2
masthead
Národní hospodář.
4
masthead
ree
emědělstvi
5
masthead
—bohod
ntzad a natre
sni
6
masthead
Finančniotví
Finančniotví
nav
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 34. ze dne 4. února 1908.
8
article
Valná hromada Rakousko-uherské
banky.
Z Vídně, 3. února.
(Zvl. tel. zpráva » Nár. Liistů «.)
Takové houřlivé a takové dlouhé valné hro
mady, jako byla dnešní, Rakousko-uherská ban-
ka neměla, co existuje. Došlo k velké česko-
německé rozpravě, velmi prudké a hlučné. Často-
kráte byla na několik minut úplně přerušena. Do
šlo též ke srážkám a projevům mezi oběma tá-
bory.
Guvernér dr. ryt. Biliňski konstatoval, že
dostavilo se 630 delegátů. Byli mezi nimi na
české straně poslanci dr. Herold, dr. Kramář,
prof. Hráský, Čech, Rozkošný, Staněk a Švejk
na straně německé bývalý ministr Prade, dr.
Grosz, dr. Pergelt, Eduard Stransky a Primaves!
na české straně byli dále bývalí poslanci Formá-
nek, Karbus a Skála, na německé býv. poslanei
Löcker a Wrabetz, budějovický purkmist
Taschek a Sobitschka. Na pravici seděli Če-
chové, na levici Němci a delegáti uherštl.
doktor
Herold
Kramář
profesor
Hráská
Čo
Rozkošná
Staněk
Švejk
Prade
Grosz
Pergelt
Eduard
Format
Karbus
Wrabetz
Němec
Rakousko
Vídeň
Primaves
Taschek
9
article
Ke zprávě účetních revisorů promluvil
poslanec dr. Karel Kramář: Jménem českých
akcionářů mám čest učiniti následující prohlá-
šení: Češti akeionáři vznesli od několika let
v nejsmírlivější formě zajisté oprávněný nárok,
aby ve správě Rakousko-uherské
banky byli zastoupeni jedním členem,
a to nejen proto, že tvoří tak značnou menšinu
akcionářů, nýbrž i proto, že Rak. uherská bank
má zastupovati důležité zájmy státní, jež by ne-
měly zůstati bez účasti národa pro celý hospodář-
ský život mocnářství tak důležitého. Aby se ně-
mecké straně ukázala ochota v jiných oborech
kde Čechové mají většinu, bylo v posledním za-
sedání sněmovním obsazeno v Zemské ban-
ce král. českého místo druhého ře-
ditele Němzem, a to k návrhu Němců, ba
dokonce bez jinak obvyklého věcného zkoumání
jeho kvalifikace pro řečené místo. Čeští poslanei
— nikoli bez zřetele zrovna ke správě Rakou-
sko-uherské banky — skytli Němcům při-
měřeného zastoupení v delegacích
a čekali proto právem ochotu Němců při volbě
do správy bankovní a to netoliko při ni jedině.
doktor
Kramář
Čecho
Němec
Rakaskýuherský banka
10
article
Pohříchu byla tato naděje marnou. Zvláště
Němei ze zemí koruny české postavili
se na stanovisko bezohledného, ne-
smířlivého vykořisťování své pře-
vahy, a svým odmítáním jakékoli ochoty zma-
řili námahy vlády, ale i — což rádi uznáváme
— ochotu správy bankovní, ba dokonce i ončeh
německých akcionářů, již nejsou v poutech bez-
ohledné nesmířlivosti zástupců německých sp-
řitelen. Aby pak svému postupu dodali rázu po-
litického opatření, navrhují za svého kan-
didáta vysloveného stranníka p-
litického. Konstatujeme tedy, že všechna
vina tohoto vnášení úzkoprsých nesmířlivých
strannických vášní politických
v hospodářské porady stihá ty, kdož
slušným vyhověním našim jistě skromnýma
oprávněným přáním mohli tak snadno a bez jaké-
koli vlastní oběti zjednati svornost v obraně spo-
lečných hospodářských zájmů a kdož včasnou
povolností mohli zabrániti tomu, aby se správa
banky nestala předmětem prudkého boje politi
ckého arci na jiném foru. Vůbec zůstali Něme
z českých zemí věrni svému osud-
nému dějinnému poslání v Rakou-
sku: býti překážkou každého smír-
ného vývoje poměrů. Cedulová banka
Raka
11
article
není ústavem soukromohospodářským, ona plní
pomoci soukremého kapitálu důležité funkce ve-
řejné, i máme právo, býti zastoupení ve správě
tohoto ústavu. Máme právo žádati, abychom
z pěstění nejživotnějších zájmů státu, jehož
jsme tak důležitou a velkou součástí, nebyli vy-
lučováni malichernou, domýšlivou nesmířlivostí
majority akcionárů, přihlášených k valné hro-
madě. A toto své dobré právo dovedeme pro-
saditi na jiném místě. Parlamentní pro-
jednávání bankovní privileje skyt-
ne nám k tomu příležitost a tu postaráme se již
o to, aby s našimi oprávněnými, skromnými po-
žadavky nakládalo se jinak, nežli jak tomu je
zde se strany dnešní, své převahy tak bezohledně
vykorisťující většiny. A tak ještě v posledním
okamžiku cheeme apelovati na všechny, jimž
záleží na tom, aby banka nejen se nestala před-
mětem osudného boje mezi oběma polovicemi
řišskými, nýbrž i předmětem vášni-
vého zápasu mezi různými národy
této polovice říšské, a kdož nechtějí.
