1
masthead
V Praze, v sobotu dne 4. června.
Praha
2
masthead
K číslu 153.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAR
NAR
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Nara
Pošton
6
article
—ch. Z Petrohradu, 4. června. Kolují po-
věsti o vítězné bitvě Rusů před Port
Arturem. Telegram o ní došlý pozdě v noci
nesděluje, zda-li jde o výpad gener. Stes sla.
aneb o útok armády Stackelbergo vy
která má jíti Port Arturu na pomoe.
Rus
Port
Artur
Petrohrad
7
article
Japonské plány.
8
article
Z Berlína, 4. června. Z Tokia telegra-
fují: Všeobecný postup oboujapon-
ských armád do vnitra Mandžurie čeká se
koncem června. Hlavní tábor vydal heslo: na-
před padnouti musí Port Artur! Kolem 20.
června stane prý se soustředěný útok na pev-
nost. Generální štáb navrhl útok z pevniny
Mikado však odepřel souhlas, poněvadž již do-
savadní ztráty v bojích u Kinču jsou velmi
značny. Jsou však četní generálové, kteří trvají
na plánu, aby podniknut byl s pozemní strany
útok na Port Artur.
Artur
Berlín
Tokio
Port Artur
9
article
Rnské vojsko v Koreji.
Korea
10
article
Z Petrohradu, 4. června. Z Vladivostoku
sdělují, že ruské vojsko, které se nalezá
za japonskou armádou, překročivši Jalu, zni-
čilo japonské zásoby a přerušilo
jich dopravu. Rusové dostali se až ke
Genzanu a Pinjanu. V obyvatelstvu severoko-
rejském je válečné smýšlení proti
Japoncům. Četní Korejci odebrali se do
Mandžurie.
Rus
Japonec
Petrohrad
Vladivostok
Jal
11
article
Rakouské křižáky.
12
article
Z Vídně, 4. června. »Neue Freie Presse«
sděluje z Pešti, že jest úmysl, rakousko-uherský
křižák »Aspern«, který od minulého podzimu
je ve vodách východní Asie, povolati na-
zpět a místo něho poslati tam křižák jiný.
Vídeň
Pešť
Aspern
Asie
Neue Frei Presse
13
article
Střelba u Port Arturu.
Artur
14
article
Z Čifu, 3. června. (C.-B.) Parníky, přibylé
sem z Nučvanu, oznamují, že bylo slyšeti v mi-
nulé noci blíže Port Arturu stříleti, ale viděti
bylo pouze dva japonské křižáky.
Artur
15
article
Vrchní velitel japonský.
Z Berlína, 3. června. »Lokalanzeigru«
oznamuje se z Tokia: Maršálek Jamagata,
jenž r. 1894 ve válce Japonska s Čínou první
armádě japonské velel a potom ministrem války
se stal, vyhlédnut za vrchního velitele
všech japonských branných sil
odebere se co nejdříve na bojiště.
(Ostatní zprávy viz na str. 3.)
Berlín
Tokio
Jamagata
Japonsko
Čína
16
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ke svolání českého sněmu.
Z Vídně, 4. června. Kromě sněmu králov-
ství českého svolány budou také sně my
ostatní, pokud zemské výbory nevyslovily
přání opáčného. Z Prahy zdejším listům tele-
grafují, že Němci konají v úterý poradu ve pří-
čině disposic pro další obstrukci. Tato
je jista.
Vládní listy, »Neue Freie Pres s e«,
»Volkszeitung« a »Volksblatt« za-
bývají se na místě čelném svoláním sněmu krá-
lovství českého způsobem úplně souhlasným
vykládajíce, že napřed ustati mus
Čechové od své obstrukce na říš-
ské radě, potom teprve že může býti konec
německé obstrukci v Praze. »Neue Fr. Presse«
úvahu svou končí těmito slovy: »Což pak Če-
chové nikdy ještě nepřemýšleli o poslednícha
vnitřních příčinách, jimiž vysvětluje se, proč
tato, jindy tak mocná, ba vládnoucí strana ne-
dovede vůli svou nplatnit ani na sněmu zem-
ském a chrániti se tam proti obstrukci? Po-
slední tyto příčiny jsou, že Čechové za svou
platnost a svoji sílu děkují nynější ústavě, kterou
rozbíjejí, že stejnou měrou ztrácejí moc, jakou
ústava pozbývá platnosti. Snad Čechové záhy
uvidí, že v Rakousku jest vždycky ještě snáze.
