2
masthead
V Praze, v sobotu dne 13. července.
Praha
4
masthead
Nr »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
doldnan a
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
Pošton
5
masthead
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Lista“.
Telefonické zprávy „Nár. Lista“.
Všeněmecké schůze v Sasku.
Z Vídně, 13. července. »O std.
Rundschau« oznamuje, že nedaleko
Drážďan byla dne 9. t. m. uspořá-
dána veřejná schůze ev ange-
lické jednoty, kteréž se sůčast-
nili také delegáti z království
českého, mezi nimiž posl. Alvín Han-
nich a zástupce Chabařovic Raffer. Oba
přinesli pozdravy Němců z Čech.
Protože saská vláda zapověděla
německým poslancům na říšské radě cislaj-
tanské mluviti na veřejných schůzích saských.
vypravoval posl. Hannich po skončené
schůzi officielné na důvěrném shro-
mážděnívšelicosovšeněmeckém
hnutí ve Východní Marce. Patrně
se to velmi líbilo, neboť »Ostd. Rund-
schau« doznává, že se dostalo vypravova
teli souhlasu, jenž prý byl důkazem rostou-
cího porozumění pro všeněmecké snahy
u bratrů a sester v německé říši.
Z Berlína, 13. července. Přivrženoi
polsko-národní demokratické strany založili
si tady spolek s názvem: »Polsko-de-
mokratický spolek v Berlíně. «
Předsedou zvolen byl dr. Rydlew-
ski, který vzbudil pozornost v poslední době
svými řečmi na schůzích polských.
List
Alvín
Raffer
Němec
Hannich
Rydlew
Sasko
Vídeň
Drážďany
Chabařovice
Čechy
Berlín
Polsko
národní demokratický strana
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 13. července. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje zákon ze dne 3. července t.r.
ve příčině změny reality čís. 409/II. v Praze,
zákon ze dne 3. července t. r. ve příčině
změny hradeb u Říšské brány na Pohořelci
v Praze, zákon ze dne 3. července t. r. ve
příčině prodeje několika vojenských budov
v Praze, zákon ze dne 3. července t. r. ve
příčině koupě po případě výměny c. k. min-
covní budovy v Praze a některých budov
tamějšího c. k. loterního úřadu a zákon ze
dne 3. července t. r. ve příčině výměny
jedné budovy státní v Plzni.
Vídeň
Praha
Plzeň
8
article
Z Vídně, 13. července. (C.-B.) Mini
sterský předseda dal jako správce minister-
stva vnitra v dohodě s ministerstvy orby.
financí, obchodu a spravedlnosti Emilu ryt.
Kubinzkemu jménem dolu »Glücksegen«
u Wudingrünu, dolu »Radlerova báňská spo-
lečnost« v Dolním Rychnově a bankovního
domu Erlanger a synové ve Frankfurtě nad
M. povolení ke zřízení akciové společnosti
pod firmou »Falknovsko-chebská báňská spo-
lečnost« se sídlem ve Vídni a schválil její
stanovy.
Z Rapalla, 12. července. (C.- B.)
Anglické středomořské loďstvo pod velením
admirála Fishera sem dnes připlulo.
Z Londýna, 12. července. (C.-B.)
V horní sněmovně upozorňoval Brassey
na otázku zálohy loďstva a poukazoval na
nebezpečí, jež vzejde ze zmenšení zálohy
loďstva a z přijímání příliš četných cizích
lodníků do služeb anglického loďstva ob-
chodníno. Státní podtajemník ministerstva
obchodu Dudley odpověděl, že nemá za
to, že by přijímání cizích lodníků na angli-
cké lodi obchodní bylo povážlivým, poněvadž
lodníci jsou tak různých národností, že se
sotva dá mysliti, že by se mohli dohodnouti
o společném cíli a tím se státi nebezpečnými.
První lord admirality earl of Sel-
borne prohlásil, že pro jiné země jsou zá-
lohy loďstva větší důležitosti nežli pro Vel-
kou Britannii. Ostatně prý se pomýšlí na zří-
zení školy pro námořní strategii, jakáv
Americe již po několik let jest zřízena.
Emil
Radlerův
Erlanger
Fisher
Brassey
Dudley
Vídeň
Dolní Rychnov
Rapallo
Londýn
Vela
horní sněmovna
earl of Selo
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 12. července. (C.-B.) Lord
Kitchener oznamuje z Pretorie z dneška
Stráž jihoafrické policie byla u Hontkopu,
severozápadně od Dreeningenu, Bury napadena.
Tito dobyli starou sedmiliberku, ale byli na to
zahnáni. My máme tři mrtvé a sedm ra-
něných. V boji, v němž se utkal generál
Metuen dne 5. t. m. východně od Zeerustu
s Bury, byli tři Burové zabiti a 43 zajato.