12
article
aby ve správě banky liv vlády stal se
větším než dosud a kdož nám aspoň v tét-
korporaci, kde jde o tak eminentně společné zá-
jmy, chtěji umožniti společný postup — k těm
všem vznášíme apel, any své hlasy soustředil
na našem kandidátu.
Za řeči dra. Kramáře volal německý radi
kál posl. Eduard šl. Stransky několikráte: „Ta
je česká štvanicel
Předsedající guvernér dr. ryt. Biliňski, na-
pominaje ke klidu, pravil: „prosím o pokoj; pá-
nové s druhé strany budou moci odpověděti!“
Když dr. Kramář mluvil o skrovných poža-
daveích českých, pokřikoval posl. Ed. Stransky
„Vy Čechové jste nikdy nebyli skromnil
Prohlášení posl. dra. Kramáře bylo na čel-
ných místech vrovázeno hlučným souhlasem a
tolikéž hlučnou pochvalou u Čechů, ale stejně
také rušným odporem u Němců.
Guvernér dr. Biliňski pokáral dra. Kramáře
za slovo o malicherné domýšlivosti „důnkel-
haft“, jehož užil o Němcích.
Posl. dr. Pergelt pravil: Když na sněmu
českém jednalo se o volbu generálního ředitele
Hypoteční banky, žádali Němci, aby byl zvolen
Němec, protože Čechové mají v čele Zemské
banky takového stranníka, jakým jest dr. Mattuš.
Protože Němci platí na zemské výdaje přes 50
(hlučný odpor u Čechů)
Hlasy: „Nechte toho věčného naparo-
vání! Přestaňte již s těmi ciframi a neprav
dami!“
posl. dr. Pergelt (pokračuje) ... nálež
nám první místo v jiném ústavu zemském
Kramář
Eduard
doktor
Čecho
Němec
Biliňski
Posl
Pergelt
Mattuš
13
article
Avšak při obsazování zemských míst nakládá s
s Němci v Čechách jako s „pacholky“. Proto ne-
bylo místným, že dr. Kramár mluvil o zemských
ústavech. Banka Rakousko-uherská měla by se
vyloučiti z národních sporů a svárů. (Hlučný
souhlas u Čechů.) Čechově však způsobem pro-
vokačním zanosli do banky národní spory
Hlasy u Čechů: Zanášíte je tam vyl
Dr. Pergelt (pokračuje): nedovedete-
se snášeti politicky, snášejte se aspoň hospodář-
sky (Hlučný potlesk u Čechů).
Hlasy z českých řad: „To vy však nedé
láte!“
Posl. dr. Pergelt: Čechové nemají žád-
ného práva na zastoupení v generální radě Ra-
kousko-uherské banky, dokud toto právo nen
výslovně stanoveno ve stanovách banky, tak
jako tam stanoveno jest příslušné právo Maďarů.
Němec
Kramár
Čecho
Čechův
doktor
Pergelt
Posl
Maďar
Čechy
Rakousko
Rakouskýuherský banka
14
article
(Bouřlivý dlouho trvající odpor u Čechů.)
Hlasy z řad českých: To by bylo pěkné
Dr. Pergelt (pokračuje): Lituji, že dr
Kramář učinil zde výzvu, která spojena byla
s politickými hrozbami. Kandidátem oněch akcio-
nářů, kteří nechtějí se pokořiti před českým te-
rorem, jest bývalý ministr Prade. (Hlučný sou-
hlas a pochvala u Němců, stejně hlučný a bouřlí.
vý odpor u Čechů.)
Na to povstal k replice posl. dr. Kramář za
bouřlivého, dlouhotrvajícího volání Němců-
„Konec, konec!“
Guvernér dr. ryt. Biliňski: Faktum, že vy
páni na německé straně máte většinu, ukládá
vám povinnost, abyste řečníka menšiny vyslechli.
(Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.)
