1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k čislu 194. ze dne 16. července 190l.
4
article
= Řiditelný balon Santos-Dumontův. »Le
Petit Journal« přináší v dlouhém článku »Les bal
lons dirigeables« obšírnou zprávu o pokusech s řidi
telným balonem Santos-Dumonta, konaných na zá-
vodiští Longchampu. Hned v úvodu praví, že aero-
klub nedal odstrašiti se nezdařenými pokusy dosa-
vadními a člen jeho pan Henry Deutsch vypsal cenu
100.000 franků na vynález řiditelného balonu. O cenu
přihlásil se pan Santos-Dumont, který 12. t. m. před
členy komise, v níž krom jiných zasedali princ Ro-
land Bonapart, Caittelet a Henry Deutsch, na zmíně-
ném závodišti časně z rána připravil svůj balon
k vzletu. Jeho balon má podobu doutníku, jest
34 metry dlouhý a 6 metrů široký, kubický obsah
jeho obnáší 560 kubic. metrů. Ve spodu balonu
zavěšen člun s petrolejovým motorem o 16 koňských
silách, který čtyřmi svými cylindry uvádí do pohybu
křídla k řízení směru. Větrná tato křídla, jichž osy
spočívají na šroubech, vykonají v minutě 200
obratů. Santos-Dumont vzlétl s balonem do výše
600 m., obletěl pětkrát závodiště Longchamp, za-
mířil k lesíku bouloňskému, načež oblétl několikráte
špici Eiffelovy věže a snesl se na pole Marsovo. Zde
očekávali jej členové komise, kteří mu blahopřáli.
Jelikož však pokus dál se za úplného bezvětří, bude
se ještě opakovati při větru, by se ukázalo, jak do-
vede systém Santos-Dumontův větru se opírati. Nic
méně — píše »Le petit Journal«, pokus ten patří
mezi nejcennější v oboru aeronautiky a předpovídá
mu skvělou budoucnost.
Santos
Dumontův
Deutsch
Dumont
Eiffelův
Marsův
Santos
aeroklub
Les bal
SantosDumont
Roland Bonapart
Caittelet
5
article
= Urození švindléři. Stará pravda, že do-
brých předků potomek bývá někdy — jablíčkem, od
jabloně daleko zakutáleným, osvědčila se v afféře.
která plní dnes sloupce maďarských listů. Na udání
občana Petra Turcszána v Mártonhegy zatčen byl
těchto dnů hrabě Jindřich Potocký, na jehož hlavu
sesypala se spousta různých paragrafů, mezi nimiž
vrcholí paragraf o podvodu. Mladý kavalír, nečítající
ještě třicet jar, má za sebou pestrou minulost. Již
ve dvaceti letech uznal otec mladého dědice, že
bude nejrozumnějším, dáti mu na cestu do Ameriky,
kde doufal, že buď se uchytí nebo zmizí ve víru
života. Ale šeredně se zklamal. Mladý hrabě měl po
matce dědictví 4,000.000 korun, počkal si do své
plnoletosti v Evropě a když měl peníze v kapse, do
Ameriky se mu nechtělo. Poznal, že Evropa má
jisté půvaby a začal teprve žít. V několika letech
byl hotov, nabyv poznání, že baletky a koně mnoho
stojí. Chtěl jako marnotratný syn vrátiti se domu.
ale dověděl se, že otec ho vydědil, vykázav mu 200
korun měsíční appanáže s podmínkou, že k Potockým
nebude se nikdy hlásiti. Ani ne tak zákaz hlásení
se k jinému, jako spíše capart 200 korun urazil mla-
dého kavalíra. Odmíti appanáž a vzkázal otci, že
mu ukáže, že dovede se prací uživiti. Dlouho zu-
staly světu výsledky jeho práce utajeny, ale najed-
nou se objevily a překvapily měrou netušenou. Dva-
náct písařů peštského soudu od rána do noci píše
referáty o »činnosti« pana hraběte a nemohou býti
hotovi. Je mnoho těch ran, které zasáhly kavalíraa
omnes vulnerant, ultima necat... Ta poslední, která
přivedla mladého kavalíra — do chládku, sběhla se
v měsíci červnu. Se svým kommilitonem Koritovskim,
který, jak známo, uniki trestající spravedlnosti sebe-
vraždou, prováděl podvody en gross.
