1
article
příbory dopraveny do paláce Elysejského, zatím však
čínští dělníci, kteří se zdržovali ve Francii, násled-
kem odálostí v Číně vrátili se do své vlasti a nelze
nalezti domácího dělníka, jenž by se odvážil, uvázat
se v balení a dopravu tohoto drahocenného zboží.
Prozatím bude musit pan Loubet, bude-li chtít po-
užíti svého nádherného příboru, odebrat se se svými
hosty na oběd do Sěvres. Toť pomsta Číny.
= Druhý tunel pod Eastriverem. Z New
Yorku se oznamuje: Možno-li důvěřovati tvrzení
úřadníků společnosti dráhy Long Island, dojde již
co nejdříve ke stavbě nového železničního tunelu
pod East-Riverem. Má to býti prodloúžením systému
dráhy Long Island až k srdci New Yorku a sice má
trať býti vedena od nádraží v Long Island City
(Hunterspoint) pod East-Riverem až k některému
vhodnému místu pod 50. ul. v Manhattanu. Z Albany
došla v úterý zpráva, že v úřadovně státního tajem
níka byly předloženy inkorporační listiny Long
Island Extension Railroad Co. Tato nová společnost
je jaksi filiálkou společnosti dráhy Long Islandské.
neboť jako její zakladatelové uvádějí se ředitelové
zmíněné dráhy. Základní kapitál páčí se v celku na
1 million dollarů. Nová trať bude as 4 angl. míle
dlouhá a pro případ potřeby má býti prodloužena až
ke Broadway, Manhattan. Rozumí se, že jako hnací
sfly bude použito elektřiny.
Elysejský
Loubet
East
Rivero
Francie
Čína
Aires
New York
Island
Longa Island Cita
Manhattan
Alban
Broadway
Hunterspoint
Longa Island Extension Railroad Company
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
»Z německých velkostatkářských
kruhů moravských« dopsali do »Prager Tag-
blattu« písmo, dnes v Mercyově orgánu uve-
řejněné. Rozumí se, že dopisovatelé jsou na
výsost spokojeni s vyrovnávačkami a nemohou
se dočkati jich uskutečnění, jež prý je skuteč-
ným přesvědčením rozhodujících kruhů a ve
kteréž také věří kruhové německých politiků
na Moravě. To však jest německovelkostatkář-
ským dopisovatelům »Pr. Tagbl.« naprosto ne-
pochopitelno a to i se stanoviska českého, že
do »dobrých disposicí pro vyrovnací dílo« vjí-
ždějí jistí »výstřední čeští politikové«. Jest prý
skutečností, že moravští Němci mají většinu na
zemském sněmu a tím i politickou moc v zemi
tento stav nelze prý změniti cestou tak zvaného
»přirozeného vývoje«, nýbrž formálním sřeknu-
tím se Němců. Jest prý samozřejmo, že Něme
žádají plné záruky proti zneužití moci se strany
Prager
Němec
Morava
3
article
Čechů a v tom smyslu že všechny i extremní
odstíny českých stran musí dáti Němcům zá-
dané zabezpečení. Poněvadž máme všechnu pří
činu čítati se k oněm »výstředním živlům«, jež
tu míněny jsou, jsme ochotní přispěti nedosta-
tečnostem apercepce moravských pánů něm.
velkostatkářu v příčině pochopení našeho sta-
noviska. Především doznáváme, že my chápeme
jejich stanovisko úplně. Je to rozpoložení čiž-
baře u ptačího poklopu sedícího, an vídí, že
vzácný pták zobaje cestou vnadu školských
subvencí, již již pod padák naskakuje. Toť se
rozumí, že všechno extremní plašení vítané ko-
řisti jest ptáčníkům nejvýš nevítáno! My dále
vidíme a s námi každý český Moravan, mající
oči v hrsti, že Němci ze svého majetku dávají
jen co nevyhnutelné musí, podle své odvěké
rozšafnosti. Sněmovní většinu, kterouž »formál-
ním sřeknutím se (!)« Čechům postupují, podá-
vají však ve své zchytralosti Čechům dena-
turovanou, a sice přísadou kuri-
átního veta. Němci, jimž hrozí i za ny-
nějšího volebního řádu vyhlazení z většiny
sněmovní v obou lidových a po případě i
třetí nezadržitelné už lidové kurii, zabezpe-
čují své přiští menšině práva větši ny.