Dr. Kramář: Vy, pánové na německé
straně, chcete českému řečníkovi brániti, by zde
mluvil a svoji řeč domluvil. Dr. Pergelt mluví
tak, jak mluvil před čtyřmi lety, když jsme při-
šli poprvé. V novém regulativu akciovém je sta
noveno povinné zastoupení menšiny. Nechať jsou
obchody Rakousko-uherské banky takové nel
onaké, banka jest ústavem hospodářsky akeionář-
ským pouze. Ona koná také povinnost státu
to velmi důležitou. Nechceme nic jiného, než
abychom ve správě ústavu takového zastoupen
byli jedním členem. To nemůžete nazvati ne
skromností, o tom nemůžete říci, že jest to z
nášením vášně do této schůze.
Čecho
Pergelt
Prade
Němec
doktor
Kramář
Rakousko
15
article
Dříve jste nám vyčítali naši abstinenei
Nyní, kdy se hlásíme o podíl ve státní správě.
který nám náleží všude tam, kde jedná a mluví
se jménem státu (posměch u Němců) vytýká se
nám, že se tlačíme, kam nepatříme. Sešel jsem
se s p. Pergeltem na schůzi, ve které jednalo
se o úpravě poměrů v království českém po vo-
lební reformě. Vyzývám p. Pergelta, aby popřel
může-li, skutečnost, že jsme my Čechové dali
zastoupení Němcům v zemských ústavech. Ne-
chceme Němce ze správy zemských ústavů vy-
lučovati proto, že je chceme míti tam k vůli
jednotě našeho království. (Hlučný potlesk u Če
chů.) Konstatuji a podotýkám, že obchodní ko
mora pražská v zastoupení hospodářských zájmů
jest obrazem nejkrásnější harmonie. O tu pak
největší zásluhu má právě náš kandidát p. Wo-
hanka. (Hlučný potlesk.) Vytýká-li se nám dále
prudký tón, pak vám něco řeknu: bylo možnu
mluviti smírněji, bylo možno mluviti objektiv-
něji, nežli učinil tady dr. Fiedler, nynější mi-
nistr? Nikdy jsme nežádali více než jediného
zástupce v bance. Za toho jsme žebronili každý
rok. Žebrota pak stává se člověku již nudnou
zdlouhavou.
Při volbách do delegací nemajt Němci z krá
lovství většinu.
Hlasy u Němců: Bohužell
Dr. Kramář (pokračuje): při těcht
volbáchbylo nám letosdáo ujiště-
ní, že při volbě do generální rady
Rakousko-uherské banky vezme se
zřetel na naše požadavky.
Hlasy u Němců: Kdo vám dal takové uji-
štění: Sdělte jména!
Němec
Pergelt
Čecho
doktor
Fiedler
Rakousko
uherský banka
Bohužell doktor
16
article
Dr. Kramář (pokračuje): Konstatuji zde
toto faktum a myslím, že se nemusím báti žád-
ného dementi. Neměli jsme žádné příčiny, ne
věřili ve splnění slibu toho. Vždyť bylo tady
ředitelem čelného ústavu peněžního loni řečeno
že Němci nemají žádného důvodu, pro který by
nás vylučovali ze správy banky. Měli jsme tedy
právo čekati, že tentokráte bude vzat na nás zře-
tel. Jsme-li však tak příkře odmítáni, jako se
stalo dnes, pak se nedivte tónu, kterého užíváme
a jehož užívati musíme, Máme již věčného že-
brání po krk. Žebrali jsme již dost dlouho. (Ve-
liký hlomoz a hluk u Němcá.) Prosím, byste re-
spektovali svobodu slova.
Posl. Čech: Jaké pak jsou to způsoby?
Předseda guvernér Biliňski: Prosím pány
by nechali řečníka domluviti.
Dr. Kramář: Vyprošuji si, by to, co jsem
teď řekl, bylo p. drem. Pergellem vykřikováno
jako hrozba. Když naše naděje, že bude vzat
na nás zřetel, nebyly splněny, budeme práva
svého hájiti na jiném místě; tím konáme jen
svoji povinnost a hájíme hospodářské zájmy
svého lidu. Své povinnosti dostojíme!
doktor
Kramář
Němec
Posl
Pergell
Čechy
17
article
Poslanec dr, Pergolt: Nezapírám, že o ob-
sazení zemských ústavů stala se dohoda mez
Čechy a Němci, avšak Čechové ukázali se ne-
smířlivými, když jednalo se o banku hypoteční.
Hlasy u Čechů: Máte člena v ředitelstvu!
