ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5842ec30-66ef-11dc-9174-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 31, place 19, org 2, work 1
1 article
jsou-li deportované osoby příslušníky spřátelené mocnosti a byly-li právem deportovány a zda ztrát utrpěly. Komise prý pilně o to se snaží, aby veškeré právní nároky veskrze v duchu spravedlnosti a velkomyslnosti posoudila, jedná-li se však o nároky účastníků ve válce, mají se věci zcela jinak. Předseda ustanovil na to nej- bližší schůzi na pondělí, aby si mohl mezitím Bisschop opatřiti instrukce. Z Londýna, 15. července. (C.-B.) Z De- solationkopu přes Graafreinet oznamuje se ze 14. července. Útok čtyř kolon na Camp de Boo byl již před čtrnácti dny zosnován. Kolony či- nily v různých směrech zdánlivé pohyby na oklamání nepřítele, až plukovník Scobell, který útok řídil, udělil jízdě rozkaz, aby napadla ne- přítele od východu, zatím co sám s kopinníky a yeomanry postavení nepřátel ze západu obklíčil. Scheeper vytrhl vstříc s hlavním jádrem vojska rychlým pochodem, ale Scobell zmocnil se le- žení Burů, ukořistil 56 koní, 25 pušek, zásoby střeliva a potravin a zajal 25 mužů. Angličané neutrpěli žádných ztrát. Mezi zajatými nachá- zejí se Scheeperův pobočník a důstojník Luy.
Scobell Angličan Scheeperův Londýn Campo jít Boo
2 article Požár židovského města v Novém Bydžově.
Požár židovského města v Novém Bydžově. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Novém Bydžově, 16. července.
Nový Bydžov
3 article
Stručnou zprávu o vypuknutí obrovského požáru. kterým zničeny tři ulice a do největší bídy uvrženo tolik rodin právě té nejchudší třídy, přinesli jsme v ranním listě; nyní jsme s to, čtenářům svým sdě liti detaily smutného toho divadla. »Staré město židovské« tvořilo dvě podélné, ne- široké ulice, spojené úzounkými příčkami. Domy, ve- směs jednopatrové, těsně k sobě se tulící, už svým zevnějškem prozrazovaly, že mnohé decennium se přes jejich krovy převalilo: ze dříví a bachorů byly vystavěny a zčernalý šindel je kryl. Přes sto let stály prý mnohé z nich, ba jsou, kdož odhadují stáří těch »doupat lidských«, dnes už v rozvalinách ležících, na stopadesát roků i více. Celá tato čtvrt městská bývala původně židovským městem a říká se jí tak podnes, třeba že židé, kteří byli majiteli většiny shořelých domů, dávno už dali přednost zděným činžákům na náměstí a v živých ulicích a přenesli tam své obchody, a že obyvateli těchto monstrosních baráků byli jen ti, kterým chudoba bránila, aby někde ve zděných, bezpečných domech rozestavili svůj sporý nábytek. Několik chudých rodin židovských zbylo ještě v těch úzkých uličkách, většina však jejich obyvatelů byli dělníci a právě ti nejchudší. Střed tohoto židovského města tvořila kamenná synagoga, která, dík svému stavivu, zkoušku ohněm přestála. Zadní fronta staletých staveb těch sousedila se starým katolickým hřbitovem.
4 article
Tolik k orientaci. Židovské město mělo svou pověru: pamětníci starých časů udávají, že na třicetkráte už chytalo v »židovně«, ale vždy přemohlo lidské úsilí rozpou- taný živel a — židovna zůstala netknuta. Tim zdo- mácněla pověra, že nad židovským městem kterýsi s mythickým nimbem obestřených rabínů se modlil, aby nikdy nevyhořelo. Je opravdu s podivením, že bylo třeba teprve včerejší katastrofy, aby obyvatelé bydžovští dospěli k poznání, jakým skladištěm hořla- vin bylo celé židovské město. Ani těm nejprimitiv- nějším požadavkům hygienickým, které dnešní zá- kon pro obydlí lidska předpisuje, nevyhovo- valy ty baráky, ale nebylo nikoho, kdo by byl měl odvahy rázným zakročením předejíti včerejšímu ne- štěstí, které připravilo nesčetné a právě ty nejchudší rodiny dělnické i o ty poslední kousky nábytku. Požár sám vypukl před půl pátou hodinou od- polední. Těžké černé mraky a dusný vzduch odpo- lední slibovaly déšť, ač ke čtvrtě hodině rozpoutal se vichr a mraky rozháněl. Do šumění větry bičo- vaných korun stromů zaryly se o půl páté první poplašné údery zvonu hlásného. Jeť v Bydžově dosud zvykem, že hlásný požár ať už ve městěči v okolí vzniklý třemi údery na zvon oznamuje.
