ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 57020f20-7592-11dc-8bd2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 49 celkem · entity: person 93, place 58, org 30, work 9
1 masthead
té ole
2 masthead
Národní hospodář.
3 masthead
mani
4 masthead
ree emědělstvi
5 masthead
—bohod ntzad a natre sni
6 masthead Finančniotví
Finančniotví nav
7 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 34. ze dne 4. února 1908.
8 article
Valná hromada Rakousko-uherské banky. Z Vídně, 3. února. (Zvl. tel. zpráva » Nár. Liistů «.) Takové houřlivé a takové dlouhé valné hro mady, jako byla dnešní, Rakousko-uherská ban- ka neměla, co existuje. Došlo k velké česko- německé rozpravě, velmi prudké a hlučné. Často- kráte byla na několik minut úplně přerušena. Do šlo též ke srážkám a projevům mezi oběma tá- bory. Guvernér dr. ryt. Biliňski konstatoval, že dostavilo se 630 delegátů. Byli mezi nimi na české straně poslanci dr. Herold, dr. Kramář, prof. Hráský, Čech, Rozkošný, Staněk a Švejk na straně německé bývalý ministr Prade, dr. Grosz, dr. Pergelt, Eduard Stransky a Primaves! na české straně byli dále bývalí poslanci Formá- nek, Karbus a Skála, na německé býv. poslanei Löcker a Wrabetz, budějovický purkmist Taschek a Sobitschka. Na pravici seděli Če- chové, na levici Němci a delegáti uherštl.
doktor Herold Kramář profesor Hráská Čo Rozkošná Staněk Švejk Prade Grosz Pergelt Eduard Format Karbus Wrabetz Němec Rakousko Vídeň Primaves Taschek
9 article
Ke zprávě účetních revisorů promluvil poslanec dr. Karel Kramář: Jménem českých akcionářů mám čest učiniti následující prohlá- šení: Češti akeionáři vznesli od několika let v nejsmírlivější formě zajisté oprávněný nárok, aby ve správě Rakousko-uherské banky byli zastoupeni jedním členem, a to nejen proto, že tvoří tak značnou menšinu akcionářů, nýbrž i proto, že Rak. uherská bank má zastupovati důležité zájmy státní, jež by ne- měly zůstati bez účasti národa pro celý hospodář- ský život mocnářství tak důležitého. Aby se ně- mecké straně ukázala ochota v jiných oborech kde Čechové mají většinu, bylo v posledním za- sedání sněmovním obsazeno v Zemské ban- ce král. českého místo druhého ře- ditele Němzem, a to k návrhu Němců, ba dokonce bez jinak obvyklého věcného zkoumání jeho kvalifikace pro řečené místo. Čeští poslanei — nikoli bez zřetele zrovna ke správě Rakou- sko-uherské banky — skytli Němcům při- měřeného zastoupení v delegacích a čekali proto právem ochotu Němců při volbě do správy bankovní a to netoliko při ni jedině.
doktor Kramář Čecho Němec Rakaskýuherský banka
10 article
Pohříchu byla tato naděje marnou. Zvláště Němei ze zemí koruny české postavili se na stanovisko bezohledného, ne- smířlivého vykořisťování své pře- vahy, a svým odmítáním jakékoli ochoty zma- řili námahy vlády, ale i — což rádi uznáváme — ochotu správy bankovní, ba dokonce i ončeh německých akcionářů, již nejsou v poutech bez- ohledné nesmířlivosti zástupců německých sp- řitelen. Aby pak svému postupu dodali rázu po- litického opatření, navrhují za svého kan- didáta vysloveného stranníka p- litického. Konstatujeme tedy, že všechna vina tohoto vnášení úzkoprsých nesmířlivých strannických vášní politických v hospodářské porady stihá ty, kdož slušným vyhověním našim jistě skromnýma oprávněným přáním mohli tak snadno a bez jaké- koli vlastní oběti zjednati svornost v obraně spo- lečných hospodářských zájmů a kdož včasnou povolností mohli zabrániti tomu, aby se správa banky nestala předmětem prudkého boje politi ckého arci na jiném foru. Vůbec zůstali Něme z českých zemí věrni svému osud- nému dějinnému poslání v Rakou- sku: býti překážkou každého smír- ného vývoje poměrů. Cedulová banka
Raka
11 article
není ústavem soukromohospodářským, ona plní pomoci soukremého kapitálu důležité funkce ve- řejné, i máme právo, býti zastoupení ve správě tohoto ústavu. Máme právo žádati, abychom z pěstění nejživotnějších zájmů státu, jehož jsme tak důležitou a velkou součástí, nebyli vy- lučováni malichernou, domýšlivou nesmířlivostí majority akcionárů, přihlášených k valné hro- madě. A toto své dobré právo dovedeme pro- saditi na jiném místě. Parlamentní pro- jednávání bankovní privileje skyt- ne nám k tomu příležitost a tu postaráme se již o to, aby s našimi oprávněnými, skromnými po- žadavky nakládalo se jinak, nežli jak tomu je zde se strany dnešní, své převahy tak bezohledně vykorisťující většiny. A tak ještě v posledním okamžiku cheeme apelovati na všechny, jimž záleží na tom, aby banka nejen se nestala před- mětem osudného boje mezi oběma polovicemi řišskými, nýbrž i předmětem vášni- vého zápasu mezi různými národy této polovice říšské, a kdož nechtějí.