Dále byly ukořistěny válečné potřeby a dobytek.
My jsme měli dva raněné.
Kitchener
Pretorius
Hontkopa
Londýn
Dreeningen
Bura
10
article
Zápas o kláštery ve Francii.
Zápas o kláštery ve Francii.
Uveřejněním čili prohlášením »spolkového
zákona« ve Francii byla většina duchovních
řádů tamějších postavena před volbu, aby se
zákonu tomu podrobily anebo — rozpustit daly.
V čem ono podrobení se záleží, vyznačeno
opětně a zcela přesně v ministerském výnosu,
jenž k prohlášenému zákonu byl připojen:
Duchovní řád jest povinen, podati ministerstvu
vnitra žádost, aby směl dále trvati, předložiti
přesné znění řehole čili řádových (klášterních)
pravidel, jakož i úplný seznam svých členů
s údáním jmen občanskýcb i klášterních, státní
příslušnosti, stáří a místa narození. Krom toho
musí se řád, který uznán či zmocněn býti chce,
zavázat, že se podrobí duchovní soudní moci
místního ordinariátu t. j. příslušného biskupa,
od něhož musí býti předloženo prohlášení, že
řeholi dotyčného řádu pro svoji diecesi schválil.
Toto nucené podrobení se světskému du-
chovnímu místnímu (biskupskému) úřadu je pro
řády příkazem zrovna tak trpkým, jako nařízené
hlášení se u úřadu státního. Řehole ztrácejí tím
dvojí svobodu a samostatnost, kteráž dosud
vlastně jejich moc tvořila; na druhé straně
pak nabývá státní autorita nad nimi dvojí moci:
přímé ze zákona samého a nepřímé skrze biskupy,
kteří na státu závislí jsou.
Francie
11
article
Dosud byl poměr velkých duchovních řádů,
jezovitů, dominikánů, kapucínů, karmelitánů,
redemptoristů, františkánů a trapistů k biskupům
zcela jiný, ba skoro obrácený, neboť řádové ti
byli docela samostatní a biskupové podlehali
obyčejně jejich mocnému vlivu. Řády ty znaly
jenom svoji vůli a vůli svého, v Římě sídlícího
generála a od té doby, co řádový klerikalismus,
zejmena vliv jezovitů v katolické církvi, jak se
říká, »trumfem« se stal a jaksi církev v církvi
tvořiti se jal, byly řády často a ve mnohých
případech mocnějšími než biskupové.
Po vyhlášení spolkového zákona ve Francii
nastává zajímavá otázka: podrobí se řády
skutečně tomuto zákonu?
List svatého Otce, vydaný přednostům du-
chovních řádů jest celkem jenom hymnem čili
chvalozpěvem na zásluhy řeholí, jakožto variace
na slova evangelia sv. Matouše: »Blahoslaveni
jste, když vás lidé pro mne tupí a stíhají, lhouce,
svatý . Matouš
Řím
Francie
svatý Otka
13
article
Redo.
Redo.
Obrázek ze slovinských Alp.
Ze svých »Vzpomínek na Slovinsko« podává
Jan V. Lego.
Mezi nejblaženější doby svého života počí-
tám ony šťastné dny, jež jsem na Bledsku v
lůně věčně mladé přírody trávil, v jejích půva-
bech radost a rozkoš, zdraví a sílu nalezaje.
Bledsko jest kraj, jenž soustřeďuje v sobě
všecko, co se krásou přírody nazývá, a kdo
krásu přírody studovati chceš s úspěchem nej-
zdárnějším, v Bledsku najdeš k tomu zajisté
doslova vysoké školy . ..
Tam na jihu mezi Karavankami a Julskými
Alpami, kde Sáva se svou sestřičkou Savicí se
pojí, spatříš onen šťastný kraj. V užším smyslu
rozumí se Bledskem pouze krajina, jež se
pod Julskými Alpami v cípu mezi Sávou a Sa-
vicí nachází a jejímž středem jezero Bledské
jest, v širším — zejmena turistickém — smy-
slu pak rozumí se Bledskem spolu též ostatní
rovina, jež se zde od levého břehu Sávy až
pod Karavanky prostírá. Celkem má toto údolí
od Mostu pod Rádovljici 11 km. délky, od Re-
čice pak až do Beguň 10 km. šířky.
