2
article
ani o vás zle mluví!« Avšak zdá se, že dává
papežské breve přece jenom na onu otázku sroz-
umitelnou odpověď. Neboť papež Lev XIII. prohla-
šuje tu: »Připomínáme vám, že vydala papežská
stolice příslušníkům řeholi různé pokyny a jiné
pokyny že vydány byly od představených řádů
samých. Tyto i ony předpisy zůstávají v plné
platnosti a musí jich býti svědomitě šetřeno.«
Poslední ony pokyny čili předpisy apoštolské
stolice zaručily velkým duchovním řádům právě
nedotknutelnost jejich hierarchi
ckého postavení.
Záměr vlády francouzské, prolomiti novým
zákonem toto »nedotknutelné« postavení řádů
v církevní hierarchii a podrobiti řády konkor
dátu tím, že je státní moc donutí, aby se pod-
řídily soudcovské moci biskupů, nemá tedy valné
čáky na zdar a provedení.
Je sice možno, ba do jisté míry pravděpo-
dobno, že některé řády, jimž by rozpuštění
nebo zrušení ve Francii velkou ránu zasadily,
ministrem vnitra se potvrditi dají a právomoc
biskupů uznají, ale toto podrobení se a toto
uznání bude jenom formální a zdánlivé a není
pochybnosti, že nejvyšší instance církevní oboje
zruší, jako již zákon sám papežem prohlášen
byl za ustanovení, »které se příčí přiro-
zenému i evangelickému odvěkým podáním ustá
lenému právu, dle něhož se věřící volně sdru-
žovati smějí nejenom k počestnému, nýbrž také
a zvláště svatému životu, a kteréž se dále příčí
naprostému, nepodmíněnému právu církve, za-
kládati výhradně její autoritě podřízená zřízení.
kteráž jí pomocna býti mají při provádění jejího
božského poslání.«
Papež Lev XIII. domáhá se tu práva,o
němž francouzská vláda soudí, že se ho vzdal kon-
kordátem, jejž byl s ní před lety uzavřel. Leč
v tomto konkordátě mluví se o různých církev-
ních zařízeních, ale nikoli výslovně o řádech.
Lev XIII
Lev
Francie
3
article
Vláda francouzská tvrdí ovšem, že se konkordát
také řeholí týká a soudí, že papež, chce l
onoho práva svého uhájit, dříve konkordát
Francii vypověděti musí. Rozvoj tohoto kon-
fliktu jest tedy nejistý a naplňuje politický svě
pochopitelnou zvědavostí.
Prozatím odpověděla arci francouzská vláda
na papežské breve čtyřřádkovou zprávou, že již
několik mužských i ženských řádů své řehole
ministrovi vnitra předložilo, aby dosáhly po-
tvrzení. Tyto řády považují tedy papežský list
jenom za jakýsi platonický projev a podvolují
se, asi z důvodu, jejž jsme shora již uvedli.
Avšak jisto a nepochybno jest, že jiné řády tak
neučiní, že jiné řády se nepodrobí, nýbrž že
o svoje dosavadní postavení v hierarchiia
o svoji faktickou moc tuhý boj zahájí.
Zákon e řádech není tedy ve Francii
žádným rozřešením, nýbrž toliko novou etappou
v zápasu dvou starých nesmířitelných protiva
není vyloučeno, že tato etappa dávného zá-
sadního zápasu zrodí události, jimiž oelý vzdě-
laný svět vážně se bude zabývati.
