ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 58925ce0-660c-11dc-90a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 26 celkem · entity: place 80, person 55, org 11, work 6
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. dubna 1901.
4 masthead
Císlo 111.
5 article
Z Vídně, 22. dubna. Poslanci, kteři zásadně trvají na stanovisku, by země při- spěly na stavby průplavové, protože jen ta- kovým způsobem může býti jim zajištěna in- gerence na stavbu, správu a zvláště na ta- rify jejich, radí, by ve výdajích v předloze byla stanovena určitá kvota v příčině pří- spěvků zemí na průplavy. Ukazují k tomu, že kdyby dostalo se do předlohy jenom určité ustanovení, vedle kterého vládas každou korunní zemí má vyjednávati zvláště o jejím příspěvku, bylo by vídeňské vládě jen umožněno protáhnouti stavbu vodníeh cest, kdyby jí nestačil příspěvek, ke kterému by ta která země chtěla svoliti, ba že by bylo v rukou vlády celou stavbu průplavní takovým způsobem zmařiti. Polští poslanci myslí, že by se doporu- čovalo do zákona o vodních cestách, pokud se v něm nestanoví positivní opatření pro regulaci řek, dáti vložku, kterou se vláda zavazuje, by postupně a pravidelně dávala do každoročního rozpočtu určité položky na úpravu řek, která by se provedla podle přesně stanoveného plánu.
Vídeň
6 article
Vyskytl se také projekt, aby zákon investicích železničních a zákon o vodních stavbách byly spojeny v jeden zákon a to tak, že by se o nich v plenu odbyla jenom jedna povšechná rozprava, kromě toho pak přestala by obava, že zákon o investicích železničních bude dříve předložen k sankci, než zákon o stávbách vodních. Vzpomenutý plán doporučují zvláště z toho důvodu, aby zabezpečena byla současně jak sankce obou akcí, tak jejich usnesení a provedení. Z Vídně, 22. dubna. Zdejší zpravodaj štvrskohradecké »Tagespost« oznamuje listu svému: V poslední schůzi výboru pro vodní stavby slíbil ministr president dr. K örber, že osnova o těchto stavbách, nežli bude po- slanecké sněmovně podána, předloží se po- slancům inženýru Kaftanovi a dru. Mengrovi k dobrému zdání. V kruzích poslanců vzbudilo velký podiv, že jakkoliv předloha ta podána bude ještě tento týden, dosud drem. Körbrem dru. Mengrovi k do- brému zdání podána nebyla. Z Vídně, 22. dubna. Dnes dopoledne sešli se němečtí poslanci z Alp, by vytkli své postavení k zamyšleným stavbám vodním. Bylo vysloveno přání, aby zastup cové jmenovaných zemí, pokud možno, uskrovnily své požadavky ve příčině lokál- ních dráh a tak neztěžovali provedení oněch železnic, na které se věnuje půjčka inve- stiční. Pokud se týká vodních staveb, bylo usneseno prováděti vzájemnost v ten rozum, že poslanci zemí jižních podporovati budou snahy o stavby vodní, budou-li navzájem zástupcové zemí severních ochotni umozniti vyřízení zákona o půjčce investiční.
Kaftan Vídeň Alpy
7 article
Z Vídně, 22. dubna. Vláda ve pří- čině příspěvků království a zemí na stavby průplavní slevuje. Nyní se rozhodla nežádati nijakých příplatků hotovými, nýbrz spokojiti se, věnují-li na stavby průplavní potřebné pozemky nebo stavivo. Z Vídně, 22. dubna. (C.-B.) Želez niční výbor rokoval odpoledne dál o in- vestiční předloze, zejmena: 1. o dráze tur ské, 2. karavanecké a bochyňské, 3. py hernské a 4. viselské. Ministr dr. Wittek připověděl po- dati parlamentní předlohu o vodních dra- hách, bčhem tohoto týdne. Záhy potom. možná již během příštího týdne, podá před- lohu o zabezpečení železnic nižšího řádu, o nichž vyjednávání dospělo tak, že budou se moci podati poslanecké sněmovně určité návrhy. Kolo polské. Z Vídně, 22. dubna. Tři schůze již trvala politická debata v kole polském, ale není ještě ukončena a nelze ani viděti, kam čelí. Možno však konstatovati její dosavadní ráz. Byla velice podrážděna a měla dva hroty: jeden proti vládě a druhý proti Da- vidu Abrahamowiczovi. Na Davida Abrahamowicze sypaly se útoky, pro- tože prý snaze se státi se po Stanislavu Ba- denovi zemským maršálkem vybočil z linie neutrality kola polského a pracuje, zapo- mněv úplně na všecko sprosťáctví německé obstrukce, k allianci polsko-německé.
