1
masthead
Romanová přiloha
Romanová
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 153. ze dne 4. června 1904.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Požární katastrofa v Kyjevě. V třípatrovém
domě na Kreščalické ploščadi vypukl v úterý v noci
v nejhořejším patře oheň, jenž za krátkou dobu na-
byl tak značných rozměrů, že osobám, nalezajícím
se v jednotlivých bytech, nebylo již možno, dostat
se přes schody na ulici. Plameny zachvátily dře-
věné schody a záhy šlebaly ze všech tří pater
ohromné plameny ke střeše. Deset obyvatelů za-
chránilo se do ochranné plachty. Majitel velkého
konfekčního závodu, nalezajícího se v domě, vnikl
se svým účetním, příručím a jedním krejčím do ho-
řícího krámu, aby zachránil uložené tu penízea
účetní knihy. V tu chvíli sřítil se vnitřek domu
pohřbil všechny čtyři osoby v hořících ssutinách.
Zuhelnělé jejich mrtvol byly později ve spáleništ
nalezeny. Kromě nich zahynuli ještě dva jiní oby-
vatelé domu, několik osob zranilo se těžce při skoku
do ochranné plachty. Úhrnná škoda páčí se na více
než půl millionu rublů.
Kyjev
4
article
= Zajímavé návěští. Z Paříže se oznamuje
V okně pokoutního obchodu s obrazy v Latinsk
čtvrti připevněno bylo onehdy na malém lístku ná
věští nepříliš úhledně tužkou napsané. Zvědavé obe
censtvo záhy se shromáždilo a četlo s velikým úča-
stenstvím obsah neúhledného návěští. Podáváme je
tuto pro jeho zvláštnost v doslovném překladu: »Na
prodej krajinka 7 metrů na 2 metry. Malováno ole-
jovými barvami na novém plátně, umělecká práce
Obsahuje: dva malé pavilony, vodní plochu, vodn
rostliny, trávu, kohouta a slepici (hamburské ple
meno), pestrého papouška na nízkém křovi, plovají
cího novofundlandského psa, malý pahorek, v dál
vysoké vrchy, nad nimiž září slunce; obloha jes
jasná a temně modrá, několik překrásných oblaků
Na jedné z hor sříceniny starého hradu. Tato kra-
jina jest umělecké dílo značné ceny a zašle se n
závdavek 10 franků vyplacena. Bližší zde.« — Věc
by se zajisté vyplatila; člověk by aspoň dostal za
svoje peníze něco pořádného, kdežto za krajinku Co
rotovu nebo L' Hermittovu, kde vidíte z pravidla je
nom několik stromů nebo nějakou krávu, musíte za
platit 30—40.000 fr.
L Hermittův
Paříž
sřícenina starý hrad
5
article
= Devět vražd za jediný den — píše nám pří
tel našeho listu z Athén — není v Řecku právě
velkou zvláštností, ale pro obyčejné smrtelníky po-
všimnutí hodná událost, která jest charakteristická
pro panující poměry. Zde jí nevěnuje ani vláda ani
policie zvláštní pozornosti, neboť mají jiné starostia
nechtějí obmezovati svobodu jednotlivců a dělatisi
tak nepřátele. Některé z upomenutých vražd zaslu-
hují zmínky. Ve vesnici Skylianaka u Gythia zastře-
lil bratr svou sestru, poněvadž se provinila proti ct
rodiny, což dle mainotských zvyků vyžaduje trest
smrti. V Areopoli vykonal téhož dne G. Alevroma
gyras se svou matkou jiný druh mainotské pomsty.
Před několika měsíci zavraždil jakýsi tamější oby-
vatel jeho otce. Bylo tedy svatou povinností syna
»vzíti krev zpět,« jak říkají Mainotové. K účelu tomu
čekal na příležitost a když vrah odcestoval do sou-
sední vesnice, odebral se ozbrojen puškou se svou
matkou k jeho chalupě, v níž byly žena a dítě vraha.
Zatarasiv dvéře, zapálil chalupu a s puškou v ruce
zabránil mladé ženě uniknouti s dítětem, tak že za-
hynuly oba v ohni. Tím však nebyla nasycena jeho
pomstychtivost. Skryv se u hořící chalupy, nebo lépe
G Alevrom
Atény
Řecko
Skylianak
6
article
řečeno spáleniště, čekal, až se muž vrátí a sotva že ho
spatřil, zastřelil ho. V Mesolongi na náměstí u přítomno-
sti mnoha lidí vrazil osmnáctiletý jinoch policistovi nůž
do prsou, poněvadž mu nechtěl dovoliti, aby se schá-
zel s jeho milenkou. Policista skonal po několika
hodinách. — Ve vesnici Neochory servali se nej-
prve sedláci krvavě, načež jeden z nich odebral se
domů a vrátiv se s puškou, zastřelil svého soka.
Podobným způsobem skončila rvačka ve vesnici Ra-
chi Skeleri, povstavší z hádky o hranice pozemku.
