ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 58842c10-660c-11dc-a507-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 105, person 84, org 8, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 23. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo III.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplásí sen v Praze v administrael na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čon flkoe na mněsíe na čtrat lets . . . . 7 K 50h ve fllalkich na něsíc . . . . . . 2 K 80h Poštout n. . . . . 9 K 60h s drojí zisilkon na měsíe na čtvrt leta . . . . 11 K 40h Schönerer chce v Rakousku diktovat! Pamětihodný zápal, s jakým dne 18 t. m. »Neue Freie Presse« zaštítila vlasti zrádnou agitaci Všeněmce Schönerera dovršil slavomam a zpupnost tohoto nej- nestydatějšího ze všech agentů pruských v říši habsburské do takové míry, že týž hodlá dnes do posla necké sněmovny cislajtánského parlamentu vrhnouti pravou herostratskou smolnici návrh, aby němčina byla záko nem ustanovena za státní ja zyk Rakouska stejně jako je maďarština stát ním jazykem Uherska. »Cihlou, která spadla nenadále vládě Körbrově na hlavu«, nazvala »Neue Freie Presse« zprávu o proslulém výroku p. arci vévody Františka Ferdinanda proti všeněme- ckým škůdcům, pracujícím za heslem »Pryč od Říma« ku pohroužení Rakouska do tůní všeněmeckého moře. Však případněji mohl by se věru mluviti dnes o cihle, vržené pru- ským nezbedou po slovanské většině národův tohoto soustátí. Návrh Schönererův celým svým účelem celým svým odůvodněním není než podlou urážkou a provokací Slovanstva rakouského než attentátem na klid a budoucnost této říše, jenž musí být na ráz a vehementně odražen všemi spojenými silami národů stran a činitelův, jimž není osud této říše ještě — Hekubou. Proč žádá si Schönerer rychlého uzá- konění státní němčiny? Předstírá sice také péči o dokonalou politickou a soudní správu, ale kdož by to při starém tom revolučníku bral do opravdy!
Cihla František Ferdinand Hekuba Schönerer Praha Rakousko Uhersko Řím Neue Frei Presse Neue Frei Presse
5 article
Upřímněji prozrazuje pravý úmys svůj zajisté tvrzením, že prý státn němčiny vyžaduje jednota — »německého Rakouska«, dále prý zájem spojitosti z e m bývalého německého »bundu« — následkem čehož připouští také výminku od té německé záplavy pro království dalmatské, haličské a Bukovinu. Tyto země nespadaj na ten čas ještě do sféry lačného jícnu Všeněmcův, na ty dojíti má později a proto jim dává zatím Schönerer se svou státní němčinou ještě pardon. Z toho viděti přece jasně, jak mu pranic nezáleží na t. zv. jednotě Rakouska. nýbrž jak je okamžitě hotov, země tak důle žité a rozsáhlé jako Halič a Dalmacii, tedy skoro polovinu Cislajtanie, z jednoty té pustit, ale jak mu všechno sejde na tom, aby jen nás Čechy a Slovince zardousil »po madar sku« státní němčinou, aby jen »ty bývale země německého bundu« svázal nejsilnějším provazy vládní germanisace v jednotné »ně mecké Rakousko«, které by pak při nej bližší příležitosti vhodil do moře vel ko- pruského. Dvojí překáželo až dosud dle doznání samých státníků pruských — jako na př. Bismarka — nemálo záborným choutkáma plánům následníkův »Velkého Fridricha pruského: jednak my Čechové, jednak kato- lictví Němců alpských zemí Rakouska. Bis- mark dobře a střízlivě oceňoval význam na- šeho uvědomění českého, naši zdatnosta tuhost národní, dosvědčenou naším tisícile tým heroickým oddoláním hroznému příboji přesily německé. Netajil se tím, že tehda, kdyby bylo lze jednou hypnotisovati bdělou žárlivost Ruska a Francie, ta česká kost byla by příliš ostrá pro pruský žaludek, kterému by způsobovalo již velikých obtíží ztrávení těch 8 millionů německých katolíků Rakouska, kdyžtě již nyní má se svými 18 milliony jihoněmeckých ka- tolíků tak důkladné nesnáze zažívací.
