ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 56f87230-7592-11dc-be06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 42, work 5, person 62, org 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 4. února 1908.
Praha
3 masthead
a odtn
4 masthead
Číslo 34.
5 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí se: v Praze v administraei na měsíe . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí donáškeu na měsle na čtvit lata . . . . 7 K 50h vo slialkácha na něsíe . . . . . . 9 K 30 P'oštou: a peřníe ntr tia . . . . 9 R noi s dvoji zisilkou na disel čtrrt ota . . . . n1 K co
Praha R noi
6 article Zákonně právo jazyka českého v celých Čechách.
Zákonně právo jazyka českého v celých Čechách. Oproti odboji chebských soudců proti právu jazyka českého, jakožto prvního jazyka zemského v celých Čechách, padlo žádouce autoritativní slovo cís. král. nejvyšší ho soudního dvoru ve Vídni rozhod- nutím jeho ze dne 21. ledna t. r. Jak známo, ignoruje a šlape germánské panstvo v Chebu od některé doby platné zákony nechce české žádosti neb stížnosti vůbec při- jímati; je-li pak konečně donuceno přijati je. naschvál zas vyřizuje je výhradně po německu. Proti tomuto bezpráví reku- roval zástupce české strany advokát pan dr. Sebesta k nejvyššímu soudnímu dvoru a týž věren svému desetiletému právnímu stanovisku — rozhodl doslovně takto: »Výrok obsažený na konci usnesení c. k. krajského soudu v Chebu ze dne 24. listopadu 1907, že vyřízení rekursu dra Šebesty proti usnesením c. k. okresníh soudu v Chebu ze dne 21. října 1907 vyhotoveno býti má jen v jazyku německém, se zrušuje. Důvody Zmíněný výrok neodpovídá zá konným předpisům a prováděcím nařizením, o ně se opírajícím. Neboť čl. 19 odsl. 2. státního základního zá kona ze dne 21. pros. 1867 ř. z. čís. 142 uznává v souhlase se zásadou, jež vyslo vena jest pro soudy v § 13. všeob. soudního řádu, rovnoprávnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole, v úřad a veřejném životě. Toto zákonné ustanovení má, jak vyslovil říšský soud již rozhod- nutím ze dne 15. dubna 1905 č. 11. ř. z. pro Čechy význam ten, že každý z jazyků v této zemi obvyklých stejně oprávněn je netoliko ve svém obvodu, nýbrž v celé zemi.
doktor Sebesta Čecho Čechy Vídeň Cheb krajský soud v Cheb
7 article
Tato norma, která především vá ž úřady této země přijímati a vy říditi podání, sepsaná v jednom z obou jazyků zemských bez roz- dílu, jeli dotyčný jazyk v část země, ve které má úřad své sídlo. obvyklým čili nic, — obdržela pro zeměpanské úřady v Čeehách nařízením ze dne 19. dubna 1880 zem. zák. pro Čechy č. 14, jež obnoveno bylo nařizením ze dne 14. října 1899 zem. zák. pro Cechy č. 59. a které, jak to opět a opět vyslovil nejvyšší soudní dvůr a také říšský soud ve zmíně- ném rozhodnutí pokládati dlužno za jeden z možných způsobů provedení uvedeného státního základního zákona pro Čechy — bližší ustanovení že jsou podle výtknuté zásady o jazy ko ve rovnoprávnosti všichni političtí soudní úřadové a státní zastupi telstva v zemi povinni vyhoto víti vyřízení, jež se stranám ku při jetí ústní žádosti aneb písemnému podání vydati mají, v tom z obou zemskýc jazyků, v kterémž zádost se před nesla, aneb v němž podání sepsáno jest (§ 1. nařízení ze dne 19. dubna 1880 zem zák. pro Čechy č. 14). Z řečeného vysvítá, že krajský soud poněvadž rekurs sepsán byl v jazyku č ském, byl povinen vyhotoviti také vyří zeni o něm v jazyku českém«. — Jest to během desítiletí již po druhé. co nejvyšší soudní instance v Rakousku musí vystoupiti s platnými zákony v ruce vůči svévolné vzpouře německých soudcův ve zněmčených městech ze mě české proti domovskému právu jazyka českého v celé oblasti její. —