Francie
Zákon e řád
4
article
= Amuletová liga lásky. Z Londýna se
oznamuje: Těchto dnů hodlá založiti mr. Frank Jo-
nes Blair z Bostonu v Londýně anglickou filiálku
amuletové ligy lásky, jejíž účelem jest podporovati
sňatky z lásky. Tato liga měla znamenitý úspěch ve
Spojených státech a její příznivci se domnívají, že
bude nutna také v Anglii. Mr. Blair, jenž za tímto
účelem přibyl do Londýna, pravil o úkolu a methodě
této zajímavé ligy následující: »Národové klesají.
poněvadž mezi nimi jest málo sňatků z lásky. Kdyby
bylo více takovýchto sňatků, bylo by méně zločinců,
více štěstí, více dětí a sice silnějších, méně rozvodů
a žádné skandály. Cílem ligy jest podporovati tako-
véto sňatky z lásky. Organisujeme společnosti lidí.
kteří věří v naše cíle a ti zas tvoří nové kroužky.
Sňatek nevylučuje členství naší ligy. Hlavou ligy jest
bostonský millionář Hayes, jenž si obral za úkoi hlá
sati poselství romantické lásky a dokonalého man-
želství. Liga má dokonce zvláštní časopis, výhradně
věnovaný jejím zájmům a cílům. Zamýšlím ofevříti
v Londýně kancelář a co nejrychleji možno založit
několik kroužků. Mr. Hayes, jenž bohatství svoje nej-
štědřejším způsobem věnuje dobré věci, poskytuje
pro naši práci bohaté prostředky a záhy započnu v
Hyde Parku s přednáškami pod širým nebem.« —
Cos podobného zdá se býti v Londýně zajisté velmi
potřebné, ale bude-li míti věc úspěch, jest při nej-
menším pochybno. Sňatky z lásky jsou v Anglii
aspoň ve vyšších společenských třídách již dávno
vzácností, ve většíně případů prostě z té příčiny, že
při ohromných nárocích, jaké ukládá společenský ži-
vot londýnský ženatým lidem, jest sňatek možný jen
při velmi značném jmění.
= Podivné dostihy. Na jednom letním sídle
blíže Paříže uspořádána onehdy zahradní slavnost,
při níž hlavním číslem programu byly dostihy zvířat.
Frank
Blair
Mister
Hayes
Londýn
Boston
spojený stát
Anglie
Paříž
Amuletová liga láska
5
article
Psi, koně, osli a mezkové byli vyloučeni. Každé zvíře
musilo být řízeno svou velitelkou. Hraběnka de Ses-
maisons dostavila se s vepříkem, paní de Viré s di-
kobrazem, hraběnka de Ganay s opičákem, baronka
de Berckheim se želvou, paní de Yturbé s opicí a vé-
voda de Noailles se zlatým bažantem. Byl to pohle
nanejvýš pitvorný, když opičák paní de Ganav chtěl
stůj co stůj běžet za vepříkem. Dostihy trvaly jen
krátkou chvíli a opička paní de Yturbé zvítězila »jak
chtěla«.
= Dívka žhářkou. Tajemství původu dvou
požárů v domě Danforth ave., Jersey City, bylo těchto
dnů odhaleno doznáním 1áleté Gertrudy Ellenberge-
rovy. Paní Sicklesová, která v uvedeném domě bydlí
adoptovala dívku přede dvěma roky; onehdy pakji
dopadla, když si hrála se sirkami a ihned vzniklo
v ní podezření, že snad oheň založila. Když pak
Gertrudu přímo obvinila z paličství, tu se dívka po
delším zapírání přiznala, doložila však, že nemůže
udati, proč to učinila.
= Nevěsta utekla od oltáře. V Jageru
Uhrách měl býti těchto dnů konán sňatek staršího
rolníka s mladou, hezkou dívkou. Párek stál již před
oltářem, duchovní chtěl započít svatební obřad, když
pojednou nevěsta utekla. Vyběhla z kostela a když
se svatebčané poněkud vzpamatovali ze svého úžasu
nad tímto zajisté neobyčejným chováním nevěsty,
vydalo se několik z nich na stíhání uprchlice. S vel-
kým namáháním podařilo se jim dohoniti rychlo-
nohou nevěstu a odvésti ji nazpět k oltáři. Na cestě
patrně si dívka věc rozmyslila, neboť vrátivši se do
chrámu, dala se klidně oddat se svým ženichem.