Čecho Fridrich Němec Bis Rakousko Bukovina Halič Dalmacie Rusko Francie
6 article
Nuže, Schönerer se svou wolfovskou družinou od let statečně se přičiňuje, aby odstranil tyto obojí překážky Bismarkům bu- doucnosti. Němce rakouské úsi- lovně nabádá, aby odpadli od katolicismu a přijali »národní církev pruskou«, vládu rakou- skou a parlament rakouský pak vyzývá, aby nás Cechy a Slo vince poněmčily násilím státn němčiny, tak jako němčí jím Prusko své Poláky. Pracuje a dychtí »pro krále pruského- oběma směry zároveň, svým »Loos von Rom« chce totéž, čemu chce svým heslem »Ustanovte němčinu státním jazykem všech bývalých zemí německého bundu« — Pravý pro Rakousko význam Schönere- rova hesla »Pryč od Říma« byl konečně po- stižen a obnažen památnými slovy: »Ne- znamená nic jiného, než pryč o Rakouskal« A jako nemůže pravdou tou všechna rabulistika »Neue Freie Presse« ani hnouti, tak jest a zůstává tolikéž pravdou nezvratnou a každému myslícímu politiku zřejmou: že i to druhé heslo téhož Prušáka Schöne- rera: »Ustanovte něměinu stát- ním jazykem Rakouska, vyjma Halič a a Dalmacii, neslouží jinému než témuž protirakouskému účelu a cíli, nezna- mená tolikéž nic jiného než »Pryč od Rakouska«. Dovodil to již před léty způ- sobem znamenitým politik tak střízlivý, jakým jest Polák a býv. ministr Madeyski. Ve svém spisu »o státní němčině«, vydaném v roce 1885, nezvratně dokázal, kterak ustanovení němčiny za jediny státní jazyk Rakouska zname- nalo by tolik, jako násilně tuto národnostní říši obrátit v jed- notný německý národní stát, čímž by však byl její přirozený základ podemlet
Schönerer Němec Loos Rom Schöner Prušák Schön Polák Madeyski Rakousko Řím Halič Dalmacie Neue Frei Presse
7 article
a vyvrácen, načež by se ona nezbytně dříve či později sesula do moře všeněmeckéhoa roztála v něm jako ledová kra v jarním proudu. Ale než by k tomuto konečnému soudu dějinnému došlo, jakých neskonalých zápasů,. křečí a útrap bylo by přestáti této říšia většině její bránících se národů! Smía může která vláda rakouská odvážiti se toho, aby vydala státní loď rakouskou v tyto víry bouřné? Věru jsme žádostivi na to de filé stran i vlády Körbrovy v parlamentě cislajtánském před tím zejtřejším návrhem Schönererovým. Půjdou za ní m Dají se mu do vleku? Hledíme s největším napjetím té kaval- kádě vídeňské vstříc a máme za jisté jen to a že by v tu chvíli, které by z toho drzého návrhu Schönererova hrozil, jak se říká. dešť, v tu chvíli, kde by se situace uká- zala být podezřelou, neřku pro osu národa našeho hroziv ou. poslanci naši neváhali by ani na okamžika nejráznější vytrvalou obstrukcí zmařili by tento všeněmecký ná- jezd na dobro. A třeba sami zůstali toho vlastní silou dovedou a dokážou, poně- vadž v tomto boji byl by vzhůru veškeren český národ a vyvinul by zajisté znova onen živelní odpor svůj, kterým se již tolikráte ubránil v tisíciletí dějin svých patrné záhubě.
Körbrův Schönererův
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. dubna. (Arcikní že protektorát.) Štyrský orgán německých nacionálů přinesl za tepla málo hodnověrnou zprávu, že inspirátory arciknížecího protektorátu nad německým školním spolkem byli členové vysoké šlechty české. Dnes sděluje se »Lidov. Novinám« na základě rozmluvy s »vynikajícím poslancem z kruhů německé šlechty«, že poli- tické kroky arciknižete Františka. Ferdinanda inspiruje Oskar Teuber, hlavní redaktor vídeň- ských úřadních novin. Císař dal prý již dříve svolení, aby areikníže přijal protektorát nad katolickým školním spolkem a nyní vyslovil také souhlas se slovy arciknížele. K tomu do- dávají ještě »Lid. Noviny«, že arcikníže ne- zůstane na dosavadním kroku, nýbrž dá ještě podnět k velké akci, jež bude organisována i jinými mocnými vídeňskými činiteli a má smě- řovati proti politickým rejdům strany německo- radikální. Vídeňský židovsko-liberální tisk, jenž se v této věci marně dovolával přispění parlamentu uherského, svolává dále do zbraně »všechny liberální živly rakouské« proti vystupující reakci, přecházeje opatrně mlčením velkoněmecké choutky Schönererovců, jež jsou vlastním otcem hesl »Pryč od Říma!« A tu jest pozoruhodno, že počítá při tom také s pomocí českou.