Petro
Mártonhegy
Potocká
Koritovskim
Amerika
Evropa
6
article
V průvodu to-
hoto »tajemníka« přijel hrabě Potocký k majiteli vily
v obci Mártonhegy. Petru Turcsánvovi, poslal mu po
lokajovi svoji visitku s poznámkou, že chce vilu,
která byla na prodej, zakoupiti. Dobrý občan štěstím
byl bez sebe; pohostil pana hraběte, dohodl ses
ním i o cenu vily a podepsal smlouvu, dle které pan
hrabě prostřednictvím sekretáře Koritovského zaplatí
první splátku za čtvrt leta. Také učinil přípravy, aby
z víly co nejdříve se odstěhoval, by pan hrabě mohl
tu ztráviti letní saisonu. Ale pan hrabě na vilu ně-
jak nepřijížděl. Místo něho přišlo zatím občanu Ture-
sánymu oznámení, že dal přepsati do knih pozemko-
vých vilu na své jmeno a vypůjčil si okamžitě na
ni pakatýlek 8000 korun. Tu teprve se ubohému ob-
čanu rozbřesklo a učinil udání na policii, která záhy
kavalíra dopadla. Při zatčení nebyl pan hrabě prani
překvapen. Prohodil cynicky k detektivovi: »A pro tu
hloupost, pro tu vilu mě zatýkáte? No, to uslyšíte
ještě hezčí věci.« Očekává se, že tento slib splní pan
hrabě v plné míře
= Boykotovaný umělec. V Rouenu, hlav-
ním městě Normandie, pohostinsky vystoupil na di
vadle jistý herec, jenž, ač požívá dosti zvučného
jmena v světě uměleckém, v Rouenu při prvém před
stavení byl velice chladně přijat, z příčin prý souvi
sících s privátním způsobem jeho života. Jakýsi ban
kéř, jehož ženuška jevila k umělci vřelé sympatie
ze žárlivosti při druhé pohostinské hře mimo před
placení skoupil svými agenty nepozorovaně všechna
sedadla; když mělo na večer býti zahájeno předsta-
vení, bylo divadlo k velikému překvapení ředitelstv
i hosta úplně prázdné. Rozumí se, že k třetímu vy
stoupení umělec se již neodhodlal a v tichosti opu-
stil město, které dovedlo takovým způsobem dát-
herci svoji nelibost na jevo.
Potocká
Turcsánv
Koritovský
Mártonhegy
Rouen
Normandie
7
article
= Sancta simplicitas. Z církve exkomuni-
kovaný hr. Lev Tolstoj byl členem moskevského
spolku střídmosti a zdrželivosti. Při schůzi spolku,
konané 7. t. m., vystoupíl krejčí Warsrenjak s ná-
vrhem, aby Tolstoj byl ze spolku vyloučen, nebot
členy spolku mohou býti jen pravoslavní věřící.
Marným bylo namítání předsedy a členů výboru,
že jest zpozdilým pro přesvědčení náboženské ně-
koho vylučovati. Fanatický svíčkář Pamjatin volal
»Nechceme Tolstého znáti, pryč s ním!« a duchovní
Lebedew pohrozil svým vystoupením, nebude-li Tol-
stoj vyloučen. Tak se stalo, že slavné shromáždění
odhlasovalo vyloučení Tolstého ze spolku střídmýcn.
= Zajímavá censura ve Francii. »Déca-
dence«, jest titul činohry, které nedopřál francouzský
ministr vnitra, aby uzřela světlo divadelních ramp.
simplicitas
Tolstoj
Tolstý
Tolo
Francie
spolek střídmýcn
8
article
Když kus ten, jehož autorem p. Albert Guinon, byl
již nastudován a hlavní role svěřena herečce Réjane.