12 article
aby ve správě banky liv vlády stal se větším než dosud a kdož nám aspoň v tét- korporaci, kde jde o tak eminentně společné zá- jmy, chtěji umožniti společný postup — k těm všem vznášíme apel, any své hlasy soustředil na našem kandidátu. Za řeči dra. Kramáře volal německý radi kál posl. Eduard šl. Stransky několikráte: „Ta je česká štvanicel Předsedající guvernér dr. ryt. Biliňski, na- pominaje ke klidu, pravil: „prosím o pokoj; pá- nové s druhé strany budou moci odpověděti!“ Když dr. Kramář mluvil o skrovných poža- daveích českých, pokřikoval posl. Ed. Stransky „Vy Čechové jste nikdy nebyli skromnil Prohlášení posl. dra. Kramáře bylo na čel- ných místech vrovázeno hlučným souhlasem a tolikéž hlučnou pochvalou u Čechů, ale stejně také rušným odporem u Němců. Guvernér dr. Biliňski pokáral dra. Kramáře za slovo o malicherné domýšlivosti „důnkel- haft“, jehož užil o Němcích. Posl. dr. Pergelt pravil: Když na sněmu českém jednalo se o volbu generálního ředitele Hypoteční banky, žádali Němci, aby byl zvolen Němec, protože Čechové mají v čele Zemské banky takového stranníka, jakým jest dr. Mattuš. Protože Němci platí na zemské výdaje přes 50 (hlučný odpor u Čechů) Hlasy: „Nechte toho věčného naparo- vání! Přestaňte již s těmi ciframi a neprav dami!“ posl. dr. Pergelt (pokračuje) ... nálež nám první místo v jiném ústavu zemském
Kramář Eduard doktor Čecho Němec Biliňski Posl Pergelt Mattuš
13 article
Avšak při obsazování zemských míst nakládá s s Němci v Čechách jako s „pacholky“. Proto ne- bylo místným, že dr. Kramár mluvil o zemských ústavech. Banka Rakousko-uherská měla by se vyloučiti z národních sporů a svárů. (Hlučný souhlas u Čechů.) Čechově však způsobem pro- vokačním zanosli do banky národní spory Hlasy u Čechů: Zanášíte je tam vyl Dr. Pergelt (pokračuje): nedovedete- se snášeti politicky, snášejte se aspoň hospodář- sky (Hlučný potlesk u Čechů). Hlasy z českých řad: „To vy však nedé láte!“ Posl. dr. Pergelt: Čechové nemají žád- ného práva na zastoupení v generální radě Ra- kousko-uherské banky, dokud toto právo nen výslovně stanoveno ve stanovách banky, tak jako tam stanoveno jest příslušné právo Maďarů.
Němec Kramár Čecho Čechův doktor Pergelt Posl Maďar Čechy Rakousko Rakouskýuherský banka
14 article
(Bouřlivý dlouho trvající odpor u Čechů.) Hlasy z řad českých: To by bylo pěkné Dr. Pergelt (pokračuje): Lituji, že dr Kramář učinil zde výzvu, která spojena byla s politickými hrozbami. Kandidátem oněch akcio- nářů, kteří nechtějí se pokořiti před českým te- rorem, jest bývalý ministr Prade. (Hlučný sou- hlas a pochvala u Němců, stejně hlučný a bouřlí. vý odpor u Čechů.) Na to povstal k replice posl. dr. Kramář za bouřlivého, dlouhotrvajícího volání Němců- „Konec, konec!“ Guvernér dr. ryt. Biliňski: Faktum, že vy páni na německé straně máte většinu, ukládá vám povinnost, abyste řečníka menšiny vyslechli. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.) Dr. Kramář: Vy, pánové na německé straně, chcete českému řečníkovi brániti, by zde mluvil a svoji řeč domluvil. Dr. Pergelt mluví tak, jak mluvil před čtyřmi lety, když jsme při- šli poprvé. V novém regulativu akciovém je sta noveno povinné zastoupení menšiny. Nechať jsou obchody Rakousko-uherské banky takové nel onaké, banka jest ústavem hospodářsky akeionář- ským pouze. Ona koná také povinnost státu to velmi důležitou. Nechceme nic jiného, než abychom ve správě ústavu takového zastoupen byli jedním členem. To nemůžete nazvati ne skromností, o tom nemůžete říci, že jest to z nášením vášně do této schůze.