František Ferdinand Teuber Praha Řím Lido
9 article
Tak čteme aspoň ve »W. Tagblattu«: Afféra protektorská ukázala svobodomyslným živlům všech táborů společného nepřítelo — feudální reakci. Němci i Čechové vědí nyni, čeho se mají nadíti s oné strany. To dodá německým stranám také odvahy, aby při stanovení svých národně polítických požadavků v Čechách ucho- pily národní spor za samý kořen a navrhly ona opatření, jež si všichni mírumilovní v Čechách (vyjma feudály) dávno už přejí, dávno požaduji, která však z ostýchavosti před trvajícími a zdě- děnými poměry nemohla býti dosud uvedena v život.« Ta slova zni sice velice temně, ale kdo chce, může z nich vyčísti jakousi neurčitou touhu po smíru česko-německém. Z Lublaně, 19. dubna. (Souhlas s li- berálními poslanci.) Podobně jako voličové dra. Tavčara a Ferjančiče v Kráňsku, schválila též slovinská pokroková strana gorická vystoupení poslance Gabrščeka ze slovinsko- chorvatského klubu, v němž liberální poslanei měli svázané ruce. Ve schůzi, konané minulou neděli, uznali voličové, že nyní liberální po- slanci, jsouce prosti pout, budou moci platněj působiti ve prospěch národa na základě pokro- kové myšlenky. Zároveň prohlášeno za nutné. aby se čtyři liberální poslanci těsněji sblí- žili s Mladočechy, neboť v takovém svazku nalezli by více pomoci a získali bysi většího významu, než v onom klubu, o jehož činnosti rozhodují biskupové, kteří nejsou ani poslanci. Z Terstu, 19. dubna. (Přestoupil k řecko-katolické církvi.) Včera ozná- milo na terstském magistrátu 306 osadník z Rojna u Terstu, že vystupují z církve římsko- katolické a přejí si býti údy církve řecko-kato lické se staroslovanským bohoslužebným jazy- kem. Rojanští následovali příkladu svých sou- sedů z Ricmaně, kteří s povolením papežovým i vládním před krátkou dobou přestoupili k unii
Affér Němec Čecho Tavčar Ferjančič Gabršček Čechy Lublaň Terst Rojn u Terst
10 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 22. dubna. Staré nepřátelství k Černé Hoře. Z Cetyně, 17. dubna. (Dop. »Nár. Listů«, Toto sokoli hnízdo, jakkoli chudobné a pusté. neustále vábí k sobě cestovatele a cizince, kteř sem přicházejí, aby se přesvědčili na vlastn oči, co znamená láska k vlasti a nadšení pro její slávu. Ale Černá Hora, jako má přátele, má i nepřátele, kteři věčně usilují očerniti před světem černohorské jméno. Onehdy bylo v novinách — z Vídně se to do nich dostalo — že katolický arcibiskup v Baru, Milinovič, vzdal se své hodnosti, protože dostává malý plat. Pravda, Černá Hora je chudobná a nemůže mu dávati mastnějšího platu. Arcibiskup Milinovič dostává od černo- horského státu ročně 5000 fr., k čemuž Francie připlácí 1000 fr., neboť Francie od Pařížského traktátu má protektorát nad katoliky Východu.
Dop Milinovič Praha Černá hoře Cetyně Vídeň Černá Hora Francie
11 article
Ale kdykoli arcibiskup Milinovič má nějakou zvláštní potřebu, stát černohorský ochotně mu vychází vstříc. Arcibiskup Milinovič je skromný mnich, nemá kolem sebe velkolepého dvora jako katolická církevní knížata v západní Ev- ropě. Příjmy dosavadní mu dostačují a lež je, že by byl svého úřadu se vzdal. Vymyšlená novinářská zpráva měla bezpochyby za úče teprve v něm vzbuditi touhu po větším platu a vnuknouti mu myšlenku, že tam, kde ho lituji, touze jeho by vyhověli, ale mohu ubezpečiti, že jako tento, tak každý podobný manévru arcibiskupa Milinoviče selže. Lživé jsou také vídeňské a poštské zprávy jakoby se k odstoupení připravoval hr. Lujo Vojnovič, nynější ministr spravedlnosti, že je na Černě Hoře špatně placen. A lež je také že mu bylo nabídnuto výnosné místo ve Vídni Hr. Vojnovič je správně a dosti dobře placen Plat jeho obnáší přes 4000 zl. kromě bytu. T mu postačuje, a kdyby mu ve Vídni dávali dva- krát, třikrát tolik, dostali by košem. Noviny. které takové zprávy vymýšlejí, ovšem to vědi Ale jim nejde o hr. Vojnoviče, nýbrž o to aby Černá Hora byla ostouzena. Co Černá Hora dluhovala c. k. poště a Länderbance, pomoci Ruska zaplatila. Proč tedy takové starostio její kapsu? Onehdy byl zde hr. Pocci z Bavor a do- nesl knížeti Nikolovi pozdrav bavorského prince Arnulfa, s nímž je gospodár ve velkém přátel- ství. Ale kníže právě prodlévá na cestě po své zemi, pročež bavorskému hraběti nebylo možno s ním se viděti. Hrabě je náruživý lovec ptakověd. Vypravil se z Cetyně na Skadersk jezero za lovem. To je vše, a vídeňské a pešt ské noviny z toho udělaly, že hr. Pocci přibyí na Cetyň v domnělé příčině ženitby kněževič Mirka s některou bavorskou princeznou!