Čecho Čechy Rakousko
8 article
První proslulé plenissimární rozhodnuti téhož c. k. nejvyššího soudního dvoru stalo se dne 13. prosince 1898 a prohlášeno dekre tem čís. 14.934. Tehda nechtěl opět v Li berci obchodní senát tamního c. k. kraj- ského soudu připustit český jazy k př ústním jednání. Když pak ke stížnosti českého obhájce dr. Hliňáka c. k. vrchní zemský soud království českého libereckému obchodnimu senátu nařídil, aby při nově ustanoveném jednání přednesy str an a jich zástupců, jakož i podaná jimi pro- blášení v každém z obou zem- ských jazykův, jehož použijou — připustil: rekuroval proti tomu žalovaný Němec (Vilém Kraus) k nejvyššímu dvoru soudnímu a v stížnosti namítal: 1 že prý jazyková nařízení Stremayrovo a Gautschovo nejsou po zákoně platná, poněvadž prý upravení soudních ja- zyků patří k organisaci soudů, tato však může býti stanovena pouze zákony; a poně- vadž ani zákon o soudní organisaci, ani nový civilní řád soudní neobsahují upravení jednacího jazyka před soudy, proto ohledně užívání jazyků před soudy platí posud pouze § 13 všeob. soudního řádu, dle kterého prý »má býti jazykem v zemi obvyklým jazyl — obvyklý u dotyčného soudu 2 Že české obyvalelstvo v Liberci činí sotva 5 celého obyvatelstva a že existuje prý i v obvodu libereckého krajského soudu pouze nepatrná část stálého obyvatelstva českého ! — 3. Ze ke článku 19. státních základníe zákonů dosud není vydán zákon pro váděcí a že prý ani ze znění ani ze smyslu jeho nelze vyvozovat jiný význam než ten, který vycbází z onoho 13. paragrafu všeob sou iního řadu.«
doktor Hliňák Němec Kraus Gautschův Liberec
9 article
To byly tehdejší vulgární zbraně ze zbrojnice německé rabulistiky, kterými do- máhala se toho, aby jazyková nařízení Stre- mayrovo i Gautschovo byla pro německé jazykové území uznána neplatnými a pouhá němčina prohlášena za výbradný jazyk všech soudů v krajích německých. — Avšak nejvyšší soudní dvůr neshledal tuto německou stížnost nikterak odůvodněnou, nýbrž zamítnul ji těmito památnými, právni- ckými důvody : Ad 1. Jestliže podle § 13. všeobecného soudního řádu strany a jich právní zástup cové ve svých řečech mají užívati »j a zy ka v zemi obvyklého« — dlužno »jazykem v zemi obvyklým rozuměti oči- vidně každý jazyk, jehož užívá větší část obyvatelstva určité země v obyčej- ném životě: v království českém tedy jazyk německý i český. Ad 2. Dlužno však dále poukázati k tomu, že nejvyšším kabinetním listem ze dne 8. dubna 1848 vysloveno bylo, že úplná úroveň (Gleichstellung) českého ja- zyka s německým ve všech od- větvích státní správy a veřej ného vyučování zásadou býti má, že dle tohoto nejvyššího vyřízení následkem příkazu c. k. ministerstva práv — okruž- ním nařízením českého sou du apelačního ze dne 30. května 1848, čís. 9535 (sbírka českých zákonů zemských z r. 1848, svazek XXX, str. 119) byli ve- škeří soudní úřadové v Čechách zavázáni: ústní jednání všeho druhu předsebráti v onom jazyku zemském, jehož jest strana mocna, tudíž české strany po česku, německé po německu.« Jelikož řečené nejvyšší na- řízení jeví se ve smyslu tehdejšího práva státního býti zákonem, a žádným po- zdějším zákonem zrušeno ne- bylo... sluší trvati na tom, že jsou strany oprávněny při všech soudech zem české užívati jak německého tak českého jazyka jako obvyklého jazyka zemského.