Bydžov
5 article
Prázdné ulice náhle oživly a tím víc oživují, čím rychleji sledují poplašné údery za sebou. Každý ví již, že hoří ve městě a že požár nabývá značných rozměrů, poněvadž zvon poplašný neumlká. Ode- všad pádí lidé k náměstí a soused sousedovi volá otázku: »Kde to hoří?« Žádný neví dosud odpovědi, poněvadž ti, kdož k ohni se rozběhli, se nevracejí. Náhle do všeobecného zděšení zaduní veliký zvon, třemi údery oznamuje, že nebezpečí je nej- vyšší. Teď už jde od úst k ústům zpráva: »židovská ulice hoří«, a každý, kdo tu Jobovu zvěsť slyší, ví už, že po celém židovském městě v tom okamžiku je veta. 3 Kde kdo pádí na náměstí, odpřahují koně, aby jimi stříkačky odvezli, trubky hasičské a píšťaly ječí do vřavy — krátce obraz k nepopsání. Celá přední ulice židovská je v jednom plameni a co chvíle nový a nový jazyk plamenný šlehá ze krovů toho i onoho domu. Kam dosud oheň nezasáhnul, vynášejí při- chvátavší sousedé, co vynésti se dá, matky se srdce- rvoucím nářkem shánějí své děti a místy, sotva trochu toho nářadí vynešeno, za lidskou nohou už oheň se plíží do vypráhlých panujícími právě vedry baráků. Přes čtvrt hodiny volá zvon okolní hasiče k součinnosti, pak umlká: kde jaký hasič, kde jaká stříkačka v okolí byla, vše staví se tu na odpor roz- kacenému živlu, leč bohužel s pramalým úspěchem. Dům za domem chytá — už hoří i řada obydlí, které zadní svou frontou do hřbitova hleděly a — požár přece zuří sotva hodinu! Na záchranu někte- kých hudov není ani pomyšlení: vítr obrací se sem
Jobův
6 article
i tam, rozmetává oharky v pravo i v levo a ke vše- mu jsou stříkačky bezmocné, poněvadž není vody, Řečiště Cidliny se reguluje a je téměř bez vody. Voznice dovážejí vodu ze vzdálených studní, ba místy kádě na ulici vytáhli a kde jaká putna či ko- nev, putuje z ruky do ruky k nejbližší studni a zpět zas s vodou ke kádi. V tu dobu poskytovaly ulice v okolí požáru pří- šerný obraz: trotoiry plné oharků, zaplavené vodou, tu a tam kusy rozbitého nábytku, který ve chvatu byl vyházen tam, kde právě bezpečno se býti zdálo. Stoly, pohovky, šatníky, postele, peřiny naházeny do kup a u nich hlídají plačící děti nuzné zbytky majetku svých rodičů. Na starém hřbitově je obraz neměně dojemný: ten nejrůznější nábytek a nádobí rozhá- zeno tu mezi hroby a co chvíli dere se mezi tou spoustou předmětů otec nebo matka, uplakaná a vo- lají své dítě: A do toho nářku a zmatku duní pada- jící prohořelé stropy a štíty domů- Stáli jsme podál hrobky, na jejíž kamenné ob- rubě usadil tatík vše, co zachrániti mohl — tři své děti. Okna protějších domů jsou už prohořelá a do- volují volný pohled do nitra světnic. Tam točí se oheň a celá světníce je velikou pecí, z jejíchž stěn větší a větší plameny šlehají náhle zahučí rána; to spadl prohořelý strop. A rudé jazyky olizují ještě zbytek lidského příbytku: černé komíny a obořelé štíty odrážejí se příšerně odté krvavé záplavy. Nová rána! — i ten štít se sesula před vámi valí se mohutný sloup dýmu ze hromady hořících trámů.
řečiště Cidlina
7 article
Škodu odhadovati tou dobou věru nelze, ba nelze ani bezpečně říci, co vše shořelo! Že je ztráta na majetku nesmírná, bída nevylíčitelná a nesčetné, zrovna ty nejchudší rodiny bez přístřeší, je jisto. Vtírá se také otázka, jakže to možno, aby ve městě tak pokročilém, jakým Bydžov býti se zdál, tak pra- málo bylo postaráno o všeobecné bezpečí. Slyšeli jsme mezi obyvateli bydžovskými závažná slova: »To se vědělo, že, jak chytne jeden barák, je židov- ské město celé v plamenech« — kde zůstali ti, kteří v první řadě měli slova ta slyšeti a je v úvahu vzíti? Není tomu dávno, ani ne rok, co vyhořel právě v Bydžově na náměstí dům Brichův, činžák, ve kte- rém do děr, lidskému obydlí nepodobných, stěsnáno bylo na třicet těch nejchudších rodin, které po- čtem svých členův o šest převyšovaly počet veškerých obyvatel nedaleké vesnice Metličan. Dnes k těmto pohořelým druží se nový šik ubožákův, aby dokumentoval, jak prabídné mohou býti na začátku dvacátého století bytní poměry v tak velkém českém městě, jakým j Bydžov. Kdyby úvaha ta dnes nebyla už jen planou, neplodnou filosofií, stálo by věru za to, přihlédnouti blíže ke smutným těmto poměrům. »C. k. korrespondenční kancelář« sděluje z No- vého Bydžova: Včera odpoledne z neznámé příčiny vznikl požár v židovské části města a zničil 25 domků a 7 přístaveb. Na 50 rodin dělnických jest bez přístřeší a ubytovány byly prozatím ve školách a hostincích. Pomocná akce byla za hájena.