Dr. Pergelt (pokračuje): Mně bylo pro-
hlášeno, že vláda se o to zasadí, by Če-
chové zachovali dosavadní poměn
českých a německých delegát
z království českého. Kdyby Něm-i
z království českého neměli čtyři členy, byla by
to největší nespravedlnost.
Hlasy u Čechů: A že nejsou Čechové
v generální radě Rakousko-uherské banky za-
stoupeni, to je největší spravedlnost u vás!
Dr. Kramář konstatoval pak za hlučného
hlomozu ve věcné opravě: „Naděje, která dána
byla Němcům, že zastoupeni budou posavadním
počtem v delegacích za království české, byla
splněna. Slib však, že my dostaneme zastou-
pení v generální radě Rakousko-uherské banky.
Němci splněn nebyl. (Hlučný souhlas u Čechů.
— Delegát Sobitschka z Praze pravil, že byl
Němec
Čecho
doktor
Pergelt
Kramář
Sobitschka
Čechy
Německo
Rakousko
Praha
18
article
to Němci z alpských zemí, kteří nechtěli, by zá-
ležitosti bankovní byly slučovány s národními
záležitostmi v království českém. Když říšský
svaz německých spořitelen jmenoval pro mísl
v generální radě, uprázdněné po Bedř. Süssovi.
kandidátem bývalého min. Prada, přišel k řeční-
kovi cís. rada p. Bondy na rozpravu, on mu vše
loyálně řekl a dodal, že Němci z království maji
předepsán svůj postup, že jsou vázáni, že pru
ně jesi tato věc vyřízena, že však chtějí vyho-
věti požadavku českému, až budou se dělati
nové stanovy Rakousko-uherské banky.
Hlasy u Čechů: To by bylo pěkně!
Del. Sobitschka: V zemském úřadnictvu
království českého jen 5% úřadníků německých
Kdykoli mluvilo se dosud o smíru v Čechách.
rozumělo se mu tak, že se žádalo od Němeů,
aby dali, co ještě mají. (Demonstrativní pollesk
u Němců). V zemské správě jsou Němci bez toho
již dlouho občany druhého řádu.
Vídeňský akcionář Quido Ellenbogen lita-
val, že do banky vnesena byla politika.
Hlasy u Čechů: Nikoli naší vinou.
Del. Ellenbogen: Bylo velikou chybou opo
sice, že po několik let proti oficiálnímu kandl-
dátu postavila svého kandidáta českého.
Němec
Süss
Bond
Čecho
Ellenbogen
Rakousko
Čechy
Prado
Sobitschko
19
article
Posl. Čech: Dnes jedná se však o volbu
zcela jinou!
Akeionář Ellenbogen: „Ano, dnes jest místo
uprázdněno, a tu chtěl prositi většinu, aby vo-
lila kandidáta menšiny.“ (Pochvala u Čechů.)
„Počkejte se svou pochvalou. Když však
jsem uslyšel důvody, jimiž opíral pan dr. K.a-
mář požadavek menšiny, pozbyl jsem odvahy
k tomu . ..
Hlasy u Čechů: To jest smutné!
Akcionář Ellenbogen (pokračuje) . . . vída,
že se v bance nemluví o jejim obehodě, nýbrž
o politice. Prosím však generální radu, by pro
příští dobu uvážila, zdali většina 400 hlasů proli
200 hlasům jest taková většina, klerá by ve-
škeré zastoupení menšiny vylučovala.
Posl. dr. Kramář ve krátké, věcné opravě z
velikého hlomozu pravil: Beru rád na vědomi
prohlášení p. Sobitschky, že nebyli to členové
říšského spolku německých spořitelen království
českého, kteří se postavili proti nám. Neměli
jsme nie proti kandidatuře p. Prada, kdyby se
bylo uprázdnilo pro něho nové místo v gene-
rální radě. Věřili jsme vždyeky, že v parla-
mentě bude lze se vyvarovati boji o právo ra-
kousko-uherské banky, To by se bylo stalo,
kdybyste nám byli dali jednoho člena v gene-
rální radě na místo uprázdněně.
Posl
Čecho
doktor
Ellenbogen
Kramář
Čechy
Akeionář Ellenbogen
uherský banka
20
article
Hlučný, dlouhotrvající pokřik u Němeů
Hlučný, dlouhotrvající pokřik u Němeů
nedáme vám ho nikdy
Delegát dr. Kramář: Pak si o dom pro-
mluvíme jinde!
Guvernér dr. Biliňski zakončil debatu zcela
stručným doslovem hospodářským. Pak se hla-
sovalo o udělení absolutoria účetním revisorům.
Ke hlasování povsfali toliko Němci; Čechové
zůstali sedět.
Předseda guvernér Biliňski: »Vyzývám
všechny pány, kteří jsou proti udělení absolu-
toria, by povstali. tone
nt
Nevstal ovšem nikdo.