Wittek Abrahamowicz Stanislav Vídeň
8 article
Vládě vytýkali všichni řečníci, že za- nedbává polskou Halič po stránce národní. osvětově a zvláště hospodářské. Národn a kulturní požadavky pry možno a nütno tou dobou od- staviti, pročež také v rokován o těšínském gymnasiu polském nebylo takořka řeči. Avšak hospo- dářské postuláty nelze odstaviti, naopak nutno naléhati na bezodkladne splnění jejich tím více, po- něvadž prý vláda nadržuje jižním zemím předlohou inve- stiční, ze severních pak jen Čechám, Moravě a Slezsku. Halič jest odstrkována, ačkoli její tužby po splav- nění řek datují se již z počátku let osm- desátých. Poláci se prý nikomu nevnucují. ale čítajíce 60 poslanců klu- bovních a 9 mimoklubovních, mohou působiti vládě a stranám nesnáze nebo činnost parla- mentu ochromiti. Někteří řečníci vypravovali, že na schůzích voličských byly polo- ženy poslancům alternativy tři. Bud vymožení regulace řek, stavby kanálů a místních dráh v Haliči, buď obstrukce, bud složení mandátů. Není prý dokonce třeba, by celý klub provozoval obstrukci- stačí k tomu 20 poslanců, kteř by musili býti podporováni po- slanci mimoklubovními a také Daszyňským. Netřeba prý se nikterak ostýchati, neboť obstrukce dostala posvěcení úspěchy, jakých se domohla. Co se týká speciálně Davida Abraha- mowicze, bylo mu zazlíváno, že jeho po- čínání jest nepochopitelným. Dlužno prý jej důkladně zakřiknout, aby stanul na falešné cestě, aby se dále posice klubu neseslabo vala ochotou jeho osvědčovanou jednak vůč vládě, jednak vůči levici.
Národn Polák Abrah Halič Čechy Morava Slezsko
9 article
V celém dvoudenním rokování nebylo proneseno proti Čechům ani jediného slova. Netroufali si toho ani známí náhončí levice. Nejméně pak opakována výčitka, kterou ulo- žil David Abrahamowicz, aby zakry své vlastní úmysly v krakovském »Czase« kdež tvrdil, že česko-německá alliance jes hotova. Prohlédli patrně průhlednou taktiku tohoto Ařméňana, jenž nemá jiného přání, než sblížiti polský klub s německou levicí. Ve příčině místních drah haličských bylo usneseno žádati od vlády jen takové. které jsou potřebny, aby se jí nedala ani nejmenší záminka k odmítnutí některé želez- nice místní. Smýšlení bylo tak válečné, že bylo pro- hlášeno: Nevyhoví-li vláda klubu stran regulace řeka stavby ka- nálů a drah lokálních, a nepro- vede-li klub polský z toho pr svůj poměr k ní důsledky, vy- stoupí 15 členů z klubu. Po té usneseno vyslati k vlád parlamentní komisi, aby s dre m. Körbrem, Böhm-Bawerkem a zvlášte Wittkem o těchto věcech se do hodla po dobrém. Teprve až po- slové přinesou zvěsť, sejde se klub polský zase. Pro slovinské liberální poslance. ša. Z Lublaně, 22. dubna. Ve Šmarj konala se včera ustavující schůze slovinské selské jednoty. Schůze vyslovila po- slanci Plojovi, zástupci okresu toho nedůvěru, jakož i rozhořčení nad jeho postu- pem proti slovinsko liberalním poslancům. Schönerer učiní návrh na zavedeni státní němčlny.