Brichův vý Bydžov
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O povážlivém uvítání olomouckého arcibiskupa dra. Kohna na jeho visitační cestě děkanstvím šternberským vypravují některé zprávy z Moravy docházející: Arcibiskup dr Kohn vykonal cestu děkanstvím lipnickým, kdež došlo k ovacím, v té příčině na Moravě zvlášt obvyklým, jinak bylo však na Šternbersku. Všechny obce, nejen německé, nýbrž i české, odmítly úřadní uvítání vrchního pastýře a došlo v té příčině k nemalým třenicím v obyvatelstvu, k nejhorším pak ve Starnově, tak že události přihodivší se v předvečer návštěvy arcibiskupovy budou míti dohru před soudem. Přípravy k oslavám arcibiskupa vzbudily mezi oběma stranami v obci, klerikální i protiklerikální, po- drážděnou náladu, k čemuž, jak se zdá, při- spěly hlavně nepředložené výroky farářovy, s kazatelny učiněné. Došlo tak daleko, že večer před příjezdem arcibiskupovým zkácena byla slavnostní brána, arcibiskupovi postavená. V obci rozkřiklo se, že brána leží a následoval sběh lidu na silnici okresní, kdež brána v příkopě ležela. Došlo ke srážce mezi přívrženci a od- půrci oslav arcibiskupových i lomozné hádkya nadávky dostoupily vrcholu, když měla býti brána, ležící na obecním pozemku, z rozkazu starostova odvezena na obecní dům. U povozu k tomu účelu vyslaného, došlo ke rvačce, jeden z klerikálních vůdců zpolíčkoval vozkua pohoršení vzrůstalo vůčihledě i tak povážlivě, že obecní výbor se starostou v čele viděli nut- nost zakročiti, což se po mnohých prudkých výjevech podařilo teprve k 10. hodině večerní.
Kohn Morava
9 article
Druhého dne dopadlo uvítání velice chladně, obecní výbor odepřel účastenství a k za- chování veřejného pokoje bylo nutno povolati silnou assistenci četnickou. Původ skutečný starnovských výtržností není dosud dosti jasný. ale nechť vyšel z kterékoli strany, svědectvím velké obliby vrchního pastýře olomoucké arci diečése není. Že zvláště Češi jak samého sídel ního města arcibiskupova, tak arcidiécese ne- mají žádné příčiny k nadšení pro pana arcibi- skupa, jest veřejně známo. Ukázalo se, že vše- chny naděje a očekávání, jimiž uvítáno zvolen a dosazení prvního arcibiskupa původu občan- ského na stolec dosud vyhražený representan- tům vysoké šlechty, byly zklamány. Čechům olomouckým poslední šupiny s očí spadly, když pan arcibiskup nařídil všem olomouckým kně- žím vystoupiti z tamějších českých národních spolků a co se týče uvědomělých katolíků, utrpěly jich cyrillo-methodějské tradice valně vydáním Velehradu posádce jezuitské. Klerikální agitace, směřující v nejnovější době k zostře- nému zatemnění lidu, našla své ohnisko právě na Velehradě provozováním různých exercicií a mysterií, posléz zvlášť sjezdem tak zvaných terciářů, »třetích řádů svatého Františka«, v nichž jest poskytnuta možnost ku hře na občanské mnichy, druh to klerikální organisace, proti němuž jeví i mnozí rozumní duchovní správcové nepokrytý odpor. »Sjezd katolíků arcidiecése olomoucké a všech zemí česko-slovanských« pak nejnověji do Kroměříže svolaný, zvláště provolání k němu vydané po- mohlo odporu proti arcibiskupovi Kohnovik průlomu. Provolání toto obrací se především k českému rolnictvu na Moravě a staví se na stanovisko národní a vlastenecké, mluví se v něm o »drahé řeči mateřské«, o »vetřelcích na.