Po skončené bitvě zůstali na bojišti jeden mrtvýa
dva ranění. Posvícenským pak radovánkám v Pla-
tanu padl jeden sedlák za oběť, byv ode dvou dru-
hých několikráte probodnut. Ve vesnici pak Kvotafi
zavraždil jakýsi sedlák svého souseda, by pomstil
urážku své rodiny, číhaje na něho večer u jeho cha-
lupy. Jelikož zdárná mládež má k státní správě
spravedlnosti tutéž důvěru jako dorostlí lidé, nosí
rů né zbraně a vyřizuje si těmito své pře. Při jedné
takové příležitosti ve vesnici Choremiu zastřelil de-
setiletý kluk svého čtrnáctiletého kamaráda, s kterým
se rval. Jak již praveno, nečiní zde takové vraždy
žádný dojem, za to když se v Makedonii dostane za fa-
lešné udavačství nebo zradu některému Řekovi spra-
vedlivého trestu, nebo nepodaří li se mu nějaký zlo-
čin, volá řecká vláda celou Evropu o pomoc a pou-
kazuje na řádění povstalců, kterých většina nyní jsou
jen Řekové, vyhledávající v Turecku výnosnější pole
pro svou činnost.
Skeleri
Choremia
Řek
Ra
Pla
Kvotafi
Makedonie
Evropa
Turecko
7
article
= Žralok nebo mečoun? Z Washingtonu se ozna-
muje: Do námořního departementu došla právě zpráva
z přístavu Guantanamo na Kubě o smrti jednoh
lodníka a nesnadném zachránění kormidelníka Hen
ningana a jeho manželky z dělové lodi »Amphitrite«.
Týž dopraviti chtěl večer 19. března švou manželku
v malé lodici na palubu jakéhos parníku, plujícího do
Santiaga. Jako veslaři doprovázeli jej dva lodníci,
černoch Robinson a běloch Longwell. Když lodice
dostala se za střed kanálu, pátrajíc po světlech zmí-
něného parníku, pocítili lidé v lodici silný náraza
hned na to zvuk jako když pilou řeže. Sotva že se
tak stalo, počala do loďky vnikati voda otvorem dva-
náct palců dlouhým a tři palce širokým. Veškeré po-
kusy ucpati díru byly marny a všechny čtyry osoby
ocítily se záhy ve vodě. Henning, drže jednou rukou
svou ženu, namáhal se druhou, udržeti se nad vodou.
Longwell, neuměje plovat, za nedlouho utonul, když
navzdor vyzvání Henningovu černoch Robinson ne-
přispěl mu ku pomoci. V nejvyšší čas, když už síly
kormidelníkovy umdlévaly, našla je lodice z křižáku
»Columbia« a vysvobodila z nebezpečné situace. Dů-
stojníci z »Amphitrite« tvrdí, že díra v lodici, která
byla později vylovena, pochází od zubů žralokových,
avšak v námořním odboru nechtějí tomu věřit a jsou
toho náhledu, že žralok nemůže takovou díru vykou-
snouti. Spíše mají za to, že nepřítel byl tentokráte
mečoun, obrovská ryba, jejíž hlava vybíhá do dlou-
hého, ozubeného a neobyčejně silného hrotu.
Robinson
Longwell
Henningův
Washington
Kuba
Santiago
Henning
Longwell
Amphitrite
8
article
Romanttcký sňatek. Z Londýna se oznamujet
Teprve teď dovědělo se obecenstvo, že ve chrámě
St. Georges na Hannover squaru, ve kterém se koná-
vají sňatky londýnské aristokracie, byl onehdy v nej-
větší tichosti vykonán romantický sňatek. Svatebčané
přijeli ve dvou drožkách: byli to toliko ženich, ne-
věsta a dva svědkové a ve chrámě kromě duchovního
a kostelníka nebylo nikoho. Nevěsta byla ovdověla
hraběnka Emma Sofie of Ravensworth, ženich 28lety
domácí správce James William Wadsworth, jenž se
zapsal do matriky jakožto syn agenta s pozemky.
Nevěsta a ženich udali totéž obydlí, hraběcí palác
vdovin v Londýně, avšak ženich jak před sňatkem
tak i po sňatku bydlel v budově stájí, nalezající se
v postranní uličce, kde se nalezají mimo kolny pro
povozy též byty kočí. Ještě čtyři měsíce před svým
sňatkem byl ženich hraběnčžn kočí a po svém sňatku
konal službu dále. Nyní teprve se novomanželé ode-
brali na venkov, aby tu strávili líbánky. Hraběnka
of Ravensworth po dvakráte ovdověla. Nejprve pro-
vdala se r. 1872 za majora Baker-Cresswella, pak
roku 1892 za earla Ravenswortha, jenž roku 1903
zemřel.
Stanislav
Georges
James
William
Wadsworth
Baker
Cresswell
Londýn
Hannover
Emma Sofie of Ravensworth
hraběnka of Ravensworth
9
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 4. června.
196. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Čertova stěna.