Gautschův Čechy Ada 1 Ada 2
10 article
Ad 3. a 4. Ku provedení rovnoprávnosti státními základními zákony uznané v ú st- ním řízení, jest třeba toli ko obsazení senátů soudci, kteří jsou mocní zemských jazykův, nikterak však není zapolřebí předcházejících zákonů prováděcích a nařízení výkonných... Nelze konečně nepodotknouti, že i zásada bez- prostřednosti a ústnosti řízen, přivedená novými zákony o civilním procesu k platnosti, vy žaduje úplnou rovno- právnost obou zemských jazy ků u veškerých soudů v Čechách.« Tak rozhodla nejvyšší soudní autorita v Rakousku spor náš o úplně rovné právo našeho jazyka u všech soudů ve vlasti naší již před 10 lety. O sedm let později však nicméně opět slavný liberecký magistrát s panem Pradem v čele zhurta vrátil Čechu tamnímu českou jeho stížnost nečtěnu, ježto prý je se psána v »jazyku nesrozumitelném- Odvolal se tehdy český zástupce dr. Hliňák k říšskému soudu, nuž a tento svým rozhodnutím ze dne 15. dubna 1905 č. 115 ř. s. vyhověl stížnosti, uznav, že výměrem libereckého magistrátu byla porušena rovnoprávnost, zaručená článkem 19. státních základních zákonů, jelikož magistrát liberecký jest povinen česká podání nejen příjati, nýbrž i česky vyř diti, »neboť Cechy jsou zemí s dvěma rovnoprávnými jazy ky zemskými a úřadové tamní maj tudíž povinnost vyřizovati po dání tím či oným jazykem v zem obvyklým, kterým byla učiněna.e A hle, po letech — musí nejvyšší soudní dvůr Rakouska znovu poučovati vzdo- rovité, úporné protivníky práva našeho v říze c. k. rakouských soudců na severu království českého, že libovolně ruší státní základní a platné zemské zákony vůč většině obyvatelstva země a její dobrému právu. — Jaké to poměry — »portugalskée
Prado Čech doktor Hliňák Čechy Rakousko
11 title
Zavraždění krále a následníke
13 article
Tenorem dnešních zpráv z vlasti Camoěn sovy jest: »Klid v zemi!« Polvrzujese zplna mínění námi zde před časem vyslovené že republikánská strana jest přílis slabá, než aby i z fakové události tragické, jakáž se v sobotu naplnila, mohla kořistiti. Byla silnou, dokud v oposici proti vládě podporovalyji i nespokojené některé strany monarchistické Do odboje proti trůnu ji nenásledují. Druhou okolnosti konejšivou jest zajisté, že nový král ihned ve svém prvém manifestu pronesl pří- sahu, že se chce ústavě podrobovati! Srdce 18letého mladika bývá ještě nezkažené stvůrami trůn obléhajícími a snad pomocí mladé, svěží a nezkažené mysli své Manuel I dovede ještě na čas pro trůn uchytnouti i mysli svého lidu. Daleko nebezpečněji utvářil by se ovšem situace pro trůn Manuelův, kdyby prelendent Dom Miguel, jak se namnoze pode zření vyslovuje, stál skutečně za atentátem. Neboť v tom případě by jeho stoupen v armádě nasadili zajisté vše, aby dovršili krvavé dílo sobotní vojenským pronunciamen- tem, onou náhlou vzpourou povslalců, jakouž poloostrov Pyrenejský stal se přímo pověstným Ovšem zbraně vojenské vzpoury takové mohli by na konec i republikání použíti.ae
Polvrzujes Manuelův Dom Miguel
14 article