pozval si ministr vnitra ředitele divadla a sdělil mu
ve vší šetrností, že kus jest sice výborný, ale že by
ho těšilo, kdyby byl odložen ad acta, poněvadž se
obává, že by při představení mohlo dojíti k demon-
stracím. Nebezpečný kus založen jest na následují-
cím motivu: Sličná Jeannina, dcera staré šlechtické
rodiny, nad jejíž hlavou vznáší se úpadek finanční,
obětuje se a podá ruku židovskému bankéři, který
vrátí vza] to jejímu papá směnky. Ale Jeannine
srdcem patří již dávno markýzi de Chérancé. Žárlivý
bankéř brzo se toho dopídí a dochází k scéně, po
které Jeannine spěchá do náručí markýzova, aby ji
unesl. Ten má síce sto chuti, ale s lítostí konstatuje
že nemá ani — sous. V tragickém momentu objevuje
se opět bankéř, který Jeanninu přece jenom miluje
a odpustí jí vše, navrátí-li se k němu. Jeannine, vl-
douc nezbytí, se slovy »Mé tělo jde s tebou . . .«
opouští dalesového markýza a opona padá. Ministr
důvěrně sdělil řediteli, že by obraz zkrachované ari-
stokracie vedle obrazu židovské plutokracie mohl
vzbuditi zlou krev.
Guinon
Chérancé
Jeannin
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 9. července 1901: Táborský Antonín,
syn sluhy, 5 roků, 224—III. Juritsch Sylvestr, sluha,
53 roky, 895—II. Sim Antonín, syn dělníka, 1/2 roku,
202—V. Chrz Václav, c. k. geometr, 75 roků, 383—VII.
Sekyt Josef, syn dělníka, 1 rok, 635—VII. — Ve
všeobecné nemocníci: Bayerle Vojtěch, stroj-
vůdce, 58 roků. Bernhauserová Anna, dělnice, 26
roků. Dušková Antonie, služka, 19 roků. Francová
Marie, manželka mlynáře, 73 roky. Podzemský Josef,
nádenník, 75 roků. Pohanová Františka, manželka
kočího, 29 roků. Spadová Anna, 70 roků. Styblová
Kateřina, služka, 54 roky. Zámostná Terezie, poslu-
hovačka, 39 roků. — V josefovské nemoc-
nici: Jeitelesová Rosalie, vdova po MUDru., 73 roky.
— U milosrdných sester: Komersová Anna,
vdova po hudebníku, 55 roků. Tůmová Marie, že-
bračka, 70 roků.
Dne 10. července 1901: Hanzlíková An-
tonie, vdova po truhláři, 48 roků, 1405—II. Hošková
Marie, manželka sluhy, 62 roky, 655—I. Mecerová
Bedřiška, manželka sluhy, 41 rok, 552—III. — Ve
všeobecné nemocnici: Kosař Václav, syn
rukavičkáře, 13 roků. Häring Karel, úřadník úrazové
pojišťovny, 35 roků. Trunečková Kateřina, posluho-
vačka, 42 roky. Tetřevová Magdalena, manž. obuv-
níka, 27 roků. — U milosrdných sester;
Nový Karel, dělník, 55 roků. — V josefovské
nemocnici: Havlínová Barbora, manželka tru-
hláře, 54 roky.
Antonín
Juritsch Sylvestr
Sim
V Chrz
Václav
Josef
Anna
Dušková
Francová
Marie
Pohanová
Kateřina
Zámostná
Mudra
Tůmová
Hanzlíková
Hošková
Mecerová
Häring
Karel
Trunečková
Praha
úrazový pojišťovna
Tetřevová Magdalena
Bayerle Vojtěch
Jeitelesová Rosalia
Komersová Anno
Kosař Václav
Havlínová Barbora
10
title
Aréna na Smíchově.
Smíchov
11
title
V úterý 16. července.
Začátek o 7. hod.
12
article
Předposledně:
Předposledně:
Coralie a Comp.
Fraška o 3 jednáních od M. Hennequina a B. Vala-
bregua. Přeložila A. Nápravníkova.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka a Kapra
a Kotka na Smíchově.
Coralie
Fraško
M Hennequin
Vala
A Nápravníkův
Urbánek
Kapr
Kotek
Smíchov
14
title
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král
Pištěkův divadlo
15
title
V úterý 16. července.
Začátek o 1/27. hod.