Čecho
Němec
Moravan
4
article
Většiny na sněmu moravském Češi nemají za-
potřebí než právě v ohledu národnostním
když se zavazují Češi předem, že je může ně-
mecká menšina v každém případě svým »veto«
přehlasovati, vykonávají sami na sobě oporaci
— — Origenovu! Z toho nám Čechům v krá-
lovství přichází na nic, po prostu řečeno, a
chlad naší úvahy rozehřívá pomyšlení na to,
že vůdcové moravští opouštějí svůj lid, když
konečně, konečně! přišel na chuť své výtečné
hospodářské zbrani a kdy kořistí její první ví-
tězství. Proto ten chvat, jemuž propůjčuje dopis
»Prager Tagblattu« tak dojemně trefného výrazu
řka: Jednání vyrovnacího výboru budou opět
v září zahájena. Věc jest zralá
může být jako taková se stromu
sčesána. Nenechmež ji přezráti, aby ovoce
již docilené nehnilo. Uzavříti vyrovnání jest
v zájmu obou stran a uskutečnění jeho jest tím
nutnější, aby nyní mezi obyvately
země panující surový boykot byl
odstraněn.« Tu leze šídlo z pytle. Mluveno
upřímně, jde tedy o smlouvu na zastavení su-
rového boykotu, který se stává Němcům tak
hnusným. Němcům vede se jako lupiči, jemuž
napadený vyrval kyj a nyní vlastní jeho zbraní
mu solí. To jest pravda hnusné — se stano-
viska lupičel
Čech
Origenův
Čecho
Němec
5
article
— Kdo všechno podporuje heslo »Pryč
od Říma!« Berlínská »Germania« ve
zprávé o slavnosti »Spolku Gustava Adolfa«
v Kanštatě přináší následující sdělení: Příjmy
virtemberského »Gustav Adolf Vereinu« obnášeji
v tomto roce 150.000 marek, k tomu přispěl
královská rodina 15.000 marek. Z této sumy
zaslána značná čásť ku podpoře hnutí »Pryč o
Říma do Rakouska!« »Le roi de Wirtemberg
pour le roi de Prusse!« Škoda, že nejsou známy
obnosy, kteréž věnuje královská rodina pruská
resp. welfský fond!
— K slavnostem sokolským. Píše s
nám z kruhů pěveckých: Nedávné velkolep
slavnosti sokolské byly nejen českou slavností
českým svátkem, nýbrž i chvílí, ve které Čec
svým slovanským spolubratřím a repraesentan-
tům jiných národů, Slovanům vůbec a Čechům
zvlášť nakloněným, okázal vysoký stupeň svého
kulturního vývoje, kdy právem pochlubil se
zdatností a vyspělostí svou a kdy ostatnímu
světu snažil se plně imponovati! Škoda však
že tato revue našich snah a našich výsledků
nebyla úplná s že v řadě těch našich národních
úspěchů, jimiž jsme se v poslední době hono-
sili, chyběl nadobro mohutný, manifestační český
zpěv sborový! Což nebylo možno »Ústřední Jed-
notu zpěv. spolků« k uskutečnění mohutného
vystoupení našeho pěvectva, které by se přec bylo
v rámec čtyřdenních slavností dobře hodilo, ale
jím i nepochybného půvabu dodalo, vyžádati
a jí samé provedení toho odevzdati? A kdyby
to snad z jakýchkoliv příčin nebylo možné, což
nemohly být sloučeny pražské pěvecké župy
s »Hlaholemk v takový mohutný celek, jak ne-
dávno jen málo obecenstva mělo příležitost po-
znati? — Pozdě sic s návrhem takovým při-
cházíme, ale snad podruhé nebude příslušnými
činiteli české pěvectvo opomenuto, ono pěvectvo,
které přec také až dosud vždy stálo tam, kde
českost naše markantně měla být vyznačována
Gustav
Adolf
Verein
Wirtemberg
Pruss
Čecho
Řím
Rakousko
spolek Gustavo Adolf
6
article
— Místodržitel hr. Coudenhove, který v zá-
ležitosti své dovolerfé dlel ve Vídni, dnes ráno osob-
ním vlakem dráhy Františka Josefa vrátil se do Prahy
a pak nastoupil jízdu do bavorských lázní v Kie-
singenc.
