2
article
spolky náboženskými a školskými mezi Cechy
a Slovinci !
Leč to jen mimochodem. List vznáší však
na vídeňskou vládu apostrofu, »aby vzhledem
na protipolskou politiku, kterou pro-
vozuje Prusko a kterou prý provozovat
musí, zanechalo Rakousko všech snah
které by poškodily nejen němectví rakouské.
nýbrž které by kazit mohly pruskou
politiku v Německul!«
Nic jiného se tedy nežádá od dra. Körbra.
nic jiného se nežádá od hr. Goluchowského
nic jiného se nežádá od kruhů ještě vyšších,
než aby prostě pracovali — pro krále pru-
ského, aby podporovali politiku, která byla
namířena svého času i proti českým zaměstnan-
cům v říši německé a neopovážili se učiniti ni-
čeho, co by bylo vyhověním nejnaléhavějších po-
třeb národů neněmeckých.
Nejsme dokonce zvědavi na odezvu z vlád
ního tábora, protože víme ze zkušenosti, že ve
Vídni jsou němi tam, kde káže nejprostší po-
vinnost promluviti hlasitě a srozumitelně; ale
zvědavi jsme na odpověď z tábora
polské ho.
K následování.
Ze Sofie, 24. června. Ministerská rada se
usnesla, že dá hromadnou dovolenou 15.000
vojínů, aby svým příslušníkům pomáhali ve
žních.
Cecha
Prusko
Rakousko
Německul
Vídeň
Sofie
3
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) Císař jmenoval
Gvorního radu u vrchního zemského souduv
Praze dra. Rudolfa Engla dvorním radou
u nejvyššího a kasačního soudu.
Ministr obchodu jmenoval vrchními staveb-
ními komisary pro technickou službu u poštov
ního a telegrafního úřadu stavební komisary
Uosefa Dvořáka a Heřmana Fügnerav
Praze a Jana Makatu v Plzni.
Kandidatury národního konventu amerického.
Z Chicaga, 24. června. (C.-B.) Republikán-
ský národní konvent postavil jednohlasně
Roosevelta za kandidáta pro presidentstv
a senátora Fairbanksa za kandidátan
místopresidentství.
Bchůzka srbského králo s knížetem bulharským.
Z Bělehradu, 23. června. (C.-B.) „Politika“
oznamuje, že u příležitosti cesty knížete bulhar-
ského do zahraničních lázní, kterou nastoupí a
v 10 dnech, dojde k opětné schůzce kní-
čete s králem Petre m.
Čestné členství anglického řádu.
Z Londýna, 23. června. (C.-B.) Král Eduard
jmenoval anglického konsula ve Vídni Pavla šl.
Schoellera čestným členem řádu sv. Michala
a Jiří.
Gvorní
Engl
Heřman Fügnerav
Jan Maka
Roosevelt
Bchůzek
Eduard
Pavel šl
Schoeller
Michalus
Jiří
Vídeň
Praha
Plzeň
Chicago
Bělehrad
Petre m
Londýn
4
article
Úplafková afféra kartuzianská.
Z Paříže, 23. června. (C.-B.) Před vyše
třující komisí afféry kartuzianské podal gene-
rální prokurator Bulot podrobné objasnění po-
stupu, který byl dodržován při různých vyšetřo-
váních, zavedených v záležitosti kartuzianské.
Prohlásil, že vyšetřující soudce nečiníl na svědky
v afféře Lagrava a Edgara Combesa žádného
tlaku. Nemá za to, že by se byl Lagrave po-
kusil o úplatek. Svědek dokazuje, že tu jde o
nabídnutí politické pomoci, kterou chéf vlády
s rozhořčením odmítl. Pokus úplatku nebyl ni-
kdy prokázán.
Potom byla schůze skončena. Kartuzianům
byla zaslána přípověď svobodného průvodu, aby
se mohli dostaviti příšti úterý k podání vý-
povědi.
Král Eduard.
—ch. Z Londýna, 24. června. Král Eduard
v noci na dnešek provázen princem Louisem a
skvělou družinou vyplul z Port Victoria v yachtě
»Victoria-Albert« do Německa.