Čecho Pergelt Prade Němec doktor Kramář Rakousko
15 article
Dříve jste nám vyčítali naši abstinenei Nyní, kdy se hlásíme o podíl ve státní správě. který nám náleží všude tam, kde jedná a mluví se jménem státu (posměch u Němců) vytýká se nám, že se tlačíme, kam nepatříme. Sešel jsem se s p. Pergeltem na schůzi, ve které jednalo se o úpravě poměrů v království českém po vo- lební reformě. Vyzývám p. Pergelta, aby popřel může-li, skutečnost, že jsme my Čechové dali zastoupení Němcům v zemských ústavech. Ne- chceme Němce ze správy zemských ústavů vy- lučovati proto, že je chceme míti tam k vůli jednotě našeho království. (Hlučný potlesk u Če chů.) Konstatuji a podotýkám, že obchodní ko mora pražská v zastoupení hospodářských zájmů jest obrazem nejkrásnější harmonie. O tu pak největší zásluhu má právě náš kandidát p. Wo- hanka. (Hlučný potlesk.) Vytýká-li se nám dále prudký tón, pak vám něco řeknu: bylo možnu mluviti smírněji, bylo možno mluviti objektiv- něji, nežli učinil tady dr. Fiedler, nynější mi- nistr? Nikdy jsme nežádali více než jediného zástupce v bance. Za toho jsme žebronili každý rok. Žebrota pak stává se člověku již nudnou zdlouhavou. Při volbách do delegací nemajt Němci z krá lovství většinu. Hlasy u Němců: Bohužell Dr. Kramář (pokračuje): při těcht volbáchbylo nám letosdáo ujiště- ní, že při volbě do generální rady Rakousko-uherské banky vezme se zřetel na naše požadavky. Hlasy u Němců: Kdo vám dal takové uji- štění: Sdělte jména!
Němec Pergelt Čecho doktor Fiedler Rakousko uherský banka Bohužell doktor
16 article
Dr. Kramář (pokračuje): Konstatuji zde toto faktum a myslím, že se nemusím báti žád- ného dementi. Neměli jsme žádné příčiny, ne věřili ve splnění slibu toho. Vždyť bylo tady ředitelem čelného ústavu peněžního loni řečeno že Němci nemají žádného důvodu, pro který by nás vylučovali ze správy banky. Měli jsme tedy právo čekati, že tentokráte bude vzat na nás zře- tel. Jsme-li však tak příkře odmítáni, jako se stalo dnes, pak se nedivte tónu, kterého užíváme a jehož užívati musíme, Máme již věčného že- brání po krk. Žebrali jsme již dost dlouho. (Ve- liký hlomoz a hluk u Němcá.) Prosím, byste re- spektovali svobodu slova. Posl. Čech: Jaké pak jsou to způsoby? Předseda guvernér Biliňski: Prosím pány by nechali řečníka domluviti. Dr. Kramář: Vyprošuji si, by to, co jsem teď řekl, bylo p. drem. Pergellem vykřikováno jako hrozba. Když naše naděje, že bude vzat na nás zřetel, nebyly splněny, budeme práva svého hájiti na jiném místě; tím konáme jen svoji povinnost a hájíme hospodářské zájmy svého lidu. Své povinnosti dostojíme!