Romanticko-komická opera o 3 dějstvích. Text ou
Elišky Krásnohorské. Hudbu složil Bedř. Smetana.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
Krásnohorská
Bedř
Smetan
Kovařovic
Robert Polák
11
article
Lidové divadlo „Urania“v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“v VII. části Prahy.
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V sobotu 4. června.
Začátek o 3/448. hod.
Pořádá zpěvácký spolek »Škroup« v Praze—-II.
Pohostinská hra slč. M. Jandové, žákyně operní
školy p. Wallersteinovy.
Krásná Galathea.
Komická opereta o 1 jedn. Napsai Poly Henrion.
Hudbu složil F. šl. ze Suppé. Režisér B. Kovář.
Dirigent E. Starý.
Galathea .
sl. M. Jandova j. h.
Novinka: Přástky.
Hanácký prostonárodní zvyk lidový o 1 jedn. Dle
skutečnosti napsal Fr. S. Procházka. Režisér Bob.
Kovář. Dirigent E. Starý.
Poloviční ceny míst. Otevření pokladny o 3/47. hod.
Po divadle přímé spojení elektrické dráhy do Prahy.
(blíže Palackého
Škroup
M Janda
Wallersteinův
Galathea
E Stará
M Jandův
S Procházka
Bob
Kovář
Palacký
Praha
Francie
lidový divadlo
Napsai Pola Henrion
12
article
Arna na Smichove mostujj.
Arna na Smichove mostujj.
V sobotu 4. června.
Začátek o 7. hod.
Novinka: Dítě za 10 millionů franků.
(L'enfant du Miracle.
Fraška o 3 odděl. Napsali Pavel Gavault a Robert
Charvey. Přel. V. Táborský. Režisér Jan Kubík.
na Kra
Arna
Fraško
Pavel Gavault
Charvey
V Táborský
Kubík
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnhrácecn.
Pištěkovo lidové divadlo vnhrácecn.
V sobotu 4. června.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Tichý dům „U nemluvňat“.
Fraška o 4 jednáních od Malocha a Davida.
V neděli 5. června.
O 1/24. hod. odpol-
Tři páry střevíců.
12728
O 7. hod. večer poprvé: Májová noc.
Fraško
Maloch
David
Pištěkův lidový divadlo
Tichá dům „ U nemluvně
14
article
Vše oživovalo kol něho!
Slyšel šelest bytostí neviditelných, kročeje
podlaze.
Dvéře zdály se pohybovati.
Klič zdál se otáčeti se v zámku
René de Riverolles mumlal, utíraje si čelo:
»Můj bože, což zachvacuje mne šílenství?«
A pohroužen v myšlenky vážné, mladý muž opíraje
hlavu o ruku a oči v prázdno upíraje, zůstal tak až po
jitro samo.
Riverolles
15
article
»Což nepřijel sem, pane, teprve před chvílí jistý
pán v povoze, Francouz, krajan, kteréhož právě hledám ?«
»Ano, přijel sem jistý Francouz, jenž tázal se, pro-
dlévá-li zde ještě hrabě Felzen?«
»A pán ten nezůstal zde? neubytoval se ve vašem
hotelu?«
»Nikoli! Když jsem mu sdělil, že hrabě Felzen byl
prý odjel do Petrohradu, vrátil se rychle opět do povozu
svého. Sdělení mé, jak jsem viděl, jej rozmrzelo !«
»Díky! Na shledanou!«
»Na shledanou!«
Francouz
Feldit
Petrohrad
16
article
Rochemond a Ficelle ujížděli v téže noci již k Petro-
hradu, stihajíce téhož nedostižitelného Morela, kterýž unikl
jim takořka mezi rukama vždycky, kdykoliv myslili již,
že jsou mu v patách, do té míry aspoň v patách, aby,
když nezmocnili se ho, mohli aspoň shlednouti ho a zji-
stiti jeho totožnost.
Morel
petrahrad
17
article
Pan Beryllon a pan Rochemond, sklamáni jsouc
měrou nejvyšší, odjeli opět povozem svým.
Rochemond zahučel:
»Hrom již do všech!... Unikl nám i tentokráte
Nedostihneme ho snad nikdy už!... A přece cosi mi
praví, že to jest on!... on 1 !«.
Oba mužové odebrali se na nádraží k odjezdu
vlaku, kterýž na Rus se vypravuje.
Mezi tím byli si ale i zajeli pro Ficella, neboť tento
znal již ze Štrasburku domnělého Morela.
Na nádraží ale hledaného neshledali.
Rochemond přímo zuřil.
Prohodil však:
»Tím hůře pro nás! Musíme se nyní vypraviti na
cestu! Morel jistě vypravil se za hraběnkou Juanou, kde
ale po čertech vstoupil do vlaku?... Leč co platno, od-
jedeme, Ficelle. Pan Beryllon podá zatím komandantu
Tardinovi o všem zprávu !«
Zaprodáni nepřitel
Beryllon
Rochemond
Rus
Morel
Ficelle
Tardin
Štrasburk
Juaný