při nesvornosti vůdců jejich s menší nadějí n úspěch. Překvapeni a překvapení náhlái nesmírná nejsou ovšem v této zemi všech možnosti nikdy vyloučena. Pád Franeův. — Nové ministerstvo. Nejdůležitější politickou zprávou z dneška z Lissabonu jest demise diktatora a reakcionáře Franca a utvoření nové vlády koncentrační. Ve schůzi státní rady, která konala se z předsednictví krále, nabídli ministerský před- seda Franco, vůdce monarchistů, Lucisno Castro (progresista) a Vilhena (regenerator) králi svou podporu k semknutí se monarchistů. Král přijal nabídku. Kabinet podal demisi. Bude utvořen monarchistické koncentrační ministerstvo. Velké upokojení působí, že všechny strany kupí se kolem koruny. Ujišťuje se, že admirál Pereira jest pověřen sestavením koncentračního mini- sterstva. Schůze slátní rady zúčastnila se také krá- lovna Amalie, Maria Pia a vévoda z Oporta Castro vyslovil nejhlubší soustrast a své roz- hořčení nad atentálem a přál králi štěstí a zdar Po schůzi státní rady konferovali král a krá lovna Amalie s vůdci tří stran. Koncentrační kabinet bude prý složen takto: Předseda bez portefeuille Ferreira Amaral vojenství Matyáš Mines, spravedlnost Alpoin, finance Texeira Souza, vnitro Beirao, zahranicn záležitosti Václav Lima, veřejné práce Jose Azevedo a námořnictvo Antonin Cabral.
Franův Franco Castro Pereira Pius Ferreira Amaral Mines Alpoin Texeira Souza Beirao Václav Lima Jose Azevedo Cabral Franca Vilhen
15 article
Nedostatek zpráv. Není mnoho nových zpráv z Portugalsk kromě těch, jež docházejí drátem. Ale také ty jsou spory dost a navzájem si odporují. Jest viděti, že censura pracuje dosud výdatně. Pon- dělní listy teprve za noci dojdou, listy pak ne- dělní a sobotní — a máme listy všech mož- ných jazyků před rukou — obsahovaly ze země rozhárané přimo nepatrné jen zlomky zpráv. V pravdě po zdolání posledních demonstrael nikdo takuvého náhlého výbuchu netušil. Nej větší list anglický »Daily Telegraph« na př. v posladním dnes došlém čísle (sobotním) nemá mezi sloupcovými depešemi svými ze všech mož- ných zemí ani řádky z Porlugalska. Barcelonská »La Veu de Catalunya«, tedy list, kterýž vy- dáván jest v sousedním Španělsku, byť ja- zykem katalunským, a kterýž již jako orgán odbojné strany katalunské přirozeně se interesuje o vše, co se revolučního na Pyrenejském ostrově kmitne, má z Portugalska pouze tento telegram, karakteristický úsečností svojk: »Lisboa. Se- gueixen les detencions. Han mort ulguns dels ferita a consequencia dels desordres de ahir.s »Lissabon. Pokračuje se v zatýkání. Zemřelo několik osob, zraněných při včerejších nepoko jích.« Třeba tedy čtenáře odkázati zvláště na telegramy této noci, telegramy seškrtané a zko- molené. Ale Pilátové všech redakcl mohou si klidně ruce umýti a ponechati vinu »vyšší zod- povědnosti«, jež nyní v Portugalsku vládne. Nebezpečná situace v Oportu. Je-li v Lissabonu klid, jest za to tím ne bezpečnější situace v druhém hlavním městě Portugalska. Atentát způsobil v Oportu veliké vzrušení. Tamější španělské obyvatelstvo žádá za vyslání válečné lodi. Oddil anglického loďstva vypluje prý dnea do Portugalska. Četné portugalské rodiny prchají do Isly Christiny a do Ajamonte.