Čech Čecho svatý František Velehrad Kroměříž Morava
10 article
Moravu«, o »úpadku vlastenectví« atd. Český lid moravský, jak vidno z jeho činů, má však dosti vyvinutý úsudek, aby srovnával zvláště činnost knížete arcibiskupa Kohna veřejnoui soukromou s jeho vlastenectvím na manifestač- ním plakátě sjezdovém, neboť ví, že obcovací jazyk Kohnův jest německý, stejně jako správa arcibiskupských statků, že arcibiskup Kohn jest nepřítelem českých bohoslužeb v Olomouci, nutí české seminaristy v Kroměříži k návštěvě něme- ckého gymnasia, aby německá bohoslovecká fa- kulta olomoucká, kterou vydržuje, měla nějaké německé posluchačstvo, neboť mezi novosvěcenci letošního roku, počtem 30, byli pouze Němci dva. Německý, v Olomouci vycházející orgán arcibiskupův »Olm. Ztg.«, který za arcibi- skupa Fürstenberga, trpkého protivníka něm- čourů na radnici olomoucké, vždy stál po boku národních snah olomouckých Čechů, je dnes listem, uveřejňujícím nejjizlivější ústěpky na Čechy olomoucké. Svolává-li pak arcibiskup dr. Kohn jmenem mateřského jazyka a jmenem vlastenectví české rolnictvo na katolický sjezd, dosazuje-li mu za pořadatele pruského vetřelce prince Hohenloha, kroměřížského to probošta, který nezná slovíčka českého, za předsedu pak hr. Thuna, který láme češtinu hůře než naše česká klerikální hrabata, pak jest přirozeno, že český lid na Moravě přemítá a provádí důsledky tohoto svého přemítání a že skládá slavnostní brány pro jeho milého arcipastýře určené — do příkopů podle silnice!
Kohn Kohnův Němec Fürstenberg Čecho doktor Hohenloha Thun Morava Olomouc Kroměříž Čechy
11 article
— Velkou protestní schůzi proti ná- vrhu Koliskovu, aby vyučování na školách dolno- rakouských bylo jenom německé, svolávají Če- chové vídeňští na neděli dne 28. července na 9. hod. ranní do místností pí. A. Svobodové v Prateru čís. 26 II. okres. Heslem Čechů dne 28. července bude: Vzhůru do Prateru ! — Rodinné zprávy. Pan Filip Trdlica, architekt a stavitel ve Slatiňanech, a slečna Gustinka Freýgangova, dcera p. Jana Freýganga, vrch- ního lesmistra knížete Františka Josefa Auersperga, slaví sňatek svůj dne 23. července o 3. hod. odpol. v chrámu Páně v Nasavrkách. — Úmrtí. Včera zemřel v Nymburce p. Vi llé m Milde, autor. civ. geometr a okresní silniční iní ženýr, v 55. roce věku svého, zánětem míchy. Zesnulý, rodilý Pražan, byl svého času horlivým členem bývalého »Akademického čtenářského spolku«, v době pak největšího rozkvětu tohoto spolku jeho pokladníkem, kontrolním komisařem atd. Vilém Milde byl muž šlechetné, milé povahy a čackého smýšlení; pro svoji družnost a noblessu v chování byl již za mladých let upřímně milován ode všech svých kollegů a známých. Zpráva o jeho úmrtí učiní za- jisté bolestný dojem v kruzích starší české intelli- gence. Čest budiž jeho památce! Pohřeb koná se ve středu dopoledne dne 17. t. m.
Koliskův A Svoboda Čecho Trdlica Gustinka Freýgangův Freýgang František Josef Auersperg Pražan Mild Prater Slatiňany Nasavrky Nymburk Páně ll m Mild
12 article
— Otázka o připojení obcí předměstských ku Praze. V minulé schůzi městské rady rozpředla se živá rozprava o návrhu základních pravidel pro připojení předměstských obcí. M. rada Schiller tázal se, proč nebyla pojata obec Bubeneč do první řady obcí, s nimiž má zemský výbor vyjednávati o připojení a upozornil, že Bubeneč souvisí úplněa nepřetržitě se sedmou částí Prahy, jejíž periferii do- plňuje, jakož i Malé strany a po případě i Starého města. Má-li se totiž zříditi mostové spojení assanač- ního obvodu s levým břehem, snáze bude provedi- telným, povede-li nový most do jedné z částí města, nežli do obce cizí. Dále poukázal, že obecní výbor bubenečský již před léty usnesl se většinou hlasů, aby Bubeneč splynula s Prahou, načež následovalo několikeré vyjednávání, při čemž veškeré podmínky připojení ku Praze byly definitivně ujednány.- 3. Podmínce o přechodné době zdanění bylo nyní plně vyhověno vládní předlohou, která stanoví pro příštích 7 let status quo ante a potom 15leté vze- stupné zvyšování činžovní daně. Není tudíž žádné překážky, aby žádosti obce bubenečské nebylo ihned vyhověno. Pan mag. r. dr. Růžička vysvětloval
Schiller doktor Růžička Praha Bubeneč