= O velkém požáru v Jekatěrinoslavi
oznamuje »Pridněprovskij Kraj« následující podrob-
nosti: Oheň vznikl v ohradách dříví na břehu řeky
a rozšířil se záhy na prostoru jedné versty. Požár
jít Virý
Ganay
Berckheim
jít Yturbý
Noailles
Ganav
Ellenberge
Sicklesová
Gertruda
Uhry
Pridněprovskij kraj
dům Danforth
Jersey Cita
starý rolník
6
article
šířil se tak rychle, že jedna z parních stříkaček a
náčelník hasičů B., stojící u ní, zachvácena plameny.
Náčelník hasičů byl těžce popálen na hlavě a klesl
bez vědomí. Podařilo se zachránit jej z plamenů,
ale parní stříkačka byla ohněm zničena. Z ohrad
dříví přenest se oheň na nádražní dílny. Na 3000
dělníků zde zaměstnaných povoláno k hasení. Dva-
náct parostrojů bylo ihned na místě a z jejich kotlů
brána voda k hasení. Záhy však spotřebována byla
veškera zásoba vody nádražní vodárny. Střecha vo-
dárny počala hořet, dílny nebylo lze již zachránit —
byly zničeny. Oheň rozšířil se dále na dělnické
byty. Také dvě nádržky nafty po 2000 pudech byly
ohroženy, ale podařilo se 2achránit je. Dělníci od-
nesli svůj majetek na vory při břehu Dněpru, jež
byly záhy přeplněny svršky a lidmi. Avšak dělníci
nezpozorovali, že oheň byl se zatím rozšířil v polo-
kruhu kolem zátoky, kde se vory nalezaly. Na 200
lidí následkem toho nemohlo se vrátit na břeh,
kdežto žár činil pobyt na vorech nemožným. Lidé
chránili se mokrými šátky a šatstvem, namočeným
ve vodě. Jiní skákali do vody a promočení vraceli
se opět na vory. V těchto místech má Dněpr velmi
silný proud, jímž několik lidí bylo strženo a uto-
nulo. Na pokřik lidí na vorech připlul vládní parník
s několika čluny, jenž vzal ohrožené a jejich maje-
tek a zachránil je na protější břeh. Počet lidí, při
požáru zraněných, jest velmi značný. Zdravotní sbor
dobrovolných hasičů měl plné ruce práce. Kromě
toho zahynulo několik lidí v plamenech. Vyhořelé
ohrady nebyly pojištěny, poněvadž pojišťovací premie
na skladiště dříví jest velmi značna.
Dněpr
7
article
= Záhadná sebevražda. Z New Orleansu
se oznamuje: Před několika dny zastřelil se na
Jackson Square neznámý muž a v mrtvole, která se
nalézá v umrlčí komoře, byl dnes poznán Jakub
Miner, obchodník s doutníky z New Yorku. Poznali
jej syn a zeť zemřelého. Miner odešel z domu ráno.
dne 9. června a když se do večera nevrátil, bylo po-
něm pátráno, avšak bez výsledku. Několik dnů potom
dostal syn Minerův v New Yorku z New Orleansu
následující dopis: »Milý synu Jakube! Vezmi si mě
věci, obleky, hodinky a vůbec vse, co můžeš potře-
bovati a ostatní vyhoď oknem. Pronajmi si čtyry
světnice a buď šťasten. Žijte všichni blaze, Susie,
Kate a George a pověz jim, aby mi odpustili. Po-
zdravuj ode mne Teddii a buď k ní shovívavý:
řekni jí, až bude větší, jak jsem byl k ní dobrým.
Žijte blaze. Cestují hodně daleko. Váš otec.« — Když
dostali tento dopis, odcestovali syn a zeť ihned do
New Orleansu. Proč Miner spáchal sebevraždu, není
známo.