Guvernér dr. Biliňski: »Absolutorium jes
tedy jednomyslně schváleno.«
Posl. Čech: Dokud se nám nestane p
právu, zachováme se zcela pasivně.
Posl. dr. Kramář (na pokřik Němců)
Zdrželi jsme se prostě hlasováníl
Pak provedena byla doplňovací volba do
generální rady.
Výsledek její je pro nás krajně kormutlivý.
Nejen že zvolen byl Němec, ale zvolenýmje
p. Prade, jehož kvality jsou obecně známy.
Jsme opět bohatši o trpkou zkušenost a chudš
o jednu naději.
Výsledek volby je ten, že cís. r. Wohanka
obdržel 252 hlasů a že býv. ministr Prade
zvolen byl 465 hlasy.
doktor
Kramář
Biliňski
Němec
Čecho
Posl
Wohanka
Prade
Čechy
Biliňski
21
article
Z Vídně, 3. února. (K. k.) Ve zprávě genorální
rady o obchodech za rok 1907 poukazuje se na mo-
hutný rozvoj průmyslu, živností a obchodu, který
v první polovině roku 1907 ještě se zvýšil. Třebas
v druhé polovině toho roku velká peněžní krise
v Americe svým povážlivým vlivem na evropská ho“
spodářská územi byla s to zadržeti i u nás zvýšení
hospodářského rozvoje, zůstal přece náš průmysl
ušetřen citelných škod. Nikdy před tím nebyly kla-
deny tak rozsáhlé požadavky na hotovosti cedulové
banky jako v roce 1907. Ve zprávě ospravedlňuje s
na to zvýšení diskontní sazby v červnu a v listopadu.
Řteditel Blum vzdal bankovní správě díky
nejsrdečnější uznání za její činnost a pravil za
hlučné pochvaly, že banka vyhovuje v každém směru
vše požadavkům.
Na to četla se zpráva revisorů účtů o prozkou-
mání rozvahy za rok 1907. Ve zprávě jich prohla
šuje se, že v účtech jeví se přísný pořádek a
přesnost.
Při nejbližším oddílu jednacího pořadu o volbě
čtyř uherských členů generální rady a rakouského
člena generalní rady rozpředla se čilá, částečně velmi
bouřlivá debala.
Z Vídně, 3. února. (K. k.) Generální rad
usnesla se dnes snížiti bankovn! úro ko-
voumíru o 1/2%, bude tudíž od zejtřka (4. t. m.
úroková míra při eskomptu směnek, warrantů a cen
ných papírů = 41/, při zápůjčkách na st. renty, salinky
a uherské pokladní poukázky a zástavní listy rak.
uher. banky = 5%, a při jiných cenných papírec
51/2%.
Řteditel Blum
Vídeň
Amerika
22
article
Z thů peněžních. (B. ledna.) Výkaz Rakousko
uherské banky (viz na j. m.), ač konstatuje zhoršení
budí přece příznivý dojem. Nároky na banku k zá-
věru měsíce byty v celku menší než loni. Portefeuille
stoupl o 66.4 mil. K (loni o 75 mil.) a lombard
3 mil. kor. Zlatý poklad zvětšil se o 3.1 mil., kdežie
loni zmenšil se o 0.3 mil. K. Bance zbyla ještě re-
serva daně prostých bankovek 8.4 mil. Zdá ne, že
oběh bankovek vzrostl také vybráním větších obnosů
z girového účtu. Portefeuille jest oproti loňsku
63.1 mil. kor. menší. — Mluví se o tom, že bank
anglická vzhledem k velmi příznivému stavu zlatého
pokladu znovu sníží sazbu — na 31/2 9%.
Praha. Při pevném trhu sjednány na dnešní
burse závěrky 49% že.ez. úpisů České zemské banky
za K 97.75 a akcií strojírny Daňkovy za K 468.75
(záznam zněl K 468.50). Za 4% zást. listy Hypoleční
benky uváděno K 98.50 a za 31/2 zásl. listy téže
hanky K 90.50. Jinak podáváno za akcie: První české
tov. orient, cukrov. K 250.—, První pražské zasta-
várny K 460.—, První české akc. pojišť. na život
K 270.—, Kolinské tov. kávov. náhrasků K 670.—
Kolinský
Rakousko
Praha
uherský banka
první český akciový
23
article
pivovaru v Čes. Bud jovicíoh K 805.—; Živnostenské
banky K 239.50, České banky „Union“ K 240.—
České spol. pro prům. cukerní K 145.—, Pražske
úvěrní banky K 526.—, Hospod. úvěrní banky K
382.50, České prům. Danky K 414.—, Podolské ce-
mentárny K 200.—, Zajištovací banky K 141.—
Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně
K 420.—, První českomoravské strojírny K 850.—
Královéhradeckého úvěrního úslavu K 449.— peníze.