Čecho Abrahamowicz Körbr Böhm Bawerk Wittek Lublaň
10 article
Z Vídně, 22. dubna. V zejtřejší schůz podá posl. Schönerer návrh na uzáko nění německého státního jazyka Návrh zní: Vzhledem k tomu, že v trůnní řečiz dne 4. února t. r. opětně na to bylo pouká záno, že se doporučuje zákonné upravení jazykové otázky a že má býti zachována jednota jazyka (t. j. německého jazyka) ve správě, pak v uvážení, že rovnoprávné uží- vání jazyků v zemi obvyklých zákonně sice uznané, avšak nikoli zákonem zaručené musí býti zvláštními předpisy upraveno potud. pokud toho vyžaduje jednota německéh
Vídeň
11 article
Rakouska, a pokud tím má býti umož- něna praktická vláda a správa, jakož i správ- nost v soudnietví; dále v uvážení, že jest v zájmu spoji tosti zemí bývalého německého spolku, aby německý jazyk byl řečí ar mády, zastupitelských sborů a veřejných úřadů a že nikdo nesmí státní nebo jiný veřejný úřad zastávat, kdo není mocen ja zyka německého slovem i písmem, a v uvážení, že jest nebytnou podmínkou zákonného upravení jazykové otázky, aby napřed německý jazyk uzákoněn byl jako státní jazyk, navrhujeme: Slavná sněmovno, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývů, aby před- ložíla osnovu, kterou se německý jazyk jako státní jazyk (úřadní jazyk a jednací jazyk parlamentu a armády) sta- noví a zákonně zajišťuje, jak tomu jest v Uhrách ve příčině maďarského jazyka státního. Pro Dalmacii, Halič, Vladiměřsko a Krakov, jakož i pro Bukovinu stanoví se pravidla výminečná ve příčině platnosti německého jazyka státního. Po stránce formální se navrhuje, aby návrh tento přikůzán byl 48člennému výboru pro státní jazyk. Poslanee učitel Seitz dosazen opě v úřad. Z Vídně, 22. dubna. O 11. hodině noční se nám oznamuje: Dolnorakous ká zemská školní rada zabývala se dnes známou disciplinární affe- rou učitele poslance Seitze. Ro- kování trvalo několik hodina bylo velmi bouřlivé. Jak pově- domo, okresní školní rada ví- deňská navrhla, aby poslane učitel Seitz byl propuštěn z úřadu. To se také stalo. Zemská škol n rada rozhodla, že nález okresn školní rady nemá býti potvrzen. nýbrž že má býti propuštění učltele poslance Seitze zrašeno. Balharsko a Rus. ze Sofie, 22. dubna. Ministr Běli- nov odjeti má tyto dny do Petrohradu k po- radě o politických a hospodářských otázkách.
Seitz Rakousko Uhry Dalmacie Halič Vladiměřsko Krakov Bukovina Vídeň Rus Sofie Petrohrad
12 article
Deleassé na Rus. R. Z Paříže, 22. dubna. Dle pověstí rozšířených hodlá prý Dalcassé v Petrohradě žádati též, aby bylo na Anglii z nov naleháno, by vyklidila Egy pt za podporu ruskou v této věci podporovala by prý Francie vydatněji ruskou akci ve vých. Asii. w. Z Londýna, 22. dubna. Ve článku o Delcasséově cestě praví »Standar d« že hlavním účelem jejím jest nepochybně, aby před celým světem se osvědčilo, že přes sblížení Francie s Italií spojenecký poměn franko-ruský trvá i na dále. Ještě k toulonské schůzce. R. Z Paříže, 22. dubna. Zpravodaji »Echa de Paris« prohlásil italský vyslanee v Paříži hr. Tornielli, že toulonská schůzka nemůže míti za následek žádne nové smlouvy obchodní, poněvadž Francie a Italie již ve smlouvě z r. 1898 přiznaly si největší výhody co do cel. Ovšem prý ale posledními projevy může hospodář- ský styk mezi oběma zeměmi v jiných smě- rech jen získati.- Waldeck-Roussenu o novém spolko vém zákoně. R. Z Paříže, 22. dubna. Zpravoda pařížského vydání »Now-York- Heraldu« mě rozmluvu s předsedou ministerstva Waldeck Rousseauem. Tento pravil mu v podslatě »Spolkový zákon dal mně mnoho práce. Jes naprosto nesprávno potírati jej. V tomto zá- koně není nic útočného proti církvi, jestto spíše zákon smiřovací. Za nějaký čás každý to nahlédne, také sám katolicism. Katolicism není ve Francii ohrožen žádným nebezpečen- stvím, omezíli se na svou pravou působnost. Přílišný rozvoj kongregací byl ale nebezpečný státu a snad ještě více nebezpečný nábožen- skému míru.« V nejbližší době bude se sně- movna zabývati starobním pojišťováním děl- níků a příslušnou předlohou vládní. O toulonských slavnostech vyjádřil se Waldeck Rousseau: »Jsem přesvědčen o přátel- ských citech obou národův, kteří mají pří- činu, rozuměti si. Nedorozumění zmizelo.