Milinovič Eva Vojnovič Černá Pocci Bavor Arnulf Hrabě Mirek Vídeň Hradec Černá Hora Rusko Cetyně
12 article
Turci za předešlých věků, nemohouce ni- ktérak zbraní pokořiti Černou Horu, usiloval zlomiti ji věrou. Islamism počal se v ní za hnizďovatí. Ale událo se ono slavné pobití, které opěvuje vladyka Petr v »Horském Věnci«. Tak se Černá Hora osvobodila od domácího neštěsti a očistila se od »nekrsta«. Nyní Němci a Ma- daři usilují Černou Horu zničit finančně. Kdo noví o věčné celní válce, kterou s ní vede Ra- kousko Uhersko? Avšak Černá Hora snáší to trpělivě a čeká lepších časů. Přežila horší doby Re. K studentským nepokojům v Rusku. Paní Julie Adamolá v posledním svazečku »Parole frangaise a l'étranger« píše, že se ji dostal materiál o studentských ne- pokojích v Rusku, který vzbud sensaci, až jej uveřejní. Prozatím na povídá, že hnutí to je socialistické a má příčinu v tom, že žáci Karla Marxa zaujali sto lice národního hospodářství na ruských univer sitách, Podrobnosti paní Adamová podá příšté- Francie pomahá Německu z mizerie Také »Köln. Zeitung« zaznamenala jako zvěsť prazvláštní, neočekávanou, že poslední říšská půjčka německá přepsána byla čtyřikráte ve — Francii. Podotýká k tomu úsečně, ale významně: »Ukládá-li Francie takto skutečně pníze své v německých papírech, pověsila odvetu na hřebík a pomýšlí nanejvýš k vůli ochran peněz svých na spolek s námi.«
Turek Petr Němec Adamolá Marxa Adamová Köln Černá Hora Ma Rusko Francie Německo Zeitung Rakouský Uhersko
13 article
Opravdu tato finanční pomoc Německu tvořila velmi zajímavé pozadí ke schůzce toulonské. Netřebať zajisté pochybovati o tom, že finanční kruhy francouzské informují se dobře — a mají prostředky k tomu o budoucích zámyslech vlády francouzské, dříve než by své peníze v německých papírech riskovali. Pravda jest — sympatie nemohou nás vésti k zastírání pravdy — že za nynějšího re- žimu svého Francie již opětně poskytla Německu netoliko podporu finanční, nýbrž také politickou. Zvláště v otázce čínské. A to také proti ruske diplomacii. Zdaliž cesta Delcasséova tento vikla- jící se poměr spraví, uvidí me. Deleassé na Rus. Francouzský ministr zahraničných záleži- tostí odjel do Petrohradu. Přibude tam v pondělí. V úterý bude mu na počest pořádána veliká hostina. V sobotu Delcassé Petrohrad zase opustí. Že jeho cesta má účel čistě politický. bylo by dětinským popírati, proto si ani offi ciosové tentokráte netroufají tak činiti. O po- drobnostech se ovšem jen hádá. Jisto jest toliko, že Delcassé přijíždí do Petrohradu na pozvání cara, jemuž se v nynější politice jeví leceos tuze — nejasným a podivným. Vykládá-li se ale propověď ministerského »Petit Parisien«, že v Petrohradě jednáno bude o zjednání rovnováhy na Středozemním moři, tak že má býti uveden na přetřes v tisku v poslední době opětně vzpo- menutý úmysl Francie, usaditi se v Marokku Italii za to odškodniti Tripolisem, Anglii pak pouhý Tanger nabídnouti, zdá se nám to přece jen býti výkladem příliš umělým a troufalým.