— Úmrtí. Dne 30. června zemřel v Praze praž-
ský příslušník, panský revident pan Vilém Duhm
po trapné nemoci ve stáří 61 let. Býval na panství
kn. Lobkovice v Konopišti důchodním, po dlouhá leta
také administrátorem všeobecného opatřovacího ústavu
ve Vídni a spoluzakladatel spolku účastníků všeobec-
ného opatřovacího ústavu. Pohřeb konal se 2. čer-
vence z pathologického ústavu. — Dne 6. července ze-
mřel v Leštině pan Jan Poslušný, poštmistr, ve
stáří 51 roků po dlouhé nemoci vleklým zánětem
ledvin. Plných 23 let působil jako poštmistr v Le-
štině a těšil se veliké ohlibě, vážnosti a úctě v celém
okolí. Česť budiž jeho památce !
— Vyznamenání. Baronu Arnoštu Loudo-
novi v Bystřici nad Hostýnem udělen velkokříž
řádu Františka Josefa.
Coudenhove
František Josef
Duhm
Poslušná
Baron
Louda
Vídeň
Praha
Kie
Leština
Bystřice nad Hostýn
všeobecný opatřovací ústav
7
article
— Dar delegace města Paříže bude lze
širšímu obecenstvu naposledy shlédnouti v neděli
14. t. m. mezi 8—12 hod. dopol. na radnici staro-
městské. Městská rada král. hlav. města Prahy po-
volila Ústřední Matici školské, aby za nepatrný po-
platek 20 h ve prospěch pokladny Matiční poskytla
se příležitost obecenstvu shlédnouti velkolepý důkaz
přízně národu našemu Francouzi projevený. Cestnou
stráž u vazy sevreské obstarají Sokolové hradčanští
a četa studentů. Výbor matiční snačně prosí návštěv-
níky, aby pokynů pořadatelů přesně dbali. Zároveň
vystaven bude dar Sokolstva městu Praze i obrazy
zvěčnělého mistra Brožíka v originálech »Hus před
konciliem« a »Volba Jiříka za krále českého.« Lístky
v předprodeji dostati lze v knihkupectví p. Urbánka
ve Ferdinandově třídě, u pp. bratří Potůčků v Žitné
ulici, u p. Kytky na Malé straně, u p. Kotíka na
Smíchově, u p. Voleského na Král. Vinohradech,
v kanceláři Ústřední Matice školské ve Spálené ulici
č. 24 I. posch. a p. Václav Netušil, maj. Pošumav-
ských pletáren v Melantrichově ulici.
Francouz
Sokol
Brožík
Jiřík
Urbánek
Potůček
Kotík
Voleský
Král
Netušil
Paříž
Praha
Ferdinandov třída
Žitná ulice
Smíchov
Melantrichův ulice
8
article
— Čtvrtý školní nápravný kurs pro mlá-
dež nevýřečnou (při škole u sv. Tomáše) byl za-
končen dne 12. července, v pobočce (v Bubnech) dne
11. července. Do pravidelného kursu, jenž má dvě
oddělení, bylo přijato 37 dítek (20 hochů a 17 dívek).
do pobočky o 1 odděl. 20 dítek (12+-8), v celku tedy
57 dítek s porušenou mluvou. Z dítek těch bylo 1
koktavých (9+5), 3 huhňavé (2—1) a 40 ji-
nak nevýřečných, mezi nimiž bylo 31 patla-
vých neboli breptavých, dítek to, které měly
mluvu zohyzděnu mnohými nepravidelnými souhlás-
kami. Náprava mluvy 4 dítek byla stížena silnou
jejich nedoslýchavostí a 4 dítek velmi nepravidelných
chrupem, jenž jim znemožnil svésti k doteku hrany
dolních řezáků s hranami řezáků horních. Nápravná
cvičení byla konána v těchto třech odděleních (v kaž-
dém oddělení třikrát v týdnu) dvěma učiteli 96krát
po 11/2 hod., tedy ve 144 hodinách. Při docházce
průměrně lepší než pořádné (8 dítek přestalo záhy
do kursu docházeti) docíleno výsledku tohoto: 31 dít-
kám byla mluva napravena, 9 velmi zlepšena,8
pouze poněkud zlepšena a 8 zůstala mluva nezlep-
šena. V celku byly v letošním školním roce 3 tří-
měsíční školní nápravné kursy pro dítky nevýřečné
(po 2 odděl.), se 2 tříměs. pobočkami (o 1 odděl.).
Tomáš
Bubno
dívka
9
article
Přijato bylo do nich 158 dítek s porušenou mluvou
(106 hochů a 52 dívek), mezi nimi koktavých 52
(= 38+14) a 106 jinak nevýřečných dítek (68+38).