doktor Kramář Němec Posl Pergell Čechy
17 article
Poslanec dr, Pergolt: Nezapírám, že o ob- sazení zemských ústavů stala se dohoda mez Čechy a Němci, avšak Čechové ukázali se ne- smířlivými, když jednalo se o banku hypoteční. Hlasy u Čechů: Máte člena v ředitelstvu! Dr. Pergelt (pokračuje): Mně bylo pro- hlášeno, že vláda se o to zasadí, by Če- chové zachovali dosavadní poměn českých a německých delegát z království českého. Kdyby Něm-i z království českého neměli čtyři členy, byla by to největší nespravedlnost. Hlasy u Čechů: A že nejsou Čechové v generální radě Rakousko-uherské banky za- stoupeni, to je největší spravedlnost u vás! Dr. Kramář konstatoval pak za hlučného hlomozu ve věcné opravě: „Naděje, která dána byla Němcům, že zastoupeni budou posavadním počtem v delegacích za království české, byla splněna. Slib však, že my dostaneme zastou- pení v generální radě Rakousko-uherské banky. Němci splněn nebyl. (Hlučný souhlas u Čechů. — Delegát Sobitschka z Praze pravil, že byl
Němec Čecho doktor Pergelt Kramář Sobitschka Čechy Německo Rakousko Praha
18 article
to Němci z alpských zemí, kteří nechtěli, by zá- ležitosti bankovní byly slučovány s národními záležitostmi v království českém. Když říšský svaz německých spořitelen jmenoval pro mísl v generální radě, uprázdněné po Bedř. Süssovi. kandidátem bývalého min. Prada, přišel k řeční- kovi cís. rada p. Bondy na rozpravu, on mu vše loyálně řekl a dodal, že Němci z království maji předepsán svůj postup, že jsou vázáni, že pru ně jesi tato věc vyřízena, že však chtějí vyho- věti požadavku českému, až budou se dělati nové stanovy Rakousko-uherské banky. Hlasy u Čechů: To by bylo pěkně! Del. Sobitschka: V zemském úřadnictvu království českého jen 5% úřadníků německých Kdykoli mluvilo se dosud o smíru v Čechách. rozumělo se mu tak, že se žádalo od Němeů, aby dali, co ještě mají. (Demonstrativní pollesk u Němců). V zemské správě jsou Němci bez toho již dlouho občany druhého řádu. Vídeňský akcionář Quido Ellenbogen lita- val, že do banky vnesena byla politika. Hlasy u Čechů: Nikoli naší vinou. Del. Ellenbogen: Bylo velikou chybou opo sice, že po několik let proti oficiálnímu kandl- dátu postavila svého kandidáta českého.
Němec Süss Bond Čecho Ellenbogen Rakousko Čechy Prado Sobitschko
19 article
Posl. Čech: Dnes jedná se však o volbu zcela jinou! Akeionář Ellenbogen: „Ano, dnes jest místo uprázdněno, a tu chtěl prositi většinu, aby vo- lila kandidáta menšiny.“ (Pochvala u Čechů.) „Počkejte se svou pochvalou. Když však jsem uslyšel důvody, jimiž opíral pan dr. K.a- mář požadavek menšiny, pozbyl jsem odvahy k tomu . .. Hlasy u Čechů: To jest smutné! Akcionář Ellenbogen (pokračuje) . . . vída, že se v bance nemluví o jejim obehodě, nýbrž o politice. Prosím však generální radu, by pro příští dobu uvážila, zdali většina 400 hlasů proli 200 hlasům jest taková většina, klerá by ve- škeré zastoupení menšiny vylučovala. Posl. dr. Kramář ve krátké, věcné opravě z velikého hlomozu pravil: Beru rád na vědomi prohlášení p. Sobitschky, že nebyli to členové říšského spolku německých spořitelen království českého, kteří se postavili proti nám. Neměli jsme nie proti kandidatuře p. Prada, kdyby se bylo uprázdnilo pro něho nové místo v gene- rální radě. Věřili jsme vždyeky, že v parla- mentě bude lze se vyvarovati boji o právo ra- kousko-uherské banky, To by se bylo stalo, kdybyste nám byli dali jednoho člena v gene- rální radě na místo uprázdněně.
Posl Čecho doktor Ellenbogen Kramář Čechy Akeionář Ellenbogen uherský banka
20 article Hlučný, dlouhotrvající pokřik u Němeů
Hlučný, dlouhotrvající pokřik u Němeů nedáme vám ho nikdy Delegát dr. Kramář: Pak si o dom pro- mluvíme jinde! Guvernér dr. Biliňski zakončil debatu zcela stručným doslovem hospodářským. Pak se hla- sovalo o udělení absolutoria účetním revisorům. Ke hlasování povsfali toliko Němci; Čechové zůstali sedět. Předseda guvernér Biliňski: »Vyzývám všechny pány, kteří jsou proti udělení absolu- toria, by povstali. tone nt Nevstal ovšem nikdo. Guvernér dr. Biliňski: »Absolutorium jes tedy jednomyslně schváleno.« Posl. Čech: Dokud se nám nestane p právu, zachováme se zcela pasivně. Posl. dr. Kramář (na pokřik Němců) Zdrželi jsme se prostě hlasováníl Pak provedena byla doplňovací volba do generální rady. Výsledek její je pro nás krajně kormutlivý. Nejen že zvolen byl Němec, ale zvolenýmje p. Prade, jehož kvality jsou obecně známy. Jsme opět bohatši o trpkou zkušenost a chudš o jednu naději. Výsledek volby je ten, že cís. r. Wohanka obdržel 252 hlasů a že býv. ministr Prade zvolen byl 465 hlasy.