Vídeň. Začáteční bursa byla pod dojmem krva-
vých událostí v Lissaboně klidná, protože přímě f-
nanční zájmy mezi Rakouskem a Portugalskem ne-
jsou a z nejvíce zúčastněného pařížského trhu ohlá-
šena klidná nálada. Obchod byl zdrželivý, později
oživil. Zvláště alpinky a jiné báňské papíry, akcie
státní dráhy, Lloydu, měly vyšší kurs. Na polední
burse přívělivá disposice potrvala, prolože portugal-
ské renty na cizích bursách jenom málo klesly av
Berlíně a v Paříži tendence pevná. Později z Berlina
ohlášeno bylo sloupnutí soukromého diskontu a tak
z Paříže ohlášeno smýšlení slabší, takže zde zavládl
ochablá tendence, přes to však úroveň kursů valně se
nezměnila. Bankovní trhi byl nehybný, ale doble
upevněný. Uherské kredtky a Dolnorakouské
eskomptní banky měly poptávku. Také akcie Anglo-
banky bydy vyšší, akcie stální dráhy na konec zase
klesly, lombardy zase stouply, alpinky, pražské že-
lezářské a rýmavské znova stouply, akcie hutě Pol-
diny se zolavily, západočeské a mostecko uheln
měly vyšší kurs, akcie zbrojovky a severo-uhelné
utrpaly ztráty, hintenberské značně stouply. Tr
s rentami pevný; uherská korunová renta měla větš
poptávku. Na eskomplním trhu peníze Jehčí, 41/4
až 33/1a %.
Lloyd
Čes
Kolín
Vídeň
Rakousko
Portugalsko
Berlín
Paříž
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
Pražske úvěrní banka
Český průmyslový
Zajištovace banka
anglickýbanka
huť Polo
24
article
Berlín. Drama, jež odehrálo se v Portugalsku,
nemělo dalekosáhlých účinků a nebylo podnětem
k oslabení všeobecnému. Prudkému ústupu přírozeně
nevyhnuly se ronty portugalské, jichž kurs se však
během bursy zotavil o plné procento. Domácí papíry
ukládací zůslaly neochvějně pevny, ano v říšských
půjčkách docílene patrného zlepšení. Pro pevně zúro-
čitelné tilry ruské zájem dnes ochabl a drobné zi-
skové prodeje kurs v minulém týdnu favorisovaných
4 a 42 ůjček mírně oslabily. 31/2 2% zlatá renta
v kursu stoupla. Na sklonku bursy došlo k realisacim
povšechným, o což zásluhu má zpevnění soukromého
diskontu o 1/2%. Povným zakončením vyznamnená-
valy se rakouské kreditky a akcie stální dráhy. Ame-
rické hodnoty chaby. Soukromá sazba 41/2 90.
Reforma domovní daně. „Zl.“ sděluje, že vládní
osnova o reformě daně domovní je již hoteva a bude
v brzku předložena říšské radě po jejím sesl upení.
Berlín
Drama
Portugalsko
25
article
Dle výpočtů v min. financi vykonaných znamená
osnova úbytek daně asi o 2 mil. K. Nejžůle-
žitější novola spočívá prý v tom, že pod. jako u dyn
osobních budou fungovati pro obce, resp. země samo-
správné komise odhadní
Advokáti prdti správcům konkursních podstal
z řad obchodnictva. V poslední schůzi Volného sdru-
žení advokátů k hájeni zájmů stavu jednáno bylo
o olázce volby správců konkursních podstat. Referení
poukázal na to, že není to vždy otázka výloh, kter
je směrodatna pro volbu správců konkurvmích pod
stat ze stavu obchodního; naopak jsou čusto neadvo-
káti mnohem dražší než advokáti. Ale věřitelové dá-
vují obchodníku přednost prote, že mají na tom zá-
jem, aby opatiili svěmu obchodnímu příteli nějaký
příjem. Zchudlí obchodníci nalézají často svou výživu
lím, že jsou voleni při konkursech ve svém obor
pravidelně za správce podslaty. Schůze se usntesla.
aby otázka tato byla předmětem jednání zvláštn
ankely.