Delcasséův Delcassé Petit Parisien Německo Rus Petrohrad Francie Maroko Tripolis Anglie Tanger
14 article
Dost jiných vážných problémů, ba snad i zá- pletek Francii jinde kyne, než aby právě nyni rozvíjeti chtěla otázku marockou, jež by ji mohla snadno uvésti v konflikt s Anglií a Ně. meckem. Zasvěcenějšími zdají se nám být kruhy politické, jež tvrdí, že neshody, jež se mezi Ruskem a Francil v otázee čínské opětně vyskytly, pohnuly cara k tomu, by hleděl se s Deleassém osobně dohodnouti. Finanční ministr Witte prý přání carovo živě podporoval. Z druhé strany také Delcassé příležitost tu uvital, poněvadž cesta na Rus může postavení vlády francouzské oproti vlastní veřejnosti jen upevniti. Tato vidí v každém případé raději schůzky s ruskýmí nežli s německými neb italskými státníky. Tak Villefranche a Toulon byly to právě dokázaly Delcassé ostatně hodlá prý na Rusku vymahati podporu jeho pro speciální zájmy francouzské v Číně. Dle »Gaulois« chce prý Delcassé jako podmínku pro vyhovění přáním ruským žádat dále též za odvolání vyslance kníž. Urusova, vyslaneckého rady Nariškova a prvního tajemníka vyslaneckého Svěčína z Paříže, poněvadž styky jejich s nacionalisty jsou nynější vládě fran- couzské trnem v oku.
Deleassý Witt Villefranch Toulon Francie Anglie Rusko Čína Paříž Nariškov
15 article
Rusko oproti tomu hodlá prý pokusiti se, by získalo oporu i Francie i Velké Britanie pro své stanovisko v otázce čínského odškodného Takové jsou celkem zvěsti a předzvěstí, jimiž politická veřejnost provází cestu Delcasséovu. Její výsledky zračiti se budou nepochybně již v přípiteích, jež proneseny budou za hostin petrohradských. Zajisté v každém případě opětováno bude v nich slovo »spojenectví«, jeli- kož vynechání jeho učinilo by ve Francii dojem nejnepříznivější a posici ruskou v diplomatickém zápolení by oslabilo. To však nebude rozhodu- jíeím. Teprve ostatní obsah přípitkův bude svědčiti o positivních neb negativních výsledcích cesty Deleasséovy. A hlavně jejich ton. Tak v diplomacii ton tvrdí muziku.
Rusko Francie Velká Británie
16 article
Opatření Andréova proti katolické propagandé ve vojsku. Francouzský ministr vojenství potrestal řadu důstojníkův, kteří se propagandě zminěné oddá- vali. Setníka Sonneta přesadil z Vitré do Toulu Zjistil prý prostředkem policejního komisaře vitréského, že Sonnet sezval setninu svou a že k ní měl výklad o pojmu božství. Mimo jiné pravil prý v něm: »Naším generálem a šefem jest bůh a první vojenskou povinnosti jest plnit přikázání římské církve, choditi na mše a sla- viti velikonoce.« Dále přesazen byl dělostřelecký setník Gigard ze Chálonsu sur Marne do Castres- Tento důstojník byl prý netoliko členem dobro- činného spolku sv. Vincence de Paula a stýka se jako taký s dělnickými rodinami, nýbrž roz dílel prý mezi ně také nacionalistické brožurky v nichž byly prý vláda a parlament napadány »Gaulois« tvrdí, že André rozeslal všem poli- cejním komisařům garnisonních měst otazníky po poměru důstojníkův k církvi katolické, v nichž prý se nalezají na př. otázky: »Chodí setnik X. se svojí chotí na mší? Chodí na mši i sám ?e atd. Vládní listy existenci tohoto okružníku po pírají.
Sonnet Gigard jít Paul André Vitrý Toul Aires Gaulois spolek svatý . Vincenc Chálons sur Marna
17 article O národnostních a národohospodář- ských poměrech Slezska.
O národnostních a národohospodář- ských poměrech Slezska. Zmínili jsme se již v listě včerejším o veřejn přednášce, již k žádosti Moravsko-slezské besedy promluvil o poměrech slezských znalec povolaný rada zemského soudu a říšský poslanec pan Václav Hrnbý. Přednáška konala se v neděli, ve dvoraně Měšťanské besedy pražské a těšila se hojné návštěvě Po oslovení posluchačstva p. doc. drem. J. Hon lem, ujal se slova dožádaný řečník, jemuž dostalo se okázalého, hlučného uvítání. Navázav na tytc projevy, pravil, že váží jich sobě tím více, poněvad? doma, ve Slezsku, pracovníci nejsou zvyklí takové- muto vítání. Nasvědčují tomu, že co nyní ve prospěch Slezska podníká jednak dorost ve svém idealismu. jedak šlechetné paní české, nebude marnou prací jdeť o to, abychom zachovali malou sice zemičku, avšak jednu ze zemí koruny časké, která jest mo stem, spojujícím národ náš s mohutným tělesem slovanským. Jest to hráz, prostonárodně řečeno, ploo naší české národnosti a dobrý hospodář každý dbá aby své ploty měl v pořádku. Řečník pak poukazuje k těžké situaci naší národ- nosti v této korunní zemi. Ze země někdy veliké, z devatenácti knížectví zbylo po míru vratislavském jenom jediné celé kní žectví těšínské, malá část knížectví opavsko-krnov ského a nepatrná částka knižectví nirského, kter tvoři nynější hejtmanství frývaldovské. Ostatní úrodná část, t. zv. obilní komora království pruského, část která dnes vyniká neobyčejným průmyslem, část která obnáší dvakrát tolik, co Morava, byla odňata nám Německem. Ale i to, co zbylo, zasluhuje naš pozornosti.