Jackson
Miner
Minerův
Jakub
Kate
George
New Orleans
New York
8
article
= Prostředek proti mořské nemoci pro-
zrazuje vydavatel časopisu »Truth«. »Nedávno,« vy-
pravuje mr. Labouchěre,« pravila mi při jídle krásná
moje sousedka, že zná prostředek proti mořské ne-
moci. Dříve prý bývalo jí na moři velmi zle a do-
konce i nyní onemocní, neužije-li svého prostředku.
Jestliže ho však užije, může snadno vzdorovati bouři
na širém moři, trvající 4 nebo 5 hodin. Prostředek
její jest velmi prostý. Potápí-li se loď s vlnou, nabírá
dech; zvedá-li se loď na vlně, vydechuje. To jest
zcela pěkné; ale ústrojí této dámy zdá se býti indi-
viduální výsadou. Avšak pro případ, že by jiní měli
podobné ústrojí, zdá se mi, že jest hodno, abych
tento prostředek uveřejnil.«
= Pomsta Činy. Z Paříže se oznamuje: Sě-
vresský příbor, určený pro Elysejský palác, má po-
divný osud. Když svého času sévresská továrna na
porculán posílala tyto křehké talíře a mísy k výstavě do -
pařížského paláce Invalidů, kdež vzbuzovaly vše-
obecný obdiv, najati jako baliči a nosiči čínští děl-
níci, kteří dovedou zacházeti s jemným porculánem,
Se svrchovanou opatrností byla umělecká tato díla
složena a dopravena po Seiné ze Sevres do paláce
Invalidů a později opět z paláce Invalidů nazpět do
Sevres, kdež byly očistěny. Nyní konečně měly býti
Paříž
Elysejský palác
9
article
nější rozhled po veškerém údolí poskytuje
Stráža, největší přehled jeho — jako jeden
obraz — pak Kupljenik (648 m.), vesnička to
na vysoké terasse pod levým srázem Babího
zubu strmící.
Když připutujeme na Bledsko, učiníme si
zajisté nejprve procházku okolo jezera, pak vy-
stoupíme na hrad nebo na Stráž, abychom se
orientovali a plány partií k oněm předmětům
osnovali, na nichž zrak náš se zvláštní zálibou
právě odpočívá. Vycházek a větších partií
k nimž Bledsko zve, jest neobmezený počet.
Avšak již pouhé procházky po nejbližším okol
mají do sebe tu cenu, že poskytují příležitost.
pozorovati zdejší lid v jeho práci a jeho oby
čejích, takže, kdo cíti v sobě slovanskou krev
snadno se s ním seznámí a k němu přilne.
Když jsem před 43 lety prvně na bledskou půdu
vkročil, věděl jsem hned v prvních minutách,
s jakými lidmi se zde setkám; nejen řádně
vzdělávaná pole, jež dvojí úrodu do roka zde
nosí a nejen dobře zvlažované louky, jež kosa
třikrát do roka posekává, připovídaly mně ho-
spodáře náležité, ale čilou pilnost a snažnost
jejich stvrzovaly mně i dobře pěstované zahrady
kolem obydlí a hojné i veliké včelíny u nich;
když jsem pak uzřel ty květiny všude pod okny
a ty karafiátové draperie, jak s oken a pavláčel
visí a když jsem uslyšel ten zpěv, jímž si mladí
i staří ode tmy do tmy svou práci sladí a zvlá-
ště u dívek se nejen krásnému, měkkému hlasu,
ale i velmi cituplné přednášce obdivovati musil:
tehdáž zaplesalo mi srdce radostí, neboť jsem
cítil, jak na mne vane dech jemnosti a něžnosti,
Stráž
10
article
čil jsem všude okolo sebe přívětivost a radost
a přesvědčil se také brzy o srdcích dobrých.