16
article
Pohostinská hra pana Jos. Strouhala.
Pohostinská hra pana Jos. Strouhala.
Kean, slavný herec anglický.
Drama o pěti jednáních od Alex. Dumasa otce.
Za nejbližší novinku připravuje se
Elektra.
17401
Sensační drama o 5 jedn. Napsal B. Perez Galdo
136 -
Jos
Strouhal
Kean
Alex
B Perez
Galdo
17
article
Nebylo nikoho na celém ostrově, jehož srdce ne-
bylo by pocítilo sklíčenost, když bílé plachty zmizely opět
v dáli.
U příležitosti nynější úřadní novinky, lodí donesené
a důležitější než kdy jindy, učinily na kapitána dojem
nejpříjemnější.
Guvernér Artur byl se rozhodl, že zruší osadu tutol
Opětné útoky vražedné a pokusy útěku obrátily
pozornost veřejnosti k Macquarie Harbouru.
Veliká vzdálenost od Hobart Townu činila nad to
osadu tuto nepříležitou a velmi nákladnou.
Guvernér Artur vyhlédl Tasmanův poloostrov,o
němž, jakož také o jeho tvaru, náušnícím podobným, byli
jsme se již zmínili, za příští osadu trestaneckou a přezval
ji Port Arturem, sobě samému na počest.
I byl vyslal pak poručíka Morice Frera s instrukcemi
k Vichersovi, jenž měl trestance z Macquarie Harbouru
převézti.
Aby bylo možno poznati dosah a důležitost nového
rozkazu, dlužno poohlédnouti se po společenských po-
měrech trestanecké osady v době, v níž historie naše se
odehrává.
Devět let před tím byl plukovník Artur, bývalý
guvernér hondurasský, přibyl v okamžiku velmi kritickém.
Předchozí guvernér, plukovník Sorrel, byl mužem přivě-
tivým, ale povahy málo pevné. Byltě nad to velmi roz-
háraného života soukromého a jeho důstojníci, povzbuzeni
jeho příkladem, porušovali všechna pravidla společenské
slušnosti.
Zjevem zcela obyčejným bylo, že každý z důstoj-
níků měl některou z trestanek deportovaných za milenku.
— 138-
Artur
Tasmanův
Frer
Vichers
Sorrel
Hobart
Macquarie Harbour
18
article
Hlava trestance byla obnažená a hrubá, modře pru-
hovaná jeho košile, rozhalená na hrdle, odhalovala hnědou,
svalnatou jeho šij.
Vystoupiv z jakési koby neb sluje, kterouž příroda
neb ruka lidská byly zrobily v boku úskalí, položil vězeň
na slabý oheň, jenž plál mezi dvěma balvany, kousek
dřeva i přinesl potom ze sluje své železný hrnec, jenž
nepochybně vodu obsahoval, i kladl ho drsnýma upraco-
vanýma rukama svýma na popel neb na hořící polínka.
Jak bylo zřejmo, sluj jeho byla zároveň jeho
zásobárnou a spíží a oba balvany zmíněné tvořily
kuchyň jeho.
Když byl tak vykonal přípravy k večeři, vězeň jal
se vystupovati po stezce, jež vedla k nejvyššímu vrcholku
20
article
Postava jeho dovolovala mu jen kratičké krůčky,a
ubíraje se v před trestanec škubl sebou nejednou bo-
lestně. Nepochybně zařezávaly se kruhy železné do
jeho nohou.
Při důkladnějším shlédnutí bylo by možno viděti
též, že kus látky, cár jakýs, vstrčen byl mezi kruh a
kotník jeden, jakoby kruh byl tento již do krvava odřel.
Namahavě a zvolna dostihl vězeň cíle svého i vrhnuv
se na zemi, ohlédl se.
Odpoledne bylo bouřlivé a paprsky zapadajícího
slunce dopadaly rudým odleskem na čeřící se pohyblivé
vlny zálivu.
V pravo ležel ostrov Sařin, v levo temný břeh pro-
tějšího pobřeží a vysoký vrcholek Frenchmanova mysu.
Nad holými pahrbky východu visely ještě temné
mraky poslední bouře.
21
title
Ztracsn pro tivot.