1
masthead
Dary a příspěvky.
Dary a příspěvky.
Složeno u pokladny „Národních Listů-
2
article
Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské.
Golčův Jeníkov. Tělocvičná jednota »Sokol«
zasílá k uctění památky Jana Amosa Ko-
menského, jako první splátku na diplom
Kladno. Pan JUDr. B. Deutschman, advokát,
zasílá v trestní věci manželů Holcbacho-
vých v Kladně panem Jiřím Duchkem
tamtéž složenou dobrovolnou pokutu
Žitava. Paní Aloisie Krsková zasílá na vzdě-
lání českých dítek
Praha. Paní Anna Hermanová zasílá z trestní
věci s pí. Jos. Hvězdovou v Praze pod
Slovany, poslednější složenou část po-
kuty
Oušníky. Stolová společnost »Na staré« mí-
sto věnce zemřelému kamarádu p. Vil
Štrosovi
Smíchov. K uctění památky zesnulého vzác-
ného přítele a vlastence zlatého srdce
prof. a škol. rady Václava Hylmara, vě-
nují manželé Josef a Milada Vránovi
Slaný. Okresní výbor místo věnce na rakev
zesnulého poslance p. Heřm. Jandy .
Pardubice. Markéta Blahníková
Praha. Za ruskou hymnu vybráno v restau-
raci p. Frt. Nejedlého v Krakovské ul.
Jan
Ámos
ko
JUDr
Deutschman
Duchek
Krsková
Hermanová
Hylmar
Josef
Vrána
Janda
Blahníková
Nejedlý
Golčův Jeníkov
Kladno
Žitava
Praha
Slaný
Pardubice
krakovský ulice
Sokol
Slovan
Štros Smíchov
6
article
Národní jednotě pošumavské.
Praha. Hosté »u Fleku« (baléřová sbírka) . K 60.—
K tomu z č. 140. odp. ze dne 21. května 1904 K 9792.29
V celku odevzdáno
K 9852.29
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
Komenský
Praha
Vídeň
7
article
Král. Vinohrady. Pan Josef Hrabě . . . . K 2.—
Pan Otakar Hrabě
Praha. Od stolu »Pecek« v dolejší restauraci
pana Frt. Krátkého v Měšťanské besedě
ze středečního maxlování (29. pětku ze
své trapulky) . . . . .
Král
Hrabě
Otakar
Frt
Krátký
Praha
Pecka
9
article
Fondu dra. Ant. Dvořáka.
Fondu dra. Ant. Dvořáka.
Černíkovice u Solnice. Bohuslav hrabě z Ko
100.—
owra
K tomu z čís. 127. odp. ze dne 7. května 1904 K 243.—
V celku odevzdáno K 343.—
458 —
Rochemond nemýlil se, když byl pojal domněnku,
že Morel nepochybně se vydal za hraběnkou Boccinellovou.
Takový byl skutečně první úmysl Renéův. Opustiv
hotel, v němž byl zvěděl o Stackově odjezdu, dal se do-
vézti na nádraží, aby si tam zjednal především nějaké
informace, ale nepočítal... se slabostí svou.
V okamžiku, kdy vystupoval z povozu, zachvácen
byl závratí, následkem to choroby své a svého předčas-
ného východu.
Pochopil nyní, že nemůže vykonati dlouhou cestu
za takových okolností!
I odložil na zejtřek odjezd svůj a dal se dovézti
do hotelu, blízkého nádraží.
Ulehal ale nyní klidněji, poněvadž byl se vyhnul
panu Beryllonovi, kterýž, myslil si, nebude ho již hledat
v novém tomto obydlí a nebude se snad vůbec už o něj
starati.
Co se Juany týče, René de Riverolles nedivil se
příliš odjezdu jejímu.
Hrabě Stack byl nepochybně pověřen posláním na
Rusi a hraběnka musila ho následovat!
Všaktě ji už tam vyhledá.
A tentokráte neztratí ji z očí již
René de Riverolles ulehl zdolán únavou.
Zdálo se mu, že před roulettou kupily se na sukně
zeleném pod jeho prsty celé hromady zlata, výhry obrov-
ské, jež skládá u nohou hraběnčiných; tato skloněna k němu,
podávala mu rty svoje.
René pojal ji v náruč svou i unášel ji, nevěda sám
kam — kamsi v prostor nedohledný, kdež kolem něho
vířila nejprv spousta věcí . ..
doktor
Dvořák
Bohuslav hrabě
Morel
Stackův
Beryllon
Juan
Riverolles
René
Černíkovice
Rus
ko 100
Renéův
13
article
Úhrnem
Úhrnem
K tomu z č. 146. odp. z 28. května 1904 K 227471
V celku odevzdáno K 2293.71
České dětské nemocnici v Praze.
Praha. K uctění památky nezapomenutel
ného učitele prof. dra. V. Hylmara vě-
nuje dr. A. Hoffmann, praktický lékař
Smíchov. K uctění památky zesnulého vzác-
ného přítele prof. a školního rady Václ.
Hylmara věnují manželé Josef a Milada
Vránovi
Praha. Nejmenovaný dárce
K tomu z č 140. odpol. z 21. května 1904 K 58059
K 105.—
profesor
doktor
V Hylmar
A Hoffmann
Hylmar
Josef
Vrána
28 . květen
Praha
Smíchov
36
article
Hlávkův palác
lungmannova tř., l4.
A pak daleko za ním, daleko pod ním země mi-
zela, prchala... Zdála se mu veliká již jen jako koule
rouletty!
Nebe bylo blankytné, jen obláčky růžové pluly po
něm... Černý vlas Juanin, jejž vítr byl rozpletl, dotýkal
se chvílemi hrdla Renéova.
On byl šťasten!
Potom náhle sen Renéův se změnil.
Nebe se zachmuřilo, mraky růžové nabyly barvy
rezavé a obklopily jej, tížily jej se všech stran.
Hraběnka byla posud tu, přivinuta tésně k němu.
Nyní padali ale oba dolů, rychle, velmi rychlel
René spatřil pod nohama svýma zemi, jež rychle stoupala
k nim, rázem stoupala ..
A hraběnku pojal strach nevýslovný ..
Nyní byla země již zcela blízko nich, ale tu Juana
Renéovi unikla.
Proklouzla náručí jeho jak fantom jistý.
Smějíc se zmizela v obláčcích.
Ze země zvedaly se obrysy jakés, neurčité ještě, jež
ale rostly a nabývaly jasnějších tvarů.
René poznal matku svoji, bledou, vážnou a mlčící
Matka jeho, zoufalá, zlomená bolestí, odpírala jemu
i jen ruku k opoře podati! Matka jeho, jejíž život byl
on zničil!
René chtěl prchnouti, chtěl vzkřiknouti ... a pro
budil se, čelo maje zrosené potem.
Hluboká tma vládla v komnatě jeho.
Probuzený hledal, chvěje se, sirku, i rozsvítil svíčku
neboť temnota děsila jej.
Ale i tak René viděl kolem sebe samé přízraky
Hlávkův
Renéův
René
Matek