Bulot
Edgar Combesa
Eduard
Louis
Victoria
Albert
Paříž
Londýn
Německo
5
article
Král Eduard na cestách.
Z Londýna, 24. června. (C.-B.) Král
Eduard nastoupil včera večer cestu do
Kielu.
Ministerský předseda dr. Körber
o stavu věcí v Rakousku.
Berlínský »Tageblatt« uveřejňuje pod zá-
hlavím »K situaci v Rakousku« rozmluvu svého
vídeňského dopisovatele s »vynikající politickou
osobností«, kterouž je — jak zároveň na jevo
se dává — sám ministerský předseda dr. Körber
Dle této rozmluvy prohlásil se dr. Körber nej-
dříve o stavu uherského vyrovnání
a pravil v podstatě
»Od nepříjemné zkušenosti, kterou učinila
rakouská vláda s předlohou rekrutovou, chrání
se vláda předložiti říšské radě návrh zákona,
jenž spočívá na úmluvách s Uherskem. Zá-
kony o vyrovnání musí býti dříve
přijaty v Uhrách, a pak teprv bude
se jimi obírati říšská rada. Uherský
sněm musí však vyříditi na podzim rozpočet
jiné neodkladné záležitosti a bude moci ku
předlohám o vyrovnání přikročiti
teprve v únoru nebo březnu.
Vyřízeny budou tyto předlohy tedy asi na
jaře. Není zajisté neskromno soudit, že do té
doby rakouská říšská rada zase dělnou se stane,
takže vláda nebude již nucena pomýšleti vůbec
na § 14. Ale kdyby — oproti všemu očekávání
— rakouský parlament také potom spolupůso-
bení odepřel, nezbude vládě nic jiného, než
učiniti z vyrovnacích předloh po-
mocí § 14. zákony. Mnozí poslanci přejí
si toho, aby byli zbaveni zodpovědnosti za uza-
vření nového vyrovnání. Avšak vláda sáhnek
§ 14. jenom v případě krajní potřeby.
Eduard
doktor
Körber
Londýn
Kiel
Rakousko
Uhersko
Uhry
6
article
Ohledně říšské rady pronesl se
ministerský předseda takto: Co se týče
dělnosti parlamentu nemá vláda
moci, aby ji obnovila. Čechové vzali si
do hlavy, že si vynutí obstrukcí dva ústupky
vnitřní úřadní češtinu v českých krajích své
země a českou universitu na Moravě. K oběm
těmto požadavkům chová se vláda
přátelsky, majíc na zřeteli, že jisté ná-
rodnostní požadavky národa o še-
sti millionech duší zasluhují, a by
byly splněny. Avšak nehledě ani k tomu,
že by ihned začala zase obstrukce
německá, kdyby vláda těmto požadavkům
zadost učinila, trvá vláda na stanovi-
sku, že se obstrukcí už nic, ale
pranic vynutit nedá. Kdyby vládav
tomto hlavním případě povolila, sestávala by
pak parlamentní činnost v Rakousku vůbec je-
nom ze samých obstrukcí. Každá strana a každá
národnost prováděla by tvrdošijnou obstrukci,
aby svými tužbami prorazila bez ohledu
na to, zdali se tyto s celkovým zájmem
státu a obyvatelstva srovnávají čili nic.
Tomuto systému musí býti konec učiněn. »Za
to — pravil dr. Körber do slova — zasazuje
se vláda a ujišťuji vás, že je posta-
vení její silnější, než kdy jindy.
Čecho
Körber
Rakousko
český univerzita na Morava
7
article
Ale kromě toho: není přece žádným ziskem pro
žádoucí mír v Čechách, když se činí jed-
nostranně národnostní ústupky.
Stakovými ústupky musí býti sroz-
uměni oba národové. A oni se ko-
nečně přece dostanou k tomu, že své zájmy
odváží a vyrovnají. Jinak nemohli by ani po-
spolu žíti. Také Čechové dospějou k tomu po-
znání, ježto jim Němci svojí obstrukcí jednání
zemského sněmu nemožným činí. Vláda usilo-
vala neunavně, aby zkonejšila, vyrovnala, smířila
— bez úspěchu. Avšak vyrovnání usku-
teční se samo sebou, a může-li vláda
k tomu přispěti, neopomene zajisté ničeho.