Hrnbý doktor Slezsko Morava Německo
18 article
Mluvíce o vévodství slezském, mateme si často pojmy, zapomínajíce, že názvy »horní Slezsko« »dolní Slezsko« jsou jen státoprávně historickými Správně říkati jest: »východní Slezsko« čili Téšínsko a »západní Slezsko« čili Opavsko. Dotknuv se podrobněji literatury o Slezsku po- jednávající, praví, že konečně začínáme se ujímat Slezska a nepřestáváme na pouhých krásných slo vech. Jest to zásluha nejen nynějších pracovníků nejen Moravsko-slezské besedy, nýbrž i těch průkop níků, kteří v nejhorších dobách vždy poukazoval ke Slezsku, jeho se zastávali a je hájili. Sluší jme novati dra. Riegra, posl. Karla Adámka, prof. Tilára. kteří při každé příležitosti hájili naše Slezsko, dokud nepřišli pracovníci, kteří ve Slezsku samém se cho- pili díla. Řečník promlouvá o poměrech církevních a po- měrech geografických Slezska. Opavsko a Krnovsko a ta čásť, která nám byla odňata, není vlastně Slezsko, nýbrž původně jest to část Moravy. Postupem času začínala se ustalovali tato země jako vlastní knížectví, které r. 1659, aby účastno bylo výhod akkordu drážďanského, prohlásilo se za příslušnost vévodství slezského. Tato čásť pak zůstala dnes částí arcibiskupství olomouckého. Zatím ale knížectví těšinské a ona část vévodství nisského náleží k biskupství vratislavskému, které jest nej- větším biskupstvím v Evropě. Že postavení Čechů v tomto biskupství není růžově, vyplývá z loho, že toliko malý zlomek tohoto ohromného území obydlen jest obyvatelstvem českým.
Riegr Adámek profesor Tilár Čecho horní Slezsko dolní Slezsko Slezsko Opavsko Krnovsko Morava Evropa
19 article
Ale ještě důležitější jest geografická poloba Chobot německý táhne se až po Jičin a Hodslavice a od Hodslavic máme až do Tešlnska velikány horské Radhoší a Lysou Horu. Moravská Ostrava se svým okolím, jež obnáší přes 100.000 obyvatel, jest, ne-li větší aspoň tak velká, jako hlavní město markrabství mo ravského, Brno. Tato Moravská Ostrava jest centren ohromného průmyslu, který jest rozvětven na vý chodní Slezsko, Moravu. Toto okolí jest nejdůleži tější a nejvíce vynikající krajinou v celém Předli- tavsku. Šlezský Bohumín jest nejdůležitějším uzlem dalekého širokého okolí, poněvadž tu soustře ďují se dráhy se všech stran. Při obrovské důleži tosti této krajiny v oboru obchodním, průmyslovém a národohospodařském musíme želeti tono, že kou tento zůstal námi nepovšimnut. Tu se usazuje vůbe německý kapitál. I v Haličí již znají důležitost Slezska, poněvadž příliv obyvatelstva z Haliče jes tak úžasný, že se stává nyní aktuální otázka, zdaž má předním jazykem v zemi býti jazyk polský Z Haliče stěhuje se nejen dělnictvo obrovskými V drobném prodeji: ranní číslo o sobě za oddpolední . . nt Ve slialkách na venkovšn ranní číslo. . . . . . . . odpolední . . . . . . . . 3 Inserat platí ze hotevě napřed. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachávejí se též račakce. tiskárna a oxpeůlcu , Národnich L.istůe, Rukopisy se nevrzcsji.