Han Pilát Pon Španělsko Portugalsko Lisboa Oporto Islo Christina Le Veo jít Catalunya
16 article
Další podrobnosti o atentátu. »Agence Havas« sděluje z Lissabonu ještě tyto podrobnosti o atentátu: Když královšti manželé jeli ulicemi, nashromáždil se velký dav lidstva, který se choval sice klidně, jehož vzezření však mohlo vzbuditi jistou nedůvěru Vůz mohl jeti jen pomalu. Když míjel budovu finančního ministerstva, prodral se davem slušně oděný muž v kroji sportsmana, dle všeho však dělník, a s revolverem v ruce vrhl se k vozu s úmyslem z zadu se naň vyšvihnouti. Vystřelil na krále a zranil ho na levé straně. Královna Amalie a korunní prine vykřikli, královna povstala a pravou rukou hodila na útočníka kytici; ten vystřelil již druhou ránu. Náboj za- sáhl krále do zad. Král uchopil se za hlavu a klesl. Několik osob vrhlo se na útočníka, který klesaje k zemi po třetí vystřelil, ale bez účinku. Co se toto dálo, vytáhl neznámý člověk, stojíci zcela blízko u ministerstva vnitřních záležitostí, ze svého pláště karabinu a skočil proti vozu. První jeho rána zasáhla korunního prince do obličeje, drahá do prsou. V tom okamžiku, když po třetí vystřelil, uhodil ho policejní agent do ruky, takže koule minula se cile. Jistý důstojník vrhl se na vraha a usmrtil ho dýkou Za panu- jící paniky přijel vévoda z Oporta v automobílu na místo činu a následoval s revolverem v ruce královský povoz, který zajel do námořního arse- nálu. Královna a infant Mannel slzeli a vzlykali. Smrt kráte nastala ihned.
Havas Lissabon Amalia Oporto
17 article
Koranní prine přežil ho jenom o pět minnt. Mrtvoly byly v arsenálu uloženy na žiněnky. Lékaři konstatovali, že král byl zasažen dvěmi kulemi, z nichž jedna zasáhla pravé ra- meno a druhá míchu. Rána, kterou zavažen byl korunní prine, šla tváří a nosem. Druká rána zasáhla ho do hrudi a projela plicemi, Královna a infant, kteří se nalezal v jiné místnosti, nevěděli ještě nic o tom,že král a korunní prine jsou už mrtvi, když lé kař omývali jejich obličeje. Jistý lékař dal infantov obvaz. V tomto okamžiku dostavila se do arse- nálu královna-vdova Maria Pia. Mezi oběma krá- lovnami a infantem olřehrály se srdcervoucí scény. Z iiného pramene události při atentátu a pře ním ličí se takto: Vlak, v němž nalezal se krá a královna, opustil villu Viciosu, aby odjel do Bareira na jižním břehu Taja a příbyl tam s malým opozděním, které bylo způsobeno vyšinutím se s kolejí u nádraží casabraneského. Převoz přes Tajo prověden byl bez jakékoliv přihody a člun zastavil u lissabonského můstku, kde královská rodina byla uvítána ministry, vojskem a ostatními přítomnými. Jistě děvčátko podalo královně kytici. Král Carlos oslovil ministra vojenství. jakož i některé přitomné osoby. Na to královská rodina vstoupila do kočárů. V tom okamžiku, kdy kočáry zabočily z tržiště do ulice u arsenálu. začali vrahové střileti. Důstojníci a policisté sáhli ihned po svých revolverech a nastal strašlivý zmatek Jak se praví, bylo zatčeno ihned několik osob. Podle zpráv z přistavů jest tam obyvalel- stvo velice rozechvěno.