Co se vůbec celého Posáví od Kořene až
po Lublaň týká, vyslovil se znamenitý anglický
přírodozpytec a pozorný cestovatel Humphry
Davy, »že pokládá krajinu od Lublaně až pod
Kořen za nejkrásnější ze všech, které v Evropě
viděl; že nezná vznešenějšího pohledu nad
Re
Humphry Davy
Alpy
Slovinsko
Karavanky
julský Alpy
Sáva
Most
Lublaň
Evropa
km
14
article
kráňské Alpy a že také není krásnějších řek
nad Sávu a Sóču; konečně pak, že mezi men-
šími jezery nenalezl krásnějšího nad jezero
bledské.« — Tato a jiná slova obdivu zazna-
menával Davy do svého denníku, když, proce-
stovav na novo a na novo Švýcarsko, Tyrolsko,
Solnohradsko, Štyrsko a Korutansko a znaje
vůbec celou Evropu od fjordů až po Etnu,
opět a opět pod milý svůj Kořen se vracel.
Prodlel zde pětkrát.
Jezero bledské se svým milounkým ostrůvkem
a jeho kosteličkem jest zajisté okem zdejší pří-
rody. Má plochy 147 hektarů a jeho největší
hloubky jest 24 m. Krásu jeho nečiní však
pouze onen čistý smaragd jeho vody, jemuž se
hned při prvním pohledu obdivuješ, nýbrž také
jeho velebné roubení. Ze severního břehu
jeho vystupuje skála dokonalou stěnou do výše
126 m. nad jezero, na temení (604 m.) nesouc
starý a dosud obývaný hrad. Šedou skalní
stěnu tu zbarvil sluneční žár místy až do fia-
lova, a ze štěrbin, děr i jeskyněk jejich vy-
hrnula bujná vegetace mohutné koberce břečťanu
i oděla jimi stěnu co nejmalebněji, že se oko
dosti nadiviti nemůže. Hrad s rozsáhlým pan-
stvím náležel od roku 1004 až do roků 1803
brixenským biskupům, od toho roku po saeku-
larisaci brixenského biskupství pak finančnímu
eráru až do r. 1833, odtud do r. 1858 opět
brixenskému biskupství, kteréhožto roku koupil
hrad Viktor Ruard, od něho pak roku 1885
Adolf Muhr, jenž dosud jeho majetníkem jest.
S hradního belvederu otevírá se jak úchvatný
pohled do hlubiny tak i přerozkošný rozhled
po roubení jezera a po imposantním pozadí.
Davy
Krása
Ruard
Muhr
Sáva
Švýcarsko
Tyrolsko
Solnohradsko
Štyrsko
Korutansko
Evropa
Etno
ha
15
article
Na východě objímá Stráža (648 m.) jezero
svými boky, porostlými vkusnými sady. Na jihu
sklání se Osojnica (759 m.) mírnějším svahem
k jezeru, na západě pak uzavírá je Sirý vrch
(837 m.) příkrými srázy poglejské obciny. Na
úpatí tohoto roubení rozkládají se kolem jezera
amfitheatrálně vesnice: Bled, Zágorice, Želéče
a Mlýno s mnohými vkusnými letohrádkya
jich sady, pak kromě několika menších hostinců
se třemi velkými hotely (»Hotel Mallner«, »Louř-
siny lázně« a »Arcivévoda Zikmund«, tento
hotel obyčejně »Petran« nazývaný) a konečně
s dvojími lázněmi.
Krásu celého roubení toho nelze jediným
obrazem podati, poněvadž každému stanovišti,
odkud bys je malovati chtěl, jest každé pozadí
pro jeho imposantnost nejvýš karakteristické.
Díváš-li se se Stráže přes jezero na západ,
spatříš tam krále Julských Alp, Tříhlav (2864 m.)
s jeho družkou Rjavinou (2534 m.); díváš-li
se od jihu s Osojnice na sever, spatříš přímo
za bledským hradem Stol (2239 m.), nejvyšší
to vrchol Karavanek; díváš-lí se pak od západu
se Sirého vrchu přes jezero na východ, spatříš
tam nejvyšší vrchol Kamnických Alp (turisticky:
Saviňských Alp) Grintovec (2559 m.) s jeho
sestrou Kočnou (2541 m.) a díváš-li se konečně
s belvederu bledského hradu na jih, spatříš
tam významný Babí zub (1129 m.), v němž se
vysoko nalézá zajímavá krápníková jeskyně a
daleko za ním hledíš na mohutné roubení bo-
chýňského údoli. Tento obraz dal by se však
velmi těžko provésti, když by měla hlubina,
pod tvýma očima se rozevírající, přesně zná-
zorněna býti, aby dojem byl věrný. Nejkrás-
Osojnica
Zikmund
Krása
Kočný
Bled
Zágorice
julský Alpy
Karavanky
Želéč
Mallner
Kamnický Alpa
Saviňský Alpa
Rjaviný