Snad uznávají už Čechové, že by
byli bez obstrukce mnohem více
získali, než docíliti mohou ob-
strukcí. Vynutit se zde nic už
nedá. Ježto žádná strana nemá většiny, musí obě
hledět, aby své zájmy srovnaly, místo aby svoji
vůli celku vnucovaly. Jakkoli věc podivně zní
vláda, která nucena je vládnouti paragrafem 14.
sama snaží se parlamentarismus zachránit. K tomu
poznání dospěji také Čechové.«
Čecho
Němec
Čechy
8
article
Ohledně úhrady válečné půj
čky pomocí § 14. pravil prý dr. Körber,že
finanční ministr nepřipomenu
nadarmo zákon o kontrole stát-
ního dluhu. Jim naznačené rozřešení otázky
je prý přípustno. Správy vojska a námořnictva
potřebují peněz a říše musí býti vyzbrojena.
Rakousko-Uhersko nesmí prý býti zůstaveno
bez prostředků obrany jenom proto, že si Če-
chové umínili vynutit vnitřní úřadní češtinu.
Žádná vláda nemohla prý by převzíti zodpověd-
nost za to, že říši zůstavila bez prostředků
obrany proto, že ji několik výtržníků v parla-
mentě chtělo uvésti do tísně. Delegace po-
volily úvěry a povinností vlády je prý.
aby o úhradu se postarala v parla-
mentu, aneb odepře-li parlament spolupůsobení,
pomocí paragrafu z nouze a zákona o kontrole
státního dluhu. Že k tomu dle slovného znění
zákona právo má, není prý žádné pochybnosti.
— Nové znepokojení Němců. Naši ubozi
Němci z rozčilení a nepokojů ani nevycházejí.
Ustavičně se něco děje, co jejich »vydržené
právo« nebo zděděnou držbu ohrožuje a jejich
mírumilovnou mysl jitří. Nejnověji jsou strašně
znepokojeni Němci ve Slezsku a — jak už ně-
meckou »náturu« známe — znepokojení to roz-
šíří se rychle asi po německých krajích Moravy
a Čech, ba po celém Rakousku vůbec. A co
se medle stalo? Čtenářové naši nebudou jistě
překvapeni. »Jako blesk z čista jasna« — vy-
kládá těšínská »Silesia« — »udeřila v neděli
do slavnostního shromáždění »Nordmarky«
zpráva, že budou na učitelských
ústavech v Opavě a v Těšíně zří-
zeny české a polské parallel ky.
doktor
Körber
Jim
Němec
Čo
Rakousko
Uhersko
Slezsko
Morava
Opava
Těšín
Silesia
9
article
Tím vržen plápolající žár do německých řad
ve Slezsku, neboť zvěst ta způsobila nesmírnou
a trapnou sensaci« . . . Opravdu? táže se užaslý
čtenář vida, že »Silesia«, která každý den vy-
chází, tuto »nesmírnou« sensaci zpozorovala
teprve za čtyři dni potom, co zpráva došla.A
nedosti na tom: »Silesia« sama praví v témž
článku: »Věc nebyla by sama sebou
tak nebezpečna, ba věříme, že vláda
tímto opatřením chtěla odvrátit proy
Němce horší a nebezpečnější pro
jekt zřízení dvou nových, samostatných učitel
ských ústavů, českého a polského. Učinila tak
právem, neboť po zřízení pouhých slovanských
paralelních tříd na německých ústavech, nebude
šeredný slovanský šovinism tak silně bujeti, jako
by bujel na vlastních ústavech, jimiž by zřízena
byla ohniska věčně nespokojených národních
živlů.« Tedy věc není sama sebou nebezpečna
a vláda učinila tak právem, a přece ten »plá-
polající žár«, přece ta »nesmírná a trapná sen-
sace«! Co pobouřilo tedy tak děsně klidné ji-
nak německé Slezany? »Silesia« na to upřímně
odpovídá: »Zlé na celé záležito sti