Mluva byla napravena 92, vslmi zlepšena 23, poně-
kud jen zlepšena 21 dítkám. Nezlepšena zůstala
mluva 22 nevýřečným dítkám, z nichž 16 přestalo do
kursu docházeti a 6 mělo slabé schopnosti. Nápravná
cvičení byla konána v karsech těch 272krát po 112
hod., tedy ve 408 hod. jednotlivé kursy byly umí-
stěny tak, aby poskytnuta byla přiležitost napraviti
si mluvu vždy několika dítkám z každé části Prahy.
Všecky ty kursy i kurs loňský byly zřízeny a vy-
držovány nákladem městské rady král. hlavního města
Prahy a byly bezplatné. Kde bude zřízen následu-
jící kurs, bude v příhodnou dobu oznámeno.
— Schůze abiturientů gymnasia v Jindř.
Hradci r 1861. Po 40 letech sejdou se kollegové,
kteří r. 1861 gymnasium jindřicho-hradecké absolvo-
vali a sice ve dnech 26.—28. srpna t. r. v Jindř.
Hradci. Z 33 abiturientů žije dosud 19 a to: 1. Beze-
cný Frant., prof. v. v. v Praze. 2. Brandejs Jos., rada
z. soudu v Nechánicích. 3. Duchoslav Rud., kníž.
správce v Krumlově. 4. Feigel Al., dr. a rada z. soudu
v Olomouci. 5. Hrabal Jan, farář ve Zbirově.
František
profesor
Brandejs
Duchoslav
Feigel
doktor
Hrabal
Jan
Praha
Jindřichův
Hradec
Krumlov
Olomouc
10
article
6. Hrnčíř Jan, prof. a vychovatel. 7. Jelínek Ferd.
dr. a prof. v. v. v Olomouci. 8. Kloboučník Ant. ,
děkan v Pacové a bisk. vikář. 9. Novotný Kar., prof.
reálky malostr. v Praze. 10. Pelikán Fr., farář v Lou-
ňovicích a bisk. víkář. 11. Pick Ig., dr. a advokát ve
Vídni. 12. Pošusta Václ., ředitel gymnasia v Chru-
dimi. 13. Schindi Ig., kanovník ve Sv. Hipolytě
(Rakousy). 14. Schirmer Fr., c. k. vrchní štábní lékař
v. v. (Uhry). 15. Spurný Václ., farář v Suchdole
u Kutné Hory, maj. zl. zásl. kříže s kor. 16. Tadra
Ferd., kustos c. k. univers. knihovny v Praze. 17.
Tichý Jos., farář v Lipolticích. 18. Ullrich Fr., děkan
v Nové Bystřici. 19. Weger Jan, prof. gymn. v Mladé
Boleslavi. Všichni slíbili účastenství své při schůzi.
— Český hotel v Krkonoších. Na jižním
svahu Kozích Hřbetů, ve známém východisku výletů
po horách krkonošských, v rozkošném Spindlmühlu,
po dlouhém marném volání české turistiky zařízen
konečně hotel, v němž český turista klidného odpo-
činku a občerstvení a český host čistého, pěkného
bytu, jakož i pečlivého opatření bez všelikých
ústrků a kosých, často i úsměšných pohledů a ne-
všímavosti hotelového personálu ve své mateř-
štině požádati a taktéž dosíci může. — Hotel
»Austria«, jejž pan Dědek ve Spindlmühlu zařídil,
honosí se především vzornou čistotou, výbornou ku-
chyní a cenami na Spindlmühle poměrně levnými.
Rovněž obsluha je dobrá a nanejvýš mile dotkne se
vás ochota, s jakou každému přání vašemu hotelier
vyhoví. V hotelu bydlí již nyní několik českých
rodin; dle dotazů a přihlášek o byt zdá se,
že se hotel »Austria« ve Spindelmühle stane
místem, jejž český návštěvník Krkonoš nevynechá.
Hrnčíř
Jan
profesor
Jelínek Ferd
Kloboučník
Kara
Pelikán
Pošusta Václ
Schirmer
Spurná Václ
Tadra Ferd
Ullrich
Weger
gymn
Dědek
Olomouc
Paco
Praha
Lou
Vídeň
Chr
Rakousy
Uhry
Suchdol
Kutná Hora
Tichá Jos
Lipoltice
Nová Bystřice
Mladá Boleslav
Krkonoše
Pick Big
Austria
Hipolytě
11
article
Připomínáme, což je ostatně všeobecně známo, že-
Spindlmühl, jejž navštěvuje přes léto více než 2000
hostí na letním bytě a přes 25.000 turistů, jest ves-
nice s hotelovými, malebně na úbočí stráně po šťav-
natě zeleném travním koberci rozloženými vilami
uzavřená kolem bohatým rámcem černých lesů.
v dole pak malým ještě Labem se zelenavou jako
v Alpách vodou a s kamenitým, divokým řečištěm.