Rán Pius Carlos Bareiro Tajo
18 article
Nebudou popraveni. Zatčení útočnicl nebudou popra- veni, poněvadž trest smrti jest v Por- tugalsku od 30 let zrušen. Po atentátu. Jeden z důstojníků královské družiny běžel po atentátu ke kočímu a volal na něj, že má rychle do arsenálu jeti. Kočí práskal do ko í a jel tam v divokém trysku. Králo v n opětně hlasitě vzkřikla. Byl to strašlivý pohled. Král ležel již mrtev ve voze a byl zůplna krv zbrocen. Korunní prine jevil jen slabé známky života. Přečetní lékaři přispěchali hned běáea a do arsenálu — nadarmo. Dezstarostnost králova. Král Carlos byl obětí přílišné důvěřivosti svojí. Věřil, že v Portugalsku nehrozí žádného vážného nebezpečí. Myšlence na atentát se smá- val, Připomínal vždy, že portugalský lid jes mysli tak mírné, že kromě velkoměst není ve městech žádných čelníků. Stranám hlásal vždy že od Franca neupusti a nedbal rad jejich. Osvědčila se tudiž i na něm slova Jacob,ho k Bedřichu Vilému IV.: »Nestěstím králo jest, že nechtějí sly šejti pra v d ule Proti celé královské rodině. Portugalský legační tajemnik markýz Mo reira ve Vidni prohlásil na otázku, zdaž ko- runní prine, i u oposice oblíbený, byl snad jen náhodou zastřelen: »Myslím, že a be n t á byl namířen proti celé králov ske rodině. Vždyť i prine Maniuel byl lehce raněn. Nový král — pokračoval Moreira — je teprve 18letý a neobyčejně iatel igentní. Všichni učitelé a profesoři hlásali o něm vždy jent nejlepší. (To učitelé korunovaných tvrdivaji vždy — na veřejnosti nesměli by ani nic jiného tvrditi. Pozn. red.) Vzpomeňte si, že císa? Fran- tišek Josef také v 18. roce svého věku trhn nastoupil. Jsme přesvědčeni, žé na republiku nedojde, o jiných agitacích ani nemluvě. O pre- tendentu se v Portugalsku ani nemluví (?).«
Kočí Carlos Jacob Bedřich Vilém Moreira Fran Josef Portugalsko Franca
19 article
Losem určení. Okolnost, že utočníci vyvolili nejživější třídu lissabonskou pro atentát svůj, dokazuje jich smělost. Plán jich byl do nejmenších po drobností vypracován. Patnáct osob losem určených — jak oznamuje jedna z večerních zpráv — postavilo se na ulici oné. Kolik maj spoluvinníků, kteří na místo atentátu nesli, není dosud zjišténo. Podle toho, že život svůj dali v ulici tak živé skorem na jisto ve psi. soudí někteří, že byli úločníci anarchisty, nebo snad již jen lito esvědčují dnes fanatism an smrti se nelékající. Tvrdí se, že dav někter z nich Iynchoval. Nová vzpoura. — Vojenský soud. Někleré pověsti ve Španělsku večer tiskem donesené tvrdi, že v Lissaboně vypnkla nová vzpoura a že v Oporlu bojuje se na ulicích. Dlužno zprávy ty přijati ale s největší opatr- nosti. Rovněž tak zprávu, že býti má dosa ze vojenský soud a že několik vyni- kajících osobností má býti ihne dle stanného práva zastřele no Neboť to i ono odporuje zákonům poriugalským a po osudu otcově mladý král si asi rozmysli zákony rušiti. Vždyť včera ještě král na ústavu a zákon přísahal. A den, dva dny aspoň noví králové přísahu přece dodržují.