jest, že němečtí politikové ve
Němec
Slezan
Slezsko
Silesia
ský ústav
10
article
Slezsku do věci nebyli zasvěceni
a že se s nimi před konečným rozhodnutím ne-
jednalo.« Zde máme tedy novou illustraci
k tomu, co pan dr. Körber najednou popírá, že
se totiž Němcům zavázal, nečiniti v národních
otázkách nic bez jejich svolení, byť to i bylov
mezích platného zákona. Slezští politikové rekla-
mují tu očividně jenom svoje právo, to jest
právo plynoucí jim z jejich úmluvy s vládoua
ze závazného slova pana dra. Körbra. Jinak by
se pro věc ani nerozčilovali. Ale když už se
rozčilili, jdou o krok dále a útočí také na opa-
tření samo. Ze shromáždění »Nordmarky« za-
slány ministerskému předsedovi a ministrovi pro
veřejné vyučování — jak jsme již ráno sdělili
— telegrafické protesty proti zřízení slovanských
paralelek a němečtí poslancové ze Slezska chy-
stají »široce odůvodněný pamětní spis« v té zá-
ležitosti se závěrečnou žádostí, aby v láda
od svého záměru upustila. Veřejnost
bude zajisté dychtiva, co vláda vůči tomu pro-
testnímu poplachu učiní. Nejspíše couvne a pan
dr. Körber dá pak ve svých orgánech prohlásít,
že na zřízení oněch slovanských paralelních tříd
nikdy ani nepomyslil.
— Sokolský výlet do Dvora Králové n. L.,
na den 26. června 1904 chystaný, zakázán
jest politickým úřadem jako slavnost turnérská,
na týž den ustanovená. Stížnost proti tomu po-
daná, byla místodržitelstvím zamítnuta. Proto se
výlet sokolský ten den nekoná a na pozdější
dobu odkládá.
doktor
Körber
Němec
Slezsko
Dvůr Králové
11
article
— Úmrtí. Ve Vysokém Mýtě zemřela dne 21.
června po krátkém, prudkém zánětu plicním v mla-
distvém věku 16 let jediná dceruška advokáta pana
dra. Vašíčka.
— Co dovede místodržitelský úřadník. Přinesli
jsme včera zprávu o neslýchané nestoudnosti, jakou
vyznamenal se c. k. místodržitelský úřad-
ník, jakýsi Emil Kopf, při jízdě po tramwayi
vůči českému zřízenci, jenž řekl, že německy neroz-
umí, pronesl se takto: »Co vy pacholku, v
lumpe, vy se opovažujete říci, že nerozumíte
My takových všiváků máme ve Vídni čtvrt
millionu a ti se tam musí učit německy! My
vás to naučíme.« Zřízenec nedal si tyto urážky lí-
biti a za účelem žalování nestoudného pasažéra
dal jméno jeho zjistiti u nejbližšího strážníka. A tu
se vyklubal z něho c. k. úřadník při místo-
držitelství pro království české. Zpráva,
kterou jsme uveřejnili, rozčílila nemálo kruhy pražské
společnosti. Z kruhů, ve kterých Čechožrout tento je
dokonale znám, sděluje se nám pak nad míru zají-
mavá biografie tohoto výtečníka, tak zajímavá a poučná,
že neváháme ji otisknouti. Píše se nám: Emil Kopí
Němcem ani není. Narodil se v Oboře u Vel. Chomutic
na Bydžovsku jako syn cukrmistra, jenž z Pruska do
Čech přišed, oženil se zde, zjednav si příslušenství
rakouské, s dcerou učitele ze Zbraslavi u Prahy. Na-
vštěvoval nižší gymnasium v Novém Bydžově, načež
učil se — číšníkem v hotelu »U císaře rakouského«
na Poříčí v Praze. Bratr jeho matky, rovněž učitel
Vašíček
Kopf
Emil
Němec
Vysoký Mýto
Vídeň
Vela
Chomutice
Bydžovsko
Prusko
Čechy
Zbraslav
Praha
Nový Bydžov