doktor Kramář Biliňski Němec Čecho Posl Wohanka Prade Čechy Biliňski
21 article
Z Vídně, 3. února. (K. k.) Ve zprávě genorální rady o obchodech za rok 1907 poukazuje se na mo- hutný rozvoj průmyslu, živností a obchodu, který v první polovině roku 1907 ještě se zvýšil. Třebas v druhé polovině toho roku velká peněžní krise v Americe svým povážlivým vlivem na evropská ho“ spodářská územi byla s to zadržeti i u nás zvýšení hospodářského rozvoje, zůstal přece náš průmysl ušetřen citelných škod. Nikdy před tím nebyly kla- deny tak rozsáhlé požadavky na hotovosti cedulové banky jako v roce 1907. Ve zprávě ospravedlňuje s na to zvýšení diskontní sazby v červnu a v listopadu. Řteditel Blum vzdal bankovní správě díky nejsrdečnější uznání za její činnost a pravil za hlučné pochvaly, že banka vyhovuje v každém směru vše požadavkům. Na to četla se zpráva revisorů účtů o prozkou- mání rozvahy za rok 1907. Ve zprávě jich prohla šuje se, že v účtech jeví se přísný pořádek a přesnost. Při nejbližším oddílu jednacího pořadu o volbě čtyř uherských členů generální rady a rakouského člena generalní rady rozpředla se čilá, částečně velmi bouřlivá debala. Z Vídně, 3. února. (K. k.) Generální rad usnesla se dnes snížiti bankovn! úro ko- voumíru o 1/2%, bude tudíž od zejtřka (4. t. m. úroková míra při eskomptu směnek, warrantů a cen ných papírů = 41/, při zápůjčkách na st. renty, salinky a uherské pokladní poukázky a zástavní listy rak. uher. banky = 5%, a při jiných cenných papírec 51/2%.
Řteditel Blum Vídeň Amerika
22 article
Z thů peněžních. (B. ledna.) Výkaz Rakousko uherské banky (viz na j. m.), ač konstatuje zhoršení budí přece příznivý dojem. Nároky na banku k zá- věru měsíce byty v celku menší než loni. Portefeuille stoupl o 66.4 mil. K (loni o 75 mil.) a lombard 3 mil. kor. Zlatý poklad zvětšil se o 3.1 mil., kdežie loni zmenšil se o 0.3 mil. K. Bance zbyla ještě re- serva daně prostých bankovek 8.4 mil. Zdá ne, že oběh bankovek vzrostl také vybráním větších obnosů z girového účtu. Portefeuille jest oproti loňsku 63.1 mil. kor. menší. — Mluví se o tom, že bank anglická vzhledem k velmi příznivému stavu zlatého pokladu znovu sníží sazbu — na 31/2 9%. Praha. Při pevném trhu sjednány na dnešní burse závěrky 49% že.ez. úpisů České zemské banky za K 97.75 a akcií strojírny Daňkovy za K 468.75 (záznam zněl K 468.50). Za 4% zást. listy Hypoleční benky uváděno K 98.50 a za 31/2 zásl. listy téže hanky K 90.50. Jinak podáváno za akcie: První české tov. orient, cukrov. K 250.—, První pražské zasta- várny K 460.—, První české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolinské tov. kávov. náhrasků K 670.—
Kolinský Rakousko Praha uherský banka první český akciový
23 article
pivovaru v Čes. Bud jovicíoh K 805.—; Živnostenské banky K 239.50, České banky „Union“ K 240.— České spol. pro prům. cukerní K 145.—, Pražske úvěrní banky K 526.—, Hospod. úvěrní banky K 382.50, České prům. Danky K 414.—, Podolské ce- mentárny K 200.—, Zajištovací banky K 141.— Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 420.—, První českomoravské strojírny K 850.— Královéhradeckého úvěrního úslavu K 449.