Spindelmühle jest výhodným východištěm téměř
všech výletů krkonošských. Sněžky lze odtud dojíti
za 31/2 hodiny cesty překrásným údolím Bílého Labe,
Velkého Kotle za 21/2 hodiny, Labské Louky a Vodo-
padu za 2 hodiny, Sněžných jam a Vysokého Kola
za 21/2 hodiny, Petrovy Boudy za 11/2 hodiny, Harra-
chovy Skály za 1 hod. Mimo to lze tu podniknouti
nespočetně vycházek a menších výletů do okolních
lesů — k Sv. Petru, do Labského dolu, na břeben krko-
nošský, do údolí Bílého Labe, do údolí směrem k Vrch-
labí. Jest tedy třeba, abychom si v takovém pro turistiku
důležitém místě udrželi hotel, v němž by nebyly
vítány toliko naše peníze, ale v němž bychom byli
vítáni také my sami i se svou řečí i se svou českou
společností, což se, bohužel, o málo hostincích krko-
nošských může říci. Zejmena upozorňujeme hro-
madné výpravy do Krkonoš, aby neopomenuly ob-
čerstvení, po případě noclehy vyhledávati v pro-
stranných místnostech hotelu »Austrie«.
Petrův Bouda
Skála
Petr
Alpy
Sněžka
bílý Labe
Labský dol
Krkonoše
bílý Labe
Austria
12
article
— Z přírody. Na našich polích, zahradácha
lesích kvapem vše uzrává; tetelící se parno nad ni-
vami, lány i nad malými kousky polí chuďasových
činí každým dnem překvapující změny v polychromii
přírodní; vše přechází z šedé již zeleně do zlatých
a bílých tónů. Tíha darů přírodních, jež se již v
plném bohatství pilným pěstitelům objevují, patrna
ve všeobecném klidu a tichu, v němž každý duch a
přírodou spjatý tak mile si odpočine . .. V klidu
tom, z něhož slyšitelna jen harmonie zvučícího
hmyzu, praskání šešulek klasových a ten nevysvětli-
telný kosmický šelest, jenž tak blahodárně působí
na porouchané naše duševní tkanivo, příroda mo-
hutné dílo své dokončuje a ošetřovatele svého od-
měnou za celoroční práci poděluje. — Již zasvištěla
kosa v háji klasovém, žitniště již pokryto mande-
líky; plným proudem po této prvé práci následovati
budou ostatní. Sad a zahrada rovněž prvními již
dary se pochlubily; višně i třešně různých druhů:
kyselice, višničky, černičky, uherky, královky, amr-
hele kyselé, navinulé, sladké; třešně černé, ptáčnice,
13
article
třešně plané, chrupavky, třešně bílé, voskové a žluté,
vše to již buď sčesáno anebo ve vyšších polohách
v předhořích právě nyní na sklizeň čeká. První po-
třešních s plody svými přijde hruška; tam v polích
osamotnělá, žencům a sekáčům osvěžující stín po-
skytující polnička, jež z ovocných stromůs
ptáčnicí a planou jabloní zastupuje přiro-
zené ovocnářství; v zahradách dozrávají másl ov-
ky, k nimž počítají veliké množství druhů: má-
slovky letní, podzimní, jakubky, kolmáry, medovky,
švýcarky, pergamotky, rytířky atd.; sladnic e,
velmi šťavnaté a lahodné, čáslavky a muška-
telky, vošíčky, z nich pak pleskačky, planečky,
královny, pasovky jsou nejobyčejnější; nejméně pak
chutné pěstnice, červenky, moučnice chuti mdlé
a taktéž holopovky, předsedalky, koženky, které
jen vymrzlé mohou se jísti. — Na pasekách a pa-
loucích lesních, na mezích, kam kosa sekáčova při
senech nedosáhla, zraje v semena bohaté naše a roz-
manité rostlinstvo. — V říčném písku i na starých
zdích rostoucí, i v zahradách pěstěný hledík nebo
umrlčí hlavička tu v plném květu, onde již