Hodslavice Lysá Hora Ostrava Brno Slezsko Morava Bohumín Halič horský Radhoš
20 article
proudy do Slezska, nýbrž také řemeslnictvo, úřad nictvo a podnikatelstvo. V Čechách se o to nezají máme, a jest to kraj, kde jsou dány všechny pod- mínky hospodářského rozvoje a úspěchu, a tente rozvoj není ještě dokončen. Tento rozvoj Ostravska bude postupovati stále a stále a vyšine se na výši obromnou, až bude uskufečněn průplav dunajsko- oderský. Slezsko jest rozděleno moravským Lašskem na dvě polovíce, a jest tímto klinem rozdělena také česká národnost. Máme na Opavsku menší část a na Těšínsku větší část českého obyvatelstva. Lašsko, arciť ve svém jádru české, jest nejen hospodářským centrem, ale má také v ohledu národním pro nás velikou důležitost. Mluvíce o Slezsku, nesmíme nikdy pominouti Ostravska, poněvadž jsme tam i tam stejně vydáni nebezpečí germanisace. Tato doráží na nás ne snad nahodile, nýbrž děje se dle promyšleného plánu, vynalezeného ne dnes, nýbrž dávného.
Slezsko Čechy Ostravsko Opavsko Těšínsko Lašsko
21 article
Asi před 10 lety německý publicista Hellriedel v »Deutsche Ztg.« pronesl významná slova. Poukázal na velikou důležitost Ostravska v hospodářském, poli- tickém i národním směru a pravil: »To jest krajina, kde rozhodne se světodějný boj mezi Němectvem a Slovanstvem« čili jinými slovy mezi Německem a Rakouskem. Mnoho politiků mělo slova tato za poubý výraz nacionálního šovinismu, ale čím dále, tím víca přesvědčujeme se, že slova tato jsou správna, a že právě za tímto účelem pěstuje a provozuje se v tomto kraji úsilovná germanisace. Ztratili jsme Bohumín, Ostrava jest zněmčena, v nebezpečí jest Polská Ostrava, Malé Kunčice, Zábřeh a Vítkovice. Dnes tak daleko to došlo, že každým novým průmyslovým zá- vodem hrozí nové a větší nebezpečí. Na hranicích Opavska máme mnoho průmyslových závodů s pru- ským kapitálem, Svinov má německou školu, stará česká škola skrývá se tam ve staré chatrné budově. Průmyslem jde ku předu germanisace Slezska a ohro- žuje nás, a kdyby se podařilo území toto zněmčiti, pak stanou se česká území po obou stranách Slezska pouhými ostrůvky, které okamžitě mohou býti za- plaveny. R. 1890 napočteno ve Slezsku 605.839 obyvatel Při letošním sčítání přibylo nejméně 15%, z čehol lví podíl připadá na Těšínsko, zejmena na Frýštácko, Bohumínsko. Roku 1890 mělo Slezsko 280 tisíe Němců, t. j. 47%, Poláků větší čtvrtinu, totiž 178 tisíc, t. j. 29% a Čechů menší čtvrtinu, totiž 131.839 t. j. 24%. Z toho jest viděti, že národnost česká tvoří naprotí Němcům i Polákům menšinu. Sluší k tomu uvážiti, že Čechové naproti oběma národnostem jsou v nevýhodě, poněvadž jsou odloučeni od své národ- nosti, kdežto Poláci opírají se o silné pozadí, Němci pak ještě mnohem více.
Hellriedel Němec Polák Čecho Ostravsko Německo Rakousko Bohumín Ostrava Malá Kunčice Zábřeh Vítkovice Opavsko Svinov Slezsko Těšínsko Deutsche Ztg
22 article
Od roku 1880 do roku 1890 přibylo 4.5 procení Němců, Čechů jen 2.7 procent, za to však Polákt 15 procent. Letos bude snad ještě hůře, poněvadž sčítání děje se za poměrů prazvláštních. Jde o jedno- duchou věc »Divide et impera!« Vidíme, že v obcích skutečně českých máme pojednou německou většinu. tím, že čásť většiny české se při sčítání počitá za Poláky, tak že sice Čechové a Poláci mají dohromady ještě přece většinu, avšak Němců jest více i než Čechů i než Poláků.
Němec Čecho Vidím Polák
23 article
Na druhé straně pojato bylo za vládní princip aby se trojjazyčnost omezila co možná na nejmenšt obvod. Na štěstí lid, který má býti obětován, staví se energicky proti popolšťování a jeví velké národní uvš- domění. To by nás mohlo těšiti, ale čím větší jesl uvědomění našich lidí, tím větší jest také roztrpče- nost mezi Čechy a Poláky v jednotlivých obeích která rozplameňuje se také některými neloyalními Poláky, mezi nimiž vyniká obzvláště »Glos ludu slaskiego«. Mějme na paměti zásadu, že každý kmen. zvláště jsme proti Němcům menšinou a že jenom tehdy můžeme Němcům vydatně čeliti, když vzájemn budeme loyalně postupovati, jako jsme postupovali dosud. Velmi důležitý jest moment náboženského vy- znání. Slezsko, hlavně Těšínsko, má mnohem více evangelíků, než kterékoli jiné země. Na Těšinsku jest jich více, než čtvrtina a z těch je Němců 4 procenta, Poláků 20 procent a Čechů /2e procent. Jinak jesl Němců katolíků 53 procent, evangelíků 30 procent, židů 17 procent; Poláků jest 65 procent katolíků, 35 procent evangelíků, Čechů katolíků 96 procent, evangelíků 4 procenta. Z toho plyne, že Čechové jsou katoliky rozhodnou většinou a že evangelíci rekrutují se hlavně z Poláků. Tilo Poláci jsou jenem zevně Poláky, uvnitř tvoří onu odrůdu, která se nazývá »deutschfreundliche Slaven«, čili jinými slovy rene- gáti, poněvadž jdou v každém směru s Němci a jest možným, že při posledních volbách jedině my Čechové většinou katolíci jsme pomohli k vítězství evangeliku dru. Michejdovi, evangelíci volili renegáta.