Referení
26
article
Stalistika kávy. Dle měsíčního výkazu rotero-
damské firmy W. Schöffer Co. činily dovozy kávy
od 1. července m. r. do konce ledna t. r. 2.153.000
bal. v Biu a 5.822.000 bal. v Santosu, tedy úhrnem
7,975.000 bal., proti 13.802.000 bal. v témž obdobl
loni. Vnilřní situace trhu kávy v minulém něsíci
dále zpevnila. K tomu přispěl na jedné straně velmi
živý odbyt, z něhož se dá souditi na špatné zásobení
tuzemska, na druhé straně silný pokles denních do-
vezů a zásob v Santosu. Situace lepší se lakřka den
za dnem, ježlo potřeba konsumu podmiňuje dalšu
stálá a značné ubývání viditelných zásob. Nepo-
mahá nic brániti se pevné situací zboží na delší dobu
a také opělovné úloky na valorisaci nemění situaci
Firma Scholferova prohlašuje pak všecky pověsti
finanční slabosti valorisační akce a o uměle zadrže-
ných dovozech za tendenění výmysly, jež se nesrov-
návají se skutečností. Situace tržní přes všechny
útoky s interesované strany je příznivá a úroveň ce-
novou lze prohlásiti za veskrze bezpečnou a okol-
nostmi odůvodněnou.
České dráhy proli zvýšení pražské přirážky. Če-
ské dráhy, které mají své sídlo v Praze, jakož i ony
které z části jsou v Praze zdaněny a které jsou tudía
postiženy zvýšením pražské přirážky k výdělkov
dani, jež má zpěinou plalnost, obrátily se společným
přípisem na ministerstvo [inancí, aby proleslevaly
proti dotyčnému zákonu, který schválen byl zem-
ským sněmem, který nebyl však ještě sankcionován
Zákon zvyšuje přirážky k výdělkové dani v Praze
z 25 na 50 proc. a slanoví, že zákon má zpětneu
plalnost na léta 1903 až 1906. Poněvadž z přiráže
k výdělkové daní v sumě 4 mil. kor. v Praze připa
na dráhy 3 mil. kor., jsou tyto zvýšením citelně po-
stiženy.
Santos
Nepa
Praha
Schöffer Company
Scholferov
27
article
Ceny železa. Po valné schůzi rakouského žele-
lezářského kartelu, konané 8. ledna, bylo řečeno.
že výkonný výbor kartelu bude se zahývati olázkou.
zdu bylo by záhodno změnili ceny železa a že podá
pak plné schůzi své návrhy. Všeobecně se tehdy
myslilo, že naslane co nejdřive snížení cen železa.
Jak se dovídá nyní „Frdbl.“, neměl výbor kartelu
dosud důvodu, aby se olázkou snížení ceny železn
zabýval a dle nynějšího stavu věcí nelze také snížení
očekávati. Možnost nižších cen uvažována v době,
kdy množily se nabídky německých železáren a prá-
vě tyto nabídky přestaly nyní skorem úplně.
Lovosická továrna na oleje. Anglo-rakouskou
bankou založená lovosická akc. společnost na vý-
robu rostlinných olejů bude vypláceti za minulý rok
dividendu 12 proc., oproti 10 proc. v rece 1906.
Tersiská továrna na výrobky z těsta. V Terstu
konána byla v sobolu uslavující valná hromada no-
vého pudniku: Paslilicio Triestino Sociétá per Azioni
(terstská továrna na výrobky z těsla, akc. spol.). Akci-
ový kapitál činí 650.000 K a jest rozdělen na 3250
akcil po 200 kor.
Hornoslezské železo do Rakouska. Nedávne do-
vezeno byla značnější množství poletovaru z hoř
Slezska do Rakouska. Jedná se o 5000 tun, kter
kakoupila nedávno založená jedna železárna v rak.
Slezsku Tato továrna měla s novou vysokou pecl
obtíže a byla nucena proto opatřiti si jinde polo-
tovar. Poněvadž železárna není v kartelu, objednasa
pololovar z Německa, tak že všeobecný význam tento
dovoz nemá.
Peldina hnť. Kladenská továrna Poldiny hutě na
péra vyhořela, stroje však byly tak nepatrně poško-
zeny, že ve 14 dnech zahájena bude normální vý-
roba.
Frdbl
Poldin
Terst
Rakousko
Slezsko
Německo
Paslilicio Triestino Sociétat per Azioni
30
article
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Losy!
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské . . . . . . . . . .
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
ústřední banka
33
article
Banky:
Česká průmyslová . . . . . .
. »Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglorakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . . .
dolnorskouská eskontní . . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . ..
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. a
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-zapadní dráha .
Polabská dráha
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.)
Pražsko duchcovska dráha kmen
Pražsko duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . .
Státní dráha . . . . . . .-
Jižní dráha . . .
Štyrsko-hradecko-köllašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká eukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojirna . . . . ..
Králodvorská cementárna . ..
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost.
Západočeská »
Poldina buť . . . . . . .
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavskomuráňská želez. spol. .