nějakým nařízením uzavříti něja
kou půjčku, než nějakým nařízením zjed-
nati nová práva jazyková, že nařízení o půjčce
nedotýkají se nás tak bolestně, jako jazykové
výnosy. Nynější česká politika jest úplně za-
staralá. Doba mladočeských výpočtů a nadějí
navždy minula. Na sněmu zemském bude jim
připamatováno, že základem národního míru
může býti jenom právo, ale nikoli nadpráví (!),
že němečtí poslanci mužně vytrvají a že také
v Čechách tyranine má své hranice. (Jako by v
Rakousku někdo jiný byl se domáhal nadpráví
Němec
Neue Frei
Čecho
Neue
Vídeň
Praha
Francie . Presse
Rakousko
Čechy
17
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
18
article
kromě Němců, jako by někdo v Rakousku jiný
byl prováděl a chtěl provádět tyrannii. Pozn.
red.)
Baron Parish o situaci.
Z Vídně, 4. června. »Neues Wiener
Tagblatt« uveřejňuje rozmluvu s poslancem
bar. Parishem o vnitřních věcech vůbec a
stanovisku českého poselstva na říšské radě
zvláště. Konstatuje především, že veškery debaty
letošní kampaně delegační ovládány byly vnitř-
ními spory. Ale dle jeho mínění situace změnila
se poměry. Stanovisko vlády pozměněno je tou
měrou, že všechny ony materiálie, při kterých
obstrukce zamýšlí zahnati vládu do tísně, zabez-
pečuje sobě Sem 14. a Sem 10. Obstrukce
tím pozbyla každého předmětua
cíle pro své útoky. Jiným směrem však
posice vlády stává se slabší.
Nevěřím mínění konservativních velkostat
kářů, že by sháněla pro důležité předlohy v
parlamentě většinu. Poslanci jsouce přesvědčeni,
že zbaveni budou paragrafem 14. důsledků
svého radikálního postupu, zašli tak daleko
v důležitých věcech, že sotva by se mohli od-
hodlati k ústupu. Vláda opomenula opatřiti si
většinu pro případ, že by obstrukce byla náhle
zastavena. Budoucnost v parlamentě
závisí zcela na českých poslan-
cích.
Němec
Baron Parish
Parish
Sema
Rakousko
Vídeň
Neue Wiener
Sema 10
19
article
Domnívají-li se tito, že přiblíží se změně-
nou taktikou ke svým cílům a že nabudou opět
rozhodujícího vlivu spíše, než setrvají-li v ob-
strukci, způsobena bude zcela jiná situace. Vě-
říme, že by byl zdar velmi pravděpodobný.
Zdali Čechové na věc se dívají jin ý ma
očima, jest ovšem otázka jiná. Setrvají-li v
obstrukci, setrvají také všechny ostatní věci
nezměněny. Roste sice finanční a hospodářská
nouze, ale člověk by nevěřil, jak hluboko lze
v bídě poklesnouti, než se přijde ke konci. Za-
jisté jsou však ještě lidé, kteří také v nynější
situaci věří v úspěch obstrukce. Je jich však
už málo!
Dr. Ebenhoch o rakouském problému.
Z Vídně, 4. června. Zemský hejtman horno-
rakouský, poslanec-delegát dr. Ebenhoch
uveřejňuje v mnichovském měsíčníku »Ho ch-
land« stať o rakouském problému.
Nyní tento konservativec hořekuje, že Němciv
době své moci nezavedli s tátní němči nu.
Čecho
doktor
Ebenhoch
Vídeň
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Klobouk.
21
article
Pan Čermák navrátiv se o šesté z kanceláře
domů, byl neobyčejně překvapen tím, že jeho
žena Růženka hbitě z křesla vyskočila, v ústret
mu přiběhla a svůdný kalíšek svých růžových
rtíků k políbení nabízela. Byl překvapen tím
více, když si znovu vzpomněl, že již celé tři
dni spolu ani slůvka nepromluvili.
Ačkoliv teprve třináct měsíců v přístavě
manželství trávili, byly hněvy a spory u nich na
denním pořádku. K různicím došlo hned o líbán-
kách. Čermák si představoval rodinný život jako
tichou, ničím nerušenou idyllu, Růženka zase
ráda se dávala obdivovati svým ctitelům a přítel-
kyním. Tu ovšem jejich názory se křížily, zvláště
pak tehdy, když žena žádala pro své potřeby
trochu více, než chtěl muž povoliti.