Delcasséův Paris Rousseau Waldeck Rousseau Rus Paříž Petrohrad Anglie Francie Asie Londýn Waldeck ministerstvo Waldeck NowYorkHerald
13 article
City mají roli vždy i v politice; jen třeba vyčkati přirozených jich výsledkův. A to tím klidněji, jelikož nejen city, ale i záj my naše možno uvésti v soulad.« Zde se Waldeck-Rousseau přerušil, řka: »Dosti již! I nejnevinnější fráse státníků používá se někdy k nejfantastičtějším komen- tářům, jak učinil »New-York Herald« s roz- mluvou se Zanardellem, a jako stalo se i se schůzkou Zanardella s Bülowem. Dím jen: jsem optimistou. Snad k této náladě přispěla nynější prázdeň má, ale myslím, že mne budoucnost nezklame.« Boj s klerikalismem. Z Berlína, 22. dubna. Z Lissa- bonu se sděluje: Bylo nařízeno zavříti dal- ších 17 klášterů a náboženských ústavů. M. Z Madridu, 22. dubna. Při vče- rejším protiklerikálním táboru lidu (viz pon- dělník. Pozn. red.) mluveny byly velmi ostr řeči a žádány nejradikálnější opatření proti řeholim. Přitomno bylo na 6000 lidí. Vladě podány příslušné resoluce. V Barceloně konal se rovněž za přítomnosti tisícův, zvláště i hojných žen tábor protiklerikální. Vyslanec u Vatikánu, seňor Pidal, by vládou vyzván, aby domábal se revise kon kordátu, ale nepochybně odstoupí, jelikož jest stoupencem statu quc. Vláda vloží do příštího rozpočtu o 100.00 peset méně k ústavním účelům než dosud Admirál Birilev ve Španělsku. M. Z Madridu, 22. dubna. Rusky admirál Birilev přibyl sem a byl přijat krá lovnou-vladařkou ve slyšení.
Cita Rousseau Zanardell Bülow Birilev Waldeck NewYork Herald Berlín Lissa Madrid Barcelona Vatikán Španělsko Rusko Pidal
14 article
»Spikantí proti panovníkům evropský m. y. Z Rosaria, 22. dubna. Policie zdejší nařídila zabavení anarchistických do pisů na podnět německého konsula. Tento obdržel prý kabelogram z Berlína, dle ně- hož berlínská policie objevila stopy spiknutl jehož původ prý hledali dlužno v anarchi- stických středištích v Jižní Americe, zvláště v Rosariu a Santa Fé, kdežto v severo-ame- rickém středisku anarchistickém Patersonu ničeho prý tentokrát objeveno nebylo, co by o nějakém spiknutí svědčilo. (Již minule otiskli jsme depeše, týkající se této věci afféra však od té doby nesťala se ani jas- nější, ani pravdě podobnější. Pozn. red.) n. Z Berlína, 22. dubna. Americké zprávy v příčině anarchisty Romagnola doplňuje »Post« těmito podrobnostmi: »Po- lieejní president beriínský vydal 6. dubna zatykač na anarchistu Romagnola, který uží- val ještě několik jiných jmén a vyzval poli- cejní úřady ostatních států ke stihání jeho. Také na 22letého Romagnola připadl losem úkol, aby zavraždíl nekterého panovníka evropského. 27. března odplul do Brém. Nyní jest Romagnoli uvězněn. Kde jsou ostatní vylosovaní, není povědomo.
Paterson Romagnola Romagnoli Rosaria Berlín jižní Amerika Rosario Santo Fé Brémy
15 article
Filipinci. v. Z Nov. Yorku, 20. dubna. V Aqui naldově provolání praví se dále, že většina Filipincův přeje prý si nalehavě míru s Ame- rikou, pod jejíž ochranou lze prý dosíci vše- možných svobod. Jest prý vlasteneckou po- vinností uznati svrchovanost americkou bez záludných při tom úmyslův. Harocká otázka. y. Z Londýna, 22. dubna. »Sunday Special« dovídá se, že prý sultán marocký znepokojen jest postupem Francouzů. Nej bližším cílem těchto jest prý sice Tafilet ale nepochybně hodlají prý Francouzi v bu- doucnosti kus po kuse Marokko ovládnouti. ačli se jim sultán v čas zbraní neopře Zatím žádá prý Francie, a bude ji nepo- chybně sultánem vyhověno, aby mohla Ora spojiti kabelem s Tangerem. Diplomacie an glická, praví list, musí události ty s velikou bdělosti sledovati. Posloupnost v Hessensku. n. Z Darmštatu, 22. dubna. Ve sta vovském sněmu podal posl. Köhler návrh aby zrušeny byly smlouvy, uzavřené z již ními státy v příčině posloupnosti v Hessen sku a aby prohlášena byla princezna Alz běta, jediná dcera velkovévodova, rozenáv r. 1895, za následnici. Mužských potomkův velkovévoda dosud nemá.