— peníze. Vídeň. Začáteční bursa byla pod dojmem krva- vých událostí v Lissaboně klidná, protože přímě f- nanční zájmy mezi Rakouskem a Portugalskem ne- jsou a z nejvíce zúčastněného pařížského trhu ohlá- šena klidná nálada. Obchod byl zdrželivý, později oživil. Zvláště alpinky a jiné báňské papíry, akcie státní dráhy, Lloydu, měly vyšší kurs. Na polední burse přívělivá disposice potrvala, prolože portugal- ské renty na cizích bursách jenom málo klesly av Berlíně a v Paříži tendence pevná. Později z Berlina ohlášeno bylo sloupnutí soukromého diskontu a tak z Paříže ohlášeno smýšlení slabší, takže zde zavládl ochablá tendence, přes to však úroveň kursů valně se nezměnila. Bankovní trhi byl nehybný, ale doble upevněný. Uherské kredtky a Dolnorakouské eskomptní banky měly poptávku. Také akcie Anglo- banky bydy vyšší, akcie stální dráhy na konec zase klesly, lombardy zase stouply, alpinky, pražské že- lezářské a rýmavské znova stouply, akcie hutě Pol- diny se zolavily, západočeské a mostecko uheln měly vyšší kurs, akcie zbrojovky a severo-uhelné utrpaly ztráty, hintenberské značně stouply. Tr s rentami pevný; uherská korunová renta měla větš poptávku. Na eskomplním trhu peníze Jehčí, 41/4 až 33/1a %.
Lloyd Čes Kolín Vídeň Rakousko Portugalsko Berlín Paříž živnostenský banka Český banka Český společenský Pražske úvěrní banka Český průmyslový Zajištovace banka anglickýbanka huť Polo
24 article
Berlín. Drama, jež odehrálo se v Portugalsku, nemělo dalekosáhlých účinků a nebylo podnětem k oslabení všeobecnému. Prudkému ústupu přírozeně nevyhnuly se ronty portugalské, jichž kurs se však během bursy zotavil o plné procento. Domácí papíry ukládací zůslaly neochvějně pevny, ano v říšských půjčkách docílene patrného zlepšení. Pro pevně zúro- čitelné tilry ruské zájem dnes ochabl a drobné zi- skové prodeje kurs v minulém týdnu favorisovaných 4 a 42 ůjček mírně oslabily. 31/2 2% zlatá renta v kursu stoupla. Na sklonku bursy došlo k realisacim povšechným, o což zásluhu má zpevnění soukromého diskontu o 1/2%. Povným zakončením vyznamnená- valy se rakouské kreditky a akcie stální dráhy. Ame- rické hodnoty chaby. Soukromá sazba 41/2 90. Reforma domovní daně. „Zl.“ sděluje, že vládní osnova o reformě daně domovní je již hoteva a bude v brzku předložena říšské radě po jejím sesl upení.
Berlín Drama Portugalsko
25 article
Dle výpočtů v min. financi vykonaných znamená osnova úbytek daně asi o 2 mil. K. Nejžůle- žitější novola spočívá prý v tom, že pod. jako u dyn osobních budou fungovati pro obce, resp. země samo- správné komise odhadní Advokáti prdti správcům konkursních podstal z řad obchodnictva. V poslední schůzi Volného sdru- žení advokátů k hájeni zájmů stavu jednáno bylo o olázce volby správců konkursních podstat. Referení poukázal na to, že není to vždy otázka výloh, kter je směrodatna pro volbu správců konkurvmích pod stat ze stavu obchodního; naopak jsou čusto neadvo- káti mnohem dražší než advokáti. Ale věřitelové dá- vují obchodníku přednost prote, že mají na tom zá- jem, aby opatiili svěmu obchodnímu příteli nějaký příjem. Zchudlí obchodníci nalézají často svou výživu lím, že jsou voleni při konkursech ve svém obor pravidelně za správce podslaty. Schůze se usntesla. aby otázka tato byla předmětem jednání zvláštn ankely.