Španělsko
20 article
Projev pretendentův. Dom Miguel vévoda z Braganzy, kferý jinak stále v Rakousku sídli, zaslal z Viareggia v Iralii do »N. Fr. Presse« tento projev: »Ne- zúčastním se žádných politických agitací, ne- učiním nic, čím bych v Portugalsku nějské hnuti způsobil. Nechci rušiti klid země. Che klidu vlasti své a blahu jejímu podřiditi své zájmy. I kdyby se země s nynějšími poměry nespokojila, nechci vystoupiti do popředí. Osoby mé nesmí býti zneužito k nepokojům v Portu galsku, byť bych se práv svých nevzdá- val. Povolá-li mne ale země, učiním co mi povinnost veli a čeho moje právo žádá Nikdy neučiním ale nic proti klidu země « Dom Miguel nedávno vyjádřil se mnohem bojovněji Po lissabonském krveprolití uznává ovšem opa- trnějším ukládati si na venek reservu. Také pretendenti bývají nejmlčelivější právě tam, kde nechávají jiné za sebe jednal.
Miguel Che Dom Braganza Rakousko Viareggio Iralie Portugalsko Dom Miguel
21 article
President portugalské republiky. Vůdce republikánské strany portugalské Machado, kterýž pokládá se všeobecně za pre sidenta přiští republiky portugalské, prohlásil po atentátu, že odsuzuje všeliké násilí. »Neodstra nili jsme trestu smrti«, dodal, »proto, abyehom ho sami použili proti králi neb ministr-presi dentul« Také v Paříži dlící republikán portugalský Limar popírá, že slentát spšchali repubhikáni Kdyby se ale ražim nynější nezměnil — dodaí Limar — jest občanská válka ne- V drobném paouejít ranní číslo o sobě . na s od polednl nil Ve glialkách na veskoré ranní číslo. . . . . . . . 10 věpolední. . . . . . . . 4b Inserátv plati se hotově papřed. Předplacení a inserty přljímá sdmlsl- strace v Marinnské ulici č. 3. Tam narkázejí se tež redakee tiskirna a espudiee „Nal odnich Listů“ Eukopisy se nevrapeji
Nal portugalský republika Machado Paříž Marinnský ulice
22 article
zbytná. Všichni vůdcové republikánů portugal ských jsou teď v cizině neb — ve vězení. Rušitel ústavy. Také v uherské sněmovně poslanecké chtělo předsednictvo věnovati usmrcenému králi vzpo- mínku. Čienově strany neodvislosti požádali ale místopředsedu Návaye, aby od toho upustil, jinak že strána jich nepřipojila by se ku projevu tomu. Odporujef, děli tito mužové otevřeně, duchu uherské sněmovny, vysloviti žal nad smrti krále, který ústavu porušil a absolutism zavedl. A na pokyn ten předsednictvo od projevu skutečně upuslilo. Úpadek portugalských papírů. Událostiiv Lissabunu přilišnénio dojmu na burty neučinily. Kromě na portugalské papíry. Ty sklesly v Berliné se 64.40 dne 1 t. m. na 61, v Londýně o 23. pozdéji se ale zde v tom poměru zolavily. Mezinárodní zakročení. Na základě smlouvy, ktarou své doby Anglie, Porlugaly — tyto od r. 1891 — Francie a Š. anělsko uzavřely na zachování statu q1o, rozhodla se Anglie vyslati k pobřeži portugalské nu loďstvo, aby bylo po připad? po- hotovo zakročiti na ochranu trůnu. Před uím musila býti ale splněna podminka její jakožto státu v ústavních tradicích z noh atněvšíhio, totiž aby doktor Franco byl propuštěn Také Francie prohlásila prý, že nepodporovala by republiky. vyšedší z vraždy. Španělsko možná prý se k akci rovněž připojí.