Filipínec Filipíncův Francouz Köhler York ame Londýn Maroko Francie Tanger Hessensko Hessen Sunday special
16 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 22. dubna. (C.-B.) Legiti mační výbor schválil dnes volbu poslance Zázvorky. V příčině některých jiných voleb usne šeno, aby vykonáno bylo vyšetření způsobu. jak provedeny byly. R. Ze Sofie, 22. dubna. Makedonský sjezd zvolil šestičlenný výbor, sv němž za sedají 3 professoři, 1 lékař a 1 advokát, který jest socialistou. Dva jsou Bulhaři a ostatní Makadonci. Ze starého výboru byli zvoleni jen dva. Předseda Michajlovský jest rodilý Bulhar. Po svém zvolení prohlásil: »Budeme hledět získati sympatií Evropy, bychom uká- zali, že Makedoňané nejsou žádným rozhára- ným živlem, nýbrž že vyhledávají solidní zá klad pro rozuzlení otázky makedonské !« Uherská sněmovna. Z Pešti, 22. dubna. (C. B.) Poslanecká sněmovna rokovala zevrubně dál o smlouvě plavební společnosti »Adriae. Na konec schůze ministerský předseda podal kvotovou předlohu, jež odchy luje se od loňské jen tím, že nynější kvota má platit od 1. července 1901, a zároveň navrhl, aby sněmovna nekonala schůzi zejtra pro uvádění nového strážce koruny a ve čtvrtek pro odevzdávání baretů novým kar- dinálům bar. Skrbenskému a dru. Puzy- Posl. Polonyi odporoval, aby posla- necká sněmovna uherská přerušovala své porady k vůli rakouským kardinálům. M.-p. Szell odvětil, že nenadál se ta- kové námitky, neboť J. V., třeba jako ra- kouský císař, vykonává v Pešti slavný akt. (Hlučná pochvala v pravo). Myslí, že je zcel přiměřeno, aby při té příležitosti panovník měl kolem sebe Maďary. (Hlučná pochvala v pravo.) Sněmovna usnesla se tedy, že zejtraa ve čtvrtek nebude se konati žádná schůze Nově Srbsko. Z Bělehradu, 22. dubna. (C.-B.) Nově jmenovaní senátoři přijati byli dnes poprvé králem v slavnostním slyšení.
Zázvorka Bulhar Michajlovský Makedoňan Skrbenský Posl Szell Maďar Vídeň Sofie Evropa Pešť Bělehrad necká sněmovna Nova Srbsko
18 article
Dementi. Ze Sofie, 22. dubna. (C.-B.) »Ag bulgar. tlgrph.« konstatuje bezpodstatnosl zprávy, že kníže byl nalehavě vyzván, aby vrátil se do Bulharska. Opouští místo. Z Plovdiva, 22. dubna. (C.-B.) »Brin- disský vicekonsul turecký oznámi — dle cařihradských zpráv —, že opustí své místo, protože nevyplácejí mu služebné. Z říšského sněmu německého. Z Berlína, 22. dubna. (C.-B.) Při projednávání zákona o sladivých latkách opřel se st. tajemník Thielemonn přání pro- jevenému, aby zákon byl prozatím na něko- lik let obmezen, poněvadž by to bylo ne- praktické. Otázkou nerozhodnutou ale jest, má-li zákon platiti od 1. ledna aneb o 1. dubna 1902. Náklad, spojený s přeměnou továren- ských zřízení, který chce vláda hraditi, není nikterak tak veliký, aby výnos daně byl tím spotřebován. Jest velmi pravděpodobno, že v nejbližších letechcena saccharinu násled- kem dovozu cukru z ciziny klesne. Sněm odkázal pak předlohu výboru. Z vojenství francouzského Z Paříže, 22. dubna. (C. B.) Bývalý ministr vojenství Krantz měl včera v Naney přednášku o zkrácení vojenské služby v Francii i prohlásil, bude li zavedena dvou- letá služba neb opatření k tomu směřující že Francie nebude míti potom vůbec již armády, nýbrž jen mi- lici, kteráž bude státi s někdejší národní gardou na stejném stupni.