Referení
26 article
Stalistika kávy. Dle měsíčního výkazu rotero- damské firmy W. Schöffer Co. činily dovozy kávy od 1. července m. r. do konce ledna t. r. 2.153.000 bal. v Biu a 5.822.000 bal. v Santosu, tedy úhrnem 7,975.000 bal., proti 13.802.000 bal. v témž obdobl loni. Vnilřní situace trhu kávy v minulém něsíci dále zpevnila. K tomu přispěl na jedné straně velmi živý odbyt, z něhož se dá souditi na špatné zásobení tuzemska, na druhé straně silný pokles denních do- vezů a zásob v Santosu. Situace lepší se lakřka den za dnem, ježlo potřeba konsumu podmiňuje dalšu stálá a značné ubývání viditelných zásob. Nepo- mahá nic brániti se pevné situací zboží na delší dobu a také opělovné úloky na valorisaci nemění situaci Firma Scholferova prohlašuje pak všecky pověsti finanční slabosti valorisační akce a o uměle zadrže- ných dovozech za tendenění výmysly, jež se nesrov- návají se skutečností. Situace tržní přes všechny útoky s interesované strany je příznivá a úroveň ce- novou lze prohlásiti za veskrze bezpečnou a okol- nostmi odůvodněnou. České dráhy proli zvýšení pražské přirážky. Če- ské dráhy, které mají své sídlo v Praze, jakož i ony které z části jsou v Praze zdaněny a které jsou tudía postiženy zvýšením pražské přirážky k výdělkov dani, jež má zpěinou plalnost, obrátily se společným přípisem na ministerstvo [inancí, aby proleslevaly proti dotyčnému zákonu, který schválen byl zem- ským sněmem, který nebyl však ještě sankcionován Zákon zvyšuje přirážky k výdělkové dani v Praze z 25 na 50 proc. a slanoví, že zákon má zpětneu plalnost na léta 1903 až 1906. Poněvadž z přiráže k výdělkové daní v sumě 4 mil. kor. v Praze připa na dráhy 3 mil. kor., jsou tyto zvýšením citelně po- stiženy.
Santos Nepa Praha Schöffer Company Scholferov
27 article
Ceny železa. Po valné schůzi rakouského žele- lezářského kartelu, konané 8. ledna, bylo řečeno. že výkonný výbor kartelu bude se zahývati olázkou. zdu bylo by záhodno změnili ceny železa a že podá pak plné schůzi své návrhy. Všeobecně se tehdy myslilo, že naslane co nejdřive snížení cen železa. Jak se dovídá nyní „Frdbl.“, neměl výbor kartelu dosud důvodu, aby se olázkou snížení ceny železn zabýval a dle nynějšího stavu věcí nelze také snížení očekávati. Možnost nižších cen uvažována v době, kdy množily se nabídky německých železáren a prá- vě tyto nabídky přestaly nyní skorem úplně. Lovosická továrna na oleje. Anglo-rakouskou bankou založená lovosická akc. společnost na vý- robu rostlinných olejů bude vypláceti za minulý rok dividendu 12 proc., oproti 10 proc. v rece 1906. Tersiská továrna na výrobky z těsta. V Terstu konána byla v sobolu uslavující valná hromada no- vého pudniku: Paslilicio Triestino Sociétá per Azioni (terstská továrna na výrobky z těsla, akc. spol.). Akci- ový kapitál činí 650.000 K a jest rozdělen na 3250 akcil po 200 kor. Hornoslezské železo do Rakouska. Nedávne do- vezeno byla značnější množství poletovaru z hoř Slezska do Rakouska. Jedná se o 5000 tun, kter kakoupila nedávno založená jedna železárna v rak. Slezsku Tato továrna měla s novou vysokou pecl obtíže a byla nucena proto opatřiti si jinde polo- tovar. Poněvadž železárna není v kartelu, objednasa pololovar z Německa, tak že všeobecný význam tento dovoz nemá. Peldina hnť. Kladenská továrna Poldiny hutě na péra vyhořela, stroje však byly tak nepatrně poško- zeny, že ve 14 dnech zahájena bude normální vý- roba.
Frdbl Poldin Terst Rakousko Slezsko Německo Paslilicio Triestino Sociétat per Azioni
30 article
31/zprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . . . Losy! Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . lisské . . . . . . . . . . Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49%
ústřední banka
33 article
Banky: Česká průmyslová . . . . . . . »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . . anglorakouská . . . . . .. banka pro země rakouské . . . dolnorskouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. a Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha Rak. severo-zapadní dráha . Polabská dráha Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.) Pražsko duchcovska dráha kmen Pražsko duche. dráha prioritní Ústecko teplická dráha Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . Státní dráha . . . . . . .- Jižní dráha . . . Štyrsko-hradecko-köllašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky: Česká eukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojirna . . . . .. Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost. Západočeská » Poldina buť . . . . . . . Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavskomuráňská želez. spol. . Hirtenbergské továrny na náboje- Rakouská zbrojovka Veilschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodmica, petrol. spol. . . . . Pešťská vagonka . . . . . . Devlsi a valuty: 95.40 Curych . . . . . . . . . .
