nepozorovaně též mnohý podivín. V první polovině tohoto století, žil na př. v Praze jistý šlechlic, jenž marotu měl sbí- rati — kalhoty. Kde nějaké, ne snad zvláštní, nýbrž jen nápadné objevily se spodky, tam byl druhého dne hrabě R., aby je mnohdy za drahé dost peníze koupil. Když zemřel, zůstala po něm gallerie tří set párů různých kalhot. Nedávno zemřelý velkoprůmyslník pražský, liboval si v tom, v čem liboval si Karel pátý: sbíral hodinky, kapesní i jiné. Zanechal cel hodinové museum a pokud víme, namáhal se navzdor pokročilé mechanice zrovna tak marně, aby všechny mu šly stejně, jako korunovaný jeho předchůdce. Se zvláštní zálibou sbírali a sbírají mnozí lidé speciální druhy živočichů. Nejoblibenější v ohledu tom byli a jsou dosud — broucia
Karel Praha
27 article
motýlové, domácí i exotičtí. Pokud vím, má u nás nejskvělejší sbírku brouků a motýlů prof. dr. Schöbl, který nesbíral pouze pro zá- bavu, nýbrž zvláště ze zájmu vědeckého. Založiti si sbírku pěkných koní neb sbírku nejvzácnějšího skotu bavilo by mne nejvíc, však k tomu se mi nedostává některého ze Schwar zenbergských neb Liechtensteinských panství Těšila by mne takováto živá sbírka mnohem víc, než sebe krásnější kollekce trilobitů. Největšího snad rozpjetí domohla se vášeň, jež pořádala honbu na známky poštovní. Ne- jenom že vzniklo zvláštní obchodní odvětví jež výhradně zabývalo se koupí a prodejem po- štovních známek, vzácných i neznámých, ba mnozí fanatikové snažili se povýšiti sbírání to na jistý vědecký slupeň, dokazujíce, že se jím šiří vědomí zeměpisné a že se sbíráním těchto známek svět sbližuje.
profesor doktor Schöbl
28 article
Nemám dosti odvahy to popřiti, ale zdá se mi, že by geografii dalo se naučiti způsobem poněkud jednodušším, než filatelistickým. Světovou armádu tvoří dnes — sběrači sběratelky pohlednic. Celá zeměkoule je dnesv moci těchto nebezpečných lidí. Není vesničky dosti mizerné, aby jí nebyli uchvátili, není roze- klaného skaliska, bublavého potůčku, není roz- bité opuštěné chaty, aby se ji nebyli zmocnili, A vl bůh, že nezoufám ještě nad osudem Nansenovým. Jsem přesvědčen, že evropské akademie věd a zeměpisné společnosti jednoho krásného dne budou překvapeny pohlednicem s poznámkou: »Pozdrav ze severní točny!«
Nansenův evropský akademie věda
29 article
Co jsou franemagoni proti velkolepé, obrov ské organisaci sběračů a sběratelek pohledo- vých lístků! Co chytrá protiorganisace jesuit ská? Nevalné hloučky malomocných lidí, porovnání se společností sběratelů pohlednie Divím se, že policie organisaci tu trpi, nebo- kdyby chtěla, svět by na rub obrátiti mohla. Mějmež na mysli pouze to, co mimoděk již vyvolala. Nejen že obohatila státy milliony za franka- turu, vyvolala aneb oživila veliké odvětví umě- leckého průmyslu ! Jen si povšimněme, na jaký stupeň dokonalosti vyšinula se již výroba po- hledových lístků! A mějme na mysli též hospodářský efekt té drobotiny, kterou nás obtěžuje polygrafické umění Co lidí se dnes živí výrobou a prodejem pohled nic! A jest-li se honosili filatelisté tím, že spor jejich přispivá valně k šíření zeměpisných vědo- mostí, platí to dojista v míře daleko větší o po- hlednici. Byl jsem své doby jejím odpůrcem. Přiznám se k tomu. Pokládal jsem ji původně za dotěrnou hračku. Dnes ale doznávám, že pů- vodní můj soud byl přikrý. Změnil jsem své mínění zejmena, když zpozoroval jsem, jak po hledníce povzbuzují touhu cestovní a jak svádějí lidi, aby lraneček svázali, portmonku naplnils a potom hajdy do světa. A čím více bude mezi námi lidí, kteří byli trochu dále než v Záběhlicíeh nebo v Horních Počernicích, tím lépe pro nás. Znal jsem jině ještě sběratele. Jeden založil si album ze samých parte. Černým aksamitem potažená kniha, jejíž přední
Horní Počernice
30 article
deska vyzdobena byla stříbrným prostičkým kří- žem. Uvnitř pak jedno černě vroubené oznámení po druhém. A v oznámeních těch jeden po druhém klesá v hrob. Tak mnohý podepsán v předu jako truchlicí, jenž zprávu podává o smrti mile- ného druha, aby o několik stránek dále sám se s námi rozloučil. Smutná sbírka Ještě smutnější založil si ale nešťastník, jenž sám v manželství nedobře pochodil. Kol- lekci snubních prstenů. Každý týden obcházel vetešníky a mim to nevynechal jediné dražby v zastavárně. Všude pátral po těch zlatých kroužeích, jež v plne září štěstí před oltářem nastrčeny byly na prst, aby za několik let s něho byly staženy zlým osudem a vyměněny snad za — chleb, po něm volaly hladové děti. Co by každý takový prstýnek mohl vy pravovati Sběratel také po tom pátrá. Návodem k tomu jsou začáteční písmena a datum d prsténku vryté. Však počal jsem psáti toto povídání, maje v úmyslu uvažovati o tom, jak se dnes p.t. publikum baví a kde zatím jsem se ocftil? Na pólu docela opáčném. Ale tak je to ji v životě našem. Všechno je tak blízkým, zlý osud i štěstí. Vizte, jak utrpení s rozkoší na- vzájem si podávají ruce.