Brin Krantz Sofie Bulharsko Berlín Paříž Francie Thielemonn přání
19 article
Bizerta. Z Paříže, 22. dubna. (C.-B.) Dle »Echo de Paris« jest admírál Gervais, jenz nedávno Bizertu prohlížel, opevněním tuni- ského přístavu velmi spokojen. Admiral žádá jen, by přístav byl zařízen i tak, aby v něm nalézti mohly útulku také podmořské lodi většího rozsahu. Anglický následník. Ze Singapore, 21. dubna. (C.-B.) Ná- sledník anglický s chotí byli uvítání při svém příjezdu všemi kruhy obyvatelstva velm srdečně. Během dne vévoda přijal návštěvy několika malajských sultanů. Z Afriky. Z Londýna, 22. dubna. (C.-B.) »Time- sům« sdělují z Harraru ze dne 11. dubna Mulla Abdullah ustoupl před Habešany do Dolbahauty. Habešané ukořistili tisíce vel- bloudů, koní a ovcí. Angličané dali se na po- chod proti Dolbahautě. Telegrafické zprávy hospodářské x. Z Vídně, 22. dubna. (Tlfgrm. » Nár. Listů«.) V neděli dopoledne konati se zde bude schůze rakouských společnost průmyslových, bankovních a akcio- vých, svolaná »Jednotou rakouských průmysl- níků«. Na jednacím pořadu jest: 1. refert o zdanění akeiových společností, 2. rozprava o tomto referátu, 3. dosazení komitétuz středu schůze. Z Vídně, 22. dubna. (C.-B.) Správní rad akciové spoločnosti pro stavbu a provozování městských silni- čních dráh schválila bilanci pro rok 1900 a usnesla se navrhnouti správní radě, aby rozdílela dividenda 5.23% na akcie lit. a) na akcie lit. b) stanovami určená dividenda 15 K.
Paris Gervaisa Abdullah Habešan Dolbahauta Angličan Paříž Singapore Afrika Londýn Vídeň Admiral Tims
20 article
— Valná schůze a lpské báňské s po- lečnosti usnesla se rozdíleti 5%% dividendu a 5 superdividend u. Generální ředit l prohlásil na příslušný dotaz, že není žádnéh vyjednávání ve příčině obnovy železářského kartelu. st. Z Pešti, 22. dubna. (Zvl. telegr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 22.000 metr. etů. o 2.5 hal. dráže. Platila: pšenice tisská 78 kg K 8.10, 77.8 kg K 7.80, 76.2 K 7.771, peštská 79.5 kg K 7.90, 78 kg K 7.g5. 76.7 kg K 7.774, 75.5 kg K 7.75, 72.5 k K 7.25, hartská 76 kg K 7.80, 76.5 k K 7.871, stolno-bělohradská 76 kg K 7.70, biharská 77.8 kg K 7.80, banátská 75 k K 7.574, pakoská 75.8 kg K 7.70, sedmihrad- ská 76.5 kg K 7.75, bajská 74 kg K 7.529. marošská 78.2 kg K 7.90, skladní 73 kg K 7.10, 76 kg K K 7.60 na čtvrt leta ; žito K 7.55; ječmen K 6.65; oves 6.879 kukuřice K 5.40; proso rumunské K 4.85. Terminový obchod byl pevný n vzestupný Berlín. K večeru znamenala: pše- nice na duben K 7.62, pšenice na, květen K 7.64, pšenice na říjen K 7.72, žito na duben K 7.77, žito na říjen K 7.72, o ve na duben K 6.70, oves na říjen K 6.77, ku- kuřice na květen K 5.29, kukuřice na čer- venec K 5.39, řepka na srpen K 13.10. Sádlo po K 53.50; švestky srbské 80—85kus., 95—100 kus. a 115—120 kus. po K 12.25 v Pešti; jině zboží beze změny. Počasí pěkné. Z Berlína, 22. dubna. (C.-B.) Řiš ský bank snížil bankovní diskont na 49 lombardovou míru úrokovou na 54.