Polák Glos Němec Čecho Michejda Čechy Slezsko Těšínsko
24 article
Nesmíme však zapomenouti, že nesmíme za to činiti veškeré kruhy polské zodpovědnými. Véc jest tím nápadnější, že i katolické duchovenstvo jest ne- přátelského smýšlení vůči Čechům. Když řečník s na příčinu toho tázal jistého katolického duchovního, bylo mu odpověděno, že »Čechové jsou Husité,k nímž nemohou. míti důvěry.« Jest to zajímavo pr posouzení našich poměrů. Živel polský a český na Těšínsku vzájemně se prostupují, tak, že mnohdy ani nemůžeme nalézti hranice. Když Čech poměrů neznalý přijde do Slez- ska, pak řekne, že všechno až po Krakov jest úplně české, Polak pak řekne, že jest polské vše až na Břeclavu, a že si musí jazyk polský zjednati plat- nost i na Moravě. Na Těšínsku býval druhdy obvyklým výhradně jazyk český. Hnutí polské šíří se teprve od let čtyři- cátých. Však ještě používá se českých kněh v ko- stelích jak katolických, tak evangelických. Ve školách popolšťování šlo pomaleji, ale vykonalo se to do r.
Čecho Čo Polak Těšínsko Krakov Břeclava Morava
25 article
Ještě jeden moment stěžuje práci — dělnictvo. Dělnictvo rekruluje se většinou z Haliče ze živlů nevzdělaných, analfabetů, a jest pozoruhodno, že nikde snad nemá strana sociálně demokratická tak snadný úspěch, jako právě tam. Jest tuze žěleti, že tímto dělnictvem vnáší se v dobrý lid náš alkoho- lismus. Vlastní Slezan není alkoholikem, ale v prů- myslových krajinách bohužel lze znamenati zhoubné následky alkoholismn. V tomto směru nastává nyní z řad dělnictva samého reakce. Jazyk český jest ve Slezsku, ačkoliv ono první ze všech zemí koruny české si zavedlo výlnčně české úřadování a ačkoliv nejdéle — až do r. 1782 — se v něm české úřadování udrželo, Popelkou. Ob- noveným zřízením zemským zavedena byla němčina vedle češtiny a nařízením císaře Josefa II. bylo za- vedeno úřadování německé. V duchu bachovském řeklo se roku 1852: »Slezsko jest výhradně ně- mecké. Ve Slezsku není ani jazyk český ani polský, nýbrž jest tam nějaká řeč, která není ani česká aní polská, a poněvadž jest to »wasserpoláčtina«, mus se všechno úřadování díti německy.« Později zasáhl do věci dr. Pražák a co se za tehdejších poměro dalo udělati, stalo se. Systém bachovský prolomil také Ruber, aspoň tak daleko, že dnes se nezabra- ňuje po česku vyřizovati podání v českých okresích.
Slezan Popelka doktor Pražák Halič Slezsko Ob nařízení císař Josef II
26 article
Avšak i tu naleznou se byrokraté, kteří řeknou: »Ja toho neuznávám Slezsko jest německé,« a vyřizuji nadále česká podání po německu. K závěrku řečník promlouvá o národní organi- saci. Tato opírá se v Ostravě o »Politickou a hospo- dářskou jednotu«, výkonný výbor národní stranya o důvěrníky jednotlivých okresů. Kromě toho jest celá řada spolků společenských a literárních jako »Matice Opavská«, která podala již mnoho zname- nitých dokladů své působnosti. Vedle ní jest ještě »Matice osvěty lidové pro knížectví těšínské«. Spolek tento působi ve Slezsku asi jako Ústřední Matice školská a Národní jednoty. Způsobil zřízení »Prvního výrobního družstva tkalců podbeskydských, zádruhy spořítelen, zřídil dva obecné a pět mateřských škol, 1870
Slezsko Ostrava