Čienův Franco Londýn Anglie Francie Španělsko uherský sněmovna
23 article
Portugalský vyslanec o situaci. Berlinský vyslanec portugalský projevil pevné přesvědčení, že se podaří nové vládě klid a mít v zemi udržeti. Vyslanec potvrdil, že Anglie vy- slala loďstvo, ale prý jen na znamení účasti. „Fuj!“ v německém parlamentě. Když v říšském sněmu německém předseda projevoval soustrast nad ubitím krále, opustili socialni demokraté siň Pravice pro- pukla nad tím v hlnčné voláni. »Fujl« Brzké proklamování republiky? Vůdce republikánů španělských, kteří mají se soudruhy porlngalskými styky, Salmefon, projevil minění, že se nová situace v Portugal- sku stěži udrží a že země brzy vyhlásí republiku. Španělský vyslanec o situaci Pan Barnabe v Berlině vyjádřil redakci »Berl. Taghl« soud svůj, že siluace v Pertu- galsku jest velmi vážná, ale nikohiy tak beznadějná, jak se v lislech líči. Jest sám dobrým znalcem tamních poměrů. V mnohé straně jsou tam bouřliváčkové a fanatikové — jednotlivci — i atentát byl dilem takých jedno- tlivců — ale země jest klídna a lidí prý s nerad rozvíři k politickým výstřednostem.
Barnabe Berl Anglie Berlín Pert
24 article
Z královské rodiny Ubitý král byl duševně dosti nadán. Kresli obratně a maloval. Znal pět juzyků. Vynikl po- někud v mořeznalství. Nový král je poručikem v námořnictvu a vzdělání jeho na rozdil od ubitého bratra nepřevyšuje příliš onen »důležilý« stupeň vojenský. Pro politiku nejevil nikdy valně smyslu ani čilosti duševní. Sludoval u profesorů polytechniky. Královna Amalie, tak náhle ovdovělá, vnučka francouzského krále Ludvika Filipa, jest 42 let stará, jest čestnou doktorkou bohoslovi a ob. držela své doby medaili za zachránění toplcího se jednoho ditéle. Usmrcený korunní prine byl muž štihl postavy, klerý po malce zdědil krásné rysy v tváři a probadilost duševní Vrátil se teprv ne- dávno z cest po osadách afriekých. Pretendent dom M'guel stár jest 55 let. Původně byl ženat s princeznou z Turn Taxisů a nyní podruhé s kněžnou Löwen steinovou. Jeho nejstarší syn z prvěho manžel- stvl dom Mignel jest 30 leť stár. Jiný jeho syn František Josef měl nedávno trapnou aféru, dav se zhovadilými muží zjákati ke ška- redým sktům — byl tehdy i zatčen, ale potom s ostrou důtkou propuštén.
Amalia Ludvik M guel Taxis František Josef
25 article
Osudná výstraha králi. V listopadu minulého roku, když v portu- galské sněmovně jednalo se o toom, že král Carlos vylákal na státu obrovské zálohy, pro- hlásil republikánský poslanec Costa: »Země musí jej vyzvati, aby státu splatil vše i s úroky bez jedinké výminky. A až on tak učiní, řekne mu dále: Senhore! odstuple a opusťte zemi, abychom vás nemusili vsa- diti do věze n í le A když předseda sněmovny žádal řečníka aby výrok ten odvolal, mužný a smělý Costa děl: »Nic neodvolám. Za méně nežli Dom Carlos spáchal, přišla hlava jiného krále, Ludvíka XV., na popraviště!e Potom byl Costa vojáky s bodáky nasazenými za velikého odporu galerií vyveden ze síně sně- movní. Ale bodáky tyto krále nezachránily . .. v Prodaný král. Joao Franco, právě odstoupivší ministr- president portugalský, jest jedna z nejzajíma- vějších osobností dějin. Vystřídal roku 1906 mírně konservativního Ribeira. Sám advokát původně a vůdce liberálních »regena dorů« pokusíl se už dvě léta před tím s progresisty (radikály) utvořiti liberální blok, ale většina se brzy rozplýlila. Pokus ten, i po roce 1906 opakovaný se rovněž nezdařil. Franco rozpustil klidně sněmovnu a odročuje volby stále no- vými dekrely, vládl bez parlamenlu. Pozbyv většiny, ve sněmovně nabídl sice králi demissi, ale král nechtěl se od něho od- loučiti a sám jej k diktatuře po- hnul. Řekl mu: »Vzpomeň si na granátník
Carlos Costa Dom Carlos Ludvík XV Franco Senhor