Než se průmysl rozmohl, kvetlo zde
i lnářství velmi a zimního času scházel se žen-
ský svět na přástky pokaždé do jiného stavení,
při čemž zpěv a vypravování o dávných časech.
noviny a pohádky dlouhé večery krátívaly. Když
nastalo leto, oživla i bělidla a pod košatou li-
pou nebo pod ořechem (mohutných ořechů bylo
na Bledsku ještě do r. 1870 velmi mnoho!)
rozvinul se pak často národní tanec, jenž velmi
živý a půvabný jest a na staroslovanský mrav
únosu dívky upomíná. Dívka v tomto tanci těká
stále před svým hochem, a když ji má hoch
již již uloviti, unikne mu ona velmi něžným
obratem, až mu konečně přece jenom milost
udělí, načež oba v kroku skoro valčíkovém se
několikrát dokola zatočí. Žel, že tento tanec
na Bledsku nyní již zanikl, ustoupiv tancům
moderním.
A ještě do nedávna, než tyranka moda své
žezlo i nad Bledsko vztáhla, nosila každá panna
na hlavě stužku z černého aksamitu asi palee
širokou, jež přes čelo do týla šla a tam mosaz-
ným, červenou páskou opleteným kroužkem spo-
jena byla. Okolo kroužek ten kladly se pak oba
pletence vlasů. Bez této stužky neukázala se
žádná panna veřejně, a zvláště osoby vdané
dbaly přísně toho, aby jí dívka zkalené pověsti
nenosila.
Zdravý vzduch, dobrá strava, neunavující
práce a půvaby přírody způsobily zajisté, že
zdejší lid je vysokého těla, silných svalů, pří-
jemného i rázného vzhledu, a zvláště mezi žen-
skými najdeš mnoho pravých krasavic, zejmena
tam vysoko nahoře ve Slamníku a Zatrníku,
Bledsko
11
article
kde kvetou ony »alpské růže«, které jsou s to,
aby tak mnohému panáčku z města rozum po-
mátly a srdce uchvátily . . . Pořekadlo »v zdra-
vém těle bydlí zdravý duch« platí v plné míře
také o obyvatelstvu Bledska. V Bledu samém
narodil r. 1744 Blažej Kumerdej, jeden z kří-
sitelů slovinské literatury. V blízké farní osadě,
asi v Doslovičích, narodil se r. 1620 Lukáš
Knafejl, jenž pro své rodáky z Kraňska, stu-
dující na vídeňské universitě, založil nadaci,
která přičiněním advokáta Ferd. Zupančiče (nar.
v Lublani r. 1806) vzrostla již tou měrou, že
jí nyní 40 studujících po 600 K užívá. V
Breznici narodil se r. 1734 Ant. Janša, patri-
archa včelařství, a r. 1805 Jos. Žemlja, spiso-
vatel.
Ve Vrbě narodil se r. 1800 největší básník
slovinský Frant. Prešérn, důvěrný přítel Fr.
Lad. Čelakovského. Tam též narodil se r.
1814 Jan Pogačar, biskup lublaňský, vlaste-
necký spisovatel slovinský. — V Rečici narodil
se r. 1820 Valentin Plemelj, znamenitý herba-
rista, jenž r. 1873 vídeňskou výstavu her-
bářem o 50.000 exempl. obeslal a za to me-
dailli pokroku odměněn byl. Herbář ten chová
se nyní v lublaňském museu. — V nedaleké
Kamenné Gorici narodil se r. 1827 Lovro
Toman, básník, odvokát v Rádovljici, poslanee
a spojenec náš na říšské radě. — Baron Zikm.
Zois (nar. r. 1747), učenec na slovo braný,
mecén štědrý a národovec a vlastenec nepře-
stihnutelný, byl majetníkem železáren v Bochýni,
kdež každé leto trávil.
Zajisté — klassická to půda!
Blažej Kumerdej
Knafejl
Ferd
Zupančič
Janša
František
Čelakovský
Pogačar
Plemelj
Toman
Baron Zikm
Bled
Kraňsko
Lublaň
Breznica
Jos
Francie
Rečica
Gorica
Rádovljice
Bochýni
Zois