Ferdinandův Lloyd Daňkův Poldin Čechy jižní dráha Štyrsko Curych Český průmyslový vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český eukerní společnost
34 article
95.68 95.68 Pařiž . . . . . . . . . . . 2481.62 210 60 Londýn . . . . . . . . . . 117.51 117.51 Německá místa . . . . . .. 117.51 117.51 Rlšské marky v papírech . .. 19.13 19.13 Dvacetifrank . . . . . . .. 251.75 251.75 pu paplk . . . . . . . . 95.65 95.65 41/4. 51% Soukromé (sazby eskoniní) . . Po pevném průběhu konečně slabší na stoupání berlínského soukromého diskonta. x. Z Vídně, 3. února. (1eitgrm. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 643.25 (po — a —) uherské kreditky 784.78, angiobanka 305. 75, bankovní jednota 540.—, unionka 553.50. länderbanka 421.— státní dr. 680.—, —.—, jižní dráha 145.50, polab. dr, 426.—, severozápadní dráha 435.50, turecké tabákové 417.— rýmavsko muráňské 539.50, alpinky 623.50, květnová renta 97.90, uherska korunová 94.75, torecké losy 187.75, marky za hotové 117 51, ultim 117.52. Smýšlení pevné. z. Z Vídně, 3. února. (Tellgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké In. 100 hol. zl. K 199.3212, 199.60. Bukurešt na krátké ibůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty ca 100 fr., —.—, Německo šek na Brussel na delší lh. —. králké ih. za 100 mk. 117 471/2, 117 671/2, Německo Londýn šek a kr. lh. na delší lhůty —.—,- a 10 lib st. 240.521/2, 240.85, Londýn na delší lh. —.— —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.60. 95.75, Italie delší ibůty —.—, —.—. Petrourad a ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.— —.— Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.621/2, 95.771/2. Paříž delší lb. —.—. —.—. Curých a Basilej šek a krátké lhůly 95.45, 95.571/2, na dolší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95 45, 95.571/2, na detší ihůty —.—.
doktor Londýn Vídeň Amsterodam krátký Ina Brusel Německo Nová York Petrourad Petrohrad Paříž Basilej dvacetifrank Italia šek Italia
35 article
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 3 února. (Zpráva Živo. banky.) 3. února 1. února Ciskontní . . . . . . . . . 415.— 415.— Baku . . . . . . . . . . . 562.— 565.— 43 0.— Caspienne . . . . . . . . . 4250.— 115.— Sormovo . . . . . . . . . 113 — 212 — rusko-činská banka. . . . . . 212.— 302.— Ruská průmyslová banka . . . 300. — 144 — Petrohradské metallurgické . . . 144 — 190.— Kolomna . . . . . . . . . 18d.— Putilovské železo . . . . . . 83 75 152.— Fénix. . . . . . .. . . . . 155 — Ruské papíry v Berlině. Z Berlina, 3. února. (Zpráva Zivnost, banky.) 3. února 1. února 41/2procentní ruská renta 1905. . 94. 90 4procentní ruská renta 1202 . . 84.25 4proc ruská konsolidační renta 1889 —.— 31/aprocentní ruská zlatá reuta. . 75 50 75. 25 16 1. 75 petrobradská diskontní banka . . 146 25 14480 petrohradská mezinárodní banka . 137.60 138.20 ruská banka pro vnější obchod . Berlinská bursa. Z Bezlina, 3. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Rakouské kredilky . . . . . . Diskonto . . . . . . . . . Německá banka. . . . . . . Obchodní společnost . . . . . Dráždanská banka. . . . . . Španěiské exterieory . . . . . Bochumské ocelárny . . . . . Lauřina huť . . . . . . . . Dorimund. Union lit. C.. . . . Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . .. Packet . . . . . . . . .. Turecké losy. . . . . . . .
Sormův Fénix Lauřin Lloyd Petrohrad Bak Kolomna Berlín Ciskontní činský banka průmyslový banka mezinárodní banka ruský banka Dráždanský banka Hibernia zpráva Živa . banka zpráva Zivnost
36 article
Závěrečné kursa 3. února 1. února 97 85 97 9 99 90 100 20 97.80 97.90 99. 85 100.10 116.75 116.40 97 85 89.20 89.50 112.80 94.45 97. 85 94 75 Závěrečné kursy 3. února 1. února 84.50 84.30 9220 92 30 152 50. 214 50 262 50 456.— 510.— 152 75