Hirtenbergské továrny na náboje-
Rakouská zbrojovka
Veilschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodmica, petrol. spol. . . . .
Pešťská vagonka . . . . . .
Devlsi a valuty:
95.40
Curych . . . . . . . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Poldin
Čechy
jižní dráha
Štyrsko
Curych
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Český eukerní společnost
34
article
95.68
95.68
Pařiž . . . . . . . . . . .
2481.62
210 60
Londýn . . . . . . . . . .
117.51
117.51
Německá místa . . . . . ..
117.51
117.51
Rlšské marky v papírech . ..
19.13
19.13
Dvacetifrank . . . . . . ..
251.75 251.75
pu paplk . . . . . . . . 95.65 95.65
41/4. 51%
Soukromé (sazby eskoniní) . .
Po pevném průběhu konečně slabší na stoupání
berlínského soukromého diskonta.
x. Z Vídně, 3. února. (1eitgrm. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 643.25 (po — a —)
uherské kreditky 784.78, angiobanka 305. 75, bankovní
jednota 540.—, unionka 553.50. länderbanka 421.—
státní dr. 680.—, —.—, jižní dráha 145.50, polab. dr,
426.—, severozápadní dráha 435.50, turecké tabákové
417.— rýmavsko muráňské 539.50, alpinky 623.50,
květnová renta 97.90, uherska korunová 94.75,
torecké losy 187.75, marky za hotové 117 51, ultim
117.52. Smýšlení pevné.
z. Z Vídně, 3. února. (Tellgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké In. 100 hol. zl. K 199.3212,
199.60. Bukurešt na krátké ibůty —.—,
Brussel šek a kr. lhůty ca 100 fr., —.—,
Německo šek na
Brussel na delší lh. —.
králké ih. za 100 mk. 117 471/2, 117 671/2, Německo
Londýn šek a kr. lh.
na delší lhůty —.—,-
a 10 lib st. 240.521/2, 240.85, Londýn na delší lh.
—.— —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.60.
95.75, Italie delší ibůty —.—, —.—. Petrourad
a ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—
—.— Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.621/2, 95.771/2. Paříž delší
lb. —.—. —.—. Curých a Basilej šek a krátké lhůly
95.45, 95.571/2, na dolší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. ih. 95 45, 95.571/2, na detší ihůty —.—.
doktor
Londýn
Vídeň
Amsterodam
krátký Ina
Brusel
Německo
Nová York
Petrourad
Petrohrad
Paříž
Basilej
dvacetifrank
Italia šek
Italia
35
article
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 3 února. (Zpráva Živo. banky.)
3. února 1. února
Ciskontní . . . . . . . . . 415.— 415.—
Baku . . . . . . . . . . . 562.— 565.—
43 0.—
Caspienne . . . . . . . . . 4250.—
115.—
Sormovo . . . . . . . . . 113 —
212 —
rusko-činská banka. . . . . . 212.—
302.—
Ruská průmyslová banka . . . 300. —
144 —
Petrohradské metallurgické . . . 144 —
190.—
Kolomna . . . . . . . . . 18d.—
Putilovské železo . . . . . . 83 75
152.—
Fénix. . . . . . .. . . . . 155 —
Ruské papíry v Berlině.
Z Berlina, 3. února. (Zpráva Zivnost, banky.)
3. února 1. února
41/2procentní ruská renta 1905. . 94. 90
4procentní ruská renta 1202 . .
84.25
4proc ruská konsolidační renta 1889 —.—
31/aprocentní ruská zlatá reuta. . 75 50 75. 25
16 1. 75
petrobradská diskontní banka . .
146 25
14480
petrohradská mezinárodní banka .
137.60 138.20
ruská banka pro vnější obchod .
Berlinská bursa.
Z Bezlina, 3. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Rakouské kredilky . . . . . .
Diskonto . . . . . . . . .
Německá banka. . . . . . .
Obchodní společnost . . . . .
Dráždanská banka. . . . . .
Španěiské exterieory . . . . .
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina huť . . . . . . . .
Dorimund. Union lit. C.. . . .
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Packet . . . . . . . . ..
Turecké losy. . . . . . . .
Sormův
Fénix
Lauřin
Lloyd
Petrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
Ciskontní
činský banka
průmyslový banka
mezinárodní banka
ruský banka
Dráždanský banka
Hibernia
zpráva Živa . banka
zpráva Zivnost
36
article
Závěrečné kursa
3. února 1. února
97 85
97 9
99 90
100 20
97.80
97.90
99. 85
100.10
116.75
116.40
97 85
89.20
89.50
112.80
94.45
97. 85
94 75
Závěrečné kursy
3. února 1. února
84.50
84.30
9220 92 30
152 50.
214 50
262 50
456.—
510.—
152 75