Platil Sádlo Pešť K 7.871 K 7.574 Berlín kg
21 article
Tím se banka říšská krátila ki sazbě, jakov neměla skoro dva roky, totiž od 9. květn r. 1899. Z Berlína, 22. dubna. (Zvl. telgr. »Nár. Listů«.) Přebytek gelsenkirchenské uhlářské společnosti obnáší za březen 1,301.444 marek proti 1,411.288 markám v únoru a proti 1,080.599 markám v březnu roku minulého. Přebytek za první tři měsíce tohoto správního roku obnáší 4,217.650 marek proti 2,993.705 markám v téže době minulého správního roku, tedy plus 1,223.945 marek. — Mezi uhelným syndikátem rýnskovestfálským a severo- némeekým »Lloydem« byly nedávné neshody urovnány a uzavřena dodávka 11% mill. tun při cenách loňských. — »Diskontní společno s te chystá podstatné zvětšení. Chce založiti filialku nejen ve Frankfurtě, nýbrž také německou ná- rodní banku v Brémách. Tento ústav teprve ne- dávno zvýšil akciový svůj kapitál 31 míll. marek na 15 mill. marek. Následkem nových podniků však bude asi akciový kapitál Diskontní spo- lečnosti beriinské poznovu značně zvýšen, snad o 15—20 mill. Z Londýna, 22. dubna. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje z Nového Yorku:. Pier- pont Morgan prohlzšuje, že bylo ujednáno, aby v Americe upsala se polovice nové 60 mill. půjčky anglické. Dle »Timesů« londýnské přední finanční firmy převzaly na pevno 30 mill. lib. št. nově anglické půjčky válečné. Z New Castlu, 22. dubna. (C. B.) Schůze delegátů těžařských podniků north- umberlandských usnesla se domáhati se shody s ostatními podníky za tím účelem, aby obme- zena byla těžba uhelná v Anglii, nebude-li vý- vozné clo z uhli opět zrušeno.
Lloyd Morgan Berlín Brémy Londýn Nový York New Castle Anglie rodný banka Timesy Daily Telegraph
22 article
První česko-moravská továrna na stroje v Praze konala včera dopoledne výroční schůzi v místnostech pražské bursy za přítomnosti 66 akcionářů zastu- pujících 1982 akcií se 328 hlasy. Schůzi zahájil a řídil předseda správní rady p. cís. rada Topinka. Zprávu výroční podal náměstek předsedy správní rady p. V. Novotný. Vyjímáme z ní »V předešlé zprávě jsme sdělili, že vystavěli jsme při našem závodě nové oddělení pro výrobu lokomotiv a dnes možno oznámiti, že dílo to jes dokonáno, byvši během minulého roku všemi nut- nými, zejmena speciálními obráběcími stroji opatřeno. S tímto pořízením jsme s to vyrobiti ročně dle veli- kosti 60 až 90 kusů lokomotiv v ceně asi 4 mill. K. což se nevyrovná ani nynější spotřebě dráh v krá- lovství českém, která až dosud kryta byla výhradně závody zemí jiných. Touto neobyčejně vyšší výkon- ností zařadil se závod náš mezi nejvělší svého druhu v oblasti rakouské, samozřejmě nejen co do výkon- nosti, ale i co do výše investic, které letos dodávají naší bilanci rázu značně rozdílného předešlé. Javí se totiž položka staveb o K 1,367.854 91 a položka strojního zařízení o K 1,068.856.06 větší, nežli roku minulého.
Topinka V Novotná Praha
23 article
Novým poměrům odpovídají a mění se též značně položky, vyplývající z inventury materialií, rozdělaných prací a náčiní. Při značných objed- návkách, které na běžící rok přenášíme, nahromadilo se nám, zejmena pro lokomolivku, materialií za k 585.198.51 a rozdělaných prací za K 925.909.52, drobného náčiní za K 184.4225.61, tedy oproti roku minutému o K 1,178.968.70 více. Tyto dvě vyšší po- ložky, totiž položka investice a položka inventury úhrnným obnosem přes 4.5 mill. K vyvolaly na druhé straně naší bilance položku dluhů obnosem 3,390.343 K. Z porovnání těchto číslic jde na jevo, že náš akciový kapitál K 2,400.000.— na výkonnost tak značně rozšířenou, závodu našemu nestačí i když se vezme zřetel na položku našich požadavků K 2,671.806.—, na které splaceno již do dnešního dne více jak 1 mili. K. U předvídání této okolnosti vypsala správní rada již koncem minulého roku na základě stanov a usne- sení se valné hromady v r. 1899 emissi dalších dvou tisíc akcií po K 400 pro akcionáře, při kursu K 440.