V takových dobách se Růženka zlobívala.
plakávala, ale konečně přece musila se svého
požadavku trochu sleviti.
Z takových příčin vzal původ i posledn
hněv jejich. A teď tak náhlá změna! Čím to?.
„Karle, můj miláčku, nevíš, jak se mi již
dnes po tobě stýskalo,“ vítala muže Růženka.
„Pořád jsem vyhlížela oknem, zdali již přichá
zíš, a když jsem tě spatřila, srdce mi mocně za-
bušilo, až jsem se zarděla.“ (Měla líčka důkladně
na červeno zbarvená nejnovějším výrobkem Pa
Když se Karel z prvního překvapení vzpa
matoval, objal ji a pravil:
říže.)
Čermák
Růženka
Karel
22
article
„Ty se tedy již nehněváš, má dušinko? Jak
tě mám rád! Tak se mi líbíš.
Růženka upřela naň své krásné černé oči:
„I, zapomeň již docela na ten malicherný
hněv! Jsme jako děti. Pro hloupost se dove
deme hněvati tři dni. Pojď, usedni si, připravila
jsem ti dobrou večeři.?
„Děkuji ti. Vidíš, chtěl jsem jít dnes do ho
stince mezi staré kamarády, abych trochu za-
pomněl na náš rozervaný rodinný život. Ale že
jsi dnes tak hodná, zůstanu s tebou doma.-
„Nebudeme se již nikdy hněvati, viď, Karle
Slib mi to!“
„Slibuji — a ty?
Místo odpovědi pověsila se mu Růženka na
krk a líbala ho.
Po chvilce seděli mladí manželé u stolu
a večeřeli zase jednou s veselými obličeji. Měl
si tolik co povídati, jako když se dva přátelé p
letech sešli.
Po večeři učinila Růženka muži návrh, aby
si vyšli na promenádu. Večery jsou teď tak
dlouhé, a on, jsa celý den v kanceláři zaměštnán,
potřebuje se na čerstvém vzduchu zotaviti.
Karel přijal návrh s největší radostí. Z
krátko ocitli se na promenádě.
Zde bylo jako obyčejně živo. Nejvíce zde
promenujících byly slečny od čtrnácti do šest-
nácti let, dále slušné číslo připadalo na nej-
novější ukázky ženských modních salonů. Míhali
se tu hejsci s nejnovějšími úzkými, nad kotníky
končícími kalhotami a obstarožní páni s na-
měklými srdci. Tu a tam v této pestré směsi za-
řinčela šavlička, při čemž jemnocitným slečnám
srdce div z ňader nevyskočilo.
Růženka
Karel slib
Karel
23
article
Sem chodívá se po denní „lopotě“ utýraný
dav zotavit. Tempem vážným, pln sebevědomí
valí se proud po této cestě bez cíle.
Zde pookřívala tedy i srdce novomanželů,
zejmena paní Čermákové.
Ukláněla se s opatrným úsměvem, brzy na
tu, brzy na onu stranu, pozorovala bystře no-
vinky saisony a zejmena se závistivým okem
prohlížela si svou sousedku z domu, paní Novou,
která byla majitelkou širokého, výstředního klo-
bouku. Skoro do srdce ji bodalo, že tato dámička,
žena malého úřadníčka, tohle si dovoluje.
„Podívej se, Karle,“ pravila, když paní
Novou minuli, „je to pýcha! Doma večeřívají
párky a na sebe neví, co vzít.
Závistí div neplakala. Její veselá nálada
byla ta tam. O, jen mít ten klobouk, to by byla
šťastna! Kdyby ten její muž nebyl takový zpá-
tečník, hned by se dovtípil a koupil by jí ho.
Proto raději nastoupila s Karlem zpáteční
cestu k domovu.
Cestou míhaly se její hlavou rozkošné dá-
mičky z promenády, srstnaté modní látky, šedivé
betky, brillantové náramky a zejmena onen ši-
roký klobouk, jenž nad těmito představami trůnil.
Ach, takový klobouk mít, a potom — potom
se jit s ním pochlubit na promenádu.
Ostatně se jí teď i zdálo, že její sousedka
je dost chytrá, když ušetří na žaludku e popřeje
si na obleku. Co jídá, to vědí snad jen sousedé,
ale celá ostatní společnost se ji obdivuje. Ach,
jak krásné jest, být obdivována.
Čermák
Karel
Karel zpáteční