24 article
Upsáno bylo 1895 akcií, takže jenom 105 akcií opo- menuto přihlásiti. S vypsáním těchto, jakož i po- sledních 2000, tedy úhrnem 2105 akcií i pro ne- akcionáře, usnesla se správní rada výčkati až po od- bytí této valné hromady, kdy právě lze veřejnost nynější stav našeho závodu nejlépe posouditi. V minulém roce vyhotoveno v naší továrně pr různé průmyslové závody, dráhy a jiné podniky, jakož i pro vlastní potřebu, různých strojů a přístrojů asi za 6 mill. K. Značnou část objednávek přenesli jsme však na běžící rok a můžeme uvésti, že tyto s objednávkami, do dneška došlými, obnáší více než 7 milllonů K. takže veškerá oddělení našeho závodu jsou plně zaměstnána. Na zmíněných objednávkách bere značný podíl nové oddělení pro stavbu loko- motiv. Hned první výrobek naší lokomotivky osvědčil se k úplné spokojenosli c. k. státních dráh a ná- sledkem toho byly u nás koncem minulého roku objednány 54 lokomotivy v ceně přes 3 milliony K.
25 article
Mezi těmito jest jedna rychliková lokomotiva nového typu, soustavy compound se 4 válci, první toho druhu v Rakousku, jež bude sloužiti k dopravě rychlovlaků rychlostí 90 kilometrů v hodině. Všeobecně jest známo, že loňská stávka uhlo- kopů a tim i obtížné zaopatřování materialif, dále značné poplatky fiskání i úrazové pojišťovně, měly neblahý vliv na výrobní poměry ve strojnictví. Jestliže se přece můžeme vykázati úspěchem, jest to co děkovati dokonalému zařízení a obezřetnému ve- dení našeho závodu. Čistý zisk obnáší K 284. 100 50, takže lz správní radě učiniti uspokojivé návrhy stran jeho rozdělení. Výroční zpráva schválena bez debaty a jedno- hlasně. Od čtení zprávy účetní bylo po návrhu p. Rašína ryt. z Ryzmburgka upuštěno. Rozvaha vykazuje jmění: Hotovosť K 52378.32, směnky K 241.154.90, cenné papíry K 11.120, zálohya půjeky dělnictvu K 20.597.40, požadavky a kauc K 2,671.806.10, stavby K 1,883.576.47, stroje K 1,559.184.56, pozemky K 199.008.05, náčiní, materiál a rozdělané práce K 1,695.583..64, úhrnem 8,334.359.44. Dluhy: Akciový kapitál K 3,158.000, reservní fond K 838.893.31, reserva pro pochybné požadavky K 50.000, požadavek spolku výslužného K 401.018.30, přidělená reserva pro půjčky dělnictvu K 19.927.73, požadavek účtu podpory dělníků ku práci neschopných, vdov a sirotků K 33.337.73, zá- kladní jmění ke zřízení fondu pro invalidní dělníky K 80.000, nadace p. Vojt. Novotného K 4000, dluhy vypůjčené kauce a nevyzdvižené dividendy K 3.390.343.38, dividenda 6 proc. K 144.000, tantiéma K 28.410.05, správní přebytek a přenos zisku ze 1899 K 186 428 94.
Rašín Novotný Rakousko spolek výslužné K 401.018 Ryzmburgka
26 article
Po přednesení zprávy revisorů účtů p. A. Fuchsem byly účty bez debaty jednohlasně schváleny a správní radě uděleno absoluforium. Ve příčině rozdělení správního přebytku za rok 1900 byl schválen jednohlasně následující návrh správní rady, přednesený panem cís. radou Nekva- silem: »Z čistého výtěžku za rok 1900 K 284.100.50, po srážce dle § 34. stanov přidělených 5 proc. k re- servnímu fondu částkou K 14.205.03, vyloučených 6 proc. dividendy z akciového kapitálu K 2.400.000.— K 144.000.—, vyloučených 10 proc. tantiemy správní radě K 28.410.05, celkem K 186.615.08, tedy z přebytku K 97.485.42 a z převodu zisku z r. 1899 K 88.943.52, úhrnem z K 186.428.94 vyplati se: 4 proc. super- dividendy z K 2,400.000.— K 96.000.—, revisorům účtů odměna K 1800.—, spolku výslužnému úřadníků První česko-moravské továrny na stroje v Praze K 10.000.—, účtu podpor dělníků ku práci neschop- ných, vdov a sirotků K 6000.—, dobro linným účelům kjrukoum správní rady K 6000.—, celkém k 119.800.—
A Fuchs Praha rada Nekva spolek výslužné úřadník